Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Milovice Milowitz

Od 1904 Vojenský tábor Milovice

Stálé vojenské letiště Milovice

Fliegerhorst Milowitz

Boží Dar Gottesgab

Šibice Šibitz

Lysá nad Labem Lysa

Mladá

MAPA.

15.10.2019

V červnu 1910 městská rada v Lysé nad Labem nabízí za letiště pozemek o výměře téměř 29 ha (100 korců).

Ing. Jana Kašpara do města pozvalo tamější Aviatické družstvo. Kašpar za sebou v té době neměl ještě ani jeden přespolní, nebo chcete-li, dálkový let. Není divu, že jeho lety stěží šplhaly nad sto metrů nad mořem a netrvala déle než deset minut. Nejinak tomu bylo i v Lysé nad Labem, kde ještě navrch povolil 7.8.1910 příslušný úřad pouze přímé lety. Z pěti letů ani jeden netrval déle než dvě minuty. Zájem veřejnosti byl značný, zřejmě i zklamání nemenší.


.


.


.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.


.


1.1.1921 v Lysé nad Labem vznikla Balonová rota 1. Podřízena byla Balonovému oddílu v Olomouci. Naše vojenské balony a vzducholodě.

Milovice. Co je to? . Kdy?

Pojízdná plynárna Pintsch vyrábějící vodík k plnění pozorovacích balonů balonové roty. Pojízdná plynárna byla zpočátku tažena koňmi. Roku 1927 byla převedena na mototrakci. . Kdy?

od 27.12.1921 do prosince 1926.


10.9.1922 vznikla Letecká povětrnostní stanice 6 Milovice. Prý vypouštěli meteorologické balóny.


Od roku 1923 výstavba letiště.

22.8.1923 tovární pilot firmy Aero Bohumil Kolín zahynul na Božím Daru při záletu nového letounu Aero A 15 .


5.4.1924 z Kbel se přesunula Letecká rota 4.

Kdy?

4.5.1924 se přejmenovala na Letku 4.

4.5.1924 Zdrcená parta mechaniků před zkouškami v Milovicích .

4.7.1924 se zabil četař Josef Kohel od Letky 34. Při cvičení shazoval za nízkého letu pouzdro se zprávou a stuha pouzdra se mu zachytila za páku plynu letounu Spad VII  v.č. 11604.

15.8.1924 Balonová rota 1 přešla pod Dělostřelecký pluk 305 České Budějovice.

26.9.1924 se Letka 4 přestěhovala do Kbel.


15.9.1925 z Kbel se přesunula Letka 2.

1.10.1925 byla Balonová rota 1 v Lysé nad Labem zrušena.

1.10.1925 vznikla Dělostřelecká balonová rota v Milovicích. Rota podléhala Velitelství zemského dělostřelectva v Praze a skládala se z velitelství s pomocným družstvem a spojovacím družstvem, tří čet pozorovacích balonů a pomocné čety.

II. četa k 1.11.1925 helo7279.jpg (172110 bytes).


V letech 1926-26 byl postaven hangár .

Kdy byly pořízeny fotky?

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a za ním hangár , , .

, , , . Typ balónu?

21.9.1926 nehoda čet. p. p. l. Karla Hanouska a čet. asp. Antonína Weinlicha s letounem Š 6.12 od Letky 72. Po vzletu vypadly dvě ostré 20 kg pumy. Jedna explodovala. helo8891.jpg (48538 bytes), helo8890.jpg (35649 bytes), helo8892.jpg (42980 bytes). Album pana Františka Salcmana 1935-36.

Na podzim 1926 natáčení leteckého filmu na scénář Vladimíra Studeckého SLAVIA L-BROX7 aneb románek letcův na letištích v Milovicích a Kbelích. Pilot rtm. Alois Vrecl s kameramanem škpt. Vojtěchem Vyšínem ve stroji Aero A 11.19 filmovali další letoun A 11 s hercem npor. Alexandrem Hessem a slečnou Nelly Ardenovou. Video. Film od 7.48 min.

, , od prosince 1926 do 1939.


Místní skupina MLL v Lysé nad Labem.

24.8.1927(?) a letecké pumy (100 kg a 50 kg ?) .

, . Kdy? Typ balónu?


Letov Š 1 v roce 1928. (?)


15.9.1929 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 1 ve Kbelích přejmenovalo na velitelství První peruti leteckého pluku 6 a poté se přesunulo do Milovic.

K 1.10.1929 se Letka 2 přejmenovala na Letku 3.

Letecká střelnice 3 km od osady Zbožíčko. Od kdy?


1.4.1930 byla Letecká povětrnostní stanice 6 přejmenována na Letecká povětrnostní stanice 3.

V září 1930 z Kbel se přesunula Letka 71.

V září 1930 z Kbel se přesunula Letka 72.


Letov Š 16 od Letky 72  , . Kdy?

V říjnu 1931 z Kbel se přesunula Náhradní letka leteckého pluku 4.


Letoun Škoda D 1. Kdy?


V únoru 1933 se Letka 71 přemístila do Kbel.

V únoru 1933 se Letka 72 přemístila do Kbel.

V dubnu 1933 z Kbel se přesunula Letka 4.

V dubnu 1933 z Hradce Králové se přesunula Letka 66.

11.4.1933 z Kbel se přesunulo velitelství Druhé perutě leteckého pluku 1 .

V září 1933 byla Dělostřelecká balonová rota včleněna do Dělostřeleckého pluku 331, v rámci něhož pozorovací balony v Milovicích tvořily samostatný Dělostřelecký oddíl III./331 skládající se ze 2 balonových baterií.


3.4.1934 se zřítil letoun Aero A 32.72 od Letky 2. Pilot vojín František Strnad a pozorovatel svob. Punčochář zahynuli. Chyba pilotáže při ostré střelbě, vývrtka.

V dubnu 1934 se velitelství První peruti leteckého pluku 6 přesunulo do Kbel.

V dubnu 1934 se Náhradní letka leteckého pluku 4 přesunula do Hradce Králové.

V srpnu 1934 se Letka 4 přesunula do Chebu.


1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 3.

V říjnu 1935 se balonové baterie přejmenovaly na balonové roty.

17. až 21.12.1935 proběhly v Milovicích zkušební střelby na cíl o rozměru 10 x 10 m. Zkoušky se prováděly s B 534.9 s kulomety v křídlech a trupu a B 534.139, která měla všechny čtyři kulomety v trupu. Provedení se všemi kulomety v trupu vykazovalo větší přesnost, i když ne výrazně (69,1 % vs 72,8 %).


Cvičení Civilní protiletadlové ochrany na základě zákona č. 82/1935 o ochraně proti leteckým útokům Kdy?

Snímek z roku 1936. Balónový hangár byl postaven v letech 1925–1926. V pozadí kasárna balónové roty.

V září 1936 se Dělostřelecký oddíl III./331 s balony přesunul do Příbrami.

15.11.1936 z Chebu se přesunula Letka 6.

Praga E.39.29 helo5736.jpg (26688 bytes),helo5738.jpg (85405 bytes), , helo5737.jpg (90712 bytes), helo5746.jpg (53936 bytes), helo5742.jpg (73835 bytes)helo5750.jpg (59623 bytes), v pozadí Letov Š.328 "D40" od Letky 3 helo5747.jpg (98115 bytes).

B.534.186 helo5739.jpg (55790 bytes), helo5740.jpg (62475 bytes)


Nehoda letounů od Letky 6 Š.328 "G2" helo5744.jpg (62037 bytes) a Š.328 "G5" helo5752.jpg (73799 bytes), helo5751.jpg (69857 bytes), helo5753.jpg (78910 bytes). Nehoda Š.328 "X10" od ? letky helo5748.jpg (58646 bytes)

Volný čas helo5741.jpg (64761 bytes), helo5749.jpg (84931 bytes), helo5754.jpg (71011 bytes), další foto.


Stálé vojenské letiště. Rozměry 950 x 520 m. Hangáry a skladové prostory.

V dubnu 1938 se personál Letky 66 přeškoloval na letouny Avia B 71 ve Kbelích.

Přesun do Milovic. Kdy?

Další motorizovanou verzí EL 2 M Šedý vlk byl exemplář z MLL Lysá nad Labem. Tam v roce 1938 použili dvoutaktní invertní řadový dvouválec Pejšek J. P. K. 20 (vzniklý roku 1937 u firmy Josef Pejšek Kralupy nad Vltavou) o výkonu 15 kW při 1700 ot./min. Opět šlo o klasickou instalaci nad baldachýnem křídla. Motor byl uspořádán jako tlačný, motorové lože bylo řešeno jako aerodynamický kryt s integrovanou benzinovou nádržkou. Motorek pracoval spolehlivě, podle dobových informací s ním větroň stoupal velmi dobře. V červenci 1938 s ním pilot Jindřich Hnilička dosáhl výše 2 800 m. Do konce roku 1938 nalétal tento Šedý vlk údajně 21 hodin k naprosté spokojenosti jeho majitelů. Také pro něj však znamenala okupace v březnu 1939 konec kariéry.

Milovice. Š 328 "B??", "B71", "B??" "B34" od Letky 2 z Kbel. Kdy?

Vesnice vpravo dole je Zbožíčko.

14.9.1938 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 1 přesunulo do Velelib (okres Nymburk).

14.9.1938 se Letka 3 přesunula do Velelib.

14.9.1938 se Letka 6 přesunula do Mladé Boleslavi.

Mobilizační těleso 601 vzniklo z Leteckého pluku 1. Vytvořeno celkem 29 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Milovice, Plzeň, Praha a Tábor.

V září 1938 letiště 950 x 520 m, stupeň dokončení 100 %. Hangáry a skladové prostory.

. Kdy?

24.9.1938 byla Letka 66 začleněna do Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-9. Vznikla Letka 66. Krycí jméno Smiřice.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 3 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 3 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 3 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-2.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 3 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-8.

27.9.1938 se z Kbel přesunula IV. peruť leteckého pluku 6, velitelství. Velitel kpt. let. František Truxa.

27.9.1938 se z Kbel přesunula Letka 89.

27.9.1938 se z Kbel přesunula Letka 90.

27.9.1938 se z Kbel přesunula Letecká fotografická četa 71.

27.9.1938 se z Kbel přesunuly Polní letecké dílny 13.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Po Mnichovu 1938 přiletěly z Liberce letouny Četnické letecká hlídky Liberec.

helo7127.jpg (441199 bytes) Npor. Josef Jaške po demobilizaci u své Avie B.534.359 OK-POP. helo7128.jpg (260871 bytes), he544.jpg (46161 bytes).

4.10.1938 se IV. peruť leteckého pluku 6, velitelství přesunula do Kbel.

4.10.1938 se Letka 89 přesunula do Kbel.

4.10.1938 se Letka 90 přesunula do Kbel.

5.10.1938 z Čáslavi se přesunula Letka 3.

5.10.1938 z Velelib se přesunula Letka 6.

8.10.1938 z Měnína se přesunula III. peruť leteckého pluku 1, velitelství.

8.10.1938 z Měnína se přesunula Letka 31.

8.10.1938 z Měnína se přesunula Letka 32.

8.10.1938 z Brna se přesunula Letka 34

13.10.1938 se III. peruť leteckého pluku 1, velitelství přesunulo do Košic.

13.10.1938 se Letka 31 přesunula do Košic.

13.10.1938 se Letka 32 přesunula do Košic.

13.10.1938 se Letka 34 přesunula do Košic.

15.10.1938 se Letecká fotografická četa 71 přesunula do Kbel.

15.10.1938 se Polní letecké dílny 13 přesunuly do Kbel.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 3 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 3 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 3 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 6 demobilizována.

24.10.1938 byla Letka 66 demobilizována.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.


Po 15.3.1939 letouny ČLH odletěly.

E.39 s provizorní svastikou , , .

Letouny B.71 od Letky 66 už s německými znaky.

Od 1.7.1939 Fliegerhorst-Kommandantur Milowitz (Velitelství letiště), podřízené Flughafen-Bereichs-Kommando Pilsen ( Velitelství letištní oblasti), podřízené Luftgau-Kommando VIII.


Provoz na letišti v rámci vojenského cvičiště.


.


.


.


7.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.


25.3.1945 nálet bombardérů od 15th USAAF z Itálie na Kbely a Letňany. V okolí letiště byly koncem války zamaskované letouny z Čakovic a Letňan.

Na jaře 1945 servisní Stab/Feld-Werft-Abteilung II/60 a Feld-Werft-Staffel (mot) 4/60. Kde byly opravny? Od kdy?

16.4.1945 Američani rozstříleli bitevní letouny III./SG 2 v Klecanech. Poté posádky přešli do Kumru k II./SG 2. Dále byli ale vedeny u III./SG 2. Dne 23.4.1945 z Klecan se přesunuly zbytky III./SG 2.

25.4.1945 vybraní piloti odjeli do Mariánských Lázní, kde převzali nejméně 17 kusů Bücker Bü 181 a ve třech fázích - časně ráno 27.4, v noci z 27. na 28.4.1945 a časně ráno 29.4.1945 - tyto stroje přelétli do Milovic.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

4.5.1945 poslední známé cvičné lety na letounech Bücker Bü 181.

Přesun na letiště Kumr.

Od 6.5.1945 boj s povstalci.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

Poté unikli do amerického zajetí u Karlových Var.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Noční bitevní Ju 87 D-8 WNr. 142097. Od které jednotky? NSGr. 4?

Fw 190 F-8/R1 WNr. 588717 "< zelená 3+-" Gruppenadjutanta II./SG 2.

Letoun Bücker Bü 180 Student (vyrobeno 23 kusů) "KC+BH" na milovickém letišti. V pozadí jsou zničené Junkersy Ju 88 .

26.5.1945 zřízena Technická správa Kbely. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb Velitelství letectva. V působnosti byla letiště Liberec, Kummer, Hvězdov, Hodkovice, Zbraslavice, Boží Dar, Čakovice, Pardubice, Havlíčkův Brod, Vysoké Mýto, Humpolec, Skuteč a příslušné sklady.

1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.

Motoráři ČNA odbočka Nymburk zde létali dokud je vojáci nevyhodili. Podrobnosti.

Asi v zimě 1945-46 vznikla Letištní peruť 9 údajně na bázi Letištní peruti 9 Pardubice.

Vznikla Letištní správa Boží Dar.

Poválečnou výstavbu výsadkového vojska provázela řada nejasností a provizorií. Střetávaly se v ní dvě odlišné koncepce: nasazení vyšších takticko-operačních výsadků a drobných diverzních a zpravodajských výsadků. Již před Vánocemi 1945 byl v posádce Milovice zahájen kurz padákových skokanů zaměřený na padákový výcvik a tělesnou přípravu. VHÚ.


2.1.1946 na letišti Boží Dar vznikl s účinností od 1.1.1946 Letecký pluk 41.

Od března 1946 byla Letištní peruť 9 přejmenována na Leteckou základnu 9 (LZ 9) VÚ 8982. Do ní byla včleněna Letištní správa Boží Dar. Dočasně v jejím rámci působilo Výcvikové středisko pro letecký foto personál pod velením škpt. Bendy.

V dubnu 1946 vytvořilo Velitelství pěchoty přípravnou skupinu jednotek dopravovaných vzduchem, jež pracovala na variantách výstavby a organizace výsadkových jednotek. VHÚ.

K 15.7.1946 byly u LP 41 zřízeny: letka pro zvláštní úkoly, zpravodajská letka s dvoumotorovými letouny a letka, u níž byl soustřeďován personál pro nový LP 43 v Přerově, která se měla do 31.8.1946 přesunout do Přerova.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

2.12.1946 byla zřízena fotočeta.


Motoráři ČNA odbočka Kolín po dohodě s vedením vojenského letiště Boží Dar zahájili stavbu nového hangáru naproti vojenským objektům a po spojení s ČNA odbočka Kolín a ČNA odbočka Brandýs nad Labem vznikl nový aeroklub s názvem Sdružené polabské aerokluby. Tímto spojením došlo i na možnost motorového létání, které započalo výcvikem na Piperu pod vedením vojenského pilota Františka Komendy. Výcvik byl zahájen o prázdninách roku 1947. Podrobnosti.

K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.


Motorový výcvik byl zakončen praktickou zkouškou dne 4.2.1948 před komisí Ministerstva dopravy ČSR.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl LP 41 udělen čestný název T. G. Masaryka.

Aeroklub se stal nežádoucím a odstěhoval se.

K 1.7.1948 u LP 41 byla postavena Dělostřelecká letka, určená k součinnosti s dělostřelectvem.

Na konci července 1948 podplukovník Karel Trojáček uletěl s letounem C-2 od  Leteckého pluku 41 do Německa. Úlety českých a slovenských pilotů.


28.2.1949 byla od LP 41 uvolněna Dělostřelecká letka, která se přemístila do Plzně-Skvrňan  a stala se samostatným útvarem. Dvě třetiny jejího stavu se přesunuly do Plzně, zbytek se přemístil do Olomouce jako Odloučená část DL 1.

K 10.3.1949 LP 41 převzal do své sestavy rámcový LP 43 a 1. letku rovněž rámcovaného LP 44. Tím mohly být naplněny tři zpravodajské letky. Zároveň byla od pluku uvolněna Dělostřelecká letka, která se přemístila do Plzně-Skvrňan a stala se samostatným útvarem.

K 9.6.1949 se LP 41 přesunul do Havlíčkova Brodu.

1949-51 výstavba dráhy letiště Mladá (Boží Dar)

Od 1.10.1949 dostala LZ 9 nové krycí číslo 5213. Její letouny byly označovány písmenem R.


K 15.1.1950 byla LZ 9 reorganizována na Školní základnu V (ŠZ V) VÚ 5213. Letištní správa Boží Dar byla znovu osamostatněna na 8. letištní správu Milovice.

15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1).V Božím Daru provoz zaměřovače FUSAn 733 Tornado.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Koncem září 1950 byla Výcviková letka tryskových letadel při LVÚ ve Kbelích rozpuštěna a přesunuta do Mladé.

1.10.1950 na letišti Mladá byla zřízena Stíhací letka 5.


Od 1.2.1950 byla 8. letištní správa Milovice reorganizována na 14. letištní prapor.

1951 přeškolování pluků na tryskáče:

11. slp

5. lsp

8. lsp

1. lsp

3. LD


1952 přeškolování na tryskáče:

9. lsp

K 18.8.1952 se 51. lsp přesunul do Mladé.


1953 přeškolování na tryskáče:

166. lsdp

2. lsp

6. lp

7. slp

2. sld


1954 přeškolování na tryskáče:

17. lsp

47. pzlp

Ortofotomapa z roku 1954 a 2011.Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Balónový hangár.


1955 29. bolp

 

1960 Výcviková letka LU/VLU

Zbořen balónový hangár.

1964 13. vrlt

1966 VSL VLU

1967 311. vrtulníkový roj

Údržba / Týl na letišti / RTZ na letišti

 

1968-91 Sovětská armáda