Olomouc Olmütz Оломоуц

Neředín Neretein

Vojenské cvičiště Neředín

Od roku 1919 Olomouc-Neředín

Stále vojenské letiště Olomouc I

Fliegerhorst Olmütz

Olmütz-West

MAPA.

12.07.2024

21.8.1910 měla Olomouc tu čest stát se prvním městem na území Moravy a Slezska, kde byl proveden vzlet letadla těžšího vzduchu. , . V podvečer na zdejším cvičišti vzlétl ing. Jan Kašpar z Pardubic na letadle Blériot XI. Jeho let trval 6.32 min. Závada znemožnila další let.

22.10.1911 při veřejném vzletu vzlétl Heinrich Bier z Josefova na Etrichově jednoplošníku Schwalbe a létal 25 minut.

.

.

od února 1914

od října 1914

.

od listopadu 1916

.

27.3.1918 se uskutečnil první let na trati z Wien-Aspern - Krakau (Rakowice - Czyżyny) Kraków - Lemberg polsky Lwów, dnes ukrajinský Львів - Płoskirów, dnes ukrajinský Хмельницький - Київ - Одеса letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 27.48 s motorem Austro Daimler 117 kW. MAPA. Na trati nebylo záměrně naplánováno žádné mezipřistání na území našeho státu, pouze v Praze a Brně byly zřízeny zvláštní sběrny u hlavních poštovních úřadů. Olomoucké vojenské cvičiště a plocha u Českého Těšína byly pouze záložní letiště. V blízkosti Fortu XV byl pro letadla postaven plátěný hangár. Letiště mělo i svého určeného velitele. Nadporučík Vojtěch Pašek příslušník letecké pošty a jeden čas i velitel pomocného letiště v Olomouci. Malé letecké společnosti v Rakousku 1918-38.

od 1.7.1918.

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Příprava zamýšlené letecké kurýrní linky z Prahy do východních oblastí republiky. "Česká letecká pošta se právě organisuje", napsaly 15.11.1918 brněnské Lidové noviny. Trasa byla zvolena z Prahy do Pardubic, dále do Olomouce, Brna, Uherského Hradiště, s prodloužením dále na východ až do Košic, kde však bylo nejprve potřeba vojensky zajistit území Slovenska. To ovšem trvalo až do poloviny ledna 1919.

Po polovině listopadu 1918 se na cestu po republice vydala komise, která na zvolených místech vyhledávala vhodné plochy a s místními úřady dojednávala možnosti stavby letišť.

od 27.11.1918 do 1919.

3.12.1918 byl jmenován velitelem Letecké oddílu Olomouc setník Josef Smetana. (Letecký oddíl 3.)

10.12.1918 přijeli první podřízení. Stravování a ubytování zajišťoval Dělostřelecký pluk č. 107 ve Fort Galgenberg Šibenik. Koncem roku u jednotky bylo už na 40 mužů, jeden rotmistr a dva důstojníci. Ubytování bylo v pevnůstce č. 38 Salzredoute u Rábova mlýna. Místnosti však nevyhovovaly, a proto okrskové velitelství přidělilo jeden dům v dělostřeleckých kasárnách v Olomouci. Stálo hodně úsilí aby byl obyvatelný.

O zřízení letiště bylo oficiálně rozhodnuto již 30.12.1918 nařízením Ministerstva národní obrany. Vedle snah Leteckého sboru se již v prosinci 1918 objevily úvahy o civilní letecké poště na Ministerstvu pošt a telegrafů. Protože pošta tehdy v některých případech zajišťovala i dopravu osob, zmíněné úvahy se také týkaly příležitostné dopravy osob v režii poštovní správy.

od 1919 do 27.12.1921.

V lednu 1919 přišlo pět dalších důstojníků, takže se mohlo začít vystupovat jako samostatný útvar - Letecká setnina Olomouc. Pro nedostatek všeho se výcvik nekonal.

Koncem ledna či v únoru 1919 byla letadla typu Hansa-Brandenburg B.I (Fd) 276.11 a 276.19, která měla Polní letecká setnina 1 na polní letiště Hrabová u Moravské Ostravy ve výzbroji v prosinci 1918, odeslána k revizi do Olomouce.

Již 4.2.1919 poškodil pilot šikovatel Karel Hrubín od Polní letecké setniny 1 při přistání na letišti v Hrabové zadní část trupu letadla Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.70. Letoun musel být odeslán na opravu do leteckých dílen v Olomouci.

V březnu 1919 se do podřízenosti velitele Leteckého oddílu Olomouc dostaly Správkové vozatajské dílny ve Štefánikových kasárnách. Přejmenování na Letecké dílny Olomouc, později Čs. letecký sbor, letecké dílny Olomouc a ještě později Čs. letecký armádní park v Olomouci. Setník Smetana určil velitelem npor. Žváčka.

Odvelení potřebného mužstva setninu oslabilo. Dále tři piloti odjeli za výcvikem do Francie.

Do podřízenosti oddílu se dostala Letecká setnina Brno. Setník Smetana ji nalezl demoralizovanou a tak ji rozpustil a převedl k pěchotě.

Podařilo se založit sklad zbraní a střeliva a sklad výstroje. Uniformy které dosloužily, začali konečně vyměňovat.

Koncem března 1919 setník Smetana ustanovil por. Fejtise do funkce technického důstojníka a zřídil Technický sklad (název?), zatím bez materiálu.

V dubnu 1919 byly z Prahy-Kbel přiděleny letouny Hansa-Brandenburg B.I (Fd) 276.11 a Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.56. Letiště nebylo dobudované a nebyly hangáry. Setník Smetana nechal pro letadla na cvičišti u Fortu XV provizorně postavit velký stan a rozhodl, že toto cvičiště bude nadále sloužit jako letiště. Spory s okolními sedláky, kteří by nejraději po konci války rozorali cvičiště. Problémy s obnovou nájemních smluv na plochu. Jeden německý sedlák v noci odpálil ekrazitovou patronu u stanového hangáru. Naštěstí bez zranění strážných. Poškozena jen celtovina stanu.

19.4.1919 první let vykonal npor. polní pilot Jaroslav Topič s letounem Hansa-Brandenburg B.I 276.11. Objevení se letounu nad městem vyvolalo velké pozdvižení u civilního obyvatelstva.

Díky učiteli létání rtm. Albertu Kociánovi se piloti brzy dostávali do kondice.

Koncem dubna jednotka dostala osobní auto, později i několik nákladních aut.

V květnu 1919 jednotka dostala hangár Wagner z Chebu.

Letoun Ansaldo SVA 10. Od kdy?

V červnu 1919 byl firmou stavitele Lošťáka postaven montovaný hangár typu Wagner. Ještě téhož roku další dva nové železné hangáry Wagner dovezené z Vídně. Jednotka si sama postavila čtyři dřevěné polní hangáry. Příprava na přijetí nových letounů.

8.9.1919 z Kbel se přesunula Letecká setnina Sal 3 s letouny Salmson SAL. 2 A. 2 pod velením Roberta Ellnera. Nově příchozí byli ubytováni ve Fort Galgenberg Šibenik - dělostřelci vyklízeli kasárna.

Dosavadní cvičné lety byly tak od podzimu rozšířeny o letecký bojový výcvik.

V září 1919 se na letišti uskutečnila jedna z prvních významných návštěv. Příslušníci japonského vojenského letectva před letounem Hansa-Brandenburg C.I.

21.9.1919 se uskutečnila na letišti první letecká slavnost pro veřejnost. Jak se lze dočíst v dobovém tisku, veřejnost byla velmi nadšena předvedenými ukázkami, hlavně akrobacií kapitána Lachmana, velitele francouzské eskadrily v Bratislavě.

6.10.1919 čet. Klazárek obelhal pilota letícího s letounem L.V.G. C.VI od Escadrilla kpt. DeRoy (?) z Prahy-Kbel nebo Olomouce, nebo Vajnor nebo Nitry do Opavy a vloudil se na palubu a přistáli někde v Polsku. Úlety a únosy.

31.10.1919 se Letecká setnina Sal 3 přejmenovala na Letecká setnina 3.

V listopadu 1919 kasárna dělostřelci vyklizena. Do Olomouce byla přemístěna část vzduchoplaveckého skladu (název?).

1.12.1919 vznikl Náhradní letecký prapor. Velitel kpt. František Kabeláč.

V prosinci 1919 bylo v Čs. leteckém armádním parku v Olomouci v prostorách bývalé pevnosti Fort Galgenberg Šibenik osm letounů Hansa-Brandenburg C.I, tři letouny SPAD S.VII C1, jeden letoun L.V.G. C.VI, jeden letoun Breguet Bre. XIV A. 2, jeden letoun Salmson SAL. 2 A.2 a jeden letoun Voisin Voi. 10 Bn2.

Trupy dvou SAL. 2 A.2 .

K 1.1.1920 Letecký oddíl 3 se přejmenoval na Letecká skupina na Moravě. (Velitelství letectví pro Moravu ?).

Počátkem roku 1920 tak bylo na letišti pro úschovu letadel k dispozici již osm postavených hangárů, které brzy doplnily ještě dva dřevěné hangáry typu Ehrenvald. Pro zabezpečení chodu letiště byla postavena strážnice, benzínové skladiště a ubikace pro mužstvo s kanceláří. V krátké době byly postaveny další budovy pro mužstvo, velitelská budova, kuchyně a budova povětrnostní stanice. Pro provozní zabezpečení letiště byly využívány i místnosti ve Fortu XV.

7.1.1920 z Kbel se přesunula Letecká setnina 5. Personálem naplněn z Náhradního leteckého praporu.

Od roku 1920 nový název leteckých dílen Čs. letecké dílny Olomouc.

Od poloviny února 1920 se Hlavní letecké skladiště v Praze stěhovaly do Olomouce.

1.3.1920 založena Letecká setnina 9 s letouny SPAD S.VII C1.

Od 1.4.1920 Velitelství vzduchoplavectva pro Moravu a Slezsko (Letecká skupina pro Moravu a Slezsko ?) s podřízenou Leteckou skupinou na Moravě.

10.4.1920 silný zadní vítr způsobil nehodu při přistání letounu Salmson SAL. 2 A. 2 N°.4358 od Letecké setniny 3. Posádka p. p. Josef Hartl a šik. Vojtěch Červinka.

16.4.1920 velitel Leteckých oddílů pro Moravu (?), major Josef Smetana píše 13. oddělení MNO: "U zdejšího velitelství nachází se několik pilotů, kteří v případě války by byli nuceni létati aparáty typu Salmson a Breguet, kteréž však typy dosud neovládají. Ke školení a přezkoušení pilotů nacházejí se zde toliko dva aparáty a sice typu 276 a 26, které však k tomu účelu (pro francouzská létadla) nevyhovují. Tak například 5. letecká setnina má 5 polních pilotů a 3 žáky, z nichž toliko jeden ovládá typ Breguet. 3. setnina má rovněž 2 žáky, kteří dosud neovládají typ Salmson. Z těchto důvodů prosíme o přidělení dvou aparátů typu ANATRA, které se nejlépe hodí k průpravě pilotů k létání, spojeném s francouzskými létadly. Jeden z nich navrhujeme k předělání na dvojité řízení, což jest dle mínění npor. Žváčka lehce proveditelné ..."

30.5.1920 posádka letmistr Josef Hartl a npor. Bedřich Adam odstartovala s letounem Salmson SAL. 2 A.2 N° 4355 od Letecké setniny 3 k propagačnímu letu. Po vzletu táhl silně doprava. Při přistání utržený podvozek, zničená vrtule, spodní křídlo. Letoun stál dva měsíce v hangáru, do kterého pršelo. Generálka trvala do 26.8.1920.

V Brně a Olomouci působila soukromá Moravská letecká společnost Aero-Lloyd. Provozovala upravené, původně vojenské letouny Hansa-Brandenburg C.I 326, Phönix C I a rychlý italský stroj Ansaldo S.V.A. 10. Když její ředitel ing. Richard Harabus náhle 2.5.1921 zemřel, společnost zanikla. Přestože tyto informace uvádí několik na sobě nezávislých zdrojů nejsou podklady ověřeny zápisy z firemních rejstříků.

Od července 1920 Hlavní letecké skladiště do října 1921.

10.8.1920 vznikl Balonový oddíl. Velitel mjr. Kazimír Churý. V podřízenosti měl zatím jen Balonovou rotu 2 společně s balonovým parkem. Do složení balonové roty náleželo velitelství, spojovací družstvo, pomocné družstvo, balonová četa a pomocná četa. Používaly balony Semperit německé konstrukce pocházející ještě z doby první světové války. Naše vojenské balony a vzducholodě.

Ze začátku to byly pouze upoutané balónové lety. . Kdy? Zdroj.

20.8.1920 mechanik vojín Rudolf Peksa při spouštění letounu Salmson SAL. 2 A. 2 N°.4592 od Letecké setniny 3 poškodil letoun Hansa-Brandenburg C.I 27.64 asi od Letecké setniny 5.

Pokusný seskok figuriny s padákem. Padák se neotevřel a figurína navlečená do stejnokroje prorazila střechu kovárny v Topolanech a způsobila šok místnímu kováři. Poté místní připravili parašutistu o nové erární boty. Kdy?

5.9.1920 se konala Letecká slavnost, která přilákala na letiště na 10 tisíc diváků. Obdivně sledovali výkony letců, hlavně akrobacii npor. Topiče. Kronika 2. leteckého pluku uvádí také jednu úsměvnou příhodu. Opodál divácké tlačenice ležela na zádech bodrá Hanačka, někde od Litovle a přihlížela Topičově akrobacii. Na otázku pořadatelů proč leží mimo vymezený prostor, odpověděla „abech nemosela hlovo ohébat, mám tak lepši véhled na te eropláne, jož mě z teho bolel krk“. Na závěr leteckého dne provedli npor. Filip a rtm. Kocián imitaci vzdušného boje se zapálením letadla a seskokem pilota s padákem. Jelikož tenkrát ještě nebylo povoleno provádět volné seskoky, byla proto vysazena figurína pilota. Padák se snesl poblíž prachárny č. V a obecenstvo, nevěda, že se jedná o figurínu, běželo jako o závod k místu dopadu padáku. V této letecké ukázce se však odehrála ještě jedna příhoda. Dýmovnice, která vydávala kouř zapáleného letadla, zapadla pod sedačku v letadle. Bravurním manévrem rtm. Kociána se letoun rychle snesl z oblohy na zem a dýmovnice vyndána dřív, než mohla způsobit pohromu. Pod tou sedačkou se nacházela palivová nádrž.

6.9.1920 se Velitelství vzduchoplavectva pro Moravu a Slezsko (Letecká skupina pro Moravu a Slezsko ?) přejmenovalo na Letecký pluk 2. Byl podřízen Zemskému vojenskému velitelství pro Moravu a Slezsko.

6.9.1920 se Letecká skupina na Moravě přejmenovala na První skupinu leteckého pluku 2.

12.9.1920 leteckého dnu v Brně se zúčastnili: s letounem Breguet Bre. XIV A. 2 od Letecké setniny 5 polní pilot Kocián a zástupce velitele pluku kpt. František Kabeláč, s letounem Salmson SAL. 2 A. 2 od Letecké setniny 3 pilot Bělohlávek a npor. Budín, s letounem Hansa-Brandenburg C.I od Letecké setniny 5 polní pilot Hartl a por. Baier, s dvěma letouny SPAD S.VII C1 od Letecké setniny 9 npor. Topič a pol. pilot Černohous.

20.10.1920 se Letecká setnina 3 přejmenovala na Leteckou rotu 1.

20.10.1920 se Letecká setnina 5 přejmenovala na Leteckou rotu 61.

20.10.1920 se Letecká setnina 9 přejmenovala na Leteckou rotu 33.

Na podzim 1920 byl uskutečněn první volný let balonem z Olomouce. Posádka tvořila dvojice vojenských vzduchoplavců kpt. Hassal a npor. Huppner. Balon doletěl do Krnova, kde byla posádka nucena přistát, aby nepřekročila státní hranice.

14.12.1920 první použití letounu v policejních službách. Letoun SPAD S.VII C1 asi od Letecké roty 33 měl být použit proti stávkujícím v Rosicích a Oslavanech. Než však letoun dolétl, stávkující se rozešli. Během přistání došlo k nehodě. Podrobnosti.

30.6.1921 při vzletu po zborcení kola došlo k převrácení letounu Salmson SAL. 2 A. 2 N°.4376 od Letecké roty 1. Posádka letm. Josef Hartl a npor. Walter Hohl.

15.7.1921 se Letecká rota 61 přejmenovala na Leteckou rotu 3.

Od 10.8.1921 letecká výstava v Olomouci ve stanech na zahradě Štefánikových kasáren. Ve dnech 8.-18.9.1921 byl vystaven jeden letoun Salmson SAL. 2 A. 2.

, .

23.8.1921 nehoda letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4430 od Čs. letecké dílny Olomouc při přeletu Olomouc - Nitra. Nehoda u obce Německé Jasenice dnes Jeseník nad Odrou (okres Nový Jičín). Posádka letm. Rudolf Jambor a npor. Jaroslav Jirout.

V roce 1921 bylo z Francie dovezeno 20 kusů stíhaček Spad  S.VII u nás označený Spad I. Letouny byly podrobeny revizím a opravám v Leteckém arsenálu a dále v Olomouci, v továrnách Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným a AVIA, společnost pro výrobu a opravu letadel, Praha-Vysočany. V Olomouci od kdy?

1.-18.9.1921 uspořádán I. národní letecký meeting v Praze. Okružní let na trati Praha - Olomouc - Nitra - Bratislava - Olomouc - Praha vyhrál šéfpilot Avie Bohumil Munzar na BH 1bis.

K 7.10.1921 se Hlavní letecký sklad přejmenoval na Hlavní vzduchoplavecký sklad.

Od října 1921 nový název leteckých dílen Čs. hlavní vzduchoplavecké dílny.

22.10.1921 posádka letm. František Najman a kpt. Vladislav Květoň přelétla letoun Salmson SAL. 2A.2 N°.4536 do Chebu.

23.10.1921 příprava ke vzletu.

Od 1.12.1921 Hlavní letecká povětrnostní stanice 2 (HLPSt 2). Podrobnosti.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

16.1.1922 se Náhradní letecký prapor přejmenoval na Náhradní prapor leteckého pluku 2 s podřízenou Náhradní rotou leteckého pluku 2.

16.1.1922 byl Fokker D.VII převezen vlakem do Čs. hlavních vzduchoplaveckých dílen a 3.6.1922 jej Josef Pospíšil znovu zalétal.

V březnu 1922 se Jindřich Maršálek stal velitelem Letecké roty 1 v Olomouci do února 1923 a od listopadu 1923 stál v čele Prvního praporu leteckého pluku 2 (od května 1924 První peruť leteckého pluku 2) v Olomouci. Poté absolvoval stáže ve Francii a studium v Kursu pro velitele oddílů v Praze. Po jeho ukončení se stal zástupcem velitele Leteckého pluku 2 v Olomouci, do září 1928.

15.5.1922 u Těšíkova zahynuli polní pilot letmistr Antonín Bělohlávek a npor. polní pozorovatel Antonín Špaček v letounu Š 1.19 (původně Š-H-1.19) od Letecké roty 3. Požár za letu. Letecká badatelna.

22.6.1922 prodala společnost Falco Ministerstvu národní obrany svůj jediný předváděcí Albatros D.II (Oef) 53.05 s motorem Austro-Daimler W.Nr. 18011. Po celkové opravě v Olomouci během roku 1923 dostal stroj nové čs. označení D II-1 (respektive D2-1). Dne 31.5.1923 byl po opravě zalétnut.

Kdy?

30.6.1922 npor. Josef Hamšík a mechanik Vojtek při pojíždění na vzlet narazili s letounem Salmson SAL. 2A.2 N°.4566 do čerstvě opraveného letounu SPAD N°.5036 rtm. Josefa Tomance.

, .

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, nitranská Letecká rota č. 5, 6, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

V listopadu 1922 byl dán Nieuport 3598 do generální opravy v Olomouci.

8.2.1923 se zabil kpt. Josef Pospíšil, velitel Letecké roty 33 na stroji SPAD S.VII C1 v. č.20096.

15.3.1923 vznikl První prapor leteckého pluku 2.

V březnu 1923 byl škpt. let Bedřich Starý přemístěn k Leteckému pluku 2 do Olomouce. Sloužil pod velením pplk. let. Fr. Sazimy jako důstojník z povolání, kdy se plně začal věnovat vojenskému leteckému dorostu u pluku.

V květnu 1923 v Hlavním vzduchoplaveckým skladu byl jeden letoun  Salmson SAL. 2 A. 2, jeden letoun Hansa-Brandenburg C.I a šest letounů Anatra DS Anasal.

10.6.1923 v pátek dopoledne okolo 9 hodiny proběhlo nouzové přistání vojenského letadla. Npor. Otto Bayer od Leteckého pluku 2 (asi od Letecké roty 33) z Olomouce zachytil o koruny stromů a dopadl na pole u Bohdalova (okres Žďár nad Sázavou). Pilot byl vážně zraněn. Prvotní ošetření provedl MUDr. Vejrosta. Mapa.

31.7.1923 byl přidělen Učilišti pro letectvo v Chebu,.

Po návratu z Francie byl Bedřich Starý dne 1.8.1923 určen velitelem Prvního praporu leteckého pluku 2 v Olomouci, u kterého setrval do 12.11.1923.

1.9.1923 v 8.25 hod. při přeletu velké formace letounů na cvičení do Šebetova (okres Blansko) nehoda letounu Š 1.11 (původně Š-H-1.11) od Leteckého pluku 2. Posádka rtm. pil. let. Josef Slovák a pozorovatel zbrojíř voj. Potůček zahynuli. Letecká badatelna.

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video od 22.30 min záznamu. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, nitranská Letecká rota č. 5, 6, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

28.9.1923 pilot Rudolf Jambor zalétal letoun Nieuport 3598. , . Poté přeletěl do Chebu.

15.11.1923 založena Letecká rota 35

23.11.1923 se Hlavní vzduchoplavecký sklad přejmenoval na Hlavní letecký sklad (HLS). Jindřich Kostrba se stal také velitelem pododdílu HLS.

Od listopadu 1923 nový název leteckých dílen Hlavní letecké dílny Olomouc (HLDO).

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 2 .

1.1.1924 vznikl Park leteckého pluku 2 .

V lednu 1924 byl pluk č. 151 zrušen a jeho oddíly se osamostatnily, aby se staly zárodkem tří nově postavených dělostřeleckých pluků. Od 1.10.1924 se československé protiletadlové dělostřelectvo skládalo ze tří pluků. Pluk 151 sídlil v Praze, pluk 152 nalezl posádku v Olomouci a pluk 153 vznikl v Bratislavě.

Breguet Bre. XIV A. 2 od Letecké roty 3.

28.4.1924 se Náhradní rota leteckého pluku 2 rozdělila na První náhradní rotu leteckého pluku 2 a Druhou náhradní rotu leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se Letecká rota 1 přejmenovala na Letku 1.

4.5.1924 se Letecká rota 3 přejmenovala na Letku 3.

4.5.1924 se Letecká rota 33 přejmenovala na Letku 33.

4.5.1924 se Letecká rota 35 přejmenovala na Letku 35.

4.5.1924 se velitelství Náhradního praporu leteckého pluku 2 přejmenovalo na velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se podřízená První náhradní rota leteckého pluku 2 přejmenovala na První náhradní letku leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se podřízená Druhá náhradní rota leteckého pluku 2 přejmenovala na Druhou náhradní letku leteckého pluku 2 .

4.5.1924 se velitelství Prvního praporu leteckého pluku 2 přejmenoval na velitelství První peruti leteckého pluku 2 .

V květnu 1924 balónové roty přešly k těžkému dělostřelectvu, Balonová rota 1 k Dělostřeleckému pluku 305 České Budějovice, Balonová rota 2 k Dělostřeleckému pluku 302 Olomouc a Balonová rota 3 k Dělostřeleckému pluku 304 Brno.

V červnu roku 1924 byla oficiálně dána k užívání v dolní části letiště, blíže k Topolanům, šestice montovaných hangárů typu Pícha I. Tyto následně doplnily ještě dva, o něco větší montované hangáry typu Pícha II.

HLDO získal dva kovové hangáry Pícha.

V roce 1924 kpt. ing. Tomáš Zeman postavil v HLDO kluzák HLDZ 1.

V roce 1924 pplk. Rudolf Holeka postavil v HLDO kluzák Míra 3.

10.8.1924 Balonový oddíl zanikl.

15.8.1924 Balonová rota 2 přešla pod Dělostřelecký pluk 302 Olomouc.

V říjnu 1924 u HLDO bylo pět letounů LETOV Š 2, dva letouny LETOV Š 4, jeden letoun AVIA BH 11, devět letounů LETOV Š 1, dva letouny AERO A 18, jeden  letoun AERO A 15 a dva letouny Breguet Bre. XIV A. 2.

1.5.1925 u Hodonína zřícení letounu Breguet XIV výr. č. 9116 od Letky 3. Pilot des. Krajča Jaroslav a pozorovatel por. Heran Josef zahynuli. Letecká badatelna.

15.5.1925 vznikla Letka 72.

25.5.1925 zahájen vojenský rádiový provoz na letecké síti Cheb - Praha - Olomouc - Nitra. Letecký pluk 1 měl stanici KEL na vlně 720 m, Letecký pluk 2 měl stanici LM, rovněž na 720 m a Letecký pluk 3 měl stanici LA na vlně 540 m.

Letov Š 6.

Roj letounů Letov Š 6. V pozadí Fort XX, za ním obec Křelov.

V roce 1925 kpt. ing. Tomáš Zeman postavil v HLDO kluzák HLDZ 2.

HLD 1923-25, Julius Pražský je 9. zleva, v horní řadě. Zdroj.

Hangárovala zde i letadla továrníka Bati ze Zlína.

Hangár Pícha II , umístěné asi u hangárů Wagner. (?) Později byl přesunut do proluky mezi hangáry Ehrenwald a Wagner (?) .

31.7.1925 ve Kbelích se zabili škpt. pilot Vladimír Barth – velitel První peruti leteckého pluku 2 a pozorovatel npor. Vítězslav Kaštil od Leteckého pluku 1 v letounu Breguet Bre. XIV A.2. Havárie při startu do Olomouce za silného větru. Letecká badatelna.

Od 15.9.1925 byl Letecký pluk 2 podřízen Zemskému vojenskému velitelství v Brně.

1.9.1925 se Hlavní letecká povětrnostní stanice 2 přejmenovala na Leteckou povětrnostní stanici 10.

1.10.1925 byla Balonová rota 2 zrušena.

1.1.1926 vznikla Letka 37.

Roku 1926 se na místě původních dřevěných polních hangárů započalo se stavbou dvou velkých železobetonových hangárů.  

26.3.1926 poslední let letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4345. Posádka čet. Karel Kolařík a npor. Janoušek od Druhé náhradní letky leteckého pluku 2.

Myšlenka založit v Olomouci civilní leteckou organizaci vznikla současně na dvou místech, v HLDO a v České sportovní společnosti Olomouc. Svolavatelem se stala Česká sportovní společnost. Ustavující schůze se konala 7.4.1926.

13.6.1926 na letišti výstava.

13.6.1926 se na letišti zřítil letoun Aero A 18.20 od Letky 33 či Letky 35 nebo Letky 37. Četař Otto Beneš zahynul. Letecká badatelna.

23.8.1926 se zabili piloti čet Václav Pálek a svob. Touš v letounech Letov Š 20 oba od Letky 35 po srážce při skupinovém letu. Dopad u letiště.

1.10.1926 vznikla Letka 39.

1.10.1926 vznikla Druhá peruť leteckého pluku 2 .

První z dvojice nových hangárů byl zkolaudován 2.11.1926.

Asi od roku 1926 Jan Hrbek konstruktérem HLDO.

, , od prosince 1926 do 1939.

30.3.1927 se zabil pilot des. Narcis Tálský. Porucha konstrukce křídla při střemhlavém letu.

1.4.1927 se První náhradní letka leteckého pluku 2 přejmenovala na Náhradní letku leteckého pluku 2 .

1.4.1927 se Druhá náhradní letka leteckého pluku 2 přejmenovala na Cvičnou letku leteckého pluku 2 .

V roce 1927 byla založena Místní župa MLL v Olomouci, která obsahovala řadu místních skupin.

3.6.1927 u Olomouce srážka dvou letounů. Zahynuli por. Roháč, čet. Manhard, čet. Kolařík, všichni od Leteckého pluku 2.

Pro potřeby leteckých dílen byla v letech 1927-1928 zvýšena budova reduituo jedno podlaží a v prostoru hlavního vstupu do reduitu byl vybudován hranolový přístavek výtahu až do třetího podlaží. Zdroj.

U druhého železobetonového hangáru však došlo při odstraňování bednění ke zřícení dvou třetin tohoto hangáru vlivem nekvalitních prací. Jeho trosky byly po ukončení soudních sporů odstraněny až v roce 1940.

, , , , , , .

V červenci roku 1927 byla letištní plocha v jižní části rozšířena, což umožnilo přistávat i příčně směrem k hangárům.

Úpravy letiště pokračovaly dále v roce 1928, kdy byla vyválcována cesta podél hangárů.

Největším civilním uživatelem byla od roku 1928 Letecká župa MLL v Olomouci, její Propagační letka.

15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. MAPA. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Osádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna. V 14.00 hod. vzlétl  vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě. Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby ji našli. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.

, , .

15.6.1928 se Letka 72 přejmenovala na Letku 9.

24.8.1928 zahynul pilot četař Čeněk Kulásek (ze Studénky) ve stíhačce Letov Š 20.19 od Leteckého pluku 2, (Letka 33 nebo Letka 37 nebo Letka 39). Havárie před přistáním na polním letišti. Pomník. Podrobnosti. Letecká badatelna.

19.9.1928 otevření letiště Dolní Benešov se zúčastnilo několik letadel od Leteckého pluku 2.

8.1.1929 letectvo převzalo první zvědné stroje Letov Š 16.3 a Š 16.4.

1.10.1929 byl zaveden jednopísmenný kód letek na boku letounu vedle plukovního znaku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 11.980-III./1.odděl.1929. Kódy.

Letecký pluk 2 .

1.10.1929 se Letka 1 přejmenovala na Letku 5.

1.10.1929 se Letka 3 přejmenovala na Letku 7.

1.10.1929 se Letka 9 přejmenovala na Letku 8.

1.10.1929 se Letka 33 přejmenovala na Letku 34.

1.10.1929 se Letka 37 přejmenovala na Letku 36.

Letka 39.

1.12.1929 vznikla Letka 63.

1.12.1929 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 2   přejmenovalo na velitelství Třetí peruti leteckého pluku 2 .

1.12.1929 vzniklo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 2 .

V letech 1929 až 1931 a pak 1934 až 1936 působil Jaroslav Kamarýt jako instruktor v Leteckém učilišti v Prostějově a v Olomouci.

1.4.1930 byla Letecká povětrnostní stanice 10 přejmenována na Leteckou povětrnostní stanici 6.

V letech 1930-1931 dochází k dalším stavebním pracím. Jsou postaveny nové ubikace pro mužstvo a kanceláře štábu. Dochází též k úpravě silnice Olomouc - Topolany těsně okolo Fortu XV. Silnice je napřímena a prochází částí Fortu. Tramvajová trať městské dráhy je prodloužena až k bráně letiště.

23.11.1930 byl založen na župní schůzi Plachtařský odbor MLL v Olomouci a činnost zahájil v roce 1931 stavbou kluzáku Hol´s der Teufel v HLDO. Stavbu řídil Jan Hrbek a kluzák dostal jméno Albatros.

13.1.1931 zřícení letounu A 11.84 od Letky 7 z důvodu vysazení motoru. Svobodník Antonín Štěpánek těžce zraněn, pozorovatel des. asp. Arnošt Mihola zahynul. Letecká badatelna.

V roce 1931 byly v HLDO postaveny tři kluzáky Zögling 31 a připraveny součásti pro stavu čtvrtého.

V srpnu 1931 proběhla první škola bezmotorového létání v ČSR. Uspořádal ji PO MLL v Olomouci v Chomýži u Bystřice pod Hostýnem.

13.9.1931 letecký den v Poličce.

V říjnu 1931 druhý kurs bezmotorového létání v Olomouci. Vedoucím byl Jan Hrbek. V pozadí kluzák Zögling 31 "1".

Od října 1931 Letka leteckého pluku 5 do března 1936.

16.10.1931 Ludvík Kratochvíl a přeletěl ze Zábřehu (okres Šumperk) do Olomouce. Stalo se tak  a tímto činem se dostalo Kratochvílovi veřejné publicity dokonce i v zahraničí. Samotný půlhodinový let byl bez problémů, ale přistání v Olomouci probíhalo za značně dramatických okolností, neboť zde vál silný nárazový vítr, který si s malým letadélkem dělal, co chtěl. Samotní vojenští piloti měli ten den v Olomouci kvůli počasí zákaz vzletů. Let i přistání konstrukce letadla naštěstí vydržela, ale po přistání při obhlídce letadla zůstalo Kratochvílovi v ruce výškové kormidlo. Domů se tedy z Olomouce vracel s letadlem naloženým na autě svého bratra. Na pozadí tohoto smělého letu údajně byla sázka, kterou tímto Kratochvíl vyhrál.

V listopadu 1931 Letka 39 se přesunula do Vajnor.

1.1.1932 se Hlavní letecký sklad přejmenoval na Zemský letecký sklad II. Kde byla Odbočka zemského leteckého skladu II? Vznikla Pomocná letka zemského leteckého skladu II.

V roce 1932 se v Zemském leteckém skladu II postavily dva větroně Kassel 20. Jeden byl předán Ústřednímu plachtařskému výboru MLL v Praze, druhý zůstal v Olomouci.

V roce 1932 se v Zemském leteckém skladu II postavil větroň Kassel 25 ale z neznámých důvodů byl veden pod typovým označením Kassel 26 "Dea". Využíván byl hlavně pro aerovleky. 

PO MLL v Olomouci byl na jaře roku 1932 první v ČSR, který vyzkoušel a zavedl autostarty kluzáku Zögling 31 opatřen gondolou (žlutě natřená - "kanár"), tj. starty ve vleku za jedoucím automobilem. První termické lety s kluzákem Albatros.

Téhož roku byly provedeny první aerovleky v ČSR s větroněm Kassel 20. Nácvik vleků i pro plachtaře z jiných skupin.

Letadlový park PO MLL v Olomouci a Propagační letky Olomouc v roce 1932.

Třetí kurs bezmotorového létání v Olomouci v roce 1932. V pozadí kluzák Zögling 31 "1".

Jediný olomoucký Letov Š 18 OK-LIH v roce 1932.

5.6.1932 Ludvík Kratochvíl zalétal KLZ.IV.

Tomáš Baťa, majitel firmy BAŤA, akciová společnost s chotí. Pilot Jindřich Brouček na křídle letounu Junkers F 13ge D-1608 najmutý od DeutscheSchuh A.G. Berlin. (12.7.1932 se továrník Tomáš Baťa a šéfpilot Jindřich Brouček zabili.)

V  srpnu 1932 Ludvík Kratochvíl se odhodlal k delším přeletům. Vzlétl v Olomouci a po mezipřistání ve Zlíně dolétl až do Piešťan. Zpáteční cesta byla rovněž s mezipřistáním ve Zlíně.

5.10.1932 Ludvík Kratochvíl přiletěl s KLZ.IV do Olomouce ke složení oficiální pilotní zkoušky. Jelikož ale jeho letadlo nemělo letové osvědčení, musel nakonec pilotní zkoušky absolvovat na jiném aeroklubovém stroji.

31.12.1932 zanikl Park leteckého pluku 2 .

 První vlečný letoun v ČSR, Letov Š 10 OK-ILL v roce 1933. Vlečné zařízení je nad trupem.

Větroň Morava I, konstrukce Jana Hrbka. První let v Olomouci v roce 1933.

6.6.1933 Rudolf Stejskal na větroni Kassel 25 "Dea" vykonal první termický let v oblačné termice po aerovleku, v trvání 45 min., na trati Olomouc - Prostějov a zpět.

V červenci 1933 prof. Maňák a jeho synové Jiří a Josef Maňák z Českých Budějovic prodělali výcvik v létání ve vleku za autem a složili zkoušku "B".

1.8.1933 provedl olomoucký plachtař Cyril Kudlička nad Olomoucí sérii 14 přemetů na větroni Kassel 20.

2.8.1933 po vzletu pomocí aerovleku uskutečnil let v trvání 1 hod. a 31 min. nad malým svahem u Šternberka.

1. čs. závody v bezmotorovém létání v Olomouci. Kdy? Účast kluzáku Konice 1 od PO MLL v Konici.

PO MLL v Olomouci postavil větroň Grunau Baby II a větroň Morava.

7.10.1933 Jan Hrbek přelétl větroň Morava za motorovým letounem, řízeným Dr. L. Pospíšilem do Přerova, což byl tehdy první aerovlek provedený s větroněm domácí konstrukce a výroby.

Od 1.1.1934 Letecký pluk 2 patřil pod Zemské velitelství letectva Morava v Brně.

25.3.1934 provedl pilot Luboš Reis první termický let s větroněm Kassel 20 po vzletu aerovlekem. Vypnul se ve výšce 450 m, dosáhl výšky 1 100 m v době 25 min.

Letov Š 10 OK-LIA od Propagační letky MLL v Olomouci v roce 1934.

V červenci 1934 Jiří a Josef Maňák z Českých Budějovic prodělali výcvik v aerovlecích na větroni Kassel 20.

V srpnu 1934 se Letka 34 přesunula do Hradce Králové.

V srpnu 1934 z Hradce Králové se přesunula Letka 14.

12.8.1934 letecký den ve Žďáře nad Sázavou.

13.8.1934 se zabil Vojtěch Hanák a čet. asp. Němeček při předvádění se na svatbě sestry Hanáka. Letoun se zřítil na zahradu č.p. 6 (tj. u Hniličků) v Troubelicích (okres Olomouc). Letecká badatelna.

15.8.1934 se konal letecký den u Malého Dvora (obec Lesnice, okres Šumperk). MLL Olomouc tam vyslala letoun Letov Š 19W OK-ALL.

Od 1.4.1935 byla Letecká povětrnostní stanice 6 přejmenována na Leteckou povětrnostní stanici 6.

2.6.1935 nehoda letounu Avia Ba 33 "C-145" od Vojenského leteckého učiliště (VLÚ).

3.6.1935 polní pilot letec rtm. Zdeněk Ťok od Leteckého pluku 2 tragicky zahynul na Hanáckém leteckém dnu, hrob v Prostějově.

6.6.1935 byl slavnostně otevřen první vlastní hangár Letecké župy MLL v Olomouci.

Byl postaven za 425 000 Kč stavební firmou Schmalz na městském pozemku těsně u vojenského letiště v Neředíně. U této příležitosti se konal Hanácký letecký den. Kdy?

Od roku 1935 provoz kluzáků Zlín  Z V. 

Větroň Kassel 20 plachtařského odboru Olomouc. Letiště Neředín v roce 1935.

Větroň Kassel 26 "Dea" na letišti Neředín v roce 1935. V kabině Cyril Kudlička, stojící Metoděj Kluka.

Letov Š 20 OK-LEO byl na všech plochách červený.

V roce 1935 byla v rámci Propagační letky letecké župy MLL v Olomouci zřízena pilotní škola, která byla koncem roku 1935 převedena na samostatný spolek - Hanácký aeroklub Olomouc.

1.7.1935 byl v Prostějově František Fajtl jmenován pilotem letcem. Dne 2.7.1935 byl ve Vojenské akademii v Hranicích slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Poté nastoupil v Olomouci. Po příchodu se podrobil přezkoušení u Cvičné letky leteckého pluku 2. Pak jej přiděli k Letce 8.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 4.

Album pana Františka Salcmana 1935-36.

V roce 1935-36 byl v dílnách PO MLL v Olomouci pod vedením Ladislava Koutného při stavebních nákladech 19 000 Kč postaven větroň ing. Václava Ošťádala a ing. Jana Golda VSB-35 "Olomouc". Větroň úspěšně létal na Rané.

Aeroklub M. L. L. v Olomouci. Od kdy?

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .

Stavba dvojmístného kluzáku EL 2 M Šedý vlk. Zakoupil ho PO MLL v Prostějově.

30.4.1936 východně letiště havaroval por. Rostislav Lakomý s Avií B 534.86 "G6" od Letky 36.

Pro III. národní soutěž plachtařů MLL v Žilině bylo stavěno mnoho nových konstrukcí větroňů. ÚPO MLL vypsalo národní soutěž na nové konstrukce výkonných větroňů právě se zřetelem na blížící se závody. V této soutěži dostal třetí cenu větroň konstruktéra ing. Jaromíra Chlupa CH 2 Duha-Malva, který byl postaven v dílnách PO MLL v Olomouci.

Plachtaři PO MLL v Olomouci létali s větroněm Grunau Baby II "Lída".

V srpnu 1936 ve Žďáře uspořádán další letecký den.

19.10.1936 se František Fajtl od Letky 5 stal pobočníkem velitele První peruti leteckého pluku 2.

1.1.1937 vznikla Letecká skupina štábu IV. sboru. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Jaroslav Rýdl.

1.1.1937 se velitelství Zemského leteckého skladu II přejmenovalo na velitelství Leteckého skladu 2. Funkci velitele skladu zastával plk. technické zbrojní služby letectva Ing. Jan Urban. Pomocná letka zemského leteckého skladu II se přejmenovala na Pomocnou letku leteckého skladu 2.

8.3.1937 začala stavba větroně CH-2.2 Duha "OK-MARIO"  ve Státní čsl. odborné škole pro zpracování dřeva v Hodolanech. Stavbu řídil i prováděl Ladislav Koutný, jako zaměstnanec Místní skupiny MLL Olomouc s dalším zaměstnancem MLL a za pomoci studentů školy, později s dalším zaměstnancem MLL. Výrobu a montáž kování řídil sám konstruktér ing. Jaromír Chlup. Stavba byla ukončena 26.6.1937 v dílně Hanáckého aeroklubu. Dne 27.6.1937 byl větroň zalétán za motorovým letounem piloty ing. Chlupem a Metodějem Klukou a poté byla Duha slavnostně pokřtěna na OK-MARIO, jménem syna sponzorů stavby, majitelů Obchodního domu ASO, manželů Androvových.

Slavnostní křest větroně CH 2 Duha "OK-MARIO". Zleva ing. Chlup, Prachař, Sedláček, Andrová, Rubringerová.

Od 28.4.1937 nesl Letecký pluk 2  čestné jméno "Letecký pluk Edvarda Beneše".

Beta-Minor Be 50 OK-EAF, Hanácký aeroklub Olomouc. Sloužil v letech 1937-1939.

Větroň VSB 35 "OK-OLOMOUC" na letišti Neředín v roce 1937.

Dvoumístná Praga E 114 Air Baby.

Sportovní letoun Zlín XII s motorem Persy.

Beneš-Mráz Be 60 Bestiola OK-LOG, Hanácký aeroklub Olomouc.

Pilotní žáci akce "1000 pilotů republice" u letounu Praga E 39G OK-ECC. Zleva dole: Dostálek, Friml, Valoušek; nahoře: Sladký, Tichý.

6.6.1937 bylo slavnostně otevřeno nové civilní letiště Olomouc-Holice. Během vystoupení na leteckém dni v Olomouci-Neředíně vysadil motor Avii B 534.22 "G1" od Letky 36. Čet. Jan Holoubek při nouzovém přistání zabil mechanika čet. Františka Erbena od Letky 8, dále došlo k poškození letounů Aero MB 200.11 od Letky 84 a Avie Ba 122.10 pilota Petra Širokého.

Přesun civilů do Holic. Hangár MLL v Něředíně byl prodán vojenské správě, která jej využívala jako sklad.

1.10.1937 vznikla Letka 33, Letka 51 a Letka 62.

1.10.1937 vzniklo velitelství Letecké povětrnostní ústředny 2.

3.12.1937 na letišti slavnostní odhalení pomníku na paměť 76 příslušníků od Leteckého pluku 2, kteří padli při výkonu letecké služby od převratu do dnešního dne.

Stálé vojenské letiště Olomouc I. Rozměry 870 x 900 m. Hangáry a skladové prostory.

V lednu 1938 se velitelství Druhé perutě leteckého pluku 2 , Letka 7, Letka 8 a Letka 62 přestěhovaly do Vyškova.

13.6.1938 por. František Fajtl od Letky 5 byl poslán do stíhacího kurzu ve Stichovicích. Kurz ukončen koncem 12.8.1938. Poté se vrátil do Olomouce. Dne 1.9.1938 byl oficiálně určen ke stíhacím pilotům.

20.7.1938 u obce Březce (okres Olomouc) zřícení letoun Aero A 100.31 od Letky 63. Pilot čet. Jaroslav Šála se zachránil pomocí padáku, ppor. Jaroslav Stehlík zahynul. Letecká badatelna.

Ortofotomapa 1.7.1938.

Na ortofotomapě je u bývalého hangáru MLL ještě letoun. Poté tam byl autopark.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Olomoucká Skupina OPL I/152 měla v podřízenosti baterie 1 a 10/152 s 9 cm PLK vz.12/20 a tři stálé roty kulometů proti letadlům 1/3, 2/3, 1/6 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

9.8.1938 přeletěl nad letištěm německý vojenský letoun.

1.9.1938 v 16.55 přistál letoun Miles Mohawk G-AEKW pilota Lindbergha a jeho ženy Anne. Ti na cestě z Krakova do Prahy kvůli počasí přistáli v Olomouci-Neředíně. Byli slavnostně přijati. Tlumočil por. František Fajtl.

2.9.1938 odletěli v doprovodu tří Avií B.534 do Prahy-Ruzyně, kde přistáli v 12.30 hodin. VHU.

Velitelství Leteckého pluku 2 (plk. let. V. Květoň) k 1.9.1938.

Velitelství První peruti leteckého pluku 2. Velitel mjr. let. František Mikala.

Velitelství Třetí peruti leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. Václav Liška.

Velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. František Kabeláč.

Cvičná letka leteckého pluku 2.

Náhradní letka leteckého pluku 2.

Technická letka leteckého pluku 2. Velitel škpt. let. Karel Vorlíček.

Pomocná letka leteckého skladu 2.

Sklad leteckého skladu 2.

Dílny leteckého skladu 2.

12.9.1938 bylo aktivováno velitelství Ústředny hlásné služby Olomouc mimo mobilizační plány. Krycí jméno K. Velitel mjr. let. Václav Kapras. Ve věcech odborných podléhala veliteli Hlavní ústředny hlásné služby, ve věcech ostatních veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

14.9.1938 se Letka 5 přesunula do Dvora Papůvky.

14.9.1938 se Letka 14 přesunula do Holic.

14.9.1938 se Letka 14 přesunula se na polní letiště Ivanovice na Hané (okres Vyškov).

14.9.1938 se Letka 36 přesunula do Prostějova.

14.9.1938 se Letka 63 přesunula do Přerova.

15.9.1938 byl stíhač por. František Fajtl poslán do Kbel na dvoutýdenní pilotní výcvik na vícemotorových letounech.

19.9.1938 bylo velitelství První peruti leteckého pluku 2 přejmenováno na velitelství Páté peruti leteckého pluku 2 a ihned se přesunulo se na polní letiště Ivanovice na Hané (okres Vyškov).

19.9.1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 2 přesunulo do Tovačova (okres Přerov).

19.9.1938 se Letka 33 přesunula do Tovačova.

19.9.1938 se Letka 35 přesunula do Tovačova.

19.9.1938 se Letka 51 přesunula do Prostějova.

19.9.1938 vznikla Letka 52.

V Olomouci byla mobilizační stanice.

Mobilizační těleso 109 vzniklo z velitelství IV. sboru. Ve skupině A vytvořilo Leteckou skupinu štábu XIII. hraničního pásma, ve skupině B vytvořilo Leteckou skupinu štábu IV. sboru a ve skupině C vytvořilo Leteckou skupinu IV. sborové oblasti.

Mobilizační těleso 602 vzniklo z Leteckého pluku 2. Vytvořeno celkem 26 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc, Přerov a Vyškov.

Mobilizační těleso 608 vzniklo z Leteckého skladu 2 a Odbočky leteckého skladu 2. Vytvořeno celkem 12 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc a Prostějov.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 100 %, plné vybavení, ubikace ve městě.

24.9.1938 byla Letecká skupina štábu IV. sboru začleněna do Mobilisačního tělesa 109.

24.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma v sestavě Mobilisačního tělesa 109 jako součást mobilizovaného útvaru 109-A-1. Krycí jméno Rostislav 10. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Jaroslav Rýdl.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého pluku 2 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 602.

Škpt. let. Josef Duda od Letky 45 byl pověřen velícími povinnostmi v SV Olomouci. Velel Třetí peruti leteckého pluku 2 od 24.9.1938 Polní peruť III/2, velitelství začleněno do sestavy Mobilisačního tělesa 602 jako součást mobilizovaného útvaru 602-A-9. Polní letka 33 a Polní letka 35.

24.9.1938 byla Letka 52 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 mimo mobilizační plány. Vznikla Letka 52. Krycí jméno ? Velitel por. let. Otakar Korec, od 1.10.1938 npor. let. Rostislav Lakomý. Podléhala III. peruti leteckého pluku 2, velitelství.

24.9.1938 bylo velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 2 začleněno do sestavy Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-1. Vznikla Náhradní peruť leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. František Kabeláč.

24.9.1938 byla Cvičná letka leteckého pluku 2 začleněna do sestavy Mobilisačního tělesa 602 jako součást mobilizovaného útvaru 602-C-1. Vznikla Cvičná letka leteckého pluku 2. Podléhala veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 2.

24.9.1938 byla Náhradní letka leteckého pluku 2 začleněna do sestavy Mobilisačního tělesa 602 jako součást mobilizovaného útvaru 602-C-1. Vznikla První náhradní letka leteckého pluku 2 a Druhá náhradní letka leteckého pluku 2. Podléhaly veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 2.

24.9.1938 bylo velitelství Letecké povětrnostní ústředny 2 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 6 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 4 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Technická letka leteckého pluku 2 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 2 začleněno stavu Mobilizačního tělesa 608.

24.9.1938 byla Pomocná letka leteckého skladu 2 začleněna stavu Mobilizačního tělesa 608.

24.9.1938 vznikla Náhradní technická letka leteckého pluku 2, v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako součást mobilizovaného útvaru 602-C-1. Velitel npor. let. František Machálek.

25.9.1938 se Letka 52 přesunula do Tovačova (okres Přerov).

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého parku 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-1. Krycí jméno ? Velitel pplk. technické zbrojní služby let. Ing. Miloslav Reitler. Podléhalo veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

25.9.1938 vznikly Sloučené parkové dílny 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako součást mobilizovaného útvaru 608-B-1. Krycí jméno ?. Velitel ? Podléhaly veliteli Leteckého parku 72.

25.9.1938 vznikla Letecká pracovní rota 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-A-6. Krycí jméno ?. Velitel ? Podléhala veliteli Leteckého parku 72.

25.9.1938 vznikla Záloha leteckého materiálu 72 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-1. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Leteckého parku 72.

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého parku 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-8. Krycí jméno ? Velitel škpt. technické zbrojní služby let. Ing. Josef Havránek. Podléhalo veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva IV. armády.

25.9.1938 vznikly Sloučené parkové dílny 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako součást mobilizovaného útvaru 608-B-8. Krycí jméno ?. Velitel ?. Podléhaly veliteli Leteckého parku 74.

25.9.1938 vznikla Letecká pracovní rota 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-A-13. Krycí jméno ?. Velitel ?. Podléhala veliteli Leteckého parku 74.

25.9.1938 vznikla Záloha leteckého materiálu 74 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-1. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Leteckého parku 74.

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého skladu 2 v sestavě Mobilizačního tělesa 608  jako mobilizovaný útvar 608-C-1. Funkci velitele skladu zastával plk. technické zbrojní služby letectva Ing. Jan Urban.

25.9.1938 vznikla Pomocná letka leteckého skladu 2 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako součást mobilizovaného útvaru 608-C-1. Funkci velitele letky zastával npor. let. Bohumil Jaroušek a od 15.10.1938 škpt. let. Mikuláš Šapošnikov. Podléhala veliteli Leteckého skladu 2.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 4 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-2. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhaly veliteli Leteckého skladu 2.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 5 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-3. Krycí jméno ? Velitel ?

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 6 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-4. Krycí jméno ? Velitel ?

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 10 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-11. Krycí jméno ? Velitel ppor. let. Josef Fiala.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 11 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-12. Krycí jméno ? Velitel ?

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 12 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-B-13. Krycí jméno ? Velitel ?

26.9.1938 byl por. František Fajtl poslán z Kbel zpět do Olomouce, kde byl přidělen k Letce 63 v Přerově.

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu IV. sboru v sestavě Mobilisačního tělesa 109 jako součást mobilizovaného útvaru 109-B-3. Krycí jméno Myslbek 10. Funkci přednosty skupiny zastával ?

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu IV. sborové oblasti v sestavě Mobilizačního tělesa 109 jako součást mobilizovaného útvaru 108-B-6. Funkci přednosty skupiny zastával ?

26.9.1938 vznikla Kurýrní letka 102.

26.9.1938 vznikla Letecká fotografická četa 72 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-17. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

26.9.1938 vznikla Letecká fotografická četa 91 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-18. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhala veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství a od 14.10.1938 veliteli Velitelství letectva II. armády.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 6 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-2.

26.9.1938 vzniklo velitelství Polní povětrnostní ústředny 72 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-20. Krycí jméno Rám. Velitel por. let. František Bauer.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 8 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-22. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 72.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 10 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-23.  Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 72.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 13 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-24.  Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 72.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 14 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-25.  Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 74.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 4 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-6.

26.9.1938 se velitelství Leteckého parku 72 přesunulo do Topolan (dnes Olomouc-Topolany).

26.9.1938 se Sloučené parkové dílny 72 přesunuly do Topolan.

26.9.1938 se Záloha leteckého materiálu 72 přesunula do Topolan.

26.9.1938 se Letecká pracovní rota 72 přesunula do Topolan. 

26.9.1938 se Polní letecké dílny 4 přesunuly do Topolan.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 6 přesunuly do Topolan.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 5 přesunuly do Prostějova.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 10 přesunuly do Brna.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 11 přesunuly do Brna.

26.9.1938 se Polní letecké dílny 12 přesunuly do Brna.

27.9.1938 por. František Fajtl a četař Bartoš přeletěli s letounem Aero A 100 k Letce 63 do Přerova.

27.9.1938 vzniklo Velitelství letectva II. armády ve stavu Mobilizačního tělesa 103 jako součást mobilizovaného útvaru 103-A-1. Krycí jméno Jirásek. Funkci velitele letectva zastával plk. let. Jaroslav Plass. Ve věcech odborných podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství a od 14.10.1938 přednostovi III. odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních podléhalo veliteli II. armády.

27.9.1938 se Kurýrní letka 102 přesunula do Vyškova.

27.9.1938 se Letecká fotografická četa 91 přesunula do Vyškova.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 8 přesunula do Šumperka.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 10 se přesunula do Opavy.

27.9.1938 Polní povětrnostní stanice 13 se přesunula do Frenštátu pod Radhoštěm.

27.9.1938 Polní povětrnostní stanice 14 se přesunula do Kroměříže.

27.9.1938 se velitelství Leteckého parku 74 přestěhovalo do Brna.

27.9.1938 se Letecká pracovní rota 74 přesunula do Brna.

27.9.1938 se Sloučené parkové dílny 74 přesunuly do Brna.

27.9.1938 se Záloha leteckého materiálu 74 přesunula do Brna.

28.9.1938 vzniklo velitelství Cvičné peruti II. Krycí jméno Palma. Velitel npor. let Josef Hartman, od 1.10.1938 škpt. let. Justin Ďurana a od 10.10.1938 škpt. let Josef Wyzula. Ve věcech odborných podléhalo přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 2.

28.9.1938 byla Cvičná letka leteckého pluku 2 přejmenována na První letku cvičné peruti II. Podléhala veliteli Cvičné peruti II. Velitel por. let. Vojtěch Svozil.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

2.10.1938 se velitelství Polní povětrnostní ústředny 72 přesunulo do Piešťan.

2.10.1938 z Šumperka se přesunula Polní povětrnostní stanice 8.

2.10.1938 z Opavy se přesunula Polní povětrnostní stanice 10.

2.10.1938 z Frenštátu pod Radhoštěm se přesunula Polní povětrnostní stanice 13.

2.10.1938 z Kroměříže se přesunula Polní povětrnostní stanice 14.

4.10.1938 z Červenky se přesunula Letka 5.

5.10.1938 z Vyškova se přesunula Letecká fotografická četa 91.

7.10.1938 vznikl Letecký pluk 2.

7.10.1938 se Letecká skupina štábu IV. sboru přesunula do Prostějova.

7.10.1938 ze Studénky přiletěl pilot Matěna s T 001 OK-TAN.

7.10.1938 ze Studénky přiletěl rtm. Murcek s T 101 OK-TAO.

7.10.19638 ze Studénky přiletěl T 201 OK-TAS.

7.10.1938 ze Studénky přiletěl pilot Matěna s T 301 OK-TAT do Leteckého skladu 2.

8.10.1938 se Velitelství letectva II. armády  přesunul

8.10.1938 se Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma přesunula do Holešova.

8.10.1938 z Piešťan se přesunulo  velitelství Polní povětrnostní ústředny 72.

11.10.1938 byla Letecká skupina štábu IV. sborové oblasti demobilizována.

11.10.1938 z Prostějova se přesunula Letecká skupina štábu IV. sboru.

12.10.1938 z Holešova se přesunula Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma.

12.10.1938 byla Letecká skupina štábu IV. sboru demobilizována.

12.10.1938 z Tovačova se přesunula Letka 14.

12.10.1938 z Topolan se přesunulo velitelství Leteckého parku 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunuly Sloučené parkové dílny 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunula Letecká pracovní rota 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunula Záloha leteckého materiálu 72.

12.10.1938 z Topolan se přesunuly Polní letecké dílny 4.

12.10.1938 z Topolan se přesunuly Polní letecké dílny 6.

13.10.1938 bylo velitelství Cvičné peruti II demobilizováno.

13.10.1938 byla První letka cvičné peruti II demobilizována.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunula III. peruť leteckého pluku 2, velitelství.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunula Letka 33.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunula Letka 35.

15.10.1938 z Otrokovic se přesunula Letka 52.

17.10.1938 z Brna se přesunulo velitelství Leteckého parku 74.

17.10.1938 z Brna se přesunula Letecká pracovní rota 74.

17.10.1938 z Brna se přesunuly Sloučené parkové dílny 74.

17.10.1938 z Brna se přesunula Záloha leteckého materiálu 74.

20.10.1938 z Brna se přesunuly Polní letecké dílny 12.

20.10.1938 z Vyškova se přesunula Kurýrní letka 102.

21.9.1938 byla Kurýrní letka 102 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká fotografická četa 91 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká fotografická četa 72 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Polní povětrnostní ústředny 72 demobilizováno.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 6 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 8 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 10 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 13 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 14 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 4 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Ústředny hlásné služby Olomouc demobilizováno.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého parku 72 demobilizováno.

21.10.1938 byly Sloučené parkové dílny 72 demobilizovány.

21.10.1938 byla Letecká pracovní rota 72 demobilizována.

21.10.1938 byla Záloha leteckého materiálu 72 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého parku 74 demobilizováno.

21.10.1938 byla Letecká pracovní rota 74 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 2 demobilizováno.

21.10.19389 byla Pomocná letka leteckého skladu 2 demobilizována. 

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 12 demobilizovány.

22.10.1938 byla Náhradní technická letka leteckého pluku 2 demobilizována.

22.10.1938 byla Letecká skupina štábu XIII. hraničního pásma demobilizována.

22.10.1938 byla III. peruť leteckého pluku 2, velitelství demobilizována.