Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Zlín Zlin

Otrokovice Otrokowitz

Veřejné hlavní letiště a Pomocné vojenské letiště

Baťov 1938-46

Mladcová

Příluky

MAPA.

05.09.2019

Historie.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Letouny a vírníky firmy Baťa. Flotily provozovatelů.

V místech dnešní zlínské čtvrti Podvesná, přibližně proti nemocnici, mezi řekou a železniční tratí, se rozkládal asi 200 metrů široký a o trochu delší pás louky (pozemky s čísly 3247/16 a 3247/17) – známý pod názvem Hoškovská. Stačilo pokosit trávu, postavit dřevěné hangáry a vzniklo první letiště  "Na Hoškovské". První letecký personál tvořili bývalí vojenští letci Jindřich Brouček, Alois Stojan a Karel Renta, kteří byli současně i mechaniky. Ti byli velmi vytíženi, protože se velmi často muselo opravovat, kombinovat i jinak kompletovat zastaralý vojenský materiál. Prvním pilotem se stal J. Brouček, v té době jednatřicetiletý rodák z Břeclavi. Ten se na vojenském cvičení záložníků dozvěděl o zájmu T. Bati využívat letadla pro obchodní činnost, nezávisle na pravidelné letecké dopravě. Brouček továrníkovi napsal a došlo k osobnímu setkání, při kterém se T. Baťa snažil získat informace o tom, nakolik jsou už letadla spolehlivá a bezpečná vzhledem k jejich nesporné rychlosti, kterou nabízela. Broučkovi se to zalíbilo a zřejmě i Baťovi, protože výsledkem bylo zakoupení Albatrosů a přijetí Broučka jako zaměstnance firmy. Baťa však s využíváním letadel pro podnikovou činnost nijak nespěchal. Začínalo se s kurýrními a reklamními lety, při kterých se například rozhazovaly letáky nad městy a uskutečňovaly se i další různé akce (známý je například filmový záznam Broučkového podletění mostu přes řeku Dyji ve Znojmě v červenci 1927), byl to i nápad obletět republiku podél hranic a pod.). Až po téměř dvou letech se začalo létat s nákupčími a obchodními zástupci. Svědomitý a důsledný Brouček si obstaral vlastní mapu, do které zakresloval plochy vhodné k přistání. V prvních čtyřech letech dopravil Brouček bezpečně desítky cestujících. To však už končilo přípravné období a nastal čas, kdy se měl do zlínského létání zavést pořádek a pravidelnost služeb.

27.9.1924 Jindřich Brouček přiletěl se žlutým letounem Kondor/Albatros K 50/B II imatrikulace až od srpna 1926 L-BATI později OK-ATI do nehody 24.4.1932, z rejstříku vymazán 28.1.1933.

4.10.1924 v 17. hod přiletěl Albatros B II.


Od roku 1925 Baťovo obchodní letectvo používalo letoun Letov Š 10 imatrikulace od 1925 L-BATA později OK-ATA do 31.7.1930 a další letoun Kondor/Albatros K 50/B II  imatrikulace až od června 1928 L-BATE později OK-ATE. 


Velmi brzy následovaly další, mnohokrát i neimatrikulované, stroje stejného provedení – prameny se různí a nemohou se shodnout na tom, zda šlo o letadla vyrobená v čs. továrně Letov po válce nebo o stroje levně koupené z armádních pozůstatků letectev Rakousko-Uherska nebo Německa. Je ale jisté, že některé Albatrosy zajišťovala pobočka Bati v Berlíně a zřejmě šlo o německé vzory zkompletované po válce. Sledování původu těchto letadel při jejich činnosti tehdy často zaměstnávalo jak četnictvo při mimořádných událostech, tak i tehdejší Ministerstvo veřejných prací, které mělo letectvo na starosti.

Ing. Nekvasil, pověřený řízením letištní služby na státním letišti v Brně, dne 17.7.1926 sdělil MVP, že na brněnské letiště přiletěl a zase odstartoval pilot Brouček firmy T. & A. Baťa ze Zlína s letadlem Albatros, které není vyzkoušeno a zaneseno do rejstříku letadel.

, , od prosince 1926 do 1939.


.


L-BATI v roce 1928 .


V roce 1929 bylo letiště přestěhováno do Otrokovic, do prostorů podél břehů řeky Moravy – zvaných Bahňák. Byly tu postaveny nové hangáry, upraveny vzletové a přistávací dráhy, dostatečně dlouhé pro tehdejší dopravní letadla. 

V roce 1929 zakoupila firma první malé dopravní letadlo – celokovový Junkers F 13 D-1608 s uzavřenou kabinou pro čtyři cestující. Z nejrůznějších důvodů se u něho i dále používaly německé poznávací značky a u nás nebyly imatrikulované. Brouček i Junkers měli velmi brzy mnoho zákazníků, kteří už mohli létat v mnohem lepším pohodlí. V této době stroj využíval jak T. Baťa, tak i mnoho vedoucích pracovníků firmy k mnohým cestám po republice i celé střední Evropě.


4.6.1930 Baťův firemní letoun Junkers A 50 Junior D-1772 při vyhlídkovém letu se dostal do vývrtky a zřítil se. Pilot přežil, cestující zahynul.

Označení československých civilních letadel písmenem L-Bxxx se roku 1930 změnilo na nynější OK-.

Baťovo obchodní letectvo později používalo letoun Kondor/Albatros K 54/B V OK-ATB.

Junkers znamenal impuls, zájem o létání se rychle změnil na potřebu, takže po několika měsících bylo na letišti další, v pořadí šesté, letadlo. Tentokrát šlo o velký dopravní třímotorový Fokker F VIIb/3m OK-ATC s kabinou pro deset cestujících, vyrobený v licenci továrnou Avia a poháněný trojicí čs. hvězdicových vzduchem chlazených motorů Walter Castor.

helo7697.jpg (149415 bytes)

V roku 1930 zakoupila firma další, lehčí stroje. Rozmach letectva ve Zlíně začal přesahovat hranice republiky a vzbuzoval pozornost odborníků, mimo jiné například i britského ministra letectva, maršála Seftona Branckera. Ten si v roce 1930 zaletěl ve svém kabinovém De Havilland DH 80A Puss Moth do Zlína, aby se setkal s T. Baťou a seznámil se s využíváním letadel v obchodě a průmyslu. Návštěva byla vzájemně prospěšná, protože osvědčená letadla značky De Havilland se měly velmi brzy objevit v leteckém parku firmy.


Na začátku 30. let začalo být zřejmé, že nedávno vybudované letiště zakrátko nebude vyhovovat rostoucím požadavkům na délku vzletových a přistávacích drah a nemělo také dostatečný prostor pro odbavování většího množství letadel. Proto byla v roce 1930 zahájena výstavba nového letiště, také na Bahňáku, ale směrem na jih v údolí řeky Moravy směrem k Napajedlům. Byly zde postaveny velké hangáry, položeny základy k moderní odbavovací hale s kancelářemi, restauracemi a pod.

Od 23.6.1931 letoun DH 80A Puss Moth OK-ATF helo7695.jpg (168929 bytes), OK-ATG.

Od roku 1931 letoun Avia BH 25J.3 OK-ABC. V roce 1933 nehoda.

S novými letadly přišli i noví piloti a tak se zaměstnanci firmy stali piloti Lukeš, Josef Šťastný, Emil Forejtník, dále potom Selucký a Jihoslovan Jankovič. Všichni tito piloti měli praxi z armády. Vedle hangárů vznikla i technická dílna, kde pracovali první mechanici Hanák a Holík. Vedoucím letiště se stal v roce 1931 Karel Batík. Vzletová a přistávací dráha vyhovovala i na tehdejší dobu těžkým dopravním strojům. Ve strojírnách továrny byla zřízena speciální dílna pro opravy a zkoušky leteckých motorů. Ve firemních hangárech bylo v tuto dobu devět letadel. Pro popularizaci letectva se pravidelně pořádaly vyhlídkové lety pro veřejnost.

V průběhu roku 1931 objem letecké činnosti vzrůstal. Zavedla se jeho pravidelnost a postupně mizely nejrůznější improvizace. Firma se snažila o získání koncese na nepravidelnou dopravu, ale ministerstvo to doposud podmiňovalo tím, že by se Zlín musel stát nejdříve veřejným letištěm. Firma však už přestala být v letectví nováčkem a Tomáš Baťa začal rozvíjet svůj plán, kterým se zabýval již delší dobu. Na řadu měla přijít jeho velká letecká cesta do Indie.

helo7034.jpg (196544 bytes) 10.12.1931 ráno odletěl Baťa s letounem Fokker F VIIb/3m OK-ATC do Kalkaty. Tomáš Baťa se do Zlína nakonec vrátil 14.2.1932 jiným letadlem pravidelné linky, protože Fokker zapadl v Cařihradě do bláta a po vysvobození doletěl domů o několik dnů později. Tak se tedy skončil nejdelší let v dosavadní historii čs. letectva. “Cesta pro Zlín do Indie byla otevřena, překážky přestaly být neznámé.”, řekl Tomáš Baťa a tato slova nebyla rozhodně nadnesená. Video - přílet Tomáše Bati z Indie na letiště v Otrokovicích v roce 1932.


V únoru 1932 byly položeny také základy vlastní pilotní školy a proběhl první z kurzů, kterou mělo později absolvovat více než 150 úspěšných mladých posluchačů s pilotními diplomy sportovních letců. Prvními učiteli létání byli v této škole piloti Šťastný, Morkus, Brtník a Glacner. Prvním zakoupeným školním strojem bylo Aero A 34 Kos, ale k výcviku sloužily i staré, pro dopravu už nepotřebné Albatrosy.

V sousedství za železniční tratí do konce roku 1932 vyrostly dva anténní stožáry vysoké 60 metrů pro vlastní radiostanici, protože používání rádiového spojení pro navázání a poskytování meteorologických informací se v té době, s ohledem na bezpečnost létání, rychle vžívalo. he218.jpg (35486 bytes) Poloha na ortofotomapě z roku 1950 he2017.jpg (75581 bytes).

18.4.1932 pilot Morkus poškodil při záletu letoun Fokker F VII/3m OK-ATC, který se zabořil při přistání na rozmoklém letišti.

24.4.1932 při vyhlídkovém letu se po vzletu z výšky 50 m zřítil letoun Kondor/Albatros K 50/B.II OK-ATI. Pilot Morkus a cestující Hustoles zahynuli.

helo7011.jpg (106104 bytes) 2.7.1932 v 18.15 hodin nehoda letounu Avia F VIIb/3m OK-ATC po vzletu při záletu po opravě. Opačně zapojené ovládání křidélek. Letoun zrušen. Pilot Václav Brtník, mechanik Němec, radiotelegrafista Zapletal (zraněn), na palubě i Jan Antonín Baťa a ing. Polák.

1932

Junkers F 13  helo5778.jpg (223179 bytes)

12.7.1932 se zabil továrník Tomáš Baťa a šéfpilot Jindřich Brouček. Jejich letadlo Junkers F 13ge D-1608 najmutý od DeutscheSchuh A.G. Berlin se krátce po startu brzy ráno, při plánovaném letu do Zurichu, za snížené viditelnosti v údolí řeky Moravy, zřítil do prostoru pomocných závodů továrny necelý kilometr od letiště.

Úřední zpráva o neštěstí říká, že příčinou byla mlha nad letištěm, ve které pilot ztratil orientaci a zřítil se dříve, než postřehl na přístrojích porušenou stabilitu letadla v nízkém letu nad zemí. Skutečná příčina? Baťa donutil Broučka startovat v nevyhovujících podmínkách. Továrník Tomáš Baťa byl spolu s pilotem Broučkem pochován v tichu lesního hřbitova, kde později vznikl památník s letadlem Junkers F 13.

Vedení koncernu se spolu s vdovou Marií Baťovou ujal Tomášův bratr Jan Antonín Baťa. Podrobnosti.

, helo7017.jpg (178293 bytes).


Nastávala nová etapa historie Leteckého oddělení firmy Baťa, a.s. Letiště Zlín nesloužilo jen pro potřeby Baťových závodů, ale i pro veřejnou dopravu do mnoha měst Evropy. Z letiště byly též prováděny vyhlídkové lety, pro zaměstnance firmy Baťa se slevou. Letové řády Svitlet.

MAPA. V roce 1933 bylo rozhodnuto na Tlusté hoře postavit letecký světelný maják. 42 metrů vysokou ocelovou konstrukci navrhl ing. Vtelenský. Svařena byla díky pracovitosti techniků z Baťových závodů za necelých 20 dnů. Horní plošina byla vyhrazena pro svůj účel – mohutný reflektor majáku, který byl prý vidět až 150 km daleko. Kousek pod ní, ve výšce 36 metrů byl ochoz sloužící od 1.5.1933 návštěvníkům jako rozhledna.

12.7.1933 otevřen Památník Tomáše Bati. Zdroj.

Od října 1933 letoun DH 84 Dragon OK-ATO.

Od října 1933 letoun Stinson SR 10C Reliant OK-ATP. Podrobnosti.

V letech 1933 až 1936 zakoupeno celkem pět letounů Aero A 35 OK-ATK helo5776.jpg (222114 bytes), OK-ATN helo5779.jpg (159959 bytes), OK-ATD, OK-ATX a OK-ATZ.

V roce 1933 Baťa zakoupil letoun Aero A 38 OK-ACB. helo5780.jpg (231730 bytes)

Od října 1933 letoun DH 60 Moth OK-ATH helo7698.jpg (187421 bytes).

helo7033.jpg (177803 bytes) 2x ?, 3x De Havilland DH 80A Puss Moth, De Havilland DH 84 Dragon, Aero A 35.

V roce 1933 na internátě Baťových mladých mužů ve Zlíně založena Místní skupina MLL ve Zlíně. Členové v dílně postavili podle německých plánů kluzák Albatros (kluzák Hol´s der Teufel) s gondolou.

Brzy se pustili do vlastní konstrukce Zlín Z I navržené ing. Janem Kryšpínem. Výroba 10 kusů v nových prostorách Na garážích (dnes Okresní úřad sociálního zabezpečení) propůjčených skupině továrníkem J. A. Baťou - čestným předsedou Místní skupiny MLL ve Zlíně. Skupině daroval i potřebné obráběcí stroje. Zalétán byl na svahu pod památníkem T. Bati.

Z I před internátem , na svahu nad internáty .

Dále vyrobili kluzák Zlín Z II. Kluzák byl nabízen za 4 900 Kč. Zalétán byl 13.8.1933. Dne 4.2.1934 byl předváděn v Přerově.

Koncem roku 1933 J. A. Baťa velkorysým darem podpořil plachtaře tím, že kluzák byl za 1 000 Kč a větroň za 2 000 Kč.

Ing. Jaroslav Dohnálek zkonstruoval kluzák Zlín Z III, který byl vyroben v nových zlínských dílnách MLL, přestěhovaných do nových objektů. Dne 4.2.1934 byl předváděn v Přerově. Kluzák byl nabízen za cenu 2 900 Kč.

Vybudována radiogoniometrická stanice. Kdy? Poloha na ortofotomapě z roku 1950 he217.jpg (75581 bytes).


Koncem února 1934 přistálo na letišti letadlo a anglickou registrací typu Spartan Cruiser. Vzápětí se na letišti objevilo celé vedení společnosti: pan šéf Jan Baťa, jeho pravá ruka Dominik Čipera a mnoho dalších. Ty jako odborný poradce doprovázeli major Klepš a několik leteckých mechaniků. Letoun s anglickými motory hravě dosahoval rychlosti 190 kilometrů za hodinu a v kabině nabízel šest pohodlných křesel pro cestující.  Se strojem létala dvoučlenná posádka. Předvedení letounu bylo úspěšné, na pravé sedačce se postupně vystřídali někteří baťovští piloti – Voženílek, Šerhant, Forejtník i další. Pak se svezl samozřejmě i Jan Baťa. Jednání o dodání hned dvou letounů se trochu zadrhla na cenách, ale nakonec se obě strany dohodly. Podrobnosti.

Od března 1934 dva třímotorové letouny Spartan Cruiser II OK-ATM a OK-ATQ helo7694.jpg (65515 bytes).

Ing. Jaroslav Dohnálek zkonstruoval kluzák Zlín Z IV. Dne 1.4.1934 byl zalétnut a po úpravě znovu zalétnut 11.4.1934. Dne 27.4.1934 byl schválen komisí MVP. Cena 2 900 Kč. Celkem postaveno 6 kusů.

V roce 1934 vznikl Aeroklub M. L. L. ve Zlíně, jeho prvním předsedou byl pan Červinka, autodopravce a majitel cukrárny na Dlouhé ulici. Nejprve se létalo na svahu u Studijního ústavu (chemická průmyslovka), pak na Mladcové a motorová letadla i kluzáky v Otrokovicích na firemním letišti, které se právě budovalo.

18.4.1934 J. A. Baťa založil společnost Zlínská letecká akciová společnost (ZLAS).

Ing. František Oskar Mayer zkonstruoval kluzák Zlín Z V. Dne 19.5.1934 byl schválen komisí MVP a ihned byla zahájena téměř velkosériová výroba. Celkem postaveno 120 kusů.

Provoz kluzáků Zlín Z V ve Zlíně (v.č. 15, 32, 37, 64, 65, 73, 75 a další).

Od května 1934 letoun DH 60G-3 Moth Major OK-ATR helo7696.jpg (65689 bytes).

Ing. František Oskar Mayer zkonstruoval větroň Zlín Z VI. Dne 2.6.1934 byl schválen komisí MVP. Klouzavost a obratnost byla zjištěna vzlety za letadlem Aero A 38. Celkem postaveno mimo dvou prototypů 26 kusů. Kluzák byl nabízen za cenu 4 900 Kč.

Ing. František Oskar Mayer zkonstruoval větroň Zlín Z VII Akela. Stavba začala 10.7.1934 a 12.8.1934 zálet za motorovým letounem pilotem Seluckým. V letových zkouškách pokračovali piloti A. Glacner, ing. Oldřich Mayer a Sláva Rodovský. Dne 16.8.1934 vlečné lano rozbilo ocasní plochy větroně, větroň přešel do střemhlavého letu, kde se rozpadlo. Slávek Rodovský byl vymrštěn z kabiny a zachránil se pomocí padáku PAK, který měl poprvé s sebou. Padák si koupil 9.8.1934 za 3 500 Kč. Během 10 dnů byl postaven druhý prototyp. Po zalétnutí byl odeslán na Ranou. Poté byl nabízen za cenu 7 900 Kč. Větroň sloužil zlínským plachtařům. Koncem dubna 1935 s ním v Baťově dosáhl Stanislav Hofírek výšku 1 150 m nad místem vypnutí při letu trvajícím 1 hod. 16 min.

Ing. František Oskar Mayer zkonstruoval větroň Zlín Z VIII Šídlo. Byl to upravený typ Z VI s novým lehčím trupem. Po zalétnutí byl odeslán na Ranou. V roce 1935 prodán PO ARČS.

Baťa nakoupil pro inspiraci malé letadélka Heath LNB-4 Parasol OK-ATV, Taylor E-2 Cub OK-ATW a Rearwin 4000 Junior OK-WAO. Kdy?

Heath LNB-4 Parasol OK-ATV. Kdy? Gonzo.

František Oskar Mayer zkonstruoval motorový letoun Z XI zalétaný v září 1934. Nebyl uvolněn do výroby, protože Zlínská letecká akciová společnost. neměla ještě povolení k sériové výrobě. Společnost žádala o povolení již v květnu 1934 ale dostala ho až v červenci 1935.

Od 1.11.1934 byla letecká výroba převedena ze Zlína do Otrokovic.

Stinson SR 10C Reliant OK-ATP v roce 1934 úspěšně absolvoval obchodní cestu z Otrokovic přes Střední východ do Kapského Města v jižní Africe a zpět.helo5781.jpg (100468 bytes)  Zde na letišti Vajnory.

V roce 1934 Baťa zakoupil letoun Aero A 38 OK-ACC.

gyro42.jpg (163181 bytes) Firma Baťa koupila jako první v ČSR vírník - autogyru Avro 671 (Cierva) C.30A OK-ATS (v. č. 739), kterou předváděl na propagačních letech pilot Brtník (od 2.10.1934 do 21.8.1937). Byl požíván též pro přepravu podnikové pošty.


Konstruktér Mayer proto odešel a na jeho místo v únoru 1935 nastoupil Jaroslav Lonek, který zkonstruoval lidové letadlo Zlín Z IX Pošťák. To ale nelétalo.

Jaroslav Lonek zkonstruoval motorový letoun Zlín Z XII, který byl zalétán v dubnu 1935. Později byl vzorem pro sérii strojů označených Z 212. Byl poháněn nejprve původním americkým motorem Continental.

Stavba dvojmístného větroně EL 2 M Šedý vlk.

Od 10.9.1935 letoun DH 80A Puss Moth OK-ATU.

Od kdy ? letoun Heath LNB 4 Parasol OK-ATV.

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .


Od 18.2.1936 letoun DH 60 Moth OK-ATT.

V roce 1936 Baťa prodal letoun Aero A 38 OK-ACB Hanáckému aeroklubu v Olomouci.

V roce 1936 vírník Avro 671 (Cierva) C.30A OK-ATS gyro49.jpg (156509 bytes).

V roce 1936 používal PO MLL ve Zlíně pět kluzáků Zlín Z V.

V roce 1936 Jaroslav Lonek zkonstruoval větroň Zlín Z X. V dílnách PO MLL ve Zlíně byly postaveny dva kusy -  "Toma" a "Janeček". V roce 1936 se pánové Antonín Glacner a Břetislav Kotyza zúčastnili mezinárodních závodů na Stráníku u Žiliny. Poté byl postaven ještě jeden větroň s eliptickým trupem, který továrník Baťa věnoval curyšskému plachtařskému klubu Cumulus.

Od července 1936 v nových prostorech vybudovaných na letišti vyráběn letoun Z XII.

V roce 1936 do něj byla vestavěna domácí kopie tohoto motoru Zlín Persy II, jehož výrobou zahajovalo svou činnost motorářské oddělení Zlínské letecké společnosti, a. s.

Kdy? helo5777.jpg (303945 bytes).

22.10.1936 z Gdyně přiletěl Jan Šerhant s letounem Lockheed L 10A Electra S/N: 1068 NC160078, od 27.10.1936 OK-CTA.

20.11.1936 odstartoval Lockheed Electra OK-CTA s obchodní výpravou pod vedením J. A. Bati do Londýna. Dne 4.4.1937 letoun zničen. Baťa koupil další S/N: 1061 NC17380 a pokračoval v letu.

Do konce roku 1936 bylo dobudováno deset pozemních radiogoniometrických stanic na všech letištích nalétávaných dopravními společnostmi, s výjimkou letišť Košice a Ostrava.


Na jaře 1937 poškozené větroně "Toma" a "Janeček" dostali nové trupy s šestihranným průřezem. Větroně dostali označení Z X 2.

25.4.1937 se do města Nový Jičín zřítil letoun Zlin Z XII OK-BTF z Baťovi letecké školy v Otrokovicích. Pilot: Bohumír Janisch zahynul. Letecká badatelna.

Video - 1.5.1937 přílet z čtyřměsíční úspěšné obchodní a poznávací cesty šéfa koncernu Jana Antonína Bati po celém světě. Lockheed L 10A Electra, od 13.5.1937 OK-CTB. helo7693.jpg (190417 bytes)

Skupina pilotů-amatérů očekává na ploše otrokovického letiště přílet chefa z cesty kolem světa.

1.6.1937 letoun Fokker F VIIb/3m OK-AFE od ČSA na lince Brno - Zlín, při přistání ve špatném počasí byl dlouhý. Náraz do meze. Pilot Stanislav Huňáček, radiotelegrafista Rotbauer a devět cestujících. Jeden cestující zraněn.

V roce 1937 zkonstruoval Jaroslav Lonek velmi rychlé cestovní nebo-li kurýrní letadlo Zlín Z XIII, elegantní celodřevěný dolnoplošník, opatřený přistávacími klapkami a stavitelnou vrtulí typu Ratier. Bylo pozoruhodné velkou rychlostí až 350 km/hod.

Zliny Z XII.

Na podzim 1937 zakoupen další letoun Lockheed L 10A Electra S/N: 1114 OK-CTA.

Plachtaři PO MLL ve Zlíně si postavili kluzák Zlin Z III. S ním se na podzim 1937 zúčastnili měsíčního plachtařského kurzu na Straníku, kterým prošlo 39 žáků.

30.10.1937 po přistání letounu Fokker F.VIIb/3m OK-AFA od ČSA na trati Brno - Zlín - Piešťany, vstoupila slečna Fischerová do točící se vrtule. V nemocnici zemřela.


Veřejné hlavní letiště a pomocné vojenské letiště. Rozměry 650 x 830 m. Hangáry a skladové prostory.

28.3.1938 zahájen provoz ČSA na lince Praha - Brno - Zlín.

V motorovém létání pilotka Anička Železníková obsadila 2. místo v Národním letu republikou a v roce 1938 se zúčastnila letu Malou dohodou.

V roce 1938 Baťa koupil od ČSA dopravní třímotorový Fokker F VIIb/3m OK-AFE.

Od roku 1938 vyráběn letadlový motor Zlín Persy III.

23.9.1938 z Prostějova přesun velitelství Leteckého školního oddílu I, Školní letky 1 a Školy leteckého dorostu.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

3.10.1938 z Vyškova přiletěla Kurýrní letka 112.

aa.png (466402 bytes)

7.10.1938 z Tovačova se přesunula III. peruť leteckého pluku 2, velitelství.

7.10.1938 z Tovačova se přesunula Polní letka 33.

7.10.1938 z Tovačova se přesunula Polní letka 35.

7.10.1938 z Tovačova se přesunula Polní letka 52.

9.10.1938 se velitelství Leteckého školního oddílu I přesunulo do Prostějova.

9.10.1938 se Školní letka 1 přesunula do Prostějova.

9.10.1938 se Škola leteckého dorostu přesunula do Prostějova.

Po obsazení Studénky konstruktér Tatry ing. Karel Tomáš odešel do Zlína.

15.10.1938 se III. peruť leteckého pluku 2, velitelství přesunula do Olomouce.

15.10.1938 se Polní letka 33 přesunula do Olomouce.

15.10.1938 se Polní letka 35 přesunula do Olomouce.

15.10.1938 se Polní letka 52 přesunula do Olomouce.

15.10.1938 se Kurýrní letka 112 se vrátila do Brna.

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště civilní soukromé, tovární, městské, klubové a pod. Jsou to Praha-Čakovice, Choceň, Zlín - Otrokovice, Uherské Hradiště - Kunovice, Heřmanův Městec, Olomouc-Holice, Moravská Ostrava.


Štefan Šmela vyvíjel motor Toma 4 o startovním výkonu 77 kW, který měl být použit do sériových letounů Tatra T 301 ve Studénce.

Do okupace bylo ve Zlíně vyrobeno 174 kluzáků, 305 motorových letounů a 304 motoru Persy II a Persy III.

11.3.1939 odletěl letoun Lockheed L 10A Electra OK-CTB do Krakova, dne 15.3.1939 do Bělehradu. Jako jediné letadlo Němcům uniklo.

15.3.1939 v 15 hod. došlo k obsazení letiště v Otrokovicích Němci.

Němci ukořistili všechny letouny i několik kluzáků Zlín Z V.

Pro válečné události v roce 1939 nebylo pokračováno ve vývoji letounu Zlín Z XIII a přerušen byl i další projekt Zlín Z XV s motorem Toma 4 o startovním výkonu 77 kW.

Zlín Z XV s označením Luftwaffe "NA+WS".

23.5.1939 byla letecká dílna Tatry ve Studénce uzavřena. Veškeré strojní zařízení a výrobní dokumentace, přímo související s leteckou výrobou, byly převezeny do pražské továrny Aero. Zaměstnanci odešli do Zlína.

K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Otrokowitz (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Od roku 1939 výroba školních letounů Klemm Kl 35 B. Kl 35 B "PT+NY" od  FAR 24 Olomouc. Výroba dala 323 kusů

Od 18.12.1939 Zlínské letecké závody, a. s. Zliner Flugzeugwerke AG.

V prosinci 1939 zformována Sturzkampffliegerschule 2.

Bombenabwurfplatz Topolna dopadová plocha Topolná pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování.


V březnu 1940 z částí FAR 72 v Brně se zformovala FFS A/B 113. Satelitní letiště Otrokovice, Německý Brod, Vyškov a Křižanov.

4.5.1940 po srážce ve vzduchu zřícení letounu Ju 87 A od Sturzkampffliegerschule 2 u Zdounek (okres Kroměříž). Posádka zahynula. Druhý letoun přistál u Cvrčovic. Letecká badatelna.

2.7.1940 byla Sturzkampffliegerschule 2 převelena do Wertheimu.

Poté co 27.8.1940 tovární pilot pražské Avie Jaroslav Hlaďo s B.534.124 ulétl z Kunovic do Stanislawówa (dnes Івано-Франківськ) v SSSR, kunovické opravny využívali otrokovického pilota Ladislava Švába až do 31.3.1941.


Od března 1941 Zlínské letecké závody, a. s. Zliner Flugzeugwerke AG vyráběly školní letouny Bü 181 Bestmann.   Historie. Výroba dala 783 kusů.

27.6.1941 se zřítil Junkers W.33 WNr. 0069 od FFS A/B 113. K nehodě došlo po srážce ve vzduchu s letounem Fw 56 WNr 1613 od Schule/FAR 71 z Prostějova. Při události zahynula dvojčlenná posádka W.33 Uffz. Ludwig Henn a Fw. Alfred Neumerkl. O osudu letounu Fw 56 se hlášení nezmiňuje, je možné, že se s ním posádce podařilo přistát. Letecká badatelna.


.


26.9.1943 FFS A/B 113 FFS A/B 3 do Gubenu.

15.10.1943 brněnská BFS 2 byla přeznačena na FFS B 32. Satelitní letiště Otrokovice, Německý Brod, Vyškov a Křižanov.


V květnu 1944 z Brna přiletěla 6./SG 101 s Ar 96, Fw 190 a Hs 129.

Bombenabwurfplatz Topolna dopadová plocha Topolná pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování.

V červenci 1944 6./SG 101 odletěla do Brna.

V srpnu 1944 FFS B 32 ukončila pilotní výcvik.

13.10.1944 nouzový odhoz bombardéru od 15th USAAF z Itálie nad Zlínem. Video. Podrobnosti.

14.10.1944 v 13.15 hod. nouzově přistál poškozený bombardér B-17G S/N: 44-8004 vybavený radarem H2X od 414th BS, 97th BG, 5th BW, 15th USAAF z Itálie. Nad rafinerií Blechammer a Odertal ve Slezsku byl po odhozu bomb  zasažen flakem. Střepiny vyřadily z provozu dva motory a prorazily palivové nádrže. Letoun začal zaostávat za svazem a ztrácel výšku. V prostoru Otrokovic již byl únik paliva tak kritický, že se posádka rozhodla nouzově přistát. Piloti zaregistrovali plochu letiště v Otrokovicích se zaparkovanými letouny typu Štuka a protože už neměli moc na vybranou, nasadili na okruh a chystali se k přistání. Na letadlo však zahájila palbu obsluha kulometu na letišti a letoun tedy změnil směr a s vysunutým podvozkem zamířil směrem k Napajedlům. Zde posádka provedla úspěšné přistání do terénu, na rozlehlé pole poblíž statku Prusinky. B-17 na poli upoutala pozornost pilotů 308th FS, kteří se vraceli ze Slezska z doprovodu bombardérů. Čtyřčlenná letka vedená 1./Lt.Johnem Vollem se snesla až k zemi aby zjistila bližší podrobnosti. Poté, co piloti Mustangů spatřili posádku bombardéru opustit stroj zahájili na nebohou B-17 útok a po několika náletech ji zapálili. Nezraněná posádka velitele 1/Lt Victora J. Bienieka se dala na útěk. Pátrali po nich příslušníci Luftwaffe z letiště v Otrokovicích a gestapáci z Uherského Hradiště. Ti zabili 1/Lt. Winterse a 1/Lt.Johnsona. Zbytek posádky zajali. Letecká badatelna.

20.11.1944 v 12.37 až 12.40 hod nálet 28 bombardérů od 15th USAAF z Itálie. Historie. Americké stroje přilétly k městu od jihu. Tříminutový letecký útok se zaměřil především na místní vlakové nádraží a areál Baťových závodů, kde způsobil rozsáhlé škody. Po náletu stoupaly z obuvnického podniku sloupy dýmu z 13 budov, které zapálily letecké pumy. Dalších šest objektů v Baťových závodech exploze trhavých bomb poškodily; hlášení okresního hejtmana ve Zlíně, sepsané těsně po leteckého útoku, se výslovně zmiňuje o poškození elektrárny, plynárny a skladu pneumatik. Velké potíže způsobilo celému městu především poškození elektrárny. Ihned po náletu proto byly povolány jednotky Technische Nothilfe, aby zajistily nouzové dodávky elektrického proudu do místní sítě z přerovské elektrárny. Nečekaný výpadek elektrického proudu zkomplikoval provoz v největší zlínské jídelně, která se nacházela v obchodním domě "Baťa". Služby této podnikové kantýny využívaly denně tisíce zaměstnanců Baťových závodů. Jídlo pro tak velké množství strávníků se připravovalo ve velkých kotlích, které však byly vytápěny pomocí elektřiny. Na návrh vedoucího Sofortmassnahmen bylo provizorní vytápění pod kotli zajištěno pomocí lokomobilu, který zajistil dostatek páry pro ohřev jídla. Většina dělníků tak měla již krátce po náletu zajištěnu teplou stravu. Video. Podrobnosti.

helo7795.JPG (265684 bytes), helo7796.JPG (276903 bytes), helo7797.JPG (302586 bytes).


7.3.1945, aniž byl vyhlášen letecký poplach či letecká veřejná výstraha, se objevil jediný letoun, který v prostoru lesa u obytné čtvrti Letná svrhl tři bomby. Šest osob zraněno. Podrobnosti.

Od března 1945 Velitelství letiště Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 251/III do dubna 1945. Podřízena Velitelství letištní oblasti Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII.

V březnu 1945 z Trenčína přiletěla průzkumná 1./NAGr. 14. MAPA.

17. a 18.4.1945 sedm průzkumných Bf 109 G-10/U1 od 1./NAGr. 14 odletělo do Německého Brodu. MAPA.

Letiště bylo vyřazeno z provozu a goniometrická stanice vykradena.

3.5.1945 obsazeny Otrokovice.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Video - na letišti v Baťově předvedení prvního vyrobeného poválečného letounu.

Zlínské letecké závody, a. s. nabídly letouny pro elementární výcvik Bü 181 Bestmann z rozpracované série dokončené už po válce a nově označené jako Z 181. VL MNO. To je odmítlo.

Výrobce je nabídlo civilnímu sektoru a získal 65 objednávek (30 od Ministerstva dopravy, 35 od soukromých firem a osob).

Navigační přeškolovací kurs. Pozorovatelé se měli přecvičit na navigátory.

20.8.1945 se Navigační přeškolovací kurs přestěhoval do Prostějova.

15.9.1945 vznikla Letištní peruť Zlín.

25.9.1945 ale MNO celou sérii letadel Z 181 zabavilo. Civilové se bránili a nakonec získala firma Baťa prvních deset kusů série a zbývající MNO zařadilo do výcviku v LU.

ČNA odbočka Zlín. Létat se začalo létat nejprve v Přílukách, rovněž v Baťově, kde byly k vlekání kluzáků kořistné Bückery.

31.10.1945 byla Letištní peruť Zlín zrušena.

Větroň Zlín Z 24 Krajánek byl první konstrukcí větroně vyráběného v poválečném Československu. První prototyp z celkem třísetkusové výrobní série byl zalétán již v roce 1945 na letišti v Otrokovicích. Jednosedadlový vzpěrový hornoplošník Krajánek svou koncepcí volně navazoval na německý Grunau Baby II b.

Firma Baťa měla v plánu postavit i velké letiště v Táboře poblíž průmyslové čtvrti Baťov, dnešní Sezimovo Ústí II.


Kluzák Zlín Z 23 Honza vznikl začátkem roku 1946 v Zlínských leteckých závodech v Otrokovicích pod vedením Ladislava Marcola. Jednalo se o náhradu školních kluzáků Schulgleiter SG 38. Veřejnosti byl kluzák předveden na leteckém dnu 1.5.1946. Tehdy s ním Ladislav Šváb udělal přemet. Sériová výroba v letech 1946 až 1949 činila 210 kluzáků, ke kterým bylo zvlášť postaveno 60 gondol.

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Znárodnění (krádež) továrny.

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:

závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),

závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),

závod 4 – opravny vozidel,

závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),

závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 7 Choceň (výroba letadel a chladírenských vozů, předtím ing. Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě).

Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 5 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.

1.5.1946 letecký den. Jmény padlých pilotů L. Úředníčka, E. Krejčího a B. Ročka byly slavnostně pokřtěny nové zlínské letouny Z 20, Z 22 a Z 24. Půlhodinové vystoupení trojice letounů Spitfire, vedených kpt. Pípou od LP 5.

V roce 1946 přelet zakoupených amerických Piperů L-4 (naše označení C-8) z Plzně do Otrokovic. helo9058.jpg (133811 bytes), helo9048.jpg (140572 bytes), helo9049.jpg (155315 bytes), helo9050.jpg (100514 bytes), helo9051.jpg (156650 bytes), helo9052.jpg (155894 bytes), helo9053.jpg (148720 bytes), helo9054.jpg (134714 bytes), helo9055.jpg (160926 bytes), helo9056.jpg (164359 bytes), helo9057.jpg (108659 bytes).

helo5259.jpg (262819 bytes) Ju 52/3m OK-ZBB v srpnu 1946. Na lince z Otrokovic do Prahy (letoun v majetku Baťa n.p. Zlín).

Vedení podniku zakoupilo pro svoje potřeby 2 letadla typu Zlín 181 a 14 letadel Piper L-4. 


11.5.1947 letouny C-5 od Leteckého pluku 43 .

21.9.1947 v 17 hod. na letišti v Břeclavi nehoda letounu Z 281 OK-AWL. Pilot Fr. Daňka zahynul. Pohřben ve Zlíně. helo9062.jpg (87613 bytes), helo9063.jpg (146220 bytes), helo9064.jpg (113863 bytes), helo9065.jpg (81159 bytes), helo9066.jpg (98628 bytes), helo9067.jpg (81287 bytes), helo9068.jpg (107602 bytes), helo9069.jpg (85134 bytes), helo9070.jpg (114566 bytes).


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

27.9.1948 ortofotmapa hel593.jpg (428420 bytes).


21.7.1949 uletěla Božena Krajčová s Z 181 OK-ZZF od Leteckého oddílu společnosti Baťa, ČSA, aeroklub Valašské Meziříčí. hel942.jpg (56121 bytes) Odkud odletěla? Úlety českých a slovenských pilotů.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Fotomapa z roku 1950 a 2009.

.

Letiště v Otrokovicích vzhledem ke konfiguraci terénu však nemohlo být používáno pro vyšší typ letadel než Dakota. Proto záhy znárodněná fa Baťa (později n.p. Svit Gottwaldov) začala budovat nové třídráhové letiště na vyhovující lokalitě jižně od Holešova (okres Kroměříž). Bohužel jí však nebylo dopřáno dílo dokončit a tak bylo pouze provizorně upraveno pro civilní dopravní provoz, který zde byl 1.4.1953 zahájen. Zdroj.

Intenzivní provoz si vynutil dodatečně i přemístění gonia z Otrokovic do přibližovací osy nového letiště u obce Třebětice, ve vzdálenosti 2 km od prahu dráhy 11 letiště Holešov. Jeho provoz byl zahájen v roce 1956. Zdroj.