MAPA.
22.05.2024
, , od prosince 1926 do 1939.
Díky politické situaci v Evropě v polovině třicátých let prudce vzrostly výcvikové úkoly. V listopadu 1935 proto byla zahájena výstavba dalšího letiště u obce Stichovice (dnes Mostkovice).
.
Začátkem roku 1937 si kostelečtí plachtaři pořídili kluzák Zögling "Marie" a poté se přestěhovali na vojenské cvičiště v Prostějově, do hangáru PO MLL v Prostějově.
Stavba větroně Grunau Baby II v Kostelci na Hané.
Stálé vojenské letiště Prostějov II. Rozměry 750 x 750 m. Hangáry a skladové prostory.
1.7.1937 Vojenské letecké učiliště zahájilo provoz na Letišti Prostějov II (Stichovice).
Velitelství VLU tvořila hospodářská technická správa a zdravotní služba, pod níž spadala Pomocná letka velitelství s povětrnostní službou a školní kabinet. Velitelství VLU podléhalo přímo:
velitelství Leteckého školního oddílu 1 mělo v podřízenosti Školu leteckého dorostu, Školní letku 1 a Školní letku 2 ve Stichovicích.
velitelství Leteckého školního oddílu 2 mělo v podřízenosti Školu pro důstojníky letectva v záloze, skládající se z oddělení pozorovatelů a techniků, a oddělení vojenské akademie a aplikační školy pro důstojníky letectva.
velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku 3 a Školní technickou letku, které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny. Zde probíhal výcvik nováčků, pomocných mechaniků a specialistů z řad mužstva prezenční služby.
1.1.1938 v Prostějově přejmenováním z velitelství Vojenského leteckého učiliště vzniklo velitelství Leteckého učiliště . Funkci velitele učiliště zastával plk. let. Bedřich Starý. Veliteli učiliště bylo podřízeno Velitelství leteckého učiliště, Letecký školní oddíl I, Letecký školní oddíl II, Letecký školní oddíl III, Pomocná letka leteckého učiliště a další jednotky. Organizace učiliště zůstala nezměněna.
velitelství Leteckého školního oddílu 1 mělo v podřízenosti Školní letku 1, Školní letku 2 ve Stichovicích a Školu leteckého dorostu a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. František Diviš.
velitelství Leteckého školního oddílu 2 mělo v podřízenosti Aplikační kurs pro důstojníky letectva, Letecké oddělení vojenské akademie. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Vojtěch Kopecký.
velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku 3 a Školní technickou letku, které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny, Leteckou povětrnostní stanici 12, Leteckou radiotelegrafní stanici 16 a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Karel Zahradník.
13.6.1938 František Fajtl od Letky 5 byl poslán do stíhacího kurzu. Výcvik na Praga E 41, od 24.6.1938 Avia Bš 122, od 8.7.1938 Ba 33 a od 27.7.1938 B 534. Instruktor kpt. Bohumil Liška. Kurz ukončen koncem 12.8.1938. Poté se vrátil do Olomouce. (Dne 15.8.1938 bylo rozhodnuto o formálním přemístění k olomoucké Letce 63.)
Od 23.9.1938 Školní letka 2 ve Stichovicích v podřízenosti velitelství Leteckého školního oddílu II.
V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 75 %.
28.9.1938 bylo z velitelství Leteckého školního oddílu II vytvořeno velitelství Bojového střediska stíhacího. Výzbroj tvořily letouny Avia B 34, Avia B 534, Avia Ba 33, Avia Ba 122 a Avia Bš 122.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
11.10.1938 bylo velitelství Bojového střediska stíhacího demobilizováno.
Školní letka 2.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.
19.3.1939 byla rozpuštěna Škola leteckého dorostu v Prostějově a žáci byli odesláni domů. Jakmile odešla větší část mužstva, byla do kasáren přemístěna Školní letka 2 z letiště Stichovice a veškeré mužstvo se soustředilo do budovy III (budova mužstva).
K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Kosteletz (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.
Od září 1939.Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn podřízeno Luftgau-Kommando XVII. Fliegerhorst-Kommandantur Kosteletz se změnil na Flugplatzkommando A 16/XVII.
1.10.1940 přiletěla Schule/FAR. 71. Satelitní letiště Dolní Benešov, Kostelec (Stichovice) a Vyškov.
V roce 1941 úprava letiště pracovníky RAD-Abt. K5/241.
Provoz školy.
Od února 1943 Flugplatzkommando A 16/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII.
15.10.1943 přejmenována na FFS A 71.
22.12.1943 FFS A 71 přešla pod FFS A 12. Výcvik do prosince 1943.
Na jaře 1944 evakuace německých vojsk z Rumunska. Rumunské letiště. MAPA. Na jaře 1944 evakuace německých vojsk z Bulharska. Buharské letiště.
Základna dopravních letounů se sklady a s opravnami?
31.3.1944. "Giganti nad Lipníkem… Obrovští šestimotoroví Giganti jsou nad Lipníkem všedním zjevem. Většinou létají velmi nízko a všecko je na nich krásně vidět. Jeden byl označen červeným křížem. Prý se jimi dopravují transporty raněných vojáků do zázemí. Skutečně letí skoro všichni západním směrem." Do Stichovic vzdálených 40 km?
Letouny Ju 52 . Ju 52 u nás.
14.4.1944 přiletělo šest letounů Me 323 Gigant. Giganti u nás.
18.5.1944 v noci u obce Skalka zřícení Ju 52/3m WNr. 5509 "G6+EK" od 2./TG 4. Posádka Uffz. Josef Ceis, Uffz. Walter Pittrof a Uffz. Gustav Ibs (nebo Fw. Ibs, Fw. Pittrof a Fw. Leisz) zahynula. Letecká badatelna.
27.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.
25.8.1944 bombardování sousedního letiště Prostějov. Na letišti Stichovice byl zraněn kostelecký občan Alois Krejčí, konal tam službu jako hlídač a nesměl při náletu opustit stanoviště.
27.8.1944 mezi 11.45 h a 12.00 h američtí stíhači nerušeně zaútočily na letadla odstavená na letištních stojánkách. Poté, co velitel 302nd FS, 332nd FG, 15th USAAF z Itálie. Capt. Melvin T. Jackson zahlédl nepřátelský letoun, vrhli se američtí piloti na zaparkovaná letadla. Příliš neobtěžováni flakem nárokovali zničení čtrnácti Ju 52/3m, čtyř Ju 87 a čtyř He 111. Dále poškození devět Ju 52, po čtyřech Ju 87 a He 111 a jeden Me 323 Gigant. Na tomto skóre podílelo patnáct pilotů. Pamětníci ovšem uvádějí dva zapálené Me 323 od I./TG 5 - stejný počet u této jednotky přiznali sami Němci. Nejlépe si vedl 1st Lt. Wendell O. Pruitt (tři zničené Ju 87 a dva He 111), Capt. Dudley M. Watson (čtyři Ju 52 a jeden He 111) a 1st Lt. Luther H. Smith Jr. (tři Ju 52 a jeden He 111). Info.
Která jednotka s Ju 52 utrpěla tyto velké ztráty? Že by II./TG 3.
II./TG 3 "9P+?C"
5./TG 3 "9P+?N"
6./TG 3 "9P+?P"
7./TG 3 "9P+?R"
8./TG 3 "9P+?S"
Reorganizace transportních jednotek.
Lufttransportstaffel 5 předala své letouny 14./TG 4. Kdy?
I./TG 5 byla rozpuštěna a své Giganty předala 15./TG 4. Kdy? Giganti u nás.
II./TG 5 byla rozpuštěna a své Giganty předala 16./TG 4. Kdy? Giganti u nás.
V září 1944 ze Stichovic 11 Gigantů přeletělo do Chrudimi a do Skutče k uskladnění. Kdy?
3.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.
Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 212/III (Velitelství letiště) podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.
V lednu 1945 oprava letounu Ju 52 "A7+GK" od TG 4.
V lednu 1945 přiletěla z Köln-Wahn bitevní I./SG 4 s letouny Fw 190 F-8. Velitel I./SG 4 Gruppenkommandeur Major Fritz Schröter - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (24.9.1942). Na fotce jako Oberleutnant. Bojovala u Opavy a Ostravy. MAPA.
Příslušníci Gruppenstab:
Velitel Staffelkapitän 1./SG 4 ?. Piloti:
Velitel Staffelkapitän 2./SG 4 ?. Piloti:
Velitel Staffelkapitän 3./SG 4 ?. Piloti:
V neděli 3.2.1945 byl nad obcí Sobíšky (okres Přerov) sestřelen německý letoun Fw 190 asi od I./SG 4, který se zřítil na stavení Františka Drábka, benzín se rozstříkl i na sousední střechu Antonína Hanáka. Obě střechy shořely. Kusy vraku letadla přeletěly přes silnici do zahrady rolníka Josefa Bajera. Pilot se zachránil pomocí padáku a dopadl nezraněn poblíže obce. Kdo byl vítěz? Pravděpodobně 15th USAAF z Itálie. Zdroj.
9.2.1945 z Dresden-Klotzsche přiletěla bitevní III./SG 4 s Fw 190 F/G. Velitel III./SG 4 Gruppenkommandeur Major Hans Weber. Bojovala u Opavy a Ostravy. MAPA.
Příslušníci Gruppenstab:
Velitel Staffelkapitän 7./SG 4 ?. Piloti:
Velitel Staffelkapitän 8./SG 4 ?. Piloti:
Velitel Staffelkapitän 9./SG 4 ?. Piloti:
16.3.1945 1./SG 4 a 3./SG 4 přeletěly do Suchdola nad Odrou (okres Nový Jičín). Stab I./SG 4 a 2./SG 4 přeletěla do Dolního Benešova (okres Opava).
V březnu 1945 přiletěla z Dresden-Klotzsche bitevní Stab/SG 4 s Fw 190 F/G. Kdy? Velitel Geschwaderkommodor SG 4 Major Werner Dörnbrack, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (25.11.1944, jako 660 z celkem 863). Na fotce bez dubových ratolestí.
U obce Dolní Lutyně (okres Karviná) zřícení Fw 190 asi od SG 4 ze Stichovic či Suchdola nad Odrou. Kdy? Letecká badatelna.
25.3.1945 američtí stíhači od 307th FS, 31st FG, 15th USAAF z Itálie sestřelili šest bitevních letounů Fw 190 F od SG 4.
Čtyři z nich si nárokoval 1/Lt. Norman C. Skogstad, po jednom Lt. Van Winkle a Lt. Pelt. Stroje se zřítili u u Čelechovic na Hané, Držovic (dva stroje), Lutína, Slatinky, Studence. MAPA.
Fw 190 F-9 WNr. 426054 "bílá 6" od I./SG 4. Pilot Obfw. Kurt Schlosser zahynul.
Fw 190 F-8 WNr. 580600 "bílá 1" od I./SG 4. Pilot Obfw. Heinrich Palluck zahynul.
Fw 190 F-8 WNr. 931879 "bílá 10" od I./SG 4. Pilot Uffz. Ernst Faustmann zahynul.
Fw 190 F od I./SG 4. Pilot Stgefr. Ludwig Kulzer zahynul.
Fw 190 F od I./SG 4. Pilot Lt. Walter Schneider zahynul.
Fw 190 F od I./SG 4. Pilot Uffz. Ernst Metlinsky zahynul.
27.3.1945 II./JG 77 odletěla z Dolního Benešova do Prostějova k ochraně stichovických Fw 190. Pravděpodobně tam přeletěla Stafell. MAPA.
----------
1.4.1945
----------
2.4.1945 byl sestřelen Fw 190 asi od SG 4 u obce Ivaň (okres Prostějov). Letecká badatelna.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
9.4.1945 po 16. hod. nad Lanžhotem (okres Břeclav) se hlídkující čtveřice sovětských stíhačů potkala s německým svazem bitevních Fw 190 F ze Stichovic a jeho doprovodem stíhacími Bf 109 z Prostějova. Německý stíhači Bf 109 sestřelily letoun La-7 "bílá 99" od 179 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА z polního letiště Trnava (Bučany). Gardový mládšij lejtěnant Alexandr Tichonovič Machaňkov zahynul. Dále sestřelily letoun La-7 od 179 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА asi 4 km jižně Landžhota. Gardový rjadovoj Vasilij Vasiljevič Valujev zahynul. Dne 27.4.1945 vrak nalezli sovětští vojáci a identifikovali letce. Navíc poškodily letoun La-7 od 179 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА. Gardový lejtěnant Ivan Jerofejovič Piňko během přistání rozbil letoun ale sám vyvázl bez zranění. Lanžhotský zpravodaj 1/2013.
----------
10.4.1945 od Wien do Přerova přiletěla bitevní III./SG 10 s letouny Fw 190 F-8. Stichovická III./SG 4 spolu s přerovskou III./SG 10 pod krytím prostějovských stíhačů II./JG 77 bojovaly u Ostravy a Brna.
----------
----------
----------
----------
----------
Stíhač rtm. Ondrej Kostík od 1. čs. slp z polního letiště Poręba poškodil ve vzdušném souboji jeden Fw 190. Pravděpodobně to byl Fw 190 F-8 WNr. 584401 "žlutá 2" od 3./SG 4, který nouzové přistál na polním letišti Suchdol nad Odrou. Jeho poškození bylo odhadnuto na 35 %, ale pilot nebyl zraněn. Mohl startovat i z letiště Stichovice a Dolní Benešov. MAPA. Sestřely německých a sovětských stíhaček u Ostravy a Opavy.
Ve dnech 15. a 16.4.1945 bylo letiště v Dolním Benešově vyklizeno.
----------
16.4.1945 rotný Richard Husman střelec bitevního Il-2 od 3. čs. blp z polního letiště Poręba sestřelil letoun Fw 190, který dopadl 1 km jihovýchodně Olzy - SZ Bohumína. Za nejpravděpodobnější Husmanovu oběť označuje Feldwebela Maxe Rahofera od bitevní Stab III./SG 4, který podle německých záznamů zmizel v této oblasti. Letěl na letounu Fw 190 F-8 WN. 586683 "<1". Sestřely německých a sovětských stíhaček u Ostravy a Opavy.
16.4.1945 u Uhlířova Köhlersdorf (okres Opava) přistání na břicho po zásahu protileteckou palbou Fw 190 F-8 WNr. 583973 "žlutá 1" od 9./SG 4. Pilot Uffz. Günther nezraněn.
16.4.1945 byl jihovýchodně Opavy sestřelen protileteckou obranou Fw 190 F-8 WNr. 583960 "bílá 3" od 7./SG 4. Fw. Karl Zieske zahynul. Kde?
16.4.1945 v okrese Břeclav velké vzdušné střetnutí s 5 ВА. Sestřely německých a sovětských stíhaček na jižní Moravě.
16.4.1945 u Hustopečí (okres Břeclav) byl ve vzdušném boji sestřelen Fw 190 F-8 WNr. 931475 "bílá 9" od 1./SG 4. Pilot Ogefr. Walter Weidig nezvěstný.
16.4.1945 u u Nového Bydžova Neu Bidschow (okres Hradec Králové) přistání na břicho pro poruchu motoru Fw 190 F-8 WNr. 586805 "žlutá 2" od 6./SG 4. Pilot nezraněn.
----------
17.4.1945 sovětská protiletecká obrana a později i stíhač od 5 ВА poškodil nad městem Hustopeče (okres Břeclav) Fw 190 F-8 WNr. 586673 "černá 13" od I./SG 4. Jako poslednímu stroji ve formaci při odletu začal hořet motor a v 8.30 hod. při pokusu o nouzové přistání do polovypuštěného rybníka Rathan u Náměšti nad Oslavou (okres Třebíč) se zřítil. Ofw. Adolf Rohde zahynul a byl pohřben v Náměšti nad Oslavou. Letecká badatelna.
17.4.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.
----------
18.4.1945 z Kumru přiletěla protitanková 10.(Pz)/SG 2 s Ju 87 G. Za doprovodu II./JG 77 útočila na sovětské tanky u Ořechova (okres Brno-venkov).
----------
19.4.1945 se 10.(Pz)/SG 2 vrátila do Kumru.
----------
----------
----------
----------
Pro 23.4.1945 se zachoval poslední
podrobnější dokument o činnosti Luftflotte
6. Kromě jiného je to zajímavé i z toho hlediska, že na svůj údajný
sestřel 23.4.1945 u Hodonína vzpomíná Alfons Schertl, pilot SG
4.
Toho dne zaznamenala I./SG 4
devatenáct bojových vzletů, III./SG
4 sedm a III./SG 10 dvanáct. Průzkum
bojem se vedl všude kolem Brna a Opavy, ovšem největší koncentrace útoků
německých bitevníků směřovala jižně od Brna. Úkolem měly být tanky v
60858 (Žatčany - Újezd u Brna) a sovětské dělostřelecké pozice v 60822
(východně od Brna, Mokrá - Ochoz u Brna). Kvůli
silné protiletadlové obraně se nepodařilo zaútočit na tanky. Ostatně,
nejméně tři bitevní Fw 190 byly v tomto prostoru sestřeleny. I/SG
4 se utkala s
Jak-9, přičemž jeden sestřelila jistě a jeden pravděpodobně. Zároveň přinutila
eskadrilu sedmi Iljušinů Il-2 ke svržení bomb nad vlastním územím.
Němci zaznamenali jeden Fw 190 od III./SG 10 nezvěstný a tři sestřelené:
Fw 190, I./SG 4,
flak, 60882 (Žatčany - Nesvačilka)
Fw 190, III./SG 4, flak,
Fw. Böttcher, 60868 (Kobeřice - Nížkovice)
Fw 190, III./SG 10, flak,
Lt. Schwendler, 60888 (Křepice - Šitbořice - Nikolčice)
23.4.1945 sovětská protiletadlová baterie sestřelila Fw 190 od I./SG 4, který se hořící zřítil na hon zvaný Pláňavy u Žatčan (okres Brno-venkov) a pilot zahynul. Zdroj. Kde to je?
----------
24.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 ВА. Na letišti bylo 35 letadel.
24.4.1945 u Šlapanic (okres Brno-venkov) Fw 190 F od bitevní Stab III./SG 4 sestřelil bitevní Il-2 od 451 шап, 264 шад, 5 шак, 5 ВА z polního letiště Senica. Stáršij lejtěnant Stěpan Andrejevič Nětreba ст. лейтенант Степан Андреевич Нетреба a staršina Vasilij Jegorovič Kujdin старшина Василий Егорович Куйдин zahynuli. Letecká badatelna. Deník bitevní divize.
----------
25.4.1945 asi v 11 hodin u obce Podolí (okres Brno-venkov) dvě sovětské stíhačky sestřelily letoun Fw 190 asi od SG 4 ze Stichovic (nebo SG 10 z Přerova). Údajně měl červené konce křídel. Badatelna. Letecká badatelna.
25.4.1945 odpoledne byla skupina 6 sovětských letadel Il-2 napadena 7 německými letounů Fw 190 F-8. Při prvním útoku nebyl žádný letoun sestřelen, druhý útok se stal osudným pro německý letoun, který byl sestřelen u kóty 538 m Strážná (obec Jedovnice, okres Blansko). Poškozený hořící letoun letěl směrem od Blanska a dopadl poblíž polní cesty Rudice - Vilémovice. Pilot se snažil s hořícím letadlem a zhasnutým motorem o nouzové přistání "na břicho". Letadlo dopadlo do pole, trosky byly rozházeny po dráze dopadu. Nejdále směrem k Vilémovicím ležela utržená přední část stroje s hvězdicovým motorem. Po dopadu z letounu vylétl pilot setrvačností. Vrak letadla na zemi hořel. Pilot Friedrich Wahl od SG 4 byl zjevně mrtvý, ležel na zemi na boku. K letadlu se přiblížila skupina vilémovických obyvatel, vzápětí bylo slyšet motory a na místem havárie se objevila tři sovětská letadla. Vypálila z palubních zbraní dávku směrem ke skupince vesničanů, kteří se rozprchli a plížili se blízkým úvozem pryč. Letadla ještě několikrát zakroužila nad místem havárie a nakonec odlétla. Podrobnosti.
25.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 ВА. Na letišti bylo kolem 40 letadel.
----------
26.4.1945 těsně po poledni přiletěla nad obec Říčany (okres Brno-venkov) dvě německá letadla (Fw 190 z letiště Stichovice ?) a došlo k leteckému souboji se sovětskými stihači. Výsledkem souboje bylo poškozené německé letadlo, které odlétlo směrem k Tišnovu, zanechávajíc za sebou pásy dýmu. V poslední chvíli vyskočil pilot z letadla a nedlouho po jeho seskoku se letadlo zřítilo. Mohutný sloup dýmu byl posledním upozorněním na jeho pád. Zdroj. 26.4.1945 o 2 1/2 hod. odp. byl nad Olešnicí (okres Blansko) sveden letecký souboj. Tři ruská letadla pronásledovala jedno německé. Střelbou z kulometu byla poškozena střecha na některých domech v Hliníkách a na Mor. straně. K úrazu na štěstí nedošlo. Německé letadlo bylo pak sestřeleno nad rovečínským katastrem. Pilot se zachránil a šel do Rovečného (okres Žďár nad Sázavou) na poštovní úřad. Spojení se světem ale bylo přerušeno. Když se potom vracel k letadlu, byli zde již partyzáni, kteří jej zastřelili. Zdroj. 26 апреля 1945 года. Безмельцев Иван Иванович. Сбил ФВ-190 северо-восточнее Брно. Letec Ivan Ivanovič Bezmelcev sestřelil Fw 190 severovýchodně Brna (?). Zdroj od 179 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА z letiště Hodonín.
----------
----------
28.4.1945 ve vzdušném boji bylo ze skupiny 12 Fw 190 sestřeleny dva Fw 190. Deník bitevního korpusu.
Ve dnech 28. a 29.4.1945 bylo letiště Ostrava-Hrabůvka vyklizeno. ----------
29.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 ВА. Na letišti bylo 40 letadel.
----------
K 30.4.1945 podle průzkumu 8 ВА bylo na letišti 28 letounů, převážně jednomotorových. Přehled bojové činnosti letecké armády.
----------
1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).
Ve dnech 1. a 2.5.1945 bylo letiště Petřvald vyklizeno.
----------
Ve dnech 2. a 3.5.1945 bylo letiště Suchdol nad Odrou vyklizeno.
Ve dnech 2. a 3.5.1945 bylo letiště Jakartovice u Opavy vyklizeno.
2.5.1945 ze Suchdola nad Odrou přiletěla I./SG 4. MAPA.
----------
Poté se Stab, I. a III./SG 4 přesunuly do Hradce Králové či Skalice. Kdy? MAPA.
----------
Pz. Aufkl. Schwarm 4 s Fi 156 C v květnu 1945.
----------
Před opuštěním letiště poškození skladových prostor a skladů paliva.
----------
Kdy bylo letiště opuštěno?
----------
----------
8.5.1945 se prý Němci pokusili o zničení letiště.(?)
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Destrukce způsobené odchodem německých jednotek si vyžádaly značné opravy. Prvním úkolem, stejně jako na letišti Prostějov, bylo zajistit letiště pro nejnutnější letecký provoz. Po dohodě s městskými složkami i okolními obcemi byla vyhlášena pracovní povinnost občanů z okolních obcí. Za jejich pomoci byla vyčištěna letištní plocha od zbytků různého materiálu a vraků letounů, srovnány vyorané brázdy v letištní ploše, odstraněno střelivo a rozházené zbraně. Tak jako v Prostějově bylo i stichovické letiště uvedeno do nejnutnějšího leteckého provozu 12.5.1945.
11.5.1945 se na letišti ubytovala zajišťovací četa Rudé armády, která čítala 30 mužů.
8 ВА ukořistila německé letouny na letištích Skuteč, Vysoké Mýto, Hradec Králové, Chrudim, Pardubice, Ohrozim (Stichovice). Deník letecké armády.
1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.
Až na počátku června se do Stichovic dostavila letecká jednotka Rudé armády v počtu 100 mužů. Tato jednotka zde pouze „nabírala nové síly" a za tří týdny letiště opustila.
Po jejich odchodu se pokračovalo v opravách, zejména v budovách, do kterých se měla nastěhovat letištní peruť zřízená ve Zlíně
Počátkem června 1945 opětovně zahájilo činnost Vojenské letecké učiliště (VLU) v Prostějově.
28.8.1945 byla Letištní peruť Vojenského leteckého učiliště v Prostějově přemístěna do Stichovic a zároveň přejmenována na Letištní peruť Prostějov II.
30.8.1945 se Navigační přeškolovací kurs v Prostějově přestěhoval do Stichovic.
Vznikla Letištní správa Prostějov II.
Od 1.11.1945 Škola na důstojníky letectva v záloze (ŠDLZ) v Prostějově. První ročník odlétal celý navigační výcvik ve Stichovicích na letounech C-3 a C-5 ze stavu Školní peruti II.
V listopadu 1945 převzalo VLU do své sestavy Letištní peruť Prostějov II, která do té doby byla samostatnými útvary v podřízenosti VLO 3.
20.11.1945 se Navigační přeškolovací kurs přestěhoval na Ruzyni.
K 30.11.1945 byla Letištní peruť Prostějov II přejmenována na Pomocnou peruť II Prostějov II a začleněna do organizace VLU s úkolem zabezpečení technické a týlové stránky výcviku a veškerého provozu učiliště.
V polovině prosince 1945 bylo učiliště přejmenováno na Letecké učiliště (LU), z důvodu možné záměny s VLÚ - Vědeckým leteckým ústavem v Letňanech.
Od ledna 1946 vznikaly pilotní školy jakožto řídící mezičlánek leteckého výcviku mezi velitelstvím LU a výcvikovými jednotkami. Byly podřízeny po všech stránkách veliteli školní peruti s výjimkou výcvikových otázek, kde podléhaly veliteli LU. Pilotní škola sestávala z velitelství, učitelského sboru a vlastní pilotní školy, kterou tvořili učitelé létání a žáci.
Dnem 29.1.1946 byla Pomocnou peruť II reorganizována na Školní peruť II VÚ 8930.
Od 23.5.1946 do 1.11.1947 součástí ŠP II byla PŠ II ve Stichovicích.
1.6.1946 vznikla Pilotní škola II ve Stichovicích.
Letoun C 104 "UB-100" . Kdy?
Letoun C 104 "UB-102" . Kdy?
Od června 1946 praktický letecký navigační výcvik na letounech C 3 navigátorů ŠDLZ. Dne 30.6.1946 ukončen výcvik.
1.7.1946 byla v Prostějově zřízena PŠP 1a (Pilotní škola pokračovací), do níž nastoupilo 44 žáků z PŠE 1a z Olomouce. Dalších 21 frekventantů PPK 2 v Olomouci bylo spojeno s částí PŠE 1a a pokračovací výcvik odlétali spolu ve Stichovicích.
15.7.1946 byl zahájen výcvik.
1.6.1947 bylo slavnostně vyřazeno 41 letců PŠP 1a spolu se sedmi frekventanty PPK 2.
K 3.6.1947 PŠE 2 v Olomouci úspěšně ukončilo 61 žáků a ti nastoupili k PŠP 2 ve Stichovicích.
Od 1.6.1947 do 29.2.1948 (přišel z Olomouce) Mojmír Reich absolvoval PŠP 2. Školu ukončil s prospechom veľmi dobrý a bol 15. medzi 54 žiakmi. Od 20.6.1947 a od 7.10.1947 samostatne lietal na C 2 aj v noci. Dňa 1.2.1948 bol podľa čj.1597 / Duv. - let. 48 menovaný letcom II. triedy. Poté do Olomouce. Zdroj. Fotky Mojmíra Reicha.
1.10.1947 byla ŠP II přejmenována na Školní základnu II, které dnem 1.11.1947 přešly do podřízenosti V II. LO. v Brně, ovšem se zachováním dosavadních povinností vůči LU.
Od 1.11.1947 přešla PŠ II již jako samostatný útvary do podřízenosti velitele LU. Obdržela své krycí číslo VÚ 5441.
K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.
1.2.1948 bylo slavnostně vyřazeno 54 pilotů z PŠP 2, z nichž 20 (21?) bylo odesláno do ŠPUL a 34 (33?) k 1.3.1948 do SVS v Českých Budějovicích.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
V únoru 1948 se žáci z PŠE 4 v Olomouci přesunuly k pokračovacímu výcviku do Stichovic. K 1.3.1948 zahájila PŠP 4j v počtu 28 žáků a PŠP 4d v počtu 20 žáků.
V roce 1948 proběhl doškolovací kurs pilotů C 3.
2.10.1948 bylo slavnostně vyřazeno 28 pilotů z PŠP 4j a 19 pilotů z PŠP 4d. Do SVS v Českých Budějovicích bylo odesláno 28 pilotů, 19 pilotů dvoumotorových letadel bylo rozděleno k útvarům.
V druhém pololetí 1949 zahájení výcviku instruktorů na CS/S 199.
V roce 1949 proběhl doškolovací kurs pilotů C 3.
Od května do července 1949 se konal v Olomouci pilotní kurs (PŠE) pro letectvo SNB, který potom pokračoval ve Stichovicích do 21.1.1950.
1.7.1949 zřícení letounu C 3 WNr. 408 "UB-1" u Třemošnice (okres Chrudim). Cestující, velitel školní letky škpt Ocelka při nárazu zahynul, por. Brezina byl těžce zraněn, další dva členové posádky odnesli "kraksnu" jen několika šrámy. Letecká badatelna.
Od 1.10.1949 dostalo PŠ II ve Stichovicích nové krycí číslo VÚ 9957 a ŠZ II nové krycí číslo VÚ 8159.
Od 1.12.1949 PŠP 8j.
13.3.1950 C 104.260 "UB-106", posádka rt. Josef Tauber, por. Jaroslav Charvát.
V prvním pololetí 1950 výcvik instruktorů na CS/S 199.
Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.
1.5.1950 bylo nařízeno přečíslování pilotních škol a školních základen tak, aby číslování odpovídalo posloupnosti výcviku. Pilotní škola IV a Školní základna IV.
Od 22.6. do 5.10.1950 (přišel z Pardubic) Mojmír Reich sloužil u PŠ IV. Učiteľom lietania bol určený na základe DR LU čís. 14 čl.138 zo dňa 10.7.1950. Dňa 27.7.1950 obdržal potvrdenie o schopnosti lietať samostatne cez deň na K 75 a 31.8.1950 na C 5. Poté do Trenčína. Zdroj. Fotky Mojmíra Reicha.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
K 1.10.1950 se z Trenčína přemístil LP 30.
1.10.1950 bylo zřízeno v Olomouci Letecké operační středisko 2 VÚ 8675 (LOS 2). Ve Stichovicích provoz letištního goniometru.
V říjnu 1950 po příchodu LP 30, se PŠ IV přestěhovala do Trenčína s letouny C 106, C 2, C 3.
1.11.1950 bylo slavnostně vyřazeno 45 pilotů od PŠP 8j.
PŠP 9
Od 1.1.1951 se Letištní správa Prostějov osamostatnila jako 4. letištní správa Stichovice VÚ 3872.
S účinností k 15.1.1951 byly školní základny přejmenovány na letecké základny typu B (pro letecké školy). ŠZ IV na 4. leteckou základnu. Zároveň přešly do podřízenosti velitelství územně příslušných leteckých technických divizí, vzniklých k 1.1.1951 z dosavadních VLO.
15.3.1951 byla 4. LZ přejmenována na 4. letecký prapor.
15.6.1951 bylo slavnostně vyřazeno 72 pilotů od PŠP 9 spolu s jedním dalším.
.
Ortofotomapa z roku 1953. Červený kruh vjezd do areálu.
V roce 1953 se 30. lbip přemístil do Piešťan. Uvolněné letiště využíval 4. lšp Prostějov k výcviku na S-199.
6.10.1953 pro poruchu motoru zahynul por. Josef Musil na S-199 ev. č. 58. Letecká badatelna.
K 1.10.1954 byl 4. lšp LU v Prostějově přečíslován na 2. lšp. Útvar ale létal na letišti v Přerově.
Na podzim roku 1954 se
1. lšp v Olomouci přestěhoval do Prostějova.
Letadla označeny UC.
Zde probíhal elementární výcvik
na letounech C-105 (Z-126 Trenér) a pokračovací výcvik na letounech C-11
(Jak-11). Výcvik i ve Stichovicích.
.
.
.
Od 1.5.1959 působila u 1. lšp
K 31.8.1959 byl
1. lšp
Od března 1960 Zahraniční výcviková letka (elementární) v Prešově.
Od roku 1960 byl v areálu letiště vybudován "vojenský" opravárenský závod Mostkovice, zabezpečující opravy a servis protiletadlových raketových systémů PVOS.
.
.
.
.
.
.
.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
Po zabrání letiště Olomouc Sovětská armáda v roce 1968 byly na letišti dočasně tyto původně olomoucké jednotky:
V roce 1970 přesun do Prostějova.
Týl na letišti / RTZ na letišti