Pardubice Pardubitz do roku 1917 včetně

Vojenské cvičiště Pardubice

Popkovice

MAPA.

29.04.2021

Asi první kontakt s létajícím aparátem měli občané Pardubic 13.8.1891. Toho dne se nad Pardubicemi objevil balón Victor Hugo Francouze Godarda. Pasažéři Surcouf a hrabě Coudenhove. Odlétli z pražské Stromovky, kde zrovna probíhala Všeobecná zemská jubilejní výstava v Praze 1891. Z Prahy odstartovali okolo šesté hodiny odpolední. Letěli přes Nymburk, Kolín, u Týnce nad Labem dosáhli výšky 1 950 m a po hodině a 45 minutách přistáli u Pardubiček – uletěli 105 km. Jejich příletem žilo celé město. Lidé pozorovali jejich nízký průlet nad městem. Vzduchoplavci byli nadšeně vítáni, proslov měl starosta města, slavnostní hudba vyhrávala a pro vzduchoplavce byl připraven i večírek v hotelu Střebský. Den nato byli pozváni na hon a až poté odcestovali vlakem zpět do Prahy. Mezi pardubickými, kteří se účastnili všech těchto oslav byl i baron Artur Kraus, známý to pardubický propagátor všeho nového, mecenáš lidové hvězdárny, jeden z prvních pardubických tenistů, cyklistů, motocyklistů a později i velký letecký nadšenec.

Francouzští vzduchoplavci Louis Godard a Édouard Surcouf .


 


Ing. Jan Kašpar v záři či v říjnu 1909 odjel do Francie zakoupit letoun Blériot. Nestačili je vyrábět a tak dodací doba byla až půl roku.

23.10.1909 Čihák navštívil exhibici Blériota ve Wiener Neustadt.

Na sklonku listopadu do 28.11.1909 jedna vídeňská společnost vystavovala jí zakoupený Blériot typ XI v hotelu Palace v dnešní Panské ulici v Praze. Výstavu navštívil ing. Jan Kašpar a v Pardubicích začal stavět svůj letoun Kašpar systém Kašpar.

V prosinci 1909 bratranci ing. Jan Kašpar a Eugen Čihák si ve skladišti pardubické strojírny fy Dvořák zřídili dílnu a vyrobili tříválcový motor o výkonu 13 kW. Vlevo ve svěráku je motor z motocyklu Laurin a Klement helo8388.jpg (306725 bytes).


26.1.1910 pardubická městská rada schválila žádost Františka Kašpara na stavbu prozatímní kolny na pozemku přilehlému k vojenskému cvičišti. Do půlky února 1910 stál dřevěný hangár s kamny naproti nádraží a tak mohla začít montáž letadla. Jeho severní strana přiléhala zhruba k dnešnímu čtvrtému nástupišti a vede šikmo do kolejiště směrem ke zbrojnici Hasičského záchranného sboru. Pozemek byl asi dvě stě metrů dlouhý a padesát metrů široký.

 

hel394.JPG (157694 bytes), hel395.JPG (194219 bytes)

helo8494.jpg (127589 bytes)  helo8389.jpg (318775 bytes), helo8391.jpg (167445 bytes).

Při první motorové zkoušce letounu Kašpar systém Kašpar se ulomil kus špatně odlitého válce i se zapalovací svíčkou a jedna střepina zasáhla vedle stojícího Čiháka do ucha. Liškova slévárna v Roztokách u Prahy dodala nový válec. Ing. Kašpar se přesto rozhodl zakoupit ve Franci výkonnější motor Anzani o 26 kW s vrtulí.

S tímto strojem od března 1910 se pokoušeli o první skoky. Konaly se za jasných nocí nebo časně z rána na vojenském cvičišti a bez přítomnosti diváků. Důvodem byla nejistota a také obava z posměchu některých lidí, kteří považovali aviatické nadšence za blázny. Důvodem nočních pokusů byla i skutečnost, že pokud zde ve dne necvičili vojáci, pásli tu okolní zemědělci svůj dobytek.

helo8390.jpg (336376 bytes)

12.3.1910 pardubické Neodvislé listy uveřejnili první zprávu o existenci letadla.

V době nepřítomnosti ing. Kašpara se Eugen Čihák, přes jeho zákaz, rozhodl v uzavřeném hangáru provést motorovou zkoušku. Po nahození ale motor přešel do vyšších otáček, nezajištěný letoun se rozjel a narazil do vrat. Čihák do příjezdu ing. Kašpara opravil poškozená křídla ve Svobodově dílně.

Po příjezdu zabudovali motor a vrtuli do Kašpar systém Kašpar. Podařilo se mu pár skoků a dokonce přeletět celé cvičiště ale letoun narazil do stromu a byl rozbit.

Koncem března 1910 byl Ing. Kašpar ve Francii pro své letadlo.

9.4.1910 přivezli vlakem do Pardubic zakoupeného Blériota XI výr. č. 76. Ing. Kašpar zaměstnal truhláře a mechanika Františka Novotného.

12.4.1910 zahájil ing. Kašpar pokusy s letounem Blériot XI.

13.4.1910 první skok s letounem Blériot XI.

(Ing. Otto Hieronymus vzlétl v pátek 15.4.1910 v 5 hodin odpoledne nad chuchelským závodištěm s letounem Blériot XI vybaveným svým motorem a ve vzduchu se udržel 2 minuty a 26 sekund, přičemž nalétal asi dva kilometry.)

V sobotu 16.4.1910 jako první Čech uskutečnil řízený let s motorovým letounem Blériot XI. 

 helo8392.jpg (301080 bytes), helo8394.jpg (150791 bytes), helo8395.jpg (374156 bytes), helo8393.jpg (190913 bytes)helo8396.jpg (238759 bytes), helo8397.jpg (150288 bytes), helo8398.jpg (269348 bytes), helo8399.jpg (167841 bytes), helo8400.jpg (280825 bytes), helo8401.jpg (217104 bytes), helo8408.jpg (207965 bytes)helo8402.jpg (230256 bytes), helo8403.jpg (137834 bytes), helo8404.jpg (366189 bytes), helo8412.jpg (240671 bytes), helo8409.jpg (244159 bytes).

Během neletových dnů Ing. Kašpar své první letadlo předělává na dvoumístné.

Tehdy se rozchází s bratranci Čiháky. Eugen Čihák odjel do Prahy za bratrem Hugem s úmyslem společně postavit letadlo. Po dohotovení jej převezl do Pardubic.  V dílně Jana Svobody vyrobili křídla helo8485.jpg (129709 bytes) (?). Jan Svoboda vyráběl i vrtule.

Koncem května 1910 se v Pardubicích objevil Polák Tadeusz Heyne, zástupce automobilky Laurin a Klement v Kyjevě, který koupil Blériota XI od ing. Hieronima. Létat se učil v Krakově. Při svém prvním letu v Pardubicích 30.5.1910 havaroval. Ing. Kašpar mu zajistil a zaplatil opravu. Heyne byl v zápětí odvolán zaměstnavatelem za povinnostmi do Ruska.

Pardubická pohlednice Tadeusze Heyneho, květen 1910 helo8406.jpg (166997 bytes), helo8405.jpg (194084 bytes), oprava Heyneho letadla na dvoře hotelu Veselka, vpravo a v pozadí části demontovaného prvního Kašparova letadla helo8407.jpg (454175 bytes).

31.5.1910 pardubická městská rada povolila Hugovi Čihákovi stavbu hangáru, bratři Čihákové si do poloviny června 1910 postavili u lesa hangár pro svůj nový letoun typu A s motorem Anzani o 26 kW a vrtulí Chauviére, zakoupenými ve Francii.

16.6.1910 složil ing. Kašpar pilotní zkoušku, která ho opravňovala provádět veřejná vystoupení. helo8410.jpg (324831 bytes) Ředitelem prvních veřejných vzletů ing. Kašpara se nestal nikdo jiný, než známý letecký nadšenec baron Artur Kraus

V neděli 19.6.1910 uspořádal v Pardubicích první předem ohlášené veřejné vystoupení před dvaceti dvěma tisíci diváky. Baron Kraus uvedl pražské novináře i do hangáru bratří Čiháků, kde stavěli své letadlo. helo8483.jpg (618252 bytes)

Na večírku "Večer Ing. Jana Kašpara" se domluvil vznik Aviatického družstva v Pardubicích.

V létě roku 1910 Ing. Kašpar dostavěl dvoumístné letadlo JK. Za vzor mu posloužil osvědčený Blériot XI, ale letoun byl větší a opatřený řadovým čtyřválcem Austro-Daimler v.č. 777 s vodním chlazením o výkonu nejdříve 30 a později o 48 kW. Jen opožděná dodávka motoru z Wiener Neustadt (přivezli ho 3.10.1910) zapříčinila, že letadlo bylo dokončeno a vyzkoušeno až na jaře 1911.

helo8431.jpg (170201 bytes) Motor na brzdě v Dvořákově dílně. helo8424.jpg (309685 bytes) V letadle sedí ing. Kašpar, vpravo Jan Chmelík.

V následujících týdnech a měsících propagoval letectví veřejnými vzlety v českých a moravských městech.

3.7.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Hradci Králové s letounem Blériot XI. helo8411.jpg (303820 bytes)

7.7.1910 pořádal Spolek techniků východních Čech v pardubickém hotelu Střebský večírek na počest na Kašparovu počest. Zde vznikl přípravný výbor budoucího Aviatického družstva v Pardubicích.

helo8423.jpg (235648 bytes) Vlevo Eugen Čihák v červenci 1910 před letounem typu A.

7.7.1910 byl letoun bratří Čiháků typu A po poškození při záletu odtažen do továrny Františka Dvořáka u nádraží.

8.7.1910 pardubičtí radní se rozhodli podpořit aviatiku zřízením Aviatického odboru a poskytnutím dotace 5 000 K. 

Okolo 10. až 15.7.1910 při pojíždění se trup letounu bratří Čiháků typu A z bambusových tyčí zlomil. Rekonstruovaný letoun si asi 30.7.1910 při prvním skoku poškodil podvozek a křídlo.

24.7.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Jaroměři - Josefově s letounem Blériot XI.

7.8.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Lysé nad Labem s letounem Blériot XI.

14.-15.8.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Praze-Proseku s letounem Blériot XI.

21.8.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Olomouci s letounem Blériot XI.

V srpnu 1910 bratři Čihákové si nakonec též zakoupil letoun z Francie, letoun Saulnier s motorem Darracq o výkonu 30 kW. Dále si zakoupili náhradní díly. Celkem utratili asi 8 000 franků.

Okolo 7.9. 1910 se v Pardubicích objevil "přespolní aviatik" Vincence Barthell s letounem Blériot XI. Městský Aviatický odbor na přelomu září a října 1910 proplatilo účty za stavbu hangáru.

helo8425.jpg (381941 bytes) Kašparovo dvousedadlové letadlo JK. Zleva Vincenc Barthell, Jan Chmelík, klečící Eugen Čihák, ing. Jan Kašpar, Hugo Čihák v září 1910.

Po 15.9.1910 do Pardubic přivezli letoun Saulnier.

18.9.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Hronově s letounem Blériot XI.

25.9.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Prostějově s letounem Blériot XI.

Hugo Čihák letoun Saulnier poškodil, po opravě 30.9.1910 Eugen přeletěl tři čtvrtiny cvičiště. helo8427.jpg (186051 bytes)

Druhý den 1.10.1910 při pokusu o zatáčku s letounem Saulnier ale spadl, letoun se převrátil a shořel. Eugen Čihák nezraněn zachránil jen část trupu a motor Darracq.

2.10.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Praze-Vysočanech s letounem Blériot XI.

9.10.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Českých Budějovicích s letounem Blériot XI.

23.10.1910 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Černovicích na Ukrajině s letounem Blériot XI. S sebou vezl motor Anzani o 26 kW pro letoun Blériot XI od ing. Elpela z Vídně, který ho tam nechal. helo8422.jpg (277671 bytes) První zleva mechanik František Novotný, Ing. Kašpar ve světlé kombinéze.

Bratři Čihákově postavili tři letouny, použili i šablonu na zhotovení žeber křídla. Do prvního namontovali motor Darracq, druhý letoun dostal Anzani a třetí letoun byl v rezervě.

20.10.1910 se bratři Čihákové obrátili na město s žádostí o stavbu hangáru 10 x 15 m, který by sousedil s jejich hangárem. Městská rada druhý den podstoupila žádost Aviatickému odboru. Hangár byl do poloviny listopadu 1910 postaven.

26.10.1910 bratři Čihákové vyzkoušeli nový letoun typu C (ze součástek postavený Saulnier) s motorem Anzani.

V listopadu 1910 bratři Čihákové vyzkoušeli nový letoun typu D s motorem Darracq.

Ing. Kašpar oznámil zřízení aviatické školy ve spolupráci s braty Čihákovými a jejich letounu typu C. helo8430.jpg (241333 bytes) Pro špatné počasí se nelétalo.

22.11.1910 ing. Kašpar zalétal opravený Blériot XI, který zakoupil v Černovicích.

Koncem listopadu 1910 měl ing. Kašpar hotový jednoplošník nazývaný JK.

Ing. Kašpar zároveň začal stavět dvojplošník dvojmístný helo8428.jpg (362168 bytes), .

Špatné počasí zabránilo zkouškám letadel.


V polovině února 1911 Ludvík Očenášek přivezl svůj letoun z Plzně do Pardubic, kde chtěl pokračovat v pokusech.

14.3.1911 přišly chválené stanovy Aviatického družstva v Pardubicích c. k. místodržitelstvím v Praze a přípravný výbor mohl připravovat valnou hromadu.

Na letišti na jaře 1911 stály v té době čtyři hangáry a v nich sedm letadel. Ing. Kašpar měl letoun Blériot XI, letoun JK a rozestavěný dvouplošník byl u otce v hotelu Veselka. Bratři Čihákové měli poškozené letadlo typ A z léta 1910, typ C byl Saulnier smontovaný z náhradních dílů a typ D byl vlastní stavba ze Saulniera odvozená. Očenáškův letoun byl umístěn ve větším městském hangáru. Barthell měl Blériota XI umístěn v menším městském hangáru.

helo6229.jpg (185653 bytes) Celkem 10 letounů majitelů v popředí: Barthell, Očenášek, Čihák a Ing. Kašpar. Později pohlednice už bez vyretušovaného Barthella helo8429.jpg (168054 bytes)

Kašparův nový stroj JK na přelomu března a dubna 1911 helo8432.jpg (325118 bytes).

1.4.1911 se Eugen Čihák s letounem typu C zřítil z 30 m do močálu. Ludvík Očenášek vytáhl Eugena z pod převráceného letadla. Opravený motor Anzani vykazoval značnou ztrátu výkonu.

Očenášek se svým letadlem zkoušel pojíždět a 2.4.1911 už svezl i cestující.

Při jednom vzletu v dubnu 1911 Čihákovi praskl hřídel motoru Darracq.

23.4.1911 se ing. Kašparovi podařilo zalétnout dvoumístný letoun vlastní konstrukce JK opatřený řadovým čtyřválcem Austro-Daimler. Pro toto letadlo se vžilo pojmenování Blériot/Kašpar.

Valná hromada družstva dne 26.4.1911 oficiálně zahájila činnost Aviatického družstva v Pardubicích. Předsedou družstva se stal starosta Pardubic Ing. Josef Prokop, členy družstva se stala řada tehdy vážených občanů Pardubic, jako například Ing. František Vambera (ředitel cukrovaru) nebo Jindřich Kopfstein (profesor pardubické reálky). Pardubice měly v tuto dobu něco málo nad 20 tisíc obyvatel a byly čtvrtým největším městem v Čechách. Provoz v místě byl natolik velký, že ho musela začít organizovat městská stráž, aby nedocházelo k nehodám nebo zraněním přihlížejících. Hlavním lákadlem byly produkce pánů Kašpara a Čiháka.

V dubnu 1911 byl pro nedostatek místa v hangárech odmítnut Karel Tuček a o něco později i František Šimůnek.

Začali pokusy létat s pasažéry. Na to uzrálo rozhodnutí letět do Prahy.

30.4.1911 ing. Kašpar vykonal zkušební let s letounem JK do Chrudimi - byl to první přespolní let.

helo8435.jpg (141872 bytes), helo6206.jpg (304779 bytes). Chybí ještě přídavná podtrupová nádrž z letounu Blériot XI.

Do školy přišel první žák Zdenko Keck. Dne 12.5.1911 už udělal asi 100 m skok.

13.5.1911 ing. Kašpar přeletěl s letounem JK z Pardubic do Chuchle u Prahy. Let dlouhý asi 120 kilometrů tehdy představoval vůbec nejdelší let v celé habsburské monarchii.

Příprava letounu JK na přelet helo8436.jpg (285773 bytes), helo6205.jpg (374404 bytes). Už s přídavnou podtrupovou nádrží. Odlet do Prahy helo8437.jpg (178185 bytes).

 helo6204.jpg (659847 bytes), helo6152.jpg (903074 bytes) ing. Kašpar před svým letounem JK s řadovým čtyřválcem Austro-Daimler.

21.5.1911 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Čáslavi. Poté odletěl do Pardubic.

helo8441.jpg (286605 bytes) Kašparův letoun JK se zvětšenou spádovou nádrží a přídavnou podtrupovou nádrží z Blériota XI. Asi konec května 1911.

V červnu 1911 Eugen Čihák přemontoval motor Darracq z letounu typu C do letounu typu D. Motor Anzani z letounu typu D už neposkytoval potřebný výkon a tak ho měl v záloze.

Čihákův typ D helo8433.jpg (209893 bytes).

Příprava pro zamýšlenou účast na let Wien - Budapešť - Wien o cenu vídeňského listu Die Zeit. Kašparovo dvoumístné letadlo JK přestavěno na jednomístné. helo8442.jpg (239649 bytes) Velká spádová nádrž se přestěhovala pod trup, nad trupem původní spádová nádrž.

11.6.1911 ing. Kašpar měl veřejný vzlet s letounem JK ve Vysokém Mýtě, které zorganizovalo Aviatické družstvo v Pardubicích. Poté odletěl do Pardubic.

Úprava Kašparova letounu JK. Zkrácený kozlík horních výztužných lan, menší spádová nádrž, potažený trup, křídlo posunuto trochu dozadu, useknuté konce křídel. helo8444.jpg (413418 bytes), helo8443.jpg (177300 bytes).

18.6.1911 přesun do Wien. Podmínkou připuštění ke startu byl mezinárodní pilotní diplom, který ovšem ing. Kašpar neměl. Zkoušku měl složit před startem k soutěži. Ke zkoušce došlo ne Semmeringské pláni v přítomnosti zkušebního komisaře Hauptmanna Wilhelma Boomse dne 22.6.1911. Ing. Kašparovi se nezdařilo přistání, vrtuli zničil a tedy při zkoušce neuspěl. Po odstoupení ze závodu ing. Kašpar odjel do Přerova.

25.6.1911 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Přerově s letounem JK.

Evžen Čihák měl veřejný let uskutečnit 2.7.1911 Poděbradech, ale nepodařilo se mu nahodit motor Darracq v letounu typu D. S náhradním motorem Anzani se mu nepodařilo odstartovat při úřední zkoušce. Do Poděbrad se proto musel vypravit znovu 16.7.1911.

2.7.1911 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Kroměříži s letounem JK.

helo8445.jpg (197926 bytes)

Asi 15.7.1911 přišel další žák, Jan Stašík.

16.7.1911 v Poděbradech první veřejný vzlet Eugena Čiháka s letounem typu D.

Bratři Čihákové odjeli do Francie opravit motor Anzani. Koupili osmiválec E. N. V. s chladiči vody ale ten se neosvědčil.

9.8.1911 ráno dva letouny Eugena Čihák typu A a typu D a Kašparův Blériot XI č. v. 76 používaný ke cvičení lehly popelem při požáru jednoho městského a hangáru bratří Čiháků. helo8447.jpg (300234 bytes)

Bratři Čihákové odjeli znovu do Paříže, kde koupili rotační sedmiválec Gnôme Omega o výkonu 37 kW a nechali opravit Anzani.

Úprava Kašparova letounu JK. Místo ostruhového kola namontovaná příhradová konstrukce s dvojicí ližin.

13.8.1911 ing. Kašpar měl veřejný vzlet v Kolíně s letounem JK. Poté odletěl do Pardubic, kde u Přelouče nouzově přistál.

27.8.1911 ing. Kašpar měl veřejný vzlet ve Dvoře Králové s letounem JK. Při vystoupení stroj poškozen.

V srpnu 1911 byl zrušen nájem hangáru Vincenci Barthellovi. Ing. Kašpar si ho pronajal. Igo Etrich z Trutnova neuspěl s pronájmem hangáru. Od podzimu 1911 se aviatik Barthell nacházel v Hradci Králové.

Kluk mezi vrtulemi je Martin Frič (* 1902, režisér) a malá holčička vpravo dole je jeho sestra. Jan Kašpar a pilot Karel Tuček. Kdy a kde?

1.9.1911 ing. Kašpar přeletěl do Dvora Králové s letounem JK. Poprvé přiletěl na veřejný let. Zkušební let 2.9.1911. Při vystoupení 3.9.1911 vysadil řadový čtyřválec Austro-Daimler a stroj se poškodil.

Redaktor Jaroslav Kalva a ing. Kašpar helo8451.jpg (240215 bytes), helo6151.jpg (348225 bytes), helo8452.jpg (410975 bytes).

1.10.1911 Eugen Čihák zalétal letoun typ E, což byl rekonstruovaný letoun typ C s novým motorem Gnôme Omega.

helo8453.jpg (412326 bytes), helo8454.jpg (224217 bytes). Pokus s prstencovým krytem na rotačním motoru se neosvědčil. helo8455.jpg (219529 bytes), helo8456.jpg (123001 bytes).

11.10.1911 létal v Pardubicích ing. Kašpar i Eugen Čihák. 

12.10.1911 Eugen Čihák vykonal pilotní zkoušku.

Jan Kašpar měl 15.10.1911 uskutečnit spolu s Eugenem Čihákem společnou leteckou produkci v Jičíně. Co vše se však přihodilo, líčí jeden novinový článek: „V pátek 13.10.1911 vypravil se inženýr Jan Kašpar do Jičína s letounem JK, kde měl v neděli létati s Eugenem Čihákem, a volil vzdušnou čáru. Odletěl z Pardubic v půl dvanácté, v mlze však zabloudil, dostal se až k Lysé nad Labem a na konec přistál bezvadně u Kostomlat u Nymburka. Získav trochu benzínu od motocyklisty, odstartoval s úmyslem pokračovat podle trati do Jičína. Omylem však letěl od Nymburka místo k Jičínu podle železniční trati ke Kolínu. Poznav svůj omyl, rozhodl se letět domů, aby doplnil zásoby pohonných látek a aby si opatřil kompas, který předtím pokládal za zbytečný. Z neznámé příčiny zřítilo se letadlo před přistáním v Pardubicích. Letadlo se rozbilo, aviatik v bezvědomí. Dopraven domů, doktor Kučera shledal, že vyvázl s pohmožděninamy hrudníku a žeber, jež však lékaři nepokládají za těžká zranění.“ Motor Austro-Daimler byl poslán do Wiener Neustadt k opravě.

15.10.1911 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Jičíně se svým letounem typu E. Pro velmi silný vítr se aviatik odhodlal pouze k 400 m dlouhému přímému letu.

19.10.1911 Eugen Čihák se svým letounem typu E uskutečnil svůj první mimoletištní let do Chrudimi.

Při přeletu do Chrudimi 29.10.1911 pro poruchu motoru Gnôme Omega Eugen Čihák nouzově přistál v obci Jesničánky. Rozmontovaný letoun převezl do Pardubic, opravil ho a 29.10.1911 přelétl do Chrudimi na své třetí veřejné vystoupení se svým letounem typ E.

12.11.1911 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Německém Brodu se svým letounem typu E.

Po opravě letounu i motoru Austro-Daimler se ing. Kašpar věnoval výcviku žáků - Zdeněk Keck, Jan Šťastík, Weisner, Polák, Hinka. První česká pilotka Božena Victorie Láglerová projevila zájem být v Pardubicích ale pro nedostatek prostoru v hangáru byla odmítnuta.

helo8457.jpg (323682 bytes) Kašparův letoun JK opět s ostruhovým kolečkem.

3.12.1911 měli ing. Kašpar a Eugen Čihák společné veřejné vystoupení v Mělníku.

6.12.1911 letěl ing. Kašpar s cestujícím Jaroslavem Kalvou do Prahy-Chuchle. Eugen Čihák za nimi.

10.12.1911 měl ing. Kašpar a Eugen Čihák společné veřejné vystoupení Chuchli.


Čihákův letoun typu F s motorem Gnôme Omega helo8462.jpg (224108 bytes). Zleva Hugo Čihák, student Hrabánek a František Čihák. Kdy?

Čiháci letounem typu G s motorem Gnôme Omega se snažili napodobit Etrichovo křídlo s laloky. helo8463.jpg (425609 bytes)   Letoun byl neúspěšný. Kdy?

28.2.1912 a ještě nepotažený trup letounu typu H s motorem Gnôme Omega. helo8464.jpg (368358 bytes). helo8489.jpg (137470 bytes) Vlevo Václav Vondřich, motocyklový závodník na strojích Laurin a Klement.

15.3.1912 ing. Kašparovi se po vzletu letounu JK poškodil motor Austro-Daimler. Ten byl poslán do mateřské továrny k opravě.

Od dubna 1912 bratři Čihákové si najmuli od Aviatického družstva v Pardubicích hangár, kde dosud byl letoun Očenáška a Kašparův Blériot XI.

8.4.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Ústí nad Orlicí s letounem typu E.

V předvečer Čihákovi mezinárodní pilotní zkoušky 30.4.1912 před hangárem ing. Kašpara. helo6052.jpg (266297 bytes) Zleva Eugen Čihák s letounem typu E a motorem Gnôme Omega, přezkušující Hauptmann Wilhelm Booms, stavitel Kruliš s manželkou Marinou, Arthur baroun Kraus, ing. Kašpar a redaktor Jaroslav Kalva (přezkušující). helo8459.jpg (276595 bytes) Eugen Čihák s bratrancem Janem Kašparem. helo6153.jpg (514389 bytes) Eugen Čihák, Oldřich Dvořák, ing. Jan Kašpar.

1.5.1912 Eugen Čihák složil jako čtvrtý český letec s přezkušujícím setníkem Boomsem z Wien (po Janu Čermákovi, Rudolfu Holekovi a Boženě Láglerové) příslušné pilotní zkoušky a obdržel pilotní průkaz mezinárodní letecké federace FAI s rakouský číslem 51.

helo8460.jpg (201402 bytes) Zprava stojí třetí Eugen Čihák, setník Booms, ing. Kašpar, redaktor Kalva.

Zdeněk Keck na jaře 1912 odjel do Wiener Neustadt k zdokonalení se u Etricha.

5.5.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Kutné Hoře s letounem typu E.

12.5.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Turnově s letounem typu E.

19.5.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Mladé Boleslavi s letounem typu E.

Eugen Čihák postavil nové letadlo typu H k plánovanému I. českému okružnímu letu s předběžným termínem 6.-9.6.1912. Letoun měl motor Gnôme Omega a vrtuli Chauviére. V pilotní kabině byly umístěny přístroje: výškoměr, otáčkoměr a kompas.

6.6.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Brně s letounem typu E. V turbulentním počasí byl letoun sražen na svah a poškozen. Tímto se nemohl účastnit letu Berlin - Breslau - Wien, který byl odstartován 9.6.1912.

V polovině července 1912 bratři Čihákové dokončili dvou až třísedadlový letoun typu J s motorem Argus o 73 kW. helo8491.jpg (105453 bytes) Vlevo František Kašpar a Eugen Čihák.

17.6.1912 byl motor Austro-Daimler konečně schopen pohánět letoun JK, který byl vybaven opět i druhou sedačkou.

28.7.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Lounech a ing. Kašpar v Jindřichově Hradci, kde mu vysadil motor a letoun byl poškozen. Ing. Kašpar od té doby nelétal. Celkem nalétal asi 20-25 hodin.

 

4.8.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Českých Budějovicích s letounem typu E.

18.8.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Písku s letounem typu E.

Zálet Čihákova letounu typu H s motorem Gnôme Omega helo8465.jpg (237257 bytes).

26.8.1912 Eugen Čihák měl nehodu při záletu svého letounu typu H a byl vážně zraněn. helo8466.jpg (295953 bytes), helo8467.jpg (306606 bytes).

Koncem září 1912 si Eugen Čihák prohlédl rozestavěné letadlo Rapid helo8468.jpg (271835 bytes).

15.10.1912 po nehodě Čihák už zase létá.

19.10.1912 se mechanik Semtner z Prahy, který měl Očenáškův stroj připravit, se s ním ale pokusil vzlétnout. Stroj shořel. Mechanik skončil v nemocnici. Očenášek věnoval ocelovou kostru a motor Eugenu Čihákovi.

20.10.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Brandýse nad Labem s letounem typu E.

27.10.1912 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Klatovech s letounem typu E.

Bratři Čihákové stavěli školní letouny Rapid typ A a Rapid typ B.

24., 26. a 29.12.1912 Eugen Čihák zalétával svůj nový letoun Rapid typ C s motorem Gnôme Omega.

helo8471.jpg (223514 bytes), helo6154.jpg (427059 bytes)helo8472.jpg (371399 bytes). Student Hrabánek napíná výztuhy letounu Rapid typu C helo8469.jpg (293939 bytes).

V letech 1912-1913, Jaroslav Wiesner z Chrudimi, ještě jako nezletilý, byl dokonce pilotním žákem ing. Jana Kašpara. Přesvědčil svého otce Karla, aby se stal členem Aviatického družstva v Pardubicích, protože pro svůj nízký věk tak nemohl učinit sám. Karel Wiesner pak vlastnil legitimaci družstva s číslem 46.


Na jaře 1913 se měl uskutečnit odložený I. český okružní let a oba pardubičtí letci se na něj připravovali. Bratři Čihákové stavěli nový dvoumístný letoun či snad přestavovali dvousedadlovku z jara 1912. Ing. Kašpar stavěl letoun inspirovaný letounem britské firmy Bristol asi s motorem Argus 73 kW. (Pravděpodobně za rok nedokončený letoun dokončili bratři Čihákové pro Schichtův let.)

Eugen Čihák spolu s bratrem založili a v lednu 1913 inzerovali v Pardubicích aviatickou školu helo8487.jpg (291551 bytes) a firmu na výrobu letadel Čihák-Fréres helo8490.jpg (78540 bytes) , kterých vyrobili dvanáct do vypuknutí Velké války, kdy jim rakousko-uherské úřady šest (?) letadel zabavily.

Čihákův letoun Rapid typu C.

Na jaře 1913 ing. Kašpar prodal svůj letoun Blériot panu ing. Horovi, který žil v Japonsku, který se v této době přesouval do Číny.

26.2.1913 Eugen Čihák zalétal nový dvoumístný jednoplošník.

Od 20.4. do 1.5.1913 v Praze na X. pražském autosalonu v Průmyslovém paláci na výstavišti v Praze byl vystaven jediný letoun a to bratří Čiháků Rapid typu C. helo8473.jpg (248600 bytes)

3.5.1913 v 5 hod. ráno umřel František Kašpar, otec a mecenáš ing. Kašpara.

4.5.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Hradci Králové se svým letounem Rapid typu C. Do Pardubic poté přiletěl.

11. a 12.5.1913 měl Eugen Čihák veřejné vystoupení v Terezíně se svým letounem Rapid typu C. Podrobnosti.

22.5.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Prostějově se svým letounem Rapid typu C.

31.5.1913 došlo k nouzovému přistání rakouského vojenského letounu u Starých Čívic, který odstartoval z Wiener Neustadt. Pilotem byl tehdy jediný český vojenský pilot v RU armádě, Oblt. Rudolf Holeka s mechanikem Korp. Čapkem na letounu Lohner B. I Pfeilflieger s trupový označením BOTE (Posel) letící do Prahy. Při tom vytvořil dálkový rekord. helo6291.jpg (216964 bytes), helo6292.jpg (185049 bytes). Na místo přistání se dostavili někteří členové družstva (např. Ing. Kašpar, Čihák, baron Kraus..helo6290.jpg (217616 bytes)). 

Letadlo bylo dopraveno na letiště pomocí vojáků z místní posádky. helo6287.jpg (1724250 bytes), helo6288.jpg (214214 bytes). Čekalo se na magneto. helo6293.jpg (191948 bytes)

3.6.1913 od 5 hod. ráno při záletu letounu po opravě bylo vykonáno 5 "vyhlídkových" letů nad Pardubicemi a pořízení prvních leteckých snímků Pardubic. Jako prvního Rudolf Holeka svezl inž. Kašpara helo6302.jpg (191017 bytes), helo6301.jpg (132320 bytes), helo6289.jpg (213003 bytes), jako druhý letěl baron Kraus, třetí Eugen Čihák, čtvrtý redaktor J. Kalva, který fotil okolí letiště - obec Jesničánky helo6169.jpg (938972 bytes) a jako pátý letěl Lt. Lodron z místní posádky. Poté se počasí zhoršilo a let do Prahy byl odložen.

4.6.1913 ráno přeletěl do Prahy-Břevnova.

V červnu 1913 se Čihák zúčastnil 2. leteckého týdne ve Wien. Létal úspěšně a něco i vyhrál.  (?)

6.7.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Benešově se svým letounem Rapid typu C.

10.8.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Rokycanech se svým letounem Rapid typu C.

24.8.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Kralupech nad Vltavou se svým letounem Rapid typu C.

7.9.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Jilemnici se svým letounem Rapid typu C.

14.9.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Plzni se svým letounem Rapid typu C.

28.9.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Jičíně se svým letounem Rapid typu C.

5.10.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Rychnově nad Kněžnou se svým letounem Rapid typu C.

19.10.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Chuchli se svým letounem Rapid typu C.

26.10.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Lomnici nad Popelkou se svým letounem Rapid typu C.

V říjnu 1913 bratři Čihákové zalétali školní letoun typu A typové řady Rapid.

10.11.1913 tři pardubičtí výrostci se vloupali do hangáru ing. Kašpara a z jeho dokončovaného letounu ukradli indukční cívku. Poté je vyrušil příjezd ing. Kašpara.

V listopadu 1913 se naučil František Čihák létat na letounu Rapid typ A.helo8495.jpg (179499 bytes), .

Koncem roku 1913 předal ing. Kašpar poškozený drak svého letounu JK do Technického muzea a zůstal mu pouze nový jednoplošník dokončovaný pak společně s bratry Čihákovými a určený pro Schichtův let.


od února 1914

Kašparův dvojplošník byl s Eugenem Čihákem rekonstruovaný na jednoplošník trojmístný s motorem Argus o 74 kW pro cenu Schichtovu 1914.

helo6156.jpg (432957 bytes) Čihák, Drahoš a Kašpar zalétali stroj během letu do Chrudimi. helo8475.jpg (459194 bytes), helo8474.jpg (254040 bytes), helo8476.jpg (193462 bytes).

19.4.1914 byl z iniciativy Johanna Schichta uspořádán tzv. Schichtův let s cenami v hodnotě 100 000 rak. korun. Trasa vedla z Wien-Aspern do Prahy, Terezína, Brna, Budapešti a zpět do Wien. Z Terezína se nepovinně mohlo letět ještě do Teplic a Ústí nad Labem a zpět. Vzhledem k pozornosti, jakou události věnoval tisk, to byla velmi účinná reklama firmy. Eugen Čihák s Františkem Čihákem se pro poruchu chlazení motoru po vzletu vrátili do Aspern.

3.5.1914 letěl Eugen Čihák s ing. Kašparem do Čáslavi a zpět se svým letounem Rapid typu C.

17.5.1914 letěl Eugen Čihák do Vysokého Mýta se svým letounem Rapid typu C. Poté přes Hradec Králové do Jaroměře. Poté přes Přelouč do Pardubic. Zadřeli se mu dva písty v motoru a válce se tak zahřály, až ocel zmodrala. helo8477.jpg (161969 bytes)

24.5.1914 letěl Eugen Čihák do Přelouče a zpět se svým letounem Rapid typu C.

Závodní letadlo Rapid typu E mělo dostat rotační motor Gnôme o výkonu 74 kW. Do vypuknutí války ho bratři Čihákové nestačili dokončit. helo8478.jpg (455694 bytes)

Jan Staštík zkonstruoval český vojenský aeroplán Dreadnought No. 1. Byl to dvojplošník s dvěma motory o výkonu 73 kW a s rozpětím 18 m - největší letoun v Čechách. V květnu 1914 byl montován v Průmyslovém paláci na Výstavišti. Koncem května 1914 začalo vyjednávání o hangárování a zkouškách v Pardubicích. Není jisté zda tam vůbec bylo. Po zahájení války ho měli převézt do Fischamendu. Dne 21.10.1914 ho pilot Jan Staštík rozbil při rozjezdu ke zkušebnímu letu. Jan Staštík se těžce zranil. 

7.6.1914 poslední let Čiháka do Bohdanče a zpět.

Po zahájení války byly zabaveny všechny létající stroje (letadla bratří Čiháků) a odeslány na letiště do Wiener Neustadt.


Asi v roce 1915 byly poškozené stroje poslány zpět, kde v hangáru byly vykradeny.

Na počátku jara r. 1915 byla na místě vojenského cvičiště v Pardubicích slavnostně otevřena jedna z největších vojenských nemocnic své doby, která mohla pojmout až 10 000 raněných a nemocných vojáků. Její oficiální název zněl c. a. k. stanice pro nemocné a raněné v Pardubicích (k. u. k. Verwundeten und Krankenstation in Pardubitz), postupem času však pro ni zlidovělo jméno Karanténa.

A tak pardubičtí aviatici přišli nakonec nejen o svá letadla, ale i o své letiště.

 

Provoz od roku 1918.