České Budějovice Budweis

Od 1.10.1942 do konce války Budějovice Budweis

Vojenské cvičiště Čtyři Dvory

Světlíky

Planá Plan

Fliegerhorst Budweis

MAPA. 

18.02.2024

V Českých Budějovicích předvedl Henry Beudet dva vzlety své montgolfiery Ville de Macon. Postaveny byly čtyři stožáry a šamotová pec pro výrobu horkého vzduchu. V neděli 18.10.1874 se přišlo na vzlet horkovzdušného balonu z bývalého Střeleckého ostrova u vodárenské věže podívat více než 3 000 lidí. Let trval 8 minut a balon přistál ve Čtyřech Dvorech. Další neděli 25.10.1874 se opět počasí vydařilo, lidí přišlo ještě více a tak Beudet vzlet zopakoval. Let byl opět krátký a balon doletěl k Hannovu Dvoru.

Od roku 1886 Franz Weyde (1839-1924) prováděl meteorologické měření v rámci Meteorológiai és Földdelejességi Magyar Királyi Központi Intézet od roku 1894 Meteorológiai és Földmágnesességi Magyar Királyi Központi Intézet v Budapešti.

17.2.1894 do Čech připlul balon z Berlína řízen Lt. Grossem. Přeletěl nad Dobrovicí u Bechyně a pak přistál severně od Českých Budějovic.

V září 1895 císařské manévry u Kaplice. Použitý balon měl objem 1 000 m³ a byl naplněn svítiplynem v českobudějovické plynárně za nádražím a byl přemisťován k Velešínu, Netřebicům a Kaplici.

V období 1905-1912 se blízké okolí města stalo častým cílem vojenských balonů, startujících ze základny Wiener Neustadt a Linz. 

V roce 1910 se mezi Sokoli zrodilo Aviatické družstvo Sokola českobudějovického. Členové Karel Mottl, vrchní pokladník Českobudějovické záložny, F. Tomšů, velkoobchodník, a V. Tomšů, majitel informační kanceláře.

Těm se podařilo zorganizovat 9.10.1910 představení aeroplánu na vojenském cvičišti ve Čtyřech Dvořích. Vojenské cvičiště bylo v prostoru dnešních ulic Větrná, Emy Destinové a Oskara Nedbala.  

Budějovické okresní hejtmanství nařídilo pořadatelům zajistit komisionální prohlídku budoucího letiště, za něž byla vybrána rozsáhlá prostora vojenského cvičiště u Plonerova dvora na čtyřdvorském předměstí. Dle zachovalé kopie písemného zápisu čj. 50413/10 ze dne 26.9.1910 se delegovaní členové oficiální komise po pěší obchůzce celého areálu jednomyslně shodli, že navržené místo se výtečně hodí k těmto účelům.

Letiště byl rozbahněné a dělalo problémy jak letci tak i obecenstvu. Dopoledne se ing. Kašpar dvakrát pokusil o vzlet ale ale silný vítr ohrožoval bezpečnost a tak od dalších pokusů těšně před veřejnou produkcí bylo upuštěno. K večeru nastala veřejná produkce. Rozjezd byl dlouhý až 200 m a po dosažení výšky 25 m pokus o zatáčku znamenal klesání a tak ing. Kašpar po 56 sec. přistál u Plonerova dvora. Po novém vzletu snad do výšky 30 m byl ing. Kašpar byl nucen opět přistát. Po dosednutí zničil vrtuli. S náhradní vrtulí vzlétl do výšky asi 35 m, v zatáčce však letadlo začalo opět klesat a po 80 sec. přistálo. Ještě čtvrtý pokus ale ani tentokrát letadlo neletělo déle než minutu. A nastala noc. Počet návštěvníků se odhadoval na 30 000. Akce byla vysoce zisková.

14.5.1911 na polích u Včelné přistál balon s následníkem rakouského trůnu Františkem Ferdinandem d ́Este a jeho doprovodem.

4.8.1912 Eugen Čihák se svým letounem typu E létal 14 minut. Počet návštěvníků se odhadoval pouze na několik tisíc. Akce byla prodělečná. Pak se tradovalo, že Kašpar loni odnesl peníze a letos Čihák létal.

V roce 1913 zde měl své vystoupení Oswald Kahnt s letounem vlastní konstrukce. Dne 10.5.1913 provedl na Čtyřech Dvorech 17 min. let a následující den dva lety po 8 minutách. Létala i pilotka.

od února 1914

od října 1914

.

od listopadu 1916

.

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

V listopadu 1918 byl Český aviatický klub obnoven jako Československý aviatický klub.

od 27.11.1918 do 1919.

5.1.1919 kolem 15 hod. z Lublaně via Salzburg přiletěl s letounem Hansa Brandenburg Jaroslav Samek a Libuše Lepařová. Přistáli u staroměstského hřbitova. Druhého dne letěli do Prahy.

od 1919 do 27.12.1921.

Od 1.1.1920 prováděl meteorologické měření prof. Jaroslav Maňák ve Skuherské ulici (nebo v Haasově ulici, dnes Fráni Šrámka).

10.2.1920 požádala Československá letecká dopravní společnost radní města České Budějovice o svolení vybudovat v okolí města letiště. Dokument.

16.4.1920 letoun Caproni Ca.33 "4034" odletěl z Prahy-Kbel do Wien. Pro poruchu motoru přistál nouzově u Temelína, kde probíhaly opravy. Znovu vzlétl až 24.4.1920, nicméně znovu nouzově dosedl ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic. Přes ostré přistání, na po deštích rozmáčené louce, újmu zaznamenal pouze stroj. Posádka Tenente Domenica Bolognesiho byla po zaboření předního kola vymrštěna mimo letoun, nicméně bez zásadní újmy na zdraví.

V roce 1920 zahájil První pražský letecký podnik Falco svou leteckou činnost. JUDr. Zdeněk Lhota odkoupil v listopadu 1920 od pana Žužmana starý a přestavěný Albatros D.II (s rakouským civilním označením A-62) a původním sériovým číslem 53.05. Zároveň s ním zakoupil i dvoumístný UFAG C.I. Oba stroje byly přelétávány 28.11.1920, ale pro špatnou viditelnost musely přistát téhož dne u dvora Světlík.

UFAG C.I přistál 4.12.1920 ve Kbelích, ale Albatros D.II dorazil do Prahy po železnici.

1.7.1921 prof. Jaroslav Maňák přestěhoval meteorologickou stanici, která byla součástí sítě Státního ústavu meteorologického do Stecherova mlýna, 28 m od budovy mlýna a 5 m od náhonu. Byla na květinové zahrádce (srážkoměr a větroměr byly umístěny v zeleninové zahrádce).

od 27.12.1921 do prosince 1926.

 .

V pátek 27.7.1923 na ustavující schůzi Aeroklubu v Českých Budějovicích (AČB) v kavárně "U Volbrechtů", dnes v ul. N. Frýda, byl  zvolen přípravný výbor za předsednictví majora letectva v.v. Huga Oldřicha Betky, projednána žádost k okresní politické správě o schválení stanov a navázán kontakt s Aeroklubem republiky Československé v Praze.

V roce 1923 na vojenském cvičišti Čtyři Dvory poprvé detachement Leteckého pluku 1 z Prahy-Kbel. Postaveny dva stanové hangáry. Dne 10.8.1923 přiletěly dva letouny Aero A 15 vybavené rádiem. 

20.8.1923 na pozvání velitelství 5. pěší divize por. Vondrášek svezl starostu města Otakara Svobodu, poslance Kříž, místní redaktory, zástupce AČB.

18.11.1923 letecký den SK České Budějovice na vojenském cvičišti Čtyři Dvory v režii soukromé letecké společnosti z Plzně. Na pořadu byla přednáška o aviatice, vzlety cestovního aeroplánu a akrobatická produkce. Prvá část pořadu minula bez nehody. Letadlo Aero A 10.4 L-BALE, obsazení vždy 5 cestujícími, vzlétlo třikráte, zakroužilo nad městem a okolím a šťastně se vrátilo.

Ale následující produkce - skok padákem - skončila neštěstím. Letadlo, opětně cestujícími obsazené, bezvadně se vzneslo, kroužilo nad městem, a když pak ve výši asi 600 m vracelo se nad cvičiště, seskočil s něho - podle pořadu - vedle pilota sedící akrobat Ant. Ježek. Při seskoku měl se otevřít padák, který měl Ježek upevněný na zádech. Když akrobat seskočil s letadla, učinil ve vzduchu několik přemetů, ale padák se neotevřel. Akrobat řítil se dolů, ještě několikráte se ve vzduchu převrátil a dopadl u silnice vedoucí k Branišovu, hlavou do pole, osetého žitem, a tisíce lidí se všech stran letiště spěchalo na místo neštěstí. Nešťastný letec byl mrtev. Měl zlomenou páteř a hlavu vraženou do ramen. Mrtvola byla prohlédnuta lékařem a dopravena do márnice na obecní hřbitov. Produkce na letišti byly ihned ukončeny a obecenstvo se rozešlo. Letec Ježek pocházel z Humpolce, byl 27 letý a svobodný. Zdroj.

V březnu 1924 se konala první veřejná akce AČB, kterou byla přednáška šéfkonstruktéra továrny Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha-Vysočany ing. A. Husníka "O letectví", doprovázená diapozitivy.

Pomník letci Jos. Ježkovi odhalen byl v neděli 7.6.1924 u Čtyř Dvorů. Ježek, býv. legionář a vojenský letec, pracoval v letectví, pokoušel se o zlepšení systému padáku a svými krkolomnými produkcemi doufal získati potřebný kapitál, aby mohl svou myšlenku uskutečnit. Stal se však obětí své práce. Okrašlovací spolek ve Čtyřech Dvorech ujal se myšlenky zřídit pomník neohroženému průkopníku letectví. Jest to úhledný jehlanec z černého leštěného mramoru a s fotografickou podobenkou letcovou. Slavnostní odhalení pomníku, jež se konalo pod protektorátem velitele 5. divise p. generála Horáka, zúčastnila se čestná setnina pěšího pluku č.1 z Českých Budějovic s praporem a hudbou, p. generál Horák a více důstojníků a obě organisace legionářů, okrašlovací spolky z Č. Budějovic a Čtyř Dvorů, Aeroklub z Čes. Budějovic, sportovní klub z Č. Budějovic, zástupci okres. správní komise města Č. Budějovice, obce Čtyř Dvorů a množství obecenstva. V průvodu, který vyšel o 2. hodině z Jirsíkova náměstí v Českých Budějovicích, šli i dva bratři a sestra nešťastného letce. Na místě slavnosti uvítal účastníky předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, načež vojenská hudba zahájila slavnostní akt zahráním smuteční písně ruské "Kol slaven". Potom promluvil předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, po něm za českobudějovický Aeroklub p. inž. Zmrzlý, jenž poukázal k významu letectví a k nevyhnutelným obětem, jichž vyžaduje si každý pokrok v oboru technickém. Při závěrečných slovech jeho byla s pomníku sňata rouška. Potom promluvili ještě za Čsl. obec legionářů p. Mataš, za sportovní klub českobudějovický p. V. Stehlíček, za okresní správní komisi p. Štěpka, ze Svazu okrašlovacích spolků p. Šindelář. Na konec poděkoval pokladník Okrašlovacího spolku čtyřdvorského p. Matoušek všem korporacím a jednotlivcům, již se o postavení pomníku zasloužili, i všem řečníkům a hostům. Slavnostní akt zakončila hudba zahráním státních hymen. Zdroj.

V červenci 1924 na vojenském cvičišti Čtyři Dvory detachement Leteckého pluku 1 z Prahy-Kbel. Velitel npor. let. František Křečan (velitel Letky 34).

18.7.1924 v 8.40 hodin se zabil polní pilot npor. let. František Křečan a pozorovatel por. děl. Jaroslav Vondrášek. Letoun Šmolík Š-2.32 (původně Š-M-2.10) pro požár se zřítil během nouzového přistání u obce Hrdějovic. Shořeli. Letecká badatelna. Letecký pluk 1 v té době měl v podřízenosti: Letku 2, 4, 32, 34, 71, 81.

26.7.1925 letecký den v českých Budějovicích za účasti letounů Leteckého pluku 1. Létalo dvanáct letounů. Vybrali se peníze na památník zahynulým letcům.

12.8.1924 se detachement Leteckého pluku 1 přesunul do Horažďovic.

25.1.1925 umřel Hugo Oldřich Betka. Po zemřelém H. Betkovi zvolen do čela AČB ing. Zmrzlý.

Odřeknutí nabídky Ministerstva národní obrany o předání některých vyřazených vojenských letadel řady Albatros, Anatra, Gotha a Salmson, protože AČB neměl dosud letiště ani hangár.

26.7.1925 letecký den na vojenském cvičišti Čtyři Dvory za účasti letounů Leteckého pluku 1. Létalo dvanáct letounů a navíc dvoumotorový bombardér Liore et Olivieri LeO 7 havaroval při příletu u Tábora. Vystoupení akrobatické trojky, vedené npor. Františkem Malkovským na letounu Avia BH 21.96. Vybrali se peníze na památník zahynulým letcům.

9.4.1926 byla založena Místní skupina MLL v Českých Budějovicích.

5.7.1926 jedním z otočných bodů během celonárodní navigační soutěže, závodu o "Cenu Českého slova", byla na náměstí, kde časoměřičská i pořadatelská komise u Samsonovy kašny nelenila a mezi přihlížejícími diváky se jí podařilo na místě získat do MLL přes dvě stě nových členů.

15.8.1926 letecký den MLL a leteckého detašmánu.

24.10.1926 se konala ustavující valná hromada Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích. Předsedou byl zvolen vládní rada Josef Tomka.

Pomník byl odhalen až 28.10.1926 . Stav k 22.9.2013.

, , od prosince 1926 do 1939.

Snahy o rozšíření členské základny, pořádání přednášek a modelářských výstav. Během prvního roku existence vzrostl počet odboček ve městě z dosavadních osmi (771 členů) na dvanáct s 1 619 platícími členy. V celých jižních Čechách bylo záhy založeno na třicet dalších místních organizací, krajově sdružených do několika žup. S počtem téměř 2 000 členů byla po Praze druhou největší základnou MLL v Československu.

V roce 1926 AČB bez aktivity.

V roce 1927 AČB bez aktivity.

V roce 1927 meteorologická stanice zapojena do letecké služby.

Vojenské cvičiště Čtyři Dvory. Zleva originální francouzský stíhací Dewoitine D 21. Kdy? Od roku 1927?

9.10.1927 letecký den Západočeského Aeroklubu v Plzni z letiště Bory.

Neúspěšné pokusy činnovníků AČB o jednání se zemědělci v Českém Vrbném, Dasném a Hrdějovicích ohledně výkupu pozemků na zřízení letiště.

Profesor Maňák začal v roce 1928 s budováním tzv. letecké hlídky. Leteckou hlídku umístil ve Stecherově mlýně, kde se zároveň nacházela i meteorologická stanice. To bylo pro samotnou funkci letecké hlídky velmi důležité, protože její činnost spočívala v tom, že pravidelně čtyřikrát denně podávala zprávy o meteorologické situaci v jejím okolí. Údaje shromažďovalo kbelské letiště a předávalo je dál pilotům na mezinárodních leteckých linkách.

V roce 1929 v Českých Budějovicích se uskutečnily první leteckomodelářské závody.

Novým předsedou AČB zvolen divizní generál Stanislav Čeček. (Od února 1929 převzal funkci velitele Divise 5 Českých Budějovicích. V této funkci setrval do května 1930.) Byl spoluzakladatelem MLL v Praze.)

V roce 1929 navázána spolupráce mezi AČB a MLL.

V neděli 28.7.1929 na vojenském cvičišti Čtyři Dvory uspořádán letecký den. Štábní kapitán František Malkovský na letounu Avia BH 21.96 předvedl všechny ukázky leteckého umění a akrobacie. Byla přítomna celá Letka 2 s pěti letadly a dále 4 letadla z letky škpt. Malkovského (Letka 61) a letadlo pro osobní lety propagační... Český deník, 27.9.1929

Třetí zleva divizní generál Stanislav Čeček. Josef Maňák * 17.2.1918, prof. Jaroslav Maňák * 8.3.1881, Jiří Maňák * 16.12.1916.

19.9.1929 u Českých Budějovic havaroval letoun Aero A 1.28 L-BAAK od Moravského aeroklubu. Kde to bylo? Letoun 11.11.1929 zrušen.

11.2.1929 bylo ve Stecherově mlýně naměřeno –42,2 °C, ale v centru Českých Budějovic bylo – 36 °C. To je nejnižší teplota, jaká byla v historii na území Česka.

10.1.1930 se konala komisionální prohlídka vybraných lokalit za účasti zástupců Ministerstva veřejných prací, Ministerstva národní obrany a Československých státních aerolinií. Za AČB se zúčastnil gen. Čeček, za MLL Eduard Pech a za město náměstek starosty O. Svoboda. Komise provedla pochůzku po třech vybraných lokalitách východně od města (u Suchého Vrbného, Světlíky, u Českého, dnes Nového Vráta), aniž by vyslovila závazný výsledek, pouze doporučila městu provést zákresy v katastrálních mapách, vyhotovit řezy terénem a zjistit sondami geologické poměry spodních vrstev terénu.

27.2.1930 starosta města dr. Albín Dlouhý i městská rada souhlasili aby AČR byl zplnomocněn zahájit práci na přípravě projektu společně se zástupci města.

29.5.1930 div. gen. Stanislav Čeček umřel. Po jeho smrti se ujímá vedení I. místopředseda AČB ing. Keller. II. místopředseda byl prof. Maňák. Jednatel byl František Rada.

16.8.1930 byly posouzeny ostatní vybrané lokality - čtyřdvorské cvičiště, lokality u Vidova, Haklovy Dvory, České Vrbné a dodatečně před příjezdem komise byly díky iniciativě prof. Maňáka do průzkumu zahrnuty pozemky poblíž obce Planá. Prof. Maňák vedl v předstihu jednání s majiteli pozemků v Plané, kteří byli ochotni je prodat za poloviční cenu než např. v Českém Vrátě a informoval o tom zástupce pražských institucí, účastnících se práce v komisi.

Komise po zevrubném posouzení rozhodla pro Planou, zřejmě díky výhodnějším podmínkám pro získání pozemků než u ostatních vhodných lokalit.

Otázka významu plachtění v Československu a konkrétní program činnosti byl vypracován 25.9.1930, kdy byla schválena první schůze, jíž se zúčastnili zástupci MLL, ARČS a Svazu československých letců a továren.

24.3.1931 valná hromada Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích. Členem výboru byl i prof. Maňák.

29.5.1931 byl předsedou AČB zvolen prof. Jaroslav Maňák. Ten řídil i Župní organizaci MLL v Českých Budějovicích a výstavbu letiště v Plané. Přispěl k zavedení provozu ČSA a úředně rekognoskoval terén pro další českobudějovická letiště v Dubičném, na Světlíkách a Hosíně.

Už v roce 1931 se objevily první výsledky setkání z 25.9.1930. Byly uspořádány dva výcvikové kurzy bezmotorového létání, první v Chomýži na Moravě a druhý v Praze. Po ukončení těchto kurzů se účastníci rozjeli do svých domovských leteckých organizací, kde povětšinou zakládali nové plachtové odbory. V tomto roce bylo u nás šest odborů, které měly již dvacet vycvičených plachtařů se zkouškou typu A a deset se zkouškou typu B. Zpočátku všechny plachtové odbory využívaly pro výcvik svých pilotů kluzák typu Skaut, který byl dílem československého konstruktéra ing. Šlechty. Plachtové odbory si tento kluzák nejprve stavěly svépomocí, protože státní podpora byla v počátcích plachtění minimální.

Od 29.7. do 23.8.1931 probíhal v bezprostřední blízkosti Bystřice pod Hostýnem (okres Kroměříž) první celostátní plachtařský kurs. Jeho oficielní název byl Škola bezmotorového létání MLL a jeho úkolem výcvik plachtařských instruktorů pro celé Československo. Chomýž navštívil i prof. Maňák se syny. Jaroslav Maňák úspěšně absolvoval plachtařský kurz a stal se prvním jihočeským plachtařem.

V září 1931 Jaroslav Maňák náhle zemřel na zánět slepého střeva.

Profesor Maňák dokázal ve školním roce 1931-1932 na své škole Reformní reálné gymnázium prosadit první hodiny leteckého modelářství. Zpočátku to nebylo nic velkého, jednalo se pouze o jednu hodinu týdně a ještě ve večerních hodinách. Celý kurz pak trval dva měsíce. Přesto se tento kroužek začal rychle těšit oblibě mezi žáky. Po kladné odezvě mezi žáky a veřejností se Maňák rozhodl pro další modelářský kroužek. Tentokrát se celý kurz odehrál během čtyř týdnů, protože hodiny byly dvakrát týdně ihned po skončení vyučování na škole. Ke zrychlení kurzu byl v podstatě přinucen nečekaně velkým zájmem o modelářství ze strany samotných žáků. Veškerý spotřební materiál pro stavbu modelů zajistil profesor Maňák u Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích. Jelikož vše objednal hromadně na začátku kurzu, stál materiál pro jednoho žáka pouze 10 Kč.

31.12.1931 městskou správou zakoupeny pozemky pro budoucí letiště u Plané. Celková výměra 54 hektarů a 94,35 m² za 1 527 610 Kčs. Hospodářská krize.

V roce 1932 v Českých Budějovicích byl založen Plachtařského odboru MLL v Českých Budějovicích spolu s AČB. Nejvážnějším kandidátem na post předsedy byl profesor Jaroslav Maňák, ale kvůli velkému časovému vytížení během výstavby letiště v Plané tuto funkci prozatím nepřijal. Vedením plachtového odboru tak byl zvolen ing. Jan Koutek. Ještě v roce 1932 začal nově utvořený plachtový odbor hledat vhodný terén pro svahové létání. Výběrem byl pověřen profesor Maňák, který jakožto zkušený meteorolog na základě měření síly větrů vytypoval dvě vhodné lokality poblíž města. Jednalo se o Dlouhý vrch nedaleko Dubičného a o Šemberk. Po výběru lokality se výbor MLL v čele s Maňákem vrhl do shánění vhodné letecké techniky pro svahové létání. Na začátku června zakoupil výbor za 5 000 Kč kluzák Skaut, který byl postaven pražským plachtovým odborem MLL. Kluzák byl po získání ihned uskladněn v prostorách vojenského cvičiště ve Čtyřech Dvorech.

V roce 1932 se Ministerstvo pošt a telegrafů rozhodlo, že do Českých Budějovic umístí jednu ze zaměřovacích stanic. Dne 12.6.1932 přijel do města zástupce Ministerstva pošt a telegrafů dr. Raus, aby našel v okolí vhodné místo pro umístění vysílače. Při této misi ho doprovázel předseda českobudějovického Aeroklubu profesor Maňák, který jako znalec místních poměrů vytypoval několik míst poblíž budovaného letiště v Plané. Nakonec byl vysílač umístěn v hostinci nedaleko Stecherova mlýna. Samotná stanice pak byla umístěna v českobudějovické hvězdárně. Protože hvězdárna začala být budována až v roce 1931 a hrubá stavba byla dokončena v roce 1933, zpozdila se i výstavba samotné stanice, která se měla nacházet uvnitř v pronajaté místnosti.

Než se mohla naplno rozjet plachtařská činnost, musel napřed někdo získat pilotní zkoušku typu A, aby mohl vést zdejší plachtařské kurzy. Na plachtařský kurz pražského plachtového odboru MLL, který se konal v Přestavlkách u Čerčan (okres Benešov), se přihlásil Jaroslav Maňák se svými syny Jiřím a Josefem. Celý kurz a pobyt si hradili ze svých zdrojů, protože českobudějovický plachtový odbor zatím měl jen minimální finanční prostředky. Po úspěšném absolvování kurzu získali vysvědčení, že absolvovali pilotní výcvik se zkouškou typu A. Ve dnech 1. až 20.8.1932 složili zkoušku A.

V roce 1932 prvním plachtařským letištěm se staly svahy vrchu Šemberk (Staré Hodějovice, okres České Budějovice), kde Maňákovi zkoušely vzlety kluzáku Skaut 1930 v. č. 9 "MaJa 18" pomocí gumového lana od lomu směrem na západ. V lomu se nocovalo. Kluzák se přivážel pomocí transportního vozu, postavený Adamem Kešnerem a Josefem Maňákem ve Stecherově Mlýně, vlečeném automobilem Tatra 12. Kdy?

Od září 1932 provoz kluzáků na Dlouhém vrchu 551 m n. m. u obce Dubičné.

Nejvyšší orgány AČB a místní MLL si v roce 1932 rozdělily oblasti působnosti. Motorové létání tak spadalo pouze do působnosti AČB.

V roce 1932 ale nepřišla ze státního rozpočtu ani koruna na výstavbu letiště, tak město využilo nezaměstnané. Českobudějovický Pomocný sbor uvolnil prostředky na výplaty pro asi 80 dělníků a 6.12.1932 začaly první výkopy. 

, ,  .

 Na fotce z roku 1932 stojí prof. Jaroslav Maňák u meteorologické budky v květinové zahrádce u Stecherova mlýna.

Na schůzi PO MLL v Českých Budějovicích 10.10.1932 se členové rozhodli, že ještě tento rok začne výcvik pilotů a skončí na jaře roku příštího. Celý tento kurz byl veden Jaroslavem Maňákem. Zúčastnilo se ho šest žáků a začal 27.11.1932. Létalo se nejčastěji o sobotách a nedělích.

Na začátku nového roku, když se během zimy nelétalo, se byl Maňák podívat v dílnách Plachtového odboru MLL v Praze, aby se seznámil s výrobou kluzáků Skaut a zjistil, co je k vlastní výrobě kluzáků zapotřebí. Předpokládal, že časem nebude jeden kluzák stačit a plachtový odbor si bude muset pořídit další.

Po svém návratu opět vedl rozběhnutý plachtařský kurz a v dubnu 1933 ho úspěšně ukončila první pětice zapsaných žáků s plachtařskou zkouškou typu A. Byli to první  absolventi kurzu na jihu Čech. Na závěr tohoto kurzu však došlo k první vážnější nehodě, kdy byl poškozen jediný kluzák, který byl ve vlastnictví plachtového odboru.

Protože nebylo čím létat, tak se musel další připravený kurz předčasně zrušit. Maňák začal vážně řešit otázku, kde a za kolik sežene další nové kluzáky. Během tohoto období, kdy nevedl žádný kurz, stihl se svými syny absolvovat instruktorský kurz. Výcvik chtěli absolvovat v Praze, kde již v minulém roce podobný kurz probíhal pod záštitou místního plachtového odboru. Ale tentokrát to nebylo možné, protože nebyly vypsány celostátní instruktorské kurzy. Maňák tak musel hledat kurz na jiných místech. Vstříc mu vyšel až Plachtový odbor MLL v Olomouci, kde sice už měli instruktorský kurz ukončen, ale v tomto případě učinili výjimku.

Pracovní morálka na stavbě letiště v Plané nebyla nijak vysoká a ani počasí nebylo příliš příznivé a tak hodnota úprav neodpovídala prostavěné částce.

V červnu 1933 Pomocnému sboru došly peníze a práce se zastavily.

V červenci 1933 prof. Maňák a jeho synové Jiří a Josef Maňák prodělali výcvik v létání ve vleku za autem na letišti v Olomouci. Složili zkoušku B a instruktorský kurz.

Když se Maňák vrátil zpět z kurzu, začal shánět nové kluzáky pro plachtový odbor. Nejprve napsal konstruktérovi Janu Hrbkovi do Olomouce, se kterým se seznámil na instruktorském kurzu, za jakých podmínek by mu obstaral kluzák typu Zögling. Jan Hrbek byl schopný dodat tento typ kluzáku až před Vánoci za cenu 5 000 Kč. To byla pro Jaroslava Maňáka příliš dlouhá doba, jelikož ještě během podzimu chtěl trénovat autostarty a měl se rozběhnout další plachtařský kurz.

Ve školním roce 1933-34 ve Vyšší průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích byla zahájena stavba školního větroně EL 2 M Šedý vlk "Šumava" pod vedením mistra Hladíka.

Pozornost tak obrátil na Místní skupinu MLL ve Zlíně. Ta mu na stejný požadavek zaslala návrh 18.9.1933, ve kterém nabídla ke koupi kluzák typu Zlín Z I za 5 800 Kč a plány k jeho stavbě za 250 Kč. Profesor Maňák se snažil cenu kluzáku „uhádat“ na baťovskou cenu 4 999 Kč. Zdůvodňoval to tím, že celou polovinu ceny bude muset zaplatit ze své kapsy, protože plachtový odbor byl teprve na začátku své činnosti a tolik vlastních finančních prostředků nemá. Nakonec objednávka dopadla úplně jinak a Maňák objednal ze Zlína dva kluzáky. Kluzák Zlín Z I za konečnou cenu 4 800 Kč a druhý kluzák Zlín Z II stál 3 900 Kč.

V průběhu jednání o koupi kluzáků ze Zlína napsal 21.10.1933 profesor Maňák dopis Janu Antonínu Baťovi, ve kterém se dotazoval, zda by jako dík za poskytnutí výhodné koupě kluzáků, mohl jeden z nich na leteckém dnu pokřtít na jméno BAŤA. Zároveň pozval J. A. Baťu na tento letecký den, který se konal 28.10.1933 odpoledne na Dlouhém vrchu u Dubičného. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a 24.10.1933 se Maňák dočkal odpovědi. Kancelář J. A. Bati vyjádřila souhlas s pojmenováním kluzáku, ale osobní Baťovu účast nepotvrdila, protože J. A. Baťa byl v zahraničí.

Profesor Maňák rychle uhradil cenu kluzáků v následujících dnech, aby je měl k dispozici na leteckém dnu, který pořádal. Během leteckého dne měly být kluzáky slavnostně představeny a zároveň s nimi měl být zahájen nový plachtařský kurz. Z ceny prvního kluzáku byla placena nakonec částka jen 4 000 Kč, protože zbylých 800 Kč bylo věnováno Leteckému fondu Jaroslava Maňáka ml. Tento fond byl spravován českobudějovickým plachtovým odborem.

Nakonec dorazil na letecký den pouze jeden kluzák a ten byl smontován těsně před zahájením samotného leteckého dne. Tudíž nemohl být ani představen v akci, jelikož nebyl zalétán. Druhý kluzák vůbec nedorazil, což Maňáka mrzelo, protože měl být vystavený na náměstí Svobody v Českých Budějovicích na propagaci letectví.

V roce 1933 byl ve Čtyřech Dvorech zalétán tzv. pokročilý kluzák Zlín Z I "Baťa", který oproti kluzáku Skaut měl o více než dva metry větší rozpětí (12,2 m).

Celá situace kolem druhého kluzáku dopadla tak, že Jaroslav Maňák urychleně psal Místní skupině MLL ve Zlíně, aby kluzák zatím vůbec neposílali. Kluzák měl být k dispozici především pro letecký den, to se už nepodařilo stihnout, a teď by ho nebylo kam uskladnit.

Proto ještě během podzimu musel začít Maňák řešit otázku, kam s nimi? Všechny kluzáky zatím byly provizorně uschovány v upravené stodole Plonerova statku, který se nacházel u vojenského cvičiště ve Čtyřech Dvorech. Dokonce psal i div. gen. ing. Jaroslavu Fajfrovi, jestli by nebyl ochoten zajistit propůjčení části hangáru na cvičišti pro českobudějovický plachtový odbor. Bohužel pro tři kluzáky tam už místo nebylo.

Od tohoto okamžiku začal profesor Maňák zvažovat stavbu provizorního hangáru, než bude dokončeno letiště v Plané, kde měl stát nový hangár plachtového odboru. Poptal se nejbližších leteckých organizací v Písku a Plzni, jak tento problém vyřešily. Obě odpovědi byly velmi podobné. V Písku a Plzni získaly provizorní hangáry od obchodních společností, které již dané objekty nepotřebovaly ke svému provozu, ale hlavně objekty měly zajištěny dříve, než samotnou leteckou techniku. Jaroslav Maňák vyslovil organizacím uznání, že si se situací takto poradily, a na jejich rady kontaktoval ing. Pavla Crhu. Jednalo se o profesora I. státní průmyslové školy, který měl se svými žáky postavit českobudějovickému plachtovému odboru menší přemístitelný hangár. A to z důvodu, že se jednalo pouze o provizorní řešení, než se veškerá letecká technika přesune na letiště v Plané. Naštěstí tato varianta dopadla na výbornou a před zimou byly kluzáky pod střechou.

Na podzim 1933 se vyostřil spor mezi Jaroslavem Maňákem a Janem Vondrysem, který stavěl kluzáky nejrůznějších typů v nedalekých Strakonicích. Neustále nabízel Maňákovi kluzáky své výroby a nemohl pochopit, že zakoupil hned dva kluzáky typu Zlín Z. Vondrys dokonce před samotnou koupí kluzáků ze Zlína varoval, aby je nekupoval, protože je dělají „jako boty“. I přes určité neshody nabídl Maňák Janu Vondrysovi alespoň spolupráci na opravách kluzáků českobudějovického plachtového odboru. Po určitém váhání  nakonec Vondrys souhlasil a už během podzimu 1933 se podílel na generální opravě kluzáku Skaut.

31.1.1934 zvolen nový výbor AČB v čele s předsedou ing. Janem Koutkem, tajemníkem V. Frojdou, pokladníkem F. Vydrou a šéfpilotem ing. A. Boettnerem.

Na začátku roku 1934 navštívil profesor Maňák zlínské dílny, kde se vyráběly kluzáky, aby získal nové poznatky o výrobě. Zároveň při této příležitosti objednal další leteckou techniku.

V průběhu března dorazil ze Zlína již třetí kluzák Zlín Z III a vzápětí přišel i čtvrtý kluzák Zlín Z IV.

V březnu se profesor Jaroslav Maňák a František Rada dočkali významného ocenění od Ústředního výboru MLL. Obdržel čestnou stříbrnou rozetu za svou neúnavnou činnost v MLL.

V dubnu 1934 po řadě jednání a průtahů zvítězila ve veřejné soutěži firma ing. Matyáš a ing. Moučka. Práce pokračovali.

V květnu 1934 AČB vstoupil do Affilance sdružených Aeroklubů, jímž byla dosavadní roztříštěnost klubové činnosti zmírněna a všechny aerokluby na území státu se jako autonomní jednotky spojily do ARČS.

Po dohodě velitele 5. dělostřelecké brigády  gen. Vedrala s představiteli MLL a AČB byly adaptovány dvě bývalé stodoly Plonerova statku na provizorní hangáry a byla umožněna činnost civilních leteckých složek na vojenském cvičišti Čtyři Dvory.

Prof. Maňák za pomoci syna Jiřího vedl elementární plachtařské kurzy na vojenském cvičišti Čtyři Dvory.

Do leteckého dne, který se konal 17.6.1934, stihl Maňák vyjednat se správní radou Českého akciového pivovaru a s městskou radou Českých Budějovic jména na křest obou kluzáků. V průběhu leteckého dne AČB a MLL. PO MLL v Českých Budějovicích tak byl kluzák Zlín Z II pokřtěn na České Budějovice a Zlin Z V na Budvar. Zároveň došlo i k slavnostnímu vyřazení šesti absolventů plachtařského kurzu se zkouškou typu A, vedoucím instruktorem kurzu byl Jaroslav Maňák.

23.6.1934 letecký den MLL pro školy.

V červenci 1934 Jiří a Josef Maňák prodělali výcvik v aerovlecích na větroni Kassel 20 na letišti v Olomouci.

V létě Maňák zvažoval, zda by také nezkusil výcvik na motorová letadla. Poptal se několika aeroklubů, ale bez úspěchu. Kurzy byly buď plné nebo už ukončené. Přesto se v létě zúčastnil leteckého kurzu, ne jako účastník, nýbrž jako vedoucí plachtařské výpravy. Jednalo se o plachtařský kurz na Rané (okres Louny), kde sídlila Ústřední plachtařská škola MLL. Kurz se konal od 31.7. do 20.8.1934. Společně s profesorem Maňákem vyrazili na Ranou jeho dva synové a další tři členové českobudějovického plachtového odboru. Než vyrazili na dlouhou cestu, museli ještě narychlo vyrobit speciální vozík pro přepravu kluzáku. Vymysleli přívěs, který se dal připojit za motocykl a tímto způsobem dopravili kluzák Zlín Z II na Ranou. Kurz se neobyčejně vydařil, jelikož synové splnili na Rané plachtařskou zkoušku typu C a zbylí účastníci splnili zkoušku typu B. Josef Maňák s kluzákem Zlín Z II složil zkoušku C a zalétl jihočeský rekord v trvání letu 6 hodin 20 minut.

26.8.1934 letecký den na vojenském cvičišti Čtyři Dvory za účasti 15 letadel. Vystoupení akrobata šrtm. Františka Nováka. Počet návštěvníků asi 15 000.

V roce 1934 zažádal profesor Maňák Ministerstvo národní obrany, zda by mu udělilo povolení ke zkušebnímu povětrnostnímu letu. Svou prosbu zdůvodňoval tím, že má zájem nejen o povětrnostní poměry působící na počasí, ale i na bezpečnost letecké dopravy. Proto chtěl poznat poměry ve vyšších vrstvách atmosféry. Zkušební lety chtěl vykonat s I. pražským vojenským leteckým plukem, který měl na konci srpna přiletět do Českých Budějovic, resp. do Čtyř Dvorů na vojenské letiště. Odpovědi z ministerstva se Jaroslav Maňák dočkal 22.8.1934 a byl mu udělen zcela výjimečně souhlas. Mohl vykonat 3 až 5 letů na vojenských letadlech leteckého pluku. To vše se mohlo uskutečnit pouze pod podmínkou, že podepíše revers, ve kterém se při nehodě či dokonce úmrtí vzdává on i jeho rodina veškeré náhrady. Lety se nakonec uskutečnily 28. a 29.8.1934 a Maňák se zajímal hlavně o tvar a druh mraků v závislosti na výšce, dále se zajímal o směr a sílu větrů, včetně tepelného proudění v atmosféře.

Od roku 1934 rádiový zaměřovač (radiogoniometrická stanice) byl v hostinci U vrtule pana Šedy nedaleko Stecherova Mlýna.

Jižně Stecherova Mlýna je rádiový zaměřovač (radiogoniometrická stanice). Odkdy do kdy?

Profesor Maňák pokračoval ve výuce plachtařského kurzu, který započal již na jaře. Kurzu se zúčastnil i pan František Sobola, díky němuž se dostal do sporu se správním výborem MLL v Českých Budějovicích. Když způsobil pan Sobola 23.9.1934 už třetí nehodu kluzáku, tak ho instruktor Maňák vyřadil z kurzu. Zcela nečekaně se za pana Sobolu postavil správní výbor a rozhodl se udělit mu výjimku. Díky této výjimce mohl pan Sobola pokračovat dál v kurzu. Správnímu výboru vůbec nevadilo, že při první nehodě přerazil trup kluzáku, během druhé nehody urval vzpěru křídla a na závěr poničil přední část kluzáku o pařez stromu. Profesor Maňák vytkl správnímu výboru jejich špatné rozhodnutí s tím, že vůbec neznají pravomoci leteckého instruktora. Navíc jim připomněl podobný případ, který se už jednou řešil a kdy žák byl po dvou vážných nehodách ihned vyloučen z kurzu. Celý spor se dostal až před Ústředí MLL v Praze a to rozhodlo, aby byla vytvořena speciální komise na prošetření celého sporu. Avšak ani tato komise nic nevyřešila. V jeden okamžik dokonce zvažoval Maňák podání celé záležitosti k soudu. To se nakonec nestalo a celý spor v PO MLL v Českých Budějovicích se podařilo uklidnit až díky Františku Radovi, který obě znepřátelené strany usmířil.

Na podzim musel profesor Maňák řešit ještě jeden nečekaný problém. Vloupání do hangáru ve Čtyřech Dvorech, kdy neznámý pachatel ukradl nástroje na opravy kluzáků a zároveň při své loupeživé akci poničil právě opravený kluzák Skaut. Naštěstí škody nebyly nějak velké a celý incident znovu otevřel otázku rychlé dostavby hangáru na letišti v Plané. Maňák v této souvislosti jednal s mjr. Josefem Štrofem a ten přislíbil, že MNO vypomůže při výstavbě a poskytne finanční podporu. Ale byl v tom jeden háček. MNO si představovalo, že se vybuduje jeden velký hangár pro všechna letadla, všech leteckých organizací. S tím ovšem profesor Maňák nesouhlasil a dočasně přerušil veškerá jednání mezi oběma stranami.

V tomto období se také Maňákovi podařilo zaznamenat úspěch na poli propagace letectví, protože celý podzim četl cyklus přednášek "O rozvoji plachtění v Budějovicích" v Československém rozhlase v Českých Budějovicích. Tyto přednášky měly velký ohlas a význam pro teprve se rozvíjející sportovní odvětví.

Celkem v roce 1934 vycvičil plachtový odbor jedenáct nových pilotů se zkouškou typu A.

Jaroslav Maňák na valné hromadě Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích, která se konala 3.3.1935, prosazoval zřízení výukového kurzu leteckého modelářství pro středoškolské učitele. Právě nově vyškolení učitelé měli začít rozšiřovat počty modelářských kroužků na školách. Tento záměr byl nakonec schválen a první instruktorský kurz pro učitele se uskutečnil v neděli 28.4.1935. Kurz začínal už v osm hodin ráno a byl zcela zdarma. Zúčastnilo se ho patnáct odborných učitelů a na úvod k nim měl proslov profesor Maňák. Na závěr celého kurzu dostal každý z učitelů materiál na stavbu jednoho modelu a knížku o stavbě modelů. Zároveň s tímto kurzem pro učitele byl pořádán modelářský kurz pro žáky měšťanských škol ve věku 8-15 let. Tohoto kurzu se zúčastnilo 40 žáků a sám profesor Maňák přiznal, že to byl až příliš početný kurz. Aby mohli účastníci těchto dubnových kurzů uplatnit získané dovednosti a zkušenosti v praxi, uspořádal jim profesor Maňák spolu s místní skupinou MLL 23.6.1935. Ta se konala celý den na vojenském cvičišti ve Čtyřech Dvorech. Všechny tyto akce měly za následek, že byl zaznamenán velký nárůst členské základny dorostu v Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích. Žáci vstupovali do této letecké organizace prostřednictvím svých ško

Adaptace Plonerovi stodoly na vojenském cvičišti ve Čtyřech Dvorech za hangár AČB.

Do služeb AČB přijat jako učitel létání Jan Steinbauer, rodák z Trhových Svinů a bývalý stíhací pilot Leteckého pluku 3.

Letecká sbírka pomohla konečně zahájit motorové létání s vlastními klubovými letadly.

Od května 1935 v leteckém rejstříku zapsán letoun Avia BH 11.8 OK-BUA a letoun Letov Š 218 OK-BUB, zakoupená od voj. správy po 500,- Kč za stroj pro akci Tisíc pilotů republice.

5.5.1935 z Prahy přiletěly a zakroužily nad Českými Budějovicemi prvá dvě letadla AČB, Letov Š 218 OK-BUB řízený ing. Boetnerem s pasažérem ing. Mrázem a Avia BH 11.8 OK-BUA řízená ing. Němcem, doprovázená pěti letadly ARČS a jedním letounem Moravského Aeroklubu.

21.5.1935 firma dokončila práce na úpravu letištní plochy u Plané. Bylo ale ještě nutné dostavět příjezdovou komunikaci, letištní komunikace, provést odvodnění, konečnou úpravu ploch a výstavbu objektů.

Ing. J. Kubeš, prof. střední průmyslové školy stavební vedl na letišti v Plané plachtařský výcvik. Byl realizován autovleky až do zkoušky B, další zkouška C a výkonnostní lety se uskutečňovaly na svazích Dlouhého vrchu u Dubičného.

Jiří Maňák * 16.12.1916, po čtyřech letech na obchodní akademii v roce 1935 úspěšně maturoval, krátce poté se podrobil dobrovolnému odvodu a odešel na vojnu. Prezenční vojenskou službu prodělával v letech 1935-1936 ve Škole pro důstojníky letectva v záloze u VLU v Prostějově.

14.-15.9.1935 II. národní let RČS. Posádka AČB Jan Steinbauer - ing. Koutek na 13. místě.

Od září 1935 Letov Š 239.9 OK-LEI.

Úspěšná reprezentace pilotů AČB v navigační a rychlostní soutěži ČSR "Štefánikův memoriál" v Bratislavě - Vajnoroch. Posádka Š 239 OK-LEI ve složení Jan Steinbauer - ing. Hofman obsadila mezi 45 účastníky první místo a získala broušený pohár ARČS - první velkou trofej pro domácí aeroklub.

Celoroční činnost vykázala 5 832 starty, nalétání 606 hod. a zařazení 20 žáků do pilotního výcviku.

Od prosince 1935 Letov Š 118.28 OK-BUC.

První tři nehody ale bez zranění.

Na letišti Čtyři Dvory nehoda kluzáku Zlín Z II při výcviku v autovleku ztrátou rychlosti. Žák Smolík měl zlomený kotník. Kdy?

Sedm členů AČB se podrobilo úspěšně pilotní zkoušce před zkušební komisí. Mezi nimi byla i jedna žena, slečna M. Doubková.

Vycvičeno již 20 pilotů motorových letadel. AČB měl tři školní a tři sportovní letouny.

Velký hangár financovalo Ministerstvo veřejných prací , , další dva stavěl AČB a MLL díky peněžním darům a za pomoci místních firem, které věnovaly různý materiál nebo provedly práce jen za režijní ceny.

Už během roku 1935 architekt Sláma z Prahy vypracoval projekt hangáru AČR, s jehož výstavbou bylo započato v roce 1936. Finanční prostředky byly shromážděny cestou sbírky, kdy Českobudějovická spořitelna přispěla částkou 20 000 Kč, obdobnou částku přislíbilo Ministerstvo veřejných prací a Ministerstvo národní obrany, firma bratří Petrášů dodala zdarma 2 000 cihel a podobně.

Hangár MLL byl dřevěné konstrukce a vešlo se do něj 10 sestavených letadel , , , jižní štít hangáru , , severní štít hangáru .

Od března 1936 Praga E 114.17 OK-BUD.

23.4.1936 kolaudace vzletové a přistávací dráhy a poté plocha letiště přešla do státní správy. Od léta 1936 začal AČB využívat letiště, ale letadla musela vždy navečer přelétnout zpět na čtyřdvorské vojenské cvičiště, kde byly provizorní hangáry. Odvodňovací práce pak další provoz na letišti zabránily.

10.5.1936 účast pilotů AČB na závodech "Hallerova západočeského okruhu" v Plzni. Umístění: 9. ing. Boettner - Šmicer na Š 239, 11. Jan Steinbauer - Michl na E 114.

24.5.1936 letadlo AČB předvedlo nálet na město Borovany, kdy složky CPO měly ukázkově zareagovat. Na náměstí před domem č. 53 byla instalována elektrická siréna, přes rozhlas byla ukázka komentována. Po tomto programu provedl pilot Jan Steinbauer ukázky letecké akrobacie. Podrobnosti.

21.6.1936 se budějovičáci účastnili slavnostního otevření hangáru Pošumavského Aeroklubu v Klatovech.

V roce 1936 ve Vyšší průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích dokončena stavba školního větroně EL 2 M Šedý vlk "Šumava".

Při dokončení jednoho kurzu v roce 1936 bylo vycvičeno 15 nových pilotů a instruktor Maňák musel žádat ing. Pospíšila z Ústředí MLL, aby mu dodatečně zaslal další sérii tiskopisů na udělení vysvědčení o pilotní zkoušce typu A.

Profesor Maňák opět získal funkci I. místopředsedy Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích a krátce na to se stal i předsedou PO Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích. Kdy?

V roce 1936 Jiří Maňák s kluzákem Zlin Z II a Josef Maňák s dvoumístným větroněm EL 2 M Šedý vlk se zúčastnil ve dnech 5.-19.7.1936 III. národní soutěže plachtařů v Žilině.

9.8.1936 letadlo AČB shodilo na náměstí věnec. Později cvičný útok dvou letadel, k prověření CPO.

Koncem srpna 1936 Slávek Rodovský a Jarmila Králová s větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol" se zúčastnili leteckého dne.

Od 18.9.1936 Praga E 39.17 OK-EBG.

Od 20.11.1936 Beneš-Mráz Be 60 OK-BUE.

Kolem budovy hvězdárny, na konci roku 1936, byla zřízena další meteorologická stanice. Od této chvíle se opět začala provádět souběžná meteorologická pozorování a to na stanici ve Stecherově mlýně a v budově hvězdárny. Mohlo tak dojít k srovnání podnebí v otevřené krajině a ve městě.

V roce 1936 ve hvězdárně instalace nočního rádiového zaměřovače Marconi Adcock Vysoko frekventní radiozaměřovač (VF/Z) DFG 26/4. V jedné místnosti byl sál rádiového zaměřovače. Lidová hvězdárna Štefánikova v Českých Budějovicích byla slavnostně otevřena pro veřejnost až 14.11.1937.

V roce 1936(?) ve Vyšší průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích iniciativou prof. Jaroslava Maňáka byla započata stavba větroně VSB 37 pod vedením Ing. Votruby a Ing. Kubeše.

12.1.1937 byl hangár MLL dokončen. Téměř současně byl dohotoven i státní hangár železné konstrukce.

Předsedou AČB zvolen brigádní generál Bedřich Neumann. Kdy? (Od 30.9.1935 převzal funkci velitele Divise 5 v Českých Budějovicích. V této funkci setrval do roku 1939.)

29.3.1937 zahájen kurz praktického výcviku žáků letecké branné předvýchovy. Kurz zahájil předseda klubu gen. Bedřich Neumann.

Od 16.6.1937 Zlín Z XII.142 OK-BUF od AČB. U letounu J. Kostner.

V předvečer leteckého dne 23.6.1937 dorazil z Prahy po 44 minutách letu na dvoumotorovém dopravním letounu Airspeed AS 6 Envoy I OK-BAL od ČSA na letiště v Plané ministr veřejných prací ing. J. Dostálek, přednosta dopravního odboru ing. Syrovátka, vládní rada ing. Vrbický a vrchní ředitel ČSA ing. Stočes.

Ihned po příletu si začala delegace prohlížet zařízení letiště a zajímat se o výsledky činnosti místní skupiny MLL a Aeroklubu. Po celou dobu jejich návštěvy se jim věnoval profesor Jaroslav Maňák, který musel delegaci zodpovídat celou řadu otázek ohledně stavu jihočeského letectví.

Po prohlídce letištní plochy a hangárů jednal se zástupci města a AČB o zahájení pravidelné letecké dopravy na lince Praha - Č. Budějovice a o budoucím možném spojení jihočeské metropole s Brnem, Bratislavou a západočeskými lázněmi.

Předehrou k leteckým slavnostem 24.6.1937 byl přílet ministra národní obrany F. Machníka na letiště v Plané, kdy si za doprovodu funkcionářů AČB a MLL prohlédl dokončovanou stavbu hangárů, motorová letadla, větroň EL 2 M "Šumava" a další tři kluzáky.

Od 26.6.1937 Beneš-Mráz Be 50.15 OK-EAN pro AČB.

26. a 27.6.1937 se konalo slavnostní otevření třetího hangáru AČB. Hangár byl spojen s jednopatrovou budovou s dílnou, kanceláří, společenskou místností a bytem mechanika.

Součástí leteckého dne byla cílová soutěž a turistický let sportovních letadel z celé ČSR "Nad jihočeskými hrady a zámky". V čele závodu se umístily posádky AČB: 1. ing. K. Svoboda - Dr. ing. V. Svoboda, 2. R. Hansa - O. Teller.

Letov Š 329 OK-LED od VAP , Letov Š 239 OK-LEI , Letov Š 239 OK-LEI a za ním Praga E 114 OK-BUD , Praga E 114 OK-BUD ,

Zlín Z XII OK-BUF , Letov Š 218 OK-BUB, za ním Letov Š 239 OK-LEI, úplně vzadu Aero A 125 OK-LIU od MLL v Praze , 

vzlet kluzáku , větroň Grunau Baby II (z Lišova ?), Letov Š 239 OK-LEI, Aero A 125 OK-LIU od MLL Praha, OK-MLA? , dvoumístný větroň EL 2 M Šumava od Jihočeské župy MLL v Českých Budějovicích ,

Aero A 34 Kos , lehká nehoda Š 118 či Š 218 .

27.6.1937 se v Plané poprvé představili vojenští letci. Na 22 000 diváků shlédlo mimo jiné útok letadel Letov Š 328, napadení bombardéru rojem stíhaček Avia B 534 a vrcholnou akrobacii trojice Novák, Široký, Hubáček na letadlech Avia Ba 122. Předvedli se též sportovní piloti AČB a po celou neděli se konaly nad městem oblíbené vyhlídkové lety obecenstva s třímotorovým fokkerem.

Akrobat František Novák , , , , parašutista , Avia Ba 122 a František Kučera , .

Avia/Fokker F VIIb , Avia B 534 , Aero A 100 od Letky 72 a větroň Zlín s gondolou . Kdy?

Na mezinárodní soutěži "Raduno del Littorio" v Itálii startoval mezi 86 posádkami z celé Evropy i letoun Be 50 OK-EAN s posádkou Jan Steinbauer - ing. Z. Svoboda. V silné konkurenci získaným počtem bodů měli šanci umístit se v čele závodu, avšak nakonec skončili třináctí po zdržení pro opravu vrtule, poškozené nezaviněnou srážkou s větším ptákem. Video.

Ustavení dvou mezinárodních rekordů FAI na 100 km trati s letounem Praga E 114. Zasloužila se o něj pilotka M. Doubková, když dosáhla na uzavřeném okruhu v uvedené kategorii rychlosti v sólo letu 143,85 km/h. a pak ještě s cestující 143,83 km/h. Kdy?

V září 1937 propagační letecký den v Soběslavi, kam přes nepříznivé počasí dorazila z Českých Budějovic dvě letadla s větroněm.

Od 8.9.1937 Praga E 39.27 OK-BUG pro AČB.

Podle Ladislava Házy se plachtařský výcvik pro zkoušku A také prováděl na mírném kopci někde za Rožnovem. Výcvik tam prováděl i Kamil Bradáček. Kdy?

Na bezmotorových letounech uskutečnili plachtaři AČB a MLL celkem 1 726 startů a nalétali 6 hod. a 2 min. Zároveň bylo vycvičeno 14 pilotních žáků se zkouškou "A", deset se zkouškou "B" a dva na větroních se zkouškou "C".

Závěrečná kolaudace se uskutečnila 13.12.1937 a letiště mohlo být konečně plně provozováno.

Státní veřejné letiště České Budějovice - Planá. Polní letiště - vojenské cvičiště Čtyři Dvory.

V roce 1938 nově zřízena meteorologická stanice na letišti Planá. Kdy?

Od 5.2.1938 Beneš-Mráz Be 50.22 OK-EAT.

Od 25.2.1938 Beneš-Mráz Be 50.41 OK-EFO.

Od 21.3.1938 Praga E 39.2 OK-BUH.

Ve dnech 24. až 26.3. a 3. a 4.4.1938 nad Č. Budějovicemi létal německý letoun Ju 52/3m. Nereagoval ani na vystřelení signální rakety správou letiště. Poslanec Alois Neumann interpeloval v poslanecké sněmovně, kde se dožadoval zřízení hlídky.

12.4.1938 se rozhodli občané Českých Budějovic uspořádat sbírku na koupi bojového letounu pro armádu. Odvážné studentky ze školní odbočky MLL českobudějovického lycea zahájily sbírku pro regionální dobrovolnou nadaci "Jižní Čechy armádě". Za pár měsíců bylo od občanů získáno 1,7 milionu a za ní zakoupeno šest bojových letadel. Na přístrojových deskách měly zapuštěny pětihaléřové mince.

16.4.1938 založena Četnická letecká hlídka České Budějovice. S letounem B.534.341 OK-PAZ přiletěl z kbelského Leteckého skladu 1 por. let. Josef Kloboučník. Retuš stojánku pod zadní částí trupu.

25.4.1938 s letounem B.534.340 OK-PAW přiletěl z kbelského Leteckého skladu 1 velitel por. let. Jan Klán.

V roce 1938 postaven hangár číslo 3 (Vyšší průmyslová škola stavební v Českých Budějovicích) s noclehárnou na Rané.

1.5.1938 se u východního okraje letiště zřítil s letounem Beneš-Mráz Be 50.15 OK-EAN nebo Be 50.22 OK-EAT nebo Be 50.41 OK-EFO během přistávacího manévru. Pilot pokladník AČB Otta Teller zahynul, spolucestující J. Shrabal přežil s těžkým zraněním.

8.5.1938 v 11.15 hod nehoda EL 2 M "Šumava" od Jihočeské župy MLL v Českých Budějovicích u letiště. Ztráta rychlosti v zatáčce před přistáním, vývrtka. V poslední chvíli se sice podařilo vývrtku vybrat, ale větroň v přízemním letu narazil do terénní vlny u silnice na obec Homole. Instruktor Josef Maňák lehce zraněn - vyražené přední dolní zuby, tržná rána úst a tváře, žák Jiří Srnec utrpěl zlomeninu páteře ale bez následků.

12.5.1938 po 15. hod. se konalo vojenské letecké cvičení v počtu 10 letounů. Při cvičném náletu na letiště musel jeden stíhač dokonce nouzově přistát a zraněni byli des. pilot Slivka a ppor. Tokar, kteří byli převezeni do místní vojenské nemocnice. Letadlo samo pak utrpělo jen malá poškození.

Od 21.5.1938 přešly ČLH pod armádní podřízenost. Až 22.5.1938 v 11.25 hod. velitel ČLH České Budějovice obdržel rozkaz, že od 21.5.1938 14 hod.je podřízen velitelství Hraniční oblasti 31!

Bezprostřední ohrožení ČSR sousedním fašistickým Německem se odrazilo i v činnosti AČB. Během květnové a zářijové mobilizace nastoupili jeho piloti jako záložníci do voj. posádek na polních letištích, další členové dokončovali urychleně výcvik na motorových letounech. Byl omezen sportovní provoz, na letišti v Plané přistávala a startovala stíhací i bombardovací letadla, určená k ochraně vzdušných hranic Československa.

13.6.1938 byly ČLH propuštěny z armádní podřízenosti zpět pod pravomoc ministerstva vnitra. ČLH České Budějovice provedla ve prospěch vojáků celkem 16 letů. Spolupráce s rádiovým zaměřovačem.

Hangár MLL v pozadí hangár AČB.

27.8.-4.9.1938 Závod turistických letadel kolem Malé Dohody. Účast posádek AČB ve složení Jan Steinbauer - ing. Koutek a ing. Z. Svoboda - ing. Konečný s Be 555-1 na mezinárodním okružním "Letu kolem států Malé dohody".

23.9.1938 mobilizace. Personál ČLH České Budějovice byl přidělen k Náhradní peruti Leteckého pluku 1 v Hradci Králové.

Všichni se těšili a připravovali na letecký den, naplánovaný na 25.9.1938, kterého se měli zúčastnit plachtaři z celých jižních Čech - Č. Budějovic, Jindřichova Hradce, Kamenice n. Lipou, Lišova, Tábora, Bechyně, Strakonic, Písku, Vodňan a další. Bohužel sílící agresivní politika sousedního Německa tuto akci zmařila.

V září 1938 letiště stupeň dokončení 20 %, výstavba pozastavena.

27.9.1938 z Kbel se přesula Polní povětrnostní stanice 12 do Čtyř Dvorů.

28.9.1938 oficiálně Vojenská letecká přejímací správa převzala v Letňanech šest letounů Š.328 ze sbírky "Jižní Čechy armádě". Ještě ten den z nich shazovali nad Č. Budějovicemi letáky, v nichž armáda děkovala občanům za jejich dar. Letouny patřily Letce 2.

Správce rádiového zaměřovače byl pro špatnou službu v roce 1938 propuštěn. Kdy?

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

17.10.1938 se Polní povětrnostní stanice 12 přesunula do Hradce Králové.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Státní veřejná letiště sloužící jak potřebám civilního letectví, tak i vojenského. Jsou to Praha-Ruzyně, Zbraslavice, České Budějovice, Přibyslav, Strakonice, Křižanov, Zlaté Moravce, Slatinské Doly.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

Koncem roku 1938 zálet kluzáku Elsnic EL 1 pana Huberta Pátka.

Celkem bylo vycvičeno 80 pilotních žáků se zkouškou A (přímé lety a 22 adeptů se zkouškou B (lety se zatáčkami), nalétáno 28 hod. 45 min. při 4 585 gumostartech s aerovlecích za motorovým letadlem.

4.1.1939 navštívila starostu města deputace velitelství Leteckého pluku 1 v čele s velitelem pluku plk. let. Robertem Ellnerem a předala mu pamětní album leteckých snímků jihočeských měst.

V roce 1939 Josef Maňák prodělal motorový výcvik na Praga E 39 v Plané za vedení instruktora Steinbauera.

Bývalý správce rádiového zaměřovače pomáhal německým jednotkám obsazovat budějovické letiště.

Němci zabavili letadla AČB, část přesunuta na Slovensko.

31.3.1939 zrušena ČLH České Budějovice.

V květnu 1939 byl kluzák Elsnic EL 1 zabaven Němci v hangáru Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích.

V polovině roku 1939 byla hvězdárna obsazena Luftwaffe. Výstavba stožárů kdy? Adaptace na velitelské stanoviště se spojovacím zařízením a vysílačem Rundfunksender rozhlasové vysílání na frekvenci 1 744 kHz (délka vlny 172 m)? Možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového rádiového majáku Navigationsfunkfeuer. Existuje souvislost mezi poválečnou dráhou "B" a umístěním v ose této dráhy rádiového zaměřovače u hvězdárny? MAPA.

Foto ze 40. let , z 50. let a z roku 1962 . Ortofotomapa 1961.

26.6.1939 Jiří Maňák ještě s pěti dalšími letci odjel z Prahy rychlíkem do Ostravy, kde jsme v hotelu Blaník po prohlášení určitého hesla dostali další instrukce, abychom se odebrali na jednu malou železniční stanici v okolí Ostravy, už nevím přesně ani jak se jmenovala. Když jsme tam přišli tak železničáři nám řekli, abychom tam přišli večer, za tmy a abychom vlezli do nákladních vagónů, které tam byly, vlezli do nich, lehli si na zem a přikryli se. V noci pak přijela lokomotiva, která asi pět těchto vagónů zapřáhla a po půl hodině jízdy jsme vlastně byli v Polsku (v Bohumíně). Zdroj.

Provoz plachtařů od NSFK-Sturm 14/111. Sídlo na Budweis, Adolf-Hitler-Platz (Rathaus). Létali na Dubičném s kluzákem Schulgleiter SG 38 s gondolou a větroněm Grunau Baby IIb. Od kdy?

Segelflugzeugaufbau und Gewerke na Čtyřech Dvorech zajišťovala výrobu a opravy německých bezmotorových letounů pro NSFK. Od kdy?

Ve spolupráci s organizacemi domácího odboje zajišťován odchod vojenských i sportovních letců do zahraničí.

Po zřízení protektorátu nabyl také u nás účinnosti německý zákon č. 827 z 26. 6. 1935 (tzv. Luftschutzgesetzt). Dřívější nařízení v podobě zákona O ochraně proti leteckým útokům ze dne 11.4.1935 a vládního nařízení ze dne 18.10.1935 zůstaly v platnosti i nadále (na základě výnosu říšského protektora ze dne 4.9.1939). Do běžného života se Civilní protiletecká ochrana CPO poprvé prakticky promítla po vypuknutí války dne 1.9.1939, kdy vstoupily v platnost předpisy o zatemnění. Zákon byl později doplňován prostřednictvím pozměňovacích nařízení (3. nařízení 8.9.1939, 4. nařízení 25.3.1941). 

Roku 1940 pak veškeré vedení CPO přešlo pod Protektorátní policii. Dosavadní organizace CPO byla od roku 1941 začleněna do Luftschutzu, který byl řízen Reichsanstalt für Luftschutz v sekci Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium). Je jasné, že do nové organizace LS se hledali lidé, kteří dříve působili v CPO.

V rámci Velitelství protiletecké ochrany Praha byly postupně vybudovány tzv. Luftschutzzentralstellen (ústředny protiletecké ochrany) v Praze, Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Souběžně s tím byla na celém území Čech a Moravy budována také tzv. Warnungsnetz (výstražná síť). K Luftschutzu na německém území byli často jako výpomoc nuceně nasazováni čeští středoškoláci. Podrobnosti  Podrobnosti.

Od 1.7.1939 Fliegerhorst-Kommandantur Budweiss (Velitelství letiště), podřízené Flughafen-Bereichs-Kommando Pilsen (Velitelství letištní oblasti), podřízené Luftgau-Kommando VIII (Letecká župa) v Breslau-Wrocław.

Od 1.9.1939 byl prof. Jaroslav Maňák vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.

28.9.1939 byl celý vzdušný prostor protektorátu začleněn do podřízenosti Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien. V podřízenosti Fluko Pilsen, Fluko Prag, Fluko Budweis, Fluko Brünn, Fluko Passau, Fluko Amstetten, Fluko Wien, .. MAPA Fluko.

Vzletová a přistávací dráha byla prodloužena z 800 m na 1 250 m, přístavba k původnímu hangáru AČB, nástavba řídící věže letového provozu.

Od října 1939 satelitní letiště Arbeitsplatz pro Luftkriegsschule Tulln z Tulln-Langenlebarn. MAPA.

30.12.1939 zformována Luftflotten-Nachrichtenschule 4 (Lfl.Nachr.Sch. 4) v nově vybudovaných prostorech na SV straně letiště od ledna 1940. MAPA.

15.1.1940 se Luftkriegsschule Tulln přejmenovala na Luftkriegsschule 7.

K prvnímu náhodnému náletu došlo v noci z 16. na 17.10.1940 u bývalého železničního mostu v blízkosti Voříškova dvora a Remlových dvorů. V té době se bombardéry Whitley od RAF snažily bombardovat plzeňskou Škodovku. Během války bylo vyhlášeno celkem 329 leteckých poplachů.

19.10.1940 se do obce Poděbaby (okres Havlíčkův Brod) zřítil letoun Ju 86 od Luftflotten-Nachrichtenschule 4.

7.11.1940 se u Plešného jezera zřítil Junkers Ju 86 WNr. 3028 od Luftflotten-Nachrichtenschule 4. Uffz. Wiener a dalších 6 osob zahynulo. Letecká badatelna.

Firma Friedrich Beckhoff, strojírna a slévárna vyráběla letecké součástky a různé díly (táhla, výztuhy) ve dvou provozech, jeden na Střeleckém ostrově Závod I a druhý na začátku obce Mladé Závod II (jižně nádraží). V období protektorátu největší zaměstnavatel ve městě, který měl 793 zaměstnanců. V závodě se vyráběly trupy a další součásti německých vojenských letadel. Pracovalo se v dvanáctihodinových směnách šest dní v týdnu. V závodě vznikla první závodní jídelna v Budějovicích, ale celou dobu vařila jen guláš. V továrně se také utvořila odbojová skupina, která prováděla sabotáže. S existencí válečné továrny je snad spojený betonový kryt na břehu řeky. Zdroj.

Továrnička Dvůr Koroseky poblíž železniční stanice Černý Dub. Opravna firmy Junkers. Celková montáž v hangáru na JV letiště. Zálety na letišti.

Tři stroje Fieseler Fi 167 dosloužily při testech a vývoji přistávacích zařízení v Německém výzkumném leteckém středisku Fahrwerkserprobungsstelle der Deutsche Versuchsanstalt für Luftfahrt. Kdy?

V roce 1941 byl postaven velký hangár Junkers. Letištní areál byl rozšířen na severní stranu výstavbou barákového tábora z dřevěných montovaných stavem. Kdy?

Od roku 1942 provoz Luftkriegsschule 7. (?)

Od roku 1942 výcvik mladých vojenských pilotů pomocí aerovleků na větroních DFS Kranich, DFS Weihe, DFS Olympia aj. Absolventi těchto "rychlokursů" se přeškolují na motorová cvičná letadla.

Od roku 1942 byl prof. Jaroslav Maňák vězněn na Gestapu v Budějovicích, poté na Pankráci, Asi v červnu 1942 propuštěn.

14.9.1942 sebralo gestapo celou rodinu prof. Maňáka, vězněni ve věznici v Táboře, odtud vlakem do Internačního tábora ve Svatobořicích Internierungslager Swatoborzitz (akce E).

Od 1.10.1942 do konce války Budějovice Budweis

V objektech zrušené firmy SOLO vznikla v roce 1942 firma Leichtbau GmbH (LBB), zapsaná do obchodního rejstříku 3.10.1942. V čele stál ředitel Fritz Drexler a předmětem podniku bylo „provádění oprav strojů a nástrojů, zhotovování strojů a nástrojů a provoz s tím spojených obchodů všeho druhu“. Ke stávajícím budovám přibývaly postupně další nové prostory a podnik se rozrůstal do podoby moderní firmy. Ještě před dokončením všech stavebních prací začala firma zajišťovat opravy částí strojů. Dle dobových fotografií to byly nosné plochy He 111, v roce 1944 i další vybavení He 111 (zřejmě různé demontovatelné sady). Denně sem bylo přiváženo k opravě 10–30 vagonů křídel. Také v této továrně existovala odbojová skupina, které se například podařilo odcizit leteckou radiostanici. V listopadu 1943 gestapo v továrně zatklo 30 osob. Za války se zde mělo opravit více jak 7 000 kusů křídel. Fotky. , . Zdroj. Zdroj.

Z iniciativy několika předválečných plachtařů se ustavují ve městě a pracují v době okupace leteckomodelářské kluby, soustřeďují pod různými spolky bývalé členy AK ČB a další zájemce z řad mládeže. Vystavují své modely ve výlohách obchodů, navazují kontakty s modeláři v Praze-Kyjích a v létě roku 1943 organizují dokonce závody modelů na lukách u dvora Světlíka, příštího poválečného sportovního letiště.

Pobočka Gothaer Waggon-Fabrik AG upravovala kluzáky Gotha Go 242 na motorizované Go 244 B a potom je i vyráběla. Kde a kdy?

10.3.1943 nehoda letounu Caudron C 445 od FFS C 8 na letišti v Budějovicích.

7.4.1943 se Luftflotten-Nachrichtenschule 4 přestěhovala do Lyonu. MAPA.

V roce 1943 byl prof. Jaroslav Maňák a syn Jan převezen do Brna do věznice na Veveří, Josef Maňák do věznice Kounicovi koleje.

3.9.1943 přelet kluzáku Tulák WL-XVII-222 v aerovleku z Německého Brodu do Budějovic.

Koncem roku 1943 byl plachtařský klub Luftwaffe s dílnami ve Kbelích zrušen. Větroně převezeny do Budějovic. Větroně PP-1 Tulák byly později převezeny na letiště Briesen Brand, kde byly zničeny. MAPA.

Od roku 1943 rozšířil LBB svůj program i o výrobu a kompletaci celého letounu. K tomuto účelu však nesloužily původní prostory firmy v Budějovicích, ale přímo na kraji českobudějovického letiště bylo postaveno několik montážních hal. Odtud vycházely kurýrní Fi 156 C-7 (a také několik kusů D-2), jejichž výroba se zde udržela do června 1944 (posledních 6 kusů Fi 156 C-7). Zálety prováděla známá německá pilotka Lisl Schwab. U firmy V. Ig. Stratílek ve Vysokém Mýtě se vyráběly trupy. Podrobnosti.

23.2.1944 se začala budovat letecká střelnice u Dolních Slověnic Unter Slowenitz pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování. Zdroj.

V březnu 1944 z Německého Brodu přiletěla výcviková 1. a 2./SG 102. Výcvik ve střemhlavém bombardování s letouny Ju 87 Stuka a přeškolení na Fw 190 F. Letouny Ju 87 byly později přelétávání do Pardubic.

1./SG. 102. Velitel Staffelkapitän 1./SG. 102 Hptm. Klaus-Ulrich von Stein.

2./SG. 102. Velitel Staffelkapitän 2./SG. 102 Hptm. Hans-Joachim Woehl.

12.3.1944 při přeletu do Budějovic se u obce Těšetice (okres Znojmo) pro nedostatek paliva nouzově přistál Fw 190 A-5 WNr. 181699 od 2./SG 102. Fw. Max Gehri zahynul.

12.3.1944 v 15.10 hod. u obce Metánov (Častrov) (okres Pelhřimov) pro špatné počasí a nedostatek paliva nouzově přistál Ju 87 "TF+PC" asi od SG 102. Uffz. Robert Schmidt utrpěl lehké zranění ruky. Přelet asi z Budějovic do Pardubic.

K 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 19/XVII (Velitelství letiště) v Německém Brodě s podřízeným Platzkommando Budweis (letiště Budějovice), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

4.4.1944 došlo k první havárii na střelnici, kdy pilot při pokusu o nouzové přistání s letounem Ju 87 vrazil se svým strojem do stodoly rolníka Kročáka v Dolních Slověnicích a na letounu tak poškodil křídla a motorovou část. Pilot vyvázl bez vážnějších zranění.

8.4.194 kolem poledne letěl z Německého Brodu do Budějovic Fw 58 s pilotem Ofw. Jürgensen i Gefr. Kurt Hackenberg od 4./SG 102, který odpoledne přeletěl zpátky letoun Ju 87 R-2 "77".

Vojáci letadlo rozmontovali a odvezli na nákladním voze.

14.4.1944 u Včelné Bienendorf jižně Budějovic nehoda Fw 190 F-3, WNr. 670027 od 2./SG 102. Pilot Hermann Bodenheim, narozen 17.12.1921 zahynul.

Ke druhé a tentokrát tragické havárii na střelnici došlo 10.5.1944, kdy se další Ju 87 D-3 (číslo 131347) zřítil opět přímo do obce. Tento den se letci objevili již ráno v 7.00 a kolem osmé hodiny se jeden z pilotů zřítil do zahrady pana Mračka. Tam letoun vytrhl starý strom i s kořeny a trosky letadla dolétly ve směru pádu na zahradu rolníka Dvořáka, kterému motor Stuky prorazil střechu a zeď nad kuchyní. Pilot byl na místě mrtev.

24.5.1944 u obce Vrbice (okres Havlíčkův Brod) pro ztrátu orientace během přeletu do Pardubic či Německého Brodu nouzové přistání letounu Ju 87 D-1 WNr. 2154 od I./SG 102. Ofhr. Ludwig Süss utrpěl lehké zranění.

8.6.1944 pro poruchu motoru přistál do lesa poblíž obce Kolný Fw 190 F-2 WNr. 151290 od SG 102. Stroj zničen z 80 %. Pilot Gerfr. Fritz Schramm zahynul. Historie. Letecká badatelna.

10.6.1944 poblíž Nemanic Nemanitz severně Budějovic nehoda Fw 190 F od 3./SG 102. Shořel i pilot Unteroffizier Friedrich Starnecker, narozený 20.11.1920 v Mühldorfu na Innu, číslo pilota na identifikační známce: 36/71 088. Pilot pravděpodobně letěl z Německého Brodu na letiště v Budějovicích, nebo naopak.

V létě 1944 u Kroclova zřícení hořícího letounu Fw 190 asi od SG 102. Letec zahynul. Letecká badatelna.

V polovině června 1944 I./SG 102 uvolnila letiště Budějovice. Výcvik letců na Fw 190 od I./SG 102 byl dokončen na pražských letištích (Ruzyně či Kbely) nebo v Prostějově nebo na letišti Hohensalza dnes Inowrocław a výcvik na Ju 87 pokračoval v Německém Brodu.

11.6.1944 z Markersdorf přiletěla 3./JG 105.

V červnu ukončení kompletace Fi 156 C a její přesun do Chocně.

V červnu 1944 LBB zkompletoval také první stíhací Focke-Wulfy Fw 190A. Vzpomínka Františka Říhy rozkrývá některé podrobnosti výroby: „Ta (výroba, pozn. autorů) probíhala obdobně jako výroba předchozího typu pouze s tím rozdílem, že tato montáž byla podobná pásové výrobě. Montážní linka byla udělaná tak, aby se zde mohly smontovat dva letouny denně, ale tohoto tempa nebylo nikdy dosaženo. Po smontování se letouny přetahovaly po státní silnici na letiště, kde se připravovaly na zalétávání. Nastřelovaly se zbraně, kompenzovaly kompasy a nakonec i zalétávaly. Zalétávací piloti byli snad sudetští Němci, kteří uměli dobře česky.“ Nicméně počet vyrobených kusů byl velice nízký, respektive krátká byla doba produkce typu v podniku. V červnu roku 1944 odešlo z LBB 10 kusů Fw 190A-8 (série 69xxxx), ale následující měsíc už žádný. Typ Fw 190 byl původně uvažován jako hlavní typ v LBB. Ještě v polovině července 1944 zde uváděl plán LP 226 výrobu Fw 190 D-11 (mezi prosincem 1944 až zářím 1945 celkem 850 kusů), Fw 190 F-10 (mezi březnem 1945 až březnem 1946, 1 465 kusů) a Ta 152 C (mezi lednem 1945 až březnem 1946, celkem 3 000 kusů). LBB by se tak stal jedním z předních kompletačních center Fw 190 a Ta 152. Bylo rozhodnuto využít kapacity LBB na závěrečnou kompletaci typu Me 262, který právě přicházel do masové výroby. Muselo dojít k podstatné změně výrobního vybavení podniku, spojeného s dalším rozšířením výrobních prostor. Na rozdíl od předchozí změny výrobního programu, kdy ke kompletaci Fi 156 C přibyl Fw 190 A, ale na běžící dodávky to nemělo vliv, ostatní výroba letadel v LBB v průběhu přípravy programu Me 262 ustala. Tato příprava pak zabrala téměř zbytek roku 1944.

1.7.1944 poslední kus Fw 190 A-8 WNr. 690139 jede na zálet , , , , . Podrobnosti.

Je znám přelet stroje WNr. 690136, dne 1.7.1944 pilotem Gerstenbergem od Fl.Ü.G. 1 z Budějovic do Varšavy mezi 13.20 a 15.20 hod. 

Ve stejný den havaroval u Budějovic Fw 190 A-8 WNr 690130 s pilotem Fl.Ü.G. 1 Obgfr. Johannem Siefertem v kabině, když při startu zavadil o překážku. Stroj utrpěl 80 % poškození a pilot zahynul.

V roce 1944 byl prof. Jaroslav Maňák a synové Jan a Josef převezeni do Lutína (okres Olomouc), kde stavěli železniční vlečku do továrny na montáž Bf 109.

7.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

V červenci 1944 3./JG 105 odletěla do Zeltwegu.

Po letecké bitvě nad Jindřichohradeckem 24.8.1944 zajatí američtí letci byli vězněni poblíž letiště, nad kterým pozorovali létat cvičné dvojplošníky od LKS 7.

25.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Od 9.9.1944 se z nového vysílače Rundfunksender na frekvenci 1 366 kHz (délka vlny 220 m) vysílal program napůl německé Prahy II. Zdroj. Podrobnosti. Možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového rádiového majáku Navigationsfunkfeuer.

Fluko Budweis (hlásný obvod Budějovice) s Flugmelde Zentrale Budweis (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky), Funkmeßstellung 1. Ordnung Tapir (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Blutegel (radiolokační ústřednu 2. řádu). Obsluha od 2.9.1944 Luftnachrichten-Regiment 238.

Letecká hláska Flugwache 18 patřila pod Fluko Budweis.

Luftschutz ohlašoval vzdušnou situaci z ohlašovny leteckých poplachů v místnosti na radnici (zdroj) na frekvenci 1 366 kHz (délka vlny 220 m) a frekvenci 1 744 kHz (délka vlny 172 m).

13.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

27.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

12.10.1944 v 6.40 hod. útok Mosquit od No. 418 Squadron (City of Edmonton) RCAF. První Mosquito FB Mk. VI "HR148" "TH-B" s posádkou S/Ldr Ross G. Gray a F/Lt Noel J. Gibbons zničilo dva letouny W.34 a jeden W.34 poškodilo. Druhé Mosquito FB Mk. VI "MM426" "TH-L" s posádkou F/O Roy D. Thomas a F/Lt Roderic W. MacDonald zničilo jeden letoun W.34.

Výstavba nové doplňovací jednotky. Přeškolení bombardovacích pilotů na stíhací piloty se zaměření na ničení nepřátelských bombardérů ve dne za každého počasí. Ergänzungstruppe IX. Fliegerkorps.

Definitivní rozhodnutí velení Luftwaffe o skutečném vzniku nového druhu jednotek – KG(J) – padlo mezi 31.10. a 10.1944. Vše shrnuje materiál úřadu Gen.Qu.6.Abt. z 10.11.1944, který popisuje nejenom změnu („Veränderungen“) původních KG jednotek na KG(J), ale také zrušení všech jejich IV. Gruppe a zároveň vznik dvou zcela nových částí – III./K.G.(J) 30 s 9.–11. Staffel a Erg.K.Gr.(J) s 1. 4. Staffel. Doplňovací útvar měl být podřízen Gen.Kdo.IX.(J)Fl.Korps.

Od listopadu 1944 Sanitätsflugbereitschaft 11 s letouny Fi 156 a Ju 52/3m.

15.11.1944 za špatného počasí zaútočil osamělý bombardér od 15th USAAF z Itálie na České Budějovice.

Od listopadu 1944 do dubna 1945 LBB vyráběla v továrně u Dvora Koroseky letouny Me 262 A-2. Celková montáž a příprava na zálet v továrně na letišti. Podrobnosti.

V prosinci 1944 ukončen pilotní výcvik u LKS 7.

V prosinci 1944 z Chrudimi přiletěl Stab/KG (J) 30 s Bf 109. Velitel Geschwaderkommodor KG (J) 30 Oberstleutnant Bernhard Jope, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (24.3.1944, jako 431 z celkem 863). Na fotce ještě jako Major.

Od 10.12.1944 název doplňovací jednotky byl Erg.K.G.(J) Gruppe v Plzni. Velitel Gruppenkommandeur Hptm. Walter Grasemann. Letadla už byla na cestě do výzbroje jednotky.

Od 20.12.1944 název doplňovací jednotky byl Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Plzni.

1./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Budějovicích. Velitel Staffelkapitan 1./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps Hptm. Gerhard Lucke.

2./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Plzni.

3./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Budějovicích. Velitel Staffelkapitan 3./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps ?.

4../Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Plzni.

K 5.1.1945 se 3./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps přesunula do Ansbachu.

V lednu 1945 z Hradce Králové přiletěla II./KG(J) 30 s Bf 109. Velitel Gruppenkommandeur Maj. Karl-Heinz Greve do 1.3.1945.

----------

Od ledna 1945 Fliegerhorst-Kommandantur E (o) 101/VIII (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa)  ve Wien.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

15.1.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

22.1.1945 byl prof. Jaroslav Maňák a synové Jan a Josef převezeni zpět do Svatobořic, kde zůstala po celou dobu jeho manželka a obě dcery.

----------

Od 23.1.1945 název doplňovací jednotky byl I./Ergänzungs Kampfgeschwader (J) (I./EKG(J)) v Plzni. Velitel Gruppenkommandeur Hptm. Walter Grasemann. MAPA, kde se jednotky EKG(J) všude nacházely.

1./EKG(J). Velitel Staffelkapitän 1./EKG(J) ?. Piloti:

----------

Smontované Me 262 tak byly po sestavení dopravovány na letiště Budějovice, zde byly zřejmě dovybaveny některými menšími komponenty a zalétány. Přejímací skupinu (BAL) v LBB vedl Fl. Haupting. K. Weiss, jehož tým stroje přebíral pro Luftwaffe. V LBB působily dle vzpomínek příslušníka 1./Fl.Ü.G. 1  Flugzeugüberführungsgeswader 1 (Gruppe Süd-Ost) Siegfieda Kittelmanna dva zalétávací piloti. Jedním z nich byl v závěru války i Franz Oeller, který přišel ze zničeného podniku FWE v Chebu. Velitel Edwin Brunner. Podrobnosti.

----------

----------

----------

27.1.1945 se uskutečnilo 8 letů proudových strojů Me 262 mezi 9.30-17.30 hod.

----------

Po převzetí byly letouny piloty Fl.Ü.G. 1 přelétány na jiné základny (s velkou pravděpodobností i do Prahy) a odtud pak k jednotkám.

----------

ilustrační foto?

----------

----------

Koncem ledna 1945 první přeškolovací lety I./EKG(J).

----------

1.2.1945

----------

2.2.1945 byl poškozen z 30 % letoun Bü 181 C‑3 WNr. 120504 od 1./EKG(J). Obgfr. Alois Schulien byl zraněn.

----------

----------

----------

----------

----------

7.2.1945 další čtyři lety proudových Me 262.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

17.2.1945 u Homole zřícení Me 262. Pilot přežil.

----------

18.2.1945 odletěl Stab/KG (J) 30 do Kbel a II./KG (J) 30 na Ruzyň k přeškolení na pilotování Mistelů. Stíhací Bf 109 byly asi předány stíhací doplňovací 1./EKG(J).

----------

19.2.1945 americký letecký průzkum hlásil na letišti přítomnost 2 kusů Me 262.

----------

----------

----------

----------

23.2.1945 americký letecký průzkum hlásil na letišti přítomnost 2 kusů Me 262.

----------

----------

25.2.1945 americký letecký průzkum hlásil na letišti přítomnost 1 kusu Me 262.

----------

----------

----------

----------

1.3.1945

----------

Koncem války z rakouských letišť přiletěly jednotky v podřízenosti Luftflotte 4.

Provoz bitevních letounů Fw 190 F od SG 10. Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny SG 10 - MAPA.

----------

----------

Z 3. na 4.3.1945 v 3.11 hod. útok Mosquita NF Mk. 30 "NT325" "HU-T" od No. 406 Squadron RCAF.  Pilot F/Lt. Donald A. MacFadyen a F/Lt. Vernal G. Shail zapálil jeden a poškodil tři bitevní Fw 190.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

15.3.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

23.3.1945 náletu americké 15th USAAF z Itálie na olejovou rafinerii Ruhland severně od Drážďan se zúčastnil 5th BW. Celkem 168 letounů B-17 Flying Fortress přelétávalo přes české území od jihu z Rakouska přes Pelhřimov, východně od Prahy směrem na Nový Bor a dále na cíl Ruhland. Zpáteční trať vedla opět přes české území zhruba od Děčína, západně od Prahy a Budějovic, dále na jih přes území Rakouska. Formace byla zabezpečena 240 doprovodnými stíhači P-51 Mustang. Z bojového rozkazu dále vyplývá, že prvním náhradním cílem bylo budějovické nádraží. V rozkaze je uvedeno, že každý z letounů B-17 Flying Fortress měl naloženo 12 x 500 lb pum. Rozborem hlášení o splnění úkolu bylo zjištěno, že skupina šesti letounů B-17 od 97th BG, 5th BW neodhodila pumy na cíl Ruhland, ale zaútočila na první záložní cíl, tedy na budějovické nádraží. Útok byl proveden v 13.20 hod. z výšky 21 500 stop. Tato skupina byla doprovázena 8 letouny P-51 Mustang od 307th FS, 31sh FG, 306th FW. Odhozeno bylo 72 kusů pětisetlibrových pum a přímé zásahy dostaly obě výtopny, skladištní budovy, prostory u nákladových ramp, dva železniční mosty na tratích do Českých Velenic a Horního Dvořiště. V depu bylo zničeno: 7 lokomotiv (14 zasypáno ve výtopně), zničeno 5 motorových vozů a 5 vagónů. Poškozeno 11 lokomotiv, 10 vagónů a zahynulo 53 železničářů. Protože velení není zcela spokojeno s výsledky náletů na Ruhland a Č. Budějovice jsou tyto ještě odpoledne znovu na seznamu cílů na další den. Podrobnosti.

----------

24.3.1945 si 5th BW zopakuje nálet na rafinerii Ruhland letouny B-17 Flying Fortress a na budějovické nádraží zaútočí letouny B-24 Liberator. Od 11.38 do 11.55 hod. celkem 90 letounů B-24 Liberator od 47th BW odhodilo na budějovické nádraží a jeho okolí 3 238 pum o celkové hmotnosti 161,9 tuny. Došlo k vážnému poškození budov a nástupišť osobního nádraží, vyřazeno téměř celé kolejiště nákladního i seřaďovacího nádraží. Ničivé následky jsou však i ve městě, je zasažena Havlíčkova kolonie, Mladé, Pětidomí a Suché Vrbné. Jednotlivé bomby zasáhly budovy v Lannově třídě, budovu soudu, divadla a další objekty. Celkem bylo zničeno 185 obytných domů a 170 osob zahynulo přímo při náletu, další pak umírají v následujících dnech na následky vážných zranění.Na nádraží bylo zničeno 6 lokomotiv (32 zasypáno), 22 vagónů a 359 vážně poškozeno. Zajímavostí je, že 47th BW pro tuto misi neměl vlastní stíhací krytí. Podrobnosti.

, , , , , , , , , , , , , , . Škodní komise. 6.4.1945“ další zpráva o škodách je z firmy Friedrich Beckhoff, strojírna a slévárna, závod II, Novohradská 51 (jižně nádraží): Celková zastavěná plocha závodu asi 1 ha. Zjištěno 30 až 40 bomb v prostoru. Výroba zařízení a nástrojů, letecká výroba, dráty, kolíky z drátu. Stav: až na jednu nově postavená a právě nyní k provozu připravenou halu jsou ostatní objekty tak dalekosáhle zničeny, že znovupostavení nebo uvedení do provozu v současné době nepřichází k úvahu. U nově postavené haly, která na plochu 2000 m2, je třemi zásahy bomb uprostřed zničena střecha část obvodových zdí a betonové podlahy, takže je hala rozdělena do dvou částí. Nadzemní zdivo je na více místech prostoupeno trhlinami. Následkem rozsahu škod se již provádí přemístění výroby. Od další výroby je prozatím zcela upuštěno. Části zmíněné nové haly, které zůstaly stát, mohou být po přiměřené obnově využity ke skladovacím účelům.“

----------

25.3.1945 nehoda Me 262 na letišti. Zkušební pilot Hans Voss zahynul. Zdroj.

----------

26.3.1945 útok na letiště?

----------

----------

----------

29.3.1945 se I./EKG(J) v Plzni včlenila do Ergänzungs-Jagdgeschwader 2 (Erg. JG 2) jako její V. Gruppe (V./Erg. JG 2) se Staffel 17.-20.

29.3.1945 se 1./Erg. KG(J) přejmenovala na 17./Erg. JG 2.

----------

30.3.1945 dva lety Me 262 A WNr. 501218 Franzem Oellerem (zalétávací pilot podniku Mtt. Regensburg).

----------

31.3.1945 dva lety Me 262 A WNr. 501217 Franzem Oellerem.

----------

1.4.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

10.4.1945 průzkum objevil 35 letounů. Deník bojové činnosti stíhacího korpusu.

----------

11.4.1945 v 10.40 hod. byl letoun P-38L Lightning S/N: 44-25720 pilota 1/Lt Roberta W. Whiteheada od 37th FS, 14th FG, 15th USAAF z Itálie sestřelen Fw 190 mezi obcemi Srubec a Dobrá Voda u Budějovic. 1/Lt Whitehead byl napaden ve výšce 600 m zezadu a mírně zespodu. Letoun okamžitě začal hořet a střemhlav se zřítil k zemi. Po válce byly jeho ostatky převezeny do USA.

1/Lt Harry R. Morris Jr. poté sestřelil zmíněný Fw 190 F od SG 10. Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny SG 10 - MAPA.

----------

12.4.1945 svrženo několik bomb na tabákovou továrnu a sedm bomb dopadlo do pískovny za Suchým Vrbným.(?)

----------

13.4.1945 Sověti obsadili Wien.

13.4.1945 byla celá rodina Maňáků ve Svatobořicích propuštěna a odjeli domů do Budějovic.

----------

----------

15.4.1945 poslední zaznamenaný let proudového Me 262.

----------

16.4.1945 nálet stíhačů od 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie.

----------

17.4.1945 v 13.30 hod. odstartovala dvojice Bf 109, aby se v 13.50 hod. jeden zřítil do kupy hnoje u Stráže nad Nežárkou (okres Jindřichův Hradec). Náměstí bylo celé od hnoje. Pilot se zachránil pomocí padáku a dopadl do rybníka Budky za mlékárnou. Letci a letouny byly od kterých jednotek? Letecká badatelna. 

17.4.1945 nálet stíhačů od 339th FG, 479th FG a 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie.

17.4.1945 zaútočili piloti Cpt. Raymond F. Reuter a 1st Lt William R. Preddy, od 503rd FS, 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie, na letiště v Klatovech. Poté ve svých stíhacích letounech P-51 Mustang pronásledovali dvě německé proudové stíhačky Me 262, které je přivedly až nad letiště Budějovice. Pozemní protiletadlová palba z letiště a okolí byla v 14.55 hod. bohužel přesná, letoun R. F. Reutera P-51D S/N 44-72485 "D7- J" byl zasažen, začal hořet a o chvíli později dopadl na zem u Boršova nad Vltavou. Pilot byl na místě mrtev. Bylo mu 28 let. Po válce příbuzní pilota navštívili místo dopadu. Ostatky byly exhumovány a pohřbeny na americkém válečném hřbitově v Lorraine, St. Avold ve Francii.

Stroj W. R. Preddyho P-51D S/N 44-11623 "D7-A" "Rusty" byl palbou flaku nad letištěm také vážně poškozen. Pilot doletěl nad Zlatou Korunu, provedl zatáčku a rozhodl se pro nouzové přistání na louce mezi Štěkří a Zálužím. Při přistání bez podvozku však narazil do stromu. Vážně zraněnému pilotovi však němečtí vojáci odmítli poskytnout pomoc. Místní občan Jan Smejkal pilota na žebřiňáku odvezl do budějovické nemocnice, kde však pilot 18.4.1945 zemřel. Bylo mu 20 let, měl započteno 1 vzdušné vítězství a jedno pravděpodobné. Památník W. R. Preddymu se nachází 100 m SZ od obce Záluží. Ostatky byly po válce pohřbeny v Lorraine, St. Avold ve Francii, vedle ostatků bratra George E. Preddyho, leteckého esa s 27 vítězstvími, padlého 25.12.1944 u Liege v Belgii.

----------

18.4.1945 byla II./KG(J) 30 rozpuštěna.

----------

Po 19.4.1945 a zničení brněnského rozhlasového vysílače Rundfunksender Brno (Komárov) 1 158 kHz (259 m) se vysílalo z Českých Budějovicích.

----------

20.4.1945 z Markersdorf an der Pielach přiletěla bitevní Stab/SG 10 a I./SG 10 s Fw 190 F. Zdroj. Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny SG 10 - MAPA.

Velitel Geschwaderkommodor SG 10 Oberstleutnant Georg Jakob - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (30.9.1944 jako 615. z celkem 863).  Na fotce ještě jako Major a bez dubových ratolestí.

Velitel Gruppenkommandeur I./SG 10 Maj. Egon Thiem - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (21.7.1940). Na fotce ještě jako Hauptmann.

Příslušníci Gruppenstab:

Velitel Staffelkapitän 1./SG 10 Oblt. Pohl. Piloti: Ofw. Josef Enzensberger.

Velitel Staffelkapitän 2./SG 10 ?.

Velitel Staffelkapitän 3./SG 10 ?.

----------

21.4.1945 byl vydán rozkaz o zrušení V./Erg. JG 2 v Plzni.

21.4.1945 byla 17./EJG 2 zrušena. Po 26.4.1945 byly stíhačky předávány např. JG 77.

Co tady jistě bylo k 21.4.1945. Kdy jednotky přiletěly?

Bitevní Stab/SG 10 a I./SG 10.

Byly v Budějovicích jednotky taktického průzkumu?

Průzkumná Stab/NAGr. 14 a 3./NAGr. 14 přiletěla z Münchendorfu (jižně Wien). Prý byla od března do dubna 1945 3./NAGr. 14 v Götzendorf. Prý byla od 1. do 8.5.1945 část 3./NAGr. 14 v Aigenu. Velitel Gruppenkommandeur Stab/NAGr. 14 Maj. Herbert Pinnow. Velitel Staffelkapitan 3./NAGr. 14 Hptm. Josef Stierstorfer. Do podřízenosti Stab/NAGr. 14 patřila i 2./NAGr. 14.

Do podřízenosti Stab/NAGr. 14 patřila i jedna Kette průzkumné 2./NAGr. 16, která přiletěla z Ennsu, východně Linz. Prý byla od března do května 1945 v Graz - Thalerhof. Velitel Staffelkapitan 2./NAGr. 16 Hptm. Gerhard Leistner.

Stab/NAGr. 14. Trupové označení "5F+? ?". Průzkum jihovýchodního a východního směru 1945 letouny Bf 109. Budějovice (?) 21.4.1945.

• 1./NAGr. 14. Trupové označení "5F+bílá ?". Spišská Nová Ves, Zvolen, Trenčín, Otrokovice, Německý Brod, Senožaty. MAPA.

• 2./NAGr. 14. Trupové označení "5F+černá ?" Götzendorf 3/1945-4/1945, Wels 4/1945-5/1945, Sankt Pantaleon-Erla 19.4.-3.5.1945, České Budějovice (?) 21.4.1945. Úlet do Fürth-Atzenhof u Nürnberg.

• 3./NAGr. 14. Trupové označení "5F+žlutá ?". Götzendorf, část v Aigen im Ennstal 1.5.-8.5.1945, České Budějovice (?) 21.4.1945. Úlet do Fürth-Atzenhof u Nürnberg.

• 2./NAGr. 16. Trupové označení "??+? ?". Graz - Thalerhof 3/1945-5/1945, České Budějovice 21.4.1945, 4.5.1945 odletěla do Zeltwegu.

Byla v Budějovicích noční bitevní jednotka?

K 21.4.1945 se část noční bitevní 2./NSGr. 10 přesouvala z Ennsu (kde bylo letiště?) do Budějovic. Zdroj. (Prý byla od března do 3.5.1945 ve Welsu.)

Wels 3/1945-3.5.1945, Budějovice, Aigen im Ennstal 8.5.1945.

----------

Na letišti se objevily stíhačky od II./JG 52 jak o tom svědčí Bf 109 K-4 zanechaný v Budějovicích.  Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny II./JG 52 - MAPA. Dne 21.4.1945 byla v Hörschingu. Zdroj.

----------

23.4.1945 rozpuštěn Sanitätsflugbereitschaft 11 s letouny Fi 156 a Ju 52/3m.

Na letišti byla zanechána stíhačka od 101. Honi Légvédelmi Vadászrepülő Osztály jak o tom svědčí maďarský Bf 109 G-14 tam zanechaný (4.5.1945 zbývající stroje zapálili v Raffeldingu) a bitevník Fw 190 F-8 "maďarská 70" "6" od 102. vadászbombázó osztály ve společnosti letounů od Stab a I./SG 10. Na těchto rakouských letištích byla vidět maďarská jednotka - MAPA. Maďaři u nás.

----------

----------

25.4.1945 z Welsu přeletěla bitevní 10.(Pz)/SG 9 s Hs 129 do Německého Brodu. Pravděpodobně tu tehdy zůstal jeden Hs 129, který byl po válce nalezen.

----------

26.4.1945 šest Mustangů od 332nd FG, 15th USAAF z Itálie doprovázelo nad Prahu průzkumný F-5 Lightning. Na letišti v Budějovicích zaznamenán 1 kus Me 262.

26.4.1945 Sověti obsadili Brno.

26.4.1945 bylo zasaženo nádraží u Mladého.(?)

----------

Ještě 27.4.1945 disponovalo letiště v Budějovicích 80 m³ paliva J2, takže mohlo zajistit alespoň minimální provoz kompletovaných Me 262. Protože však zpráva pochází z hlášení IX. (J) Fliegerkorps, nemůžeme tvrdit, že zmíněná zásoba byla určena pro Me 262 z podniku LBB. IX. (J) Fliegerkorps byl operační celek Luftwaffe, zatímco LBB průmyslový podnik. Letiště v Budějovicích navíc figurovalo mezi možnými základnami proudových strojů právě IX. (J) Fliegerkorps.

----------

----------

----------

----------

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

Na základě rozkazu se do Kbel na samém konci války přesunula část JG 300, vedená již jako Jagdgruppe 300. Po startu ze Salzburg-Ainringu s mezipřistáním v Budějovicích zde přistálo několik strojů III. a IV./JG 300. Fotky prý z Kbel. Bf 109 G-10/R3 WNr. 151965 "žlutá 5" od 3./JG 300. 1, 2, 3, "Žlutá 9" 4. Neznámá 5. Kdy?

Kdy z Hörsching přiletěla bitevní II./SG 10 s letouny Fw 190? Provoz na letišti Hörsching ukončen 4.5.1945.

Příslušníci Gruppenstab:

Velitel Staffelkapitän 4./SG 10 Oblt. Pohl. Piloti: Ofw. Josef Enzensberger.

Velitel Staffelkapitän 5./SG 10 ?.

Velitel Staffelkapitän 6./SG 10 ?.

----------

Kdy přiletěla noční bitevní 2./NSGr. 10.

----------

4.5.1945 přiletěl z Raffeldingu (západně Linz) noční stíhač Ju 88 G-6 W.Nr. 422134 "W7+OK" vybavený radiolokátorem FuG 220 Lichtenstein SN-2 a výzbrojí Schräge Musik od 4./NJG 100. Nedoletěl do Kbel jako zbytek Staffel.

4.5.1945 vedení průzkumu s fotografováním - Melk, Budějovice, Linz, Bruck, Graz, Klagenfurt, Zagreb bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА. Nad Budějovicemi zaznamenány dva Fw 190 patrolující na 6 000 m. Deník bombardovací divize.

----------

5.5.1945 vedení průzkumu - Budějovice, Linz, Graz, Zagreb bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА. Deník bombardovací divize.

5.5.1945 k večeru jednotka české policie v počtu asi 13 mužů s asi 6 ozbrojenými muži skupiny Macháček obsadila rozhlasový vysílač v Husově kolonii. Z prostor radnice bylo zahájeno čs. vysílání na frekvenci 1 744 kHz (délka vlny 172 m). Zdroj.  Zdroj. Zdroj.

Velitel letiště Oberst Bayer.(?)

5.5.1945 po 21. hodině do Rožnova přijel německý velitel letiště Budějovice, protože v tu dobu vyzval rožnovský národní výbor německého vládního komisaře Mattousche, aby předal obecní úřad a jeho majetek a německým civilistům, aby byly odebrány radiopřijímače. Velitel letiště vyhrožoval členům národního výboru v Rožnově, že budou německými letadly z letiště Budějovice bombardovány Rožnov i s Budějovicemi, bude-li ubližováno a vyhrožováno německým civilistům. Zdroj.

----------

6.5.1945 ve 3.55 hod. s vyhlášením výjimečného stavu se radnice a vysílač dostala opět do rukou nacistů.

----------

7.5.1945 bombardování železniční stanice ve Znojmě, Dalešic a Náměště nad nad Oslavou a vedení průzkumu - Znojmo, Budějovice, Melk a Bruck bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА z letiště Trausdorf an der Wulka v Rakousku a letiště Röjtökmuzsaj v Maďarsku, přikryté stíhačkami od 288 иад, 10 шак, 17 ВА. Deník bombardovací divize.

7.5.1945 z rozkazu velitele jihočeské oblasti plk. pěch. Františka Vávry odjíždí na letiště policejní auto s npor. let. Felixem Marešem, 2 vojáky a 30 muži revolučních gard k zajištění letiště. Zdroj. Jsou zajati příslušníky 1./Fl.Ü.G. 1 Flugzeugüberführungsgeswader 1 (Gruppe Süd-Ost). Velitel Fl.Ü.G. 1 (Gruppe Süd-Ost) Maj. Edwin Brunner, velitel 1./Fl.Ü.G. 1 (Gruppe Süd-Ost) Oblt. Lang(?). Zdroj.

----------

8.5.1945 ráno generál von Runge vydal pokyn k odchodu německé posádky z města. Personál 1./Fl.Ü.G. 1 odjel s jedním náklaďákem směr Passau. Zdroj. Zajatce předali jiné jednotce.

8.5.1945 je vyhlášena mobilizace a z nastoupených záložníků je vytvořena stráž a velitelství letiště ve složení por. Binder, Šťastný, npor. Šindelář, dsl. Steibauer, Kašpar, Mikuška, Papáček.

Několik letounů od SG 10 pravděpodobně odletělo na letiště Ansbach-Katterbach. Video - američtí letci létali s Fw 190 "žlutá 8" a "<žlutá 2". S dalším přistáli na břicho. MAPA.

Ofw. Josef Enzensberger - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (28.2.1945) od 1./SG 10 uletěl k Američanům. Kam?

Několik letounů od noční bitevní 1./NSGr. 10 pravděpodobně odletělo na letiště Fürth-Atzenhof u Nürnberg. Video - zajetí  Ju 87 D-5 "??+CH". MAPA.

8.5.1945 zaznamenána dvojice Bf 109, která zkoušela útočit na stíhačky provádějící průzkum u Znojma. Deník bojové činnosti 3. stíhacího leteckého korpusu. Byly to poslední zaznamenané lety Luftwaffe. Odkud mohly být? Bf 109 byly nalezeny na letištích Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Skuteč, Moravská Třebová, Havlíčkův Brod, Budějovice. Rakouské letiště už byly asi všechny obsazeny. MAPA. Erich Hartmann je lhář. Deník bojové činnosti 5. letecké armády za květen 1945.

8.5.1945 dopoledne přijeli na náměstí první Američani.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Od rána 9.5.1945 se ale již opět ozývala hlášení, vytvářená Čechy a určená obyvatelům jihočeské metropole v souvislosti s postupy vojsk. Zdroj.

Hans Bauer, pilot Bf 109 od JG 77 (v květnu 1945 na letištích Skuteč a Moravská Třebová) byl odvelen, aby dopravil z Budějovic nová letadla (od již zrušené 16./EJG 2), aby bylo možné provádět vzdušnou obranu německého ústupu. Skupina absolvovala dobrodružnou cestu přes Jihlavu do Budějovic na nákladním automobilu poháněném plynem z dřevěného splynovače. Jeho Bf 109 ale nebyl připraven k letu. a tak si mohl Hans Bauer udělat ještě krátký výlet do Peček (Pečkův mlýn u Větřní). Pak nazpět do Budějovic, kdy už bylo možné startovat. Kam chtěl letět, když všechna letiště byla už opuštěna? MAPA míst, kde byly Bf 109 od JG 77.

Krátce předtím šel na přistání Fw 190, začal rolovat, ale podvozkem najel do kráteru a převrátil se. Hans Bauer, který byl jako další na řadě, k němu vyběhl a zjistil, že pilot byl v bezvědomí. Byl to jeho kamarád Heinz Sievers asi od místní jednotky SG 10. Dělali spolu pilotní průkaz. V Sieversově stroji bylo velké množství leteckého benzinu. Když se Sievers probral, oslavili své shledaní.

A tak ani nezpozorovali, co se kolem nich dělo. Z pozemního letištního personálu tu najednou nikdo nebyl. Jak se odsud dostat? Na stojánce byl Fw 190, který měl kola ale hluboko zarytá do vlhké země. Sám o sobě by startovat nemohl. A tak si přinesli lopaty a prkna a v rychlosti si položili odtahovou dráhu. Najednou se objevili čeští partyzáni a chtěli se letadel zmocnit. Svou lámanou češtinou, kterou uměl, na ně Hans zavolal, že to všechno za chvíli vyletí do povětří a že mají zmizet. Partyzáni okamžitě utekli. Pak byl před stroj zapřažen Bf 109 "bílá 12" jako tažný kůň. Vrtule se velmi rychle začala dotýkat země, takže bláto jen létalo. Ale druhé letadlo se uvolnilo a tak odstartovali na Větřní (okres Český Krumlov). Zdroj.

Zahájena činnost spočívající v zabezpečení objektů a leteckého materiálu. Od kdy?

Nedatováno.

Na letišti České Budějovice bylo nalezeno na 162 trosek letounů. Foto, foto2.

Celkový pohled od severovýchodu na jižní stranu letiště. Zleva hangár, vpravo je hangár Junkers zakrytý kabinou letounu Fw 190 F "-+-modrá 4" od II./SG 10.

, .

Za hangárem Delta (?), bývalý hangár MLL, bývalý hangár AK ČB, .. . V pozadí Fw 190 od I./SG 10?

Pohled od jihu na severní část letiště s leteckou továrnou.

.

Pohled od jihovýchodu na severní část letiště, hangár Pícha.

Bf 109 "bílá 4" , Bf 109 G-6/AS nebo G-14/AS "bílá 34" a "bílá 3" od průzkumné 3./NAGr. 14 , , , , . (?)

Stíhací Bf 109 K-4 od II./JG 52 , , .

Bitevní Fw 190 F-8/R1 "1" , "2" , "3" , , , "4" , , "5" od II./SG 10(?), "maďarská 70" "6" , a Maďaři u nás., "12" , "K" s bílým ocasem od Stab II./SG 10.

Německé letecké pumy: letecké pumy SC 50, vzadu SC 250 , , kontejnerové pumy AB 250 , , .

Trosky spojovacího Bf 108 Taifun "S3+YA" od Stab/SG 10 .

Bf 110 G od neznámé jednotky  a na šrotišti . Můžete to být noční průzkumná Bf 110 G-3 od 12./13. Ty v té době byly na polní letišti Jezbiny u Josefova.

Noční stíhací Ju 88 G-6 W.Nr. 422134 " W7+OK" vybavený radiolokátorem FuG 220 Lichtenstein SN-2 a výzbrojí Schräge Musik od 4./NJG 100. , , ,, .

Později byly letouny odtahány na šrotiště , , . Bitevní Hs 129 od 10.(Pz)/SG 9 z Welsu . V kabině Josef Bína.

9.5.1945 byl přijat název 1. jihočeská letka. Mjr. Vojtěch Skoba (ex. velitel Letky 63) přebírá velení letiště. Kdy?

9.5.1945 pilot čet. Jan Steinbauer zalétl ukořistěný letoun Fi 156 Storch.

Další let na Třeboň, Trhové Sviny, Kaplice a zpět vykonali čet. v z. František Papáček, ppor. Šindelář. (František Papáček zahynul 13.2.1947.)

Dále s ním létali piloti Jaroslav Kamarýt a čet. v z. František Papáček.

9.5.1945 nouzově přistálo letoun Fi 156 u želízkové cesty nad Sosní na polích u Strážkovic, kterým pilot Jan Steinbauer a kapitán ? letěli do Trhových Svin, kde při pohřbu Němci utýraných bratrů Mačích chtěli shodit na hrob věnec. Letadlo bylo kvůli hlídání přitaženo až k silnici a později do dvoru u Fankenborgů, odkud po rozmontování bylo odvezeno do Českých Budějovic. Podrobnosti.

9.5.1945 v 17.30 hod. se ve městě objevili první Sověti.

----------

10.5.1945 na náměstí slavnostní přivítání spojeneckých vojsk.

10.5.1945 odpoledne čet. v z. František Papáček létal nad náměstím , Josef Bína před Fi 156 Storch a před ? .

10.5.1945 vedení průzkumu - Zwettl, České Budějovice, Bruck, Linz, Klagenfurt, Maribor bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА. Deník bombardovací divize.

10.5.1945 večer letiště obsadila Рабоче-крестьянская Красная Армия. Sovětské jednotky se ubytovali v barákovém táboře, postaveném Němci za války.

----------

Během války bylo vyhlášeno celkem 329 leteckých poplachů.

----------

Při nacistických persekucích zahynuli členové AČB: V. Frojda, MUDr. V. Hrdlička, Dr. ing. O. Keller, Dr. ing. V. Svoboda, JUDr. S. Zikmund. Jako příslušníci zahraničního odboje padli v boji s nepřítelem letci AČB rtm. F. Marek a rt. R. Brázda. Další byli internováni v zajateckých táborech (kpt. J. Maňák). Domů do jižních Čech se nevrátilo 26 příslušníků zahraničního odboje.

Ihned v porevolučních květnových dnech byl zajištěn bývalý hangár MLL v Plonerově dvoře na Čtyřech Dvorech, kde Segelflugzeugaufbau und Gewerke zajišťovala výrobu a opravy německých bezmotorových letounů pro NSFK, odkud bylo postupně odvezeno 16 nových kluzáků Schulgleiter SG 38 a 4 nové větroně Grunau Baby IIb na Dubičné. Transportní vůz byl tlačen ručně, plachtaři jezdili na kolech. Po odvezení kluzáku vůz vrátili zpět do Českých Budějovic, kde naproti ROH (3 garáže vedle autobusové zastávky v bývalé vile NSFK) byl prázdný vlek garážován. Převážení trvalo až do konce léta. V Plonerově dvoře byl také objeven velký automobil Dodge, který jezdil na svítiplyn. Plnění jeho 3 láhví v českobudějovické plynárně.

Na letišti v Plané zůstalo několik motorových letadel, schopných letu.

Předsedou Českého národního aeroklubu odbočka České Budějovice byl zvolen předseda národního výboru města České Budějovice Dr. R. Bureš.

Odbor pro bezmotorové létání ČNA odbočka České Budějovice. Od kdy?

12.5.1945 byl vyzvednut ve Vyšší průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích neporušený větroň VSB 37. Křest na KOHINOOR . Kdy? Po drobných úpravách byl v listopadu 1945 na Dubičném zalétán Josefem Maňákem.

12.5.1945 ing. Vilém Hofman z rozkazu velitelství letectva nastoupil k leteckému útvaru na letiště Planá u Č. Budějovic, a to na vlastní žádost. Velitelem právě se tvořícího útvaru byl major letectva Vojtěch Skoba a jeho zástupcem npor. Felix Mareš. Byl jsem jmenován technickým důstojníkem útvaru a pověřen provedením inventarizace leteckého materiálu. Letiště v Plané jsem mohl nazývat "mateřským", neboť jsem se na něm naučil létat, absolvoval první samostatný let a nalétal prvou stovku hodin. Po usilovné práci byla hotova inventura provozuschopných, havarovaných a zcela zničených letadel. Mezi nimi byla také sportovní letadla, která patřila Aeroklubu Č. Budějovice, a to Be 150 (jednomístná cvičná stíhačka), Zlín XII, Bestiola Be 60. Celá řada německých stíhaček Bf 109, Fw 190 byla roztroušena na okrajích okolních lesů a skoro všechny opatřeny výbušninami, které se v několika případech staly příčinou smrti zvědavých návštěvníků. Součástí inventury byla také montážní linka Me 262 umístěná v levém rohu křižovatky silnic vedoucích z Plané a do Černého Dubu, naproti Dvora Koroseky. Montážní linka byla umístěna v dřevěné stavbě ve tvaru L. Uvnitř byly umístěny montážní vozíky, popojíždějící po kolejnicové dráze. Bylo tam celkem 7 částečně smontovaných stíhaček Me 262 a plné sklady křídel, kormidel, trupů a 12 motorů Jumo 004 ještě v bednách.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

----------

----------

----------

24.5.1945 byl zahájen výcvik nováčků.

----------

----------

26.5.1945 zřízena Technická správa Hradec Králové. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Čáslav, Chrudim, Josefov, Přibyslav, Moravská Třebová, České Budějovice.

----------

----------

----------

----------

----------

1.6.1945 byla zřízena Velitelství Leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

7.6.1945 zajatí příslušníci I./JG 52 pochodovali z Nové Bystřice do lágru u letiště v Českých Budějovicích. Lt. Walter Krause od 10.(Pz)/SG 9 si všiml letuschopného Hs 129.

----------

----------

----------

----------

11.6.1945 byla zřízena Letištní peruť České Budějovice pod velením mjr. Skoby, jejímž cílem je odminování techniky a budov, ochrana před rabováním a krádežemi a provedení inventarizace leteckého materiálu. Jedním z úkolů letištních perutí je i organizace a provádění oprav a zde se začíná psát historie leteckých opraven, která trvá po celou vojenskou historii letiště až do roku 2004. Zdroj.

----------

----------

----------

----------

15.6.1945 pod velením šrtm. Protivánka v bývalých provozovnách firmy Leichtbau GmbH (LBB) založeny opravny. Vybavení si přivezla z Plzně. Zdroj.

Od 20.6. do 2.8.1945 karanténa v lágru na kraji letiště.

3.8.1945 byli zajatci naloženi do dobytčáků a 4.8.1945 v 18 hodin vlak odjel směrem do Rakouska. Vezl personál jednotek I./JG 52, NAGr. 14 a 10.(Pz)/SG 9. Dojeli do Ruska a domů se většina vrátila koncem roku 1949.

V srpnu 1945 zahájen výcvik na loukách u Světlíku. Asi 60 zájemců.

Za týden byli zájemci rozděleni na dvě družstva po 30 členech a zahájili výcvik na svahu u Dubičného.

18.9.1945 dorazil pozemní sled No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF z Ruzyně.

----------

----------

----------

----------

22.9.1945 přiletěla No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF z Ruzyně. Přílet. Podrobnosti o 312. (Spitfire v Českých Budějovicích byly asi do listopadu 1948.)

, , , , , , , , , , Jiří Maňák, profesor Jaroslav Maňák , , , , , . Letce přivítal velitel 2. oblasti div. gen. Janáček.

----------

----------

Přidělení letounu ČNA odbočce Jindřichův Hradec.

----------

25.9.1945 vznikla 2. letecká divize (tvořil ji Letecký pluk 4 a Letecký pluk 5 – základem každého byla jedna z letek No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF.

Divizní pojízdné dílny s počty jeden kapitán, 1 rotmistr, 1 úředník a 38 civilních zaměstnanců. Zdroj.

----------

----------

----------

----------

29.9.1946 letecký den v Jindřichově Hradci.

----------

V září 1945 se Letištní peruť České Budějovice přejmenovala na Letištní peruť 2.

----------

K 1.10.1945 se V LO 2 a LNP 2 z Tábora přesunuly do Českých Budějovic.

2.10.1945 Velitelství letištní peruti 2 v Českých Budějovicích dopisem žádá ČNA odbočku Jindřichův Hradec o zaslání podkladů pro rekognoskaci budoucího letiště v Jindřichově Hradci.

Podle Mojmíra Prokopa: teoretický pilotní výcvik v budově průmyslovky vedený ing. Hofmanem, brigáda na stavbě nového hangáru na letišti Planá o prázdninách, vedení aeroklubu jim prominulo dluh (podobně Pavel Horan, Karel Oberleitner, Karel Fiala, Vlasta Brejcha a další) a potom výcvik s učiteli létání škpt. Kamarýt, M. Papáček sen., ing. Hofman na motorových letadlech. Pilotní zkoušky po necelých 8 letových hodin. nesmělo se to nikam psát!

28.10.1945 vzniklo nové Velitelství letectva 2. oblasti v Českých Budějovicích. V LO 2 se přejmenovalo na Velitelství leteckého týlu 2. oblasti.

28.10.1945 Letištní peruť 2 převzala do své péče 2. ld.

28.10.1945 byli ti co složili zkoušku A v českobudějovické besedě za potřesení rukou plukovníkem Hlaďo přijati za plachtařský potěr.

Českobudějovické strojírny, dříve Friedrich Beckhoff, národní správa, České Budějovice 1945-1947

Vznikla Letištní správa České Budějovice. Zabezpečuje letový provoz 2. ld.

V barákovém táboře byla ubytována sovětská jednotka, proto personál Squadrony scháněl ubytování ve městě a okolí. Po jejich odchodu koncem roku 1945, kdy jaksi objekty zapomněli předat, trvaly do jara 1946 práce  na jejich uvedení do obyvatelného stavu.

Na podzim roku 1945 se v čakovické Avii podařilo soustředit sedmnáct jednomístných letounů Me 262, pravděpodobně všech ve verzi Me 262 A-1a a jeden dvoumístný letoun, který byl ve verzi Me 262 B-1a. Jako první byl do Avie dopraven téměř kompletní letoun Me 262A z Ruzyně, další čtyři letouny bez motorů byly dovezeny z Českých Budějovic, kde zůstaly po odchodu Rudé armády. Zbývajících třináct letounů (ve kterých byl i zmíněný dvoumístný Me 262 B) bylo dovezeno ze žateckého letiště. Co nám tato fakta sdělují? Předně to, že potvrzují informace, že boje o letiště v Ruzyni byly po celou dobu květnového povstání velmi intenzivní, což mělo za důsledek, že většina strojů (resp. již vraků) Me 262 zde zanechaných, byla pro možnou kompletaci nových letounů nepoužitelná. Naopak – žateckému letišti se intenzivní boje vyhnuly, Luftwaffe sem stáhla postupně Ruzyně všechny zbylé letuschopné Me 262 a proto se zde později nalezlo nejvíce použitelných strojů. Tento vysoký počet zachovalých letounů ovšem nekoresponduje s vzpomínkami stíhacího esa Waltera Schucka, který jako příslušník JG 7 prožil evakuaci letiště v Žatci a podle jeho slov byly neletuschopné stroje vyhozeny do povětří (což asi pravda zcela není, jak nám dokazuje značný počet letounů Me 262 převezených z tohoto letiště do pražské Avie). Zajímavý je i fakt, že přímo z výrobní linky závodu LLB byly do Avie dopraveny čtyři Me 262 A bez motorů. Předně je nutno podotknout, že se jednalo o úplně nové stroje z výrobního bloku 501.xxx a je zajímavé, že existují fotografie závodu LBB po jeho bezprostředním obsazení ze strany Rudé armády, kde je vyfocen jeden letoun Me 262 A kompletní – tj. i s motory, což svědčí o tom, že Rudá armáda pravděpodobně kompletní letouny z LBB odvezla pro svoji potřebu testování (pravděpodobně se jednalo o jeden, max. dva kusy).

V prosinci 1945 přestěhoval prof. Jaroslav Maňák meteorologickou stanici ze Stecherova mlýna na vodárnu, v Mánesově ulici, kde byla lépe zajištěna dostupná a stálá služba.

Cvičný soubor Spitfire a Bf 109. Motor Bf 109 vysadil, npor. Jindřich Bílek se zachránil pomocí padáku. Kdy?

2.1.1946 se Velitelství leteckého týlu 2. oblasti přejmenovalo na Velitelství leteckých základen 2. oblasti.

14.3.1946 se Letištní peruť 2 přejmenovala na Leteckou základnu 2 (LZ 2) VÚ 5491. Do ní byla včleněna Letištní správa České Budějovice.

K 1.4.1946 (1.8.1946) u 2. ld zřízena Cvičná letka 2. Zabezpečovala bojový výcvik absolventů LVA a pilotních škol LU, docvičovala a přezkušovala piloty, kteří z různých příčin přerušili bojový letecký výcvik na dobu delší jednoho měsíce, a přecvičování stíhacích pilotů na dvoumotorové letouny.

Letouny 1. letky LP 4. Kdy?

Kdy?

5.5.1946 v 6 hod. ráno rachot tříčlenného roje letounů Spitfire budil občany. Dopoledne na náměstí oslava květnových dnů zakončená průletem devítičlenné skupiny letounů Spitfire od 2. letecké divize. Ve 14 hod. byl vztyčením vlajky zahájen letecký den uspořádaný Českým národním aeroklubem sledovaný více než 10 000 diváky. Mjr. Jiří Maňák předvedl akrobacii na větroni Jeřáb DFS Kranich. Piloti Leteckého pluku 4 a Leteckého pluku 5 se 14 letouny Spitfire pod vedením plk. J. Hlaďa předváděli bombardování a útoky na pozemní cíle. Skupina letounů Spitfire pod vedením škpt. Karla Pošty předváděla slétanost. Samotný velitel předvedl akrobacii na svém letounu Spitfire.

S bleskem Spitfire LF.Mk.IXE " TE515"  létal škpt. let. Karel Pošta.

, , , .

Ortofotomapa , severní strana , , jižní strana . Na okraji západní strany letiště je rozebraný letoun s jedním křídlem odmontovaným, které leží opodál.

Umístění nástřelného valu na severní straně. (Náčrtek z roku 1948?) Kdy bylo vybudováno? U západního prahu dráhy radiotechnického zařízení. Kde a od kdy?

1.6.1946 byl šrtm. Protivánek pověřen vybudováním dílen. Přišli občanští pracovníci Novák, Batista, Novotný, Ondok a Hucek, Jako voják základní služby a později občanský pracovník nastoupil Josef Scheinpflug. Později velení převzal škpt. František Fronc. Zdroj.

V červnu 1946 Josef Pavlíček a další létali na letišti v Plané nízké lety s větroněm Grunau Baby IIb.

30.6.1946 plachtaři odjeli do Kralup nad Vltavou na přeškolení na naviják, kde létali na dvousedadlových větroních DFS Kranich II, přeškolili se na naviják s ŠK 38 a na jednosedadlové větroně Grunau baby IIb. Instruktory nám dělali Háza a Roček, vlekalo se dvouplošníkem C 14. Miloslav Papáček byl jako jediný přeškolen na větroň Grunau Baby IIb instruktorem Ottou Bergmanem.í

7.-8.9.1946 se oslavovalo 6. výročí založení No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF a při té příležitosti byl odhalen první po válce postavený pomník padlým válečným letcům za přítomnosti generálů Vicherka, Janouška a vojenských leteckých přidělenců USA, Británie a Jugoslávie. Odhalení pomníku letců v Českých Budějovicích 8.9.1946.

Foto směrem od jihozápadu na jižní stranu letiště. .

Zleva letoun Oxford "KP-2" od LP 24 z Plzně, Auster III "IR-2" od velitelského roje 3. ld v Brně, prostřední letoun Piper L-4 "BY-3" od velitelského roje LP 10 ve Kbelích.

, .

Předválečnou tradici rovněž obnovuje Aeroklub České Budějovice, v jehož řadách působí aktivní i záložní důstojníci letectva.

V září 1946 se z Havlíčkova Brodu  přesunul LP 25 s letouny Pe-2 a UPE-2. Kvůli rozběhu výcviku u SVS se pluk opět brzy stěhoval.

Od 1.10.1946 Letecká hlídka Letectva Sboru národní bezpečnosti.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

K 20.11.1946 se LP 25 přesunul na letiště Plzeň-Skvrňany.

1.2.1947 vzniklo Stíhací výcvikové středisko při velitelství 2. letecké divize na personální a materiální bázi LP 5 v Českých Budějovicích. Mělo za úkol zabezpečit bojový stíhací výcvik 1. turnusu frekventantů LU  na S 89 a od roku 1948 na S 199. Dostala letouny od Leteckého pluku 4, Leteckého pluku 5, Leteckého pluku 10, Leteckého pluku 12 a od Letectva SNB.

22.6.1947 aeroklub zorganizoval letecký den sledovaný více než 12 000 diváky. Zúčastnili se ho i vojenští zástupci Jugoslávie a britský vojenský atašé plk. White. Letecký den zahájil předseda aeroklubu gen. Vávra. Akrobacie škpt. Pošty, předvedení skupiny letounů Spitfire, předvedení letounu Mosquito za letu na jeden motor a přemetu, akrobacie zlínské pilotky Krajčové, vzlet tří větroňů za letounem Čáp s vystoupením mjr. Maňáka s větroněm.

1.7.1947 byl zahájen pravidelný letecký provoz ČSA na lince Praha - České Budějovice letouny C 103. , .

K 1.8.1947 Velitelství letectva 2. oblasti reorganizováno na Velitelství II. leteckého sboru.

K 1.8.1947 byla zrušeno Velitelství leteckých základen 2. oblasti.

V I. LO v Praze převzal působnost v oblasti materiálně technického a týlového zabezpečení na základě teritoriálního členění: zabezpečoval letectvo v rámci V I. a II. LS na území Čech. Od 1.8.1947 byla LZ 2 podřízena V 1. LO.

8.8.1947 Pavel Horan zahájil výcvik na pilota turistických letadel na letounu Piper L4H OK-XIF s učitelem létání praporčíkem letectva Kamarýtem.

31.8.1947 letecký den na letišti Staňkov. Předvedení letounů Spitfire.

25.10.1947 Pavel Horan před zkušební komisí Ministerstva dopravy vedenou ing. Weysserem udělal pilotní zkoušky, po nalétání 13 hodin 5 minut. Poté krátce létal sólo s Praga E 114.

Prof. Jaroslav Maňák se vzdal své poslední funkce předsednictví v Odboru pro bezmotorové létání ČNA odbočka České Budějovice v roce 1947.

28.10.1947 průlety dvou skupin (sedmi a devítičlenné) letounů Spitfire nad českobudějovickým náměstím.

K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.

2.12.1947 se během cvičného letu zřítil jihozápadně letiště rt. Richard Nerger z kursu č. 1 s letounem S 89 "TE577" od SVS. Příčinu nebylo možné zjistit.

Od 12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům  ----------

Od 10.5. do 16.10.1948 výcvik v rámci Akce DI.V květnu 1948 byl zahájen přeškolovací kurz na S 199 pro 33 židovské piloty. Pro výcvik na Spitfiry byly zde od 7.10.1948 připraveny 4 letouny, ostatních 14 letounů bylo předáno k přípravám k prodeji, který se uskutečnil v období září až prosinec 1948. Z pokračovacího výcviku na letounech S 199 a S 89 v kurzu v LVA v Hradci Králové přešlo do Českých Budějovic počátkem září 1948 13 židovských pilotů. Podrobnosti.

Aeroklubáci létali s letouny Piper L4H brzy ráno od 5. do 7 hodiny ráno a večer až do setmění, než začínalo rozmisťování světel po dráze na travnatém povrchu. Sobotní odpoledne a neděle byly plně aeroklubáků.

18.5.1948 na palubě letounu C 103 OK-ZDL od ČSA uletěli štábní kapitáni Jaroslav Šodek a Jiří Mikulecký, kapitán Vladimír Kopeček, nadporučíci Josef Ruprecht a Vladimír Soukup, rotmistři Stanislav Nosek a Rudolf Fifka, desátník v záloze Václav Kühnel. Přistáli v München a později do Manstonu. Úlety českých a slovenských pilotů.

24.5.1948 úlet frekventant II. turnusu SVS rtn. František Novák mladší s letounem S 199.54 "KS-10" do Mnichova . Úlety českých a slovenských pilotů.

23.6.1948 během vzletu byl letoun S 199.68 "NO3" od SVS odtrhnut na malé rychlosti, došlo k přetažení letounu a pádu z 20 m. Rt. František Machala z kursu č. 2 zahynul. Letecká badatelna.

1.7.1948 došlo k rámcování V II. LS. Ta spolu s rámcovým velitelstvím 6. ld, LP 25 (19.7.1948 z podřízenosti vyjmut) a CL 2, dále rámcové velitelství V II. LS, a dále útvary již dříve rámcovaného I. LS - LP 41 a CL 1 přecházejí do podřízenosti 2. letecké divize.

19.7.1948 uletěl S 89 "SL631" "MP-7" do americké zóny. Por. Milan Hořava při přistání havaroval. Úlety českých a slovenských pilotů.

V červenci 1948 SVS přejmenováno na Stíhací kurz. Později přejmenován na Pilotní stíhací kurz.

Od července 1948 se LP 4 přesouvá  na letiště Plzeň-Skvrňany. Přesunut k 1.9.1948.

Ortofotomapa.

14.9.1948 nehoda letounu S 199.127. Během vzletu při prvním samostatném letu nezvládl jankovitého "Mezka" mladý frekventant z kursu č. 3 rotný František Kvasnička. Během rozjezdu mu letoun "utekl" ze směru, po odpoutání od země stroj zachytil pravým křídlem a pravým podvozkovým  kolem o násep střelnice. Letoun se stočil, dopadl na letištní plochu, vlivem porušení palivové instalace došlo k požáru. Ten v několika okamžicích zachvátil celý letoun. Pilot byl sice obětavým zásahem z letounu vyproštěn, později v nemocnici ale rozsáhlým popáleninám podlehl. Protipožárními prostředky, které byly na letišti k dispozici nebylo možno požár letadla lokalizovat, stroj kompletně shořel. Letecká badatelna.

8.10.1948 v prostoru obce Černice zřícení hořícího letounu C.104.101. Rt. Alois Pilař a rt. Jiří Keřtof zahynuli. Prasklé palivové potrubí.

28.10.1948 Pavel Horan provedl poslední orientační let s letounem Piper L4H OK-XIF.

Předsedkyně akčního výboru Aeroklubu České Budějovice roztaženými pažemi zabránila Pavlu Horanovi v nastoupení do Pipera s již běžícím motorem Na zadním sedadle seděl učitel létání spprap. Kamarýt.

V listopadu 1948 odletěl poslední 18. kus S 89 do Kunovic. Letouny přelétávali již izraelští piloti.

V závěru roku 1948 LZ 2 přechází pod velení 2. LO.

V roce 1948 do opraven přišli občanští zaměstnanci Kárl, Musil, Ulmann. Do funkce náčelníka opravny byl ustanoven pan Šnejdar. Zdroj.

8.2.1949 byly LP 4 a LP 5 přesunuly do podřízenosti V III. LS v Brně. 

K 15.2.1949 je nařízeno rámcování velitelství 2. ld. CL 2 přešla do podřízenosti LP 5.

18.2.1949 během přeletu z Českých Budějovic do Prahy vrtulník VR-3.1 s posádkou kpt. let. Josef Němeček, por. let. Zdeněk Wágner a cestující gen. Lomský havaroval poblíž obce Hosty (okres České Budějovice). Přetržení hlavní ojnice motoru. Tvrdé přistání. Zlomený příďák, poškozeny listy.

V březnu 1949 se Pilotní stíhací kurz přestěhoval do Zvolena do podřízenosti 4. ld.

V roce 1949 byla vybrána 10 ha plocha na lukách u dvora Světlík. Vzniklo nové rovinaté letiště určené pro moderní výcvik na větroních s dvojím řízením DFS Kranich. Přesun hangáru z Plané na Světlíky. Kdy?

1.5.1949 byl zorganizován letecký zájezd do plachtařské školy v Medlánkách s cílem získat oprávnění k vzletům větroňů DFS Kranich II pomocí aerovleku. Jeli Horan, Pavlíček, Bradáček, Špot, Oberleitner, Liška, Jícha. Létalo se na i větroních Zlín Z 24 Krajánek a Zlín Z 25 Šohaj. Vlekař Vlk vlekal s C 23. Instruktoři Hanzlian a ing. Svinka.

Od kdy naviják Stratílek.

29.5.1949 první vzlet pomocí navijáku kluzáku Schulgleiter SG 38 s gondolou a větroně Grunau Baby IIb. Létalo se na přední závěs a později na střední - závěs byl umístěn téměř v těžišti dole u lyže. Při vhodném východním nebo západním větru se dosahovalo a na celé lano se dosahovalo výšek 400 až 500 m. Zpět jsme tahali lano na trubce s hákem. Byla to otročina. V Motoru nám udělali zpětný navijáček na benzínový motor a později jsme tahali lano traktorem Svoboda. Instruktor Jan Paťha.

Než byl na Světlíky převezen a postaven hangár z letiště Planá, převážely se kluzáky a větroně z Dubičného přes Hlinsko a Vráto na podvozku a zase zpět. Kdy se dostavěla dřevěná ubykace vedle hangáru? Kdy se přistavěl kus nového hangáru?

VSB 37 . Kdy? Hangár již stojí.

K 20.6.1949 se LP 5 přesunul  na letiště Plzeň-Skvrňany.

V Plané zůstává pouze CL 2 spolu s Leteckou hlídkou Bezpečnostního letectva a pozemními útvary. Začátek výstavby betonové dráhy, trvající do jara 1952.

V červenci 1949 na Světlíkách se létal krajský přebor. Mimo jiné Josef Pavlíček létal navijáky s DFS Kranich OK-9009 se členy plachtařského klubu DOSLET Sfinx.

22.6.1949 Josef Pavlíček letěl s dvoumístným větroněm Zlín Z 130 Kmotr OK-1245 s instruktorem Ing. Elsnicem v Táboře. Po 30 minutovém aerovleku do Českých Budějovic přelétl DFS Kranich (Jeřáb) OK-9014 po vypnutí ve Veselí nad Lužnicí za 45 minut. Přistál na letišti Světlíky.

Prof. Jaroslav Maňák * 8.3.1881 ještě plachtově létal v roce 1949.

2.9.1949 Státní bezpečnost zabavila pilotní diplom Pavla Horana. Referent mu řekl: "Vy jste se stavěl proti vyakčnění letců ze západu a proto vám diplom zabavujeme".

4.9.1949 bylo slavnostně otevřeno nové plachtařské letiště Světlíky. Na větroni VSB 37 létal jako host mjr. Jiří Maňák, v dvojvleku za K 65 Čápem letěli ve větroních Grunau Baby IIb Pavel Horan a Josef Pavlíček.

V září 1949 lety se zapůjčenými C 3B pro ostré střelby DPL a VKPL v Boleticích.

Od 1.10.1949 dostala LZ 2 nové krycí číslo VÚ 7488. Její letouny byly označovány písmenem F.

15.2.1950 byla 2. ld zrušena.

15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1) s podřízenou Spojovací četou - radio družstva (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Staňkov, Klatovy, Strakonice a České Budějovice).

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

18.4.1950 rt. Martin Funka s letounem Avia C 2 B-1 ev.č. 509  od LP 5  při náletu na zemědělce u Strakonic zabil Františka Bláhu. Letoun se zřítil a pilot zahynul. Letecká badatelna.

4.6.1950 Jan Krlín absolvoval zkoušku C.

12.6.1950 se po startu na navijáku z letiště Světlíky přelétl Josef Pavlíček s větroněm Zlín Z 24 Krajánek OK-8183 nad Dubičné, kde nalétal 2 hodiny 55 minut.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

28.6.-9.7.1950 účast CL 2 na přípravě a provedení Jihočeské výstavy v Soběslavi, vystoupení v rámci armádního dne tamtéž dne 9.7.1950 - akrobacie C-104, bojový nálet roje C-2 na pěchotu. Provedeno 294 letů.

K 1.7.1950 byla LZ 2 reorganizována na Letištní správu 2 České Budějovice.

V roce 1950 se konaly I. jihočeské plachtařské závody na letišti Světlíky řízené Mojmírem Prokopem. Naviják Stratílek, větroně Zlín Z 24 Krajánek, Zlín Z 125 Šohaj a Grunau Baby IIb. Kdy?

Jan Řehoušek vpravo táhne Krajánka. Kdy?

Kamil Bradáček a stojící Jan Řehoušek . Kdy?

3.-4.9.1950 předváděcí a vyhlídkové lety v rámci leteckého dne na letišti Světlíky, závěrečné defilé CL 2. Nasazeno 13 letounů, provedeno 204 letů.

9.10.1950 Josef Pavlíček letěl s větroněm Zlín Z 125 Šohaj OK-0700 cílový let 115 km do Plzně za 4 hodiny a 9 minut. Spolu s ním letěl s dalším Šohajem Z. Jícha. První přelet z Českých Budějovic západním směrem.

V září 1950 spolupráce s DPL a VKPL a "lehčí bojové úkoly" s letouny C 2 v rámci spolupráce s 1. pěší divizí, dále kromě svých letounů ošetřuje 37 uložených C 104.

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.

Od 15.12.1950 radiolokační stanoviště Hlavní radarová ústředna na Kopci Praha s podřízenou 3. radarová stanice České Budějovice. Přehledový radar RZ III (ukořistěný FuMG 80 Freya). Do 1.4.1952?

V roce 1950 plachtařské výkony: Josef Pavlíček - rychlostní let na trojúhelníkové trati s výkonem 65 km/hod, Kamil Bradáček přelet do Třebíče 120 km, J. Zimmermann přelet do Žiliny 302 km a Karel Oberleitner přelet do Rajec (okres Žilina) 306 km.

K 15.1.1951 byla CL 2 zrušena.

K 15.1.1951 byla Letištní správa 2 České Budějovice přejmenována na 2. letištní správu České Budějovice.

K 1.2.1951 2. letištní správa České Budějovice reorganizována na 2. letištní prapor.

K 1.4.1951 bylo u 51. lp celkem 30 kusů C 2 a sedm S 199, umístěných v Plzni a v Českých Budějovicích.

15.4.1951 LNP 2 ukončil svoji činnost a evidenci osob převzala územní vojenská velitelství. Mobilizační úkoly plněné útvary byly přeneseny na náčelníky štábu jednotlivých útvarů letectva. Dosavadní LNP 2 byl reorganizován na 2. výcvikové středisko letectva.

V roce 1951 s větroněm Zlín Z 125 Šohaj dosáhl RNDr. L. Háza absolutní výšky 8 066 m a vytvořil tím československý rekord.

Svazarmovci si museli najít nové letiště. Profesor Maňák díky svým měřením a pozorováním nalezl vyhovující plochu nedaleko vesnice Hosín.

K 30.1.1952 předání radarové hlásné služby od letectva k PLOSÚ. Celkem bylo předáno deset radarů RZ III. Veliteli 158. hlásného praporu bylo předáno šest RZ III umístěných po dvou na stanovištích Trpísty, Janovice nad Úhlavou a České Budějovice. Dosavadní velitelé radarových stanovišť zůstali do 29.2.1952 za účelem zapracování nových velitelů od 158. hlásného praporu, dále do 31.3.1952 byl za stejným účelem ponechán na místě původní personál letectva.

Od 1.4.1952 radiolokační stanoviště 2. radiotechnická stanice Švábův Hrádek PLOSÚ s radarem RZ III.

Na jaře 1952 dostavěna betonová dráha.

23.4.1952 převzal zástupce velitele 1. letecký stíhací pluk škpt. Bílek letiště.

28.4.1952 z Mladé přiletěl první roj letounů S-102 od 1. lsp. Přistál npor. Hájek, por. Birko, por. Sejrek a ?.

K 1.5.1952 byly zřízena divizní velitelská stanoviště (DVS). Ty měly Radiotechnické stanoviště (RTS). Žatec, Dobřany, Plzeň-Skvrňany, České Budějovice.

Od 1.5.1952 radiolokační stanoviště Radiotechnická stanice Švábův Hrádek s radarem P-3a. Do 1.9.1952 ve prospěch 1. lsp. Do 15.6.1955.

10.5.1952 z Mladé přiletěl jeden roj 9. leteckého stíhacího pluku.

18.6.1952 vichřice poškodila letoun Avia C 2 (výr. č. 791) od 1. lsp a kurýrní stroj K 75, který do Budějovic přiletěl krátce před vichřicí, byl vytržen ze země i s kotvami, které ho poutaly a odnesen 200 m daleko. Letecká badatelna.

8.7.1952 ortofotomapa Švábův Hrádek. K porovnání 1.7.1946.

4.8.1952 poslední lety na letišti Světlíky. Přesun na Hosín.

Hangár byl rozebrán a znovu postaven na letišti Hosín. Kdy?

15.8.1952 z Mladé přiletěl 9. lsp.

K 18.8.1952 se 51. lp přesunul do Mladé.

1.9.1952 v Českých Budějovicích vzniklo velitelství 1. letecké stíhací divize.

1.10.1952 v Českých Budějovicích vznikl 19. letecký stíhací pluk.

V prosinci 1952 bylo 2. výcvikové středisko letectva zrušeno.

Asi do 31.12.1952 2. radiotechnická stanice Švábův Hrádek PLOSÚ. Přesun na Zhůří.

.

Od 1.11.1954 označení 1. slp, 9. slp a 19. slp.

V květnu 1955 se 19. slp přestěhoval do Bechyně.

Od 15.6.1955 Plukovní hláska 155. radiotechnického pluku Švábův Hrádek.

Od 15.6.1955 6. radiotechnická hláska (naváděcí) Švábův Hrádek.

Od 15.6.1955 7. radiotechnická hláska. Kde?

15.6.1957 ortofotomapa Švábův Hrádek.

Letecká střelnice Dolní Slověnice 2.9.1962 , , , .

Pamětní deska na domě v centru Českých Budějovicích, kde žili Maňákovi.