Letouny Bücker Bü 131 nás, jejich výroba u nás a co se podařilo po válce využít

26.11.2022

27.5.1934 zalétán Bü 131 s motorem Hirth HM 60 R o výkonu 59 kW.

 

1934

6.6.1934 ministerstvo obchodu svým přípisem čj. 55.580/34/I/E-5415 udělilo Moravskoslezské vozovce a. s. ve Studénce povolení vyrábět letadla a motory, opravovat je a obchodovat s nimi. Kopřivnickému závodu byla určena stavba leteckých motorů.

Na podzim roku 1934 letecké oddělení Tatry ve Studénce získalo konstruktéra Ing. Karla Tomáše (původně statika a aerodynamika pražské továrny Letov) a šéfpilota, bývalého vojenského letce rotmistra Vojtěcha Matěnu. Postupně přicházeli a byli zaškolováni další zaměstnanci. Další členové konstrukce: Karel Brdička - vedoucí skupiny pro vývoj trupu, Alois Vosecký - nosné plochy,. František Horák - řízení a podvozek, Rudolf Sailer - výzbroj a výstroj, Ing. František Havelka - statik a Josef Hříbal - vedoucí výroby.


1935

1.7.1935 oficiálně zahájilo letecké oddělení Tatry svoji činnost.

Ve snaze podpořit leteckou výrobu a pomoci k rychlejšímu zacvičení dílenských pracovníků zadalo Ministerstvo národní obrany generální opravy letounů.

Značka Tatra se chtěla profilovat jako výrobce školních, cvičných a sportovních letounů. Pro snadnější náběh samostatné výroby letadel bylo rozhodnuto zakoupit licenční práva osvědčených zahraničních typů.

Pro základní výcvik nácvik akrobacie byl vybrán dvouplošník Bücker Bü 131 Jungmann německé firmy Bücker Flugzeugbau, GmbH, Ransdorf bei Berlin.


1936

V dubnu 1936 Vojtěch Matěna se vzorovým kusem Bü 131 A-2 WNr. 37 přiletěl z Berlína do Studénky.

Od 16.7.1936 Závody Ringhoffer - Tatra a.s.

Letoun Bü 131 byl upraven pro lety na zádech a byl vybaven dvojím řízením. Byl poháněn čtyřválcovým řadovým invertním vzduchem chlazeným motorem Tatra T 100 o výkonu 72 kW při 2500 ot/min, vyráběným v Kopřivnici v licenci podle německého vzoru Hirth HM 504 A 2. Vrtule Tatra vlastní výroby byla dřevěná, okovaná mosazným plechem. Letoun byl označen jako Tatra T 131.

5.10.1936 šéfpilot Tatry Vojtěch Matěna zalétal prototyp T 131.1 OK-TAB.

Na základě objednávky MNO byla v období 10/1936-7/1937 vyrobena série deseti kusů T 131 (imatrikulace OK-TAC až OK-TAM).

Od 4.11.1936 firma Moravsko-slezská vozovka a. s. ve Studénce provozovala letoun Bu 131 OK-TAA.

, .


1937

Nová letecká dílna se získala v roce 1937 přístavbou mezi montáží a lakovnou. V témže roce se provedla nástavba kancelářské budovy, v níž byla umístěna letecká konstrukce.

Od roku 1937 firma Moravsko-slezská vozovka a. s. ve Studénce provozovala letoun T 131.1 OK-TAB.

helo5485.jpg (467963 bytes) Tatra T 131 OK-TAB. Letectví 1/37 , .

Po zvládnutí licenční výroby počátkem roku 1937 začala konstrukční skupina Ing. Tomáše pracovat na vývoji letounů vlastní konstrukce. Jako první byl zahájen vývoj rychlého dvousedadlového sportovního letounu. Zamýšlenou koncepci jednoplošníků Tatra měl v praxi ověřit prototyp T 001.

Do července 1937 vyrobena série deseti kusů T 131.

Od 21.12.1937 v leteckém rejstříku T 131.2 OK-TAC. MLL Piešťany.

Od 27.12.1937 v leteckém rejstříku T 131.3 OK-TAD. MLL Piešťany.

Od 27.12.1937 v leteckém rejstříku T 131.4 OK-TAE. MLL Olomouc.

Od 27.12.1937 v leteckém rejstříku T 131.5 OK-TAF. MLL Olomouc.


1938

Od 23.3.1938 v leteckém rejstříku T 131.6 OK-TAG. MLL Praha.

Od 23.3.1938 v leteckém rejstříku T 131.7 OK-TAH. ÚLŠ Praha.

Od 23.3.1938 v leteckém rejstříku T 131.8 OK-TAI. ÚLŠ Praha.

Od 29.7.1938 v leteckém rejstříku T 131.9 OK-TAK. MLL Piešťany.

Od 3.8.1938 v leteckém rejstříku T 131.10 OK-TAL. MLL Praha.

Od 14.8.1938 v leteckém rejstříku T 131.11 OK-TAM. MLL Praha.

Další objednávka MVP na 25 kusů T 131. Kdy?

V leteckém rejstříku se mění název vlastníka letounů z Moravsko-slezská vozovky ve Studénce na Tatra. Od kdy?

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Letecké oddělení Tatry bylo čs. armádou evakuováno do Vsetína nákladními auty a železnicí.

Konstruktér Ing. Karel Tomáš odešel do Otrokovic.

Nedostatek času při chvatné akci nedovolil oddělení zcela zlikvidovat.

Z objednávky na T 131 se stihlo vyrobit 5 kusů.

V pondělí 10.10.1938 se Studénka stala součástí Sudet.

Rozpracované dílce letounů typu T 131 i strojní vybavení dílen zůstalo a proto bylo německými pověřenci nařízeno dokončení zakázky.


1939

V dubnu 1939 byly předány poslední letouny T 131. . Z celkového počtu 35 vyrobených T 131 bylo za německé okupace dohotoveno 20 strojů.

23.5.1939 byla letecká dílna uzavřena. Veškeré strojní zařízení a výrobní dokumentace, přímo související s leteckou výrobou, byly převezeny do pražské továrny Aero. Čeští zaměstnanci odešli do Zlína.

Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha-Vysočany Aero Flugzeugwerk Dr. Kabes, Prag-Wissotschan (Praha-Vysočany). Výroba dvoumístných školních dvouplošníků Bücker Bü 131 D Jungmann.

Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. v Praze-Jinonicích vyráběla motory Hirth Motoren HM 504 A pro Bü 131.

Cheb a stojánka s Bü 131, Go 145 a Fw 58. helo4987.jpg (33860 bytes)


1940

5.9.1940 zničení Bü 131 WNr. 267 "DD+CH" od Schule/FAR. 32 v Pardubicích.

30.9.1940 poslední zálet Bü 131 D na letišti ve Kbelích znamenal konec činnosti továrny Aero, továrna letadel, dr. Kabeš na kbelském letišti.  Vyrobeno 200 ks.

Dva montážní hangáry byly přemístěny na nové místo, na jižní stranu letňanského letiště (dnešní hangáry III a VI) byly dostavěny další hangáry (dnešní I, II, IV, V), budovy a střelnice. Pro jižní část letňanského letiště se v té době začal používat název "nové tovární letiště firmy AERO". MAPA.

9.10.1940 zničení Bü 131 WNr. 584 "RJ+NC" od Schule/FAR. 32 v Pardubicích kvůli poruše motoru u Heřmanova Měsce. Posádka byla zraněna. Poškození letounu 80 %.

Letecko-technický zkušební ústav (LTZÚ) Flugtechnische Versuchsanstalt Prag (FVA Prag Letnan) v Letňanech provedl letové zkoušky umělohmotného uložení podvozkových kol na letounu Bü 131. Kdy?


1941

1.11.1941 utopení školního letounu Bü 131 WNr. 658 od FFS A/B 32 v Pardubicích ve vodní nádrži Seč. Flg. Adolf Altmann zahynul.


1942

Bū 131 "GD+ON" se znakem školy FFS A/B 63 v Mariánských Lázních. .

 


1943


1944


1945

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Polní letiště Jezbiny u Josefova (okres Náchod). Nezničené Ar 96 a Bü 131 helo5114.jpg (86013 bytes).

13.9.1945 vojáci přidělili typu kód C 4.


1946

15.9.1946 Aeroklub za spoluúčasti Svazu letců a armády uspořádali na Ruzyni velký Mezinárodní letecký den. Přišlo se podívat na 500 000 diváků. Sovětské letouny nepřiletěly. Na stojánce předvedeny čs. letouny C 2, C 3, C 4, C 5, od roku 1947 označení pro  Z 26 Trenér), L-290 Orel, Spitfire, Pe-2. Spojenci předvedli B-17, B-29, B-26, P-51, P-80, C-47, C-82, Maryland, britské letouny Gloster Meteor F.4 "RA423" a Avro Lincoln, francouzský P-47. Vyhlídkové lety s letouny C 5 a D 7.


1947

Škpt. Josef Flekal učitel létání LVA v Pardubicích v letounu C 4 "A-17" .


1948

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K 1.7.1948 měla LSŠ: 3 letouny C 3, 4 letouny C 104, 7 letounů K 65, 2 letouny K 68.

1949

K 25.4.1949 měla LSŠ: 6 letounů C 3, 4 letouny C 4/104, 8 letounů K 65, 2 letouny K 68.


1950

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

K ? mělo LSU: 5 letounů C 4/104, 1 letoun C 106, 1 letoun C 2, 14 letounů C 3A, 10 letounů K 65, 2 letouny K 68.