Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Stichovice Stichowitz

Kostelec na Hané Kosteletz

Mostkovice Moskowitz

Letiště Ohrozim

Stálé vojenské letiště Prostějov II

Fliegerhorst Proßnitz-Kosteletz, Schießplatz Domamislitz

MAPA.

03.09.2019

, , od prosince 1926 do 1939.

Díky politické situaci v Evropě v polovině třicátých let prudce vzrostly výcvikové úkoly. V listopadu 1935 proto byla zahájena výstavba dalšího letiště u obce Stichovice (dnes Mostkovice).


.


Začátkem roku 1937 si kostelečtí plachtaři pořídili kluzák Zögling "Marie" a poté se přestěhovali na vojenské cvičiště v Prostějově, do hangáru PO MLL v Prostějově.

Stavba větroně Grunau Baby II.

Stálé vojenské letiště Prostějov II. Rozměry 750 x 750 m. Hangáry a skladové prostory.

1.7.1937 Vojenské letecké učiliště zahájilo provoz na Letišti Prostějov II (Stichovice)

Velitelství VLU tvořila hospodářská technická správa a zdravotní služba, pod níž spadala Pomocná letka velitelství s povětrnostní službou a školní kabinet. Velitelství VLU podléhalo přímo:

    velitelství Leteckého školního oddílu I mělo v podřízenosti Školu leteckého dorostu, Školní letku 1 a Školní letku 2 ve Stichovicích.

    velitelství Leteckého školního oddílu II mělo v podřízenosti Školu pro důstojníky letectva v záloze, skládající se z oddělení pozorovatelů a techniků, a oddělení vojenské akademie a aplikační školy pro důstojníky letectva. 

    velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku 3 a Školní technickou letku, které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny. Zde probíhal výcvik nováčků, pomocných mechaniků a specialistů z řad mužstva prezenční služby.


1.1.1938 v Prostějově přejmenováním z velitelství Vojenského leteckého učiliště vzniklo velitelství Leteckého učiliště . Funkci velitele učiliště zastával plk. let. Bedřich Starý. Veliteli učiliště bylo podřízeno velitelství leteckého učiliště, Letecký školní oddíl I, Letecký školní oddíl II, Letecký školní oddíl III, Pomocná letka leteckého učiliště a další jednotky. Organizace učiliště zůstala nezměněna.

    velitelství Leteckého školního oddílu I mělo v podřízenosti Školní letku 1, Školní letku 2 ve Stichovicích a Školu leteckého dorostu a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. František Diviš.

    velitelství Leteckého školního oddílu II mělo v podřízenosti Aplikační kurs pro důstojníky letectva, Letecké oddělení vojenské akademie. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Vojtěch Kopecký.

    velitelství Leteckého školního oddílu III mělo v podřízenosti Školní letku 3 a Školní technickou letku, které podléhalo oddělení fotografické, zbrojní a střelecké, spojovací, skladní, dopravní a školní dílny, Leteckou povětrnostní stanici 12, Leteckou radiotelegrafní stanici 16 a další jednotky. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Karel Zahradník.

Od 23.9.1938 Školní letka 2 ve Stichovicích v podřízenosti velitelství Leteckého školního oddílu II.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 75 %.

28.9.1938 bylo z velitelství Leteckého školního oddílu II vytvořeno velitelství Bojového střediska stíhacího. Výzbroj tvořily letouny Avia B 34, Avia B 534, Avia Ba 33, Avia Ba 122 a Avia Bš 122.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

11.10.1938 bylo velitelství Bojového střediska stíhacího demobilizováno.

Školní letka 2.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.


19.3.1939 byla rozpuštěna Škola leteckého dorostu v Prostějově a žáci byli odesláni domů. Jakmile odešla větší část mužstva, byla do kasáren přemístěna Školní letka 2 z letiště Stichovice a veškeré mužstvo se soustředilo do budovy III (budova mužstva).

K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Kosteletz (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Od září 1939.Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn podřízeno Luftgau-Kommando XVII. Fliegerhorst-Kommandantur Kosteletz se změnil na Flugplatzkommando A 16/XVII.


1.10.1940 přiletěla Schule/FAR. 71. Satelitní letiště Dolní Benešov, Kostelec (Stichovice) a Vyškov.


V roce 1941 úprava letiště pracovníky RAD-Abt. K5/241.

, , , .


 Provoz školy.


Od února 1943 Flugplatzkommando A 16/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

15.10.1943 přejmenována na FFS A 71.

22.12.1943 FFS A 71 přešla pod FFS A 12. Výcvik do prosince 1943.


Základna dopravních letounů. (?)

Letouny Ju 52 .

14.4.1944 přiletěla 7./TG 2 se šesti letouny Me 323 Gigant. Giganti u nás.

27.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

25.8.1944 bombardování sousedního letiště Prostějov.

27.8.1944 mezi 11.45 h a 12.00 h američtí stíhači nerušeně zaútočily na letadla odstavená na letištních stojánkách. Poté, co velitel 302nd FS, 332nd FG, 15th USAAF z Itálie. Capt. Melvin T. Jackson zahlédl nepřátelský letoun, vrhli se američtí piloti na zaparkovaná letadla. Příliš neobtěžováni flakem nárokovali zničení čtrnácti Ju 52/3m, čtyř Ju 87 a čtyř He 111. Dále poškození devět Ju 52, po čtyřech Ju 87 a He 111 a jeden Me 323 Gigant. Na tomto skóre podílelo patnáct pilotů. Pamětníci ovšem uvádějí dva zapálené Me 323 od I./TG 5 - stejný počet u této jednotky přiznali sami Němci. Nejlépe si vedl 1st Lt. Wendell O. Pruitt (tři zničené Ju 87 a dva He 111), Capt. Dudley M. Watson (čtyři Ju 52 a jeden He 111) a 1st Lt. Luther H. Smith Jr. (tři Ju 52 a jeden He 111). Info.

Do 30.8.1944 byly všechny Giganti od I./TG 5 předány do 15./TG 4 (IV./TG 4).

V září 1944 ze Stichovic 11 Gigantů přeletělo do Chrudimi a do Skutče.

3.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 212/III (Velitelství letiště) podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.


V lednu 1945 oprava letounu Ju 52 "A7+GK" od TG 4.

V lednu 1945 přiletěla z Köln-Wahn bitevní I./SG 4 s Fw 190 F/G. Velitel I./SG 4 Gruppenkommandeur Hptm Fritz Schröter - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (24.9.1942). hel027.jpg (34340 bytes) Na fotce jako Oberleutnant. Bojovala u Opavy a Ostravy. MAPA.

16.3.1945 1./SG 4 a 3./SG 4 přeletěly do Suchdola nad Odrou (okres Nový Jičín). Stab I./SG 4 a 2./SG 4 přeletěla do Prostějova. Kdy a odkud I./SG 4 přeletěla do Dolního Benešova (okres Opava)?

V březnu 1945 přiletěla z Dresden-Klotzsche bitevní III./SG 4 s Fw 190 F/G. Velitel III./SG 4 Gruppenkommandeur Major Hans Weber. Bojovala u Opavy a Ostravy. MAPA.

U obce Dolní Lutyně (okres Karviná) zřícení Fw 190 asi od SG 4 ze Stichovic či Suchdola nad Odrou. Kdy? Letecká badatelna.

9.4.1945 po 16. hod. nad Lanžhotem (okres Břeclav) se hlídkující čtveřice sovětských stíhačů potkala s německým svazem bitevních Fw 190 F asi ze Stichovic a jeho doprovodem stíhacími Bf 109 asi z Prostějova. Německý stíhači Bf 109 sestřelily letoun La-7 "bílá 99" od 179 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА z polního letiště Trnava (Bučany). Gardový mládšij lejtěnant Alexandr Tichonovič Machaňkov zahynul. Dále sestřelily letoun La-7 od 179 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА asi 4 km jižně Landžhota. Gardový rjadovoj Vasilij Vasiljevič Valujev zahynul. Dne 27.4.1945 vrak nalezli sovětští vojáci a identifikovali letce. Navíc poškodily letoun La-7 od 179 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА. Gardový lejtěnant Ivan Jerofejovič Piňko během přistání rozbil letoun ale sám vyvázl bez zranění. Lanžhotský zpravodaj 1/2013.

15.-16.4.1945 z Dolního Benešova přiletěla bitevní I./SG 4?

16.4.1945 sestřelil rotný Richard Husman střelec bitevního Il-2 od 3. čs. bitevního leteckého pluku letoun Fw 190, který dopadl 1 km jihovýchodně Olzy - SZ Bohumína.  Za nejpravděpodobnější Husmanovu oběť označuje Feldwebela Maxe Rahofera od bitevní Stab III./SG 4, který podle německých záznamů zmizel v této oblasti. Letěl na letounu Fw 190 F-8 WN. 586683 "<1". 

16.4.1945 u Uhlířova Köhlersdorf (okres Opava) přistání na břicho po zásahu protileteckou palbou Fw 190 F-8 WNr. 583973 "žlutá 1" od 9./SG 4. Pilot Uffz. Günther nezraněn.

16.4.1945 byl jihovýchodně Opavy sestřelen protileteckou obranou Fw 190 F-8 WNr. 583960 "bílá 3" od 7./SG 4. Fw. Karl Zieske zahynul. Kde?

16.4.1945 v okrese Břeclav velké vzdušné střetnutí s 5 ВА. Sestřely německých a sovětských stíhaček na jižní Moravě.

16.4.1945 u Hustopečí (okres Břeclav) byl ve vzdušném boji sestřelen Fw 190 F-8 WNr. 931475 "bílá 9" od 1./SG 4. Pilot Ogefr. Walter Weidig nezvěstný.

16.4.1945 u u Nového Bydžova Neu Bidschow (okres Hradec Králové) přistání na břicho pro poruchu motoru Fw 190 F-8 WNr. 586805 "žlutá 2" od 6./SG 4. Pilot nezraněn.

17.4.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.

Pro 23.4.1945 se zachoval poslední podrobnější dokument o činnosti Luftflotte 6. Kromě jiného je to zajímavé i z toho hlediska, že na svůj údajný sestřel 23.4.1945 u Hodonína vzpomíná Alfons Schertl, pilot SG 4.

Toho dne zaznamenala I./SG 4 devatenáct bojových vzletů, III./SG 4 sedm a III./SG 10 dvanáct. Průzkum bojem se vedl všude kolem Brna a Opavy, ovšem největší koncentrace útoků německých bitevníků směřovala jižně od Brna. Úkolem měly být tanky v 60858 (Žatčany - Újezd u Brna) a sovětské dělostřelecké pozice v 60822 (východně od Brna, Mokrá - Ochoz u Brna). Kvůli silné protiletadlové obraně se nepodařilo zaútočit na tanky. Ostatně, nejméně tři bitevní Fw 190 byly v tomto prostoru sestřeleny. I/SG 4 se utkala s Jak-9, přičemž jeden sestřelila jistě a jeden pravděpodobně. Zároveň přinutila eskadrilu sedmi Iljušinů Il-2 ke svržení bomb nad vlastním územím.

Němci zaznamenali jeden Fw 190 od III./SG 10 nezvěstný a tři sestřelené:
Fw 190,
I./SG 4, flak, 60882 (Žatčany - Nesvačilka)
Fw 190,
III./SG 4, flak, Fw. Böttcher, 60868 (Kobeřice - Nížkovice)
Fw 190, III./SG 10, flak, Lt. Schwendler, 60888 (Křepice - Šitbořice - Nikolčice)

23.4.1945 sovětská protiletadlová baterie sestřelila Fw 190 od I./SG 4, který se hořící zřítil na hon zvaný Pláňavy u Žatčan (okres Brno-venkov) a pilot zahynul. Zdroj. Kde to je?

24.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 ВА. Na letišti bylo 35 letadel.

24.4.1945 u Šlapanic (okres Brno-venkov) Fw 190 F od bitevní Stab III./SG 4 ze Stichovic sestřelil bitevní Il-2 od 451 шап, 264 шад, 5 шак, 5 ВА z polního letiště Senica. Stáršij lejtěnant Stěpan Andrejevič Nětreba ст. лейтенант Степан Андреевич Нетреба a staršina Vasilij Jegorovič Kujdin старшина Василий Егорович Куйдин zahynuli. Letecká badatelna. Deník bitevní divize.

25.4.1945 asi v 11 hodin u obce Podolí (okres Brno-venkov) dvě sovětské stíhačky sestřelily letoun Fw 190 asi od SG 4 ze Stichovic (nebo SG 10 z Přerova). Údajně měl červené konce křídel. Badatelna. Letecká badatelna.

25.4.1945 odpoledne byla skupina 6 sovětských letadel Il-2 napadena 7 německými letounů Fw 190 F-8. Při prvním útoku nebyl žádný letoun sestřelen, druhý útok se stal osudným pro německý letoun, který byl sestřelen u kóty 538 m Strážná (obec Jedovnice, okres Blansko).  Poškozený hořící letoun letěl směrem od Blanska a dopadl poblíž polní cesty Rudice - Vilémovice. Pilot se snažil s hořícím letadlem a zhasnutým motorem o nouzové přistání "na břicho". Letadlo dopadlo do pole, trosky byly rozházeny po dráze dopadu. Nejdále směrem k Vilémovicím ležela utržená přední část stroje s hvězdicovým motorem. Po dopadu z letounu vylétl pilot setrvačností. Vrak letadla na zemi hořel. Pilot Friedrich Wahl od SG 4 byl zjevně mrtvý, ležel na zemi na boku. K letadlu se přiblížila skupina vilémovických obyvatel, vzápětí bylo slyšet motory a na místem havárie se objevila tři sovětská letadla. Vypálila z palubních zbraní dávku směrem ke skupince vesničanů, kteří se rozprchli a plížili se blízkým úvozem pryč. Letadla ještě několikrát zakroužila nad místem havárie a nakonec odlétla. Podrobnosti.

25.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od  511 орап, 5 ВА.  Na letišti bylo kolem 40 letadel.

28.4.1945 ve vzdušném boji bylo ze skupiny 12 Fw 190 sestřeleny dva Fw 190. Deník bitevního korpusu.

29.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od  511 орап, 5 ВА. Na letišti bylo 40 letadel.

Pz. Aufkl. Schwarm 4 s Fi 156 C v květnu 1945.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

2.5.1945 ze Suchdola nad Odrou přiletěly 1. a 3./SG 4. MAPA.

Poté se Stab, I. a III./SG 4 přesunuly do Hradce Králové či Skalice. Kdy? MAPA.

Před opuštěním letiště poškození skladových prostor a skladů paliva.

Kdy bylo letiště opuštěno?

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

he584.jpg (25272 bytes) 8 ВА ukořistila německé letouny na letištích Skuteč, Vysoké Mýto, Hradec Králové, Chrudim, Pardubice, Ohrozim (Stichovice). Deník letecké armády.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Počátkem června 1945 opětovně zahájilo činnost Vojenské letecké učiliště (VLU) v Prostějově.

28.8.1945 byla Letištní peruť Vojenského leteckého učiliště v Prostějově přemístěna do Stichovic a zároveň přejmenována na Letištní peruť Prostějov II.

30.8.1945 se Navigační přeškolovací kurs v Prostějově přestěhoval do Stichovic.

Vznikla Letištní správa Prostějov II.

Od 1.11.1945 Škola na důstojníky letectva v záloze (ŠDLZ) v Prostějově. První ročník odlétal celý navigační výcvik ve Stichovicích na letounech C-3 a C-5 ze stavu Školní peruti II.

V listopadu 1945 převzalo VLU do své sestavy Letištní peruť Prostějov II, která do té doby byla samostatnými útvary v podřízenosti VLO 3.

20.11.1945  se Navigační přeškolovací kurs přestěhoval na Ruzyni.

K 30.11.1945 byla Letištní peruť Prostějov II přejmenována na Pomocnou peruť II Prostějov II a začleněna do organizace VLU s úkolem zabezpečení technické a týlové stránky výcviku a veškerého provozu učiliště.

V polovině prosince 1945 bylo učiliště přejmenováno na Letecké učiliště (LU), z důvodu možné záměny s VLÚ - Vědeckým leteckým ústavem v Letňanech.


Od ledna 1946 vznikaly pilotní školy jakožto řídící mezičlánek leteckého výcviku mezi velitelstvím LU a výcvikovými jednotkami. Byly podřízeny po všech stránkách veliteli školní peruti s výjimkou výcvikových otázek, kde podléhaly veliteli LU. Pilotní škola sestávala z velitelství, učitelského sboru a vlastní pilotní školy, kterou tvořili učitelé létání a žáci.

Dnem 29.1.1946 byla Pomocnou peruť II reorganizována na Školní peruť II VÚ 8930.

Od 23.5.1946 do 1.11.1947 součástí ŠP II byla PŠ II ve Stichovicích.

K 1.6.1946 vznikla Pilotní škola II ve Stichovicích.

Letoun C-4 (Bü 131) . Kdy a kde?

Od června 1946 praktický letecký navigační výcvik na letounech C-3 navigátorů ŠDLZ. Dne 30.6.1946 ukončen výcvik.

1.7.1946 byla v Prostějově zřízena PŠP 1a, do níž nastoupilo 44 žáků z PŠE 1a z Olomouce. Dalších 21 frekventantů PPK 2 v Olomouci bylo spojeno s částí PŠE 1a a pokračovací výcvik odlétali spolu ve Stichovicích.

15.7.1946 byl zahájen výcvik.


1.6.1947 bylo slavnostně vyřazeno 41 letců PŠP 1a spolu se sedmi frekventanty PPK 2.

K 3.6.1947 PŠE 2 v Olomouci úspěšně ukončilo 61 žáků a ti nastoupili k PŠP 2 ve Stichovicích.

1.10.1947 byla ŠP II přejmenována na Školní základnu II, které dnem 1.11.1947 přešly do podřízenosti V II. LO. v Brně, ovšem se zachováním dosavadních povinností vůči LU.

Od 1.11.1947 přešla PŠ II již jako samostatný útvary do podřízenosti velitele LU. Obdržela své krycí číslo VÚ 5441.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.


1.2.1948 bylo slavnostně vyřazeno 54 pilotů z PŠP 2, z nichž 20 (21?) bylo odesláno do ŠPUL a 34 (33?) k 1.3.1948 do SVS v Českých Budějovicích.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

V únoru 1948 se žáci z PŠE 4 v Olomouci přesunuly k pokračovacímu výcviku do Stichovic. K 1.3.1948 zahájila PŠP 4j v počtu 28 žáků a PŠP 4d v počtu 20 žáků.

V roce 1948 proběhl doškolovací kurs pilotů C-3.

2.10.1948 bylo slavnostně vyřazeno 28 pilotů z PŠP 4j a 19 pilotů z PŠP 4d. Do SVS v Českých Budějovicích bylo odesláno 28 pilotů, 19 pilotů dvoumotorových letadel bylo rozděleno k útvarům.


V druhém pololetí 1949 zahájení výcviku instruktorů na CS/S-199.

V roce 1949 proběhl doškolovací kurs pilotů C-3.

Od května do července 1949 se konal v Olomouci pilotní kurs (PŠE) pro letectvo SNB, který potom pokračoval ve Stichovicích do 21.1.1950.

1.7.1949 zřícení letounu C-3 WNr. 408 "UB-1" u Třemošnice (okres Chrudim). Cestující, velitel školní letky škpt Ocelka při nárazu zahynul, por. Brezina byl těžce zraněn, další dva členové posádky odnesli "kraksnu" jen několika šrámy. Letecká badatelna.

Od 1.10.1949 dostalo PŠ II ve Stichovicích nové krycí číslo VÚ 9957 a ŠZ II nové krycí číslo VÚ 8159.

Od 1.12.1949 PŠP 8j.


V prvním pololetí 1950 výcvik instruktorů na CS/S-199.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

1.5.1950 bylo nařízeno přečíslování pilotních škol a školních základen tak, aby číslování odpovídalo posloupnosti výcviku. Pilotní škola IV a Školní základna IV.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

K 1.10.1950 z Trenčína se přemístil LP 30.

1.10.1950 bylo zřízeno v Olomouci Letecké operační středisko 2 VÚ 8675 (LOS 2). Ve Stichovicích provoz letištního goniometru.

V říjnu 1950 po příchodu LP 30 z Trenčína, se PŠ IV přestěhovala do Trenčína s letouny C-106, C-2, C-3.

1.11.1950 bylo slavnostně vyřazeno 45 pilotů od PŠP 8j.

PŠP 9


Od 1.1.1951 se Letištní správa Prostějov osamostatnila jako 4. letištní správa Stichovice VÚ 3872.

S účinností k 15.1.1951 byly školní základny přejmenovány na letecké základny typu B (pro letecké školy). ŠZ IV na 4. leteckou základnu. Zároveň přešly do podřízenosti velitelství územně příslušných leteckých technických divizí, vzniklých k 1.1.1951 z dosavadních VLO.

15.3.1951 byla 4. LZ přejmenována na 4. letecký prapor.

15.6.1951 bylo slavnostně vyřazeno 72 pilotů od PŠP 9 spolu s jedním dalším.


 


Ortofotomapa z roku 1953. Červený kruh vjezd do areálu.

  1. Prvorepublikový hangár
  2. Věž řízení letového provozu
  3. Německá výrobní hala
  4. Německá výrobní hala
  5. Kasárna 1. republiky
  6. Vlečka
  7. Pozůstatky elektrického plotu
  8. Trosky prvorepublikového autoparku
  9. Příjezdová komunikace
  10. Současná vrátnice
  11. Současná letištní plocha
  12. letadla Avia C-2 a S-199
  13. Prvorepubliková vodárna
  14. Kryt CO