Prostějov Prossnitz

Stálé vojenské letiště Prostějov I

Fliegerhorst Prossnitz

MAPA.

07.09.2024

Během plánování letu ing. Kašpara v Olomouci 21.8.1910 se utvořilo v Prostějově dne 20.8.1910 Soukromé aviatické družstvo.

29.8.1910 se podepsala smlouva na veřejný vzlet ing. Kašpara dne 4.9.1910.

Kašparův Blériot XI vystaven v Sokolovně. helo8417.jpg (348007 bytes) Vzlety se odkládaly.

Ve čtvrtek 8.9.1910 měl být veřejný vzlet ing. Kašpara ale pro nevhodné počasí se vše odložilo.

 

od 1919 do 27.12.1921.

Archiv města Prostějova uvádí, že 19.12.1921 se uskutečnila schůze Městského zastupitelstva, kde bylo dle zápisu sděleno: "čl. 20: Na příslušných místech zakročeno, aby v Prostějově zřízena byla letecká vojenská škola z Chebu. Potřebné pozemky pro letiště a hangáry a dílny byly nabídnuty." 

od 27.12.1921 do prosince 1926.


Již 5.1.1922 se sešli zástupci letecké školy v Chebu a Městské rady Prostějova, aby uskutečnili společnou prohlídku nabízených pozemků "Za chaloupkou". Prostory se ukázaly jako vyhovující a zástupci letecké školy se vyjádřili, že budou umístění školy v Prostějově podporovat. Dne 3.3.1922 jednali zástupci města s komisí Ministerstva národní obrany ČSR, o možnosti a podmínkách výstavby vojenského vzduchoplaveckého učiliště, načež byla o tomto zámyslu uzavřena předběžná dohoda. 31.3.1922 pak městské zastupitelstvo o zřízení tohoto učiliště oficiálně požádalo. Ve prospěch umístění letecké školy v Prostějově, se branný výbor Poslanecké sněmovny vyjádřil již 5.4.1922.

Od září 1922, kdy vznikl v Praze samostatný III. (letecký) odbor MNO, bylo zřejmé, že v jednom z jeho čtyř oddělení bylo rozhodnuto o tom, že zkušenosti škpt. let. Bedřicha Starého je nutné spíše než u pluku v Olomouci využít v leteckém učilišti, které se nově budovalo v Prostějově.


MNO proto odeslalo 21.4.1923 v této souvislosti k dalšímu školení B. Starého na studijní cestu k jednotlivým stíhacím leteckým plukům do Francie, kde zůstal do července téhož roku. Na návrh francouzského prezidenta byl škpt. let. B. Starý vyznamenán za zásluhy o Francouzskou republiku i za rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi důstojnickým odznakem Řádu Čestné legie.

Dne 12.5.1923 byla, mezi zástupci MNO a prostějovskou městskou radou, podepsána čtrnáctibodová smlouva (punktace) o základních povinnostech a závazcích obou smluvních stran při výstavbě učiliště. Podle této smlouvy se město zavázalo k provedení všech stavebních prací podle požadavků a stavebního projektu vojenské správy a dále k finančnímu krytí veškeré výstavby u finančních ústavů. Tento finanční úvěr splácela vojenská správa v pravidelných splátkách. Při dalším jednání městských radních s vojenským zemským stavebním velitelstvím v Brně, které schvalovalo uvedenou punktaci, k ní byly připojeny další požadavky vojenské správy. Jednalo se o vybudování dvou silničních komunikací k letišti, získání pozemků pro stavbu železniční vlečky, prodloužení elektrického vedení, vodovodu a kanalizace a konečně garance bytů pro vojenské gážisty (vojáky z povolání) z městského bytového fondu. V průběhu roku 1923 byla budoucí letištní plocha odvodněna a její terén byl upraven tak, aby plně vyhovoval tehdejším požadavkům na letecký provoz.


Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Učiliště pro letectvo .

3.6.1924 uzavřelo město Prostějov s MNO nájemní smlouvu. V ní se pravilo, že město Prostějov pronajímá vojenské správě plochu cca 85 ha na dobu 30 let, počínaje dnem 1.9.1923. Nájemné bylo stanoveno finanční částkou 200 Kč za jednu měřici a rok. Koncem roku 1924 byla dokončena výstavba přístupových silnic k letišti a tím prakticky skončily přípravné práce. Po nich mohlo být přistoupeno k výstavbě vlastního leteckého učiliště.

Výstavba letiště v Prostějově pokročila, městské zastupitelstvo dalo k dispozici potřebných 27 měřic pozemků zdarma, ale s podmínkou, že stavební práce budou zadány místním firmám a živnostníkům. Práce pokračovaly neobyčejně rychle, takže již v listopadu 1924 stálo na letišti 20 kovových hangárů a také stavba hlavních armádních budov s kuchyní byla z větší části hotová.


V průběhu září 1925 se z Chebu začaly přesouvat do Prostějova první části Učiliště pro letectvo. Od 15.9.1925 velitel Detašované oddělení kpt. Robert Ellner. Jeho součástí bylo velitelství s hospodářskou a technickou správou, Pilotní škola elementární a Škola pro odborný dorost letectva, v počtu 8 důstojníků, 8 rotmistrů a 110 vojínů.

Hlavní letecký přístav a chlouba RČS spěl do finiše, když dne 1.10.1925 přivítalo město Prostějov první adepty letectva. Slavnost vyvrcholila dne 28.10.1925, kdy se konala na náměstí před radnicí vojenská přehlídka, která se pak stala respektovanou tradicí města, čsl. armády a letectva.

Od 1.10.1925 výcvik.


3.2.1926 v 15.55 havarovalo Aero A 12 od Letky 8 (let Nitra - Olomouc) v Prostějově. Posádku tvořil pilot četař Hubert Vlček a velitel letounu pozorovatel por. Vladimír Wildmann (23 let). Za Uherským Hradištěm se letoun dostal do husté mlhy. Wildmann dal pilotovi rozkaz dostat se pod mraky. Letoun spadl do centra města, narazil do kostelní věže a dopadl na dům. Pozorovatel zahynul, pilot byl zraněn, ihned vypnul motor a zavřel benzín. V nemocnici vypověděl: "Dostal jsem rozkaz proletět mraky, pak jsem uviděl pod sebou město a lidi a přidal jsem plyn. Víc nevím." Příčinou byla chyba velitele-pozorovatele. Wildmann byl nováček a nebyl dostatečně zkušený v orientaci. Majitelka poškozeného domu vyčíslila škody na 53 435,50 Kčs. Armáda jí vyplatila 5 050 Kčs, když zjistila, že byla pojištěna.

1.6.1926 se přemístila z Chebu na letiště Prostějov Pilotní škola pokračovací, která zahájila činnost 10.6.1926 a do listopadu téhož roku vykonala celkem 8 648 letů bez havárie.

Místní skupina MLL v Prostějově. Od kdy?

Od 1. do 14.9.1926 uspořádala I. Hanáckou leteckou výstavu . Zdroj. Zdroj.

5.9.1945 veřejné letecké cvičení za součinnosti Učiliště pro letectvo. Zdroj.

V roce 1926 absolvoval Václav Korda (* 1907) Školu pro odborný dorost letectva. Tento ročník trval výjimečně jeden rok, poté trval výcvik dva roky. Dnem 16.6.1926 nastoupil k Letce 32.

K 1.11.1926 Pilotní škola elementární provedla celkem 28 212 letů. Výcvik ukončilo 77 žáků z řad mužstva včetně čety pilotního dorostu a 9 důstojníků. Za celou dobu výcviku byly pouze dvě havárie. V letech 1925 až 1926 byla u této školy poprvé zřízená četa mechaniků.

, , od prosince 1926 do 1939.


Samotná výstavba leteckého učiliště se uskutečnila ve dvou etapách. První etapa zahrnovala čtyři objekty: velitelskou budovu, dvě budovy pro ubytování mužstva a kuchyni. Přes určité problémy se stavbou, byly všechny budovy do 9.6.1927 zkolaudovány. 

Definitivně se velitelství Leteckého učiliště přemístilo do Prostějova ve dnech 21. a 22.9.1927, den poté velitelství zahájilo svou činnost. V Chebu zůstala Odbočka učiliště pro letectvo s Pilotní školou stíhací.

Přesídlené učiliště se sestávalo: Z velitelské Pomocné letky leteckého učiliště, technické a hospodářské správy a odbočky povětrnostní stanice. Letecký školní oddíl I, který sestával z velitelství, Pilotní školy elementární a Pilotní školy pokračovací. Škola pro odborný dorost letectva. Odbočka hlavních leteckých dílen.

1.10.1927 vznikla Letecká povětrnostní stanice 12 Prostějov.


15.1.1928 des. Marek František a voj. Mika Eduard přepadli strážného voj. Dufka Antonína, odzbrojili ho, svázali, ukradli Letov Š 18.21. Uletěli asi 260 km a bez paliva nouzově přistáli u Pinczów. Poprosili správce statku o benzin, pokračovali v letu dalších cca 230 km a bez paliva nouzově přistáli u Hrubieszóv u Lublinu. Odsouzeni v Polsku, pak vyhoštěni do SSSRMAPA. Úlety a únosy.

Š 118.2 "C29" helo8194.jpg (240213 bytes) Kdy?

Fotky Josefa Štefla , , , , , . Kdy?

Od 31.8.1928 do 7.2.1929 byl velitelem mjr. let. Jindřich Maršálek (zatímní velitel).

Ve dnech 15. až 20.9.1928 z Chebu se přesunulo velitelství Leteckého školního oddílu II, Školní letka, .. V Chebu zůstala již jenom Pilotní škola stíhací, která však také spadala pod prostějovské velitelství.

Od 1.10.1928 změna názvu na Vojenské letecké učiliště . Strukturu školy tvořilo: velitelství VLU, Letecký školní oddíl 1, Letecký školní oddíl 2, Oddíl leteckého dorostu a Park s technickou správou. Sklad vojenského leteckého učiliště.

24.10.1928 v 15.40 hod. odstartoval jedenadvacetiletý svobodník Albert Andrášek na letounu A 11 k orientačnímu letu na trase Prostějov - Hranice a zpět. Nařízená výška letu byla 1 000 m a 1 300 m. Pilot odbočil z trati nad Přerov, snížil výšku asi na 100 m, obletěl zámek a začal provádět akrobatické obraty v prostoru nad městskou částí Velká Dlážka. Při ostré zatáčce, to je zatáčce s velkým náklonem, došlo k pádu po křídle a letoun se zřítil do zahrádek rodinných domků p. Inderky a p. Konupčíka v Lázeňské ulici. Letoun byl zcela zničen pádem a následným požárem a pilot v troskách letounu uhořel. Byl pohřben na přerovském hřbitově. 


Od 8.2.1929 do 14.10.1931 byl velitelem VLU, plk. let. Rudolf Holeka.

V letech 1929 až 1931 a pak 1934 až 1936 působil Jaroslav Kamarýt jako instruktor v leteckém učilišti v Prostějově a v Olomouci. Nástup 7.3.1929 .

1.10.1929 byl dělostřelecký pozorovatel-letec npor. Josef Duda od Letky 7 rozhodnutím MNO odeslán do VLU. V 16. pozorovatelské škole, v Leteckém školním oddíle 2, VLU vykonal do konce roku 1929 celkem 211 letů s náletem 127.32 hod.


21.7.1930 děl. pol. pozorovatel-letec npor. Josef Duda výnosem MNO odešel k Leteckému pluku 2 "dr. Edvarda Beneše" k pozorovací Letce 7.

V roce 1930 při Letecké povětrnostní stanici 12 v rámci Leteckého školního oddílu 1 byla zřízena Škola povětrnostní služby.


, .

Letov Š 18/118/218 "C21" Kdy?

Ve druhé etapě výstavby byla postavena ošetřovna, tělocvična, učebny, byty pro kmenové důstojníky a rotmistry v areálu učiliště a některé další menší stavby nutné pro provoz učiliště a letiště. Druhá etapa byla ukončena v polovině roku 1931. Celkem stála výstavba leteckého učiliště téměř 18 miliónů Kč.

Od 15.10.1931 do 21.1.1932 byl velitelem VLU pplk. let. Jaroslav Plass (zástupce velitele VLU).

19.9.1931 za letu z Prostějova do Hradce Králové plk. A. Charvát a npor. K. Brožek s letounem Letov Š 16.27 "M23" od Cvičné letky leteckého pluku 1 v mlze narazili do kopce u obce Útěchov (okres Svitavy). Augustin Charvát byl veteránem 1. sv. války v řadách francouzského letectva a v okamžiku havárie byl velitelem Leteckého pluku 1. Zemřeli v moravskotřebovské nemocnici. Letecká badatelna.

9.12.1931 zahynul pilot des. Otto Hess od LP 1, toho času instruktor leteckého dorostu, blízko letiště při akrobacii na stíhacím letounu.


Od 22.1.1932 do 21.2.1932 byl velitelem VLU plk. let. Jiří Dršata (zastupoval plk. let. Rudolfa Holeku).

Od 22.2. do 2.7.1932 byl velitelem VLU pplk. let. Vladimír Květoň (zástupce velitele učiliště).

Od 3.7.1932 do 31.12.1933 byl ustanoven velitelem VLU plk. let. Rudolf Holeka.

  Gonzo

V roce 1932 bylo ve VLU 39 důstojníků, 51 rotmistrů a 54 délesloužících poddůstojníků. Celkem bylo vykonáno 41 312 letů.


1.4.1933 přišel polní pozorovatel-letec npor. Josef Duda od Letky 7. Byl mu vydán Zápisník letů č. 2. Byl zařazen do pilotního výcviku u Pilotní školy elementární, jejímž velitelem byl mjr. let. František Diviš. Od 3.4.1933 cvičil na letounu Š 118 s rtm. let. Antonínem Hamplem. Výcvik ukončil 13.6.1933 s náletem 24.28 hod. Poté byl předán k dalšímu školení do Pilotní školy pokračovací, jejímž velitelem byl mjr. let. Josef Mezera. Instruktorem mu byl čet. let. Jan Anderle. Výcvik ukončil 308.1933 s náletem 30.57 hod. a jako způsobilý byl velitelem školy dne 1.9.19366 doporučen do Pilotní školy stíhací v Chebu. Výnosem MNO byl npor. Josef Duda jmenován pilotem-letcem.

V letech 1933-1934 Svatopluk Janouch prodělal prezenční vojenskou službu ve Škole pro důstojníky letectva v záloze.

Přísaha 15.9.1933 Fotky pana Malého.

20.9.1933 vzniklo Letecké oddělení vojenské akademie určené pro výcvik leteckých akademiků-důstojníků, vyšlých z "kadetky" v Hranicích na Moravě (přípravu letecké teorie zde vedl npor. let. F. Weber. Do ní byli vybíráni jen adepti s vyšším školním vzděláním, ukončeným maturitou, kteří byli školeni na piloty a pozorovatele (jejich přípravu vedl npor. let. J. Duda. Letecký dorost tak nastupoval pravidelně vždy 1.10. až do roku 1937 do dvouletého výcviku, z něhož vzešli ve velké míře perfektně připravení piloti i technický personál, tj. mechanici (jichž byl u čsl. letectva stále citelný nedostatek), pozorovatelé, fotografové a střelci. Každým rokem bylo z prostějovského VLU vyřazeno asi 40-50 pilotních žáků z celkového počtu více než 60 uchazečů. Ne všichni obstáli zdravotně či psychicky, jiní nevyhovovali náročným výcvikovým a vojenským podmínkám, takže do polní letecké služby byli nasazeni opravdu jen ti nejlepší.

V polovině prosince 1933 byl npor. pil.-let. Josef Duda od Letky 35 přemístěn do Prostějova, kde nastoupil do Leteckého oddělení vojenské akademie.

V roce 1933 bylo ve VLU 36 důstojníků, 55 rotmistrů a 51 délesloužících poddůstojníků a bylo vykonáno 34 077 letů v letové době 8 877 hodin.


Od 1.1.1934 do 31.1.1934 zastával funkci velitele VLU pplk. let. Jiří Dršata (zástupce velitele učiliště).

Od 1.2.1934 do 10.5.1939 byl velitelem VLU plk. let. Bedřich Starý.

V roce 1934 byla z Chebu do Prostějova přemístěna Pilotní škola stíhací. Tím se výuka sjednotila a byla plně pod vedením VLU. Výcvik probíhal nejprve teoretickou výukou (asi 260 vyučovacích hodin), po zkouškách se přikročilo k elementárnímu praktickému výcviku s dvojím řízením (s leteckým učitelem), kdy žák absolvoval asi 70-90 letů. Pak následovalo asi 160 letů samostatných s různými úkoly a dalším stupněm se žákům stala Pilotní škola pokračovací, kde cvičili na bojových letounech, přičemž nalétali asi 20-30 hodin. Po dvou letech byli piloti vyřazováni jako polní piloti-letci, ale jen ti nejlepší pokračovali ve škole stíhací a stali se polními stíhacími piloty-letci.

V roce 1934 Svatopluk Janouch po absolvování Školy pro důstojníky letectva v záloze odešel na praxi k Leteckému pluku 3 do Piešťan.

1.7.1934 MNO provedlo reorganizaci učiliště a Pilotní škola stíhací byla sloučena s Pilotní školou pokračovací.

Velitelství VLU tvořila hospodářská technická správa a zdravotní služba, pod níž spadala Pomocná letka vojenského leteckého učiliště s povětrnostní službou a školní kabinet. Velitelství VLU podléhalo přímo:

    velitelství Leteckého školního oddílu I mělo v podřízenosti Školu leteckého dorostu (přejmenovaný Letecký školní oddíl III), Pilotní školu elementární a Pilotní školu pokračovací

    velitelství Leteckého školního oddílu II mělo v podřízenosti Školu pro důstojníky letectva v záloze, skládající se z oddělení pozorovatelů a techniků, a oddělení vojenské akademie a aplikační školy pro důstojníky letectva. 

    velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku a Školní technickou letku (přejmenovaný Sklad vojenského leteckého učiliště) které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny. Zde probíhal výcvik nováčků, pomocných mechaniků a specialistů z řad mužstva prezenční služby.

29.8.1934 se František Fajtl poprvé vznesl do vzduchu (Letecké oddělení vojenské akademie). Letěl s letounem Letov Š 218.31 a instruktorem létání rtm. Antonínem Hamplem (Pilotní škola elementární).

5.9.1934 Františka Fajtla přidělili do skupiny pilotů, určených pro dvoumístné letouny. Jeho skupinu učil rtm. František Gungal. Na první sólo ho vypustil po 117 letech.

V roce 1934 bylo ve VLU 51 důstojníků, 55 rotmistrů a 57 délesloužících poddůstojníků, 407 osob mužstva a 22 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 49 405 denních a 267 nočních letů.

Historie prostějovského Aeroklubu se datuje do roku 1934, kdy v restauraci p. Tesaře byl založen klub Masarykovy letecké ligy a konala se zde 1. ustavující schůze tohoto klubu. Aeroklub Prostějov byl založen v prosinci v roce 1934 v restauraci pana Tesaře v Prostějově, který právě na počest ustavující schůze přejmenován na hotel AVION. První počátky v bezmotorovém létání byli na kopci u Dědkovic, kde byl prováděn výcvik na prvních kluzácích.

1.12.1934 byl npor. Josef Duda jmenován výnosem MNO polním pilotem-letcem.


František Fajtl během elementárního pilotního výcviku od 29.8.1934 do 30.1.1935 vykonal 202 letů s letovou dobou 33,5 hod, z toho 78 sólových letů s náletem 13,5 hod. Přezkušoval ho major J. Mezera. Jeho instruktor ho navrhl zařadit do skupiny stíhačů. Duda byl proti.

31.1.1935 František Fajtl postoupil do Pilotní školy pokračovací. Létal nadále s instruktorem rtm. Gungalem na typu Praga E 41.

26.3.1935 při výškovém letu během klesání 3 000 m prasklo olejové potrubí a pilot Fajtl postříkaný olejem bezpečně přistál. Instruktor Gungal ho pochválil. Po létání na E 41 létal i na Aero A 11 a Letov Š 16.

František Fajtl během pokračovacího pilotního výcviku od 31.1.1935 do 28.6.1935 vykonal 189 letů s letovou dobou 38,5 hod. Přezkušoval ho npor. Seidl a mjr. František Diviš.

1.7.1935 byl František Fajtl jmenován pilotem letcem. Dne 2.7.1935 byl ve Vojenské akademii v Hranicích slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Poté nastoupil v Olomouci.

30.7.1935 byl polní pilot-letec npor. Josef Duda přemístěn výnosem MNO k Letce 38.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 16.

15.9.1935 plachtový den na vojenském letišti. Kluzák Přerov II "Haná".   Svob. A. Valčík při tvrdém přistání probořil sedadlo.

VLU úzce spolupracovalo s představiteli města a příznivě působilo na civilní obyvatelstvo pořádáním různých kulturních a společenských akcí. Ve dnech 21. až 22.9.1935 se konala slavnost, kdy okresy Prostějov a Plumlov jako projev úcty a uznání československému letectvu, věnovaly prapor VLU, který v zastoupení prezidenta a ministra obrany, převzal zemský velitel a předal jej VLU. Vlastní vojenská slavnost sestávala z obřadu upevnění praporu na žerď, odevzdání praporu VLU a připnutí stuh na prapor. Na prostějovském stadionu pak následovaly ukázky brannosti.

V roce 1935 bylo ve VLU bylo 44 důstojníků, 55 rotmistrů, 66 délesloužících poddůstojníků 369 osob mužstva a 22 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 57 273 denních a 565 nočních letů.

Díky politické situaci v Evropě v polovině třicátých let prudce vzrostly výcvikové úkoly. V listopadu 1935 proto byla zahájena výstavba dalšího letiště u obce Stichovice (dnes Mostkovice). Nové letiště se nazývalo Letiště Prostějov II (Stichovice) a letecký provoz zde byl zahájen 1.7.1937.


František Fajtl od olomoucké Letky 5 v období 3.1. až 29.6.1936 v Prostějově absolvoval půlroční aplikační kurz.

V dubnu 1936 střelby leteckých žáků na střelnici v Domamyslicích během základního polního výcviku. helo7703.jpg (104972 bytes). Výcvik palubních střelců. helo7704.jpg (206501 bytes)

V roce 1936 Svatopluk Janouch absolvoval Letecké oddělení vojenské akademie a 1.8.1936 nastoupil jako pozorovatel k Letce 1 v Praze-Kbelích.

24.7.1936 Cichý.

15.8.1936 letoun E 41.14 a Skuly, Teplun, Cichý, Reichl, Skopul, Ježek, Králik. Pavel Zeleňák.

V srpnu 1936 po absolvování Školy leteckého dorostu vojín Josef František nastoupil k olomoucké Letce 5.

Na podzim 1936 přišel z Plzně Jiří Hartman do Školy leteckého dorostu.

18.11.1936 u Dobrochova zahynuli při srážce dvouch letadel npor. Rudolf Sandholzer, des. M. Blatný, ppor. Nálevka a ppor. J. Steyer. Podrobnosti.

V roce 1936 ve VLU bylo 52 důstojníků, 58 rotmistrů, 59 délesloužících poddůstojníků, 550 osob mužstva a 39 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 62 621denních a 779 nočních letů.


1.1.1937 se Pilotní škola elementární přejmenovala na Školní letku 1. Velitel mjr. let. Josef Paleček.

1.1.1937 se Pilotní škola pokračovací přejmenovala na Školní letku 2. Velitel mjr. let.Karel Brázda.

1.1.1937 se Školní letka přejmenovala na Školní letku 3, a jejím úkolem byla součinnost při létání škol a kursů. Velitel kpt. let. Albert Gloss.

1.1.1937 velitelství Odbočky zemského leteckého skladu II se přejmenovalo na Odbočku leteckého skladu 2. Velitel npor. technické zbrojní služby Ing. Vladimír Svatoš.

helo5436.jpg (65742 bytes) A 100 "C243".

Absolventi Pilotní školy stíhací 1937 (Školní letka 2) hel345.jpg (835240 bytes).

Od 1.7.1937 zahájen provoz na letišti Prostějov II ve Stichovicích. Tam se přesunula Školní letka 2

20.7.1937 se zabil František Slezák, bývalý mechanik v Chebu.

V roce 1937 četař aspirant Jiří Hartman odešel ke smíšenému Leteckému pluku ? a jeho pozorovací Letce ?. Od podzimu 1937 nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích.

Škola pro důstojníky letectva v záloze měla tři čety s určením pro specializaci letecký pozorovatel a jednu četu pro piloty. Velitel školy škpt. Bernát. velitel čety por. Spanilý.

1.10.1937 Jiří Mikulecký od Místní skupiny MLL v Litomyšli nastoupil do Školy pro důstojníky letectva v záloze do čety s určením pro specializaci letecký pozorovatel. Velel mu por. Adolf Vrána.

Po pěchotním výcviku ŠDLZ na závěr ze 180 aspirantů bylo 6 povýšeno do hodnosti svobodníka (včetně Jiřího Mikuleckého).

V roce 1937 ve VLU bylo 53 důstojníků 55 rotmistrů, 75 délesloužících poddůstojníků, 362 osob mužstva a 37 civilních zaměstnanců. Celkem bylo vykonáno 88 792 denních a 1 102 letů nočních.


Stálé vojenské letiště. Rozměry 850 x 1000 m. Dva železobetonové, dvacet menších ocelových hangárů, ubikace a skladové prostory.

1.1.1938 přejmenováním velitelství Vojenského leteckého učiliště vzniklo velitelství Leteckého učiliště . Funkci velitele učiliště zastával plk. let. Bedřich Starý. Veliteli učiliště bylo podřízeno velitelství leteckého učiliště, Letecký školní oddíl I, Letecký školní oddíl II, Letecký školní oddíl III, Pomocná letka leteckého učiliště a další jednotky.  Organizace učiliště zůstala nezměněna.

    velitelství Leteckého školního oddílu 1 mělo v podřízenosti Školní letku 1, Školní letku 2 ve Stichovicích a Školu leteckého dorostu a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. František Diviš.

    velitelství Leteckého školního oddílu 2 mělo v podřízenosti Aplikační kurs pro důstojníky letectva, Letecké oddělení vojenské akademie. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Vojtěch Kopecký.

    velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku 3 a Školní technickou letku, které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny (velitel mjr. let. Ing. Jaroslav Zatloukal),  Leteckou povětrnostní stanici 12, Leteckou radiotelegrafní stanici 16 a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Karel Zahradník.

24.3.1938 u obce Bedihošť se po srážce ve vzduchu zřítily letouny Ap 32.39 a Ap 32.53 od Školy leteckého dorostu. Pil. žák Klement Průdek zahynul a pil. žák Svatopluk Štulíř se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

23.6.1938 u obce Bedihošť zřícení Avia B 534.51 od Školní letky 3. Por. let. Matěj Patlejch se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

Výcvik u ŠDLZ zkrácen o měsíc.

Ortofotomapa 1938.

14.9.1938 z Olomouce se přesunula Letka 36.

19.9.1938 vzniklo velitelství IV perutě leteckého pluku 2. Velitel pplk. let. Josef Heřmanský.

19.9.1938 z Olomouce se přesunula Letka 51.

V noci 22. a dopoledne 23.9.1938 byl proveden přesun velitelství Leteckého školního oddílu 1, Školní letky 1 a Školy leteckého dorostu do Otrokovic.

Od 23.9.1938 Školní letka 2 ve Stichovicích v podřízenosti velitelství Leteckého školního oddílu 2.

23.9.1938 odpoledne vyhlásil velitel LU jednotkám shromážděným na nádvoří kasáren, armádní rozkaz vrchního velitele, který nabádal příslušníky armády ke klidu, rozvaze a pohotovosti v této době. Kolem 21. hodiny bylo oznámeno československým rozhlasem, že prezident republiky nařídil mobilizaci branných sil. Na tuto výzvu se do kasáren dostavili gážisté leteckého učiliště. Učiliště i za mobilizace pokračovalo v leteckém výcviku.

Četař Jiří Mikulecký odjel do Spišské Nové Vsi k Letce 12.

Mobilizační těleso 608 vzniklo z Leteckého skladu 2 a Odbočky leteckého skladu 2. Vytvořeno celkem 12 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc a Prostějov.

V září 1938 letiště 1000 x 1000 m, stupeň dokončení 100 %, 2 železobetonové a 20 menších ocelových hangárů, ubikace.

24.9.1938 se velitelství IV peruti leteckého pluku 2 začlenilo do Mobilisačního tělesa 602. Vznikla IV. peruť leteckého pluku 2, velitelství mimo původní mobilizační plány. Krycí jméno Cypřiš. Velitel pplk. let. Josef Heřmanský, od 4.11.1938 kpt. let. Karel Leypold a od 8.11.1938 škpt. let. Justin Ďurana. Podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství, od 9.10.1938 veliteli Velitelství letectva III. armády a od 16.11.1938 veliteli Leteckého pluku 2.

24.9.1938 byla Letka 36 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-12. Vznikla Letka 36. Krycí jméno ? Velitel kpt. let. Karel Leypold. Podléhala IV. peruti leteckého pluku 2, velitelství.

24.9.1938 byla Letka 51 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-13. Vznikla Letka 51. Krycí jméno ? Velitel por. let. Arnošt Kondrys. Podléhala IV. peruti leteckého pluku 2, velitelství.

24.9.1938 bylo Letecké oddělení vojenské akademie zrušeno.

24.9.1938 byla Odbočka leteckého skladu 2 začleněna do sestavy Mobilizačního tělesa 608.

25.9.1938 LU vyslalo strážní oddíly do cukrovaru ve Vrbátkách a Bedihošti, na okolní nádraží a zastávky ke střežení materiálu vojenské správy. Současně odešli z LU gážisté k leteckým plukům a k vyššímu velitelství na místa válečného určení.

25.9.1938 vznikla Odbočka leteckého skladu 2 v sestavě Mobilizačního tělesa 608 jako mobilizovaný útvar 608-C-2. Velitel npor. technické zbrojní služby Ing. Vladimír Svatoš.

26.9.1938 se IV. peruť leteckého pluku 2, velitelství přesunulo do Vyškova.

26.9.1938 se Letka 36 přesunula do Vyškova.

26.9.1938 se Letka 51 přesunula do Vyškova.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 5.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

30.9.1938 byly vystřídány stráže učiliště v cukrovarech v Bedihošti a Vrbátkách strážním oddílem 3. pěšího pluku. LU vyslalo přechodně další stráže na střežení důležitých objektů ve městě. Konala se demonstrace a demonstranti požadovali vydání zbraní. Po domluvě důstojníků se rozešli.

1.10.1938 byl na základě výzvy MNO odsunut nástup nováčků i žáků do Školy leteckého dorostu. Dostavilo se na 80 budoucích adeptů, ze Slovenska se dostavili R. Božik, J. Mazanec, J. Mergeščík, .. Instruktoři byli u mobilizovaných jednotek a tak jeli všichni domů.

Z armády byli propuštěni vojáci pocházející ze zabraného pohraničního území.

aa.png (466402 bytes)

Do Prostějova se část Leteckého školního oddílu 1 vrátila 6.10. a 9.10.1938 celý oddíl.

7.10.1938 z Olomouce se přesunula Letecká skupina štábu IV. sboru.

9.10.1938 z Otrokovic se přesunulo velitelství Leteckého školního oddílu 1.

9.10.1938 z Otrokovic se přesunula Školní letka 1.

9.10.1938 z Otrokovic se přesunula Škola leteckého dorostu.

11.10.1938 se Letecká skupina štábu IV. sboru přesunula do Olomouce.

12.10.1938 se Polní letecké dílny 5 přesunuly do Olomouce.

20.10.1938 z Brna se přesunuly Polní letecké dílny 10.

21.10.1938 byla Odbočka leteckého skladu 2 demobilizována.

28.10.1938 se Polní letecké dílny 10 přesunuly do Prievidze.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.

V roce 1938 bylo ve LU celkem vykonáno 94 405 denních a 3 481 nočních letů.


15.3.1939 kolem 11 hodiny dopoledne jednotky německého protiletadlového dělostřelectva obklíčily prostějovské letiště. Velitel předvoje německého protiletadlového dělostřelectva se dostavil na velitelství LU, kde jednal s plukovníkem Starým o postupu předávání a likvidace LU. Příslušníkům LU důstojníkům i mužstvu byl zakázán odchod z kasáren a Němcům byly předávány zbraně a střelivo.

16.3.1939 přišly další jednotky německého letectva, kterým byly předány budova s učebnami a část kuchyňské budovy. Důstojníci a mužstvo se soustředili v ubikacích mužstva. Na letišti byl zastaven letecký provoz, letouny zůstaly v hangárech a celý obvod letiště střežili stráže německé armády.

18.3.1939 byli propuštěni domů nováčci, odvedení v roce 1938 a nastoupili vojenskou službu, 1.3. a 31.3.1939, propuštěni příslušníci odvodního ročníku 1937.

19.3.1939 byla rozpuštěna Škola leteckého dorostu a žáci byli odesláni domů. Jakmile odešla větší část mužstva, byla do kasáren přemístěna Školní letka 2 z letiště Stichovice a veškeré mužstvo se soustředilo do budovy III (budova mužstva). Ostatní objekty převzaly německé jednotky. Ministerstvo národní obrany nařídilo, aby byl veškerý materiál předán německé armádě. 

16.5.1939 bylo LU Prostějov zrušeno.

K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Prossnitz (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Od září 1939.Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn podřízeno Luftgau-Kommando XVII. Fliegerhorst-Kommandantur Prossnitzse změnil na Flugplatzkommando A 25/XVII.

V říjnu 1939 z Crailsheimu se přesunula Schule/FAR. 43. Satelitní letiště Landau a Vyškov. MAPA.

Letov Š.328 helo5352.jpg (69583 bytes), helo5353.jpg (58868 bytes), helo5391.jpg (317609 bytes). Kdy?

Praga E.39 "VB+SG" před hangáry. . Kdy?


29.8.1940 asi 16.15 hod. přistál na poli u Podlažic (okres Chrudim) německý cvičný letoun nespecifikovaného typu, který nevykazoval žádné zjevné závady. Pilot neznámý německý nadporučík telefonoval do Prostějova své jednotce , odkud mu během 2 hodin přiletěl na pomoc další letoun. Po té oba letouny asi v 19.00 hod. odletěly východním směrem. Asistenci německému pilotu poskytli vrchní strážmistr Jindřich Zachar a strážmistr Alois Holý z četnické stanice Chrast. Úřad německého Oberlandrata v Pardubicích byl telefonicky obeznámen. Situaci popsalo hlášení čj. 2461/40 četnické stanice Chrast Okresnímu úřadu v Chrudimi dne 30.8.1940.

25.9.1940 odletěla zpět do Crailsheimu. MAPA.

1.10.1940 z Breslau-Gandau se přesunula Schule/FAR. 71. Satelitní letiště Dolní Benešov, Kostelec (Stichovice) a Vyškov. MAPA.

Kl 35 D helo7277.jpg (68133 bytes), . Kdy?


Zleva letoun Praga E.241, asi W 34 a Fw 56 "TE+B?" . Kdy?

27.6.1941 u Otrokovic se zřítil W 33 WNr. 0069 od FFS A/B 113. K nehodě došlo po srážce ve vzduchu s letounem Fw 56 WNr. 1613 od Schule/FAR 71. Při události zahynula dvojčlenná posádka W 33 Uffz. Ludwig Henn a Fw. Alfred Neumerkl. O osudu letounu Fw 56 se hlášení nezmiňuje, je možné, že se s ním posádce podařilo přistát. Letecká badatelna.

Srážka He 72 od Sch./FAR 71 helo7301.jpg (249048 bytes). Kdy?

Ar 96 B WNr. 4031 "KF+CG" .

23.9.1941 nehoda Fw 58 C "BB+GJ" od Sch./FAR 71 helo7302.jpg (192263 bytes). Kdy?

1.10.1941 přejmenována na FFS A/B 71. Zdroj.


Provoz kluzáků od FFS A/B 71 v Kroměříži. Od kdy?

30.11.1942 (let Wien - Kbely - Prostějov) zřícení letounu Ju 88 u Letohradu (okres Ústí nad Orlicí). Čtyřčlenná posádka zahynula. Letecká badatelna.


Od února 1943 Flugplatzkommando A 25/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

Letecká hláska-FluKo 24 na letišti patřila pod Flugmelde Zentrale Brünn. Od kdy?

15.10.1943 přejmenována na FFS A 71.

22.12.1943 FFS A 71 přešla pod FFS A 12. Provoz na letišti do prosince 1943.


13.1.1944 přiletěla ze základny Deblin-Irena operačně výcviková I./SG 152. Velitel Gruppenkommandeuer I./SG 152 Major Karl Kennel - nositel vysokého vyznamenání - Rytířského kříže Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.9.1943, jeden z 7 313).hel013.jpg (25098 bytes) (Na fotce ještě jako Hauptmann, v roce 1945 též sloužil na letišti Kumr.)

Stab I./SG 152 v Prostějově. Příslušníci Gruppenstab:

1./SG 152 v Prostějově. Velitel Staffelkapitän 1./SG 152 ?. Piloti:

2./SG 152 zůstala na letišti Rahmel Rumia.

3.(Pz)/SG 152 v Prostějově. Velitel Staffelkapitän 3./SG 152 ?. Piloti:

4.(Pz)/SG 152 zůstala v Neudorf-Oppeln Opole.

 

Od března 1944 Umrüststaffel I./SG152.

Od 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 13/XVII (Velitelství letiště), nadále podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

14.3.1944 u obce Bedihošť zřícení letounu Fw 190 F-3 WNr. 670912 "žlutá 2" od 3./SG 152. Pilot Lt. Wilhelm Balenseifer zahynul. Letecká badatelna.

5.4.1944 nehoda letounu Bf 110 G-4 WNr. 420638 od Flugzeugüberführungsgeschwader 1 při přistání.

20.4.1944 letoun Fw 190 G-3 od 1./SG 152 za nízké oblačnosti zachytil o stromy a narazil do svahu nad obcí Lískovec v okrese Kroměříž. Uffz. Anton Libera zahynul. Letecká badatelna.

23.4.1944 odstartovalo Einsatzkommando z I./SG 152 proti 15th USAAF do oblasti Wien. V 14.39 hod. poblíž Grazu Hptm. Hoff od 3./SG 152 sestřelil bombardér B-24. Při pokusu o útok na svaz bombardérů B-17 byl sestřelen Fw 190 F-3 WNr. 670310 "žlutá 24". Letoun dopadl u Götzendorfu. Hptm. Fritz Hess od 3./SG 152 zahynul. Další letoun od 4./SG 152 nouzově přistál. Při bombardování letiště Wien-Schwechat byl poškozen Fw 190 od 1./SG 152. Jeho pilot Oblt. Ernst-Hermann Schwopw zraněn.

Hs 123 B WNr. 2732 "bílá 8" "KB+QA" hel132.jpg (110008 bytes). Kdy?

Květen 1944 helo7250.jpg (128142 bytes) Me 410 A "4M+CH" od 1./SG 152.

9.5.1944 ráno u obce Holubice (okres Vyškov) zřícení letounu Fw 190 "bílá 22" od 3./SG 152. Pilot Uffz. Emil Smet zraněn.

10.5.1944 odstartovalo Einsatzkommando z I./SG 152 proti 15th USAAF nad Rakouskem. Ofw. Ringersdorf a Ow. Grünberg od 1./SG 152 nárokovali dva bombardéry B-24.

12.5.1944 k zabránění útoku na STW u Mostu odstartovalo Einsatzkommando z I./SG 152. Ofhr. Joachim Sponnagel havaroval při startu s Fw 190 A-5 WNr. 151145 "bílá 6". Při pokusu o útok na bombardéry od 8th USAAF byl sestřelen Fw 190 A-5 WNr. 151225 "žlutá 15" od 3./SG 152. Zraněný Fw. Heinz Wolker se zachránil pomocí padáku.

24.5.1944 odstartovalo Einsatzkommando z I./SG 152 proti 15th USAAF nad Rakouskem. V 11.17 hod. Ofw. Krieger od Stab I./SG 152 ohlásil sestřel bombardéru B-24. V 11.21 hod. Uffz. Michael od 3./SG 152 ohlásil sestřel bombardéru B-24. Jihovýchodně Wien se zřítil Ofhr. Siegfried Jeger v Fw 190 F-3 WNr. 670305 "bílá 5" od 1./SG 152.

9.6.1944 u obce Loštice (okres Šumperk) pro poruchu motoru nouzové přistání německého letounu asi od I./SG 152. Pilot Fw. Alfred Ulmann lehce zraněn.

V polovině června 1944 I./SG 102 uvolnila letiště České Budějovice.Výcvik letců na Fw 190 od I./SG 102 byl dokončen na pražských letištích (Ruzyně či Kbely) nebo v Prostějově a výcvik na Ju 87 pokračoval v Německém Brodu.

30.6.1944 u obce Olšany u Prostějova se zřítil Fw 190 A-4 WNr. 0646 od I./SG 152. Oblt. Alois Haslinger zahynul. Letecká badatelna.

1.7.1944 se během cvičného letu zřítil na pole v blízkosti letiště Přerov bitevní stroj Fw 190 F-8 WNr. 580469, který pilotoval Gefr. Oskar Binnewies od 3./SG 152. Příčinou havárie byla zřejmě technická závada, pamětníci hovořili o tom, že letadlu za letu začal hořet motor. Pilot zahynul v troskách stroje. Letecká badatelna.

27.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Od 29.7.1944 se velitelem Gruppenkommandeuer I./SG 152 stal Major Heinz Frank od II./SG 2 - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (8.1.1943, jako 172 z celkem 863). hel072.jpg (9959 bytes) Major Karl Kennel se stal velitelem Gruppenkommandeuerem II./SG 2.

V červenci 1944 přišel k I./SG 152 Oberfeldwebel Hermann Buchner od II./SG 2.

Po 29.7.1944 General der Schlachtflieger Oberstleutnant Alfred Druschel - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.2.1943, jako 24. z celkem 148). hel074.jpg (24340 bytes) Na fotce ještě jako Major. Předává Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes Oberfeldwebelu  Hermannu Buchnerovi ( z 7 313). Vpravo stojí nový velitel základny Major Heinz Frank. helo7117.jpg (266324 bytes), helo7118.jpg (237773 bytes), helo7114.jpg (265659 bytes).

Hermann Buchner a Heinz Drefahl na cestě do kavárny Drei König - Tři králové (kde to bylo?) helo7123.jpg (264319 bytes), helo7115.jpg (212630 bytes), helo7116.jpg (135032 bytes), helo7119.jpg (295558 bytes).

17.8.1944 byla I./SG 152 začleněna do SG 151, jako IV./SG 151. Velitelem Gruppenkommandeuer IV./SG 151 stal Major Heinz Frank - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (8.1.1943, jako 172 z celkem 863). hel072.jpg (9959 bytes)

Stab I./SG 152 se stal Stab IV./SG 151 v Prostějově. Příslušníci Gruppenstab:

1./SG1 52 se stala 10./SG 151 v Prostějově. Velitel Staffelkapitän 10./SG 151 ?. Piloti:

Pardubická 6./SG 151 se stala 11./SG 151 v Prostějově. Velitel Staffelkapitän 11./SG 151 ?. Piloti:

2./SG 152 se stala 12./SG 151 zůstala na letišti Rahmel Rumia v Polsku.

3(Pz)./SG 152 se stala samostatnou 14./SG 151 zformována na letišti Alinubar Алибунар nebo Pančevo Панчево v Srbsku.

 

Na letišti bylo 32 kusů Fw 190 a několik dalších cvičných strojů.

V Prostějově u 11./SG 151 sloužil jako instruktor Leutnant Otto Dommeratzky - nositel vysokého vyznamenání - Rytířského kříže Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (5.1.1943, jeden z 7 313).hel073.jpg (83983 bytes) Na fotce ještě jako Oberfeldwebel.

25.8.1944 plánovaný nálet 80 bombardérů B-24 od 55th BG, 304th BW, 15th USAAF z Itálie s doprovodem 28 stíhacích P-38 od 82nd FG, 53 stíhacích P-51 od 31st FG a 48 stíhacích P-51 od 52nd FG. Meteorologický průzkum a fotoprůzkum po náletu letouny P-38/F-5.

V době od 11.28 do 11.31 hod. na letiště zaútočilo 71 bombardérů B-24 od 464th, 465th a 485th BG. Bombardéry svrhly pumy s celkovou tonáží 175 tun. Američani nezaznamenali flak. Podrobnosti náletu. Info.

Doprovod zajistilo 20 stíhacích P-38 od 82nd FG, 48 stíhacích P-51 od 31st FG a 41 stíhacích P-51 od 52nd FG.

Američtí stíhači s P-51 od 31st FG a P-38 od 14th FG (doprovázely svaz na Kuřim) sestřelily:

Fw 190 F-8 "černá <<" od IV./SG 151 (ex. Stab I./SG 152). Pilot Oberfeldwebel Bruno Bajorat zahynul u Obědné (okres Šumperk). Nárokoval jej 1/Lt Walter J. Goehausen Jr. od 308th FS, 31st FG. nahlásil sestřel 16 km severně od Kostelce na Hané. Letecká badatelna.

Fw 190 F-8 WNr. 932142 "bílá 31" od IV./SG 151 (ex. 1./SG 152). Pilot Oberfeldwebel Bruno Schultz zahynul u Kovalovic (okres Brno-venkov). Letecká badatelna.

Fw 190 A-5 WNr. 151406 "bílá 15" od IV./SG 151 (ex. 1./SG 152). V 12.10 hod. pilot Oberfeldwebel Josef Thaller nouzově přistál u Moravských Prus (okres Vyškov) bez zranění.

Fw 190 A-6 WNr. 470598 "bílá 10" od IV./SG 151 (ex. 1./SG 152). Pilot Feldwebel Werner Voland zahynul u Senorad (okres Brno-venkov).

Fw 190 F-8 WNr. 931625 "bílá 8" od IV./SG 151 (ex. 1./SG 152). Pilot Oberfeldwebel Johann Wienziers zahynul u Bílovic (okres Prostějov).

Fw 190 A-6 WNr. 470594 "žlutá 9" od IV./SG 151 (ex. 3./SG 152). Pilot Leutnant Willi Gumpert zahynul u Bedihoště (okres Prostějov). Letecká badatelna.

Fw 190 F-8 WNr. 931627 "žlutá 8" od IV./SG 151 (ex. 3./SG 152). Pilot Oberfeldwebel Wilhelm Hennig zahynul u Slatinic (okres Olomouc). Letecká badatelna.

Fw 190 F-8 WNr. 931629 "žlutá 10" od IV./SG 151 (ex. 3./SG 152). Pilot Flieger Paul Marquardt zahynul u Výšovic (okres Prostějov).

Dvě třetiny rozjezdové dráhy byly posety stovkami kráterů po trhavých bombách různého kalibru a letiště se tak stalo naprosto nepoužitelným pro výcvikovou a operační činnost jednotek Luftwaffe. Sílu amerického náletu dokládá skutečnost, že tlaková vlna vyvolaná explozemi stovek bomb rozbila okna a poškodila fasádu v prostějovské nemocnici, která se nachází v poměrně velké vzdálenosti od letiště. Zatímco ubikacím mužstva se koberec bomb vyhnul, hangáry a dílny zasáhly americké pumy naplno. Osmdesát procent těchto budov nálet Liberátorů zcela zničil. Hasičské jednotky bojovaly s následnými požáry až do večerních hodin. Hasičům a záchranářům ztěžovaly práci pět nevybuchlých bomb a leteckých min, které se nacházely v troskách budov nebo na rozjezdové dráze a stojánkách letounů. Vzhledem k rozsahu náletu nebyly lidské ztráty zas až tak vysoké.

Nejvíce mrtvých bylo nalezeno v jednom z hangárů, z jehož trosek vyprostily záchranné týmy tři bezvládná těla. Podle zprávy olomouckého okresního hejtmana z 26.8.1944 měly americký nálet zaplatit svým životem celkem čtyři osoby; muž, jehož identita není v hlášení blíže specifikována, dva němečtí vojáci a Češka pracující na prostějovské letecké základně. Čtyři příslušníci Luftwaffe a pět Čechů skončilo s těžkými zraněními v prostějovské nemocnici. Lehká zranění utrpělo na německé letecké základně celkem 16 osob (šest Němců a deset příslušníků protektorátu. Dva lehce zraněné hlásil i nedaleký Prostějov. Tyto české civilisty pravděpodobně zasáhl v areálu prostějovské nemocnice déšť střepů z oken vytlučených tlakovou vlnou. Podrobnosti.

helo7120.jpg (263622 bytes), helo7121.jpg (276110 bytes)

IV./SG 151 přišla o 14 kusů Fw 190 a 10 kusů Ar 96 B.

Prý poblíž dnešního sila u Vrahovic nouzově přistála americká stíhačka P-38.

Prý u Lutotína nouzově přistála americká stíhačka P-38.

 

27.8.1944 nálet na sousední letiště Stichovice.

29.8.1944 pohřeb. helo7122.jpg (322598 bytes)

, , , .

3.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

21.9.1944 v 7.45 hod. se 2 km jižně obce Hvozd zřítil hořící Fw 190 F-8 WNr. 586132 "TO+NI" "bílá 1" od 10./SG 151. Pilot Oberfeldwebel Hermann Buchner se zachránil pomocí padáku ale poranil si nohu. Podrobnosti.

24.9.1944 se do statku v obci Kralice na Hané zřítil letoun Fw 190 A-4 od 11./SG 151. Uffz. Franz Wittig zahynul. Letecká badatelna.

10.10.1944 se postřelil v důstojnické jídelně Major Heinz a na následky zranění zemřel.

11.10.1944 celkem 37 Mustangů od 31. FG, 306th FW, XV Fighter Cmd, 15th USAAF z Itálie nejdříve zaútočilo na letiště. Poté útočily směrem k Brnu. Historie.

13.10.1944 nálet Američanů.

13.10.1944 u Slavičína Američani sestřelili Leutnanta Otto Dommeratzky a při pokusu o nouzové přistání zahynul spolu s mechanikem. Odkud a kam letěli?

Od 15.10.1944 se velitelem Gruppenkommandeuerem IV./SG 151 stal Hauptmann Rudolf Smola. hel075.jpg (8771 bytes)

4.11.1944 v 9.30 hod. u obce Zavadilka pro poruchu motoru nouzové přistání německého letounu Fw 190 od 10./SG 151. Pilot Hptm. Ernst Lürs nezraněn. Poškozena vrtule. Podrobnosti.

Začátkem listopadu 1944 Oberfeldwebel Hermann Buchner odešel do Lechfeldu k přeškolení na Me 262. V roce 1945 létal na Ruzyni.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 13/XVII (Velitelství letiště) podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.

6.12.1944 v 13.40 hod. u obce Loštice (okres Šumperk) pro poruchu motoru nouzové přistání německého letounu Fw 190 "3" asi od IV./SG 151.

30.12.1944 v 11.45 hod. se u Huštěnovic (okres Uherské Hradiště) zřítil německý letoun Fw 190 F-8 WNr. 932891 "bílá 10" od SG 151 z Prostějova. Pilot Fähnrich Ernst Bolanz zahynul.

Koncem prosince 1944 americký průzkum zjistil na letišti na 20-30 strojů Fw 190. Patřily pod 10. a 11./SG 151.

Ve sladovně ve Vrahovicích obrábění motorových skříní leteckých motorů. Stavba protipožárních stěn kolem každého obráběcího stroje. Podrobnosti. Barákový tábor, ve kterém byli ubytováni nuceně nasazení dělníci. „nepřichází-li práce k tobě…“ „kommt die arbeit nicht zu dir…“


Einsatz Prossnitz kopal zákopy kolem letiště. Od kdy? Podrobnosti.

19.1.1945 z Bönninghardt-Süd přiletěla II./JG 77 s Bf 109 G. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 77 Hptm. Emil Omert (zast.).

Příslušníci Gruppenstab: ?.

Velitel Staffelkapitän 5./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 6./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 7./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 8./JG 77 ?. Piloti:

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

31.1.1945 odletěla II./JG 77 do Dolního Benešova. MAPA letišť ve Slezsku.

23.2.1945 v 7.30 hod. přistál říšský ministr zbrojního průmyslu a válečné výroby Dr. Albert Speer, který poté provedl inspekční cestu na Ostravsko.

23.2.1945 odletěla IV./SG 151 do Nürnberg.

Na jaře 1945 servisní Feld-Werft-Abteilungl III/60.(?)

----------

----------

27.3.1945 z Dolního Benešova přiletěla (podruhé do Prostějova) II./JG 77 s Bf 109 G. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 77 ?. (Dne 25.3.1945 nad Stichovicema Američani sestřelili 6 bitevních Fw 190. Pravděpodobně tam přeletěla Stafell pro ochranu bitevníků.)

Příslušníci Gruppenstab: ?.

Velitel Staffelkapitän 5./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 6./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 7./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 8./JG 77 ?. Piloti:

----------

----------

----------

----------

Přehled bojové činnosti pluku za duben 1945.

Luftwaffe provozovala letiště: Wien(?) 23 letounů, Prostějov (co Stichovice,) 42 letounů, Olomouc 19 letounů, Vyškov 5 Bf 109, Hranice (35 km východně Olomouce) 15 letounů, Hulín (30 km východně Vyškova) 6 letounů, Kroměříž 10 letounů, České Budějovice 35 letounů, Eferding (20 km západně Linz) 135 letounů, Wels (25 km jihozápadně Linz) 45 letounů, Hörsching (12 km jihozápadně Linz) 117 letounů, Markersdorf (22 km východně St. Pölten) 53 letounů, Zeltweg 10 letounů, Plzeň 15 letounů. MAPA.

1.4.1945 se v Dolním Benešově stal novým velitelem Geschwaderkommodor JG 77 dočasný velitel Major Fritz Losigkeit.

Major Siegfried Freytag, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (3.7.1942, jeden z celkem 7 313) se stal velitelem II./JG 77 v Prostějově.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

8.4.1945 byla 8./JG 77 rozpuštěna.

----------

----------

Od 10.4.1945 II./JG 77 kryla bitevní letouny Fw 190 stichovické III./SG 4 a přerovské III./SG 10.

----------

----------

----------

13.4.1945 byla zrušena III./JG 77 v Dolním Benešově. Zbytky přešly do II./JG 77 v Prostějově. Velitelem Gruppenkommandeur II./JG 77 se stal Major Armin Köhler, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (7.2.1945). hel033.jpg (44692 bytes) Na fotce ještě jako Hauptmann.

----------

----------

15.4.1945 z Dolního Benešova přiletěl Stab/JG 77 s Bf 109 G. Velitel Geschwaderkommodor JG 77 Major Fritz Losigkeit. hel032.jpg (9550 bytes)

15.4.1945 odletěla část II./JG 77 (dvě Staffel?) do Jakartovic.

Příslušníci Gruppenstab: ?.

Velitel Staffelkapitän 5./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 6./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 7./JG 77 ?. Piloti:

15.4.1945 při útoku 1. čs. sld z polního letiště Poręba na Smolkov, se objevily dva nepřátelské Bf 109 od JG 77 z polního letiště Jakartovice, nebo z letiště Dolní Benešov, nebo z letiště Ostrava nebo z letiště Prostějov, naštěstí nedošlo k palbě. MAPA.

Ve dnech 15. a 16.4.1945 bylo letiště v Dolním Benešově vyklizeno.

----------

16.4.1945 z Dolního Benešova přiletěl zbytek II./JG 77. Kdy? MAPA.

16.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo na 45 letadel.

----------

17.4.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.

17.4.1945 z Jakartovic přiletěla (už potřetí do Prostějova) (dvě Staffel?) II./JG 77 s Bf 109 G, protože stíhači I./JG 53 a II./JG 52 opustily polní letiště Tuřany. MAPA. Doprovázela bitevní Fw 190 F-8 od I./SG 4 a III./SG 4 ze Stichovic a III./SG 10 z Přerova při pokusu zastavit Rudou armádu u Brna.

Příslušníci Gruppenstab: ?.

Velitel Staffelkapitän 5./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 6./JG 77 ?. Piloti:

Velitel Staffelkapitän 7./JG 77 ?. Piloti:

Bf 109 G-10 a pilot Uffz Karl Müller od 6./JG 77. Kdy a kde?

17.4.1945 v 17.10 hod Uffz. Rolf Buck vzlétnul s Bf 109 K-4 "bílá 8" z Prostějova k doprovodu Fw 190 z I./SG 4 do prostoru Nosislav (okres Brno-venkov). Letěl s ním ještě Lt. Karl-Willi Graf (ex. 9./JG 77) a Uffz. Willi Meyer (ex. 12./JG 77, SZ od obce Nosislav (okres Brno-venkov) v 17.30 hod. zapálil 3 nákladní auta (pěchota z aut vyskákala) a potom vícekrát postřeloval  jedoucí kavalérii přímo v obci. Poté se dostal do souboje s několika jaky a jeden Jak-9 se mu  podařilo vícekrát zasáhnout, nicméně nenárokoval jeho sestřel. V 17.40 hod. potom přistál v pořádku v Prostějově.

17.4.1945 z Brna přiletěla část nočních stíhačů od II./NJG 100.

17.4.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

19.4.1945 u Žatčan (okres Brno-venkov) byl v souboji sestřelen Bf 109 K od 5./JG 77. Lt. Karl-Willi Graf padl. Ztráty JG 77. Letecká badatelna.

Od 19.4.1945 se pohřešuje Bf 109 od II./JG 77. Ofw. Timm padl. Ztráty JG 77.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

V sobotu 21.4.1945 provedla sovětská letadla první nálet na Vyškov. Z prostějovského letiště proti nim odstartovaly německé stíhačky, přičemž jedna z nich se po vzdušném souboji zřítila severně od Ostrova u Macochy (okres Blansko). Jednalo se pravděpodobně o letoun Bf 109 G od 6./JG 77 pilotovaný feldwebelem Güntherem Kleinem.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

Po 22.4.1945 obranu Brna vyztužili letci od Stab I./JG 52, 2./JG 52 a 3./JG 52 s Bf 109 G/K z letiště Německý Brod. Zdroj. MAPA.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

23.4.1945 JG 77 provozovala 73 kusů Bf 109. (K 8.3.1945 JG 77 provozovala 144 kusů Bf 109.)

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

24.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo 25 letadel.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

25.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo kolem 40 letadel.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

V noci z 25. na 26.4.1945 poslední bojová akce části II./NJG 100. Kdy přeletěla do Kbel?

----------

26.4.1945 u Brna se zřítil Bf 109 od II./JG 77. Ofw. Thimm padl. Ztráty JG 77.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

28.4.1945 byl nad Sokolnicemi (okres Brno-venkov) sestřelen sovětskou protileteckou obranou německý stíhací Bf 109 G-14 od II./JG 77. Pilot Fw. Kurt Muschiol se zachránil pomocí padáku. Další jeho osudy jsou neznámé. Ztráty JG 77. Letecká badatelna.

28.4.1945 se velitel Geschwaderkommodor JG 77 Major Fritz Losigkeit stal nositelem vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (28.4.1945, jeden z celkem 7 313). Poté byl pověřen vytvořením speciální jednotky ze všech letounů všech druhů co byly k dispozici pro útoky proti pozemním cílům. Také byl často pověřen velením stíhací skupiny určené ke stíhání bombardovacích svazů se stíhacím doprovodem. Zdroj.
 

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

Ve dnech 28. a 29.4.1945 bylo letiště Ostrava-Hrabůvka vyklizeno.

----------

29.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 BA. Na letišti bylo 20 letadel.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

30.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u Kojetína (okres Přerov), Radslavic (okres Přerov), Prostějova, Dubu nad Moravou (okres Olomouc) a na nádraží v Tovačově (okres Přerov). Deník bitevního korpusu.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

K 30.4.1945 podle průzkumu 8 ВА bylo na letišti 50 letounů, převážně jednomotorových. Přehled bojové činnosti letecké armády.

----------

1.5.1945 odletěl Stab/JG 77 s Bf 109 G do Skutče a část II./JG 77 s Bf 109 G odletěla do Olomouce.

Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

Kdy došlo ke zničení hangárů a rozorání letiště?

Kdy bylo letiště opuštěno?

Ve dnech 1. a 2.5.1945 bylo letiště Petřvald vyklizeno.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

V noci z 1. na 2.5.1945 Sověti obsadili obec Klenovice na Hané - 7 km od letiště. Fronta se tam ustálila až do konce války.

----------

Ve dnech 2. a 3.5.1945 bylo letiště Suchdol nad Odrou vyklizeno.

Ve dnech 2. a 3.5.1945 bylo letiště Jakartovice u Opavy vyklizeno.

----------

----------

4.5.1945 Němci vyhodili do povětří poslední zbylé objekty.(?)

----------

5.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА a bombardéry od 321 бад, které útočily na německé pozice u obce Moravský Beroun (okres Olomouc), Šternberk (okres Olomouc), Olomouc, Šmejl?, a dále stíhačky prováděly průzkum u obce Dvorce (okres Bruntál), Litovel (okres Olomouc), Prostějov, Olomouc, Lipník nad Bečvou (okres Přerov). Deník stíhacího korpusu.

----------

----------

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

7.5.1945 letouny Il-2 a Il-10 od 224 шад, 8 шак, 8 ВА pod přikrytím stíhaček od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА a od 15 гиад, 10 иак, 8 ВА útočily na německé pozice v okolí Olomouce, Klepáčova (okres Šumperk), Šternberka, a průzkum silnic mezi obcemi Náměšť na Hané - Prostějov - Olomouc - Litovel - Břidličná (okres Bruntál) - Václavov u Bruntálu (okres Bruntál) - Rýmařov (okres Bruntál) - Horní Město (okres Bruntál) - Valšov (okres Bruntál). Deník bitevní divize od 1.5.1945.

7.5.1945 podnikla rumunská bitevní Grupul 8 Asalt / Picaj dvě bojové akce. Čtyři Hs 129 a tři Ju 87 této jednotky doprovázelo osm Bf 109 od stíhací Grupul 9 Vanatoare z letiště Piešťany. Během útoku Štuk na nádraží v Prostějově byl německým flakem těžce zasažen letoun Bf 109 G-6, který pilotoval Adj. av. Gheorghe /Ghitu/  Scordila. Ohlásil ve výšce 2 000 m  rádiem, že byl zasažen, vynechává mu motor a musí nouzově přistát. Pilot si v kopcovitém terénu vybral k nouzovému přistání relativně rovný pruh pastvin severně od obce Divoky (okres Kroměříž). Letoun rozbit, pilot nezraněn. Druhý den se vrátil ke své jednotce. Letecká badatelna.

----------

8.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА a bombardéry od 321 бад, které útočily na německé pozice u Olomouce, Litovle, Náměšti na Hané a dále stíhačky prováděly průzkum u Olomouce, Loštic (okres Šumperk), Moravské Třebové (okres Svitavy) a Prostějova. Deník stíhacího korpusu.

8.5.1945 zaznamenány tři Bf 110 (od 4./NJG 100 ?) útočící na postupující Rudou armádu. Za linií frontu zpozorováno 7 německých letounů. Deník letecké armády.

8.5.1945 letouny Corpul 1 Aerian Român z ( Miskolc či Zvolen či Piešťany) (?) bombardovaly Prostějov. Byla zapálena střecha budovy mužstva č. III v kasárnách u letiště, která následně celá shořela.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Časně ráno 9.5.1945 bylo město již vojensky vyklizeno a zástupci radnice (parlamentáři) odjeli na frontovou linii k Brodku u Prostějova sdělit, že Němci již odjeli.

Kolem deváté hodiny Rudá armáda začala obsazovat město. Poté započal soupis všech vojenských gážistů z Prostějova a okolí v prostějovské sokolovně a to podle jednotlivých zbraní. Následně bylo zřízeno vojenské velitelství politického okresu Prostějov, které mělo za úkol rozdělit důstojníky, rotmistry a mužstvo rovnoměrně na obě letiště. Pro posádky obou letišť nastala celá řada úkolů s uvedením objektů v kasárnách i na letištích a na letištních plochách do použitelného stavu.

V areálu celého prostějovského letiště byl velký nepořádek. Německá posádka měla v plánu zničit kasárny trhavinami, které byly rozmístěny ve všech budovách a částečně připraveny k zapálení. K výbuchu patrně nedošlo díky potřebě co nej rychlejšího opuštění kasáren na konci války. V každé budově však byly otevřené vodovodní kohoutky, takže objekty měly promáčené stropy a stála v nich voda. S opravnými pracemi se proto nemohlo otálet. Postupně se dařilo dávat jednotlivé budovy do pořádku. Ve strašném stavu bylo i letiště, nejvíce byla zničena jeho jižní strana hlubokými dírami v povrchu.

Bf 109 G-14/AS "bílá 13" od 10./JG 77 helo8081.jpg (98514 bytes). Bf 109 G-14/AS "bílá 6" od 9./JG 77 helo8079.jpg (93487 bytes). Bf 109 G-14 "bílá 2" od 9./JG 77 helo8080.jpg (85632 bytes).

----------

----------

----------

Nejnutnějšího leteckého provozu bylo letiště však schopno již 12.5.1945

 

 

1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Počátkem června 1945 opětovně zahájilo činnost Vojenské letecké učiliště (VLU) VÚ 2295. V této době se učiliště sestávalo jen z technické správy, dopravní čety a skladu technické správy. Podřízeno VLO 3.

Veškeré obnovovací práce v kasárnách i na letišti byly prováděny do 15.6.1945, kdy kasárna obsadila Rudá armáda za účelem střežení letiště.

Celá vojenská posádka učiliště se pak přemístila do městských jezdeckých kasáren a poté do barákového tábora za prostějovským sokolským stadionem. Ubytování v dřevěných barácích i organizace práce byla stále složitější, a proto se ještě v průběhu června přesunuli gážisté z barákového tábora na letiště Baťov, kde byla zřízena Letištní peruť Zlín sestávající z mužstva výcvikového praporu ze Zlína (byli to bývalí příslušníci leteckých útvarů první republiky). Tato peruť byla složena z velitelství a jedné letky pomocné a technické. Zbytek mužstva v barákovém táboře byl předán do stavu letecké jednotky, která se v polovině července přesunula do Zlína v podobě Přeškolovacího kurzu. V červnu 1945 začalo velitelství povolávat domácí letce všech kategorií k lékařským prohlídkám, ti kteří prošli, byli posíláni do VLU do barákového tábora za prostějovským sokolským stadionem. První skupina přišla dne 25.6.1945, další pak 4.7.1945. Jednalo se o výkonné letce z leteckých oblastí Čech a Moravy. Dne 30.6.1945 bylo MNO nařízeno vytvořit z těchto letců Přeškolovací kurz. Tento kurz byl zahájen dne 12.7.1945. Stav kurzu v jeho začátku čítal 34 důstojníků, 46 aspirantů, 136 poddůstojníků a vojínů.

V červenci 1945 byla v Prostějově zřízena Letištní peruť Vojenského leteckého učiliště.

Od 12.7.1945 byl zahájen Pilotní přeškolovací kurs 1 (PPK 1). Později byli radiotelegrafisté odesláni do kurzu na Ruzyni a pozorovatelé se měli přecvičit na navigátory v Navigačním přeškolovacím kursu na letiště Baťov.

K 1.8.1945 byl pplk. let. Josef Duda povýšen na plukovníka. Kdy se stal velitelem VLU?

18.8.1945 vydal plk. let. Josef Duda rozkaz, kterým stanovil prozatímní organizaci:

I. Velitelství tvořil:
a) Velitel, zástupce, 1. a 2. pobočník, technický pobočník, osvětový důstojník a tělovýchovný důstojník.
b) Profesorský sbor.
c) Překladatelské oddělení.
d) Tiskařské oddělení.
e) Knihovna a ústředního kabinet.
 

II. Pilotní přeškolovací kurz tvořící:
Velitel, pobočník, řídící leteckého výcviku a jeho zástupce, řídící teoretického výcviku, výkonný důstojník a jeho zástupce, písaři, zapisovatelé času, učitelé létání a žáci. Tento kurz byl zahájen 3.9.1945 a jeho délka byla čtyři až šest měsíců. Tento výcvik se skládal ze zkráceného elementárního (dvojí řízení, sólo lety, noční výcvik, akrobacie a lety ve skupině - dohromady třicet hodin),
zkráceného pokračovacího (střelba, přístroje, noční lety, akrobacie, lety ve skupině - taktéž v třicet hodin) a zkráceného bojového (dvacet hodin na jednoho žáka)

III. Pilotní instruktorský kurz neboli Škola pro učitele létání zahrnující:
a) Skupina zahraničních letců - žáci, kteří měli být vycvičeni pro učitelskou funkci na pokračovacích letounech.
b) Skupina domácích letců - žáci, kteří měli být vycvičeni pro učitelskou funkci na letounech elementárních.
Doba trvání tohoto kurzu byla tři měsíce, zahájen byl také 3.9.1945.
 

IV. Navigační přeškolovací kurz - jeho začátek a délka byly stejné jako u dvou
výše zmíněných kurzů.

Takto nově, avšak prozatímně organizované učiliště zahájilo svoji činnost v barákovém táboře v Prostějově za sokolským stadionem. Předpokladem pro budoucí výcvik bylo, že se učiliště bude zabývat výhradně pilotním výcvikem. Kurzy jiných kategorií výkonných letců byly k VLU přiřazeny jen přechodně. Učiliště mělo k dispozici tři letiště - Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

18.8.1945 byl zřízen Pilotní instruktorský kurs 1.

V srpnu 1945 Sověti opustili prostějovské kasárny i letiště.

20.8.1945 se Navigační přeškolovací kurs ve Zlíně přestěhoval do Prostějova.

26.8.1945 se Letištní peruť Zlín na letišti Baťov přemístila do Prostějova a přejmenovala se na Letištní peruť Prostějov I.

28.8.1945 byla Letištní peruť Vojenského leteckého učiliště přemístěna do Stichovic.

30.8.1945 se Navigační přeškolovací kurs přestěhoval do Stichovic.

K 15.9.1945 již bylo VLU podřízeno ve věcech výcvikových a personálních přímo VL, a sestává z velitelství, Pilotního přeškolovacího kursu a Školy pro učitele létání.

Prostějovské letiště bylo po válce v tak špatném stavu, že zde nebylo možné provádět praktický výcvik, a proto se kurzy v podstatě ihned po svém zahájení musely přestěhovat jinam.

K 19.9.1945 se PPK 1 a PIK 1 přesunul do Olomouce.

28.10.1945 obdrželo učiliště v Praze svůj původní prapor z předválečné doby, který byl spolu s dalšími prapory leteckých pluků po dobu války ukrýván.

Na základě výnosu čj.14.401 Hl.št/vel.let.1945 ze dne 29.8.1945 byla ke dni 15.9.1945 v Hradci Králové zřízena Letecká vojenská akademie. Sídlit měla v prvorepublikových kasárnách ve Věkoších, v blízkosti letiště. Z důvodu rozsáhlých oprav kasárenských budov byla ale dočasně redislokována do Havlíčkova Brodu. Prvním velitelem LVA se stal plukovník letectva Jaroslav Plass. Úkolem LVA bylo v tříletém studiu a výcviku vychovat piloty v hodnosti poručíka letectva. Frekventanti LVA měli výsadu užívat během výcviku titul letecký akademik. Součástí LVA byla Škola na důstojníky letectva v záloze (ŠDLZ), zřízena k 1.11.1945 dle výnosu VL čj.16.549 ze dne 3.10.1945. Měla připravovat záložní důstojníky letectva v odbornostech navigátor a technik v šestiměsíčním teoretickém studiu. Začala působit v Prostějově v LU. Od 1.10.1945 v Chrudimi přijímač ŠDLZ. Základní vojenský výcvik trval asi 6 týdnů. Poté aspiranti byli převeleni do Prostějova.

Na konci roku 1945 se přímo při VLU nacházel Pilotní přeškolovací kurz na letišti Olomouc a Škola pro důstojníky letectva v záloze na letišti Prostějov I , na kterém zároveň probíhaly poslední stavební práce v rámci jeho poválečné obnovy. Vyvstala tedy vhodná doba pro realizaci stanoveného cíle, aby se v učilišti prováděl výhradně pilotní výcvik. V listopadu 1945 proto přišel návrh na novou organizaci, v základních rysech měla vypadat takto:
Velitelství a pomocnými orgány s oddělením překladatelským a tiskařským, Pilotní škola elementární na letišti Prostějov I , Pilotní škola pokračovací na letišti Prostějov II a Pilotní škola bojová a Škola pro učitele létání na letišti Olomouc.

V listopadu 1945 převzalo VLU do své sestavy letištní perutě v Prostějově, Stichovicích a Olomouci, které do té doby byly samostatnými útvary v podřízenosti VLO 3.

K 30.11.1945 byly tyto tři letištní perutě přejmenovány na pomocné perutě a začleněny do organizace učiliště s úkolem zabezpečení technické a týlové stránky výcviku a veškerého provozu učiliště. Pomocná peruť I Prostějov I.

Vznikla Letištní správa Prostějov I.

V polovině prosince 1945 bylo učiliště přejmenováno na Letecké učiliště (LU), z důvodu možné záměny s VLÚ - Vědeckým leteckým ústavem v Letňanech.

Škola pro odborný dorost letectva.


Od ledna 1946 vznikaly pilotní školy jakožto řídící mezičlánek leteckého výcviku mezi velitelstvím LU a výcvikovými jednotkami. Byly podřízeny po všech stránkách veliteli školní peruti s výjimkou výcvikových otázek, kde podléhaly veliteli LU. Pilotní škola sestávala z velitelství, učitelského sboru a vlastní pilotní školy, kterou tvořili učitelé létání a žáci.

7.1.1946 byl zřízen PPK 2.

15.1.1946 vzniklo Velitelství pilotních škol a kursů Prostějov I. Velitelem školy v Prostějově se stal mjr. let. Rudolf Zíma. Od kdy?

29.1.1946 byly pomocné perutě reorganizovány na školní peruti. Školní peruť I VÚ 8919.

V lednu 1946 byla Letištní správa Prostějov I včleněna do Školní perutě I.

1.2.1946 byla v Prostějově zřízena PŠE 1a  (Pilotní škola elementární), do níž nastoupilo 60 žáků z LPŠ ve Šternberku, zbývajících 48 ještě zůstalo v LPŠ.

9.2.1946 se z Velitelství pilotních škol a kursů Prostějov I stalo Velitelství pilotních škol Prostějov.

26.2.1946 obdrželo název Pilotní škola I Prostějov.

V dubnu 1946 zahájen praktický letecký navigační výcvik na letounech C 5 navigátorů ŠDLZ. Od června 1946 se létalo na C 3 ve Stichovicích.

Od 23.5.1946 do 1.11.1947 součástí Školní perutě I byla PŠ I Prostějov.

Zbytek turnusu nastoupil 31.5.1946 z LPŠ ve Šternberku do Prostějova jako PŠE 1b spolu s jedenácti důstojníky.

Od 1.6.1946 k nim přibyla Pilotní škola II Stichovice.

1.7.1946 byla v Prostějově zřízena PŠP 1a  (Pilotní škola pokračovací), do níž nastoupilo 44 žáků z PŠE 1a. 21 frekventantů PPK 2 bylo spojeno s částí PŠE 1a a pokračovací výcvik odlétali spolu ve Stichovicích.

Od 1.10.1946 byla ŠDLZ přemístěna do Pardubic.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

1.11.1946 zahájil PŠP 1b v počtu 52 žáků a k nim byla přičleněna PŠE 1c, tvořená 28 letci, z nichž 27 bylo absolventy I. ročníku bývalé slovenské školy leteckého dorostu, kteří neměli dokončený výcvik.


1.6.1947 bylo slavnostně vyřazeno 41 letců PŠP 1a spolu se sedmi frekventanty PPK 2. Video. Po slavnosti následovaly vyhlídkové lety.

1.7.1947 bylo 25 pilotů zařazeno do ŠPUL a 19 pilotů ke stíhacímu výcviku v SVS v Českých Budějovicích.

26.7.1947 ortofotomapa.

31.8.1947 byla slavnostně vyřazena PŠP 1b v celkovém počtu 72 pilotů (z toho 36 turnus I.b a jeden původně z turnusu I.a), z nichž k dalšímu výcviku v SVS v Českých Budějovicích nastoupilo 27 (14 z turnusu I.b, zbytek ostatní), a k výcviku na dvoumotorových letadlech v Plzni 39 pilotů (22 turnus I.b, zbytek ostatní).

 Z Olomouce do PŠP 3 nastoupilo 55 žáků.

1.10.1947 byly školní perutě přejmenované na školní základny, které dnem 1.11.1947 přešly do podřízenosti V II. LO. v Brně, ovšem se zachováním dosavadních povinností vůči LU. Školní základna I.

Od 1.11.1947 přešly pilotní školy již jako samostatné útvary do podřízenosti velitele LU. Obdržely svá krycí čísla: PŠ I VÚ 8967.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.

Od listopadu 1947 do května 1948 působila u učiliště Aplikační škola nižších důstojníků letectva. Instruktor Ján Režňák v Olomouci na návrh bývalých pilotů RAF mjr. Karla Vildomce a kpt. Josefa Kubáka byl odeslán do Aplikační školy nižších důstojníků letectva kde měl dosáhnout hodnost poručíka letectva.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

LU v Prostějově postihly personální čistky.

V dubnu 1948 byl Ján Režňák propuštěn z armády a degradován.V poslední chvíli kpt. Kubák, který byl rovněž propuštěn z armády, stačil ještě vystavit potvrzení o absolvování školy, proto nemusel Režňák odejít od létání nadobro. Chytnul se v Povážské Bystrici.

27.5.1948 bylo slavnostně vyřazeno 51 pilotů PŠP 3 (včetně jednoho dalšího mimo III. turnus), kteří pokračovali v bojovém výcviku v SVS v Českých Budějovicích.

Od června 1948 se Aplikační škola nižších důstojníků letectva přejmenovala na Kurs nižších důstojníků letectva.

Od 1.7.1948 nastoupilo 36 žáků z Olomouce. Do PŠP 5j nastoupilo 24 žáků a do PŠP 5d nastoupilo 12 žáků.

Od 1.12.1948 nastoupilo 56 žáků z Olomouce. Do PŠP 6j nastoupilo 32 žáků a do PŠP 6d nastoupilo 24 žáků.


19.3.1949 bylo slavnostně vyřazeno 36 pilotů od PŠP 5j a PŠP 5d. 24 pilotů odešlo do SVS ve Zvolenu a 12 pilotů dvoumotorových letadel bylo rozděleno k útvarům.

1.5.1949 byla do organizace LU začleněna Letecká přípravná škola.

Od 1.5.1949 do 31.7.1949 (přišel z Olomouce) Mojmír Reich absolvoval PŠP 6. Dňa 30.6.1949 splnil podmienky na menovanie letca I. triedy. Nalietal 805 hodín, z toho v skúšobnej dobe 501 hod. Poté do Hradce Králové. Zdroj.

31.7.1949 bylo slavnostně vyřazeno 36 pilotů od PŠP 6j a PŠP 6d a jeden pilot navíc. 20 pilotů odešlo do SVS ve Zvolenu a 19 odešlo do ŠPUL v Olomouci.

PŠP 7 zahájilo 59 žáků.

Od 1.10.1949 nové krycí číslo PŠ I Prostějov VÚ 3999 a ŠZ I VÚ 9952.

Od 1.12.1949 PŠP 8d.


1.1.1950 byla zřízena v rámci učiliště Navigační škola VÚ 9982 v Prostějově.

1.3.1950 bylo slavnostně vyřazeno 39 pilotů od PŠP 7j a 17 pilotů od PŠP 7d. 17 pilotů odešlo do SVS ve Zvolenu, 22 odešlo do ŠPUL v Olomouci a 17 pilotů letounů C 3 bylo rozděleno k útvarům.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

1.5.1950 bylo nařízeno přečíslování pilotních škol a školních základen tak, aby číslování odpovídalo posloupnosti výcviku. Pilotní škola III a Školní základna III.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

K 1.7.1950 se Navigační škola přemístila do Havlíčkova Brodu.

Od 15.8.1950 Letecké učiliště.

1.11.1950 bylo slavnostně vyřazeno 10 pilotů od PŠP 8d.

30.11.1950 pojíždějící letoun C 2B "UC-65" od PŠ III let. dor. Svárovského vrtulí usmrtil por. Bohumíra Livara. Letecká badatelna.

PŠP 9.


S účinností k 15.1.1951 byly školní základny přejmenovány na letecké základny typu B (pro letecké školy). 25. letecká základna. Zároveň přešly do podřízenosti velitelství územně příslušných leteckých technických divizí, vzniklých k 1.1.1951 z dosavadních VLO.

15.3.1951 byly pilotní školy přejmenovány na letecké školní pluky (LŠP). Z z PŠ III vznikl 4. lšp. Letadla označeny UF.

25. LZ přejmenována na 25. letištní prapor.

15.6.1951 bylo slavnostně vyřazeno 72 pilotů od PŠP 9 spolu s jedním dalším.

PŠP 10.

28.10.1951 bylo slavnostně vyřazeno 108 pilotů od PŠP 10.


.


Ortofotomapa z roku 1953. Červený kruh vjezd do areálu. Modrý kruh letiště.

V roce 1953 se 30. lbip na letišti Prostějov II /Stichovice přemístil do Piešťan. Poté tam byl přemístěn výcvik na S-199.


K 1.10.1954 byl 4. lšp LU přečíslován na 2. lšp. Jednotka ale létala na letišti v Přerově. Letadla označeny UF.

Na podzim roku 1954 se 1. lšp v Olomouci přestěhoval do Prostějova. Letadla označeny UC. Zde probíhal elementární výcvik na letounech C-105 (Z-126 Trenér) a pokračovací výcvik na letounech C-11 (Jak-11).


Od 1.1.1955 ve Stichovicích výcvik 16. turnusu LU na CS/S-199 s problémy, proto od 21.3.1955 výcvik na CB/B-33.

 

V prosinci 1977 v pokojíku, na který ani neměl nárok, umírá vojín. v.v. Josef Duda, CBE, jinak pomocný dělník-závozník n.p. Železárny Prostějov, jenž v letech 1939-45 nasazoval život za porobenou vlast v leteckých bitvách o Francii a Velkou Británii, kde dosáhl britské hodnosti Group Captain (plukovníka) RAF a po válce velel Leteckému učilišti. Jaké si z toho vezmete poučení?