Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Žilina Sillein (maďarsky Zsolna) Жилина

Veřejné hlavní letiště a Stálé vojenské letiště

Brezový Majer

Straník

MAPA.

27.06.2019

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Prvé ukážky lietania v Žiline sa uskutočnili pod vedením bývalého vojenského pilota z rokov 1914-1918 Huberta Kráľa. Boli to ukážky balansovania a prízemné skoky na klzáku na futbalovom ihrisku na Strelnici v Žiline (dnešný futbalový štadión MŠK Žilina).

Jeho nástupcom bol Žilinčan Štefan Pleško. Pleško ako študent Vysokej školy technickej v Prahe získal letecké skúsenosti a výkonnostný stupeň B na letisku Raná u Loun. V Žiline vytvoril okolo seba skupinu nadšencov a záujemcov o plachtársky výcvik. Patrili k nim Štefan Česnek, Pavol Poliaček, Ján Budík, Bartolomej Klein, Vatkerty a ďalší mladí chlapci. Boli to najmä modelári, ktorí sa združovali na žilinskej reálke pod vedením profesora Smilaura.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


V roku 1928 Masarykova letecká liga ( MLL) má 310 miestnych skupín a 8 župných organizácii. Na Slovensku vznikajú prvé Místní skupiny MLL v Prešove, Košiciach, Zvoleni a Žiline.


.


.


.


Od roku 1932 budování letiště. Pomalý postup prací.

Nadšenie a obrovský záujem o lietanie prejavili aj niektorí dôstojníci v žilinských kasárňach. Veliteľ žilinskej posádky major Čeněk Vymetal zorganizoval zbierku medzi občanmi Žiliny a členmi MLL na zakúpenie dvoch klzákov Zlín Z V a jedného štartovacieho lana. Klzáky boli uskladnené v žilinských kasárňach, odkiaľ ich mladí žiaci pilotovania nosili do terénu aj do vzdialenosti 3 kilometre. Nadšenie a túžba po lietaní prekonali všetky útrapy.


Pod dozorom inštruktora Štefana Pleška sa žilinskí plachtári učili lietať na vojenskom cvičisku Brezový Majer (dnešné sídlisko Vlčince). Na výcvik sa využívali menšie kopce oblý Veľký diel nad vojenským cvičiskom a kopec Dúbrava nad Bytčicou. 


Koncom jesene 1934 inštruktor Štefan Pleško štartoval pokusne z vysokého kopca Dubeň nad terajším futbalovým štadiónom MŠK Žilina. Po trojminútovom lete preletel ponad Váh a železničnú stanicu a pristál na futbalovom ihrisku pri Váhu. Bol to výkon, o ktorom dlho písala denná tlač.


Neskôr začal Pleško lietať z vysokého kopca Straník. Pristával na južnej strane pod Straníkom pri obci Teplička, neďaleko od sochy sv. Jána. Po niekoľkých takýchto letoch Štefan Pleško nadviazal spojenie s najlepším vtedajším plachtárom ČSR a športovým leteckým komisárom Ing. Elsnicom a pozval ho, aby si Straník a Dubeň vyskúšal.

Slávek Rodovský s dvoumístným větroněm EL 2 M Šedý vlk se zúčastnil soutěže - I. národné Štefánikovi plachtárské závody na Sitne 1935, poté zkoušel plachtový terén na Straníku. Prvním letem nalétal 1 hod. 55 min., druhým letem nalétal 1 hod. 10 min.

Tento plachtársky nadšenec prišiel na Straník v apríli 1935. Štefan Pleško mu predviedol let za juhovýchodného vetra na klzáku Zlín Z V a plachtil pol hodiny nad Straníkom a Dubňom. Pristál pri soche svätého Jána v Tepličke. Tento let mu športový komisár Elsnic uznal ako splnenie výkonnostnej podmienky stupňa C. Štefan Pleško sa stal prvým plachtárom a nositeľom tohto stupňa na Slovensku. Ing. Josef Elsnic potom na svojom vetroni Kassel 20 "Haná" lietal skúšobne nad Straníkom a Dubňom 2,5 hodiny. Potom športový letecký komisár Elsnic vyhlásil Straník za najvýhodnejší plachtársky terén nielen v Československu, ale aj v Európe. Ihneď zariadil, aby sa na severnej strane pod Malým Straníkom postavil hangár. 

Otvorili ho už 24.8.1935.

V roce 1935 Štefan Pleško konstruoval výkonný vetroň Jánošík. V roce 1936 se stavěl u Sodomky ve Vysokém Mýtě. Podrobnosti.

První postavena budova.


5.-19.7.1936 III. národní soutěž plachtařů. Před touto soutěží byl pořádán cvičný kurz, aby se závodníci seznámili s novým terénem. Soutěž by byla mnohem úspěšnější, kdyby ze 14 dnů nebyly jen 4 dny letové. Přesto však dosažené výsledky byly na tu dobu uspokojivé a odpovídaly vynaloženému úsilí. Soutěže se zúčastnilo 17 družstev včetně beogradské grupy Deveti aeroklubu Kraljevine jugoslavie. Ze 34 přihlášených větroňů se zúčastnilo soutěže 24 větroňů. Celkem bylo 14 větroňů konstrukce československé, 8 německé a 2 konstrukce polské našich jugoslávských hostí.  Celkem se zúčastnilo 28 soutěžících.

Z Prahy přivezli větroň FPZ 1 OK-CHICHICH, který ještě nebyl zalétnutý. Vladimír Šilhan provedl s ním několik skoků a pak již větroň šel přímo do závodů, kde nalétal necelé 3 hod. Antonín Zrna s ním obsadil 18. místo.

Karel Pečiva s kluzákem Peta Z (Peta ušatá) získal v celkovém pořadí 11. místo.

Užhorodským se podařilo ještě před zahájením závodů rozbít větroň Goppingen Gö 1 Wolf. Do 7.7.1936 ho opravili.

Jiří Smrčka s větroněm Šp 2 "Kamarád" ještě před závody ho posadil do lesa a poškodil. Stihl ho opravit ale protože neměl zkoušku C, nebyl do závodů připuštěn. V závodech létal druhý větroň tohoto typu, pražský "Atom" od PO MLL Walter. Jeho pilot Václav Krucký se umístil na 19. místě z 28 soutěžících.

Jaroslav Špitálský s větroněm Šp 2a Fortuna se umístil na 10. místě.

Grunau Baby II: lounské "Břvany", olomoucká "Lída", brněnská "Slávia". S "Břvany" se zúčastnil Vojtěch Schleis, celkově se umístil na 4. místě z 28 závodníků.

Grunau Baby I OK-FR-FR Františka Slováka, celkově se umístil na 15. místě z 28 závodníků. Podrobnosti

Zlínští plachtaři Antonín Glacner a Břetislav Kotyza létali s větroni Zlín X "Toma" a "Janeček". Již 8.7.1936 pilot Kotyza havaroval s větroněm "Janeček". Po vzletu přechod do vývrtky a pád na svah. Pilotu se nic nestalo. Antonín Glacner docílil třetí nejdelší dobu letu 7 hod. 45 min a převýšení 1 230 m, čímž získal čs. národní výškový rekord. Ale 15.7.1936 byl sražen závětrným výrem za Straníkem a při přistání vyvrátil křídla ze závěsů.

he577.jpg (96473 bytes) Prostějov reprezentoval R. Hübner s větroněm Rhön Adler "Prostějov" se umístil na 5. místě v soutěži jednotlivců, když již první den ulétl vzdálenost 28 km. Po přistání byl však větroň v terénu bouří obrácen a poškozen. Byl však opraven a prakticky poslední závodní den 15.7.1936 se podařilo R. Hübnerovi docílit třetího nejlepší doby letu 7 hod. 19 min.

Olomoucký větroň Kassel 25 létal s označením "Velehrad" (ex "Dea").

helo5304.jpg (242246 bytes) Olomoucký větroň CH 2 Duha I. OK-MARIO létali piloti Oldřich Bureš a ing. Jaromír Chlup. Dne 8.7.1936 se pilotu Burešovi podařilo při prvním přistání přerazit trup. Byl však ale opraven a 15.7.1936 se podařilo pilotu Chlupovi let v trvání 7 hod. 16 min 51 sec.

I. olomoucké družstvo PO MLL, tj. piloti Rudolf Steyskal a Karel Prachař létající na VSB 35 a piloti Oldřich Bureš a ing. Jaromír Chlup létající na CH-2 získali 1. místo v celkové klasifikaci.

Tři větroně EL 2 M Šedý vlk. Žilinský "Straník" s pilotem Ladislavem Vaníčkem, českobudějovická "Sumava" s pilotem Josefem Maňákem a PO ARČs s "Pelikánem" s Antonínem Zrnou.

Slávek Rodovský s větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol" skončil v celkovém pořadí na 17. místě. Jarmila Králová předvedla ukázkový aerovlek.

Celkem bylo v této soutěži za 4 dny provedeno 97 startů v celkové době 172 hodin 20 minut. Největší výšky na nízkém startu dosáhl František Piterman na větroni PP 1 Tulák, a to 1 230 m, a tento výkon se stal národním rekordem. Nejdelší doby 8 hod. 36 min. dosáhl v tomto závodě Stanojevič z družstva Deveti.

Při zpáteční letu do Olomouce se v prostoru Helfštýna v silné turbulenci propadla vlečná, která strhla i větroň CH 2 Duha. Tomu se utrhlo křídlo. Pilot Bureš se zachránil pomocí padáku.

Ústřední škola MLL přidělila na Straník tři kluzáky Skaut Standard. Kdy?


Z Vysokého Mýta přivezli větroň VP 1 Jánošík.

25.7.1937 zahájeny  na Straníku u Žiliny IV. národní soutěž plachtařů. Závodů se ale zúčastnilo jen 11 větroňů, z nich 4 havarovaly. Zúčastnila se pouze jediná Grunau Baby II "Lída" z Olomouce bez valných úspěchů.

25.7.1937 Jarmila Králová s větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol" havarovala v první zatáčce. Sokol měl zničený trup a pilotka si zlomila nohu.

Jaroslav Špitálský s větroněm Šp 2a Fortuna havaroval v zatáčce před přistáním. Předek větroně rozbit, Špitálský vyvázl bez zranění.

Antoní Půrok s větroněm PP-1 Tulák havaroval při přistání do obilí.

Vojtěch Schleis s větroněm VP 1 Jánošík havaroval při přistání do obilí.

Jugoslávský větroň Komár YU-BEOGRAD he588.jpg (107039 bytes), he589.jpg (120655 bytes). Kdy? Gonzo.

5.8.1937 se Slávovi Rodovskému podařilo s větroněm PP 1 "OK-Gen.Čeček" uletět vzdálenost 54,6 km, čímž získal cenu vypsanou továrníkem Baťou za nejlepší dálku přes 50 km a zároveň si tím splnil i poslední podmínku pro získání odznaku stříbrné C, jako první pilot v ČSR. Dále získal 1. místo za celkově nalétanou dobu 17 hod. 49 min 30 sec.

Pilot Bartoloměj Klein Bytče na větroni EL 2 M Šedý vlk "Chalan" získal 4. místo za celkově nalétanou dobu 4 hod. 9 min. a 1. cenu slovenskou za nejlepší výkony na školním větroni.

Bylo vykonáno celkem 85 startů v úhrné době 63 hodin 27 minut a celkové výkony nepřesáhly úroveň z minulého roku.

Antonín Půrok s větroněm Zlín Z X 2 získal 1. místo v celkovém pořadí, 1. místo za uletěnou vzdálenost 77 km a 2. místo za celkově nalétanou dobu 13 hodin.

Na podzim 1937 se plachtaři PO MLL Zlín s kluzákem Zlin Z III zúčastnili měsíčního plachtařského kurzu na Straníku, kterým prošlo 39 žáků.

Veřejné hlavní letiště a stálé vojenské letiště. Rozměry 410 x 860 m. Hangár a skladové prostory.

26.11.1937 z Vajnor se přesunula Letka 15. Mnoho objektů na letišti ještě nebylo dokončeno. Chyběly ubytovací prostory.


1.-10.5.1938 na žilinském letišti soutěž pokročilých plachtařů. Této soutěže se zúčastnilo 12 plachtařů se 3 větroni Tulák a jedním větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol". Kromě toho zde byl k dispozici vlečný motorový letoun Aero 11. 

Již 5.5.1938 se podařilo Karlovi Prachařovi s větroněm PP 1 Tulák první náš přelet přes 100 km, když letěl do Szőny v Maďarsku, čímž vytvořil nový národní rekord na vzdálenost výkonem 170 km. Byl to jeho druhý vzlet na Tuláku a s tímto výkonem si zajistil i 2. místo v soutěži plachtařů MLL 1938. MAPA.

Pitrman dosáhl 7.5.1936 výšky 1600 metrů.

Neskoršie na uskladnenie vetroňov postavili na Straníku ešte ďalší veľký drevený hangár. Potom tu vybudovali aj továreň na výrobu vetroňov a opravovňu lietadiel. Tu sa robili generálne opravy klzákov a vetroňov pre celé Slovensko. Kdy?

Straník sa stal vynikajúcim plachtárskym strediskom v ČSR a vznikla tu Ústredná plachtárska škola ÚPŠ na Slovensku. Kdy? Takmer všetci vojenskí letci a letci ČSA na Slovensku sa vyškolili na Straníku.

Vývoj letectva postupne prechádzal na motorové lietanie, a tak tento areál už novej dobe nevyhovoval. Tieto priestory prevzal aeroklub. Pri reorganizácii letectva Ústrednú plachtársku školu Slovenska na Straníku zrušili. Letecká prevádzka sa presťahovala na letisko Brezový majer do Žiliny. Dočasne na Straníku ostali letecké opravovne, ktorých však neskoršie prevzali Letecké opravovne v Trenčíne.

15.7.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 18.

15.7.1938 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 20.

12.9.1938 vzniklo Středisko hlásné služby Žilina mimo mobilizační plány. Krycí jméno X. Velitel ?. Podléhalo veliteli Ústředny hlásné služby Trenčín.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Žilinská Skupina OPL III/153 měla v podřízenosti baterie 5 a 6/153 s 8,35 cm PLK vz.22

-dvě stálé roty kulometů proti letadlům 2/41, 3/41 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

23.9.1938 brzy ráno přiletěl roj stíhaček Avia B.534 pod velením velitele Letky 37 kpt. Aloise Novotného z Chtelnice (okres Piešťany). Odpoledne odletěli zpět.

Mobilizační těleso 603 vzniklo z Leteckého pluku 3. Vytvořeno celkem 39 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Bratislava, Košice, Malacky, Nitra, Piešťany, Spišská Nová Ves, Užhorod, Zvolen a Žilina.

24.9.1938 byla Letka 15 zařazena do Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-A-5. Vznikla Polní letka 15. Krycí jméno Komár. Velitel škpt. let. Svatoslav Pihert. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Bratislavě.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 18 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 20 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 18 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-9.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 20 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-18.

---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------

V říjnu 1938 bylo zřízeno štafetové letecké spojení mezi Bratislavou a Chustem, zajišťované letouny Letov Š.328 od Letky 13, Letky 15 a Letky 16. Příležitostně i Letkou 12.

aa.png (466402 bytes) Po vídeňské arbitráži.

20.11.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 18 demobilizována.

20.11.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 20 demobilizována.

20.11.1938 bylo Středisko hlásné služby Žilina demobilizováno.

25.11.1938 roj letounů Š.328 prováděl průzkum postupu Poláků ve směru Čierná - Čadca. Letouny byly ostřelovány a jeden si přivezl na 20 průstřelů.

25.11.1938 vzniklo velitelství Letecké skupiny Jablonský. Velitel pplk. let. Alous Kubita. Veliteli skupiny bylo podřízeno velitelství letecké skupiny, Polní letka 15, Polní letka 37, Polní letka 38 a další jednotky.

25.10.1938 z Piešťan se přesunula Polní letka 37.

25.10.1938 z Piešťan se přesunula Polní letka 38.

29.11.1938 byly letouny opět ostřelovány.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou a kromě toho slouží též účelům letectva civilního. Jsou to Hradec Králové, Pardubice, Brno, Piešťany, Nitra, Zvolen, Žilina, Bratislava.

1.12.1938 se Polní letka 37 přesunula do Piešťan.

1.12.1938 se Polní letka 38 přesunula do Piešťan.

1.12.1938 byla Polní letka 15 demobilizována.

2.12.1938 bylo velitelství Letecké skupiny Jablonský demobilizováno.


---------- Vznik slovenského štátu 14.3.1939 ----------

14.3.1939 se Letka 15 stala součástí slovenského letectva jako Letka 15. Vyzbrojena letouny Š.328.

Vo Viedni 18.3.1939 a v Berlíne 23.3.1939 bola podpísaná Zmluva o ochrannom pomere medzi Nemeckou ríšou a Slovenským štátom (Schutzvertrag) publikovaná v Slovenskom zákonníku pod číslom 226/1940 Sl. z. (stala sa predmetom obžaloby norimberského procesu). Pôvodné znenie: Ustanovenie pre ochranné pásmo na Slovensku.

1/. Podľa odstavca 2. ochrannej zmluvy zo dňa 18/23.III.1939 medzi nemeckou vládou a Slovenským štátom uzatvorené bolo ochranné pásmo, ktoré hraničí na východe východným okrajom Malých Karpatov, východným okrajom Bielych Karpatov, východným okrajom Javorníkov a na západe hranicou Slovenského štátu. V tomto ochrannom pásme vykonáva vojenské výsostné práva nemecká branná moc, všetky ostatné výsostné práva však patria Slovenskému štátu. Slovensko je samostatným štátom nad ktorým prevzala Nemecká ríša ochranu. S každým Slovákom musí byť jednané ako s príslušníkom samostatného štátu. Nemecký vojak, ktorý na rozkaz Fűhrera a najvyššieho veliteľa, je odvelený na Slovensko si musí byť vedomí a musí sa vo službe a mimo služby vzorne chovať. Musí si považovať za česť zastupovať na Slovensku Nemeckú brannú moc. Každý priamy styk útvarov so slovenskými úradmi je zakázaný. Tento musí sa konať cestou veliteľstva a potom cestou vyslanectva v Bratislave. 

2/. Za veliteľa tohto ochranného pásma bol hlavným veliteľstvom brannej moci menovaný výnosom zo dňa 29.11.1939. čís. 12.944/1939 generálmajor Wecke, veliteľ cvičišťa leteckých zbraní v Malackách. Veliteľ vykonáva vojenské výsostné práva v ochrannom pásme, zastupuje záležitosti brannej moci a má právomoc veliaceho generála alebo veliteľa brannej moci podľa výnosu OK 2230/38 g k/WFA/ zo dňa 27.8.38, ktorý primerane použije pre ochranné pásmo.... Toľko z ustanovenia gen. Wecka – generálmajora a veliteľa ochranného pásma). 

Dôvodom uzatvorenia zmluvy bola dohoda medzi nemeckou a slovenskou vládou o ochrane slovenského štátu nemeckou ríšou. V zmluve sa hovorilo, že nemecká ríša prebrala ochranu nad politickou nezávislosťou slovenského štátu a nad integritou jeho územia. Z tohto dôvodu mala nemecká branná moc právo v pásme na východe všeobecnou čiarou východného okraja Malých Karpát, východného okraja Bielych Karpát a východného okraja pohoria Javorníky, kedykoľvek zriaďovať vojenské objekty a držať ich obsadené silou, ktorú pokladá za potrebnú. Zmluva začala platiť podpísaním na 25 rokov. Obe vlády sa mali pred uplynutím tejto lehoty dohodnúť o jej včasnom predĺžení.

Na žilinském letišti Němci zabavili 27 letadel.Odvezli devět Letovů Š.328 a pět letounů jiných typů (Letov Š.16, Letov Š.128, Avia Bš.122, Praga E.39 a Praga E.241), takže Letka 15 ztratila většinu svých letounů a přestala téměř existovat. Na letišti kromě letounů zabavili i 150 000 litrů leteckého benzínu, zbraně, střelivo a velké množství výstroje.

S letouny Š.328 odletěli do Wiener Neustadt. Český personál odejel do protektorátu. Slovenský personál přešel k Letce 12 do Spišské Nové Vsi.

bb.png (266396 bytes)

15.5.1939 Letka 15 zanikla.

Ústredná pilotná škola bezmotorového lietania (ÚPŠBL) HLG na Straníke pri Žiline. Letectvo - Slovenské krýdla č. 5 1940, Ročník IV

Dielňa pre výrobu bezmotorových lietadel HLG na Straníku vyrábala vetrone. Letectvo - Slovenské krýdla č. 5 1940, Ročník IV

První výsostné označení slovenských letadel bylo zavedeno až 23.6.1939, kdy čs. znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený kříž na modrém kruhovém podkladu.

V červenci 1939 letecký den. Letectvo - Slovenské krýdla č. 8-9 1940, Ročník IV.

 

V polovině srpna zahájila Luftwaffe přesun protileteckých jednotek na důležitá místa Slovenska a zároveň Luftzeuggruppe 17 připravovalo letiště pro Luftwaffe. Na letiště v Žilině Sillein v Schutzzone, Spišské Nové Vsi a Vinné začali proudit zásoby benzínu, bomb a střeliva. Přestože letiště byla připravená, tak první dny tažení se na území Slovenska žádné letecké útvary nenacházeli.

V srpnu 1939 německé průzkumné 1.(H)/14 a 2.(H)/14 s Hs 126 přiletěly z Köttingbrunnu-Bad Vöslau (jižně Wien). MAPA.

2.9.1939 Letka 38 provedla všemi dvanácti stroji přelet z Piešťan na letiště Žilina. Ihned po odletu vzdušného sledu se na cestu do Žiliny vydal pozemní sled letky. Letce byl přidělen stíhací prostor „D“ : Žilina – Čadca – Trstená – Liptovský Svätý Mikuláš – Ružomberok – Turčianský Svätý Martin. MAPA.

Úkolem letky byla ochrana vlastních vojsk a dopravních cest v prostoru „D“ a rovněž letiště v Žilině. Mimo prostor „D“ bylo povoleno létat pouze při bezprostřední bojové činnosti. Dalším úkolem byla ochrana vlastního leteckého průzkumu v blízkosti polské hranice dle požadavků Koluft 14. Stav letuschopných letadel měl být doplňován stroji Letky 39. Letka byla upozorněna na nutnost spolupráce s německými průzkumnými letkami umístěnými na letišti Žilina.

3.9.1939 k úkolům letky byl přidán úkol doprovodu letadel blízkého průzkumu 1.(H)/14, která pracovala pro 2. tankovou divizi Wehrmachtu.

1.(H)/14 s Hs 126 odletěla do polské Jablonky. 2.(H)/14 s Hs 126 odletěla do Hastenrath.

7.9.1939 Letka 38 přeletěla na letiště Kamenice nad Cirochou.

Po zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz  trámový kříž).

Zřízen odbor Slovenského Aeroklubu - Slovenské krídla. Náborové akce. Začíná se vydávat časopis. Letectvo - Slovenské krýdla č. 8-9 1940, Ročník IV.


3.5.1940 byl ustanoven Slovenský Letecký Sbor ( SleS). Německý NSFK daroval SLeS na 20 letadel.

Z návštěvy členů NSFK. Zleva zástupce ÚPŠBL Verčík, velitel ÚPŠBL Kalnovič, Standartenführer Sachsenberg a správce letiště L. Stejskal.

Dielňa pre výrobu bezmotorových lietadel SLeS na Straníku vyrábala vetrone.

Po rozdělení státu se oba větroně VSB 37 dostaly na Slovensko, kde létali s imatrikulací OK-310 a OK-311 na Straníku a později na letišti Vajnory.

V červnu 1940 mimořádné cvičení Delostreleckého protilietadlového pluku (DPLP). Počet vyzbrojených oddílů byl snížen na 3, Svetlometný oddiel byl zrušen, jedna svetlometná batéria byla umístěna v Žilině a druhá v Bratislavě. Světelná zařízení.

Prezident Tiso pri návšteve na Straníku. Kdy? Video.

VII. plachtarsky kurz. Letectvo - Slovenské krýdla č. 5 1940, Ročník IV

Letectvo - Slovenské krýdla č. 8-9 1940, Ročník IV.

Od 15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až 3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které uvádělo pořadí letadla v letce.

Letov Š.328 "B4" helo9979.jpg (61381 bytes).

3.12.1940 Snem Slovenskej republiky přijal Zákon o SLeS. (Slovenský letecký sbor sústreďuje príslušníkov Hlinkovej gardy, Freiwilige Schutzstaffel, Hlinkovej mládeže a Deutsche Jugend (v daľšom texte HG, FS, HM a DJ), ktorí sa dobrovoľne prihlásia, a sú pre leteckú výchovu a výcvik spôsobilí.)


Bezmotorová letka č. 10. Od kdy?

Žilinští plachtaři a kluzák Skaut-Standard OK- helo9963.jpg (106454 bytes), helo9964.jpg (144353 bytes), helo9967.jpg (137243 bytes), helo9970.jpg (114120 bytes), helo9974.jpg (112314 bytes), helo9977.jpg (92190 bytes), helo9968.jpg (144120 bytes), helo9971.jpg (126750 bytes). Zdroj.

Vlečný letoun Morane-Saulnier MS.230 OK-YJC z francouzské kořisti helo9981.jpg (103480 bytes), Klemm L 25 d VII R WNr. 984 (ex. D-EVXE) OK-VXE helo9965.jpg (127672 bytes). Zdroj.

Praga E.114.14 OK-LOB Air Baby helo9973.jpg (156576 bytes), Praga E.114 OK-BNE helo9980.jpg (42265 bytes) , Beneš-Mráz B.56.1 OK-MAB helo9978.jpg (101801 bytes), B.555 Superbibi helo9972.jpg (157405 bytes), OK-BEJ helo9975.jpg (120150 bytes). Zdroj.

ÚPŠBL Straník. Od kdy?

Slovenské krýdla č. 1 September 1941, Ročník VI.

Slovenské krýdla č. 2 Október 1941, Ročník VI.


Letectvo - Slovenské krídla č. 8 Apríl 1942, Ročník VI

V roce 1942 bylo zhotoveno v Dílně 1 pro stavbu bezmotorových letadel při Ústřední pilotní škole bezmotorového lietania dalších 10 ks větroně Grunau Baby GB IIa.


Slovenské krýdla č. 7 Marec 1943, Ročník VII.

V roce 1943 to byly už jen tři GB tohoto typu a patrně vlivem válečných událostí již k další výrobě Grunau Baby na Straníku nedošlo.

Grunau Baby GB II s pilotem Štefanem Česnekem a vlečná Klemm L 25 OK-VXE.

V srpnu 1943 přeletěla Letka 1 ze Zvolena do Žiliny.

Potvzení z 6.8.1943 helo9541.jpg (70102 bytes). Fotky Mikuláše Fodora.

helo9494.jpg (77568 bytes) Slovenské krýdla č. 8-9 Apríl Máj 1944, Ročník VIII.

V prosinci 1943 přezbrojení Letky 1 na Fw 189. helo5897.jpg (65702 bytes), , , helo5901.jpg (91611 bytes) rtk. Ján Maďar druhý zleva, v strede je rtm Videršpán. Fotky.

helo5683.jpg (400128 bytes)


V dubnu 1944 vykonal V. Hudec z SLeS Banská Bystrica - Bezmotorová letka č. 14 na kluzáku Schulgleiter SG 38 na Straníku zkoušku "C". Potom pracoval v letecké dílně na Straníku až do začátku SNP.

Slovenské krýdla č. 8-9 Apríl Máj 1944, Ročník VIII.

13.5.1944 došlo k prvej havárii na letisku v Žiline, počas ktorej rtm. Majchrák pre poruchu podvozku pristál núdzovo na brucho. Oba motory Argus As 410 ev. č. 100675/4028 a 3428/1204 sa poškodili.  Který stroj?

16.5.1944 v Žilině další nehoda Fw 189, který přistál na břicho

6.6.1944 v katastri obce Domaniža, došlo k havárii lietadla Fw 189 "303" rtk. Ján Maďar, npor. Ujček a čat. Ficek zahynuli. Napriek tomu, že bolo veľmi zlé počasie, okolo 11.00 h lietadlo odštartovalo do Bratislavy čoskoro zachytilo krídlom o mladý stromový porast. Vzápätí sa zrútilo a začalo horieť.

3. a 8.7.1944 prelietnuté do Žiliny náhradné stroje "315" a "410" z Leteckého pluku z Piešťan

10.7.1944 bol prelietnutý tretí Fw 189 "327" od LDS z Vajnor.

26.7.1944 posledná havária na letisku v Žiline nastala v dôsledku kolapsu ľavej podvozkovej nohy pri pristávaní rtm. B. Mikotu. Lietadlo "305" už neopravili a jeho vrak bol uložený na letisku ešte po skončení vojny.

V červenci 1944 přeletěla Letka 1 na letiště Nižný Hrabovec. Historie.

V srpnu 1944 bylo v Žilině umístěna Technická letka 2.

helo5990.png (609862 bytes)

30.8.1944 prvním a zároveň i posledním letem Bf 109 E-4 WNr. 5244 z letiště Tri Duby. Zástavník František Cyprich měl provádět letecký průzkum v oblasti Vrútky - Žilina - Povážská Bystrica a průzkum cest ve Vlárskom průsmyku. Po mezipřistání v Žilině obdržel Cyprich od povstaleckých vojáků informaci,že v žilinské synagoze sídlí německý spojovací štáb a že se poblíž nachází nepřátelská osobní a nákladní vozidla. Po vzletu napadl tyto cíle. Potom pokračoval v leteckém průzkumu, při kterém stihl napadnout ještě německé jednotky, které patřily k bojové skupině plukovníka von Ohlena, které se nacházely na železniční stanici v Hornom Hričově.

Na konci srpna 1944 Gefechtsverband Henne z Nových Dvorů obsadil letiště a zajistil letecký materiál.


Před příchodem fronty byl hangár zničen.

Sověti u nás

Приказ Верховного Главнокомандующего
30 апреля 1945 года
№ 353 Об овладении промышленным центром Чехословакии городом Моравска-Острава и городом Жилина в полосе Западных Карпат

летчики генерал-лейтенанта авиации Жданова 8 ВА,

генерал-майора авиации Изотова 8 ВА,

генерал-майора авиации Рубанова 8 шак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Головни 10 иак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Котельникова 224 шад, 8 шак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Ухова 10 гиад, 10 иак, 8 ВА,

полковника Обухова 227 шад, 8 шак, 8 ВА,

генерал-майора авиации Лакеева 15 гиад, 10 иак, 8 ВА,

полковника Чука 321 боад, 8 ВА,

подполковника Будина 1. čs. smíšená letecká divize, 8 ВА.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Rudolf Slamka a Štefan Pleško stavěli větroň SP-I Muška. Gonzo. Podrobnosti.

1.6.1945 byli ustanoveni velitelé letišť na Slovensku. Letiště Kamenica nad Cirochou, Košice, Malacky, Mokraď, Nitra, Piešťany, Poprad, Prešov, Spišská Nová Ves, Trenč. Biskupice, Tri Duby, Vajnory, Žilina.

V júni 1945 vzniká prípravný výbor pre znovu založenie SNA pobočka Žilina, predsedom ktorého sa stal Ferdinand Trebichavský. Podnetom pre založenie SNA bolo obnovenie činnosti pobočiek v Banskej Bystrici, Bratislave-Vajnoroch, Trenčíne, Trnave, Nitre a na Straníku pri Žiline.

26.8.1945 zlet českých a slovenských plachtárov na Straníku pri Žiline

Potvzení z 4.9.1945 helo9542.jpg (127525 bytes). Fotky Mikuláše Fodora.

V září 1945 na I. poválečném sletu létal větroň VSB 37, smontovaný z nepoškozených částí (trup OK-310 a křídla OK-311).

Anton Královič stavěl větroň KSM-1. Podrobnosti.


Anton Královič postavil zmodernizovaný větroň K-7 Úderník. Podrobnosti.

M. Paško stavěl větroň MP-2a Káňa. Podrobnosti.

Větroň Zlín Z 24 Krajánek OK-8585 helo9969.jpg (126103 bytes), OK-3097 helo9976.jpg (115993 bytes). Zlín Z 381 OK-CJF helo9966.jpg (83679 bytes). Od kdy? Zdroj.

6.8.1946 nehoda Si 204 / Aero C-3A.385, 200 metrov od letiska Žilina, posádka rtm. K. Bacmajer, Fr. Barborík, rtm. L. Ruffer, L. Dom, des. asp. J. Hesl, príslušníci LU, postupne vynechali oba motory, celý stroj vážne poškodený, zrušený. 


Od 23.8. do 5.9.1947 LP 43 zajišťoval činnost letecké detašmánu na letišti Žilina, který prováděl průzkumnou činnost ve prospěch velitelství Teplice v bojích s banderovci. Přesun na Tri Duby.

K 13.11.1947 v Bratislavě zřízena Povětrnostní ústředna III (PÚ III/PÚS III) VÚ 8903 pro Slovensko. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Vajnory, Malacky, Piešťany, Trenčín, Žilina, Poprad, Prešov, Košice, Tri Duby, Spišská Nová Ves, Telgárt, Nitra, Malé Bielice, Kamenica nad Cirochou, Hlboké, Lešť.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Rudolf Slamka a Štefan Pleško stavěli větroň SP-II Osa.


2.5.1949 byl větroň SP II Osa zalétán. Po nutných úpravách byl zalétán 21.7.1949. Imatrikulován OK-3003. Gonzo. Podrobnosti.


Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS III ve složení: Povětrnostní družstva: Trenčín, Zvolen, Mokraď, Košice. Povětrnostní stanice letectva: Nitra, Dvorník (Vajnory), Švermovo, Poprad, Križná. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Lešť, Kamenica nad Cirochou, Elbská (?). Povětrnostní hlídky letectva: Žilina, Malé Bielice, Spišská Nová Ves, Prešov. Vyhlášková kancelář: Malacky, Piešťany.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Fotomapa z roku 1950.


Aeroklub Žilina, Aeroklub JRD Teplička nad Váhom, KVS-Straník hel981.jpg (115845 bytes).


 

 

Letisko Žilina - Dolný Hričov bolo vybudované v 70 tych rokoch ako náhrada za letisko Brezovský Majer, ktoré muselo ustúpiť rozvíjajúcemu sa mestu Žilina. Prvý let na novom letisku sa uskutočnil 4.5.1972 a dňa 2.8.1974 bolo letisko oficiálne otvorené.

 

Zdroje:

Bohumír Kudlička - Letecké vzpomínky, nakladatelství Naše vojsko, 2013