Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Letecká setnina 10

Letecká rota 34

Letecká rota 2

Letka 2

07.09.2019

1919-27.12.1921.

1.6.1920 ve Kbelích vznikla Letecká setnina 10. Velitel František Sýček. Podřízena Letecké skupině v Čechách. Ve výzbroji letouny Rumpler C.VII Rubild a letouny SPAD S.VII C1.

Od 6.9.1920 podléhala Letecké skupině I/1.

14.10.1919 u Rakovníka havaroval ukrajinský letoun Salmson SAL. 2 A.2 Nº.5044. Letoun byl v rámci dobrých vztahů s Ukrajinskou republikou vyměněn systémem "kus za kus" za Nº.4334. Letoun Nº.5044 byl opraven a létal u nás do roku 1924. Sloužil u této jednotky.

20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 34.

Od ledna 1921 podléhala Leteckému pluku 1.

Stíhačka SPAD S VIIC.1 helo5507.jpg (560340 bytes) od Letecké roty 32 či Letecké roty 34 a za ní hangár Wagner č. 2, helo6777.jpg (310067 bytes) před hangárem č. 3.

15.7.1921 se přejmenovala na Leteckou rotu 2.

27.12.1921-1926.

V červnu 1922 návštěva ministra národní obrany Františka Udržala a prezidenta T. G. Masaryka . Označení na směrovce letounu Salmson SAL. 2 A.2 je ještě staré.

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

Od 15.3.1923 podléhala Leteckému praporu I/1.

V květnu 1923 byla vyzbrojena deseti letouny LETOV Š 2, dvěma letouny Salmson SAL. 2 A. 2 a jeden letoun AERO A 1 a dva letouny LETOV Š 10.

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 1 .

Koncem dubna 1924 měla ve stavu také prototyp letounu Letov Š 5 a velel jí kpt. let. Alois Kubita. helo5510.jpg (506026 bytes)

4.5.1924 se přejmenovala na Letku 2. Podléhala Letecké peruti I/1 .

14.7.1924 nehoda letounu Aero A 26.3. helo7745.jpg (179469 bytes)

V říjnu 1924 její výzbroj tvořilo šest letounů Aero A 12.


V roce 1925 přesun do Milovic.

V roce 1926 založena Místní skupina Masarykovy letecké ligy v Hořicích. Ta se předvedla na veřejnosti ještě téhož roku uspořádáním leteckého dne na polích u obce Jeřice. Letecký den byl uskutečněn na polnostech velkostatkáře pana Voženílka, v blízkosti dnešní zastávky České dráhy. Letecké vystoupení zajistili vojenští piloti Letky 2.

, , od 12.1926.

Od října 1929 měl Letecký pluk 1 barevný plukovní znak .

1.10.1929 se Letka 2 přejmenovala na Letku 3.


1.10.1929 se Letka 10 ve Kbelích přejmenovala na Letku 2, D. Podléhala První peruti leteckého pluku 1.

8.11.1929 nehoda letounu Aero A 11. Pilot Bohuslav Čapek v mlze přistál do brambor a urazil podvozek. Stroj odepsán.

V roce 1932 detašmán na letišti Borek. Pilot Jaroslav Doktor a pozorovatel Havlík rozbili při přistání letoun Ab 111.54 "D7". Za letištěm urazili podvozek. helo7691.jpg (171700 bytes)

Další nehoda Jaroslava Doktora s letounem AP 32 "D6" poblíž Plzně. helo7692.jpg (177392 bytes)

Další nehoda Jaroslava Doktora s letounem AP 32 "D4" poblíž Plzně. helo7690.jpg (176236 bytes)

3.4.1934 se u Modré Hůrky zřítil letoun Aero A 32.72, chyba pilotáže, vývrtka. Pilot vojín František Strnad a pozorovatel svob. Punčochář zahynuli. Podrobnosti.

Video - cvičení čs. letců v roce 1935. Letouny Aero A 11 (možná Ab 11 nebo Ab 111) a s hvězdicovým motorem asi A 11J.

Od ledna 1938 podléhala Leteckému pluku 1 .


K 1.9.1938 byla na stálém vojenském letišti v Táboře. Podléhala První peruti leteckého pluku 1.


14.9.1938 přesun do Zbraslavic. Velitel mjr. let. Jaromír Smrčka.

24.9.1938 byla Letka 2 zařazena do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-2. Vznikla Letka 2. Krycí název Slavia. Velitel mjr. let. Jaromír Smrčka, 10 ks Š.328, D, 17 pilotů. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.

Od 27.9.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva IV. armády.

Velitelství IV. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál plukovník letectva František Sazima.

Jednotky přidělené pozemním formacím
 
Skupina bojového letectva IV. armády
 

29.9.1938 přesun na polní letiště Bechyně.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Npor. Guljanič s letounem Š 328 podlétl most přes Lužnici.


7.10.1938 přesun do Zbraslavic.


20.10.1938 přesun do Kbel. Podléhala veliteli Velitelství letectva I. armády.

22.10.1938 byla Letka 2 demobilizována.

21.2.1939 se zabil des. asp. Antonín Vymětalík u Potvoric (okres Nové Mesto nad Váhom). Osud pilota neznámý.