Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Letecká setnina 9

Letecká rota 33

Letka 33

07.09.2019

1919-27.12.1921.

1.3.1920 v Olomouci vznikla Letecká setnina 9.

 Ve výzbroji měla letouny SPAD S.VII C1.

Od 1.5.1920 podléhala Letecké skupině na Moravě.

Od 6.9.1920 podléhala Letecké skupině I/2.

12.9.1920 leteckého dnu v Brně se zúčastnili s dvěma letouny SPAD S.VII C1 npor. Topič a pol. pilot Černohous.

20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 33.

Od března 1921 podléhala Leteckému pluku 2.

27.12.1921-1926.

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

8.2.1923 se zabil velitel roty kpt. Josef Pospíšil na stroji SPAD S.VII C1 v. č.20096.

Od března 1923 podléhala Leteckému praporu I/2.

Velitel npor. F. Diviš.

V květnu 1923 měla ve výzbroji sedm letounů SPAD S.VII C1, čtyři letouny SPAD S.XIII a jeden letoun Albatros B.II.

10.6.1923 okolo 9 hodiny u Bohdalova (okres Žďár nad Sázavou) proběhlo nouzové přistání vojenského letadla. Npor. Otto Bayer od Leteckého pluku 2 z Olomouce zachytil o koruny stromů a dopadl na pole. Pilot byl vážně zraněn. Prvotní ošetření provedl MUDr. Vejrosta.

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

J. Krajča horní řada, druhý zprava.

20.11.1923 des. pilot letec Karel Tkadlec se zřítil u Rožnova nad Radhoštěm s letounem SPAD S.VII C1 v.č. 20049.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 2 .

4.5.1924 přejmenovala na Letku 33, E. Podléhala Letecké peruti I/2 .

V říjnu 1924 měla pouze zapůjčené letouny.

Od října 1926 podléhala Letecké peruti II/2 .

, , od 12.1926.

V neděli 22.9.1929 už po skončení leteckého dne (zpoždění bylo způsobeno v místě předchozí produkce v Dolním Benešově) přiletěl nad Přerov tříčlenný roj stíhacích letounů Š 20 od Letky 33. Jeden z letounů, pilotovaný četařem Stanislavem Bednářem, měl závadu na motoru. Pilot situaci zvládl a bezpečně přistál na cvičišti u jezdeckých kasáren. V pondělí dopoledne byla závada odstraněna a pilot odstartoval k přeletu do Olomouce. Vystoupal do výše 150 m, vrátil se a před očima vojáků začal provádět výkrut. Pilot obrat nezvládl, ztratil výšku a přes jeho zřejmé úsilí letoun zachytil o zem, odrazil se a dopadl znovu na zem jako troska. Zpřelámané tělo pilota bylo sice z trosek okamžitě vyproštěno, ale pomoci mu nebylo. Tragédii přihlížela i pilotova milá, která za ním přijela z Olomouce. 

1.10.1929 se přejmenovala na Letku 34.



1.10.1937 v Olomouci vznikla Letka 33, T, červené zabarvení vrtulového kužele. Podléhala Třetí peruti leteckého pluku 2 . REVI 69/2007


19.9.1938 přelet do Tovačova. Velitel por. let. Karel Mrázek.

24.9.1938 byla Letka 33 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-10. Vznikla Letka 33. Krycí jméno ? Velitel por. let. Karel Mrázek. Podléhala III. peruti leteckého pluku 2, velitelství .

Velitelství II. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál plukovník letectva Jaroslav Plass.

Jednotky přidělené pozemním formacím
Bojové letectvo

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


7.10.1938 přesun do Otrokovic.


15.10.1938 přesun do Olomouce.

22.10.1938 byla Letka 33 demobilizována.