Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Prostějov Prossnitz

Stálé vojenské letiště Prostějov I

Fliegerhorst Prossnitz

MAPA.

11.09.2019

Během plánování letu ing. Kašpara v Olomouci 21.8.1910 se utvořilo v Prostějově dne 20.8.1910 Soukromé aviatické družstvo.

29.8.1910 se podepsala smlouva na veřejný vzlet ing. Kašpara dne 4.9.1910.

Kašparův Blériot XI vystaven v Sokolovně. helo8417.jpg (348007 bytes) Vzlety se odkládaly.

Ve čtvrtek 8.9.1910 měl být veřejný vzlet ing. Kašpara ale pro nevhodné počasí se vše odložilo.

 

od 1919 do 27.12.1921.

Archiv města Prostějova uvádí, že 19.12.1921 se uskutečnila schůze Městského zastupitelstva, kde bylo dle zápisu sděleno: "čl. 20: Na příslušných místech zakročeno, aby v Prostějově zřízena byla letecká vojenská škola z Chebu. Potřebné pozemky pro letiště a hangáry a dílny byly nabídnuty." 

od 27.12.1921 do prosince 1926.


Již 5.1.1922 se sešli zástupci letecké školy v Chebu a Městské rady Prostějova, aby uskutečnili společnou prohlídku nabízených pozemků "Za chaloupkou". Prostory se ukázaly jako vyhovující a zástupci letecké školy se vyjádřili, že budou umístění školy v Prostějově podporovat. Dne 3.3.1922 jednali zástupci města s komisí Ministerstva národní obrany ČSR, o možnosti a podmínkách výstavby vojenského vzduchoplaveckého učiliště, načež byla o tomto zámyslu uzavřena předběžná dohoda. 31.3.1922 pak městské zastupitelstvo o zřízení tohoto učiliště oficiálně požádalo. Ve prospěch umístění letecké školy v Prostějově, se branný výbor Poslanecké sněmovny vyjádřil již 5.4.1922.

Od září 1922, kdy vznikl v Praze samostatný III. (letecký) odbor MNO, bylo zřejmé, že v jednom z jeho čtyř oddělení bylo rozhodnuto o tom, že zkušenosti škpt. let. Bedřicha Starého je nutné spíše než u pluku v Olomouci využít v leteckém učilišti, které se nově budovalo v Prostějově.


MNO proto odeslalo 21.4.1923 v této souvislosti k dalšímu školení B. Starého na studijní cestu k jednotlivým stíhacím leteckým plukům do Francie, kde zůstal do července téhož roku. Na návrh francouzského prezidenta byl škpt. let. B. Starý vyznamenán za zásluhy o Francouzskou republiku i za rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi důstojnickým odznakem Řádu Čestné legie.

Dne 12.5.1923 byla, mezi zástupci MNO a prostějovskou městskou radou, podepsána čtrnáctibodová smlouva (punktace) o základních povinnostech a závazcích obou smluvních stran při výstavbě učiliště. Podle této smlouvy se město zavázalo k provedení všech stavebních prací podle požadavků a stavebního projektu vojenské správy a dále k finančnímu krytí veškeré výstavby u finančních ústavů. Tento finanční úvěr splácela vojenská správa v pravidelných splátkách. Při dalším jednání městských radních s vojenským zemským stavebním velitelstvím v Brně, které schvalovalo uvedenou punktaci, k ní byly připojeny další požadavky vojenské správy. Jednalo se o vybudování dvou silničních komunikací k letišti, získání pozemků pro stavbu železniční vlečky, prodloužení elektrického vedení, vodovodu a kanalizace a konečně garance bytů pro vojenské gážisty (vojáky z povolání) z městského bytového fondu. V průběhu roku 1923 byla budoucí letištní plocha odvodněna a její terén byl upraven tak, aby plně vyhovoval tehdejším požadavkům na letecký provoz.


Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Učiliště pro letectvo .

3.6.1924 uzavřelo město Prostějov s MNO nájemní smlouvu. V ní se pravilo, že město Prostějov pronajímá vojenské správě plochu cca 85 ha na dobu 30 let, počínaje dnem 1.9.1923. Nájemné bylo stanoveno finanční částkou 200 Kč za jednu měřici a rok. Koncem roku 1924 byla dokončena výstavba přístupových silnic k letišti a tím prakticky skončily přípravné práce. Po nich mohlo být přistoupeno k výstavbě vlastního leteckého učiliště.

Výstavba letiště v Prostějově pokročila, městské zastupitelstvo dalo k dispozici potřebných 27 měřic pozemků zdarma, ale s podmínkou, že stavební práce budou zadány místním firmám a živnostníkům. Práce pokračovaly neobyčejně rychle, takže již v listopadu 1924 stálo na letišti 20 kovových hangárů a také stavba hlavních armádních budov s kuchyní byla z větší části hotová.


V průběhu září 1925 se z Chebu začaly přesouvat do Prostějova první části Učiliště pro letectvo. Od 15.9.1925 velitel Detašované oddělení kpt. Robert Ellner. Jeho součástí bylo velitelství s hospodářskou a technickou správou, Pilotní škola elementární a Škola pro odborný dorost letectva, v počtu 8 důstojníků, 8 rotmistrů a 110 vojínů.

Hlavní letecký přístav a chlouba RČS spěl do finiše, když dne 1.10.1925 přivítalo město Prostějov první adepty letectva. Slavnost vyvrcholila dne 28.10.1925, kdy se konala na náměstí před radnicí vojenská přehlídka, která se pak stala respektovanou tradicí města, čsl. armády a letectva.

Od 1.10.1925 výcvik.


3.2.1926 v 15.55 havarovalo Aero A 12 od Letky 8 (let Nitra - Olomouc) v Prostějově. Posádku tvořil pilot četař Hubert Vlček a velitel letounu pozorovatel por. Vladimír Wildmann (23 let). Za Uherským Hradištěm se letoun dostal do husté mlhy. Wildmann dal pilotovi rozkaz dostat se pod mraky. Letoun spadl do centra města, narazil do kostelní věže a dopadl na dům. Pozorovatel zahynul, pilot byl zraněn, ihned vypnul motor a zavřel benzín. V nemocnici vypověděl: "Dostal jsem rozkaz proletět mraky, pak jsem uviděl pod sebou město a lidi a přidal jsem plyn. Víc nevím." Příčinou byla chyba velitele-pozorovatele. Wildmann byl nováček a nebyl dostatečně zkušený v orientaci. Majitelka poškozeného domu vyčíslila škody na 53 435,50 Kčs. Armáda jí vyplatila 5 050 Kčs, když zjistila, že byla pojištěna.

1.6.1926 se přemístila z Chebu na letiště Prostějov Pilotní škola pokračovací, která zahájila činnost 10.6.1926 a do listopadu téhož roku vykonala celkem 8 648 letů bez havárie.

Místní skupina MLL v Prostějově. Od kdy?

Od 1. do 14.9.1926 uspořádala I. Hanáckou leteckou výstavu . Zdroj. Zdroj.

5.9.1945 veřejné letecké cvičení za součinnosti Učiliště pro letectvo. Zdroj.

K 1.11.1926 Pilotní škola elementární provedla celkem 28 212 letů. Výcvik ukončilo 77 žáků z řad mužstva včetně čety pilotního dorostu a 9 důstojníků. Za celou dobu výcviku byly pouze dvě havárie. V letech 1925 až 1926 byla u této školy poprvé zřízená četa mechaniků.

, , od prosince 1926 do 1939.


Samotná výstavba leteckého učiliště se uskutečnila ve dvou etapách. První etapa zahrnovala čtyři objekty: velitelskou budovu, dvě budovy pro ubytování mužstva a kuchyni. Přes určité problémy se stavbou, byly všechny budovy do 9.6.1927 zkolaudovány. 

Definitivně se velitelství Leteckého učiliště přemístilo do Prostějova ve dnech 21. a 22.9.1927, den poté velitelství zahájilo svou činnost. V Chebu zůstala Odbočka učiliště pro letectvo s Pilotní školou stíhací

Přesídlené učiliště se sestávalo: Z velitelské Pomocné letky leteckého učiliště, technické a hospodářské správy a odbočky povětrnostní stanice. Letecký školní oddíl I, který sestával z velitelství, Pilotní školy elementární a Pilotní školy pokračovací. Škola pro odborný dorost letectva. Odbočka hlavních leteckých dílen.

1.10.1927 vznikla Letecká povětrnostní stanice 12 Prostějov.


 Š 118.2 "C29" helo8194.jpg (240213 bytes) Kdy?

Od 31.8.1928 do 7.2.1929 byl velitelem mjr. let. Jindřich Maršálek (zatímní velitel).

Ve dnech 15. až 20.9.1928 z Chebu se přesunulo velitelství Leteckého školního oddílu II, Školní letka, .. V Chebu zůstala již jenom Pilotní škola stíhací, která však také spadala pod prostějovské velitelství.

Od 1.10.1928 změna názvu na Vojenské letecké učiliště . Strukturu školy tvořilo: velitelství VLU, Letecký školní oddíl I, Letecký školní oddíl II, Oddíl leteckého dorostu a Park s technickou správou. Sklad vojenského leteckého učiliště.

24.10.1928 v 15.40 hod. odstartoval jedenadvacetiletý svobodník Albert Andrášek na letounu A 11 k orientačnímu letu na trase Prostějov - Hranice a zpět. Nařízená výška letu byla 1 000 m a 1 300 m. Pilot odbočil z trati nad Přerov, snížil výšku asi na 100 m, obletěl zámek a začal provádět akrobatické obraty v prostoru nad městskou částí Velká Dlážka. Při ostré zatáčce, to je zatáčce s velkým náklonem, došlo k pádu po křídle a letoun se zřítil do zahrádek rodinných domků p. Inderky a p. Konupčíka v Lázeňské ulici. Letoun byl zcela zničen pádem a následným požárem a pilot v troskách letounu uhořel. Byl pohřben na přerovském hřbitově. 


Od 8.2.1929 do 14.10.1931 byl velitelem VLU, plk. let. Rudolf Holeka.

V letech 1929 až 1931 a pak 1934 až 1936 působil Jaroslav Kamarýt jako instruktor v leteckém učilišti v Prostějově a v Olomouci. Nástup 7.3.1929 .


V roce 1930 při Letecké povětrnostní stanici 12 v rámci Leteckého školního oddílu I byla zřízena Škola povětrnostní služby.


, .

Ve druhé etapě výstavby byla postavena ošetřovna, tělocvična, učebny, byty pro kmenové důstojníky a rotmistry v areálu učiliště a některé další menší stavby nutné pro provoz učiliště a letiště. Druhá etapa byla ukončena v polovině roku 1931. Celkem stála výstavba leteckého učiliště téměř 18 miliónů Kč.

Od 15.10.1931 do 21.1.1932 byl velitelem VLU pplk. let. Jaroslav Plass (zástupce velitele VLU).

19.9.1931 za letu z Prostějova do Hradce Králové plk. A. Charvát a npor. K. Brožek s letounem Letov Š 16.27 "M23" od Cvičné letky leteckého pluku 1 v mlze narazili do kopce u obce Útěchov (okres Svitavy). Augustin Charvát byl veteránem 1. sv. války v řadách francouzského letectva a v okamžiku havárie byl velitelem Leteckého pluku 1. Zemřeli v moravskotřebovské nemocnici. Letecká badatelna.

9.12.1931 zahynul pilot des. Otto Hess od LP 1, toho času instruktor leteckého dorostu, blízko letiště při akrobacii na stíhacím letounu.


Od 22.1.1932 do 21.2.1932 byl velitelem VLU plk. let. Jiří Dršata (zastupoval plk. let. Rudolfa Holeku).

Od 22.2. do 2.7.1932 byl velitelem VLU pplk. let. Vladimír Květoň (zástupce velitele učiliště).

Od 3.7.1932 do 31.12.1933 byl ustanoven velitelem VLU plk. let. Rudolf Holeka.

  Gonzo

V roce 1932 bylo ve VLU 39 důstojníků, 51 rotmistrů a 54 délesloužících poddůstojníků. Celkem bylo vykonáno 41 312 letů.


Přísaha 15.9.1933 Fotky pana Malého.

20.9.1933 vzniklo Letecké oddělení vojenské akademie určené pro výcvik leteckých akademiků-důstojníků, vyšlých z "kadetky" v Hranicích na Moravě (přípravu letecké teorie zde vedl npor. let. F. Weber. Do ní byli vybíráni jen adepti s vyšším školním vzděláním, ukončeným maturitou, kteří byli školeni na piloty a pozorovatele (jejich přípravu vedl npor. let. J. Duda. Letecký dorost tak nastupoval pravidelně vždy 1.10. až do roku 1937 do dvouletého výcviku, z něhož vzešli ve velké míře perfektně připravení piloti i technický personál, tj. mechanici (jichž byl u čsl. letectva stále citelný nedostatek), pozorovatelé, fotografové a střelci. Každým rokem bylo z prostějovského VLU vyřazeno asi 40-50 pilotních žáků z celkového počtu více než 60 uchazečů. Ne všichni obstáli zdravotně či psychicky, jiní nevyhovovali náročným výcvikovým a vojenským podmínkám, takže do polní letecké služby byli nasazeni opravdu jen ti nejlepší.

V roce 1933 bylo ve VLU 36 důstojníků, 55 rotmistrů a 51 délesloužících poddůstojníků a bylo vykonáno 34 077 letů v letové době 8 877 hodin.


Od 1.1.1934 do 31.1.1934 zastával funkci velitele VLU pplk. let. Jiří Dršata (zástupce velitele učiliště).

Od 1.2.1934 do 10.5.1939 byl velitelem VLU plk. let. Bedřich Starý.

V roce 1934 byla z Chebu do Prostějova přemístěna Pilotní škola stíhací. Tím se výuka sjednotila a byla plně pod vedením VLU. Výcvik probíhal nejprve teoretickou výukou (asi 260 vyučovacích hodin), po zkouškách se přikročilo k elementárnímu praktickému výcviku s dvojím řízením (s leteckým učitelem), kdy žák absolvoval asi 70-90 letů. Pak následovalo asi 160 letů samostatných s různými úkoly a dalším stupněm se žákům stala pilotní škola pokračovací, kde cvičili na bojových letounech, přičemž nalétali asi 20-30 hodin. Po dvou letech byli piloti vyřazováni jako polní piloti-letci, ale jen ti nejlepší pokračovali ve škole stíhací a stali se polními stíhacími piloty-letci.

1.7.1934 MNO provedlo reorganizaci učiliště a Pilotní škola stíhací byla sloučena s Pilotní školou pokračovací.

Velitelství VLU tvořila hospodářská technická správa a zdravotní služba, pod níž spadala Pomocná letka vojenského leteckého učiliště s povětrnostní službou a školní kabinet. Velitelství VLU podléhalo přímo:

    velitelství Leteckého školního oddílu I mělo v podřízenosti Školu leteckého dorostu (přejmenovaný Letecký školní oddíl III), Pilotní školu elementární a Pilotní školu pokračovací

    velitelství Leteckého školního oddílu II mělo v podřízenosti Školu pro důstojníky letectva v záloze, skládající se z oddělení pozorovatelů a techniků, a oddělení vojenské akademie a aplikační školy pro důstojníky letectva. 

    velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku a Školní technickou letku (přejmenovaný Sklad vojenského leteckého učiliště) které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny. Zde probíhal výcvik nováčků, pomocných mechaniků a specialistů z řad mužstva prezenční služby.

V roce 1934 bylo ve VLU 51 důstojníků, 55 rotmistrů a 57 délesloužících poddůstojníků, 407 osob mužstva a 22 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 49 405 denních a 267 nočních letů.

Historie prostějovského Aeroklubu se datuje do roku 1934, kdy v restauraci p. Tesaře byl založen klub Masarykovy letecké ligy a konala se zde 1. ustavující schůze tohoto klubu. Aeroklub Prostějov byl založen v prosinci v roce 1934 v restauraci pana Tesaře v Prostějově, který právě na počest ustavující schůze přejmenován na hotel AVION. První počátky v bezmotorovém létání byli na kopci u Dědkovic, kde byl prováděn výcvik na prvních kluzácích.


1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 16.

15.9.1935 plachtový den na vojenském letišti. Kluzák Přerov II "Haná".   Svob. A. Valčík při tvrdém přistání probořil sedadlo.

VLU úzce spolupracovalo s představiteli města a příznivě působilo na civilní obyvatelstvo pořádáním různých kulturních a společenských akcí. Ve dnech 21. až 22.9.1935 se konala slavnost, kdy okresy Prostějov a Plumlov jako projev úcty a uznání československému letectvu, věnovaly prapor VLU, který v zastoupení prezidenta a ministra obrany, převzal zemský velitel a předal jej VLU. Vlastní vojenská slavnost sestávala z obřadu upevnění praporu na žerď, odevzdání praporu VLU a připnutí stuh na prapor. Na prostějovském stadionu pak následovaly ukázky brannosti.

V roce 1935 bylo ve VLU bylo 44 důstojníků, 55 rotmistrů, 66 délesloužících poddůstojníků 369 osob mužstva a 22 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 57 273 denních a 565 nočních letů.

Díky politické situaci v Evropě v polovině třicátých let prudce vzrostly výcvikové úkoly. V listopadu 1935 proto byla zahájena výstavba dalšího letiště u obce Stichovice (dnes Mostkovice). Nové letiště se nazývalo Letiště Prostějov II (Stichovice) a letecký provoz zde byl zahájen 1.7.1937.


V dubnu 1936 střelby leteckých žáků na střelnici v Domamyslicích během základního polního výcviku. helo7703.jpg (104972 bytes). Výcvik palubních střelců. helo7704.jpg (206501 bytes)

15.8.1936 letoun E 41.14 a Skuly, Teplun, Cichý, Reichl, Skopul, Ježek, Králik. Pavel Zeleňák.

24.7.1936 Cichý.

18.11.1936 u Dobrochova zahynuli při srážce dvouch letadel npor. Rudolf Sandholzer, des. M. Blatný, ppor. Nálevka a ppor. J. Steyer. Podrobnosti.

V roce 1936 ve VLU bylo 52 důstojníků, 58 rotmistrů, 59 délesloužících poddůstojníků, 550 osob mužstva a 39 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 62 621denních a 779 nočních letů.


1.1.1937 se Pilotní škola elementární přejmenovala na Školní letku 1. Velitel mjr. let. Josef Paleček.

1.1.1937 se Pilotní škola pokračovací přejmenovala na Školní letku 2. Velitel mjr. let.Karel Brázda.

1.1.1937 se Školní letka přejmenovala na Školní letku 3, a jejím úkolem byla součinnost při létání škol a kursů. Velitel kpt. let. Albert Gloss.

1.1.1937 velitelství Odbočky zemského leteckého skladu II se přejmenovalo na Odbočku leteckého skladu 2. Velitel npor. technické zbrojní služby Ing. Vladimír Svatoš.

helo5436.jpg (65742 bytes) A 100 "C243".

Absolventi Pilotní školy stíhací 1937 (Školní letka 2) hel345.jpg (835240 bytes).

Od 1.7.1937 zahájen provoz na letišti Prostějov II ve Stichovicích. Tam se přesunula Školní letka 2

20.7.1937 se zabil František Slezák, bývalý mechanik v Chebu.

V roce 1937 ve VLU bylo 53 důstojníků 55 rotmistrů, 75 délesloužících poddůstojníků, 362 osob mužstva a 37 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 88 792 denních a 1 102 letů nočních.


Stálé vojenské letiště. Rozměry 850 x 1000 m. Dva železobetonové, dvacet menších ocelových hangárů, ubikace a skladové prostory.

1.1.1938 přejmenováním velitelství Vojenského leteckého učiliště vzniklo velitelství Leteckého učiliště . Funkci velitele učiliště zastával plk. let. Bedřich Starý. Veliteli učiliště bylo podřízeno velitelství leteckého učiliště, Letecký školní oddíl I, Letecký školní oddíl II, Letecký školní oddíl III, Pomocná letka leteckého učiliště a další jednotky.  Organizace učiliště zůstala nezměněna.

    velitelství Leteckého školního oddílu I mělo v podřízenosti Školní letku 1, Školní letku 2 ve Stichovicích a Školu leteckého dorostu a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. František Diviš.

    velitelství Leteckého školního oddílu II mělo v podřízenosti Aplikační kurs pro důstojníky letectva, Letecké oddělení vojenské akademie. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Vojtěch Kopecký.

    velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku 3 a Školní technickou letku, které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny (velitel mjr. let. Ing. Jaroslav Zatloukal),  Leteckou povětrnostní stanici 12, Leteckou radiotelegrafní stanici 16 a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Karel Zahradník.

14.9.1938 z Olomouce se přesunula Letka 36.

19.9.1938 vzniklo velitelství IV perutě leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. Josef Heřmanský.

19.9.1938 z Olomouce se přesunula Letka 51.

V noci 22. a dopoledne 23.9.1938 byl proveden přesun velitelství Leteckého školního oddílu I, Školní letky 1 a Školy leteckého dorostu do Otrokovic.

Od 23.9.1938 Školní letka 2 ve Stichovicích v podřízenosti velitelství Leteckého školního oddílu II.

23.9.1938 odpoledne vyhlásil velitel LU jednotkám shromážděným na nádvoří kasáren, armádní rozkaz vrchního velitele, který nabádal příslušníky armády ke klidu, rozvaze a pohotovosti v této době. Kolem 21. hodiny bylo oznámeno československým rozhlasem, že prezident republiky nařídil mobilizaci branných sil. Na tuto výzvu se do kasáren dostavili gážisté leteckého učiliště. Učiliště i za mobilizace pokračovalo v leteckém výcviku.

Mobilizační těleso 608 vzniklo z Leteckého skladu 2 a Odbočky leteckého skladu 2. Vytvořeno celkem 12 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc a Prostějov.

V září 1938 letiště 1000 x 1000 m, stupeň dokončení 100 %, 2 železobetonové a 20 menších ocelových hangárů, ubikace.

24.9.1938 se velitelství IV peruti leteckého pluku 2 začlenilo do Mobilisačního tělesa 602. Vznikla IV. peruť leteckého pluku 2, velitelství mimo původní mobilizační plány. Krycí jméno Cypřiš. Velitel pplk. let. Josef Heřmanský, od 4.11.1938 kpt. let. Karel Leypold a od 8.11.1938 škpt. let. Justin Ďurana. Podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství, od 9.10.1938 veliteli Velitelství letectva III. armády a od 16.11.1938 veliteli Leteckého pluku 2.

24.9.1938 byla Letka 36 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-12. Vznikla Letka 36. Krycí jméno ? Velitel kpt. let. Karel Leypold. Podléhala IV. peruti leteckého pluku 2, velitelství.

24.9.1938 byla Letka 51 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-13. Vznikla Letka 51. Krycí jméno ? Velitel por. let. Arnošt Kondrys. Podléhala IV. peruti leteckého pluku 2, velitelství.

24.9.1938 bylo Letecké oddělení vojenské akademie zrušeno.

24.9.1938 byla Odbočka leteckého skladu 2 začleněna do sestavy Mobilizačního tělesa 608.

25.9.1938 LU vyslalo strážní oddíly do cukrovaru ve Vrbátkách a Bedihošti, na okolní nádraží a zastávky ke střežení materiálu vojenské správy. Současně odešli z LU gážisté k leteckým plukům a k vyššímu velitelství na místa válečného určení.

25.9.1938 vznikla Odbočka leteckého skladu 2 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-C-2. Velitel npor. technické zbrojní služby Ing. Vladimír Svatoš.

26.9.1938 se IV. peruť leteckého pluku 2, velitelství přesunulo do Vyškova.

26.9.1938 se Letka 36 přesunula do Vyškova.

26.9.1938 se Letka 51 přesunula do Vyškova.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 5.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

30.9.1938 byly vystřídány stráže učiliště v cukrovarech v Bedihošti a Vrbátkách strážním oddílem 3. pěšího pluku. LU vyslalo přechodně další stráže na střežení důležitých objektů ve městě. Konala se demonstrace a demonstranti požadovali vydání zbraní. Po domluvě důstojníků se rozešli.

1.10.1938 byl na základě výzvy ministerstva národní obrany odsunut nástup nováčků i žáků do Školy leteckého dorostu a z armády byli propuštěni vojáci pocházející ze zabraného pohraničního území.

aa.png (466402 bytes)

Do Prostějova se část Leteckého školního oddílu I vrátila 6.10. a 9.10.1938 celý oddíl.

7.10.1938 z Olomouce se přesunula Letecká skupina štábu IV. sboru.

9.10.1938 z Otrokovic se přesunulo velitelství Leteckého školního oddílu I.

9.10.1938 z Otrokovic se přesunula Školní letka 1.

9.10.1938 z Otrokovic se přesunula Škola leteckého dorostu.

11.10.1938 se Letecká skupina štábu IV. sboru přesunula do Olomouce.

12.10.1938 se Polní letecké dílny 5 přesunuly do Olomouce.

20.10.1938 z Brna se přesunuly Polní letecké dílny 10.

21.10.1938 byla Odbočka leteckého skladu 2 demobilizována.

28.10.1938 se Polní letecké dílny 10 přesunuly do Prievidze.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.

V roce 1938 bylo ve LU celkem vykonáno 94 405 denních a 3 481 nočních letů.


15.3.1939 kolem 11 hodiny dopoledne jednotky německého protiletadlového dělostřelectva obklíčily prostějovské letiště. Velitel předvoje německého protiletadlového dělostřelectva se dostavil na velitelství LU, kde jednal s plukovníkem Starým o postupu předávání a likvidace LU. Příslušníkům LU důstojníkům i mužstvu byl zakázán odchod z kasáren a Němcům byly předávány zbraně a střelivo.

16.3.1939 přišly další jednotky německého letectva, kterým byly předány budova s učebnami a část kuchyňské budovy. Důstojníci a mužstvo se soustředili v ubikacích mužstva. Na letišti byl zastaven letecký provoz, letouny zůstaly v hangárech a celý obvod letiště střežili stráže německé armády.

18.3.1939 byli propuštěni domů nováčci, odvedení v roce 1938 a nastoupili vojenskou službu, 1.3. a 31.3.1939, propuštěni příslušníci odvodního ročníku 1937.

19.3.1939 byla rozpuštěna Škola leteckého dorostu a žáci byli odesláni domů. Jakmile odešla větší část mužstva, byla do kasáren přemístěna Školní letka 2 z letiště Stichovice a veškeré mužstvo se soustředilo do budovy III (budova mužstva). Ostatní objekty převzaly německé jednotky. Ministerstvo národní obrany nařídilo, aby byl veškerý materiál předán německé armádě. 

16.5.1939 bylo LU Prostějov zrušeno.

K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Prossnitz (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Od září 1939.Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn podřízeno Luftgau-Kommando XVII. Fliegerhorst-Kommandantur Prossnitzse změnil na Flugplatzkommando A 25/XVII.

V říjnu 1939 z Crailsheimu se přesunula Schule/FAR. 43. Satelitní letiště Landau a Vyškov. MAPA.

Letov Š.328 helo5352.jpg (69583 bytes), helo5353.jpg (58868 bytes), helo5391.jpg (317609 bytes). Kdy?

Praga E.39 "VB+SG" před hangáry. . Kdy?


Vlevo letoun Praga E.241 . Kdy?

25.9.1940 odletěla zpět do Crailsheimu. MAPA.

1.10.1940 z Breslau-Gandau se přesunula Schule/FAR. 71. Satelitní letiště Dolní Benešov, Kostelec (Stichovice) a Vyškov. MAPA.

Klemm Kl 35 D helo7277.jpg (68133 bytes). Kdy?


27.6.1941 u Otrokovic se zřítil Junkers W.33 WNr. 0069 od FFS A/B 113. K nehodě došlo po srážce ve vzduchu s letounem Fw 56 WNr. 1613 od Schule/FAR 71. Při události zahynula dvojčlenná posádka W.33 Uffz. Ludwig Henn a Fw. Alfred Neumerkl. O osudu letounu Fw 56 se hlášení nezmiňuje, je možné, že se s ním posádce podařilo přistát. Letecká badatelna.

Srážka Heinkel He 72 Kadett od Sch./FAR 71 helo7301.jpg (249048 bytes). Kdy?

Arado Ar 96 B WNr. 4031 "KF+CG" .

. Kdy?

23.9.1941 nehoda Fw 58 C "BB+GJ" od Sch./FAR 71 helo7302.jpg (192263 bytes). Kdy?

1.10.1941 přejmenována na FFS A/B 71. Zdroj.


.


Od února 1943 Flugplatzkommando A 25/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

Letecká hláska-FluKo 24 na letišti patřila pod Flugmelde Zentrale Brünn. Od kdy?

15.10.1943 přejmenována na FFS A 71.

22.12.1943 FFS A 71 přešla pod FFS A 12. Provoz na letišti do prosince 1943.


13.1.1944 přiletěla ze základny Deblin-Irena operačně výcviková I./SG 152. Velitel Gruppenkommandeuer I./SG 152 Major Karl Kennel - nositel vysokého vyznamenání - Rytířského kříže Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.9.1943, jeden z 7 313).hel013.jpg (25098 bytes) (Na fotce ještě jako Hauptmann, v roce 1945 též sloužil na letišti Kumr.)

Od 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 13/XVII (Velitelství letiště), nadále podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

14.3.1944 zřícení letounu Fw 190 G-3 WNr. 670912 od SG 152. Pilot Lt. Wilhelm Belenseifer zahynul. Letecká badatelna.

5.4.1944 nehoda letounu Bf 110 G-4 WNr. 420638 od Flugzeugüberführungsgeschwader 1 při přistání.

20.4.1944 letoun Fw 190 G-3 od 1./SG 152 za nízké oblačnosti zachytil o stromy a narazil do svahu nad obcí Lískovec v okrese Kroměříž. Uffz. Anton Libera zahynul. Letecká badatelna.

Henschel Hs 123 B 2732 "bílá 8" "KB+QA" hel132.jpg (110008 bytes). Kdy?

Květen 1944 helo7250.jpg (128142 bytes) Me 410 A Hornisse "4M+CH" od 1./SG 152.

9.5.1944 ráno u obce Holubice (okres Vyškov) zřícení letounu Fw 190 "bílá 22" od 3./SG 152. Pilot Uffz. Emil Smet zraněn.

12.5.1944 k zabránění útoku na STW u Mostu odstartovalo Einsatzkommando z I./SG 152. Obfhr. Joachim Sponnagel havaroval při startu s Fw 190 A-5 WNr. 1145 "bílá 6".

Fw. Heinz Völker se domů vrátil zraněn s Fw 190 A-5 WNr. 1225 "žlutá 15". 

30.6.1944 se zřítil Fw 190 A-4 WNr. 0646 od I./SG 152 u Olšan u Prostějova. Oblt. Alois Haslinger zahynul.

1.7.1944 se během cvičného letu zřítil na pole v blízkosti letiště Přerov bitevní stroj Fw 190 F-8 WNr. 580469, který pilotoval Gefr. Oskar Binnewies od 3./SG 152. Příčinou havárie byla zřejmě technická závada, pamětníci hovořili o tom, že letadlu za letu začal hořet motor. Pilot zahynul v troskách stroje. Letecká badatelna.

27.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Od 29.7.1944 se velitelem Gruppenkommandeuer I./SG 152 stal Major Heinz Frank od II./SG 2 - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (8.1.1943, jako 172 z celkem 863). hel072.jpg (9959 bytes) Major Karl Kennel se stal velitelem Gruppenkommandeuerem II./SG 2.

V červenci 1944 přišel k I./SG 152 Oberfeldwebel Hermann Buchner od II./SG 2.

Po 29.7.1944 General der Schlachtflieger Oberstleutnant Alfred Druschel - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.2.1943, jako 24. z celkem 148). hel074.jpg (24340 bytes) Na fotce ještě jako Major. Předává Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes Oberfeldwebelu  Hermannu Buchnerovi ( z 7 313). Vpravo stojí nový velitel základny Major Heinz Frank. helo7117.jpg (266324 bytes), helo7118.jpg (237773 bytes), helo7114.jpg (265659 bytes).

Hermann Buchner a Heinz Drefahl na cestě do kavárny Drei König - Tři králové (kde to bylo?) helo7123.jpg (264319 bytes), helo7115.jpg (212630 bytes), helo7116.jpg (135032 bytes), helo7119.jpg (295558 bytes).

17.8.1944 byla I./SG 152 začleněna do SG 151, jako IV./SG 151. Velitelem Gruppenkommandeuer IV./SG 151 stal Major Heinz Frank - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (8.1.1943, jako 172 z celkem 863). hel072.jpg (9959 bytes)

V Prostějově u 11./SG 151 sloužil jako instruktor Leutnant Otto Dommeratzky - nositel vysokého vyznamenání - Rytířského kříže Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (5.1.1943, jeden z 7 313).hel073.jpg (83983 bytes) Na fotce ještě jako Oberfeldwebel.

Na letišti bylo 32 kusů Fw 190 a několik dalších cvičných strojů.

25.8.1944 v 10.28 až 10.31 hod. nálet 71 bombardérů B-24 od 304th BW, 15th USAAF z Itálie. Podrobnosti náletu. Info.

Doprovodní stíhači s P-51 od 31st FG a P-38 od 14th FG, všichni od 306th FW sestřelily:

Fw 190 F-8 od IV./SG 151. Pilot Oberfeldwebel Bruno Bajorat zahynul u Obědné.

Fw 190 F-8 od IV./SG 151. Pilot Feldwebel Bruno Schultz zahynul u Kovalovic.

Fw 190 F-8 od IV./SG 151. Pilot Oberfeldwebel Wilhelm Hennig zahynul u Slatinic.

Fw 190 F-8 od IV./SG 151. Pilot Feldwebel Werner Voland zahynul u Senorad.

Fw 190 F-8 od IV./SG 151. Pilot Oberfeldwebel Johann Winziers zahynul u Bílovic.

Fw 190 A-6 WNr. 470594 "žlutá 9" od IV./SG 151. Pilot Leutnant Willi Gumpert zahynul u Bedihoště. Letecká badatelna.

Fw 190 F-8 od IV./SG 151. Pilot Flieger Paul Marquardt zahynul u Výšovic.

Fw 190 F-8 od IV./SG 151. Pilot Oberfeldwebel Josef Thaller nouzově přistál u Moravských Prus bez zranění.

Další nezraněni u Čehovic, Ivančic, Velešovic, Štěpánova, Práslavic.

Dvě třetiny rozjezdové dráhy byly posety stovkami kráterů po trhavých bombách různého kalibru a letiště se tak stalo naprosto nepoužitelným pro výcvikovou a operační činnost jednotek Luftwaffe. Sílu amerického náletu dokládá skutečnost, že tlaková vlna vyvolaná explozemi stovek bomb rozbila okna a poškodila fasádu v prostějovské nemocnici, která se nachází v poměrně velké vzdálenosti od letiště. Zatímco ubikacím mužstva se koberec bomb vyhnul, hangáry a dílny zasáhly americké pumy naplno. Osmdesát procent těchto budov nálet Liberátorů zcela zničil. Hasičské jednotky bojovaly s následnými požáry až do večerních hodin. Hasičům a záchranářům ztěžovaly práci pět nevybuchlých bomb a leteckých min, které se nacházely v troskách budov nebo na rozjezdové dráze a stojánkách letounů. Vzhledem k rozsahu náletu nebyly lidské ztráty zas až tak vysoké.

Nejvíce mrtvých bylo nalezeno v jednom z hangárů, z jehož trosek vyprostily záchranné týmy tři bezvládná těla. Podle zprávy olomouckého okresního hejtmana z 26.8.1944 měly americký nálet zaplatit svým životem celkem čtyři osoby; muž, jehož identita není v hlášení blíže specifikována, dva němečtí vojáci a Češka pracující na prostějovské letecké základně. Čtyři příslušníci Luftwaffe a pět Čechů skončilo s těžkými zraněními v prostějovské nemocnici. Lehká zranění utrpělo na německé letecké základně celkem 16 osob (šest Němců a deset příslušníků protektorátu. Dva lehce zraněné hlásil i nedaleký Prostějov. Tyto české civilisty pravděpodobně zasáhl v areálu prostějovské nemocnice déšť střepů z oken vytlučených tlakovou vlnou. Podrobnosti.

helo7120.jpg (263622 bytes), helo7121.jpg (276110 bytes)

27.8.1944 nálet na sousední letiště Stichovice.

29.8.1944 pohřeb. helo7122.jpg (322598 bytes)

3.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

21.9.1944 v 7.45 hod. se 2 km jižně obce Hvozd zřítil hořící Fw 190 F-8 WNr. 586132 "TO+NI" "bílá 1" od 10./SG 151. Pilot Oberfeldwebel Hermann Buchner se zachránil pomocí padáku ale poranil si nohu. Podrobnosti.

10.10.1944 se postřelil v důstojnické jídelně Major Heinz a na následky zranění zemřel.

11.10.1944 celkem 37 Mustangů od 31. FG, 306th FW, XV Fighter Cmd, 15th USAAF z Itálie nejdříve zaútočilo na letiště. Poté útočily směrem k Brnu. Historie.

13.10.1944 nálet Američanů.

13.10.1944 u Slavičína Američani sestřelili Leutnanta Otto Dommeratzky a při pokusu o nouzové přistání zahynul spolu s mechanikem. Odkud a kam letěli?

Od 15.10.1944 se velitelem Gruppenkommandeuerem IV./SG 151 stal Hauptmann Rudolf Smola. hel075.jpg (8771 bytes)

4.11.1944 v 9.30 hod. u obce Zavadilka pro poruchu motoru nouzové přistání německého letounu Fw 190 od 10./SG 151. Pilot Hptm. Ernst Lürs nezraněn. Poškozena vrtule. Podrobnosti.

Začátkem listopadu 1944 Oberfeldwebel Hermann Buchner odešel do Lechfeldu k přeškolení na Me 262. V roce 1945 létal na Ruzyni.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 13/XVII (Velitelství letiště) podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.

30.12.1944 v 11.45 hod. se u Huštěnovic (okres Uherské Hradiště) zřítil německý letoun Fw 190 F-8 WNr. 932891 "bílá 10" od SG 151 z Prostějova. Pilot Fähnrich Ernst Bolanz zahynul.

Koncem prosince 1944 americký průzkum zjistil na letišti na 20-30 strojů Fw 190. Patřily pod 10. a 11./SG 151.

Ve sladovně ve Vrahovicích obrábění motorových skříní leteckých motorů. Stavba protipožárních stěn kolem každého obráběcího stroje. Podrobnosti.


Einsatz Prossnitz kopal zákopy kolem letiště. Od kdy? Podrobnosti.

19.1.1945 přiletěla z Bönninghardt-Süd II./JG 77 s Bf 109 G. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 77 ?.

31.1.1945 odletěla II./JG 77 do Dolního Benešova. MAPA letišť ve Slezsku.

23.2.1945 odletěla IV./SG 151 do Nürnberg.

Na jaře 1945 servisní Feld-Werft-Abteilungl III/60.(?)

V březnu 1945 přiletěla z Dresden-Klotzsche bitevní Stab/SG 4 s Fw 190 F/G. Velitel Geschwaderkommodor SG 4 Major Werner Dörnbrack, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (25.11.1944, jako 660 z celkem 863). hel028.jpg (7051 bytes) Na fotce bez dubových ratolestí.

V březnu 1945 Stab I./SG 4 a 2./SG 4 ze Stichovic přeletěl do Prostějova. Velitel Gruppenkommandeur I./SG 4 Haptmann Fritz Schröter - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (24.9.1942). hel027.jpg (34340 bytes) Na fotce ještě jako Oberleutnant.

25.3.1945 američtí stíhači od 307th FS 31st FG, 15th USAAF z Itálie sestřelili šest bitevních letounů Fw 190 F od SG 4. Čtyři z nich si nárokoval 1/Lt. Norman C. Skogstad, po jednom Lt. Van Winkle a Lt. Pelt. Stroje se zřítili u u Čelechovic na Hané, Držovic (dva stroje), Lutína, Slatinky, Studence. MAPA.

Fw 190 F-9 WNr. 426054 "bílá 6" od I./SG 4. Pilot Obfw. Kurt Schlosser zahynul.

Fw 190 F-8 WNr. 580600 "bílá 1" od I./SG 4. Pilot Obfw. Heinrich Palluck zahynul.

Fw 190 F-8 WNr. 931879 "bílá 10" od I./SG 4. Pilot Uffz. Ernst Faustmann zahynul.

Fw 190 F od I./SG 4. Pilot Stgefr. Ludwig Kulzer zahynul.

Fw 190 F od I./SG 4. Pilot Lt. Walter Schneider zahynul.

Fw 190 F od I./SG 4. Pilot Uffz. Ernst Metlinsky zahynul.

 

27.3.1945 z Dolního Benešova přiletěla (podruhé do Prostějova) II./JG 77 s Bf 109 G. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 77 ?.

2.4.1945 byl sestřelen Fw 190 F-8 asi od SG 4 u obce Ivaň (okres Prostějov). Letecká badatelna.

Kdy a odkud I./SG 4 přeletěla do Dolního Benešova (okres Opava)?

13.4.1945 byla zrušena III./JG 77 v Dolním Benešově. Zbytky přešly do II./JG 77 v Prostějově. Velitelem Gruppenkommandeur II./JG 77 se stal Major Armin Köhler, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (7.2.1945). hel033.jpg (44692 bytes) Na fotce ještě jako Hauptmann.

15.4.1945 z Dolního Benešova přiletěl Stab/JG 77 s Bf 109 G. Velitel Geschwaderkommodor JG 77 Major Fritz Losigkeit. hel032.jpg (9550 bytes)

15.4.1945 odletěla II./JG 77 do Jakartovic u Opavy.

16.4.1945 u Opavy byl v souboji sestřelen Bf 109 K-4 od II./JG 77. Uffz. Fackel padl. Ztráty JG 77.

16.4.1945 u Opavy byl v souboji sestřelen Bf 109 K-4 od II./JG 77. Uffz. Erhardt Kienapfel padl. Ztráty JG 77.

16.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo na 45 letadel.

Bf 109 G-10 a pilot Uffz Karl Müller od 6./JG 77. Kdy?

17.4.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.

17.4.1945 z Jakartovic u Opavy Eckersdorf přiletěla (už potřetí do Prostějova) II./JG 77 s Bf 109 G. Doprovázela I./SG 4 při pokusu zastavit Rudou armádu u Brna.

17.4.1945 v 17.10 hod Uffz. Rolf Buck vzlétnul s Bf 109 K-4 "bílá 8" z Prostějova k doprovodu Fw 190 z I./SG 4 do prostoru Nosislav (okres Brno-venkov). Letěl s ním ještě Lt. Karl-Willi Graf (ex. 9./JG 77) a Uffz. Willi Meyer (ex. 12./JG 77, SZ od obce Nosislav (okres Brno-venkov) v 17.30 zapálil 3 nákladní auta (pěchota z aut vyskákala) a potom vícekrát postřeloval  jedoucí kavalérii přímo v obci. Poté se dostal do souboje s několika jaky a jeden Jak-9 se mu  podařilo vícekrát zasáhnout, nicméně nenárokoval jeho sestřel. V 17.40 hod. potom přistál v pořádku v Prostějově.

17.4.1945 útok letounů Fw 190 F od SG 4 na dělostřelecká postavení na okraji lesa jižně od Morkůvek (okres Břeclav). Největší masakr kozáckých koní, odhady hovoří o 600-900 mrtvých zvířat v lese mezi obcí a Kobylím.

17.4.1945 z Brna přiletěla 4./NJG 100.

18.4.1945 z Kumru přiletěla protitanková 10.(Pz)/SG 2 s Ju 87 G. Za doprovodu II./JG 77 útočila na sovětské tanky u Ořechova (okres Brno-venkov).

19.4.1945 u Žatčan (okres Brno-venkov) byl v souboji sestřelen Bf 109 K od 5./JG 77. Lt. Karl-Willi Graf padl. Ztráty JG 77. Letecká badatelna.

Od 19.4.1945 se pohřešuje Bf 109 od II./JG 77. Ofw. Timm padl. Ztráty JG 77.

19.4.1945 se 10.(Pz)/SG 2 vrátila do Kumru.

V sobotu 21.4.1945 provedla sovětská letadla první nálet na Vyškov. Z prostějovského letiště proti nim odstartovaly německé stíhačky, přičemž jedna z nich se po vzdušném souboji zřítila severně od Ostrova u Macochy (okres Blansko). Jednalo se pravděpodobně o letoun Bf 109 G od 6./JG 77 pilotovaný feldwebelem Güntherem Kleinem.

24.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo 25 letadel.

24.4.1945 u obce Šlapanice (okres Brno-venkov) německé stíhačky (odkud?) sestřelily bitevní Il-2 od 451 шап, 264 шад, 5 шак, 5 ВА. Letecká badatelna.

25.4.1945 se stíhačkám Bf 109 od JG 77 se podařilo sestřelit dva sovětské bombardovací letouny A-20G od 453 бап, 218 бад, 5 BA (z letiště Košúty (okres Galanta) nebo maďarského Szarvas), které útočily na centrum a severní předměstí Brna. Podrobnosti o ztrátách pluku.

Při letu k cíli se byl bombardér A-20G Boston od 453 бап, 218 бад, 5 ВА sestřelen u Ruprechtova (okres Vyškov). Zdroj. Letecká badatelna.

Nad cílem byl bombardér A-20G Boston od 453 бап, 218 бад, 5 ВА poškozen a posádka nouzově přistála u Vacenovic (okres Hodonín).

25.4.1945 u Synalova (okres Brno-venkov) v souboji byl sestřelen Bf 109 "bílá 10". Letoun se zřítil "Na Balinkách" Pilot se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

25.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo kolem 40 letadel.

V noci z 25. na 26.4.1945 poslední bojová akce 4./NJG 100.

26.4.1945 u Brna se zřítil Bf 109 od II./JG 77. Ofw. Thimm padl. Ztráty JG 77.

28.4.1945 byl nad Sokolnicemi (okres Brno-venkov) sestřelen sovětskou protileteckou obranou německý stíhací Bf 109 G-14 od II./JG 77. Pilot Fw. Kurt Muschiol se zachránil pomocí padáku. Další jeho osudy jsou neznámé. Ztráty JG 77. Letecká badatelna.

29.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo 20 letadel.

30.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u Kojetína (okres Přerov), Radslavic (okres Přerov), Prostějova, Dubu nad Moravou (okres Olomouc) a na nádraží v Tovačově (okres Přerov). Deník bitevního korpusu.

1.5.1945 odletěl Stab/JG 77 s Bf 109 G do Skutče a II./JG 77 s Bf 109 G odletěla do Olomouce.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

4.5.1945 odletěla 4./NJG 100 do Kbel.

Kdy bylo letiště opuštěno?

5.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА a bombardéry od 321 б а д, které útočily na německé pozice u obce Moravský Beroun (okres Olomouc), Šternberk (okres Olomouc), Olomouc, Šmejl?, a dále stíhačky prováděly průzkum u obce Dvorce (okres Bruntál), Litovel (okres Olomouc), Prostějov, Olomouc, Lipník nad Bečvou (okres Přerov). Deník stíhacího korpusu.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

7.5.1945 letouny Il-2 a Il-10 od 224 шад, 8 шак, 8 ВА pod přikrytím stíhaček od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА a od 15 гиад, 10 иак, 8 ВА útočily na německé pozice v okolí Olomouce, Klepáčova (okres Šumperk), Šternberka, a průzkum silnic mezi obcemi Náměšť na Hané - Prostějov - Olomouc - Litovel - Břidličná (okres Bruntál) - Václavov u Bruntálu (okres Bruntál) - Rýmařov (okres Bruntál) - Horní Město (okres Bruntál) - Valšov (okres Bruntál). Deník bitevní divize od 1.5.1945.

8.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА a bombardéry od 321 бад, které útočily na německé pozice u Olomouce, Litovle, Náměšti na Hané a dále stíhačky prováděly průzkum u Olomouce, Loštic (okres Šumperk), Moravské Třebové (okres Svitavy) a Prostějova. Deník stíhacího korpusu.

8.5.1945 zaznamenány tři Bf 110 (od 4./NJG 100 ?) útočící na postupující Rudou armádu. Za linií frontu zpozorováno 7 německých letounů. Deník letecké armády.

8.5.1945 letouny Corpul 1 Aerian Român z ( Miskolc či Zvolen či Piešťany) (?) bombardovaly Prostějov. Byla zapálena střecha budovy mužstva č. III v kasárnách u letiště, která následně celá shořela.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Časně ráno 9.5.1945 bylo město již vojensky vyklizeno a zástupci radnice (parlamentáři) odjeli na frontovou linii k Brodku u Prostějova sdělit, že Němci již odjeli.

Bf 109 G-14/AS "bílá 13" od 10./JG 77 helo8081.jpg (98514 bytes). Bf 109 G-14/AS "bílá 6" od 9./JG 77 helo8079.jpg (93487 bytes). Bf 109 G-14 "bílá 2" od 9./JG 77 helo8080.jpg (85632 bytes). Fotky Bf 109 v Prostějově.

(?) V květnu 1945 přiletěla 308 шад, 8 шак, 8 ВА s podřízenými:

135 шап,

624 шап,

948 шап.

1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Počátkem června 1945 opětovně zahájilo činnost Vojenské letecké učiliště (VLU) VÚ 2295. Velitelem se stal příslušník čs. letectva ve Velké Británii plk. let. Josef Duda. V této době se učiliště sestávalo jen z technické správy, dopravní čety a skladu technické správy. Podřízeno VLO 3.

V červenci 1945 byla v Prostějově zřízena Letištní peruť Vojenského leteckého učiliště.

Od 12.7.1945 byl zahájen Pilotní přeškolovací kurs 1 (PPK 1). Později byli radiotelegrafisté odesláni do kurzu na Ruzyni a pozorovatelé se měli přecvičit na navigátory v Navigačním přeškolovacím kursu ve Zlíně.

V srpnu 1945 Sověti odletěli do Wiener Neustadt.

18.8.1945 byl zřízen Pilotní instruktorský kurs 1.

28.8.1945 byla Letištní peruť Vojenského leteckého učiliště přemístěna do Stichovic.

31.8.1945 se Letištní peruť Zlín ve Zlíně přemístila do Prostějova a přejmenovala se na Letištní peruť Prostějov I.

K 15.9.1945 již bylo VLU podřízeno ve věcech výcvikových a personálních přímo VL, a sestává z velitelství, Pilotního přeškolovacího kursu a Školy pro učitele létání.

K 19.9.1945 se PPK 1 a PIK 1 přesunul do Olomouce.

20.8.1945 se Navigační přeškolovací kurs ve Zlíně přestěhoval do Prostějova.

30.8.1945 se Navigační přeškolovací kurs přestěhoval do Stichovic.

28.10.1945 obdrželo učiliště v Praze svůj původní prapor z předválečné doby, který byl spolu s dalšími prapory leteckých pluků po dobu války ukrýván.

Na základě výnosu čj.14.401 Hl.št/vel.let.1945 ze dne 29.8.1945 byla ke dni 15.9.1945 v Hradci Králové zřízena Letecká vojenská akademie. Sídlit měla v prvorepublikových kasárnách ve Věkoších, v blízkosti letiště. Z důvodu rozsáhlých oprav kasárenských budov byla ale dočasně redislokována do Havlíčkova Brodu. Prvním velitelem LVA se stal plukovník letectva Jaroslav Plass. Úkolem LVA bylo v tříletém studiu a výcviku vychovat piloty v hodnosti poručíka letectva. Frekventanti LVA měli výsadu užívat během výcviku titul "letecký akademik“.

Součástí LVA byla Škola na důstojníky letectva v záloze (ŠDLZ), zřízena k 1.11.1945 dle výnosu VL čj.16.549 ze dne 3.10.1945. Měla připravovat záložní důstojníky letectva v odbornostech navigátor a technik v šestiměsíčním teoretickém studiu. Začala působit v Prostějově v LU. Od 1.10.1945 v Chrudimi přijímač ŠDLZ. Základní vojenský výcvik trval asi 6 týdnů. Poté aspiranti byli převeleni do Prostějova.

V listopadu 1945 převzalo VLU do své sestavy letištní perutě v Prostějově, Stichovicích a Olomouci, které do té doby byly samostatnými útvary v podřízenosti VLO 3.

K 30.11.1945 byly tyto tři letištní perutě přejmenovány na pomocné perutě a začleněny do organizace učiliště s úkolem zabezpečení technické a týlové stránky výcviku a veškerého provozu učiliště. P
omocná peruť I Prostějo
v I.

Vznikla Letištní správa Prostějov I.

V polovině prosince 1945 bylo učiliště přejmenováno na Letecké učiliště (LU), z důvodu možné záměny s VLÚ - Vědeckým leteckým ústavem v Letňanech.

Škola pro odborný dorost letectva


Od ledna 1946 vznikaly pilotní školy jakožto řídící mezičlánek leteckého výcviku mezi velitelstvím LU a výcvikovými jednotkami. Byly podřízeny po všech stránkách veliteli školní peruti s výjimkou výcvikových otázek, kde podléhaly veliteli LU. Pilotní škola sestávala z velitelství, učitelského sboru a vlastní pilotní školy, kterou tvořili učitelé létání a žáci.

7.1.1946 byl zřízen PPK 2.

15.1.1946 vzniklo Velitelství pilotních škol a kursů Prostějov I.

29.1.1946 byly pomocné perutě reorganizovány na školní peruti. Školní peruť I VÚ 8919.

V lednu 1946 byla Letištní správa Prostějov I včleněna do Školní perutě I.

1.2.1946 byla v Prostějově zřízena PŠE 1a, do níž nastoupilo 60 žáků z LPŠ ve Šternberku, zbývajících 48 ještě zůstalo v LPŠ.

9.2.1946 se z Velitelství pilotních škol a kursů Prostějov I stalo Velitelství pilotních škol Prostějov.

26.2.1946 obdrželo název Pilotní škola I Prostějov.

V dubnu 1946 zahájen praktický letecký navigační výcvik na letounech C-5 navigátorů ŠDLZ. Od června 1946 se létalo na C-3 ve Stichovicích.

Od 23.5.1946 do 1.11.1947 součástí Školní perutě I byla PŠ I Prostějov.

Zbytek turnusu nastoupil 31.5.1946 z LPŠ ve Šternberku do Prostějova jako PŠE 1b spolu s jedenácti důstojníky.

Od 1.6.1946 k nim přibyla Pilotní škola II Stichovice.

1.7.1946 byla v Prostějově zřízena PŠP 1a, do níž nastoupilo 44 žáků z PŠE 1a. 21 frekventantů PPK 2 bylo spojeno s částí PŠE 1a a pokračovací výcvik odlétali spolu ve Stichovicích.

Od 1.10.1946 byla ŠDLZ přemístěna do Pardubic.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

1.11.1946 zahájil PŠP 1b v počtu 52 žáků a k nim byla přičleněna PŠE 1c, tvořená 28 letci, z nichž 27 bylo absolventy I. ročníku bývalé slovenské školy leteckého dorostu, kteří neměli dokončený výcvik.


1.6.1947 ve Stichovicích bylo slavnostně vyřazeno 41 letců PŠP 1a spolu se sedmi frekventanty PPK 2. Video.

1.7.1947 bylo 25 pilotů zařazeno do ŠPUL a 19 pilotů ke stíhacímu výcviku v SVS v Českých Budějovicích.

31.8.1947 byla slavnostně vyřazena PŠP 1b v celkovém počtu 72 pilotů (z toho 36 turnus I.b a jeden původně z turnusu I.a), z nichž k dalšímu výcviku v SVS v Českých Budějovicích nastoupilo 27 (14 z turnusu I.b, zbytek ostatní), a k výcviku na dvoumotorových letadlech v Plzni 39 pilotů (22 turnus I.b, zbytek ostatní)

 Z Olomouce do PŠP 3 nastoupilo 55 žáků.

1.10.1947 byly školní perutě přejmenované na školní základny, které dnem 1.11.1947 přešly do podřízenosti V II. LO. v Brně, ovšem se zachováním dosavadních povinností vůči LU. Školní základna I.

Od 1.11.1947 přešly pilotní školy již jako samostatné útvary do podřízenosti velitele LU. Obdržely svá krycí čísla: PŠ I VÚ 8967.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.

Od listopadu 1947 do května 1948 působila u učiliště Aplikační škola nižších důstojníků letectva.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

LU v Prostějově postihly personální čistky.

27.5.1948 bylo slavnostně vyřazeno 51 pilotů PŠP 3 (včetně jednoho dalšího mimo III. turnus), kteří pokračovali v bojovém výcviku v SVS v Českých Budějovicích.

Od června 1948 se Aplikační škola nižších důstojníků letectva přejmenovala na Kurs nižších důstojníků letectva.

Od 1.7.1948 nastoupilo 36 žáků z Olomouce. Do PŠP 5j nastoupilo 24 žáků a do PŠP 5d nastoupilo 12 žáků.

Od 1.12.1948 nastoupilo 56 žáků z Olomouce. Do PŠP 6j nastoupilo 32 žáků a do PŠP 6d nastoupilo 24 žáků.


19.3.1949 bylo slavnostně vyřazeno 36 pilotů od PŠP 5j a PŠP 5d. 24 pilotů odešlo do SVS ve Zvolenu a 12 pilotů dvoumotorových letadel bylo rozděleno k útvarům.

1.5.1949 byla do organizace LU začleněna Letecká přípravná škola.

31.7.1949 bylo slavnostně vyřazeno 36 pilotů od PŠP 6j a PŠP 6d a jeden pilot navíc. 20 pilotů odešlo do SVS ve Zvolenu a 19 odešlo do ŠPUL v Olomouci.

PŠP 7 zahájilo 59 žáků.

Od 1.10.1949 nové krycí číslo PŠ I Prostějov VÚ 3999 a ŠZ I VÚ 9952.

Od 1.12.1949 PŠP 8d.


1.1.1950 byla zřízena v rámci učiliště Navigační škola VÚ 9982 v Prostějově.

1.3.1950 bylo slavnostně vyřazeno 39 pilotů od PŠP 7j a 17 pilotů od PŠP 7d. 17 pilotů odešlo do SVS ve Zvolenu, 22 odešlo do ŠPUL v Olomouci a 17 pilotů letounů C-3 bylo rozděleno k útvarům.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

1.5.1950 bylo nařízeno přečíslování pilotních škol a školních základen tak, aby číslování odpovídalo posloupnosti výcviku. Pilotní škola III a Školní základna III..

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

K 1.7.1950 se Navigační škola přemístila do Havlíčkova Brodu.

1.11.1950 bylo slavnostně vyřazeno 10 pilotů od PŠP 8d.

30.11.1950 pojíždějící letoun C-2B "UC-65" od PŠ III let. dor. Svárovského vrtulí usmrtil por. Bohumíra Livara. Letecká badatelna.

PŠP 9.


S účinností k 15.1.1951 byly školní základny přejmenovány na letecké základny typu B (pro letecké školy). 25. letecká základna.. Zároveň přešly do podřízenosti velitelství územně příslušných leteckých technických divizí, vzniklých k 1.1.1951 z dosavadních VLO.

15.3.1951 byly pilotní školy přejmenovány na letecké školní pluky (LŠP). 25. LZ přejmenována na 25. letištní prapor.

15.6.1951 bylo slavnostně vyřazeno 72 pilotů od PŠP 9 spolu s jedním dalším.

PŠP 10.

4. lšp LU VÚ 9957 v Prostějově, pokračovací výcvik, bitevní a stíhací bojový výcvik na S-199.

28.10.1951 bylo slavnostně vyřazeno 108 pilotů od PŠP 10.


.


Fotomapa z roku 1953. Červený kruh vjezd do areálu. Modrý kruh letiště.


K 1.10.1954 byl 4. lšp LU  přečíslován na 2. lšp.