Olomouc Olmütz Оломоуц

Olomouc-Neředín Neretein

Letiště Olomouc I

Olmütz-West 

MAPA.

11.12.2017

Historiehistorie1, ..

21.8.1910 měla Olomouc tu čest stát se prvním městem na území Moravy a Slezska, kde byl proveden vzlet letadla těžšího vzduchu.V podvečer na zdejším cvičišti vzlétl ing. Jan Kašpar na letadle Blériot XI. Jeho let trval 6.32 min. Závada znemožnila další let.

helo5265.jpg (106379 bytes), helo8415.jpg (205086 bytes).

22.10.1911 při veřejném vzletu vzlétl Heinrich Bier z Josefova na Etrichově jednoplošníku Schwalbe a létal téměř půl hodiny.

od února 1914

od října 1914

od listopadu 1916

helo6233.jpg (86583 bytes) 27.3.1918 se uskutečnil první let na trati z Wien-Aspern - Krakau (Rakowice - Czyżyny) Kraków - Lemberg-polsky Lwów, dnes ukrajinský Львів - Płoskirów, dnes ukrajinský Хмельницький - Київ - Одеса letounem Hansa-Brandenburg Br.C.I (Ph) evidenčního čísla 27.48 s motorem Austro Daimler 117 kW. MAPA.

Na trati nebylo záměrně naplánováno žádné mezipřistání na území našeho státu, pouze v Praze a Brně byly zřízeny zvláštní sběrny u hlavních poštovních úřadů. Olomoucké vojenské cvičiště a plocha u Těšína byly pouze záložní letiště.

od 1.7.1918.

V blízkosti Fortu XV byl pro letadla postaven plátěný hangár. Letiště mělo i svého určeného velitele.

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Příprava zamýšlené letecké kurýrní linky z Prahy do východních oblastí republiky. "Česká letecká pošta se právě organisuje", napsaly 15.11.1918 brněnské Lidové noviny. Trasa byla zvolena z Prahy do Pardubic, dále do Olomouce, Brna, Uherského Hradiště, s prodloužením dále na východ až do Košic, kde však bylo nejprve potřeba vojensky zajistit území Slovenska. To ovšem trvalo až do poloviny ledna 1919.

Po polovině listopadu 1918 se na cestu po republice vydala komise, která na zvolených místech vyhledávala vhodné plochy a s místními úřady dojednávala možnosti stavby letišť.

od 27.11.1918 do 1919.

3.12.1918 byl jmenován velitelem Letecké oddílu v Olomouci setník Josef Smetana. (Letecký oddíl 3.) helo7717.jpg (82321 bytes)

10.12.1918 přijeli první podřízení. Stravování a ubytování zajišťoval Dělostřelecký pluk č. 107 na Šibeniku. Koncem roku u jednotky bylo už na 40 mužů, jeden rotmistr a dva důstojníci. Ubytování bylo v pevnůstce č. 38 Salzredoute u Rábova mlýna. Místnosti však nevyhovovaly, a proto okrskové velitelství přidělilo jeden dům v dělostřeleckých kasárnách v Olomouci. Stálo hodně úsilí aby byl obyvatelný.

O zřízení letiště bylo oficiálně rozhodnuto již 30.12.1918 nařízením Ministerstva národní obrany. Vedle snah Leteckého sboru se již v prosinci 1918 objevily úvahy o civilní letecké poště na Ministerstvu pošt a telegrafů. Protože pošta tehdy v některých případech zajišťovala i dopravu osob, zmíněné úvahy se také týkaly příležitostné dopravy osob v režii poštovní správy.

Výstavba letiště a Kasáren Milana Rastislava Štefánika.

od 1919 do 27.12.1921.

V lednu 1919 přišlo pět dalších důstojníků, takže se mohlo začít vystupovat jako samostatný útvar - Letecká setnina Olomouc. Pro nedostatek všeho se výcvik nekonal. 

V březnu 1919 se do podřízenosti velitele oddílu dostaly Správkové vozatajské dílny ve Štefánikových kasárnách. Přejmenování na Letecké dílny Olomouc. Setník Smetana určil velitelem npor. Žváčka.

Odvelení potřebného mužstva setninu oslabilo. Dále tři piloti odjeli za výcvikem do Francie.

Do podřízenosti oddílu se dostala Letecká setnina Brno. Setník Smetana ji nalezl demoralizovanou a tak ji rozpustil a převedl k pěchotě.

Podařilo se založit sklad zbraní a střeliva a sklad výstroje. Uniformy které dosloužily, začali konečně vyměňovat.

Koncem března 1919 setník Smetana ustanovil por. Fejtise do funkce technického důstojníka a zřídil Technický sklad, zatím bez materiálu.

V dubnu 1919 byly přiděleny dva letouny Hansa-Brandenburg. Letiště nebylo dobudované a nebyly hangáry. Setník Smetana nechal pro letadla na cvičišti u pevnůstky č. 15 provizorně postavit velký stan a rozhodl, že toto cvičiště bude nadále sloužit jako letiště. Spory s okolními sedláky, kteří by nejraději po konci války rozorali cvičiště. Problémy s obnovou nájemních smluv na plochu. Jeden německý sedlák v noci odpálil ekrazitovou patronu u stanového hangáru. Naštěstí bez zranění strážných. Poškozena jen celtovina stanu.

První let vykonal npor. polní pilot Jaroslav Topič s letounem Hansa-Brandenburg C.I 276.11. Objevení se letounu nad městem vyvolalo velké pozdvižení u civilního obyvatelstva.

Koncem dubna jednotka dostala osobní auto, později i několik nákladních aut. V květnu 1919 jednotka dostala hangár Wagner z Chebu. V červnu 1919 byl firmou stavitele Lošťáka postaven montovaný hangár typu Wagner. Ještě téhož roku další dva nové železné hangáry Wagner dovezené z Vídně. Jednotka si sama postavila čtyři dřevěné polní hangáry. Příprava na přijetí nových letounů.

8.9.1919 se z Kbel přesunula Letecká setnina Sal 3 s letouny Salmson Sal 2A. Nově příchozí byli ubytováni na Šibeníku - dělostřelci vyklízeli kasárna.

V září 1919 se na letišti uskutečnila jedna z prvních významných návštěv. Návštěva příslušníků japonského vojenského letectva.

21.9.1919 se uskutečnila na letišti první letecká slavnost pro veřejnost. Jak se lze dočíst v dobovém tisku, veřejnost byla velmi nadšena předvedenými ukázkami, hlavně akrobacií kapitána Lachmana, velitele francouzské eskadrily v Bratislavě.

31.10.1919 se Letecká setnina Sal 3 přejmenovala na Letecká setnina 3.

V listopadu 1919 kasárna dělostřelci vyklizena. Do Olomouce byla přemístěna část vzduchoplaveckého skladu.

1.12.1919 vznikl Náhradní letecký prapor. Velitel kpt. František Kabeláč.

1919-1920 Čs. letecký armádní park v Olomouci.

V prosinci 1919 bylo v dílnách v prostorách bývalé pevnosti "Fort Šibeník" osm letounů Hansa-Brandenburg C I, tři letouny SPAD S.VII, jeden letoun L.V.G. C.VI, jeden letoun Breguet Bre XIV A, jeden letoun Salmson Sal 2A a jeden letoun Voisin Voi 10BNH-B C.I.

K 1.1.1920 Letecký oddíl 3 se přejmenoval na Letecká skupina na Moravě.

Počátkem roku 1920 tak bylo na letišti pro úschovu letadel k dispozici již osm postavených hangárů, které brzy doplnily ještě dva dřevěné hangáry typu Ehrenvald. Pro zabezpečení chodu letiště byla postavena strážnice, benzínové skladiště a ubikace pro mužstvo s kanceláří. V krátké době byly postaveny další budovy pro mužstvo, velitelská budova, kuchyně a budova povětrnostní stanice. Pro provozní zabezpečení letiště byly využívány i místnosti ve Fortu XV.

7.1.1920 z Kbel se přesunula Letecká setnina 5 s letouny Breguet Bre XIV a Hansa-Brandenburg C.I. Personálem naplněn z Náhradního letecké praporu.

1920-1921 Čs. letecké dílny Olomouc

V polovině února 1920 se Hlavní letecké skladiště v Praze přestěhovaly do Olomouce.

1.3.1920 založena Letecká setnina 9 s letouny SPAD S.VII.

Od 1.4.1920 Velitelství vzduchoplavectva pro Moravu a Slezsko s podřízenou Leteckou skupinou na Moravě.

Od července 1920 Hlavní letecké skladiště do října 1921.

10.8.1920 vznikl Balonový oddíl. Velitelství oddílu podléhala Balonová rota 1 se sídlem v Lysé n. Labem a Balonová rota 2 se sídlem v Olomouci. Velitel mjr. Kazimír Churý. Použití upoutaných balonů v čs. armádě. Ze začátku to byly pouze upoutané balónové lety, na podzim pak byl uskutečněn první volný let balonem z Olomouce. Posádka tvořila dvojice vojenských vzduchoplavců kpt. Hassal a npor. Huppner. Balon doletěl do Krnova, kde byla posádka nucena přistát, aby nepřekročila státní hranice.

23.10.1921 příprava ke vzletu. helo7642.jpg (165439 bytes)

. Zdroj.

6.9.1920 se Velitelství vzduchoplavectva pro Moravu a Slezsko přejmenovalo na Letecký pluk 2. Byl podřízen Zemskému vojenskému velitelství pro Moravu a Slezsko.

6.9.1920 se Letecká skupina na Moravě přejmenovala na První skupinu leteckého pluku 2.

6.9.1920 se opět konala Letecká slavnost, která přilákala na letiště na 10 tisíc diváků. Obdivně sledovali výkony letců, hlavně akrobacii npor. Topiče. Kronika 2. leteckého pluku uvádí také jednu úsměvnou příhodu. Opodál divácké tlačenice ležela na zádech bodrá Hanačka, někde od Litovle a přihlížela Topičově akrobacii. Na otázku pořadatelů proč leží mimo vymezený prostor, odpověděla „abech nemosela hlovo ohébat, mám tak lepši véhled na te eropláne, jož mě z teho bolel krk“. Na závěr leteckého dne provedli npor. Filip a rtm. Kocián imitaci vzdušného boje se zapálením letadla a seskokem pilota s padákem. Jelikož tenkrát ještě nebylo povoleno provádět volné seskoky, byla proto vysazena figurína pilota. Padák se snesl poblíž pevnůstky a obecenstvo, nevěda, že se jedná o figurínu, běželo jako o závod k místu dopadu padáku. V této letecké ukázce se však odehrála ještě jedna příhoda. Dýmovnice, která vydávala kouř zapáleného letadla, zapadla pod sedačku v letadle. Bravurním manévrem rtm. Kociána se letoun rychle snesl z oblohy na zem a dýmovnice vyndána dřív, než mohla způsobit pohromu. Pod tou sedačkou se nacházela palivová nádrž.

20.10.1920 se Letecká setnina 3 přejmenovala na Leteckou rotu 1.

20.10.1920 se Letecká setnina 5 přejmenovala na Leteckou rotu 61.

20.10.1920 se Letecká setnina 9 přejmenovala na Leteckou rotu 33.

14.12.1920 první použití letounu v policejních službách. Letoun SPAD od asi Letecké roty 33 měl být použit proti stávkujícím v Rosicích a Oslavanech. Než však letoun dolétl, stávkující se rozešli. Během přistání došlo k nehodě. Podrobnosti.

15.7.1921 se Letecká rota 61 přejmenovala na Leteckou rotu 3.

V roce 1921 bylo zřízeno velitelství Pluku protiletadlového dělostřelectva č. 151 v Praze a třetí baterie se přesunula do Olomouce. Následně byly tři dosavadní baterie pluku rozšířeny na oddíly o třech bateriích.

1.-18.9.1921 uspořádán I. národní letecký meeting v Praze. Okružní let na trati Praha - Olomouc - Nitra - Bratislava - Olomouc - Praha vyhrál šéfpilot Avie Bohumil Munzar na BH-1bis. helo7723.jpg (204018 bytes)

Od října 1921 Hlavní vzduchoplavecký sklad do listopadu 1923.

Od října 1921 Hlavní vzduchoplavecké dílny do listopadu 1923.

Od 1.12.1921 Hlavní letecká povětrnostní stanice 2 (HLPSt 2). Podrobnosti.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

16.1.1922 se Náhradní letecký prapor přejmenoval na Náhradní prapor leteckého pluku 2 s podřízenou Náhradní rotou leteckého pluku 2.

V březnu 1922 se Jindřich Maršálek stal velitelem Letecké roty 1 v Olomouci do února 1923 a od listopadu 1923 stál v čele Prvního praporu leteckého pluku 2 (od května 1924 První peruť leteckého pluku 2) v Olomouci. Poté absolvoval stáže ve Francii a studium v Kursu pro velitele oddílů v Praze. Po jeho ukončení se stal zástupcem velitele Leteckého pluku 2 v Olomouci, do září 1928.

15.5.1922 u Těšíkova zahynuli polní pilot Antonín Bělohlávek a pozorovatel npor. Antonín Špaček v letounu Letov Š 1 od Letecké roty 3. Požár za letu.

22.6.1922 prodala společnost Falco Ministerstvu národní obrany svůj jediný předváděcí Albatros D.II (Oef) 53.05 s motorem Austro-Daimler W.Nr. 18011. Po celkové opravě v Olomouci během roku 1923 dostal stroj nové čs. označení D II-1 (respektive D2-1). Dne 31.5.1923 byl po opravě zalétnut.

V listopadu 1922 byl dán Nieuport 3598 do generální opravy v  v Olomouci. helo7743.jpg (141700 bytes)

8.2.1923 se zabil kpt. Josef Pospíšil, velitel Letecké roty 33 na stroji SPAD S.VII  v. č.20096.

15.3.1923 vznikl První prapor leteckého pluku 2.

V březnu 1923 byl škpt. let Bedřich Starý přemístěn k Leteckému pluku 2 do Olomouce. Sloužil pod velením pplk. let. Fr. Sazimy jako důstojník z povolání, kdy se plně začal věnovat vojenskému leteckému dorostu u pluku.

10.6.1923 v pátek dopoledne okolo 9 hodiny proběhlo nouzové přistání vojenského letadla. Npor. Otto Bayer od Leteckého pluku 2 z Olomouce zachytil o koruny stromů a dopadl na pole u Bohdalova, okr. Žďár n. S. Pilot byl vážně zraněn. Prvotní ošetření provedl MUDr. Vejrosta. Mapa.

31.7.1923 byl potom přelétnut a přidělen leteckému učilišti v Chebu, kde aktivně sloužil až do léta 1924. Dne 15.9.1924 byl výnosem MNO 17803/let 24 zrušen.

Po návratu z Francie byl Bedřich Starý dne 1.8.1923 určen velitelem Prvního praporu leteckého pluku 2 v Olomouci, u kterého setrval do 12.11.1923.

1.9.1923 v 8.25 hod. při přeletu velké formace letounů na cvičení do Šebetova nehoda letounu Š 1.11 (původně Š-H-1.11) od Leteckého pluku 2. Posádka rtm. pil. let. Josef Slovák a pozorovatel zbrojíř voj. Potůček zahynuli. Letecká badatelna.

28.9.1923 pilot Rudolf Jambor zalétal letoun Nieuport 3598. helo7090.jpg (97504 bytes), helo7091.jpg (463066 bytes). Poté přeletěl do Chebu..

15.11.1923 založena Letecká rota 35

Od listopadu 1923 Hlavní letecký sklad do 31.12.1931. (Jindřich Kostrba se stal také velitelem pododdílu u HLS).

Od listopadu 1923 Hlavní letecké dílny Olomouc HLDO do ledna 1932.

V letech 1923 až 1924 v Brně a Olomouci. působila soukromá Moravská letecká společnost Aero-Lloyd Ve svém provozu užívala upravené, původně vojenské letouny Hansa Brandenburg C.I 326, Phönix C.1 a rychlý italský stroj S.V.A. Když její ředitel ing.Richard Harabus náhle zemřel, společnost zanikla. Hangárovala zde i letadla továrníka Bati.

helo7729.jpg (204273 bytes)

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 2 .

1.1.1924 vznikl Park leteckého pluku 2 .

V lednu 1924 byl pluk č. 151 zrušen a jeho oddíly se osamostatnily, aby se staly zárodkem tří nově postavených dělostřeleckých pluků. Od 1.10.1924 se československé protiletadlové dělostřelectvo skládalo ze tří pluků. Pluk 151 sídlil v Praze, pluk 152 nalezl posádku v Olomouci a pluk 153 vznikl v Bratislavě.

V květnu 1924 balónové roty přešly k těžkému dělostřelectvu, Balonová rota 1 k dělostřeleckému pluku 305 České Budějovice, Balonová rota 2 k dělostřeleckému pluku 302 Olomouc a Balonová rota 3 k dělostřeleckému pluku 304 Brno.

28.4.1924 se Náhradní rota leteckého pluku 2 rozdělila na První náhradní rotu leteckého pluku 2 a Druhou náhradní rotu leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se Letecká rota 1 přejmenovala na Letku 1.

4.5.1924 se Letecká rota 3 přejmenovala na Letku 3.

4.5.1924 se Letecká rota 33 přejmenovala na Letku 33.

4.5.1924 se Letecká rota 35 přejmenovala na Letku 35.

4.5.1924 se velitelství Náhradního praporu leteckého pluku 2 přejmenovalo na velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se podřízená První náhradní rota leteckého pluku 2 přejmenovala na První náhradní letku leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se podřízená Druhá náhradní rota leteckého pluku 2 přejmenovala na Druhou náhradní letku leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se velitelství Prvního praporu leteckého pluku 2 přejmenoval na velitelství První peruti leteckého pluku 2 .

V květnu 1924 balónové roty přešly k těžkému dělostřelectvu, Balonová rota 1 k Dělostřeleckému pluku 305 České Budějovice, Balonová rota 2 k Dělostřeleckému pluku 302 Olomouc a Balonová rota 3 k Dělostřeleckému pluku 304 Brno.

V červnu roku 1924 byla oficiálně dána k užívání v dolní části letiště, blíže k Topolanům, šestice montovaných hangárů typu Pícha I. Tyto následně doplnily ještě dva, o něco větší montované hangáry typu Pícha II.

V roce 1924 kpt. ing. Tomáš Zeman postavil v HLDO kluzák HLDZ 1.

V roce 1924 pplk. Rudolf Holeka postavil v HLDO kluzák Míra 3.

10.8.1924 Balonový oddíl zanikl.

15.5.1925 vznikla Letka 72.

25.5.1925 zahájen vojenský rádiový provoz na letecké síti Cheb - Praha - Olomouc - Nitra. Letecký pluk 1 měl stanici KEL na vlně 720 m, Letecký pluk 2 měl stanici LM, rovněž na 720 m a Letecký pluk 3 měl stanici LA na vlně 540 m.

Letov Š 6.

Roj letounů Letov Š 6.

V roce 1925 kpt. ing. Tomáš Zeman postavil v HLDO kluzák HLDZ 2.

Od 15.9.1925 byl Letecký pluk 2 podřízen Zemskému vojenskému velitelství v Brně.

1.9.1925 se Hlavní letecká povětrnostní stanice 2 přejmenovala na Leteckou povětrnostní stanici 10.

V říjnu 1925 byly balonové roty ze zmíněných útvarů vyjmuty a sloučeny v Dělostřeleckou balonovou rotu se sídlem v Milovicích.

1.1.1926 vznikla Letka 37.

23.8.1926 se zabili piloti čet Václav Pálek a svob. Touš v letounech Letov Š 20 oba od Letky 35 po srážce při skupinovém letu. Dopad u letiště.

1.10.1926 vznikla Letka 39.

1.10.1926 vznikla Druhá peruť leteckého pluku 2 .

Roku 1926 se na místě původních dřevěných polních hangárů započalo se stavbou dvou velkých železobetonových hangárů. První z dvojice nových hangárů byl zkolaudován 2.11.1926. U druhého železobetonového hangáru však došlo při odstraňování bednění ke zřícení dvou třetin tohoto hangáru vlivem nekvalitních prací. Jeho trosky byly po ukončení soudních sporů odstraněny až v roce 1940.

Asi od roku 1926 Jan Hrbek konstruktérem HLDO.

, , od prosince 1926 do 1939.

Myšlenka založit v Olomouci civilní leteckou organizaci vznikla současně na dvou místech, v HLDO a v České sportovní společnosti Olomouc. Svolavatelem se stala Česká sportovní společnost. Ustavující schůze se konala 7.4.1926. V roce 1927 byla založena župní organizace MLL Olomouc, která obsahovala řadu místních skupin.

30.3.1927 se zabil pilot des. Narcis Tálský. Porucha konstrukce křídla při střemhlavém letu.

1.4.1927 se První náhradní letka leteckého pluku 2 přejmenovala na Náhradní letku leteckého pluku 2 .

1.4.1927 se Druhá náhradní letka leteckého pluku 2 přejmenovala na Cvičnou letku leteckého pluku 2 .

3.6.1927 u Olomouce srážka dvou letounů. Zahynuli por. Roháč, čet. Manhard, čet. Kolařík, všichni od Leteckého pluku 2.

V červenci roku 1927 byla letištní plocha v jižní části rozšířena, což umožnilo přistávat i příčně směrem k hangárům. Úpravy letiště pokračovaly dále v roce 1928, kdy byla vyválcována cesta podél hangárů.

Největším civilním uživatelem byla od roku 1928 místní župa MLL, její propagační letka.

15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. MAPA. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Osádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna. V 14.00 hod. vzlétl  vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě. Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby našli  Italia. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.

hel176.jpg (151022 bytes), hel175.jpg (90205 bytes), .

15.6.1928 se Letka 72 přejmenovala na Letku 9.

24.8.1928 nehoda u Vítkova. Polní pilot četař Čeněk Kulásek zahynul. Pomník.

1.10.1929 byl zaveden jednopísmenný kód letek na boku letounu vedle plukovního znaku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 11.980-III./1.odděl.1929. Kódy.

Letecký pluk 2 .

1.10.1929 se Letka 1 přejmenovala na Letku 5.

1.10.1929 se Letka 3 přejmenovala na Letku 7.

1.10.1929 se Letka 9 přejmenovala na Letku 8.

1.10.1929 se Letka 33 přejmenovala na Letku 34.

1.10.1929 se Letka 37 přejmenovala na Letku 36.

Letka 39.

1.12.1929 vznikla Letka 63.

1.12.1929 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 2   přejmenovalo na velitelství Třetí peruti leteckého pluku 2 .

1.12.1929 vzniklo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 2 .

1.4.1930 byla Letecká povětrnostní stanice 10 přejmenována na Leteckou povětrnostní stanici 6.

V letech 1930-1931 dochází k dalším stavebním pracím. Jsou postaveny nové ubikace pro mužstvo a kanceláře štábu. Dochází též k úpravě silnice Olomouc-Topolany těsně okolo Fortu XV. Silnice je napřímena a prochází částí Fortu. Tramvajová trať městské dráhy je prodloužena až k bráně letiště.

helo7718.jpg (199061 bytes)

V letech 1929 až 1931 a pak 1934 až 1936 působil Jaroslav Kamarýt jako instruktor v Leteckém učilišti v Prostějově a v Olomouci.

23.11.1930 byl založen na župní schůzi Plachtařský odbor MLL a činnost zahájil v roce 1931 stavbou kluzáku Hol´s der Teufel v HLDO . Stavbu řídil Jan Hrbek a kluzák dostal jméno Albatros.

V roce 1931 byly v HLDO postaveny tři kluzáky Zögling 31 a připraveny součásti pro stavu čtvrtého.

V srpnu 1931 proběhla první škola bezmotorového létání v ČSR. Uspořádal ji PO MLL Olomouc v Chomýži u Bystřice pod Hostýnem.

13.9.1931 letecký den Poličce.

V říjnu 1931 druhý kurs bezmotorového létání v Olomouci. Vedoucím byl Jan Hrbek. helo5296.jpg (222420 bytes) V pozadí kluzák Zögling 31 "1".

Od října 1931 Letka leteckého pluku 5 do března 1936.

V listopadu 1931 Letka 39 se přesunula do Vajnor.

1.1.1932 se HLDO přejmenovaly na Zemský letecký sklad II. Vznikla Pomocná letka zemského leteckého skladu II.

V roce 1932 se v Zemském leteckém skladu II postavily dva větroně Kassel 20. Jeden byl předán Ústřednímu plachtařskému výboru MLL do Prahy, druhý zůstal v Olomouci.

V roce 1932 se v Zemském leteckém skladu II postavil větroň Kassel 25 ale z neznámých důvodů byl veden pod typovým označením Kassel 26 "Dea". Využíván byl hlavně pro aerovleky. 

PO MLL Olomouc byl na jaře roku 1932 první v ČSR, který vyzkoušel a zavedl autostarty kluzáku Zögling 31 opatřen gondolou (žlutě natřená - "kanár"), tj. starty ve vleku za jedoucím automobilem. První termické lety s kluzákem Albatros.

Téhož roku byly provedeny první aerovleky v ČSR s větroněm Kassel 20. Nácvik vleků i pro plachtaře z jiných skupin.

helo5273.jpg (237276 bytes) Letadlový park plachtařského odboru a propagační letky Olomouc v roce 1932.

helo5297.jpg (230595 bytes) Třetí kurs bezmotorového létání v Olomouci v roce 1932. V pozadí kluzák Zögling 31 "1".

helo5283.jpg (207688 bytes) Jediný olomoucký Letov Š 18 OK-LIH v roce 1932.

31.12.1932 zanikl Park leteckého pluku 2 .

helo5271.jpg (258603 bytes) První vlečný letoun v ČSR, Letov Š 10 OK-ILL v roce 1933. Vlečné zařízení je nad trupem. 

helo5300.jpg (256968 bytes) Větroň Morava I, konstrukce Jana Hrbka. První let v Olomouci v roce 1933.

6.6.1933 Rudolf Stejskal na větroni Kassel 25 "Dea" vykonal první termický let v oblačné termice po aerovleku, v trvání 45 min., na trati Olomouc - Prostějov a zpět.

1.8.1933 provedl olomoucký plachtař Cyril Kudlička nad Olomoucí sérii 14 přemetů na větroni Kassel 20.

2.8.1933 po vzletu pomocí aerovleku uskutečnil let v trvání 1 hod. a 31 min. nad malým svahem u Šternberka.

1. čs. závody v bezmotorovém létání v Olomouci. Kdy? Účast kluzáku Konice 1 od PO MLL Konice.

PO MLL Olomouc postavil větroň Grunau Baby II.

V olomouckých dílnách MLL byl dokončen větroň Morava.

7.10.1933 Jan Hrbek přelétl větroň Morava za motorovým letounem, řízeným Dr. L. Pospíšilem do Přerova, což byl tehdy první aerovlek provedený s větroněm domácí konstrukce a výroby.

Od 1.1.1934 Letecký pluk 2 patřil pod Zemské velitelství letectva Morava v Brně.

25.3.1934 provedl pilot Luboš Reis první termický let s větroněm Kassel 20 po vzletu aerovlekem. Vypnul se ve výšce 450 m, dosáhl výšky 1 100 m v době 25 min.

helo5281.jpg (203843 bytes) Letov Š 10 OK-LIA propagační letky MLL v roce 1934.

V srpnu 1934 se Letka 34 přesunula do Hradce Králové.

V srpnu 1934 z Hradce Králové se přesunula Letka 14.

12.8.1934 letecký den ve Žďáře nad Sázavou.

13.8.1934 se zabil Vojtěch Hanák a čet. asp. Němeček při předvádění se na svatbě sestry Hanáka. Letoun se zřítil na zahradu č.p. 6 (tj. u Hniličků) v Troubelicích.. Letecká badatelna.

Od 1.4.1935 byla Letecká povětrnostní stanice 6 přejmenována na Leteckou povětrnostní stanici 6.

2.6.1935 nehoda letounu Avia Ba 33 "C145" od VLÚ.

3.6.1935 polní pilot letec rtm. Zdeněk Ťok od Leteckého pluku 2 tragicky zahynul na Hanáckém leteckém dnu, hrob v Prostějově.

6.6.1935 byl slavnostně otevřen první vlastní hangár letecké župy MLL Olomouc.

Byl postaven za 425 000 Kč stavební firmou Schmalz na městském pozemku těsně u vojenského letiště v Neředíně. U této příležitosti se konal Hanácký letecký den. Kdy?

Od roku 1935 provoz kluzáků Zlín  Z V

helo5298.jpg (227127 bytes) Větroň Kassel 20 plachtařského odboru Olomouc. Letiště Neředín v roce 1935.

helo5299.jpg (331300 bytes) Větroň Kassel 26 "Dea" na letišti Neředín v roce 1935. V kabině Cyril Kudlička, stojící Metoděj Kluka.

helo5282.jpg (242690 bytes) Letov Š 20 OK-LEO byl na všech plochách červený.

V roce 1935 byla v rámci župní propagační letky MLL zřízena pilotní škola, která byla koncem roku 1935 převedena na samostatný spolek - Hanácký aeroklub Olomouc.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 4.

V roce 1926 došlo při odstraňování bednění ke zřícení dvou třetin druhého železobetonového hangáru vlivem nekvalitních prací. Jeho trosky byly po ukončení soudních sporů odstraněny až v roce 1940. Album pana Františka Salcmana 1935-36

V roce 1935-36 byl v dílnách PO MLL pod vedením Ladislava Koutného při stavebních nákladech 19 000 Kč postaven větroň ing. Václava Ošťádala a ing. Jana Golda VSB-35 "Olomouc". Větroň úspěšně létal na Rané.

Stavba dvojmístného kluzáku EL 2 M Šedý vlk. Zakoupil ho Plachtařský odbor MLL v Prostějově.

Pro III. národní soutěž plachtařů MLL v Žilině bylo stavěno mnoho nových konstrukcí větroňů. ÚPO MLL vypsalo národní soutěž na nové konstrukce výkonných větroňů právě se zřetelem na blížící se závody. V této soutěži dostal třetí cenu větroň konstruktéra ing. Jaromíra Chlupa CH 2 Duha-Malva, který byl postaven v dílnách PO MLL Olomouc.

Plachtaři PO MLL Olomouc létali s větroněm Grunau Baby II "Lída".

srpnu 1936 ve Žďáře uspořádán další letecký den.

1.1.1937 vznikla Letecká skupina štábu IV. sboru. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Jaroslav Rýdl.

1.1.1937 se velitelství Zemského leteckého skladu II přejmenovalo na velitelství Leteckého skladu 2. Funkci velitele skladu zastával plk. technické zbrojní služby letectva Ing. Jan Urban.

1.1.1937 se Pomocná letka zemského leteckého skladu II přejmenovala na Pomocnou letku leteckého skladu II.

8.3.1937 začala stavba větroně CH-2.2 Duha "OK-MARIO"  ve Státní čsl. odborné škole pro zpracování dřeva v Hodolanech. Stavbu řídil i prováděl Ladislav Koutný, jako zaměstnanec MLL Olomouc s dalším zaměstnancem MLL a za pomoci studentů školy, později s dalším zaměstnancem MLL. Výrobu a montáž kování řídil sám konstruktér ing. Jaromír Chlup. Stavba byla ukončena 26.6.1937 v dílně Hanáckého aeroklubu. Dne 27.6.1937 byl větroň zalétán za motorovým letounem piloty ing. Chlupem a Metodějem Klukou a poté byla Duha slavnostně pokřtěna na OK-MARIO, jménem syna sponzorů stavby, majitelů Obchodního domu ASO, manželů Androvových.

helo5301.jpg (244766 bytes) Slavnostní křest větroně CH 2 Duha "OK-MARIO". Zleva ing. Chlup, Prachař, Sedláček, Andrová, Rubringerová.

Od 28.4.1937 nesl Letecký pluk 2   čestné jméno "Letecký pluk Edvarda Beneše".

helo5284.jpg (262520 bytes) Beta-Minor Be 50 OK-EAF, Hanácký aeroklub Olomouc. Sloužil v letech 1937-1939.

helo5302.jpg (221352 bytes) Větroň VSB 35 "OK-OLOMOUC" na letišti Neředín v roce 1937.

helo5285.jpg (256847 bytes) Dvoumístná Praga E 114 Air Baby.

helo5286.jpg (294461 bytes) Sportovní letoun Zlín XII s motorem Persy.

helo5290.jpg (239245 bytes) Beneš-Mráz Be 60 Bestiola OK-LOG, Hanácký aeroklub Olomouc.

helo5289.jpg (252413 bytes) Pilotní žáci akce „1000 pilotů republice“ u letounu Praga E 39G OK-ECC. Zleva dole: Dostálek, Friml, Valoušek; nahoře: Sladký, Tichý.

6.6.1937 bylo slavnostně otevřeno nové civilní letiště Olomouc-Holice. Přesun civilů do Holic. Hangár MLL v Něředíně byl prodán vojenské správě, která jej využívala jako sklad.

1.10.1937 vznikla Letka 33, Letka 51 a Letka 62.

1.10.1937 vzniklo velitelství Letecké povětrnostní ústředny 2.


Stálé vojenské letiště Olomouc I. Rozměry 870 x 900 m. Hangáry a skladové prostory.

V lednu 1938 se velitelství Druhé perutě leteckého pluku 2 , Letka 7, Letka 8 a Letka 62 přestěhovaly do Vyškova.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Olomoucká Skupina OPL I/152 měla v podřízenosti baterie 1 a 10/152 s 9 cm PLK vz.12/20 a tři stálé roty kulometů proti letadlům 1/3, 2/3, 1/6 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

9.8.1938 přeletěl nad letištěm německý vojenský letoun.

1.9.1938 v 16.48 přistál letoun Miles Mohawk G-AEKW pilota Lindbergha a jeho ženy Anne. Ti na cestě z Krakova do Prahy kvůli počasí přistáli v Olomouci-Neředíně. Byli slavnostně přijati.

2.9.1938 odletěli v doprovodu tří Avií B.534 do Prahy-Ruzyně, kde přistáli v 12.30 hodin. VHU.


Velitelství Leteckého pluku 2 (plk. let. V. Květoň) k 1.9.1938.

Velitelství První peruti leteckého pluku 2. Velitel mjr. let. František Mikala.

Velitelství Třetí peruti leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. Václav Liška.

Velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. František Kabeláč.

Cvičná letka leteckého pluku 2.

Náhradní letka leteckého pluku 2.

Technická letka leteckého pluku 2. Velitel škpt. let. Karel Vorlíček.

Pomocná letka leteckého skladu 2.

Sklad leteckého skladu 2.

Dílny leteckého skladu 2.


12.9.1938 bylo aktivováno velitelství Ústředny hlásné služby Olomouc mimo mobilizační plány. Krycí jméno K. Velitel mjr. let. Václav Kapras. Ve věcech odborných podléhala veliteli Hlavní ústředny hlásné služby, ve věcech ostatních veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

14.9.1938 se Letka 5 přesunula do Dvora Papůvky.

14.9.1938 se Letka 14 přesunula do Holic.

14.9.1938 se Letka 14 přesunula se na polní letiště Ivanovice na Hané (okres Vyškov).

14.9.1938 se Letka 36 přesunula do Prostějova.

14.9.1938 se Letka 63 přesunula do Přerova.

19.9.1938 bylo velitelství První peruti leteckého pluku 2 přejmenováno na velitelství Páté peruti leteckého pluku 2 a ihned se přesunulo se na polní letiště Ivanovice na Hané (okres Vyškov).

19.9.1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 2 přesunulo do Tovačova (okres Přerov).

19.9.1938 se Letka 33 přesunula do Tovačova.

19.9.1938 se Letka 35 přesunula do Tovačova.

19.9.1938 se Letka 51 přesunula do Prostějova.

19.9.1938 vznikla Letka 52.

V Olomouci byla mobilizační stanice.

Mobilizační těleso 109 vzniklo z velitelství IV. sboru. Ve skupině A vytvořilo Leteckou skupinu štábu XIII. hraničního pásma, ve skupině B vytvořilo Leteckou skupinu štábu IV. sboru a ve skupině C vytvořilo Leteckou skupinu IV. sborové oblasti.

Mobilizační těleso 602 vzniklo z Leteckého pluku 2. Vytvořeno celkem 26 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc, Přerov a Vyškov.

Mobilizační těleso 608 vzniklo z Leteckého skladu 2 a Odbočky leteckého skladu 2. Vytvořeno celkem 12 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc a Prostějov.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 100 %, plné vybavení, ubikace ve městě.

24.9.1938 byla Letecká skupina štábu IV. sboru začleněna do Mobilisačního tělesa 109.

24.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma v sestavě Mobilisačního tělesa 109 jako součást mobilizovaného útvaru 109-A-1. Krycí jméno Rostislav 10. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Jaroslav Rýdl.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého pluku 2 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 bylo velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 2 začleněno do sestavy Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-1.Vznikla Náhradní peruť leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. František Kabeláč.

24.9.1938 byla Cvičná letka leteckého pluku 2 začleněna do sestavy Mobilisačního tělesa 602 jako součást mobilizovaného útvaru 602-C-1. Vznikla Cvičná letka leteckého pluku 2. Podléhala veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 2.

24.9.1938 byla Náhradní letka leteckého pluku 2 začleněna do sestavy Mobilisačního tělesa 602 jako součást mobilizovaného útvaru 602-C-1. Vznikla První náhradní letka leteckého pluku 2 a Druhá náhradní letka leteckého pluku 2. Podléhaly veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 2.

24.9.1938 bylo velitelství Letecké povětrnostní ústředny 2 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 6 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 4 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Technická letka leteckého pluku 2 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 2 začleněno stavu Mobilizačního tělesa 608.

24.9.1938 byla Pomocná letka leteckého skladu 2 začleněna stavu Mobilizačního tělesa 608.

24.9.1938 vznikla Náhradní technická letka leteckého pluku 2, v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako součást mobilizovaného útvaru 602-C-1. Velitel npor. let. František Machálek.

 

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého parku 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-1. Krycí jméno ? Velitel pplk. technické zbrojní služby let. Ing. Miloslav Reitler. Podléhalo veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

25.9.1938 vznikly Sloučené parkové dílny 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako součást mobilizovaného útvaru 608-B-1. Krycí jméno ?. Velitel ? Podléhaly veliteli Leteckého parku 72.

25.9.1938 vznikla Letecká pracovní rota 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-A-6. Krycí jméno ?. Velitel ? Podléhala veliteli Leteckého parku 72.

25.9.1938 vznikla Záloha leteckého materiálu 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-1. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Leteckého parku 72.

 

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého parku 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-8. Krycí jméno ? Velitel škpt. technické zbrojní služby let. Ing. Josef Havránek. Podléhalo veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva IV. armády.

25.9.1938 vznikly Sloučené parkové dílny 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako součást mobilizovaného útvaru 608-B-8. Krycí jméno ?. Velitel ?. Podléhaly veliteli Leteckého parku 74.

25.9.1938 vznikla Letecká pracovní rota 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-A-13. Krycí jméno ?. Velitel ?. Podléhala veliteli Leteckého parku 74.

25.9.1938 vznikla Záloha leteckého materiálu 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-1. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Leteckého parku 74.

 

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého skladu 2 v sestavě Mobilizačního tělesa 608  jako mobilizovaný útvar 608-C-1. Funkci velitele skladu zastával plk. technické zbrojní služby letectva Ing. Jan Urban.

25.9.1938 vznikla Pomocná letka leteckého skladu 2 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako součást mobilizovaného útvaru 608-C-1. Funkci velitele letky zastával npor. let. Bohumil Jaroušek a od 15.10.1938 škpt. let. Mikuláš Šapošnikov. Podléhala veliteli Leteckého skladu 2.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 4 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-2. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhaly veliteli Leteckého skladu 2.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 5 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-3. Krycí jméno ? Velitel ?

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 6 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-4. Krycí jméno ? Velitel ?

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 10 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-11. Krycí jméno ? Velitel ppor. let. Josef Fiala.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 11 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-12. Krycí jméno ? Velitel ?

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 12 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-13. Krycí jméno ? Velitel ?

 

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu IV. sboru v sestavě Mobilisačního tělesa 109 jako součást mobilizovaného útvaru 109-B-3. Krycí jméno Myslbek 10. Funkci přednosty skupiny zastával ?

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu IV. sborové oblasti v sestavě Mobilizačního tělesa 109 jako součást mobilizovaného útvaru 108-B-6. Funkci přednosty skupiny zastával ?

26.9.1938 vznikla Kurýrní letka 102.

26.9.1938 vznikla Letecká fotografická četa 72 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-17. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

26.9.1938 vznikla Letecká fotografická četa 91 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-18. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství a od 14.10.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 6 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-2.

26.9.1938 vzniklo velitelství Polní povětrnostní ústředny 72 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-20. Krycí jméno Rám. Velitel por. let. František Bauer.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 8 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-22. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 72.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 10 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-23.  Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 72.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 13 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-24.  Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 72.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 14 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-25.  Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 74.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 4 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-6.

26.9.1938 se velitelství Leteckého parku 72 přesunulo do Topolan (dnes Olomouc-Topolany).

26.9.1938 se Sloučené parkové dílny 72 přesunuly do Topolan.

26.9.1938 se Záloha leteckého materiálu 72 přesunula do Topolan.

26.9.1938 se Letecká pracovní rota 72 přesunula do Topolan. 

26.9.1938 se Polní letecké dílny 4 přesunuly do Topolan.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 6 přesunuly do Topolan.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 5 přesunuly do Prostějova.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 10 přesunuly do Brna.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 11 přesunuly do Brna.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 12 přesunuly do Brna.

 

27.9.1938 vzniklo Velitelství letectva II. armády ve stavu Mobilizačního tělesa 103 jako součást mobilizovaného útvaru 103-A-1. Krycí jméno Jirásek. Funkci velitele letectva zastával plk. let. Jaroslav Plass. Ve věcech odborných podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství a od 14.10.1938 přednostovi III. odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních podléhalo veliteli II. armády.

27.9.1938 se Kurýrní letka 102 přesunula do Vyškova.

27.9.1938 se Letecká fotografická četa 91 přesunula do Vyškova.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 8 přesunula do Šumperka.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 10 se přesunula do Opavy.

27.9.1938 Polní povětrnostní stanice 13 se přesunula do Frenštátu pod Radhoštěm.

27.9.1938 Polní povětrnostní stanice 14 se přesunula do Kroměříže.

27.9.1938 se velitelství Leteckého parku 74 přestěhovalo do Brna.

27.9.1938 se Letecká pracovní rota 74 přesunula do Brna.

27.9.1938 se Sloučené parkové dílny 74 přesunuly do Brna.

27.9.1938 se Záloha leteckého materiálu 74 přesunula do Brna.

 

28.9.1938 vzniklo velitelství Cvičné peruti II. Krycí jméno Palma. Velitel npor. let Josef Hartman, od 1.10.1938 škpt. let. Justin Ďurana a od 10.10.1938 škpt. let Josef Wyzula. Ve věcech odborných podléhalo přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 2.

28.9.1938 byla Cvičná letka leteckého pluku 2 přejmenována na První letku cvičné peruti II. Podléhala veliteli Cvičné peruti II. Velitel por. let. Vojtěch Svozil.

  ----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

2.10.1938 se velitelství Polní povětrnostní ústředny 72 přesunulo do Piešťan.

2.10.1938 z Šumperka se přesunula Polní povětrnostní stanice 8.

2.10.1938 z Opavy se přesunula Polní povětrnostní stanice 10.

2.10.1938 z Frenštátu pod Radhoštěm se přesunula Polní povětrnostní stanice 13.

2.10.1938 z Kroměříže se přesunula Polní povětrnostní stanice 14.

aa.png (466402 bytes)

4.10.1938 z Červenky se přesunula Polní letka 5.

5.10.1938 z Vyškova se přesunula Polní letka 36.

5.10.1938 z Vyškova se přesunula Letecká fotografická četa 91.

7.10.1938 vznikl Letecký pluk 2.

7.10.1938 se Letecká skupina štábu IV. sboru přesunula do Prostějova.

8.10.1938 se Velitelství letectva II. armády  přesunul

8.10.1938 se Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma přesunula do Holešova. 

8.10.1938 se Polní letka 36 přesunula do Piešťan.

8.10.1938 z Piešťan se přesunulo  velitelství Polní povětrnostní ústředny 72.

11.10.1938 byla Letecká skupina štábu IV. sborové oblasti demobilizována. 

11.10.1938 z Prostějova se přesunula Letecká skupina štábu IV. sboru.

12.10.1938 z Holešova se přesunula Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma.

12.10.1938 byla Letecká skupina štábu IV. sboru demobilizována.

12.10.1938 z Tovačova se přesunula Polní letka 14.

12.10.1938 z Topolan se přesunulo velitelství Leteckého parku 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunuly Sloučené parkové dílny 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunula Letecká pracovní rota 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunula Záloha leteckého materiálu 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunuly Polní letecké dílny 4.

12.10.1938 z Topolan se přesunuly Polní letecké dílny 6.

13.10.1938 bylo velitelství Cvičné peruti II demobilizováno.

13.10.1938 byla První letka cvičné peruti II demobilizována.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunulo velitelství Třetí polní peruti leteckého pluku 2.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunula Polní letka 33.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunula Polní letka 35.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunula Polní letka 52.

17.10.1938 z Brna se přesunulo velitelství Leteckého parku 74.

17.10.1938 z Brna se přesunula Letecká pracovní rota 74.

17.10.1938 z Brna se přesunuly Sloučené parkové dílny 74.

17.10.1938 z Brna se přesunula Záloha leteckého materiálu 74.

20.10.1938 z Vyškova se přesunula Kurýrní letka 102.

20.10.1938 z Brna se přesunuly Polní letecké dílny 12.

21.9.1938 byla Kurýrní letka 102 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká fotografická četa 91 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká fotografická četa 72 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Polní povětrnostní ústředny 72 demobilizováno.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 6 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 8 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 10 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 13 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 14 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 4 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Ústředny hlásné služby Olomouc demobilizováno.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého parku 72 demobilizováno.

21.10.1938 byly Sloučené parkové dílny 72 demobilizovány.

21.10.1938 byla Letecká pracovní rota 72 demobilizována.

21.10.1938 byla Záloha leteckého materiálu 72 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého parku 74 demobilizováno.

21.10.1938 byla Letecká pracovní rota 74 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 2 demobilizováno.

21.10.19389 byla Pomocná letka leteckého skladu 2 demobilizována. 

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 12 demobilizovány.

22.10.1938 byla Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma demobilizována.

22.10.1938 bylo velitelství Třetí polní peruti leteckého pluku 2 demobilizováno.

22.10.1938 byla Polní letka 33 demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 35 demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 52 demobilizována.

22.10.1938 bylo velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 2 demobilizováno.

22.10.1938 byla První náhradní letka leteckého pluku 2 demobilizována.

22.10.1938 byla Druhá náhradní letka leteckého pluku 2 demobilizována.

22.9.1938 byla Náhradní technická letka leteckého pluku 2 demobilizována.

22.10.1938 byly ČLH propuštěny z armádní podřízenosti zpět pod pravomoc ministerstva vnitra. Četnická letecká hlídka Staré Město (u Moravské Třebové) přiletěla ze Starého Města u Moravské Třebové. Založena Četnická letecká hlídka Olomouc v Bystré. 

Četnická letecká hlídka Moravská Ostrava přiletěla z Ostravy a 7.11.1938 do Německého Brodu.

16.11.1938 z Piešťan se přesunulo velitelství Čtvrté polní perutě leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. Josef Heřmanský.

16.11.1938 z Piešťan se přesunula Polní letka 36.

16.11.1938 z Piešťan se přesunula Polní letka 51.

16.11.1938 z Prievidze se přesunuly Polní letecké dílny 10 a byly ihned demobilizovány.

16.11.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunuly Polní letecké dílny 11 a byly ihned demobilizovány.

18.11.1938 byla Polní letka 36 demobilizována.

18.11.1938 byla Polní letka 51 demobilizována.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.


5.3.1939 v 7 hodin ráno přijel německý kapitán s několika vozy a asi 60 vojáky. Žádal předání zbraní a veškerého materiálu. Letiště předal velitel Třetí peruti leteckého pluku 2 a letiště pplk. Václav Liška. Hobby Historie 21/2013

Podrobnosti.

, , . Ukořistěné letouny Š.328 od Letky 5.

17.3.1939 z Breslau-Schöngarten se přesunula I./JG 331 s letouny Bf 109 D. MAPA.

31.3.1939 zrušena ČLH Olomouc.

Od 1.4.1939 Luftgau-Kommando VIII.

21.4.1939 se I./JG 331 přesunula zpět do Breslau-Schöngarten.

Z Pardubic se přesunula I./ZG 76. Kdy? Od kdy přezbrojování na Bf 110 B/C? Podrobnosti

Bf 110 B-1 "1" od 3./ZG 76.

Bf 110 B-1

K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Olmütz (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Z Hradce Králové se přesunula III./KG 77 s Do 17. Kdy?

Letoun Do 17 E-1 či F-2 "3Z+??" od I./KG 77 z Kbel. (Na kterém letišti?)

31.7.1939 zrušen Letecký pluk 2.

25.8.1939 se I./ZG 76 přesunula na letiště Ohlau Oława (Märzdorf Marcinkowice). Podrobnosti. MAPA.

Asi 25.8.1939 se III./KG 77 s 34 (26) kusy Do 17 přesunula na letiště Brieg Brzeg. MAPA.

---------- 1.9.1945 Němci přepadli Polsko ----------

Od září 1939.Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn podřízeno Luftgau-Kommando XVII. Fliegerhorst-Kommandantur Olmütz se změnil na Flugplatzkommando A 12/XVII.

21.9.1939 se přesunula I./JG 77 s Bf 109. MAPA.

24.9.1939 se I./JG 77 přesunula do Breslau-Schöngarten. MAPA.

28.9.1939 z letiště Radom Mazowszany-Kacin do Olomouce přelétla mezi 8.45-10.25 hod. 3./ZG 76MAPA.

29.9.1939 z letiště Radom Mazowszany-Kacin do Olomouce přelétla 3./ZG 76.

30.9.1939 z letiště Radom Mazowszany-Kacin do Olomouce přelétl zbytek vzdušného sledu ZG 76.

1.10.1939 dorazil do Olomouce pozemní sled skupiny ZG 76.

V říjnu se I./ZG 76 přesunula na letiště Bönninghardt. MAPA.

V říjnu 1939 se z Straubingu přesunula Schule/FAR. 24. Satelitní letiště v Holicích, Přerově a v Kroměříži. MAPA.

Koncem roku 1939 osazenstvu dílen oznámeno, že dílny budou převedeny jako závod 2 pod pražský LETOV. Všichni zaměstnanci dostali od MNO k 31.12.1939 výpověď s tím, že mohou dál zůstat v zaměstnání za dosavadních platových podmínek.


Flugzeugwerke Letov, Werk II. Olmütz ve městě v bývalých čs. leteckých kasárnách Na Šibeníku. Generální opravy křídel letounů Junkers Ju 88.

AVIA A.G. Flugzeugindustrie, Werk Olmütz. (?)

Stavební úřad letectva (Bauleitung der Luftwaffe Olmütz/Mähren), letecký sklad (Flugdepot 2), kde byla soustředěna ukořistěná československá letecká technika. Odtud si například Slováci odebrali v letech 1941-43 celkem 21 letounů Š.328 pro doplnění stavu svého letectva a v roce 1942 školní letouny E.39 a E.241, vyrobené pro ně v Praze.

Rok 1940. Dva cvičné dvouplošníky Heinkel He 72 Kadett, v popředí WNr. 1149 "PP+NA" a vzadu "DK+NX". Dále je v pozadí rozeznatelná řada cvičných strojů, jako např. Gotha Go 145, Fw 58, Fw 56, Arado Ar 65 a další.

 Klemm Kl 35 B "PT+NY".


Š.528 "BO+DL" v letech 1941-42 helo5356.jpg (114892 bytes). V Olomouci sloužily vlečné Š.328. Sloužily zde i tři B.534.

30.3.1941 přejmenování Velitelství letištní oblasti na Flughafen-Bereichs-Kommando 3/XVII.

1.10.1941 se přejmenovala na FFS A/B 24.


Od března 1942 se Luftschutz (Protiletecká ochrana) dělila podle důležitosti na I., II. a III. řád. Luftschutz I. řádu byla v Praze, Plzni, Olomouci, Brně a Ostravě, kde byly oddíly Luftschutz vojensky organizované, uniformované a speciálně vycvičené.

11.4.1942 z Dessau přiletěla I./JG 52 s Bf 109. (Stab/JG 52 a II./JG 52 byly v Plzni.) Velitel Gruppenkommandeur I./JG 52 Hauptmann Karl-Heinz Leesmann - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (23.7.1941). hel066.jpg (41662 bytes) Dne 25.7.1943 zahynul.

17.5.1942 odletěla na východní frontu.

Letištní plocha byla jihozápadním směrem rozšířena a její rozměr byl 900 x 1000 m. Dřevěné hangáry typu Ehrenvald byly zbourány, a na jejich místě byl v roku 1942 postaven nový hangár typu HOBAG (zbourán v roce 1955, boční přístavky tohoto hangáru zůstaly zachovány). Vzniká i nový barákový tábor s ubikacemi (po pravé straně cesty směrem od letiště k Olomouci). K železobetonovému hangáru byla přistavena zděná přístavba s kancelářemi a ubikacemi. Dalšími stavbami byly: kancelářská budova, dřevěné převlékárny, dílenská budova a benzínová čerpací stanice.

3.7.1942 v Olomouci měli mezipřistání slovenští letci, kteří se vraceli z přeškolení na Bf 109 E v dánském Grøve do Piešťan. Skupinu osmich slovenských pilotov viedol nemecký inštruktor Oblt. Reinwald. 

5.7.1942 dorazil další slovenský Bf 109. 

25.8.1942 dorazily zbylé tři slovenské stroje.

20.9.1942 bolo na letisku v Trenčianskych Biskupiciach prevzatých prvých 6 strojov Caudron C.445M Goéland, ktoré prileteli z Olomouca, kde boli uskladnené - išlo o lietadlá v.č. 804, 805, 819, 821, 822 a 823. Spolu s predvádzacím lietadlom (v.č. 812), ktoré bolo na Slovensku už od 20.8.1942 teda disponovali Slovenské vzdušné zbrane koncom septembra 1942 už siedmimi lietadlami. Dme 9.11.1942 došlo k dohode ministra obrany generála Čatloša s generálmajorom Keiperom o dodávke dvoch ďalších lietadiel nad rámec objednaných kusov. Zároveň bola vznesená požiadavka na úpravu dvojice lietadiel na prepravu zranených vojakov. Z dôvodu prestavby a navýšenia objednávky sa ďalšia dodávka realizovala postupne. 2.2.1943 boli prevzaté lietadlá v.č. 863 a 864, 22.2.1943 desiate lietadlo s výrobným číslom 865 a 23.7.1943 prileteli z Olomouca posledné dve lietadlá upravené na sanitnú službu (v.č. 935 a 936). Sanitné lietadlá dostali označenie C.445M zdrav (pozn.: je možné že tieto lietadlá neboli len upravené C.445M, ale išlo o špeciálnu sanitnú verziu C.447).


29.1.1943 přeletěla FFS A/B 24 do Kitzingenu. MAPA.

V únoru 1943 v Olomouci reformována FFS C 12 s He 111, Ju 52, Ju 86 a dalšími. Satelitní letiště Holice a Přerov.

Od února 1943 Flugplatzkommando A 12/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII

15.10.1943 byla FFS C 12 přeznačena na FFS B 12.


Letecká hláska-FluKo 23 na letišti patřila pod Flugmelde Zentrale Brünn. Od kdy?

V červenci 1944 byla FFS B 12 zrušena.

Výroba Bf 109 u firmy Sigmund-Chema v Lutíně. Od roku 1943 výroba dílců pro trupy Bf 109. Počátkem roku 1944 zaškolení personálu u WNF v Rakousku. Na lince se kompletovaly trupy a instaloval motor. Mělo se vyrábět 150 trupů měsíčně. Ve Werku 2 v sípce Majír při silnici z Lutína do Olšan, ke které se přistavěla hala s linkou pro montáž trupů. Trupy se po vlastní ose dopravovaly na letiště v Olomouci ke konečné montáži a záletům. K 1.1.1945 měla firma na 4372 zaměstnanců. Zálety a předávací lety k útvarům vykonávala jednotka 1./Fl.Ü.G. 1 Flugzeugüberführungsgeswader 1 (Gruppe Süd-Ost).

Díly pro Bf 109 se vyráběly dále v Olomouci u firmy Milo. Firma vyráběla plášť chladičů.

22.8.1944 nehoda Bf 109 G-6 WNr. 165974 "bílá 16" od I./JG 3 u Olomouce. Pilot Uffz. Rudolf Kreutzinger přežil.  Kde?

24.8.1944 zřícení Fw 190 A-8 WNr. 681378 od IV.(Sturm)/JG 3. Pilot Uffz. Ulrich Töllner zraněn.  Kde?

3.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

13.10.1944 nálet Američanů.

Od října 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 218/VIII (Velitelství letiště).

 Zálety se prováděly do prosince 1944.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 218/VIII (Velitelství letiště) podřízen Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.

17.12.1944 pravděpodobně Fw. Hubert Engst od 6./JG 300 sestřelil bombardér B-24J-15-FO S/N: 42-52025 "26" "Arsenic and Lace" od 756th BS, 461st BG, 15th Air Force USAAF z Itálie. Z posádky velitele 2/Lt Geralda R. Smithe přežilo pět mužů. Dopadl na Olomouc, jeho část skončila i přímo na neředínském hřbitově. Podrobnosti.

18.12.1944 nálet bombardérů od 15th Air Force USAAF z Itálie.

18.12.1944 nehoda Fw 190 A-8 WNr. 738288 "černá 9" od I./Erg. JG 1 u Olomouce. Pilot Oblt. Wolfgang Habrich se zachránil pomocí padáku a byl zraněn.  Kde?


V únoru 1945 se z Sagan - Küpper Żagań-Tomaszowo přemístila 3. Flieger-Division. MAPA. Velitel Generalmajor Sigismund Freiherr von Falkenstein hel062.jpg (19707 bytes). MAPA letišť ve Slezsku.

7.2.1945 návštěva Generalmajora Sigismund Freiherr von Falkenstein v Dolním Benešově (okres Opava).

8.2.1945 z Neisse-Stephansdorf (Neiße-Stephansdorf) Nysa Radzikowice se přesunula průzkumná 1./NAGr. 2 s Bf 109. Velitel Staffelkapitän 1./NAGr. 2 Oberleutnant Kurt Kohlhagen, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (30.9.1944). hel063.jpg (10443 bytes) Na fotce jako Leutnant. MAPA letišť ve Slezsku.

Vykonávala taktický průzkum v oblasti Slezska a severní Moravy V Kladsku byl Stab a 2./NAGr. 2 - krátce byly i v Olomouci.

1.3.1945 jihozápadně Bergstadt Horní Město (okres Bruntál) se zřítil průzkumný Bf 109 G-10 WNr. 612764. Unteroffizier Kurt Hahn?

16.3.1945 Klein-Kutzendorf ostw Kunčičky u Bašky (okres Frýdek-Místek) (?) se zřítil průzkumný Bf 109 G-10 WNr. 618750. Helmut Kuschatke?

19.3.1945 jihozápadně Wiesenstein Bílý kámen 589 m n. m. (okres Šumperk) (?) se zřítil průzkumný Bf 109 G-10 WNr. 612730.

20.3.1945 u Gilschwitz Kylešovice (okres Opava) se zřítil průzkumný Bf 109 G-10 WNr. 612773 "bílá 13". Oberfeldwebel Alfred Linke?

25.3.1945 východně Wilmersdorf Věřňovice (okres Karviná)  protiletecká obrana sestřelila průzkumný Bf 109 G-10 WNr. 770228. Oberleutnant Kurt Kohlhagen zahynul. Hrob má ve Valašském Meziříčí.

15.4.1945 ráno vyštartovala  Rotte prieskumných Bf 109 s podvesenými prídavnými nádržami od 1./NAGr. 2, pravdepodobne aby zistila situáciu v priestore Trenčína, kde prebiehala ofenzíva 1. Rumunskej kráľovskej armády a 40. sovietskej armády, ktorú zo vzduchu aktívne podporoval Corpul 1 Aerian Român. Letoun Bf 109 G-10/R2 WNr.771129 "biela 15" havaroval z dôvodu poruchy motora severozápadne od Trenčína, pričom pilot sa zachránil na padáku. Meno pilota, aj keď nie je potvrdené je pravdepodobne Ofw. Dietrich, ktorého zaradením bol Stab/NAGr. 2. Zdroj.

16.4.1945 o 8.00 hod 1./NAGr. 2 měla ve stavu ještě 15 průzkumných Bf 109 G-6/R2, G-8, G-10/R2 a G-10/U4, z toho 11 bylo schopných operačního nasazení.

20.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап. Byl napaden dvěma Fw 190 F ale ubránil se.

30.4.1945 letouny Corpul 1 Aerian Român z ( Miskolc či Zvolen či Piešťany) (?) bombardovaly Olomouc a letiště. Podrobnosti

1.5.1945 z Prostějova přiletěla II./JG 77 s Bf 109 G. MAPA. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 77 Major Armin Köhler, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (7.2.1945). hel033.jpg (44692 bytes)

4.5.1945 letouny Corpul 1 Aerian Român z ( Miskolc či Zvolen či Piešťany) (?) bombardovaly Olomouc a letiště.

5.5.1945 II./JG 77 odletěla do Skutče. MAPA.

Co se stalo s 1./NAGr. 2? Kam odletěla?

5.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА a bombardéry od 321 бад, které útočily na německé pozice u obce Moravský Beroun, Šternberk, Olomouc, Šmejl?, a dále stíhačky prováděly průzkum u obce Dvorce, Litovel, Prostějov, Olomouc, Lipník nad Bečvou (okres Přerov). Deník stíhacího korpusu.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

7.5.1945 letouny Il-2 a Il-10 od 224 шад, 8 шак, 8 ВА pod přikrytím stíhaček od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА a od 15 гиад, 10 иак, 8 ВА útočily na německé pozice v okolí Olomouce, Klepáčova (okres Šumperk), Šternberka, a průzkum silnic Náměšť na Hané - Prostějov - Olomouc - Litovel - Břidličná (okres Bruntál) - Václavov u Bruntálu (okres Bruntál) - Rýmařov (okres Bruntál) - Horní Město (okres Bruntál) - Valšov (okres Bruntál). Deník bitevní divize od 1.5.1945.

7.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА, které útočily na německé pozice u Olomouce a dále stíhačky prováděly průzkum u Mohelnice, Litovle a Olomouce. Deník stíhacího korpusu.

8.5.1945 letouny Il-2 a Il-10 od 224 шад, 8 шак, 8 ВА pod přikrytím stíhaček od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА a od 15 гиад, 10 иак, 8 ВА útočily na německé pozice v okolí obcí Olšany u Prostějova (okres Prostějov), Topolany, Unčovice, Cholina, Horka nad Moravou, Křelov, Příkazy, Senice na Hané, železniční stanice Hejčín,  a průzkum silnic západně Olomouce. Po srážce s doprovodným stíhačem nouzově přistál asi 3 km severně Olomouce bitevní Il-2 v. č. 9816 od 565 шап, 224 шад, 8 шак, 8 ВА. Mládšij lejtěnant Šišněv a krasnoarmějec Sarvatskij. Deník bitevní divize od 1.5.1945.

8.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА a bombardéry od 321 б а д, které útočily na německé pozice u Olomouce, Litovle, Náměšti na Hané a dále stíhačky prováděly průzkum u Olomouce, Loštice (okres Šumperk), Moravské Třebové (okres Svitavy) a Prostějova. Deník stíhacího korpusu.

Ke konci války byly provedeny přípravy k destrukcím všech budov na letišti a v přilehlých kasárnách, ničení nebylo však uskutečněno.

8.5.1945 po 14 hod. bylo letiště obsazeno.

Sověti u nás

Приказ Верховного Главнокомандующего
8 мая 1945 года
№ 365 Об овладении в Чехословакии городом Оломоуц

летчики генерал-лейтенанта авиации Жданова 8 ВА,

генерал-майора авиации Изотова 8 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Нанейшвили 8 шак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Головни 10 иак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Котельникова 224 шад, 8 шак, 8 ВА,

полковника Обухова 227 шад, 8 шак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Ухова 10 гиад, 10 иак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Лакеева 15 гиад, 10 иак, 8 ВА,

подполковника Чертова 113 гиап, 10 гиад, 10 иак, 8 ВА.

 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Z Ostravy přiletěl 181 гиап, 15 гиад, 10 иак, 8 ВА.

Odletěl do Košic.

Po skončení války, byla na doporučení závodní rady zvolené 17.5.1945 a potvrzené 6.6.1945 Zemským národním výborem (dále ZNV), továrna Flugzeugwerke Letov, A. G. Prag-Letnian spravována tříčlennou prozatímní národní správou ve složení ing. Viktor Syrový, ing. Suk a ředitel Vladimír Kalousek. Současně byl její název změněn na Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech a prozatím jí zůstaly závody v Letňanech, Praze VII na Výstavišti a v Olomouci Na šibeníku. Zestátnění (krádež) továrny.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

1.6.1945 vznikl Dělostřelecký pluk 153 (protiletadlový).

Počátkem června 1945 opětovně zahájilo činnost Vojenské letecké učiliště (VLU) v Prostějově.

7.6.1945 v Olomouci je dokladován odbor letectvo při velitelství 7. pěší divize.

Vznik Leteckého pluku 202 v Olomouci. V podřízenosti měl Letecký detachement Přerov.

15.6.1945 na bázi LP 202 v Olomouci vzniklo Náhradní těleso letecké oblasti 3.

20.7.1945 byl zřízen Oblastní letecký sklad 3 VÚ 8923, ve prospěch leteckých útvarů Velitelství letectva 3. oblasti.

28.7.1945 bylo vydáno nařízení ve věci zřízení Letištní perutě Olomouc, a to Velitelstvím oblastního letectva Morava.

1.8.1945 v Olomouci vznikla Letištní peruť Olomouc.

3.9.1945 byl zahájen Kurs č. 1 a Kurs č. 2 ve Škole pro učitele létání (ŠPUL). Výcvik zahájilo 30 žáků v každém kursu.

15.9.1945 zřízen Letecký náhradní pluk 3, který měl za úkol evidenci záloh, výcvik povolanců a záloh. Za mobilizace měl za úkol postavení nových útvarů. Pluk postavil tři výcvikové perutě v Olomouci, Brně a Olomouci, kam 1.10.1945 nastoupilo 2 800 nováčků.

K 19.9.1945 se Pilotní přeškolovací kurs 1 (PPK 1) v Prostějově a Pilotní instruktorský kurs 1 v Prostějově přesunul do Olomouce.

V září 1945 přezkoumala komise MNO možnosti dalšího rozšíření a rozvoje letiště. Shledala, že letiště již nelze rozšířit a nelze na něm vybudovat startovní dráhy podle moderních požadavků. Navrhla proto, aby bylo letiště ponecháno jako travnatá plocha pro účely vojenského leteckého učiliště. V následujících letech je zbouráno několik nepotřebných budov v barákovém táboře.

K 15.10.1945 byl zahájen Pilotní instruktorský kurs 2 již v rámci Školy pro učitele létání (ŠPUL).

V listopadu 1945 převzalo VLU do své sestavy Letištní peruť Olomouc, která do té doby byla samostatným útvarem v podřízenosti VLO 3.

K 15.11.1945 bylo v rámci LNP 3 zřízeno Výcvikové středisko pro specialisty letectva, které se od 15.12.1945 stalo samostatným útvarem.

Vznikla Letištní správa Olomouc.

K 30.11.1945 byla Letištní peruť Olomouc přejmenována na Pomocnou peruť III a začleněny do organizace VLU s úkolem zabezpečení technické a týlové stránky výcviku a veškerého provozu učiliště.

V polovině prosince 1945 bylo učiliště přejmenováno na Letecké učiliště (LU), z důvodu možné záměny s VLÚ - Vědeckým leteckým ústavem v Letňanech.

Do konce roku 1945 se u PPK 1 nalétalo jen 7 hodin na žáka. V roce 1946 během kurzu bylo mnoho pilotů přeřazeno do kursů ŠPUL, 12 pilotů do Kursu pro piloty dvoumotorových letadel v Plzni a do LVA.


Od ledna 1946 vznikaly pilotní školy jakožto řídící mezičlánek leteckého výcviku mezi velitelstvím LU a výcvikovými jednotkami. Byly podřízeny po všech stránkách veliteli školní peruti s výjimkou výcvikových otázek, kde podléhaly veliteli LU. Pilotní škola sestávala z velitelství, učitelského sboru a vlastní pilotní školy, kterou tvořili učitelé létání a žáci.

15.1.1946 vzniklo Velitelství pilotních škol a kursů Olomouc.

Nakonec byl Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech vyhláškou ministerstva průmyslu č. 177 ze dne 24.1.1946 dnem 27.10.1945 znárodněn zestátněním.

Dnem 29.1.1946 byla Pomocná peruť III reorganizována na Školní peruť III (ŠP III VÚ 5439). Letištní správa Olomouc včleněna ke Školní peruti III Olomouc.

9.2.1946 se z Velitelství pilotních škol a kursů Olomouc stalo Velitelství pilotních škol Olomouc.

26.2.1946 obdrželo název Pilotní škola III Olomouc.

27.6.1946 nehoda ULa-5 3642 "42" . Zdroj.

1.3.1946 ukončilo 26 žáků Kurs č. 1 ŠPUL. Zahájen Kurs č. 3 s 35 žáky.

K 27.3.1946 byl Oblastní letecký sklad 3 přejmenován na Letecký sklad 3.

1.5.1946 ukončilo 30 žáků Kurs č. 1 ŠPUL.

Od 23.5.1946 do 1.11.1947 součástí ŠP III byla PŠ III v Olomouci, jejíž součástí byla Škola pro učitele létání (ŠPUL)

30.6.1946 ukončilo PPK 1 celkem 32 letců.

15.7.1946 ukončilo 29 žáků Kurs č. 3 ŠPUL. Zahájen Kurs č. 4 ŠPUL s 22 žáky.

II. turnus Letecké přípravné školy (LPŠ) ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 2 v počtu 74 žáků.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

1.11.1946 ukončilo 18 žáků Kurs č. 4 ŠPUL

18.11.1946 zahájen Kurs č. 5 ŠPUL s 13 žáky.


28.2.1947 ukončilo 8 žáků Kurs č. 5 ŠPUL.

1.4.1947 III. turnus v LPŠ ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 3 v počtu 80 žáků. Do ukončení výcviku do Prostějova nastoupilo 55.

K 3.6.1947 PŠE 2 úspěšně ukončilo 61 žáků a ti nastoupili ve Stichovicích.

11.7.1947 zahájen Kurs č. 6 ŠPUL s 26 žáky.

1.9.1947 IV. turnus v LPŠ ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 4 v počtu 62 žáků, k nim bylo přičleněno 5 dalších.

1.10.1947 byla ŠP III přejmenovaná na Školní základnu ŠZ III, které dnem 1.11.1947 přešly do podřízenosti V II. LO. v Brně, ovšem se zachováním dosavadních povinností vůči LU.

Od 1.11.1947 přešla PŠ III již jako samostatný útvar do podřízenosti velitele LU. Obdržela své krycí číslo VÚ 8833.

5.11.1947 ukončilo 22 žáků Kurs č. 6 ŠPUL.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.

K 15.11.1947 vzniklo Výcvikové středisko specialistů letectva (VSSL), jehož posláním bylo připravit k dalšímu studiu ve VOŠLM v Liberci respektivně později v LTU v Liptovském Mikuláši nevyučené absolventy měšťanských škol nebo nižších středních škol ze slabších sociálních vrstev, nemajících možnost vyučení kovodělnému řemeslu.

Od listopadu 1947 do března 1948 LU zabezpečoval pilotní kurs dělostřeleckých pozorovatelů v Olomouci.

12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny. Do kdy?


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

V únoru 1948 se žáci z PŠE 4 přesunuly k pokračovacímu výcviku do Stichovic.

1.3.1948 zahájen Kurs č. 7 ŠPUL s 20 žáky.

Od 8.3.1948 V. turnus v LPŠ ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 5 v počtu 53 žáků.

V březnu 1948 byl LNP 3 přesunut do Valašského Meziříčí.

1.7.1948 ukončilo 20 žáků Kurs č. 7 ŠPUL.

K 1.7.1948 nastoupilo 36 žáků od PŠE 5 do Prostějova. VI. turnus v LPŠ ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 6 v počtu 63 žáků.

Od 7.7.1948 do 27.11.1948 proběhly u PŠ III Olomouc dva kursy izraelských pilotů v rámci akce DI. Výcvik elementární a pokračovací. Deset nejslabších odešlo do LSŠ v Chrudimi. Podrobnosti.

30.11.1948 ukončilo PŠE 6 56 žáků. Přesun do Prostějova.


Od 1.1.1949 nastoupil 61 žáků VII. turnusu v LPŠ ve Šternberku do Olomouce k PŠE 7, kterou ukončilo 58 a jeden další žák. Přesun do Prostějova.

11.1.1949 zahájen Kurs č. 8 ŠPUL s 33 žáky.

28.2.1949 byla od LP 41 na letišti Boží Dar uvolněna Dělostřelecká letka, která se přemístila do Plzně-Skvrňan  a stala se samostatným útvarem. Dvě třetiny jejího stavu se přesunuly do Plzně, zbytek se přemístil do Olomouce jako odloučená část DL 1. Přesun do Přerova. Kdy?

20.4.1949 zahájen Kurs č. 9 ŠPUL s 28 žáky.

1.5.1949 ukončilo 25 žáků Kurs č. 8 ŠPUL.

Od května do července 1949 se konal v Olomouci Pilotní kurs (PŠE) pro letectvo SNB, který potom pokračoval ve Stichovicích do 21.1.1950.

V červnu 1949 VIII. turnus v LPŠ ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 8 v počtu 66 žáků.

26.7.1949 ukončilo 24 žáků Kurs č. 9 ŠPUL.

23.8.1949 zahájen Kurs č. 10 ŠPUL s 19 žáky.

V roce 1949 LU zabezpečoval pilotní kurs dělostřeleckých pozorovatelů v Olomouci.

K 1.9.1949 bylo Výcvikové středisko specialistů letectva reorganizováno na Vojenské výchovné středisko pro letecké mechaniky (VVSLM).

Od 1.10.1949 nové krycí číslo PŠ III Olomouc VÚ 6989, ŠP III VÚ 4932. Letecký sklad 3 VÚ 8697.

K 1.10.1949 bylo do Letecké technické učiliště (LTU) VÚ 1562 v Liptovském Mikuláši začleněno Vojenské výchovné středisko pro letecké mechaniky ( VVSLM).

30.11.1949 ukončilo PŠE 8 61 žáků a dva další. Přesun do Prostějova a do Stichovic.


1.1.1950 IX. turnus v LPŠ ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 9.

15.1.1950 ukončilo 18 žáků Kurs č. 10 ŠPUL.

V roce 1950 LU zabezpečoval pilotní kurs dělostřeleckých pozorovatelů v Olomouci.

7.3.1950 zahájen Kurs č. 11 ŠPUL s 24 žáky.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

1.5.1950 bylo nařízeno přečíslování pilotních škol a školních základen tak, aby číslování odpovídalo posloupnosti výcviku. Pš I.

Od 2.6.1950 do 1.10.1950 je pobočka Leteckého skladu 1 v Havlíčkově Brodě předána do podřízenosti Leteckého skladu 3 jako jeho pobočka.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Vyřazení PŠE 9. Přesun do Prostějova a Stichovic.

30.6.1950 ukončilo 137 pilotních žáků a 17 navigátorů X. turnus. Poté nastoupili do Olomouce k PŠE 10 a navigátoři pokračovali ve výcviku v Navigační škole.

K 1.7.1950 X. turnus v LPŠ ve Šternberku nastoupil do Olomouce k PŠE 10.

30.7.1950 ukončilo 24 žáků Kurs č. 11 ŠPUL.

1.10.1950 zřízeno Letecké operační středisko 2 (LOS 2) VÚ 8675.

14.11.1950 zahájen Kurs č. 12 ŠPUL s 27 žáky.

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.


1.1.1951 bylo LOS 2 přejmenováno na 2. letecké operační středisko.

S účinností k 15.1.1951 byly školní základny přejmenovány na letecké základny typu B (pro letecké školy): ŠZ I Olomouc na 24. LZ Olomouc. Zároveň přešly do podřízenosti velitelství územně příslušných leteckých technických divizí, vzniklých k 1.1.1951 z dosavadních VLO.

31.1.1951 ukončilo 27 žáků Kurs č. 12 ŠPUL.

Dnem 15.3.1951 byla PŠ I přejmenována na letecké školní pluky (LŠP)

1. lšp LU VÚ 6989 v Olomouci, elementární výcvik na C-5/C-105 od 1954 na C-11.

31.3.1951 bylo LOS 2 zrušeno.

K 1.4.1951 byl Letecký sklad 3 zrušen.

 

 

Fotomapa z roku 1953. Fort XV.

 

Zdroj: 

Jindřich Marek - Vzdušní donkichoti, nakladatelství Svět křídel, březen 2001