Klatovy Klattau

MAPA.

13.04.2021

helo6103.jpg (231463 bytes)

V roce 1875 byla při Hospodářské škole zřízena meteorologická stanice, která v roce 1912 se stala meteorologickou stanicí 3. řádu jako odbočka Ústředního ústavu meteorologického ve Vídni.


.


.


.


.


1880


.


.


.


.


.


.


.


.


.


1890


.


.


.


.


.


.


.


.


.


1900


.


.


.


.


.


.


.


.


.


1910


.


V roce 1912 se meteorologická stanice při Hospodářské škole stala meteorologickou stanicí 3. řádu jako odbočka Ústředního ústavu meteorologického ve Vídni.

27.10.1912 Eugen Čihák se svým letounem typu E předvedl své letecké umění k všeobecné spokojenosti velkého počtu zvědavých diváků. Vzletu se zúčastnil také první český pilot ing. Kašpar. Letadlo tehdy vzlétlo do výšky 120 m a po 13 minutách okružního letu se vrátilo na místo startu.


.


od února 1914

Ke konci července 1914 odeslali aviatici Barthell a Obešlo z Plzně-Bor svůj letoun Libella do Nového Bydžova ale v okamžiku vyhlášení války vagon s ním uvízl v Klatovech, kde Libella zůstala až do roku 1918.

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.


.


Od 16.1.1921 působila jako meteorologická stanice 1. řádu, zasílající denně telegrafické zprávy Ústřednímu ústavu do Prahy.

od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


1930


.


.


.


.


V roce 1935 zásluhou pana ministra národní obrany Františka Machníka se podařilo přiblížit k založení letiště v Klatovech. Do jara 1936 bylo s příslušnými ministerstvy a úřady vyjednáváno o zřízení letiště, s kterým úzce souviselo založení aeroklubu. 


Veškerá jednání vyzněla kladně a tak mohlo být přikročeno dne 21.3.1936  k ustanovení Pošumavského Aeroklubu v Klatovech.

Plzeňáci ze Z.A. Dr. Nohejl, Schovánek, řed. Bicek , , Čihák-Tarnovský , Ing. Koutek- Bicek- Schovánek . Album pana Františka Salcmana 1935-36.

V roce 1936 byly aeroklubu přiděleny tři motorová letadla.

Letov Š 239.13 OK-ELB.

Aero A 134.3 OK-IPM.

Letov Š 118.10 OK-LAP.

Začalo se s pilotním výcvikem a létání pro radost. Pilotní výcvik řídil šéfpilot Antonín Glacner. Létání do Plzně.

 Po ustanovení aeroklubu a po získání potřebných pozemků začala výstavba hangáru a správní budovy.

21.6.1936 byl předsedou Pošumavského Aeroklubu v Klatovech panem ministrem národní obrany Františkem Machníkem slavnostně otevřen vlastní klubový stánek, tj. hangár se správní budovou. Že v tak krátké době mohl být vybudován hangár a správní budova to svědčí o nesmírném zájmu aeroklubáků a všech příznivců letectví na Klatovsku. Například Ministerstvo národní obrany poskytlo příspěvek 20 000 Kč, Ministerstvo veřejných prací 30 000 Kč, Městská rada Klatovy 5 000 Kč, Spořitelna města Klatovy 5 000 Kč, Hospodářská záložna v Klatovech 5 000 Kč. Město Klatovy odprodalo aeroklubu potřebný pozemek na stavbu hangáru a správní budovy. Klatovští podnikatelé poskytli kování na celou budovu, kamna pro obytné místnosti, rolníci povozy, kdy bylo bezplatně zapůjčeno 250 povozů.

Letoun Š 328 "E6"od Letky 4 , jednatel Z.A. Řezáč a tisk.ref. San .

Od 15.7.1936 Letov Š 218.26 OK-LAW.

Od 20.11.1936 Beneš-Mráz Be 60.19 OK-ELA.


Od 16.4.1937 Praga E 114.24 OK-KLC.

Od 17.4.1937 Letov Š 218.23 OK-KLB.

Od 16.6.1937 Zlín Z XII.143 OK-KLD.

Od 16.6.1937 Zlín Z XII.146 OK-KLE.

Od 7.7.1937 Beneš-Mráz Be 50.7 OK-EAE.

V roce 1937 již vlastnil aeroklub deset školních a turistických letadel. Areál aeroklubu byl rozšířen o technickou kancelář, vybudované dílny, elektrárnu a vodárnu. 

 Již v roce 1937 bylo vycvičeno 11 motorových pilotů.


V roce 1938 se v nové přístavbě firmy Klatovská továrna na prádlo J. Krčma Klatovy krátce rozběhla výroba padáků, v následujících letech už o ní není zmínka.

Od 28.2.1938 Beneš-Mráz Be 50.33 OK-EFF.

Od 15.5.1938 Praga E 39.22 OK-ECB.

Od 31.5.1938 Praga E 39.34 OK-ECO.

V roce 1938 probíhal v rámci akce 1 000 nových pilotů republice, rozsáhlý pilotní výcvik zaměřený na posílení vojenské základny před hrozbou válečného konfliktu.

V akci bylo vycvičeno 14 motorových pilotů, kteří po skončení nastoupili k vojenským útvarům, především k Leteckému pluku 1 T.G. MasarykaHradci KrálovéVyřazení pilotů hel953.jpg (208742 bytes), hel954.JPG (142745 bytes). Kdy?

Od 10.8.1938 Avia B.22.31 OK-KLF.

11.8.1938 přelet neznámého letounu nad Klatovy.

Od 24.8.1938 Beneš-Mráz Be.51.20 OB OK-EME.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 55 %.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

22.10.1938 přiletěla Četnická letecká hlídka Plzeň z Plzně. Přejmenovala se na Četnická letecká hlídka Klatovy.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.


31.3.1939 byla ČLH Klatovy zrušena.

Mnozí z vycvičených pilotů opustili republiku a vstoupili do RAF. Václav Přerost zahynul při letecké nehodě na letišti Grangemouth ve Skotsku. Ladislav Němeček zahynul při náletu na Brémy. Václav Brejcha zahynul při operačním letu z letiště Coltishall. Dále na západní frontě bojovali Tomáš Kozák, Matěj Pavlovič.

V listopadu 1939 z Neubibergu do Plzně přiletěla Schule/FAR. 13. Satelitní letiště Cham, Klatovy, Chyše, Mariánské Lázně a Bayreuth-Bindlach. MAPA.


Od dubna 1940 pokračoval výcvik A žáků, kteří přijeli z Plzně. Leopold Wenger's letters from flight training in Ochatz and Pilsen: 1939-40

16.4.1940 a školní letoun Gotha Go 145

20.4.1940 a školní letoun Go 145 "GA+UP"? , školní letoun Ar 66 "DK+OG"? .

Pohled na město Cham z letounu Fw 58 .

Zahájení výcviku B s letouny Arado Ar 96 "??+AZ" .

23.4.1940 , , Wenger vlevo po navigačním letu před letouny Ar 66 .

Nouzové přistání u obce Neumarkt (kde to je?) .

15.5.1940 Leopold Wenger jako 18-letý žák .Výcvik typu A a B prodělal Leopold Wenger v Plzni a v Klatovech od 21.1. do 16.8.1940.

 Go 145 "DK+?P" a Ar 66 "DK+??"


1.10.1941 přeznačena na FFS A/B 13.


.


20.3.1943 přeletěla do Neubibergu.


15.11.1944 za špatného počasí zaútočil osamělý bombardér od 15th USAAF z Itálie na Klatovy.


Na jaře 1945 servisní Feld-Werft-Staffel 8/10.

Přílet stíhacích Bf 109 od které jednotky. Kdy?

----------

16.4.1945 nálet stíhačů od 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Hlášení o útoku na Klatovy zaznamenal zástupce velitele 504th FS Lt.Col. William C. Clark: "Dne 16.4.1945 bylo úkolem celé naší Group volné stíhání v oblasti jižně od Regensburgu a podpora svazu těžkých bombardérů operujících v okolí. Vedl jsem Blue flight od 504th. Až v cílové oblasti mi Maj. Julian oznámil problémy s kompasem jeho stroje. Převzal jsem celou squadronu a opustil oblast Regensburgu. Chtěl jsem napadnout letiště Cham, ale to bylo stejně jako jiné letiště u Regensburgu opuštěné. Přesunuli jsme se tedy nad malé letiště u Klatov. Po obletu jsem zjistil, že se zde nachází okolo 25 stíhacích strojů většinou typu Bf 109 a několik dalších letadel. Při obletu jsem nezaznamenal žádnou palbu ze země, ale zpozoroval jsem dvě pozice flaku na okraji plochy. Všechny stroje squadrony se připravily k útoku. Vybral jsem si Ju 52 na konci stojánky. Hned po první útoku explodoval. Musel být plný paliva, protože exploze byla ohromná. Kouř z vraku stoupal až do nějakých 300 m. Myslím, že zničeno nebo alespoň poškozeno bylo vše i v okolí letiště. Jen Capt. Everson následující den nahlásil 24 úspěšných zásahů, které dosáhl jeho flight…".

16.4.1945 k nám přiběhl jeden úředník do naší kanceláře a zval nás, abychom se běželi podívat do druhého poschodí do zasedací síně, že je odtamtud vidět, jak hloubkaři útočí na letiště na Chaloupkách. Běželi jsme tam rychle a viděli, jak sedm hloubkařů ve spořádané formaci krouží nad letištěm jako dravec nad svou kořistí. Najednou, jako když se rojí včely, začali se mezi sebou míchat, první počal nalétávat na zem, druzí dva šli nahoru, další dva opět dolů a ti, co vzlétli nahoru, zaútočili po nich. Slyšeli jsme střelbu z kulometů a za chvíli jsme viděli letadla zase, jak letí nahoru. Mezi tím již nalétávala další a stále se vracela a útočila znovu. Za chvíli počal nad místem, kde jsme tušili letiště, stoupat velký sloup černého dýmu. Za námi stály dvě Němky, sekretářky vedoucího a jeho zástupce a jedna z nich řekla té druhé: „Und unsere Scheiskerl, die machen nichts!“ (Naši poserové nedělají nic). Ani jedno německé letadlo nevzlétlo. Ten den zničili Američané, jak jsme se zakrátko dozvěděli, na zemi a v hangárech přes třicet stíhaček. Špionážní služba fungovala tak dokonale, že se Američané dozvěděli, že zůstaly nezničené stíhačky, které byly uschovány v blízkém lesíku,  a bombardér, nad nímž byl navršen stoh slámy. Zdroj.

----------

17.4.1945 nálet stíhačů od 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Foto.

17.4.1945 nálet stíhačů od 479th FG, 8th USAAF z Velké Británie na už hořící letiště.

Hloubkaři proto podnikli druhý den nový útok, při kterém dodělali to, co začali s úspěchem prvního dne. To jsme již nevydrželi, a jakmile skončily úřední hodiny, šli jsme tři mladí úředníci a jeden bývalý rotmistr na Chaloupky, abychom se pokochali pohledem na dílo zkázy. Jak se ukázalo, neměli jsme tento nápad sami, neboť silnice vedoucí na Chaloupky byla plná lidí. Došli jsme až k letišti, kde se nesměl nikdo zastavit, pomalu jsme přešli až na konec, prohlédli jsme si při tom vraky letadel i prostřílené stěny hangáru, pak jsme se obrátili a šli pomalu zpět. Ale ještě jsme nebyli vzdáleni od kraje ani dvacet kroků, už houkali v Klatovech sirénou a oznamovali letecké nebezpečí. A když jsme se podívali k severu, viděli jsme, jak nad silnicí k Švihovu již letí několik hloubkařů a útočí na vozidla. Napadlo nás, že mohou považovat tolik lidí na silnici za nespořádanou vojenskou kolonu a zaútočit. Poněvadž bývalý rotmistr byl strachy úplně bez sebe, ujal jsem se velení a zavelel, aby všichni z naší čtyřčlenné výpravy sešli do příkopu a v něm jsme poklusem spěchali k městu. Při tom jsem stále pozoroval hloubkaře. Říkal jsem: "Jakmile uvidíte, že se pokládají na křídlo, znamená to, že nalétávají k útoku, a proto si hned lehneme v příkopu na zem." Šťastně jsme doběhli k opuštěnému lomu, který leží asi 100 metrů od silnice, a tam jsme se schovali, až nebezpečí minulo.

Na letišti rozstřílena letecká technika, hangár a část správní budovy zničil požár. Nejméně dva Ju 52, nejméně dva Bf 109, jeden Bü 181, jeden Fw 56, jeden Bf 108, jeden Fi 156. Poslední dva ve výčtu byly zřejmě po skončení války uvedeny do letuschopného stavu.

17.4.1945 zaútočili na letiště v Klatovech piloti Cpt. Raymond F. Reuter a 1st Lt William R. Preddy, od 503rd FS, 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Poté ve svých stíhacích letounech P-51 Mustang pronásledovali dvě německé proudové stíhačky Me 262 letící od Prahy, které je přivedly až nad letiště v Plané u Českých Budějovic. Tam byli sestřeleni flakem.

----------

----------

----------

20.4.1945 ráno nálet stíhacích P-47 Thunderbolt od 9th USAAF na nádraží.

20.4.1945 nálet 54 bombardérů B-24 Liberátor od 8th USAAF z Velké Británie na nádraží.

20.4.1945 odpoledne nálet stíhacích P-47 Thunderbolt od 9th USAAF na nádraží.

Nevěděli jsme však, jakou oslavu Hitlerových narozenin připravili Američané pro Klatovy. Ráno hned po sedmé hodině se opět objevili hloubkaři. To nebylo nic neobvyklého, ale po chvíli zaútočili a nádraží, kde bylo několik vagónů s municí. Střelbou a zapálili a vyhodili do povětří nejdřív vagon s minami. Detonace byla obrovská. Pak zasáhli vagon s puškovým střelivem a jak chytal jeden náboj od druhého, vypadlo to jako mohutná přestřelka. Tento útok nás asi měl morálně připravit na něco horšího.

Měli jsme nařízeno všichni odnést psací stroje, počítací stroje a doklady, zejména výplatní listy do krytu a zůstat tam vždy, jakmile byl hlášen poplach. My jsme však jen odnesli věci do krytu, a poněvadž byl krásný den a nebe bylo modré, šlo nás několik jako jindy při poplachu před budovu a dívali jsme se na letecké svazy. Byl to krásný pohled vidět tyto mohutné svazy bombardérů, jak majestátně plují po modré obloze a zanechávají za sebou bílé pruhy výfukových plynů. Ale tentokrát, buď to bylo pod vlivem ranního útoku hloubkařů nebo v tom bylo nějaké tušení ale když jsem se na bombardéry podíval, řekl jsem, že se mi toho dne nějak nelíbí, a šel jsem do krytu. Byl jsem ještě na schodech, když se ozval pronikavý svist a už se za mnou hrnuli ostatní, kteří zůstali před budovou. Svist rychle sílil, a když vrcholil, byl zakončen mohutnými detonacemi. Nálet na klatovské nádraží začal. Podíval jsem se na hodinky, bylo přesně 11.57. Jak jsme potom zjistili, začaly padat první bomby u transformační stanice u Dvou křížů, pak jich několik spadlo na sokolský stadion, další do zahrádek u vilek pod Hůrkou a hlavní náklad na nádraží. Když jsme toto zjistili, bylo dávno po náletu. Kryt úřadu práce byl zcela nedostatečný, přesto jsme tam všichni utekli, abychom měli alespoň střechu nad hlavou. Ani v této vrcholně nebezpečné chvíli mě neopustil můj zvyk pozorovat vše okolo sebe a hlavně věci směšné. Sám jsem se poručil do vůle boží a sedl jsem si ke stěně krytu. Přitom jsem si vyhrnul límec a ústa jsem si zakryl zmuchlaným kapesníkem, neboť jsem věděl od známých, že mnohdy zvuková vlna člověku protrhla ušní bubínek nebo roztrhla plíce. Tím jsem se sice málo, ale přeci trochu ochránil. Jinak jsem pozoroval co se děje v krytu. Karel Polák, úředník mzdového oddělení, velmi zbožný český bratr, seděl u stolu a četl v Kralické bibli, jako by se vůbec nic nedělo. Bývalý rotmistr seděl v koutu krytu na bobku, na ústech rovněž kapesník a na hlavě hasičskou přilbu a vyděšeně hleděl před sebe. Nejlepší pohled byl do vedlejší místnosti., kde byl stolek asi 60x80 cm. Pod tento stolek vlezlo šest lidí, aby jím byli chráněni, takže zpod něj vykukovaly jen hlavy a nohy, jak všichni leželi na hromadě na sobě. Zatím pokračoval nálet. Hvizd padajících bomb byl značně nepříjemný. Jakmile jsme však slyšeli detonace, konstatovali jsme s uspokojením, že zase jedna dávka šla mimo nás. Až konečně nastalo ticho. Vyšli jsme opatrně před budovu a celkem jsme v okolí neviděli žádnou změnu, jen z dálky hučely motory bombardérů. Teprve dodatečně jsme se dozvěděli, že nádraží bylo úplně zničeno. Když jsme se vrátili do krytu pro své věci, seděl rotmistr ještě na bobku v koutě a stále opakoval: „Fuj, fuj, fuj.

Ráno prý hloubkoví letci shodili při svém náletu na muniční vlak, o němž jsem vypravoval, nějaké letáky, že ve čtyřech hodinách bude bombardováno nádraží a s ním elektrárna a plynárna, aby se civilní obyvatelstvo ukrylo. Před náletem však nikdo tyto letáky nenašel, až prý po náletu. Soudilo se tedy, že byly shozeny až při bombardování a že se bombardéry vrátí ještě jednou. Říkalo se, že to bude ve čtyři hodiny odpoledne, kdy bude ohlašovaný nálet.

Skutečně se v 16 hodin ozval výbuch, ale ten byl ojedinělý. To jeden hloubkař shodil zápalnou bombu na výtopnu, která poslední bombardování přečkala.

Předrážděné mysli v Klatovech hned usoudily, že nálet bude ve 4 hodiny ráno. Vypukl proto v odpoledních hodinách v Klatovech velký zmatek a exodus. Kdo mohl, stěhoval se na noc na venkov.  My jsme dali cennější věci do koše a náš domácí pan Král nám je schoval do hlubokého sklepa svého skladiště. Pak jsme vypravili rodiče na faru do Kydlin, kde byl náš dobrý známý pan farář Koutník. Rodiče chtěli, abychom s Rudou (bratr autora) šli také na noc do Kydlin, ale my jsme odmítli poslechnout a podlehnout panice. Pouze jsme museli rodičům slíbit, že před čtvrtou hodinou ranní půjdeme do sklepa. Jak to v Klatovech tu noc vypadalo, ukazuje nejlépe stav nocležníků v domě, kde jsme bydleli. Normálně tam bylo asi 25 lidí. Tu noc v něm spali vedle nás – Rudy a mě- ještě dva velmi staří manželé v suterénu. Jinak byl dům prázdný. Podle slibu jsem si s Rudou dali budíka na ¾ na 4, ale když zazvonil, nechtělo se nám z teplých postelí, a proto jsme zůstali ležet, protože byl klid. Jenom v noci nás probudila střelba z kulometu. To se pak vysvětlilo tím, že ve vojenském lazaretu, který byl zřízen z hospodyňské školy, slavili Němci Hitlerovy narozeniny a zapomněli si zatemnit jedno okno. Jinak byl celou noc klid a druhý den se vracel život do normálních kolejí, můžeme-li tak nazvat poměry na konci války kdy město bylo plné nejen prchajících vojáků, nýbrž i národních hostí, jak jsem jim říkali, totiž Němců z Východních Prus, kteří utekli před frontou a postupujícími vojáky Sovětského svazu.

, ,

----------

Druhý den jsem se pak šel hned ráno podívat na Šibeniční vršek, abych viděl, co se stalo s nádražím. Kdybych nebyl věděl, kde je mám hledat, nebyl bych věřil , že tam kde bylo mohutné oraniště, z něhož čněly jen nějaké trosky, zejména dva semafory, samozřejmě nakřivo, bylo ještě včera v tuto dobu nádraží. Tak dokonalé byly zásahy, že kromě výtopny a jedné správní budovy bylo vše zničeno.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.5.1945

----------

----------

----------

----------

5.5.1945 americká armáda osvobodili Klatovy. Osvobození západních Čech.

Američani u nás.

Na letišti provoz amerických letadel. Od kdy?

----------

Personál zničené transportní III./TG 2 se po náletu na Kralupy nad Vltavou přesunul do Klatov, kde byl zajat Američany. Kdy?

----------

 helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

----------

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

 

Roj amerických P-47 nad klatovským náměstím.   Kdy?

Poškozené budovy na letišti a trosky letadel. Kdy?

Dvě zničené stíhačky Bf 109 , Bf 109 , shořelá Ju 52/3m 

Po úklidu letiště - šrotiště.

, , .

26.5.1945 zřízena Technická správa Cheb. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb Velitelství letectva. V působnosti byla letiště Cheb, Klatovy, Mariánské Lázně, Plzeň.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

Sbírka na obnovu letectví v Klatovech (vrak letounu Fw 44) hel948.jpg (660329 bytes), hel951.jpg (393077 bytes), hel952.jpg (481284 bytes).


Již v roce 1946 začal aeroklub školit nové plachtaře, výcvik byl prováděn na kluzácích Schulgleiter SG 38, Grunau Baby GB IIb, DFS Kranich. Motorový výcvik na letounu Piper L-4. Bylo vycvičeno 22 plachtařů, 5 motorových pilotů a paraodbor měl 20 parašutistů.


16.9.1947 byl zahájen Pilotní přeškolovací kurs na letišti Plzeň-Skvrňany. Téhož dne složili závěrečné zkoušky učitelé létání. Do kurzu byli povoláni absolventi Pilotní školy pokračovací dvoumotorové I.b k teoretické části kursu. Dnem 1.10.1947 bylo zahájeno praktické létání v Plzni a také v Klatovech. Výcvik trval asi až do dubna 1948.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

19.4.1948 mjr. let. Josef Čermák uletěl s letounem Mráz M 1 C Sokol OK-BKO. Letadlo bylo ve vlastnictví Františka Dvořáka, bývalého obchodníka, který byl také na palubě. Úlety českých a slovenských pilotů.

Od května 1948 Detachement Bezpečnostního letectva v původních prostorech Pošumavského Aeroklubu v Klatovech.


V roce 1949 aeroklub ukončil provoz.


15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1) s podřízenou Spojovací četou - radio družstva (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Staňkov, Klatovy, Strakonice a České Budějovice).

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.


.


K 18.8.1952 se 51. lsp přesunul do Mladé.

 

Ortofotomapa letiště z roku 1956.

Od roku 1964 provoz vojenských vrtulníků od 2. vrtulníkové letky Klatovy VÚ 1130.

Od roku 1969 dochází k obnovení činnosti Aeroklubu. Výstavba hangáru na severní straně letiště. Podrobnosti.

V roce 1974 ukončení provozu vojenských vrtulníků.