Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000 606 220 / 2010.

Hradec Králové Königgrätz do 14.3.1939 včetně

Vojenské cvičiště Na Plachtě, Nový Hradec Králové, Tejrák

Veřejné hlavní letiště a Stálé vojenské letiště

Polní letiště Hradec Králové II - vojenské cvičiště Na Plachtě

Kopec Sv. Jana

Věkoše

Rusek

MAPA.

31.01.2019

10.5.1901 přelet balónu arcivévody Leopolda Salvatora nad Hradcem (balón uletěl celkem 360 kilometrů a přistál nedaleko Miletína). V koši bylo vidět čtyři osoby. Jednou z nich byl velitel Vzduchoplavecké školy ve Vídni setník Hinterstoiser.

Pokus Jakuba Hrona u plynárny v Hradci Králové v roce 1901-02. Podrobnosti..

9.10.1903 v 9.30 hodin plul severovýchodním směrem balon nazvaný František Josef poměrně velkou rychlostí. V koši byly spatřeny pomocí dalekohledu dvě osoby. Startoval 8.10.1903 večer ve Vídni. Letěl přes Znojmo, Jihlavu, Kutnou Horu a Hradec Králové do Kladska, kam dorazil v 11.10 hodin. Pokračoval dále nad Varšavu, do Německa, kde u moře přistál.

V neděli 2.10.1904 po 7. hodině balon přeletěl Hradec Králové a volně plul směrem severovýchodním. Ačkoliv u země panovalo úplné bezvětří, byl balon ve vyšších vrstvách atmosféry hnán úžasnou rychlostí, z očí zmizel za 15 minut.

1.7.1910 ing. Jan Kašpar provedl pokusný vzlet před úřední komisí na vojenském cvičišti. Dne 3.7.1910 provedl své druhé veřejné vystoupení. helo6053.jpg (131607 bytes)

Od podzimu 1911 se aviatik Vincenc Barthell nacházel v Hradci Králové. helo8426.jpg (222239 bytes) Minimální činnost. V roce 1912 odešel do Rakouska.

15.11.1910 Jan Veselý z Bohdanče zaslal městské radě v Hradci Králové dopis, ve kterém žádá městskou radu o financování vybudování letecké školy - výstavby hangáru na vojenském cvičišti za Petrofovou továrnou. Podnikatel Antonín Petrof též zamýšlel zřídit pobočnou výrobu veškerých součástí letadlových. Městská rada prozatím projekt zamítla.

4.5.1913 veřejný vzlet Evžena Čiháka s letounem Rapid typu C. helo8470.jpg (127072 bytes) Poté odlet do Pardubic.

od února 1914

17.5.1914 přelet Evžena Čiháka během letu z Vysokého Mýta do Jaroměře.

od října 1914

od listopadu 1916

od července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

8.2.1925 nahlásil nadporučík J. Hurych z LP 1 písemně nouzové přistání letounu Aero A 12.38 na vojenském cvičišti. U letounu praskly oba chladiče. Zároveň požádal o přidělení vojenské stráže. Oprava trvala dva dny a po tu dobu se střídali u letounu ve stráži vojíni 4. pěšího pluku. Po opravě stroj normálně odstartoval.

29.3.1925 u Černilova přistál nouzově německý balon a zadržen četnictvem. Ten den spatřeno jich bylo více nad různými kraji republiky. Z nich jeden přistál kdesi u Chrudimě. Balon spustil kotvu již u Plotišť, ale ta se utrhla a balon i s posádkou klesl až u Černilova. V koši byli tři říšští Němci, kteří se vydávali za sportovce. Balon byl vypuštěn a i s přístroji dopraven na posádkové velitelství, kde předán zpravodajskému důstojníkovi. Němci byli internováni stráží do Starých kasáren. Druhého dne pak předáni Okresnímu soudu v Hradci.

8.3.1926 vznikla Místní skupiny MLL v Hradci Králové, ustavené jen dva dny po ustavení Ústřední organizace MLL v Praze (v době svého založení měla 5 000 členů). Účelem ligy byla všestranná propagace a podpora veškeré činnosti československého letectví, mimo jiné i provádění praktické letecké činnosti, stavba modelů letadel, kluzáků až po studium čs. odborníků v zahraničí. Dochovaný zápis o poradní schůzi ke zřízení Místní skupiny MLL v Hradci Králové, konané 8.3.1926 ve 20 hodin v Městském muzeu. Schůzi zahájil starosta města Dr. Ulrich a vřele procítěnými slovy nastínil program práce MLL a potřebu zřízení skupiny v Hradci Králové. Všemi přítomnými bylo toto uznáno a zvolen přípravný výbor na návrh pana kons. Sikáčka v následujícím sestavení: předseda Dr. Ulrich, I. místopředseda generál Krejčí, II. místopředseda hoteliér Urban, pokladník ředitel Kašpar, jednatel pplk. Hušek. Dále byli zvoleni do výboru kons. Sikáček za místní školní radu, Dr. Jetmar a vrchní ofic. Sokol za Sokol, truhlář Černý za Dělnickou tělovýchovnou jednotu, uč. Hůlek za jednotu Orel, plk. Všetička za Svaz důstojníků, rtm. Dočekal za Svaz rotmistrů, Buršík za Sportovní klub, v.s.r. Maryška za ČOL a továrník Pilnáček za Ski klub. Všichni zvolení slíbili, že se ujmou propagační práce.

23.6.1926 Místní skupina MLL v Hradci Králové uspořádala velký letecký den za součinnosti vojenské správy a hradecké posádky. Na vojenském cvičišti předvedlo 14 letounů ukázky všech druhů letů, vrcholovou akrobacii, boje a mnoho jiných zajímavých atrakcí. Podívat se přišlo na dvacet tisíc osob. Na týž den byla ohlášena posádkovému velitelství návštěva plukovníka Bertiniho, atašé Italského království.

V září 1926 počáteční nadšení vyústilo v uskutečnění I. letecké výstavy Místní skupiny MLL v Hradci Králové v královéhradeckém Městském muzeu a na prostranství před ním . Počáteční euforie však v krátké době zmizela, když se zjistilo, že není možno zvládnout obrovský příval letuchtivých, nebyly připraveny ani prostory ke schůzkám, přednáškové sály pro členy, letouny, kluzáky, větroně a množství instruktorů. Skupinu pak udržovalo při životě jen několik nadšenců a až do roku 1931 se skoro nic nedělo. Avšak nikdo nemohl říci, že by Hradec Králové nebyl prvním z měst, které šlo s pokrokem a modernizací té doby.

, , od prosince 1926 do 1939.

15.9.1927 zahájení výstavby letiště.

28.11.1928 nouzově přistálo letadlo francouzsko-rumunské společnosti CIDNA na louce u Pospíšilovy třídy v Hradci Králové. Jak psal tehdejší tisk, přistání přilákalo velké zástupy obecenstva z řad vojenských, tak i civilních. V té době se v Hradci Králové a okolí teprve pátralo po vhodné přistávací ploše ke stavbě vojenského letiště. Pokud zde letouny přistávaly, používaly k tomu neupravenou plochu vojenského cvičiště Na Brně neboli Tejráku za Petrofovou továrnou.

20.10.1929 se začaly hloubit základy stavby strážnice na letišti ve Věkoších za 305 000 korun.


Místní skupina MLL v Hradci Králové uspořádala 36 přednášek o letectví, 20 filmových večerů, pět leteckých dnů, tři agitační oblety, letecké výstavy, modelové soutěže a jiné podniky. Dále se projednávala otázka založení Plachtařského odboru MLL Hradec Králové a hledal se vhodný terén pro plachtění. Lexa Petrášek v továrně na automobily Start svého bratra Ing. Petráška postavil jakýsi kluzák typu Zögling. Kluzák byl těžký na hlavu, k výuce se nehodil a létalo se s ním velice opatrně.

10.6.1930 byla dokončena strážnice.

Od července 1930 byl LP 4 stanoven detašmán v Hradci Králové. Zbytek pluku pobýval ve Kbelích. Do Hradce byl vyslán jako velitel kapitán Vojtěch Michalec a na nedokončené letiště se pluk přemístil ve dnech 18. až 30.7.1930. V mužstvu bylo mimo jiné také osm ošetřovatelů balonů. Dále k nim patřily tři letouny Ab 11, z toho dva s radiostanicí, čtyři letadla A 1 jako kurýrní, jedna pojízdná fotopracovna a pojízdná cisterna.

20.7.1930 na vznikajícím vojenském letišti ve Věkoších přistála čtyři letadla Leteckého pluku 4 a později přiletěla ještě dvě letadla z Prostějova. Vojáci si postavili na ploše stany a v noci svítili elektrickým světlem, do kterého si proud sami vyráběli. Došlo k velkému sběhnutí lidí, kteří se radovali z příletu letadel, a je obdivovali. Na ochranu vojáků byl povolán četník, který přihlížející musel rozehnat. Důstojnictvo bylo ubytováno v Grand hotelu.

3.-6.8.1930 velké letecké cvičení za spoluúčasti obyvatelstva. Z leteckého hlediska se mělo sledovat, jak bude obyvatelstvo reagovat na nálet nepřátelských letadel. Proto bylo obecenstvo vyzváno, ať vše nebere jako zábavu, ale výchovnou zkoušku. Pro cvičení se česká letadla natřela modrou barvou a moravská barvou červenou. Česká letadla se soustředila na ještě nedokončeném letišti u Věkoš, kde se připravoval Letecký pluk 4 a šest těžkých bombardérů. Na jejich ochranu byl na polním letišti u Bohdanče připraven se stíhačkami Letecký pluk 1. Ve Věkoších velel plukovník polní pilot letec Vicherek a okolo letiště byly rozmístěny protiletadlové baterie. Přes velmi nepříznivé počasí s nízkou oblačností a občasným deštěm se simulované letecké boje s bombardováním rozvinuly v plné síle. Bojovalo se ve dne i v noci. Město bylo zatemněno, dopravní prostředky měly ztlumená světla, osvětlení a reklamy nesvítily. Nepříteli (modrým) se podařilo vyfotografovat letiště i nádraží a později na ně podnikli útok, který byl odražen. Noční bombardování znázorňovalo vypouštění světlic na padáčcích. Při zahájení náletů varovaly tovární sirény obyvatelstvo, aby se ukrylo. Jak však bylo později konstatováno, jakmile začaly boje, obyvatelstvo vylezlo na střechy domů ve městě, ve Věkoších i na Pouchově, aby mohlo lépe pozorovat vzdušné souboje letadel – bylo se totiž nač dívat. Před započetím celého cvičení létala nad Hradcem Králové letadla a rozhazovala zelené letáky s nadpisem „Jsem stíhací letoun vlastní vaší armády…“ s podrobným návodem pro obyvatelstvo, jak se chovat v případě leteckého napadení. Za ním létalo letadlo bombardovací, které rozhazovalo letáky červené s textem: „Jsem bombardovací letoun…“. V letácích bylo dále popsáno, co všechno může být bombardéry postiženo a jaké mohou být důsledky nekázně při skutečném bombardování nebo při střelbě z kulometů. Ač redaktoři popisovali podrobně letecké souboje a další detaily, výsledek cvičení byl zatajen a nedostal se na veřejnost. Po náletu na Hradec Králové následoval v dalších dnech cvičný nálet na Olomouc, kam z hradeckého letiště odletělo šest těžkých bombardérů. Konec cvičení byl odtrouben továrními sirénami a dokonce jej odtrubovali na polnice i skauti, jezdící po městě na kolech. Toto cvičení bylo životodárnou injekcí pro stavbaře vojenského letiště, a tak již 9.8.1930 bylo oznámeno tiskem, že započala stavba dvou kasárenských budov, kuchyně, augmentačního skladiště, dvou garáží, studny a budovy pro bombardovací cvičení.

Aby se letecká podívaná dostatečně vžila, navštívil Hradec Králové pod patronací Místní skupiny MLL v Hradci Králové král vzduchu Robert Keller. Prováděl letecké produkce na hrazdě, upevněné pod letadlem, a za letu se procházel po křídle letadla. Produkce se konala 17.8.1930. Keller použil při letech nad Hradcem Králové letoun Avia BH 29 L-BONQ.

1.9.1930 vznikla Letka 66. Podřízena Leteckému pluku 4 .

1.10.1930 vzniklo velitelství První peruti leteckého pluku 4.

1.10.1930 vznikla Cvičná letka leteckého pluku 4.

Letiště ve Věkoších patřilo po svém vzniku v roce 1930 mezi první tři letiště v Československu. Výstavba kasáren a letiště severně obce Věkoše. Stálé vojenské letiště.


12.2.1931 se zabil des. Vladimír Štěpán od Letky 66 na letounu Avia B 21 od Letky 40. První mrtvý na letišti. helo8952.jpg (74827 bytes)

Na jaře 1931 se zabil četař polní pilot Černý. Krátce po vzletu se zřítil. Dopadl za hangáry.

4.3.1931 proběhlo oficiální založení Aeroklubu v Hradci Králové na ustavující schůzi v Hradci Králové. Předsedou byl jednomyslně zvolen František Ulrich. Aeroklub v Hradci Králové vznikl na popud starosty města Františka Ulricha v roce 1925. Prvním místopředsedou se stal major LP 4 Vladimír Charousek a jednatelem nadporučík z téhož pluku Miloslav Beran. Roční příspěvek pro činného člena byl stanoven na 50 Kč a pro vojína 20 Kč (podle zprávy ze 7.3.1931). Flotily provozovatelů.

8.3.1931 nový směr činnosti udala konference Župy MLL v Hradci Králové. Účastnili se jí zástupci Místních skupin MLL ve Dvoře Králové n. L., v Hořicích v Podkrkonoší, v Hradci Králové, v Kuklen, v Kostelci nad Orlicí, v Novém Hradci Králové, v Trutnově a v Týništi nad Orlicí. Bylo konstatováno, že některé skupiny jsou velice slabé a nevyvíjejí vůbec žádnou činnost. Nejsou zasílány měsíční a čtvrtletní zprávy, zaplaceny členské příspěvky. Poradu vedl místopředseda MLL vrchní konsulent Sikáček a navrhnul, aby se slabší skupiny sloučily, svolala se schůze místní skupiny a daly se do pořádku finanční náležitosti příspěvků. Dalším bodem jednání bylo založení modelářských skupin a plachtařského odboru, pro který se hledal terén k výuce plachtění. S Aeroklubem v Hradci Králové byla učiněna dohoda o vzájemné podpoře.

23.4.1931 dopoledne se při přistávání letounu D 500 podařilo praporčíkovi Landovi přerazit podvozek. Oba letci vyvázli bez zranění.

23.4.1931 odpoledne při přistávání se ulomila vrtule letounu pilotovaného majorem Budínem z Vojenského leteckého studijního ústavu v Praze.

23.6.1931 pilot četař Rudolf Černín prováděl akrobacii na letounu Š 20. Při letu na zádech se letadlo stalo neovladatelným a pilot ve výšce 400 metrů opustil letoun s padákem typu Pak a v pořádku se dostal na zem.

V srpnu 1931 Lexa Petrášek založil PO MLL v Hradci Králové, i v tomto směru se tak dostal Hradec po Praze a Olomouci na jedno z předních míst v republice. Prvním učitelem létání byl zkušený plachtař, vojín Lubomír Ries z Hlučínska. Město věnovalo plachtařům starý městský sklad v Třebši, a ten se upravil na hangár. Zakoupil se starší kluzák typu Zögling a gumové lano. Současně s tím se ihned přistoupilo k výuce s praktickým učením na vojenském cvičišti.

V roce 1931 se dokončila betonová budova prvního hangáru. Dokončovala se také druhá budova hangáru, hotová byla i tunelová střelnice pro nastřelování leteckých kulometů. Dále se stavěl železobetonový sklad a letecký maják. Zdárně pokračovala také novostavba kasáren, která byla, v tomto roce již pod střechou, a započalo se se stavbou prvních dvou gážistických domů o dvaceti bytech. Ty měly být hotovy v září, stavěl je Stanislav Novotný z Hradce. Výstavba domů pro gážisty stála 15 milionů korun.

Kasárna generála Čečka.

Kulometná tunelová střelnice s letounem Ab 101 .

V Hradci Králové byl ustaven v srpnu 1931 Výbor obrany obyvatelstva a Hradce Králové s okolím proti leteckým útokům.

Současně s vojenským letištěm pokračovala v roce 1931 ve Věkoších i výstavba letiště civilního. Na již skoro hotovém letišti se sešla komise k posouzení hlediska letecko-technického a navrhla schválení již postavených objektů. Za Letecký pluk 4 byli přítomni plukovník Robert Schwarz, pozdější velitel LP 4, a major Snášel.

Po zprovoznění ubytovacích prostor se měl do Hradce Králové přestěhovat celý Letecký pluk 4, jehož zbytek se dosud tísnil v Praze.

25.9.1931 se z Kbel přesunulo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 4, Letka 40 a Letka 41.

V září 1931 se z Kbel přesunula Letka 14

26.9.1931 započala konečná fáze stěhování Leteckého pluku 4 z Prahy do Hradce, a to příjezdem vlaku do stanice Předměřice nad Labem, kdy přijelo 100 vojínů s oděvním skladištěm a dalším zařízením.

30.9.1931 se z Kbel přesunulo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 4.

1.10.1931 vznikla Letka 15.

5.-7.10.1931 se hradečtí letci z LP 4 účastnili soutěže ve střelbě a bombardování na dělostřelecké střelnici v Malackách na Slovensku. Nikdo z pluku však žádné z předních míst neobsadil.

16.10.1931 v zimní zahradě královéhradeckého Grand hotelu se konal slavnostní večer na počest LP 4. Pořádala jej městská rada a odbočka Svazu československého důstojnictva. Večírku se účastnili důstojníci celé posádky a zástupci města a státních civilních úřadů. Za pluk byli z velitelského sboru přítomni plukovníci Robert Schwarz, pozdější velitel LP 4, a Starý. Po projevech k uvítání se ujal slova plk. Schwarz a na dálku pozdravil nepřítomného starostu Dr. Františka Ulricha, který se nemohl pro nemoc slavnostní události zúčastnit; přítomní mu tedy zaslali telegram. Právě zásluhou Dr. Ulricha vzniklo královéhradecké letiště a rozvinulo se letectví ve městě.

V dílnách Ing. Petráška se začal stavět kluzák typu Skaut 1930 podle plánu Ústředního plachtového odboru MLL. Koncem roku 1931 si plachtařský odbor stěžoval, že není zájem, hlavně veřejnosti, o bezmotorové létání a dění v odboru vůbec, ale stavba kluzáku úspěšně pokračovala a v březnu 1932 byla zdárně ukončena. 

Na letištích Hradec Králové, Karlovy Vary a Košice měly být v roce 1931 nově postaveny či dokončeny nové nádražní budovy, v Piešťanech, Karlových Varech a Liberci vybudovány či dokončeny nové hangáry. Podrobnosti.

Během zimních měsíců v letech 1931- 1932 byli cvičeni především Jaroslav König a Lexa Petrášek na budoucí instruktory PO MLL v Hradci Králové, protože vojín pilot Ries měl v březnu 1932 ukončit vojenskou službu a odejít.


Od 1.1.1932 Letecká povětrnostní stanice 4 Hradec Králové.

Již počátkem dubna 1932 navštívil Hradec Králové Elsnic z Prahy na prohlídku místního terénu a 10.4.1932 byl slavnostně zahájen I. plachtařský kurs PO MLL v Hradci Králové za účasti 12 členů, z nich byla jedna žena. 

Stavba dalšího větroně byla zahájena v jarních měsících 1932 opět v dílnách Ing. Petráška. Jednalo se o typ Kassel 20 a i ten se tady dostavěl. Plachtařský výcvik se prováděl převážně po nedělích a pokračoval v letech 1932 i 1933 se střídavými úspěchy. Instruktor Jaroslav König pomáhal i při celostátní organizaci bezmotorového létání a stal se členem Ústředního plachtařského výboru MLL. Na podporu členství v MLL se v té době rozpoutala velká reklama, vyráběla se například mýdla či sirky.

21.4.1932 odbočka Svazu čs. důstojníků v Hradci Králové uspořádala exkurzi k LP 4, jíž se účastnil velký počet aktivních i záložních důstojníků s rodinami. Exkurze byla zajímavá, neboť zhlédli zařízení foto a meteorologické služby i zařízení strojů a jejich typy. Kromě evolucí denního létání se předvedly i noční lety. Po ukončení programu exkurze se v důstojnické jídelně LP 4 konala přátelská beseda s nebývalou účastí.

Zvědné a bombardovací Letovy Š 16 od Letky 14 či Letky 15 často z letiště Vysoké Mýto nacvičovaly spolupráci s útvary pozemního vojska, dislokovanými ve vysokomýtské posádce.


25.2.1933 nehoda letounu Avia Ba 33.70 "I1" čet. let. délesloužícího Františka Bayera u Hradce Králové. helo9885.jpg (53686 bytes), helo9886.jpg (58091 bytes)helo9899.JPG (128292 bytes).

Vlastní činnost Aeroklubu v Hradci Králové začala až po dostavbě civilního letiště ve Věkoších v roce 1933. Tehdy se uspořádal letecký den a finanční prostředky z jeho výtěžku se použily ke stavbě vlastního hangáru, později vystavěného na volné ploše jihozápadně od Ruseku. Hlavní náplní Aeroklubu v Hradci Králové byla výuka základního pilotního výcviku a hlavně výchova dorostu, těch, kdo chtěli po nástupu na vojnu sloužit u vojenského letectva.

 21.9.1933 nehoda četaře polního pilota letce Jana Volemana  a pozorovatele por. Jiřího Kůželi asi na letounu Letov Š 16.43, při nácviku na letecký den srážka s jiným strojem, asi Škodou D 1 (licence Dewoitine D-21C). Podrobnosti. Hrob VolemanaMAPA.


23.3.1934 se zabil čet. Josef Doležal asi na letounu Škoda D 1.2 od Letky 41. Při akrobacii se roztrhla pravá nosná plocha. Dopadl u u Ruseku. Podrobnosti.

Počátkem roku 1934 si PO MLL v Hradci Králové objednal dva kluzáky Zlin  Z V, dotované z daru továrníka Bati. Podrobnosti.

V roce 1934 byl dostavěn nový hangár Aeroklubu v Hradci Králové pro dvě letadla. Parkovaly v něm letouny Avia BH 11.12 OK-HAA a Letov Š 18.21 OK-HAB.

V dubnu 1934 se z Milovic přesunula Náhradní letka leteckého pluku 4.

13.5.1934 první letecký den bezmotorového létání na letišti ve Věkoších. Nechyběly na něm letecké ukázky PO MLL v Praze, v Olomouci, v HradciKrálové, ve Dvoře Králové, v Josefově, v Kutné Hoře a v Konicích na Moravě. Předváděly se lety ve vleku za autem i motorovým letadlem, nechyběly ukázky plachtění a akrobatické prvky. Výcvik na kluzácích předvedli v první části dne i plachtaři Vaníček a Hladěna z královéhradeckého odboru. Program vyvrcholil ukázkou trojvleku za motorovým letadlem, pilotovaným Pospíšilem z Olomouce (letadlo táhlo na třech lanech tři kluzáky, které se ve výšce odpoutaly a samostatně doplachtily na zem). Plachtění na větroních předvedli piloti Mikule, Rodovský a Chvátal, plachtařský odbor z Konic zase představil větroně s pomocným motorkem. Atrakcí pro návštěvníky leteckého dne byly dva dopravní letouny, s nimiž se mohli vznést na vyhlídkové lety nad Hradec Králové. Na letiště dokonce přiletěl v malém sportovním letounu D. H. Puss Moth, který sám pilotoval, továrník Jan Antonín Baťa. Po krátkém přistání odletěl do Prahy. Letecký den je podrobně popsaný v časopise Letec 1934, str. 93.

25.5.1934 nouzové přistání četaře J. Kříž. Podrobnosti.

25.5.1934 se zabil svob. Josef Hájek a des. Jaroslav Pánek na letounu Letov Š 16. Podrobnosti.

V srpnu 1934 se Letka 14 přesunula do Olomouce.

V srpnu 1934 se Letka 15 přesunula do Vajnor.

V srpnu 1934 se z Olomouce přesunula Letka 34.

V srpnu 1934 se z Chebu přesunulo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 (velitel Josef Hamšík), Letka 31 a Letka 32.

31.8.1934 zaniklo velitelství První peruti leteckého pluku 4

1.9.1934 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 přejmenovalo na velitelství První peruti leteckého pluku 4

1.9.1934 vzniklo velitelství Druhé perutě leteckého pluku 6 .

1.9.1934 vznikla Letka 73.

1.9.1934 vznikla Letka 74.

K Národnímu letu Republiky Československé se v září 1934 přihlásilo 50 letounů. Aeroklub v Hradci Králové přihlásil letoun BH 11 OK-HAA pilotovaný praporčíkem Landou a spoluletcem, členem aeroklubu Františkem Králem. Všechna letadla proletěla nad Hradcem Králové v době od 6.00 do 9.00 hodin, kdy sportovní komise prováděla časové měření.

17.9.1934 nehoda letounu Š-18.21 OK-HAB od Aeroklubu v Hradci Králové. Pplk. Miloš Zelený, zástupce velitele LP 4 a plavkyně Fanuška (Fanča) Valentová zahynuli. Po smrti pplk. Miloše Zeleného byl Boris Dragoun převelen do Hradce Králové, kde se stal novým zástupcem velitele LP 4 podplukovníka Josefa Berounského.

Po slibných začátcích se v Hradci Králové založila Škola bezmotorového létání MLL v Hradci Králové. Díky laskavosti majitelů pozemků, kteří je v období vegetačního klidu propůjčili k létání vědomi si důležitosti rozvoje bezmotorového létání, se mohli 30.9.1934 uskutečnit také první plachtařské lety na Zámečku (kopci sv. Jana).

30.9.1934 z Kbel se přesunulo velitelství Leteckého pluku 4 .

Součástí pluku byly velitelství První peruti leteckého pluku 4 a Druhé peruti leteckého pluku 4 se stíhacími letkami. Technická letka se skládala z pomocné, spojovací a fotografické čety a povětrnostní stanice (byl to vůz s přístroji ke stanovení předpovědi počasí). Dále ji tvořila náhradní peruť s náhradní a cvičnou letkou, letecký park s plukovními dílnami, plukovním skladem, dopravním oddílem a školou mechaniků. Uvedené perutě, letky a ostatní zázemí se po celou dobu trvání pluku různě měnily. Letecký pluk 4 čítal na královéhradeckém letišti asi 40 důstojníků, 46 rotmistrů a několik délesloužících, dále 886 vojínů.

Závěrem leteckého dne v roce 1934, kdy se prováděl noční nálet na město. S třemi bombardovacími letouny vzlétl rtm. Mareš, rtm. Tok a četař Žižka. Letouny hlídala světlometná četa se čtyřmi světlomety od protiletadlového pluku 151.
Zdroj: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/letiste_historie_20101206.html

Po 20.10.1934 dolehla na PO MLL Hradec Králové těžká zkouška, kdy bylo třeba poukázat peníze pro firmu Baťa, u níž si objednal další dva letouny - kluzáka a větroně, určené k výcviku. Protože se PO MLL v Hradci Králové finančně vyčerpal školením v létání, obrátil se na občanstvo v Hradci Králové s prodejem plachetek a prosebnými dopisy, aby byla podpořena její finanční hotovost. Výsledek „plachetkové“ akce pro zakoupení bezmotorových letounů však byl žalostný, sešlo se pouze 717 korun a tak si PO MLL v Hradci Králové musel 20.11.1934 peníze vypůjčit.

21.11.1934 o 20. hodině Aeroklub v Hradci Králové také uspořádal v Palmové zahradě Grandhotelu první společenský večer.

22.12.1934 PO MLL v Hradci Králové poděkoval královéhradecké městské radě za darování hangáru v Třebši a tisíce kusů cihel na jeho rekonstrukci.

Od prosince 1934 pilotní kurzy Aeroklubu v Hradci Králové vedli důstojníci LP 4 kapitán Čumpelík, nadporučík Horyna, nadporučík Kleisl a nadporučík Štýs.


Od ledna 1935 byl předsedou PO MLL v Hradci Králové Jiří Smetana, výchovu mladých adeptů měl na starosti student Josef Link. Plachtaři měli k výuce kluzák Skaut 14, Zlín Z IV, později Zlín Z V. Pro začínající se používal kluzák Zögling a pro pokročilé větroň Kassel 20. Kluzáky startovaly pomocí gumových lan, kterých měl odbor tři kusy, a byly pojištěny.

Zájem o plachtění začala projevovat široká veřejnost, a tak se v místních novinách Kraj Královéhradecký na pokračování otiskovaly podrobnosti o startu, přistání a vlastním plachtění, o využívání vzdušných proudů apod. Společnosti i jednotlivci nadále zasílali dary pro plachtařský odbor a ke konci roku dosáhly částky 922,50 koruny. Peníze se použily ke splátce dluhu na zakoupený kluzák a větroň. V té době také oznámil PO MLL v Hradci Králové veřejnosti, že provádí pravidelné cvičení každou neděli na vojenském cvičišti na kluzácích Zlín a Skaut.

16.5.1935 četař Taiber z VTLÚ předvedl vírník C.30A "S8" na leteckém dni v Hradci Králové.

V tomtéž roce se prováděla i jiná agitace pomocí letadel. Například v Hradci Králové letouny shazovaly letáčky Národního sjednocení, a to s volební agitací. Přátelský let Aeroklubu v Hradci Králové na trase Praha - Hradce Králové se konal 19.5.1935. Po uvítání polního pilota pplk. J. Berounským odevzdali hosté Hradečanům propagační materiál pro akci Tisíc nových pilotů. Po prohlídce města odletěli zpět. Při zpáteční cestě musela nouzově přistát Božena Bílková s letounem OK-IPG. K události byla ihned přivolána letecká pohotovost LP 4Ti letoun rozmontovali a odvezli do leteckých dílen. Odstranili závadu a pilotka odletěla druhý den do Prahy.

1.7.1935 ČSA zavedla pravidelnou linku z Ostravy do Prahy s mezipřistáním v Hradci Králové, což trvalo do 30.9.1935. Na letišti se objevovaly letouny Caproni Ca.97 OK-BEK. Někdy i Aero A.38 a Fokker F.VII/3m. Letové řády ČSA.

1.7.1935 založena Četnická letecká hlídka Hradec Králové. Velitel kpt. let. František Rypl.

V srpnu 1935 Aeroklub v Hradci Králové zahájil klubovou akci, jejímž účelem bylo získat nové členy. Společně s Místní skupinou MLL v Hradci Králové plánoval, že v roce 1936 získají více než 1 000 členů, a to i přes silně nepříznivou situaci.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 12.

1.9.1935 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 4 přejmenovalo na velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4.

16.9.1935 přiletělo 20 nových letounů Avia B 534.

17.9.1935 se s novou Avií B 534.1 "S24" zastavil kpt. Ján Ambruš z VTLÚ při cestě do Malacek v Hradci Králové, kde si tento prototyp zapůjčil ke krátkému seznamovacímu letu zástupce velitele LP 4 pplk. Karel Boris Dragoun. Na závěr letu asi ve 1 200 m nasadil pilot na pravou vývrtku, kterou však ani po 15 otáčkách nevybral. V tento moment opustilo pilota příslovečné štěstí. Letoun se pádem roztříštil o zem a Karel B. Dragoun ve stroji zahynul. 

, . Stalo se tak na den přesně, kdy zemřel jeho předchůdce pplk. Zelený. Komise zjistila, že podplukovníka Dragouna při letu zřejmě stihla nevolnost, neboť jinak nebylo možné jeho pád vysvětlit. Po dopadu na zem seděl pilot v normální pozici, nepokusil se použít padák. V době pádu měl pplk. Dragoun nalétáno přes pět tisíc letů a v krátké době se měl vrátit k rodině do Prahy. Rozloučení s pilotem se konalo v Hradci Králové a poté i Praze. Podrobnosti.

V září roku 1935 vyhlášen další národní let. Tehdy se znovu přihlásilo 50 letounů. Z Aeroklubu v Hradci Králové to byla letadla Praga E 114 OK-HAE s praporčíkem B. Landou a F. Králem, dále Š 239 OK-LEK se škpt. Prchalem a ing. Žabkou a BH 11 OK-HAA s četařem Bobkem a R. Vančurovou. První den odstartovalo 50 letounů směrem na Hradec Králové.

Vedení Aeroklubu v Hradci Králové provádělo nábor do letecké školy za těchto podmínek. Pilotní výcvik až k získání pilotního diplomu letce sportovních letadel stál na nákladech a pojištění 6 000 korun. Po absolvování tohoto výcviku bylo umožněno přijetí do druhého ročníku Vojenské leteckého učilištěProstějově. Osoby, které do této školy chtěly nastoupit, nesměly k 1.10.1935 překročit věk 21 roků a nesměly být mladší 19 roků.

2.11.1935 nehoda letounu Ba 33 u Svinar. Při nouzovém přistání byl npor. Provazník zraněn. Podrobnosti.

10.12.1935 se zabil čet. Josef Hrubý z Lochenic na letounu Avia B 534.14 od Letky 40.


V lednu 1936 byl zvolen předsedou Místní skupiny MLL v Hradci Králové profesor Bohumil Lizner, malíř a vyučující na královéhradeckém gymnáziu kreslení, místopředsedou vrchní konsulent Sikáček, druhým místopředsedou odborný učitel Žabokrtský, jednatelem učitel Lepš, pokladníkem praporčík Doležal z LP 4, prvním šéfpilotem J. Smetana, náčelníkem dorostu Josef Link, tiskovým referentem Josef Falta a zapisovatelem Karel Barbier. V tomtéž roce si stěžoval PO MLL v Hradci Králové, že nemá vhodné hangáry na kluzáky a větroně, uschovává je v Třebši v kolně darované městem, ale na vlastní letiště za továrnou Petrof - vojenské cvičiště je daleko. Navázali tedy jednání s městským zastupitelstvem a podali žádost o stavební dřevo na hangár, který by se vystavěl na vojenském cvičišti Na Brně. Bohumil Lizner vydal také soubor pohlednic s plachtařskou tematikou. Prostřednictvím Ladislava Vejvody z Mělníka se podařilo získat dvě z nich. Jedna je čtyřbarevná litografie kluzáku nad věžemi katedrály sv. Ducha a Bílé věže, druhá tříbarevný linoryt kluzáků na letišti. Oba pohledy mají poznámku: „Ve prospěch hangáru M.L.L. v Hradci Králové“. Ani tato aktivita zřejmě nestačila k zaplacení dlužné částky. A tak prof. Lizner požádal město, aby dlužnou částku za dřevo zaplatilo.

Od roku 1936 opustili Hradečtí tradiční startovací prostředek - gumové lano. Tím se zahájily navijákové starty hradeckých plachtařů. Nejprve získali od armády vyřazený vůz Praga Brek, za něj se na lano zapráhl větroň a jízdou vozu se dostal do výše 40 metrů. Další úpravy provedl Lexa Petrášek. U zakotveného vozu se nadzvedl zadek, demontovalo se jedno zadní kolo a místo něho se připevnil navijákový buben s 1 000 m lana. Vůz byl na okraji letiště a lano se natáhlo přes letiště, na jeho konec se zapnul větroň. Tak se letoun dostal až do výše 200 metrů. Pro případ, že by lano nevypnulo, což se několikrát stalo, sloužily rychlonůžky, kterými se lano přestřihlo a později pracně zaplétalo.

22.3.1936 se poprvé uskutečnil start pomocí navijáku s kluzákem Skaut se na ploše Na Brně. Létalo se až do 1.5.1936.

8.4.1936 v dílnách Státní průmyslové školy v Hradci Králové byl Ústavem pro zvelebování živností, Státní průmyslovou školou a Místní skupinou MLL v Hradci Králové uspořádán kurs výroby a stavby kluzáků pro koláře.

15.4.1936 v 17 hodin Aeroklub Hradec Králové zahájil výcvik ve své pilotní škole pro akci 1000 pilotů. Zájem o letectví měly podněcovat také exkurze žáků z místních i okolních škol na letišti v Hradci Králové. Tato setkání organizoval aeroklub a na jednotlivé školy zasílal dispozice, které bylo nutné při návštěvě letištní plochy dodržet.

22.4.1936 při nočním cvičení LP 4 najel letoun Š 16 při přistávání na hromadu písku, vysypanou u silnice Pouchov-Rusek. Nárazem se mu odlomil podvozek a zapálily světlometné pumy. Letoun úplně shořel. Pilot četař Jasík a pozorovatel poručík Vebr stačili z hořícího letadla nezranění vyskočit.

11.6.1936 letecký den. Plachtaři z Olomouce tady předvedli akrobacii na větroni. Autostarty na kluzáku připravila Místní skupina MLL v Hradci Králové, pilotovali letci Kratochvíl a Link.

Š 239.10 OK-LEK s namalovanou hlavou Hurvínka na trupu.

Vírník C.30A "S8"

Stíhací Avie B 534 a zcela vzadu vírník .

B. Čapek létal na novém stroji Avia B 534.59.

Očekávaný hromadný seskok padákem předvedli parašutisté. Tři těžká bombardovací letadla napadly stíhačky, z nichž se letci zachránili seskokem pomocí bílého padáku. Celkem vyskočilo pět letců a bez úhony přistáli, jen jeden z nich měl odřené koleno. Seskoku přihlíželo 55 000 diváků.

16.6.1936 letěl B. Čapek od LP 4 létal na novém stroji Avia B 534.59 v defilé před prezidentem republiky Edvardem Benešem v Brně.

Od 21.6.1936 se začalo létat pomocí autostartu na kluzáku Zlín Z V, rok končil nejdelším časem 35 sekund.

Dřevo pro PO MLL v Hradci Králové se nakonec koupilo se 40 % slevou, dodáno bylo 6.7.1936 za 4 576 korun. Peníze na nákup dřeva pro potřebnou rekonstrukci si MLL vypůjčila, splácení však bylo velice obtížné. Povolená pouliční sbírka nebyla úspěšná.

13. a 16.7.1936 se konalo velké vojenské cvičení, na něž z Prahy přijela řada vysokých důstojníků, zástupci civilní správy, železnic a Civilní protiletadlové ochrany (CPO). Jednalo se o cvičení se světlomety a protiletadlovým dělostřelectvem, rozmístěným v okolí Hradce Králové. Prověřovalo se jak dokonalé zatmění, a to při vypnutí proudu, tak i kázeň obyvatelstva, aby mohly dále pracovat nemocnice a další podniky, pro něž je proud nezbytný. Na silnicích města sloužili příslušníci Červeného kříže, policie, asanační sbor, Národní garda, služební strážní a samaritáni. Další den v 11 hodin byla provedena ukázka svržení plynových a zápalných pum. V činnosti byly složky Civilní protiletadlové ochrany, použil se slzotvorný plyn. Poslední den v noci se světlo nevypínalo a sledovala se dokonalost zatemnění. Ze zjištěných závad se bralo poučení pro případy, kdyby k takové situaci došlo.

16.7.1936 při cvičení s letounem Avia B 534.19 byl B. Čapek napaden při stíhání světlomety před Josefovem ve výšce 2 000 metrů.

V září 1936 v závěru armádního cvičení v Piešťanech a v Malackách u Jižních Moravců (?) se zabil des. Josef Procházka.

V novinách Rozhledy bylo již 20.11.1936 zveřejněno, že ministerstvo národní obrany přijme do další dobrovolné činné služby u letectva větší počet důstojníků a aspirantů v záloze, pěchoty, dělostřelectva a jezdectva. Hlásit se mohli jen do roku narození 1912, jestliže vykonali zkoušku důstojníka s dobrým prospěchem. Po úspěšném výcviku z nich měli být polní pozorovatelé ve skupině důstojníků letectva v záloze. Žádosti se přijímaly do 30.11.1936.

V roce 1936 se také rozebral pro nezpůsobilost k letu kluzák Skaut výr. č. 14, pořízený před čtyřmi lety. Navrhlo se proto zakoupení motorového letounu z Prostějova, který měl pomáhat při startu větroňů. Jednalo se o typ Aero A 25.20 s motorem Walter. Celá věc se však velmi protahovala a teprve 30.10.1936 se podařilo letadlo Aero A 25 koupit, po mnoha urgencích přiletěl stroj do Hradce Králové teprve 12.12.1936. Leteckým mechanikem se v té době stal František Říha. Klubovní místnosti Místní skupiny MLL v Hradci Králové se tehdy nalézaly v 1. poschodí domu U Špuláků na Velkém náměstí.

V roce 1936 měl Aeroklub v Hradci Králové celkem 160 členů. Z nich bylo jen osmadvacet zakládajících a čtyřiatřicet osob vojenských, zbytek tvořili civilisté. Oproti roku 1935 stoupl počet členů o sedmdesát. Finanční obrat za rok 1936 byl 997 503 Kč. Nalétáno všemi členy bylo celkem 125 hodin při 690 startech. Klub se účastnil Národního letu třemi letouny z celkového počtu sedmi. V té době bylo ve výcviku pět žáků, dalších deset pilotů mělo být vycvičeno pro akci 1000 nových pilotů.

Na závěr byla v denním tisku uveřejněna 30.1.1937 zpráva o celkovém vycvičení 16 pilotních žáků, z nichž jeden byl přijat do pilotní školy v Prostějově, další nastoupili vojenskou službu u různých leteckých útvarů v republice. Bylo to poprvé, kdy civilní piloti nastoupili v armádě. S letouny Aeroklubu v Hradci Králové bylo nalétáno celkem 500 hodin. K výcviku sloužilo sedm klubových letadel. Stroje byly nové. Po dobu cvičení se nestal žádný defekt nebo nehoda.


1.1.1937 vznikla Letecká skupina štábu II. sboru. Funkci přednosty skupiny zastával pplk. let. Ladislav Kautský.

Aeroklub v Hradci Králové uspořádal valnou hromadu v pátek 22.1.1937 večer ve společenské místnosti Grandhotelu. Přítomni byli za ministerstvo národní obrany npor. Petráček a další. Provedené volby uvedly opět do funkce čestného starostu města J. Pilnáčka, úřadujícím předsedou byl zvolen plukovník J. Berounský. Aeroklub v Hradci Králové měl dostat v nejbližších dnech dva nové Baťovy letouny Zlín XII. Tím se rozšířil park na deset zcela nových strojů.
V tomtéž roce se předpokládalo, že pro armádu bude vychováno 20-25 nových pilotů.

Výstavba hangáru pro bezmotorové letouny na vojenském cvičišti Na Brně zatím úspěšně pokračovala a již koncem ledna 1937 se konala slavnostní schůze PO MLL v Hradci Králové v Grandu u příležitosti dokončení stavby.

Začátkem března 1937 se poškodilo školní letadlo při přistávání na letišti v Hradci Králové. Pilot byl lehce raněn v obličeji.

19.3.1937 kolem poledne došlo při cvičení na letounu nad předměřickým katastrem k technické závadě. Pilot-letec svobodník Matěj Pavlovič zpozoroval, že u letounu přestala být funkční zadní kormidla. Letadlo nebylo možné ovládat, pilot proto vyskočil padákem ve výši 300 metrů a přistál na jabloni u silnice Předměřice - Neděliště. Letadlo havarovalo o 250 m dále a pádem se zcela zničilo.

26.3.1937 nehoda letounu Avia Ba 33.69 "G22" od LP 4 u Piletic. Svobodník J. Poštolka nevybral ve výšce 1 200 metrů jednu z vývrtek a letadlo se řítilo k zemi. Pilot vyskočil asi 250 metrů nad zemí a s padákem šťastně přistál u Piletického lesa. Letadlo se úplně roztříštilo

4.4.1937 Aeroklub v Hradci Králové zahájil kurzy, technicko-sportovním předsedou se stal pplk. J. Heřmanský, zástupce velitele LP 4.

V polovině dubna 1937 se pokračovalo v pilotním výcviku, přijali stálého pilotního učitele, vojenského pilota, letce rtm V. Šitinu. Aeroklub v Hradci Králové měl k dispozici 15 téměř nových letadel a to jak školních, tak i sportovních.

V polovině dubna 1937 u Smiřic při nouzovém přistání, které provedli letec četař František Neužil s letcem svobodníkem F. Horkým, se letadlo převrátilo a značně poškodilo. Oba piloti naštěstí vyvázli jen s lehkým zraněním.

V druhé polovině dubna 1937 se letadlo při přistávání na letišti směrem k Pouchovu poškodilo, ale pilot vyvázl bez úrazu.

Slavnost otevření hangáru a jeho odevzdání do užívání se uskutečnila 24. a 25.4.1937 v rámci velkého leteckého dne Místní skupiny MLL v Hradci Králové. Jeho součástí byl i křest nově postaveného větroně z dílen Průmyslové školy v Hradci Králové, konstrukce ing. Elsnice, typu EL 2 M Šedý vlk. Dostal pojmenování PS-1 po svých kmotrách paní Pilnáčkové, manželce starosty, a paní Stehlíkové. Přes nepříznivé počasí zahájil letecký den pracovník ministerstva veřejných prací ing. Bervida. Ve svém projevu mimo jiné sliboval podporu mládeži, hovořil o výchově letců, kteří by mohli v případě války chránit majetky i životy občanů. Po projevech prohlásil profesor Lizner hangár za otevřený. Po prohlídce následovaly starty modelů a vzlet větroně za motorovým letadle. Na větroni poté letec Rodovský předvedl několik odvážných obratů. Akrobacii na motorovém letadle předvedl pilot-akrobat František Novák. Letecký den byl zakončen útokem pětičlenného roje bombardovacích letadel Leteckého pluku 6. K této velkolepé slavnosti patřil i koncert vojenské hudby na Ulrichově náměstí a slavnostní akademie Místní skupiny MLL v Hradci Králové v Klicperově divadle. Protektorem slavnosti byl armádní generál Ludvík Krejčí a mnoho dalších. Garantem bylo městské zastupitelstvo a Letecký pluk 4 z Hradce Králové s velitelem plk. Josefem Berounským.

3.5.1937 vojenští letci prováděli noční cvičení za svitu světlometů. Ve 21.10 hodin vzlétla na letounu Š 16.41 dvoučlenná posádka - kapitán Josef Snížek s pozorovatelem četařem Františkem Hofmanem. Nad Podůlšany (okres Pardubice) se dostali do světelného kužele světlometů a dávali ve výšce 1 000 metrů světelné znamení, aby nebyli oslňováni. Letadlo se však porouchalo a navíc se v něm vzňal benzin. Třiatřicetiletý kapitán Snížek vyzval pozorovatele Hofmana, aby vyskočil, a s padákem následně šťastně přistál. Snížek se ještě pokusil o záchranu letounu. Když ale viděl marnost svého úsilí, pokusil se také vyskočit. Letadlo však již bylo příliš nízko nad zemí. Padák se mu otevřel jen nepatrně a kapitán Snížek zahynul nedaleko hořícího roztříštěného stroje.

Od 6.5.1937 se začalo létat na kluzáku Zlín Z IV, a to s navijákem v časech kolem 14 sekund.

Aeroklub v Hradci Králové opatřil větší množství výstavních legitimací na leteckou výstavu v Praze v červnu 1937. Ty byly zároveň i slevenkou na dráhu. Jejich prodejem byla pověřena cestovní kancelář Cíl v Hradci Králové. K označení člena a jeho příslušnosti ke královéhradeckému aeroklubu navrhl pplk J. Heřmanský klubovní odznak. Ten nese ve svém středu hradecké městské barvy a iniciály klubu. Zhotovila je rytecká firma Františka Klána.

PO MLL v Hradci Králové patřil k nejaktivnějším v republice. Počátkem června roku 1937 oznámil, že bude o prázdninách pořádat na svazích Kozákova plachtařský kurs C. Pro výcvik se používal nedávno postavený dvousedadlový větroň Šedý vlk PS – 1, kde na navijáku létal se žákem i učitel.

12.6.1937 armáda zapůjčila ČLH Hradec Králové stíhací letouny Avia B.534.195 OK-PAR a B.534.199 OK-PAT.

13.6.1937 se uskutečnil let s kluzákem Zlín Z V pomocí autostartu trvající 71 sekund.

21.6.1937 František Rypl donutil přistát balon Alfred Hildebrand na josefovském cvičišti.

27.6.1937 se uskutečnil let s kluzákem Zlín Z VI pomocí autostartu trvající 55 sekund.

27.6.1937 se uskutečnil let s kluzákem EL 2 M Šedý vlk s autostartem a letadlo plachtilo vzduchem 120 sekund, následně 8.8.1937 za stejných podmínek dokonce 190 sekund.

V roce 1937 měla Župa MLL v Hradci Králové 1562 členů dorostu, z toho asi polovinu dívek, 482 členů se zajímalo výhradně o bezmotorové létání. Liga prováděla každou neděli autostarty na vojenském cvičišti, lety dosahovaly délky až čtyř minut.

15.7.1937 nehoda akrobatické Avie BH.22.8 pilotního žáka voj. Břetislava Bořeckého helo5703.jpg (153854 bytes), helo5704.jpg (445874 bytes) u Předměřic nad Labem Foto. Podrobnosti.

16.7.1937 nehoda akrobatické Avie BH.22.28 "21G", pilot voj. Cyprich helo5702.jpg (768746 bytes). Podrobnosti.
Zdroj: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/letiste_serial_20101101.html

30.7.1937 se zabil des. Jan Vomáčka na letounu Avia B.534.50, příčinou havárie byla konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení. Podrobnosti.

9.8.1937 měl do 6 000 metrů s letadlem vystoupat pilot Josef Rejchl od LP 4. Před dosažením výšky začal letoun klesat a nakonec se roztříštil o stromy vysokého lesa v těsné blízkosti Dolního Jelení (okres Pardubice). Teprve dvacetiletý pilot byl pohřben v Kuklenách. V následujícím roce po katastrofě mu byl na místě pádu 7.8.1938 odhalen pomník, který v lese stojí do dnešních dnů. Otec Josefa Rejchla provozoval známou hradeckou vinárnu a pohřbu jeho syna se účastnilo tisíce lidí.

Koncem srpna 1937 se na letišti při přistávání poškodil letoun poté, co mu vynechal motor.

Zanedlouho došlo na tomtéž místě při startu devítičlenného roje k nehodě, když o sebe ještě na zemi zavadila dvě letadla.

Jeden z vojenských strojů havaroval 30.8.1937 v 8.45 hodin. Pilot přistával po cvičném letu, sjel do příkopu a letoun se přitom lehce poškodil.

Nedatované fotografie ( Pilotní škola stíhací 1937 v Hradci Králové, Letka 43 a po 1.9.1937 Letka 31) (?)

Letec Karel Hrabaň , hel336.jpg (465392 bytes). Kdy? Nehoda v Pardubicích 1936 hel340.jpg (108949 bytes). 1936 hel342.jpg (107342 bytes). Absolventi Pilotní školy stíhací 1937 v Hradci Králové hel345.jpg (835240 bytes). Květnová "mobilizace" (?) hel335.jpg (145813 bytes), hel337.jpg (81409 bytes), hel343.jpg (124677 bytes). Vlevo Josef Stehlík hel334.jpg (76894 bytes), Hraban, Soukeník a Fic hel338.jpg (88251 bytes), v pozadí stíhačky Letky 31 hel339.jpg (78012 bytes), Jícha, Stehlík,Smolík, Králík, Čáp, Drbohlav, František, Vybíral, Hlaďo hel344.jpg (84477 bytes). Mobilzace 1938 (?) hel341.jpg (75502 bytes)? Kdy a kde?

 

1.9.1937 se Letka 31 přeznačila na Letku 43.

1.9.1937 se Letka 32 přejmenovala na Letku 44.

1.9.1937 se Letka 34 přejmenovala na Letku 50.

1.9.1937 vznikla Letka 42.

8.9.1937 se zabil Josef Tomiška, nevybraný souvrat při cvičení. Hrob na hřbitově v Chrudimi. Podrobnosti.

9.9.1937 o půl osmé ráno nad ním létal ve výšce 1 200 metrů pilotní žák LP 4 Josef Tomíšek. Při nácviku souvratu se dostal do vývrtky a zřítil se k zemi. Letadlo se roztříštilo a pilot byl na místě mrtev.

9.9.1937 havaroval při přistání rotmistr Zavoral z Olomouce. Letci se nic nestalo, ale letadlo bylo značně poškozeno.

V tomto období byla podána zpráva o havárii letounu LP 4 na letišti v Milovicích. Stroj pilotoval svobodník letec Jaroslav Krejčí.

Pravděpodobně první havárie letounu Aeroklubu v Hradci Králové byla zaznamenána v září 1937. Na hradeckém letišti startoval statkář Jiří Smetana s letadlem Zlín a ještě na zemi narazil do letadla řízeného úředníkem Františkem Králem. Obě letadla byla poškozena a Král utrpěl zlomeninu pravé ruky. Sraz českých sportovních letců a klubů, který se měl konat 5.9.1937, se kvůli technickým příčinám odložil. Aeroklub Hradec Králové v zimě odesílal svoje stroje k prohlídkám a revizím, a tím omezil létání jen na neděle. Rozšířit se měla i výuka a kromě pilotní se prováděla celá vojenská výchova. Uvažovalo se o uspořádání zahraničních přeletů, dokonce se stanovil termín na konec května 1938, kdy mělo podniknout šest letců na třech aeroplánech let do balkánských států.

1.10.1937 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 5. Instalace rámového zaměřovače a nočního radiového zaměřovače (gonia) Marconi Adcock Vysoko frekventní radiozaměřovač (VF/Z) DFG 26/4. Podrobnosti

Celostátní soutěž Národního letu Československem se konala také začátkem října 1937, kdy na hradeckém letišti přistávalo letadlo pražského Aeroklubu Š 329 a s posádkou Ing. Havelka - Hirsch. Letoun se převrátil a značně poškodil. Oba letci se zranili v obličeji. Také v tomto roce se letu účastnili členové Aeroklubu v Hradci Králové, studenti Vladimír Snížek a Miroslav Schejbal s letounem Zlín XII OK-HAI. Při soutěži v hospodárnosti letu se dostali do mlhy nad Karlovými Vary a ztratili orientaci. Z mlhy se snesli a přistáli v Annabergu v Německu, kde byli „vřele“ přivítání místním gestapem. Následovalo fotografování, výslech a nakonec noc strávená na slámě, dostali tady jen náhražkovou černou kávu – odvar ze žaludů. Ráno je policie vyprovodila za hranice. Letoun, který se při přistání trochu poškodil, byl dopraven do Hradce Králové později.

5.10.1937 se zabil Josef Blabolil a Jaroslav Marhold. Srážka dvou strojů při cvičení. Podrobnosti.

15.11.1937 nově vzniklo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 4 s podřízenými: Letka 46, Letka 47 a Letka 48.

Od 30.11.1937 Avia B.534 OK-PAR helo5427.jpg (267073 bytes).

Koncem roku 1937 stál v čele PO MLL v Hradci Králové St. Andrle, jednatelem se stal Kalandra, zapisovatelem Link, pokladníkem Košťál, náčelníkem Smetana, instruktorem Kratochvíl, technickým správcem Stodůlka a matrikářem Šec.

V továrně Ing. Petráška začali s výrobou vrtulí a motoru k větroni. Vrtuli vypočítal Link a vyrobily se tři různé dřevěné klížené typy. Motor byl čtyřtaktní jednoválec a jeho výpočet opět provedl Link. Jednalo se motor benzinový, vzduchem chlazený. Před vzletem se nahodil, ještě než letoun startoval. Vrtule byla za pilotem, tlačná. První pokusy se konaly na vojenském cvičišti. Větroň Sokol s nahozeným motorem se vystřeloval gumovým lanem. Po odpoutání se dal motoru plný plyn, letoun se ale neudržel ve vzduchu a přistál. Ani s další vrtulí se pokus nezdařil, teprve při třetí vrtuli letěl po vystřeleném horizontu, obletěl letiště, ale nahoru se nedostal. Další pokusy se již nekonaly, protože přišel rok 1939, a tak motor zůstal v hangáru na cvičišti.

Veřejné hlavní letiště a stálé vojenské letiště. Rozměry 900 x 650 m. Hangáry a skladové prostory. 

Polní letiště Hradec Králové II - vojenské cvičiště Na Plachtě.


1.1.1938 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4 přejmenovalo na velitelství První peruti leteckého pluku 4.

1.1.1938 se velitelství První peruti leteckého pluku 4 přejmenovalo na velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4.

V lednu 1938 se velitelství Leteckého pluku 4 přesunulo do Kbel.

5.1.1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 4 přestěhovalo do Pardubic s podřízenými letkami:

Letka 46.

Letka 47.

Letka 48.

10.1.1938 u Hradce Králové des. K. Zámečník a ppor. Kňákal zraněni při nouzovém přistání pro přehřátí motoru letounu Aero Ab 101.37.

12.1.1938 se velitelství První peruti leteckého pluku 4 přesunulo do Kbel.

Letka 40.

Letka 41.

Letka 42.

12.1.1938 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4 přesunulo do Kbel.

Letka 43.

Letka 44.

Letka 50.

Velitelství Náhradní peruť leteckého pluku 4 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 4 a Cvičnou letkou leteckého pluku 4.


V lednu 1938 z Kbel se přesunulo velitelství Leteckého pluku 1 . Patřil pod Zemské velitelství letectva Čechy v Praze.

12.1.1938 z Kbel se přesunulo velitelství První peruti leteckého pluku 1 .

Letka 1.

Letka 61.

14.1.1938 z Kbel se přesunulo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 .

Letka 31.

Letka 32.

Letka 34.

Velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 1 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 1 a Cvičnou letkou leteckého pluku 1.

V lednu 1938 z Kbel se přesunula Technická letka leteckého pluku 1 .


Výcviku zdatných pilotů se Aeroklub v Hradci Králové věnoval také v roce 1938, kdy se přihlásilo jen 60 nových členů z řad LP 4Na jejich počest se pořádal 29.3.1938 v Palmové zahradě Grandhotelu společenský večer. Účastnili se ho i členové městské rady v čele se starostou J. Pilnáčkem.

V roce 1938 byl předsedou technického odboru Aeroklubu v Hradci Králové škpt. leteckého četnictva František Rypl. Odešel služebně z Hradce Králové 2.7.1938. 

V roce 1938 Sláva Rodovský na svůj větroň Göppingen 1 Wolf "Sokol" namontoval motor Alexandra Petráška z Hradce Králové. Ten stačil jen na vodorovný let, takže se v dalších zkouškách nepokračovalo.

24.4.1938 se začalo létat Na Brně, a to na Zlínu V pomocí gumového lana. Další lety jsou zaznamenány až 8.5.1938 na Zlínu VI, opět pomocí lana. Celkem se na Zlínu VI nalétalo 27 minut.

24.4.1938 Druhá peruť leteckého pluku 6 odlétla ke cvičení do Malacek s letouny Ab.101, dva MB.200.27 a 29 a s jedním letitým Š.16.26.

Od 11.5.1938 Letov Š.328.285 OK-PCB helo6172.jpg (199404 bytes).

21.5.1938 předčasný návrat Druhé peruti leteckého pluku 6 do Hradce Králové.

Od 21.5.1938 přešly ČLH pod armádní podřízenost.

V květnu 1938 cvičení stíhacích letounů Třetí peruti leteckého pluku 1 na letišti Josefov.

13.6.1938 byly ČLH propuštěny z armádní podřízenosti zpět pod pravomoc ministerstva vnitra. ČLH Hradec Králové provedla ve prospěch vojáků celkem 13 letů

Od 13.6. do 16.7.1938 výcvik pilotů Druhé peruti leteckého pluku 6 ve Kbelích na letounech Avia B.71.

K 1.7.1938 sloužil u ČLH Hradec Králové velitel a pilot kpt. let. Ladislav Mareš, pozorovatel npor. let. Mikuláš Guljanič, 2. pilot strž. Josef Klusáček.

Asi 6.7.1938 přiletěly z Kbel první letoun Avia B.71.

17.7.1938 byla uspořádána slavnost na letišti Aeroklubu v Hradci Králové k zakončení pilotního kurzu. Po vykonání předepsaných zkoušek se rozloučil s deseti piloty vrchní konsulent Sikáček a šéfpilot rtm. Václav Šitina.

Radiocvičení helo5115.jpg (277639 bytes), helo5116.jpg (386300 bytes). V pozadí letoun B.71.


Velitelství Leteckého pluku 1 (plk. let. R. Ellner) k 1.9.1938.

Velitelství První peruti leteckého pluku 1. Velitel pplk. let. Jan Kolář.

Letka 1.

Letka 61.

Velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1. Velitel pplk. let. Vojtěch Michalec.

Letka 31.

Letka 32.

Letka 34.

Velitelství Druhé peruti leteckého pluku 6. Velitel pplk. let. Jaroslav Neubauer.

Letka 73

Letka 74.

Velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 1. Velitel pplk. let. Josef Mezera.

Cvičná letka leteckého pluku 1.

Náhradní letka leteckého pluku 1.

Technická letka leteckého pluku 1. Velitel mjr. let. Alfons Prchal.


Mezi 1.-10.9.1938 se konaly cvičné noční nálety - prověřovalo se zatemnění a činnost Civilní protiletecké ochrany CPO.

14.9.1938 se Letka 1 přesunula na polní letiště Bohdaneč (okres Pardubice).

14.9.1938 se Letka 73 přesunula do Pardubic.

14.9.1938 se Letka 74 přesunula do Pardubic.

15.9.1938 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 6 přesunulo do Pardubic.

15.9.1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 se přesunulo do Měnína (okres Brno-venkov).

15.9.1938 se Letka 31 přesunula do Měnína.

15.9.1938 se Letka 32 přesunula do Měnína.

15.9.1938 se Letka 34 přesunula do Brna.

 

V Hradci Králové byla mobilizační stanice.

Mobilizační těleso 107 vzniklo z velitelství II. sboru. Ve skupině A vytvořilo Leteckou skupinu štábu XII. hraničního pásma, ve skupině B vytvořilo Leteckou skupinu štábu II. sboru a ve skupině C vytvořilo Leteckou skupinu II. sborové oblasti.

Mobilizační těleso 601 vzniklo z Leteckého pluku 1. Vytvořeno celkem 29 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Milovice, Plzeň, Praha a Tábor.

Mobilizační těleso 606 vzniklo z Leteckého pluku 6. Vytvořeno celkem 22 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Chrudim, Německý Brod a Praha.

 

V září 1938 letiště 930 x 700 m, stupeň dokončení 100 %, plné vybavení, částečně smíšené.

23.9.1938 personál ČLH Hradec Králové byl přidělen k Náhradní peruti leteckého pluku 1.

 

24.9.1938 byla Letecká skupina štábu II. sboru začleněna do Mobilisačního tělesa 107.

24.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu XII. hraničního pásma v sestavě Mobilisačního tělesa 107 jako součást mobilizovaného útvaru 107-A-1. Krycí jméno Otakar 10. Funkci přednosty skupiny zastával pplk. let. Ladislav Kautský.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého pluku 1 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 bylo velitelství První peruti leteckého pluku 1 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 byla Letka 61 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-8. Vznikla Polní letka 61. Krycí název Tatar. Velitel mjr. let. Antonín Grössler, od 9.10.1938 npor. let. Vladimír Krejčí. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.

24.9.1938 bylo velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 1 začleněno do sestavy Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-1. Vzniklo velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 1.

24.9.1938 byla Cvičná letka leteckého pluku 1 začleněna do sestavy Mobilisačního tělesa 601 jako součást mobilizovaného útvaru 601-C-1. Vznikla Cvičná letka leteckého pluku 1. Podléhala veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 1.

24.9.1938 byla Náhradní letka leteckého pluku 1 začleněna do sestavy Mobilisačního tělesa 601 jako součást mobilizovaného útvaru 601-C-1. Vznikla První náhradní letka leteckého pluku 1 a Druhá náhradní letka leteckého pluku 1.

24.9.1938 byla Technická letka leteckého pluku 1 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 vznikla Náhradní technická letka leteckého pluku 1, v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako součást mobilizovaného útvaru 601-C-1. Velitel mjr. let. Alfons Prchal.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 4 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 12 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 byla Letecká radiogoniometrická stanice 5 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

 

25.9.1938 se Polní letka 61 přesunula do Zbraslavic.

 

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu II. sboru v sestavě Mobilisačního tělesa 107 jako součást mobilizovaného útvaru 107-B-3. Krycí jméno Dvořák 10. Funkci přednosty skupiny zastával pplk. let. Jan Štrof.

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu II. sborové oblasti v sestavě Mobilizačního tělesa 107 jako součást mobilizovaného útvaru 107-B-6. Funkci přednosty skupiny zastával ?

26.9.1938 strážmistr Josef Klusáček přelétl Š.328.285 k Polní letce 11.

26.9.1938 vznikla Kurýrní letka 101.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 4 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-3.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 1 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-20. Krycí jméno Záblesk 1. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 71.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 5 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-21. Krycí jméno Záblesk 5. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 71.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 7 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-22. Krycí jméno Záblesk 7. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 71.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 12 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-23. Krycí jméno Záblesk 12. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 71.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 12 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-9.

26.9.1938 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 5 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-12.

 

27.9.1938 se Letecká skupina štábu II. sboru přesunula do Mladé Boleslavi.

27.9.1938 se Kurýrní letka 101 přesunula na pomocné vojenské letiště Kutná Hora.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 1 přesunula do Kutné Hory.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 5 přesunula do Liberce.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 7 přesunula do Trutnova.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 12 přesunula do Čtyř Dvorů u Českých Budějovic.

 

28.9.1938 vzniklo velitelství Cvičné peruti I. Velitel škpt. let František Sklenář. Ve věcech odborných podléhalo přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 1.

28.9.1938 byla Cvičná letka leteckého pluku 1 přejmenována na První letku cvičné peruti I.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

11.10.1938 z Nymburka se přesunula Letecká skupina štábu II. sboru.

12.10.1938 byla Letecká skupina štábu II. sborové oblasti demobilizována.

12.10.1938 byla Letecká skupina štábu II. sboru demobilizována.

13.10.1938 bylo velitelství Cvičné peruti I demobilizováno.

13.10.1938 byla První letka cvičné peruti I demobilizována.

15.10.1938 z Bohdanče se přesunula Polní letka 1.

17.10.1938 z Kutné Hory se přesunula Polní povětrnostní stanice 1.

17.10.1938 z Turnova se přesunula Polní povětrnostní stanice 5.

17.10.1938 z Jaroměře se přesunula Polní povětrnostní stanice 7.

17.10.1938 z Čtyř Dvorů u Českých Budějovic se přesunula Polní povětrnostní stanice 12.

20.10.1938 vznikl Letecký pluk 1.

20.10.1938 z Ruzyně se přesunula Kurýrní letka 101.

21.10.1938 byla Kurýrní letka 101 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 4 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 1 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 5 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 7 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 712 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 12 demobilizována.

22.10.1938 byly ČLH propuštěny z armádní podřízenosti zpět pod pravomoc ministerstva vnitra.

22.10.1938 ze Zbraslavic se přesunula Polní letka 61.

22.10.1938 bylo velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 1 demobilizováno.

22.10.1938 byla První náhradní letka leteckého pluku 1 demobilizována.

22.10.1938 byla Druhá náhradní letka leteckého pluku 1 demobilizována.

22.10.1938 byla Náhradní technická letka leteckého pluku 1 demobilizována.

24.10.1938 byla Polní letka 61 demobilizována.

 

K 8.11.1938 se ČLH Hradec Králové přesunula se do Vysokého Mýta.

22.11.1938 z Ňaršan se přesunula Polní letka 31.

22.11.1938 z Ňaršan se přesunula Polní letka 32.

22.11.1938 z Ňaršan se přesunula Polní letka 34.

23.11.1938 byla Polní letka 31 demobilizována.

23.11.1938 byla Polní letka 32 demobilizována.

23.11.1938 byla Polní letka 34 demobilizována.

27.10.1938 byla Letecká skupina štábu XII. hraničního pásma demobilizována.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou a kromě toho slouží též účelům letectva civilního. Jsou to Hradec Králové, Pardubice, Brno, Piešťany, Nitra, Zvolen, Žilina, Bratislava.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

 

7.12.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunulo velitelství Druhé polní perutě leteckého pluku 6.

7.12.1938 z Brna se přesunula Polní letka 73.

10.12.1938 bylo velitelství Druhé polní perutě leteckého pluku 6 demobilizováno.

10.12.1938 byla Polní letka 73 demobilizována.

16.12.1938 z Brna se přesunula Polní letka 74.

17.12.1938 byla Polní letka 74 demobilizována.

 

Provoz po 15.3.1939