Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Polní letecká setnina 1

Letecká setnina Bra 1

Letecká setnina 1

Letecká rota 5

Letka 5

07.09.2019

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

12.11.1918 v Praze-Vysočanech vznikla Polní letecká setnina 1, které velel nadporučík Vojtěch Pašek. Podléhala Leteckému sboru.


14.11.1918 Polní letecká setnina 1 s letounem Hansa-Brandenburg B.I (Fd) 276.19 přeletěla do Mařatic u Uherského Hradiště. Pod plachtou na louce u Mařatic bylo složeno několik starých olétaných letounů Hansa-Brandenburg  a jeden poměrně slušný italský stíhací SPAD. Podle mechanika Jana Hanzla.

22.11.1918 Josef Novák podnikl let s poručíkem Krulišem na místě pozorovatele nad Trenčín a okolí, kde shazovali propagační letáky.

od 27.11.1918 do 1920.

Koncem října 1918 pilot Forst odletěl s letounem Hansa-Brandenburg C.I z Wiener Neustadt do Napajedel. Letoun převzala setnina, 3.12.1918 ho zalétala posádka npor. Pospíšil a por. Krulišem a následující den Jindřich Kostrba s prap. Z. Lhotou ho měl přeletět do Prahy. U České Třebové ho v mlze při nouzovém přistání rozbil.

Josef Hamšík jako zkušený letecký pozorovatel byl přidělen do Mařatic. S původně jediným bojeschopným dvoumístným letounem Hansa-Brandenburg C.I a jedním stíhacím letounem Aviatik Berg D.I podporovali tito první čs. vojenští letci postup naší armády (šlo především o dobrovolnické jednotky a sbor legionářů z Itálie) při zajišťování hranic na jižním Slovensku. Létali k Trenčínu a Žilině, kam pronikli Maďaři.

30.12.1918 zahájen postup na Bratislavu.

31.12.1918 hned z první akce posádky npor. Pašek a četař Karel Hrubín nad Bratislavou se letoun vrátil prostřílen.


1919-27.12.1921.

Když se vyostřily spory o Těšínsko, v lednu 1919 se Polní letecká setnina 1 přesunula do Hrabové u Moravské Ostravy. Letiště 1918-19.

31.1.1919 zahájen útok. Stačila podniknout zřejmě jediný průzkumný let.

26.2.1919 se čs. armáda zastavila na nové demarkační čáře.


Po maďarském útoku na Slovensko 25.3.1919 byla Polní letecká setnina 1 přemístěna do Košic (na východní úsek hranic od Lučence po Užhorod). Z Mařatic tam přijela 15 členná skupina ubyvatelů. Ubytovali se v bývalé barákové nemocnici, kterou připravili pro ubytování setniny. Podle mechanika Jana Hanzla.

Na letišti byl postaven nový hangár, ve kterém se přivezená letadla pracně sestavovala. Letiště pro tuhou zimu ale nebylo způsobilé k provozu. Letiště 1918-19.

Posádka četař Rudolf Forst a npor. Miloslav Doležel začala vykonávala průzkum s letounem Hansa-Brandenburg C.I a letounem Lloyd C.V.

Později dodanými letouny létali další dvě posádky, piloti šikovatel Bohumil Hrazdil a četař Karel Dohnal, pozorovatelé por. Vladimír Skrejšovský a Antonín Weinert.


 V dubnu 1919 byla i v Nitře. Letiště 1918-19.


28.4.1919 přesun do Mařatic.

Havárie letadla Hansa-Brandenburg C.I 26.17 dne 1.5.1919 z důvodu vysazení motoru u Buchlovic. Posádka: pilot Rudolf Horáček; pozorovatel poručík František Köhler. Fotky.


4.5.1919 setnina odletěla do Pezinku. Letiště 1918-19.

Boje s Maďary.

Bombardování maďarského obrněného vlaku na nádraží v Levicích.

Letoun Hansa-Brandenburg C.I helo5684.jpg (985543 bytes), vpravo letoun Anasal DS Anatra ze skladu v Plané helo5685.jpg (1331577 bytes), nehoda letounu Hansa-Brandenburg C.I  27.88 helo5686.jpg (972465 bytes), helo5687.jpg (904574 bytes), helo5688.jpg (933383 bytes). Letisko Pezinok - Rozálka 1919 se starým označením od 1.11.1918 do 27.11.1918.

25.5.1919 v Lučenci havaroval L.V.G. C.VI 48.69. Podle hlášení z 26.5.1919 byla příčinou havárie vydraté ložiska motoru. Zdroj.

28.5.1919 u obce Fél, dnes Tomášov, nouzové přistání letounu Hansa-Brandenburg C.I 169.99. Posádka čet. Ludvík Pravda a npor. Miloslav Doležel přežila. Letoun zničen.

24.6.1919 zastaveno nepřátelství.

15.7.1919 se přejmenovala na Leteckou setninu Bra 1.


22.7.1919 se přesunula do Nitry. Letiště 1918-19.

31.10.1919 se přejmenovala na Leteckou setninu 1. Podléhala Velitelství vojenského vzduchoplavectva pro Slovensko.

V prosinci 1919 měla ve výzbroji čtyři letouny Hansa-Brandenburg C.I.

Vyzbrojení francouzskými letouny Salmson 2A2.

Na podzim 1919 (?) pozorovatel npor. František Wainert jako první vojenský letec absolvoval ostrý seskok z letounu Salmson 2A2. Kdy?

7.3.1920 nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4425. Pilot Landa. 

Od 1.4.1920 podléhala Leteckému pluku 1.

Od 6.9.1920 podléhala Letecké skupině I/3.

20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 5.

26.4.1921 měla ve výzbroji 6 letounů Salmson 2A2.

21.5.1921 u města Vráble vysazení motoru letounu Salmson 2A2 N°.4440 pro nedostatek paliva. Posádka letm. Rudolf Herdin a npor. Antonín Zita. letoun těžce poškozen a následně byl zrušen.

8.8.1921 měla ve výzbroji 4 letouny Salmson 2A2. Z toho pouze 2 letuschopné.

Od 15.8.1921 podléhala Leteckému praporu I/3.

27.12.1921-1926.

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

25.10.1922 letoun Salmson 2A2 N°.4286 poškozen projíždějícím letounem Š-M-1.3.

16.5.1923 krátce po vzletu nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.5044. Posádka des. Václav Lipovský a ppor. Kunz.

V květnu 1923 měla ve výzbroji dva letouny Salmson 2A2, dva letouny LETOV Š 1, dva letouny LETOV Š 2 a jeden letoun AERO A 1.

V červnu 1923 bylo rozhodnuto soustředit u Letecké roty 5 letuschopné letouny Salmson 2A 2 od Letecké roty 6, Letecké roty 7 a Letecké roty 8.

21.7.1923 u Lučence nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4490. Posádka npor. Vojtěch Linét a ppor. Jíra. Letoun demontován a do Nitry dopraven vlakem.

23.8.1923 na ploše Tompa dnes Tupá-Chorvatice (okrese Levice) nehoda letounu Salmson 2A2 N°.4406 během přistání pro nárazový vítr. Rtm. Ludvík Ondráček a kpt. Vladimír Lánský zraněni. helo8240.jpg (98331 bytes), helo8241.jpg (96306 bytes), helo8243.jpg (64597 bytes).

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 3 .

20.2.1924 u obce Ivanka pri Dunaji (okres Senec) nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4525 pro poruchu benzinové pumpy. Posádka rtm. Rudolf Horáček a npor. Dembovský.

10.3.1924 předávací let. Při přistání nehoda letounu Salmson 2A2 N°.4539. Posádka rtm. Stanislav Pilař a npor. Jaroslav Rosůlek.

25.4.1924 závada na podvozku letounu Salmson 2A2 N°.4355. Posádka svob. Richter a čet. asp. Buchta.

4.5.1924 se přejmenovala na Letku 5. Podléhala Letecké peruti I/3 .

V říjnu 1924 měla ve výzbroji 8 letounů AERO A 12 a jeden letoun AVIA BH 11.

 , , od 12.1926 do 1939.


V říjnu 1927 přesun do Piešťan.

1.10.1929 přejmenovala na Letku 10 a přesun do Nitry.


Od roku 1929 barevné plukovní znaky: Letecký pluk 2 .

1.10.1929 se Letka 1 v Olomouci  přejmenovala na Letku 5, A. Podléhala První peruti leteckého pluku 2 .

7.4.1932 u Lašťan nehoda letounu Aero AP 32.55 "A13". Pilot svob. František Konečník a pozorovatel čet. asp. Josef Chmelař zahynuli.

21.8.1933 se v katastru obce Německé Bránice (po roce 1946 Nové Bránice) na pozemek Bernarda Kališe z č.p.13, zřítil letoun Aero A 11.139. Pilot svobodník Karel Košťál a pozorovatel desátník aspirant Jan Polák uhořeli. Pomník. Podrobnosti.

Š 328 "A5" helo6171.jpg (79088 bytes) 

Kdy a kde? 


Od 14.9.1938 na Dvoře Papůvka. Velitel škpt. let. František Lopata.

Od 19.9.1938 podléhala veliteli Leteckého pluku 2.

K jednotce přišel por. František Schneberger od ČLH Staré Město u Moravské Třebové.

24.9.1938 byla Letka 5 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-1. Vznikla Letka 5.  Krycí jméno Reseda. Velitel škpt. let. František Lopata, od 26.9.1938 npor. let. Josef Jindrák, od 29.9.1938 škpt. let. František Lopata a od 2.10.1938 npor. let. Josef Jindrák. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně.

Od 27.9.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva II. armády.

Velitelství II. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál plukovník letectva Jaroslav Plass.

Jednotky přidělené pozemním formacím
Bojové letectvo

28.9.1938 se přesunula do Červenky.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


4.10.1938 se přesunula do Olomouce.

22.10.1938 byla Letka 5 demobilizována.

 

, , . Ukořistěné letouny Š 328 Letky 5 v Olomouci.