1919-27.12.1921.22.02.2024
1919-27.12.1921.
1.3.1920 v Olomouci vznikla Letecká setnina 9.
Ve výzbroji měla letouny SPAD S.VII C1.
Od 1.5.1920 podléhala Letecké skupině na Moravě.
Od 6.9.1920 podléhala Letecké skupině I/2.
12.9.1920 leteckého dnu v Brně se zúčastnili s dvěma letouny SPAD S.VII C1 npor. Topič a pol. pilot Černohous.
20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 33.
Od března 1921 podléhala Leteckému pluku 2.
27.12.1921-1926.
Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.
8.2.1923 se zabil velitel roty kpt. Josef Pospíšil na stroji SPAD S.VII C1 v. č.20096.
Od března 1923 podléhala Leteckému praporu I/2.
Velitel npor. F. Diviš.
V květnu 1923 měla ve výzbroji sedm letounů SPAD S.VII C1, čtyři letouny SPAD S.XIII a jeden letoun Albatros B.II.
10.6.1923 okolo 9 hodiny u Bohdalova (okres Žďár nad Sázavou) proběhlo nouzové přistání vojenského letadla. Npor. Otto Bayer zachytil o koruny stromů a dopadl na pole. Pilot byl vážně zraněn. Prvotní ošetření provedl MUDr. Vejrosta.
13.6.1923 po vzletu z plochy u Zbejšova (dnes Zbýšov) (okres Brno-venkov) letounu Letov Š 10.19 vysadil motor. Letoun narazil do stavební budky. Posádka npor. František Diviš, npor. Jindřich Joukl lehce zraněni. Šest osob zraněno, jedna zahynula. Letecká badatelna.
Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.
J. Krajča
horní řada, druhý zprava.
20.11.1923 des. pilot letec Karel Tkadlec se zřítil u Rožnova nad Radhoštěm s letounem SPAD S.VII C1 v.č. 20049.
Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 2 
.
4.5.1924 přejmenovala na Letku
33 E. Podléhala Letecké
peruti I/2 .
V říjnu 1924 měla pouze zapůjčené letouny.
Od října 1926 podléhala Letecké
peruti II/2 .
, 
, 
od 12.1926.
V neděli 22.9.1929 už po skončení leteckého dne (zpoždění bylo způsobeno v místě předchozí produkce v Dolním Benešově) přiletěl nad Přerov tříčlenný roj stíhacích letounů Š 20 od Letky 33. Jeden z letounů, pilotovaný četařem Stanislavem Bednářem, měl závadu na motoru. Pilot situaci zvládl a bezpečně přistál na cvičišti u jezdeckých kasáren. V pondělí dopoledne byla závada odstraněna a pilot odstartoval k přeletu do Olomouce. Vystoupal do výše 150 m, vrátil se a před očima vojáků začal provádět výkrut. Pilot obrat nezvládl, ztratil výšku a přes jeho zřejmé úsilí letoun zachytil o zem, odrazil se a dopadl znovu na zem jako troska. Zpřelámané tělo pilota bylo sice z trosek okamžitě vyproštěno, ale pomoci mu nebylo. Tragédii přihlížela i pilotova milá, která za ním přijela z Olomouce.
1.10.1929 se přejmenovala na Letku 34.
1.10.1937 v Olomouci vznikla Letka
33, T,
červené zabarvení vrtulového kužele. Podléhala Třetí
peruti leteckého pluku 2 
.
REVI 69/2007
19.9.1938 přelet do Tovačova. Velitel por. let. Karel Mrázek.
24.9.1938 byla Letka 33 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-10. Vznikla Letka 33. Krycí jméno ? Velitel por. let. Karel Mrázek. Podléhala III. peruti leteckého pluku 2, velitelství .
Velitelství II. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál plukovník letectva Jaroslav Plass.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
7.10.1938 přesun do Otrokovic.
15.10.1938 přesun do Olomouce.
22.10.1938 byla Letka 33 demobilizována.
Por. František Fajtl od Letky 63 v Přerově létal i do Olomouce, kde cvičil na stíhačkách B.534 od Letky 35 a Letky 33.
