Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

České Budějovice Budweis

Vojenské cvičiště Čtyři Dvory

Světlíky

Planá Plan

Fliegerhorst Budweis

Od 1.10.1942 do konce války Budějovice Budweis

MAPA

03.09.2019

Historie

V Českých Budějovicích předvedl Henry Beudet dva vzlety své montgolfiery Ville de Macon. Postaveny byly čtyři stožáry a šamotová pec pro výrobu horkého vzduchu. V neděli 18.10.1874 se přišlo na vzlet horkovzdušného balonu z bývalého Střeleckého ostrova u vodárenské věže podívat více než 3 000 lidí. Let trval 8 minut a balon přistál ve Čtyřech Dvorech. Další neděli 25.10.1874 se opět počasí vydařilo, lidí přišlo ještě více a tak Beudet vzlet zopakoval. Let byl opět krátký a balon doletěl k Hannovu Dvoru.

Od roku 1886 Franz Weyde (1839-1924) prováděl meteorologické měření v rámci Meteorológiai és Földdelejességi Magyar Királyi Központi Intézet od roku 1894 Meteorológiai és Földmágnesességi Magyar Királyi Központi Intézet v Budapešti.

17.2.1894 do Čech připlul balon z Berlína řízen Lt. Grossem. Přeletěl nad Dobrovicí u Bechyně a pak přistál severně od Českých Budějovic.

V září 1895 císařské manévry u Kaplice. Použitý balon měl objem 1 000 m³ a byl naplněn svítiplynem v českobudějovické plynárně za nádražím a byl přemisťován k Velešínu, Netřebicům a Kaplici. helo6203.jpg (390236 bytes)

V období 1905-1912 se blízké okolí města stalo častým cílem vojenských balonů, startujících ze základny Wiener Neustadt a Linz. 


V roce 1910 se mezi Sokoli zrodilo Aviatické družstvo Sokola českobudějovického. Členové Karel Mottl, vrchní pokladník Českobudějovické záložny, F. Tomšů, velkoobchodník, a V. Tomšů, majitel informační kanceláře. Těm se podařilo zorganizovat 9.10.1910 představení aeroplánu na vojenském cvičišti ve Čtyřech Dvořích. Ortofotomapa 1952 a 2011. Vojenské cvičiště bylo v prostoru dnešních ulic Větrná, Emy Destinové a Oskara Nedbala. helo8421.jpg (129105 bytes)  Letiště byl rozbahněné a dělalo problémy jak letci tak i obecenstvu. Dopoledne se ing. Kašpar dvakrát pokusil o vzlet ale ale silný vítr ohrožoval bezpečnost a tak od dalších pokusů těšně před veřejnou produkcí bylo upuštěno. K večeru nastala veřejná produkce. Rozjezd byl dlouhý až 200 m a po dosažení výšky 25 m pokus o zatáčku znamenal klesání a tak ing. Kašpar po 56 sec. přistál u Plonerova dvora. Po novém vzletu snad do výšky 30 m byl ing. Kašpar byl nucen opět přistát. Po dosednutí zničil vrtuli. S náhradní vrtulí vzlétl do výšky asi 35 m, v zatáčce však letadlo začalo opět klesat a po 80 sec. přistálo. Ještě čtvrtý pokus ale ani tentokrát letadlo neletělo déle než minutu. A nastala noc. Počet návštěvníků se odhadoval na 30 000. Akce byla vysoce zisková.


14.5.1911 na polích u Včelné přistál balon s následníkem rakouského trůnu Františkem Ferdinandem d ́Este a jeho doprovodem.


4.8.1912 Eugen Čihák se svým letounem typu E létal 14 minut. Počet návštěvníků se odhadoval pouze na několik tisíc. Akce byla prodělečná. Pak se tradovalo, že Kašpar loni odnesl peníze a letos Čihák létal.


V roce 1913 zde měl své vystoupení Oswald Kahnt s letounem vlastní konstrukce. Dne 10.5.1913 provedl na Čtyřech Dvorech 17 min. let a následující den dva lety po 8 minutách. Létala i pilotka.



od 1.11.1918 do 27.11.1918.

V listopadu 1918 byl Český aviatický klub obnoven jako Československý aviatický klub.

od 27.11.1918 do 1919.


5.1.1919 kolem 15 hod. z Lublaně via Salzburg přiletěl s letounem Hansa Brandenburg Jaroslav Samek a Libuše Lepařová. Přistáli u staroměstského hřbitova. Druhého dne letěli do Prahy.

od 1919 do 27.12.1921.


10.2.1920 požádala Československá letecká dopravní společnost radní města České Budějovice o svolení vybudovat v okolí města letiště. Dokument.

Od roku 1920 prováděl meteorologické měření prof. Jaroslav Maňák ve Skuherské ulici.

16.4.1920 na vojenském cvičišti Čtyři Dvory havaroval letoun italské vojenské mise Caproni Ca.3, který přiletěl z Prahy-Kbel. Při přistání zavadil dvouplošník o střechu jedné z budov rolnické školy, po dopadu na blízkého pole explodovala nádrž a tříčlenná posádka Tenente Domenica Bolognesiho zahynula.

V roce 1920 zahájil První pražský letecký podnik Falco svou leteckou činnost. JUDr. Zdeněk Lhota odkoupil v listopadu 1920 od pana Žužmana starý a přestavěný Albatros D.II (s rakouským civilním označením A-62) a původním sériovým číslem 53.05. Zároveň s ním zakoupil i dvoumístný UFAG C.I. Oba stroje byly přelétávány 28.11.1920, ale pro špatnou viditelnost musely přistát téhož dne u dvora Světlík.

UFAG C.I přistál 4.12.1920 ve Kbelích, ale Albatros D.II dorazil do Prahy po železnici.


1.7.1921 prof. Jaroslav Maňák přestěhoval meteorologickou stanici, která byla součástí sítě Státního ústavu meteorologického do Stecherova mlýna, 28 m od budovy mlýna a 5 m od náhonu. Byla na květinové zahrádce (srážkoměr a větroměr byly umístěny v zeleninové zahrádce).

od 27.12.1921 do prosince 1926.


 .


V pátek 27.7.1923 na ustavující schůzi Aeroklubu v Českých Budějovicích (AČB) v kavárně "U Volbrechtů", dnes v ul. N. Frýda, byl  zvolen přípravný výbor za předsednictví majora letectva v.v. Huga Oldřicha Betky, projednána žádost k okresní politické správě o schválení stanov a navázán kontakt s Aeroklubem republiky Československé v Praze.

V roce 1923 na vojenském cvičišti Čtyři Dvory poprvé detachement Leteckého pluku 1 z Prahy-Kbel. Postaveny dva stanové hangáry. Dne 10.8.1923 přiletěly dva letouny Aero A 15 vybavené rádiem

20.8.1923 na pozvání velitelství 5. pěší divize por. Vondrášek svezl starostu města Otakara Svobodu, poslance Kříž, místní redaktory, zástupce AČB.

18.11.1923 letecký den SK České Budějovice na vojenském cvičišti Čtyři Dvory v režii soukromé letecké společnosti z Plzně. Na pořadu byla přednáška o aviatice, vzlety cestovního aeroplánu a akrobatická produkce. Prvá část pořadu minula bez nehody. Letadlo, obsazení vždy 5 cestujícími, vzlétlo třikráte, zakroužilo nad městem a okolím a šťastně se vrátilo. Ale následující produkce - skok padákem - skončila neštěstím. Letadlo, opětně cestujícími obsazené, bezvadně se vzneslo, kroužilo nad městem, a když pak ve výši asi 600 m vracelo se nad cvičiště, seskočil s něho - podle pořadu - vedle pilota sedící akrobat Ant. Ježek. Při seskoku měl se otevřít padák, který měl Ježek upevněný na zádech. Když akrobat seskočil s letadla, učinil ve vzduchu několik přemetů, ale padák se neotevřel. Akrobat řítil se dolů, ještě několikráte se ve vzduchu převrátil a dopadl u silnice vedoucí k Branišovu, hlavou do pole, osetého žitem, a tisíce lidí se všech stran letiště spěchalo na místo neštěstí. Nešťastný letec byl mrtev. Měl zlomenou páteř a hlavu vraženou do ramen. Mrtvola byla prohlédnuta lékařem a dopravena do márnice na obecní hřbitov. Produkce na letišti byly ihned ukončeny a obecenstvo se rozešlo. Letec Ježek pocházel z Humpolce, byl 27 letý a svobodný. hel950.jpg (242899 bytes)  Zdroj.


V březnu 1924 se konala první veřejná akce AČB, kterou byla přednáška šéfkonstruktéra továrny Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha-Vysočany ing. A. Husníka "O letectví", doprovázená diapozitivy.

Pomník letci Jos. Ježkovi odhalen byl v neděli 7.6.1924 u Čtyř Dvorů. Ježek, býv. legionář a vojenský letec, pracoval v letectví, pokoušel se o zlepšení systému padáku a svými krkolomnými produkcemi doufal získati potřebný kapitál, aby mohl svou myšlenku uskutečnit. Stal se však obětí své práce. Okrašlovací spolek ve Čtyřech Dvorech ujal se myšlenky zřídit pomník neohroženému průkopníku letectví. Jest to úhledný jehlanec z černého leštěného mramoru a s fotografickou podobenkou letcovou. Slavnostní odhalení pomníku, jež se konalo pod protektorátem velitele 5. divise p. generála Horáka, zúčastnila se čestná setnina pěšího pluku č.1 z Českých Budějovic s praporem a hudbou, p. generál Horák a více důstojníků a obě organisace legionářů, okrašlovací spolky z Č. Budějovic a Čtyř Dvorů, Aeroklub z Čes. Budějovic, sportovní klub z Č. Budějovic, zástupci okres. správní komise města Č. Budějovice, obce Čtyř Dvorů a množství obecenstva. V průvodu, který vyšel o 2. hodině z Jirsíkova náměstí v Českých Budějovicích, šli i dva bratři a sestra nešťastného letce. Na místě slavnosti uvítal účastníky předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, načež vojenská hudba zahájila slavnostní akt zahráním smuteční písně ruské "Kol slaven". Potom promluvil předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, po něm za českobudějovický Aeroklub p. inž. Zmrzlý, jenž poukázal k významu letectví a k nevyhnutelným obětem, jichž vyžaduje si každý pokrok v oboru technickém. Při závěrečných slovech jeho byla s pomníku sňata rouška. Potom promluvili ještě za Čsl. obec legionářů p. Mataš, za sportovní klub českobudějovický p. V. Stehlíček, za okresní správní komisi p. Štěpka, ze Svazu okrašlovacích spolků p. Šindelář. Na konec poděkoval pokladník Okrašlovacího spolku čtyřdvorského p. Matoušek všem korporacím a jednotlivcům, již se o postavení pomníku zasloužili, i všem řečníkům a hostům. Slavnostní akt zakončila hudba zahráním státních hymen. Zdroj.

V červenci 1924 na vojenském cvičišti Čtyři Dvory detachement Leteckého pluku 1 z Prahy-Kbel. Velitel npor. let. František Křečan (velitel Letky 34).

18.7.1924 v 8.40 hodin se zabil polní pilot npor. let. František Křečan a pozorovatel por. děl. Jaroslav Vondrášek. Letoun Šmolík Š-2.32 (původně Š-M-2.10) pro požár se zřítil během nouzového přistání u obce Hrdějovic. Shořeli. Letecká badatelna. Letecký pluk 1 v té době měl v podřízenosti: Letku 2, 4, 32, 34, 71, 81.

26.7.1925 letecký den v českých Budějovicích za účasti letounů Leteckého pluku 1. Létalo dvanáct letounů. Vybrali se peníze na památník zahynulým letcům.

12.8.1924 se detachement Leteckého pluku 1 přesunul do Horažďovic.


25.1.1925 umřel Hugo Oldřich Betka. Po zemřelém H. Betkovi zvolen do čela AČB ing. Zmrzlý.

Odřeknutí nabídky Ministerstva národní obrany o předání některých vyřazených vojenských letadel řady Albatros, Anatra, Gotha a Salmson, protože AČB neměl dosud letiště ani hangár.

26.7.1925 letecký den na vojenském cvičišti Čtyři Dvory za účasti letounů Leteckého pluku 1. Létalo dvanáct letounů a navíc dvoumotorový bombardér Liore et Olivieri LeO 7 havaroval při příletu u Tábora. Vystoupení akrobatické trojky, vedené npor. Františkem Malkovským na letounu Avia BH 21.96. Vybrali se peníze na památník zahynulým letcům.


9.4.1926 byla založena Místní skupina MLL v Českých Budějovicích.

5.7.1926 jedním z otočných bodů během celonárodní navigační soutěže, závodu o "Cenu Českého slova", byla na náměstí, kde časoměřičská i pořadatelská komise u Samsonovy kašny nelenila a mezi přihlížejícími diváky se jí podařilo na místě získat do MLL přes dvě stě nových členů.

15.8.1926 letecký den MLL a leteckého detašmánu.

24.10.1926 se konala ustavující valná hromada Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích. Předsedou byl zvolen vládní rada Josef Tomka.

Pomník byl odhalen až 28.10.1926 helo6734.jpg (2741110 bytes). Stav k 22.9.2013.

, , od prosince 1926 do 1939.

Snahy o rozšíření členské základny, pořádání přednášek a modelářských výstav. Během prvního roku existence vzrostl počet odboček ve městě z dosavadních osmi (771 členů) na dvanáct s 1 619 platícími členy. V celých jižních Čechách bylo záhy založeno na třicet dalších místních organizací, krajově sdružených do několika žup. S počtem téměř 2 000 členů byla po Praze druhou největší základnou MLL v Československu.

V roce 1926 AČB bez aktivity.


V roce 1927 AČB bez aktivity.

Vojenské cvičiště Čtyři Dvory. Zleva originální francouzský stíhací Dewoitine D 21. Kdy? Od roku 1927?

9.10.1927 letecký den Západočeského Aeroklubu v Plzni z letiště Bory.


Neúspěšné pokusy činnovníků AČB o jednání se zemědělci v Českém Vrbném, Dasném a Hrdějovicích ohledně výkupu pozemků na zřízení letiště.


V roce 1929 v Českých Budějovicích se uskutečnily první leteckomodelářské závody.

Novým předsedou AČB zvolen divizní generál Stanislav Čeček. (Od února 1929 převzal funkci velitele Divise 5 Českých Budějovicích. V této funkci setrval do května 1930.) Byl spoluzakladatelem MLL v Praze.)

V roce 1929 navázána spolupráce mezi AČB a MLL.

V neděli 28.7.1929 na vojenském cvičišti Čtyři Dvory uspořádán letecký den. Štábní kapitán František Malkovský na letounu Avia BH 21.96 předvedl všechny ukázky leteckého umění a akrobacie. Byla přítomna celá Letka 2 s pěti letadly a dále 4 letadla z letky škpt. Malkovského (Letka 61) a letadlo pro osobní lety propagační... Český deník, 27.9.1929

Třetí zleva divizní generál Stanislav Čeček. Josef Maňák * 17.2.1918, prof. Jaroslav Maňák * 1881, Jiří Maňák * 16.12.1916.

19.9.1929 u Českých Budějovic havaroval letoun Aero A 1.28 L-BAAK od Moravského aeroklubu. Kde to bylo? Letoun 11.11.1929 zrušen.

11.2.1929 bylo ve Stecherově mlýně naměřeno –42,2 °C. To je nejnižší teplota, jaká byla v historii na území Česka.


10.1.1930 se konala komisionální prohlídka vybraných lokalit za účasti zástupců Ministerstva veřejných prací, Ministerstva národní obrany a Československých státních aerolinií. Za AČB se zúčastnil gen. Čeček, za MLL Eduard Pech a za město náměstek starosty O. Svoboda. Komise provedla pochůzku po třech vybraných lokalitách východně od města (u Suchého Vrbného, Světlíky, u Českého, dnes Nového Vráta), aniž by vyslovila závazný výsledek, pouze doporučila městu provést zákresy v katastrálních mapách, vyhotovit řezy terénem a zjistit sondami geologické poměry spodních vrstev terénu.

27.2.19360 starosta města dr. Albín Dlouhý i městská rada souhlasili aby AČR byl zplnomocněn zahájit práci na přípravě projektu společně se zástupci města.

Místní skupina MLL v Českých Budějovicích pod vedením prof. Jaroslava Maňáka ustavila Plachtařský odbor MLL v Českých Budějovicích. První byl do ústředního plachtařského kurzu MLL (kde?) vyslán nejstarší syn prof. Maňáka Jaroslav.

29.5.1930 div. gen. Stanislav Čeček umřel. Po jeho smrti se ujímá vedení AČB Dr. ing. O. Keller.

16.8.1930 byly posouzeny ostatní vybrané lokality - čtyřdvorské cvičiště, lokality u Vidova, Haklovy Dvory, České Vrbné a dodatečně před příjezdem komise byly díky iniciativě prof. Maňáka do průzkumu zahrnuty pozemky poblíž obce Planá. Prof. Maňák vedl v předstihu jednání s majiteli pozemků v Plané, kteří byli ochotni je prodat za poloviční cenu než např. v Českém Vrátě a informoval o tom zástupce pražských institucí, účastnících se práce v komisi.

Komise po zevrubném posouzení rozhodla pro Planou, zřejmě díky výhodnějším podmínkám pro získání pozemků než u ostatních vhodných lokalit.


Od 29.7. do 23.8.1931 probíhal v bezprostřední blízkosti Bystřice pod Hostýnem na návrší Pastvisko nad obcí Chomýž první celostátní plachtařský kurs. Jeho oficielní název byl Škola bezmotorového létání MLL a jeho úkolem výcvik plachtařských instruktorů pro celou republiku. Chomýž navštívil i prof. Maňák se syny.

V srpnu 1931 Jaroslav Maňák úspěšně absolvoval plachtařský kurz (kde?) a stal se prvním jihočeským plachtařem. Brzy po té ale náhle zemřel.

Předsedou AČB zvolen prof. Jaroslav Maňák. Ten řídil i Župní organizaci MLL v Českých Budějovicích a výstavbu letiště v Plané. Přispěl k zavedení provozu ČSA a úředně rekognoskoval terén pro další českobudějovická letiště v Dubičném, na Světlíkách a Hosíně.

Provoz kluzáků v 30. letech u Světlíků na pozemcích Suché louky. Kdy?

31.12.1931 městskou správou zakoupeny pozemky pro budoucí letiště u Plané. Celková výměra 54 hektarů a 94,35 m² za 1 527 610 Kčs. Hospodářská krize.


V roce 1932 se Jiří a Josef Maňák přihlásili do plachtařského kurzu pro začátečníky ve středisku MLL v Přestavlkách u Čerčan (okres Benešov). Absolvovali jej ve dnech 1. až 20.8.1932 a zároveň dojednali koupi kluzáku Skaut.

Prvním plachtařským letištěm se staly svahy vrchu Šlemberka u Srubce, kde se zkoušely starty pomocí gumového lana.

Od září 1932 provoz kluzáků u obce Dubičné.

Ještě na podzim byl zorganizován první plachtařský kurz pod vedením pplk. Tesaře.

Utvoření společného Plachtařského odboru MLL spolu s AČB pod vedením ing. J. Koutka. Bylo k dispozici 5 kluzáků a dobře vybavená dílna pro jejich stavbu a opravy. Kde? 

V roce 1932 ale nepřišla ze státního rozpočtu ani koruna na výstavbu letiště, tak město využilo nezaměstnané. Českobudějovický Pomocný sbor uvolnil prostředky na výplaty pro asi 80 dělníků a 6.12.1932 začaly první výkopy. 

helo9464.jpg (142588 bytes), helo9463.jpg (141948 bytes)helo9465.jpg (142573 bytes).

hel844.jpg (189585 bytes) Na fotce z roku 1932 stojí prof. Jaroslav Maňák u meteorologické budky v květinové zahrádce u Stecherova mlýna.


Pracovní morálka nebyla nijak vysoká a ani počasí nebylo příliš příznivé a tak hodnota úprav neodpovídala prostavěné částce.

V červnu 1933 Pomocnému sboru došly peníze a práce se zastavily.

Ve školním roce 1933-34 ve Vyšší průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích byla zahájena stavba školního větroně EL 2 M Šedý vlk "Šumava".


V dubnu 1934 po řadě jednání a průtahů zvítězila ve veřejné soutěži firma ing. Matyáš a ing. Moučka. Práce pokračovali.

Zvolen nový výbor AČB v čele s předsedou ing. J. Koutkem, tajemníkem V. Frojdou, pokladníkem F. Vydrou a šéfpilotem ing. A. Boettnerem.

V květnu 1934 AČB vstoupil do Affilance sdružených Aeroklubů, jímž byla dosavadní roztříštěnost klubové činnosti zmírněna a všechny aerokluby na území státu se jako autonomní jednotky spojily do ARČS.

Po dohodě velitele 5. dělostřelecké brigády  gen. Vedrala s představiteli MLL a AČB byly adaptovány dvě bývalé stodoly na provizorní hangáry a byla umožněna činnost civilních leteckých složek na vojenském cvičišti Čtyři Dvory.

Prof. Maňák za pomoci syna Jiřího vedl elementární plachtařské kurzy na vojenském cvičišti Čtyři Dvory.

17.6.1934 propagační akce AČB a MLL. PO MLL v Českých Budějovicích pokřtili kluzák Zlin Z V jménem Budvar.

23.6.1934 letecký den MLL pro školy.

26.8.1934 letecký den na vojenském cvičišti Čtyři Dvory za účasti 15 letadel. Vystoupení akrobata šrtm. Františka Nováka. Počet návštěvníků asi 15 000.

Od roku 1934 rádiový zaměřovač (radiogoniometrická stanice) byl v hostinci U vrtule pana Šedy nedaleko Stecherova mlýna.


Adaptace Plonerovi stodoly na vojenském cvičišti ve Čtyrech Dvorech za hangár AČB.

Do služeb AČB přijat jako učitel létání J. Steinbauer, rodák z Trhových Svinů a bývalý stíhací pilot Leteckého pluku 3.

Letecká sbírka pomohla konečně zahájit motorové létání s vlastními klubovými letadly.

Od května 1935 v leteckém rejstříku zapsán letoun Avia BH 11.8 OK-BUA a letoun Letov Š 218 OK-BUB, zakoupená od voj. správy po 500,- Kč za stroj pro akci Tisíc pilotů republice.

5.5.1935 z Prahy přiletěly a zakroužily nad Českými Budějovicemi prvá dvě letadla AČB, Letov Š 218 OK-BUB řízený ing. Boetnerem s pasažérem ing. Mrázem a Avia BH 11.8 OK-BUA řízená ing. Němcem, doprovázená pěti letadly ARČS a jedním letounem Moravského Aeroklubu.

21.5.1935 firma dokončila práce na úpravu letištní plochy u Plané. Bylo ale ještě nutné dostavět příjezdovou komunikaci, letištní komunikace, provést odvodnění, konečnou úpravu ploch a výstavbu objektů.

  Jižně Stecherova mlýna je rádiový zaměřovač (radiogoniometrická stanice).

Ing. J. Kubeš, prof. střední průmyslové školy stavební vedl na letišti v Plané plachtařský výcvik. Byl realizován autovleky až do zkoušky "B", další stupeň "C" a výkonnostní lety se uskutečňovaly na svazích Dlouhého vrchu u Dubičného.

14.-15.9.1935 II. národní let RČS. Posádka AČB Steinbauer - ing. Koutek na 13. místě.

Od září 1935 Letov Š 239.9 OK-LEI. helo6191.jpg (810318 bytes)

Úspěšná reprezentace pilotů AČB v navigační a rychlostní soutěži ČSR "Štefánikův memoriál" v Bratislavě - Vajnoroch. Posádka Š 239 OK-LEI ve složení Steinbauer - ing. Hofman obsadila mezi 45 účastníky první místo a získala broušený pohár ARČS - první velkou trofej pro domácí aeroklub.

Celoroční činnost vykázala 5 832 starty, nalétání 606 hod. a zařazení 20 žáků do pilotního výcviku.

Od prosince 1935 Letov Š 118.28 OK-BUC.

První tři nehody ale bez zranění.

Sedm členů AČB se podrobilo úspěšně pilotní zkoušce před zkušební komisí. Mezi nimi byla i jedna žena, slečna M. Doubková.

Vycvičeno již 20 pilotů motorových letadel. AČB měl tři školní a tři sportovní letouny.


Velký hangár financovalo Ministerstvo veřejných prací helo9447.jpg (143330 bytes), helo9448.jpg (39931 bytes)další dva stavěl AČB a MLL díky peněžním darům a za pomoci místních firem, které věnovaly různý materiál nebo provedly práce jen za režijní ceny.

Už během roku 1935 architekt Sláma z Prahy vypracoval projekt hangáru AČR, s jehož výstavbou bylo započato v roce 1936. Finanční prostředky byly shromážděny cestou sbírky, kdy Českobudějovická spořitelna přispěla částkou 20 000 Kč, obdobnou částku přislíbilo Ministerstvo veřejných prací a Ministerstvo národní obrany, firma bratří Petrášů dodala zdarma 2 000 cihel a podobně.

Hangár MLL byl dřevěné konstrukce a vešlo se do něj 10 sestavených letadel , helo9450.jpg (142841 bytes)helo9445.jpg (143874 bytes), jižní štít hangáru helo9443.jpg (142279 bytes), helo9446.jpg (143083 bytes), severní štít hangáru helo9444.jpg (143927 bytes).

Od března 1936 Praga E 114.17 OK-BUD.

23.4.1936 kolaudace vzletové a přistávací dráhy a poté plocha letiště přešla do státní správy. Od léta 1936 začal AČB využívat letiště, ale letadla musela vždy navečer přelétnout zpět na čtyřdvorské vojenské cvičiště, kde byly provizorní hangáry. Odvodňovací práce pak další provoz na letišti zabránily.

10.5.1936 účast pilotů AČB na závodech "Hallerova západočeského okruhu" v Plzni. Umístění: 9. ing. Boettner - Šmicer na Š 239, 11. Steinbauer - Michl na E 114.

24.5.1936 letadlo AČB předvedlo nálet na město Borovany, kdy složky CPO měly ukázkově zareagovat. Na náměstí před domem č. 53 byla instalována elektrická siréna, přes rozhlas byla ukázka komentována. Po tomto programu provedl pilot Steinbauer ukázky letecké akrobacie. Podrobnosti.

21.6.1936 se budějovičáci účastnili slavnostního otevření hangáru Pošumavského Aeroklubu v Klatovech.

Koncem srpna 1936 Slávek Rodovský a Jarmila Králová s větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol" se zúčastnili leteckého dne.

Od 18.9.1936 Praga E 39.17 OK-EBG.

Od 20.11.1936 Beneš-Mráz Be 60 OK-BUE.

Instalace nočního rádiového zaměřovače Marconi Adcock Vysoko frekventní radiozaměřovač (VF/Z) DFG 26/4. Podrobnost. Kdy a kde?


12.1.1937 byl hangár MLL dokončen. Téměř současně byl dohotoven i státní hangár železné konstrukce.

Předsedou AČB zvolen brigádní generál Bedřich Neumann. Kdy? (Od 30.9.1935 převzal funkci velitele Divise 5 v Českých Budějovicích. V této funkci setrval do roku 1939.)

29.3.1937 zahájen kurz praktického výcviku žáků letecké branné předvýchovy. Kurz zahájil předseda klubu gen. Bedřich Neumann.

Od 16.6.1937 Zlín Z XII.142 OK-BUF od AČB. U letounu J. Kostner.

V předvečer leteckého dne dorazil z Prahy po 44 minutách letu na dvoumotorovém dopravním letounu Airspeed AS 6 Envoy I OK-BAL od ČSA na letiště v Plané ministr veřejných prací ing. J. Dostálek. Po prohlídce letištní plochy a hangárů jednal se zástupci města a AČB o zahájení pravidelné letecké dopravy na lince Praha - Č. Budějovice a o budoucím možném spojení jihočeské metropole s Brnem, Bratislavou a západočeskými lázněmi.

Předehrou k leteckým slavnostem byl přílet ministra národní obrany F. Machníka na letiště v Plané, kdy si za doprovodu funkcionářů AČB a MLL prohlédl dokončovanou stavbu hangárů, motorová letadla, větroň "Šumava"  a další tři kluzáky.

Od 26.6.1937 Beneš-Mráz Be 50.15 OK-EAN pro AČB.

26. a 27.6.1937 se konalo slavnostní otevření třetího hangáru AČB. Hangár byl spojen s jednopatrovou budovou s dílnou, kanceláří, společenskou místností a bytem mechanika.

Součástí leteckého dne byla cílová soutěž a turistický let sportovních letadel z celé ČSR "Nad jihočeskými hrady a zámky". V čele závodu se umístily posádky AČB: 1. ing. K. Svoboda - Dr. ing. V. Svoboda, 2. R. Hansa - O. Teller.

Letov Š 329 OK-LED od VAP helo9437.jpg (142382 bytes), Letov Š 239 OK-LEI helo9451.jpg (144416 bytes), Letov Š 239 OK-LEI a za ním Praga E 114 OK-BUD helo9452.jpg (143409 bytes), Praga E 114 OK-BUD helo9439.jpg (143003 bytes),

Zlín Z XII OK-BUF helo9453.jpg (143150 bytes), Letov Š 218 OK-BUB, za ním Letov Š 239 OK-LEI, úplně vzadu Aero A 125 OK-LIU od MLL v Praze helo9458.jpg (143015 bytes)

vzlet kluzáku helo9460.jpg (142661 bytes), větroň Grunau Baby II (z Lišova ?), Letov Š 239 OK-LEI, Aero A 125 OK-LIU od MLL Praha, OK-MLA? helo9470.jpg (198407 bytes), dvoumístný větroň EL 2 M Šumava od Jihočeské župy MLL v Českých Budějovicích helo7562.JPG (751853 bytes),

Aero A 34 Kos helo9438.jpg (144752 bytes), lehká nehoda Š 118 či Š 218 helo9440.jpg (142165 bytes).

27.6.1937 se v Plané poprvé představili vojenští letci. Na 22 000 diváků shlédlo mimo jiné útok letadel Letov Š 328, napadení bombardéru rojem stíhaček Avia B 534 a vrcholnou akrobacii trojice Novák, Široký, Hubáček na letadlech Avia Ba 122. Předvedli se též sportovní piloti AČB a po celou neděli se konaly nad městem oblíbené vyhlídkové lety obecenstva s třímotorovým fokkerem.

Akrobat František Novák helo9456.jpg (142650 bytes), helo9454.jpg (143502 bytes), helo9455.jpg (143231 bytes), helo9457.jpg (142034 bytes), parašutista helo9441.jpg (143633 bytes), Avia Ba 122 a František Kučera helo9436.jpg (144167 bytes), .

 

Avia/Fokker F VIIb helo9434.jpg (143259 bytes), Avia B 534 helo9435.jpg (142433 bytes), Aero A 100 od Letky 72 a větroň Zlín s gondolou helo9459.jpg (143016 bytes). Kdy?

Na mezinárodní soutěži "Raduno del Littorio" v Itálii startoval mezi 86 posádkami z celé Evropy i letoun Be 50 OK-EAN s posádkou Steinbauer - ing. Z. Svoboda. V silné konkurenci získaným počtem bodů měli šanci umístit se v čele závodu, avšak nakonec skončili třináctí po zdržení pro opravu vrtule, poškozené nezaviněnou srážkou s větším ptákem. Video.

Ustavení dvou mezinárodních rekordů FAI na 100 km trati s letounem Praga E 114. Zasloužila se o něj pilotka M. Doubková, když dosáhla na uzavřeném okruhu v uvedené kategorii rychlosti v sólo letu 143,85 km/h. a pak ještě s cestující 143,83 km/h. Kdy?

V září 1937 propagační letecký den v Soběslavi, kam přes nepříznivé počasí dorazila z Českých Budějovic dvě letadla s větroněm.

Od 8.9.1937 Praga E 39.27 OK-BUG pro AČB.

Na bezmotorových letounech uskutečnili plachtaři AČB a MLL celkem 1 726 startů a nalétali 6 hod. a 2 min. Zároveň bylo vycvičeno 14 pilotních žáků se zkouškou "A", deset se zkouškou "B" a dva na větroních se zkouškou "C".

Závěrečná kolaudace se uskutečnila 13.12.1937 a letiště mohlo být konečně plně provozováno.


Státní veřejné letiště České Budějovice - Planá. Polní letiště - vojenské cvičiště Čtyři Dvory.

Od 5.2.1938 Beneš-Mráz Be 50.22 OK-EAT.

Od 25.2.1938 Beneš-Mráz Be 50.41 OK-EFO.

Od 21.3.1938 Praga E 39.2 OK-BUH.

Ve dnech 24. až 26.3. a 3. a 4.4.1938 nad Č. Budějovicemi létal německý letoun Ju 52/3m. Nereagoval ani na vystřelení signální rakety správou letiště. Poslanec Alois Neumann interpeloval v poslanecké sněmovně, kde se dožadoval zřízení hlídky.

12.4.1938 se rozhodli občané Českých Budějovic uspořádat sbírku na koupi bojového letounu pro armádu. Odvážné studentky ze školní odbočky MLL českobudějovického lycea zahájily sbírku pro regionální dobrovolnou nadaci "Jižní Čechy armádě". Za pár měsíců bylo od občanů získáno 1,7 milionu a za ní zakoupeno šest bojových letadel. Na přístrojových deskách měly zapuštěny pětihaléřové mince.

16.4.1938 založena Četnická letecká hlídka České Budějovice. S letounem B.534.341 OK-PAZ přiletěl z kbelského Leteckého skladu 1 por. let. Josef Kloboučník. helo7143.jpg (150016 bytes) Retuš stojánku pod zadní částí trupu.

25.4.1938 s letounem B.534.340 OK-PAW přiletěl z kbelského Leteckého skladu 1 velitel por. let. Jan Klán.

1.5.1938 se u východního okraje letiště zřítil s letounem Beneš-Mráz Be 50.15 OK-EAN nebo Be 50.22 OK-EAT nebo Be 50.41 OK-EFO během přistávacího manévru. Pilot pokladník AČB Otta Teller zahynul, spolucestující J. Shrabal přežil s těžkým zraněním.

8.5.1938 v 11.15 hod nehoda EL 2 M Šumava od Jihočeské župy MLL v Českých Budějovicích u letiště. Ztráta rychlosti v zatáčce před přistáním, vývrtka. V poslední chvíli se sice podařilo vývrtku vybrat, ale větroň v přízemním letu narazil do terénní vlny u silnice na obec Homole. Instruktor Josef Maňák lehce zraněn, žák Jiří Srnec utrpěl zlomeninu páteře.

12.5.1938 po 15. hod. se konalo vojenské letecké cvičení v počtu 10 letounů. Při cvičném náletu na letiště musel jeden stíhač dokonce nouzově přistát a zraněni byli des. pilot Slivka a ppor. Tokar, kteří byli převezeni do místní vojenské nemocnice. Letadlo samo pak utrpělo jen malá poškození.

Od 21.5.1938 přešly ČLH podarmádní podřízenost. Až 22.5.1938 v 11.25 hod. velitel ČLH České Budějovice obdržel rozkaz, že od 21.5.1938 14 hod.je podřízen velitelství Hraniční oblasti 31!

Bezprostřední ohrožení ČSR sousedním fašistickým Německem se odrazilo i v činnosti AČB. Během květnové a zářijové mobilizace nastoupili jeho piloti jako záložníci do voj. posádek na polních letištích, další členové dokončovali urychleně výcvik na motorových letounech. Byl omezen sportovní provoz, na letišti v Plané přistávala a startovala stíhací i bombardovací letadla, určená k ochraně vzdušných hranic Československa.

13.6.1938 byly ČLH propuštěny z armádní podřízenosti zpět pod pravomoc ministerstva vnitra. ČLH České Budějovice provedla ve prospěch vojáků celkem 16 letů. Spolupráce srádiovým zaměřovačem.

20.6.1938 zabloudil letoun ČLH České Budějovice ve výšce 200 m nad rakouský Aigen im Mühlkreis.

21.6.1938 hledal npor. Jan Klán u Kvildy německého Junkerse ale nenašel ho. Letěl tam i letoun ČLH Plzeň.

Do 25.6.1938 byly již k dispozici tři Avie B.534, třetí pilot šrtm. Karel Weiss.

Účast posádek AČB ve složení Steinbauer - ing. Koutek a ing. Z. Svoboda - ing. Konečný na mezinárodním okružním "Letu kolem států Malé dohody". Kdy?

Hangár MLL helo9432.jpg (144471 bytes) v pozadí hangár AČB.

27.6.1938 v 14.10 hod. přistál poddůstojnický čekatel Rudolf Dietrich s letounem Fw 44 D-EUGI.

K 1.7.1938 sloužil u ČLH České Budějovice velitel a pilot npor. let. Jan Klán, 2. pilot stržm. Karel Weiss.

19.8.1938 v 14.30 hod. letoun ČLH České Budějovice donutil k přistání balon třech švýcarských sportovců HB-BIM u obce Klášter u Nové Bystřice. Velitel balonu Dr. Erich Rudolf Tilgenkampf. Po vysvětlení odjeli vlakem do Curychu.

V roce 1938 ve Vyšší průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích iniciativou prof. Jaroslava Maňáka byla započata stavba větroně VSB 37.

12.9.1938 provedl npor. Klán na Avii B.534.341 OK-PAZ zakročovací let ve směru Písek proti neohlášenému volně letícímu balonu. Východně Lišova zjistil, že jde o balon HB-BIA, který byl účastníkem mezinárodních závodů Coupe Gordon Bennet.

23.9.1938 mobilizace. Personál ČLH České Budějovice byl přidělen k Náhradní peruti Leteckého pluku 1 v Hradci Králové.

Všichni se těšili a připravovali na letecký den, naplánovaný na 25.9.1938, kterého se měli zúčastnit plachtaři z celých jižních Čech - Č. Budějovic, Jindřichova Hradce, Kamenice n. Lipou, Lišova, Tábora, Bechyně, Strakonic, Písku, Vodňan a další. Bohužel sílící agresivní politika sousedního Německa tuto akci zmařila.  

V září 1938 letiště stupeň dokončení 20 %, výstavba pozastavena.

27.9.1938 z Kbel se přesula Polní povětrnostní stanice 12 do Čtyř Dvorů.

28.9.1938 oficiálně Vojenská letecká přejímací správa převzala v Letňanech šest letounů Š.328 ze sbírky "Jižní Čechy armádě". Ještě ten den z nich shazovali nad Č. Budějovicemi letáky, v nichž armáda děkovala občanům za jejich dar. Letouny patřily Letce 2.

Správce rádiového zaměřovače byl pro špatnou službu v roce 1938 propuštěn. Kdy?

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

17.10.1938 se Polní povětrnostní stanice 12 přesunula do Hradce Králové.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Státní veřejná letiště sloužící jak potřebám civilního letectví, tak i vojenského. Jsou to Praha-Ruzyně, Zbraslavice, České Budějovice, Přibyslav, Strakonice, Křižanov, Zlaté Moravce, Slatinské Doly.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

Koncem roku 1938 zálet kluzáku Elsnic EL 1 pana Huberta Pátka.

Celkem bylo vycvičeno 80 pilotních žáků se zkouškou "A" (přímé lety a 22 adeptů se zkouškou "B" (lety se zatáčkami), nalétáno 28 hod. 45 min. při 4 585 gumostartech s aerovlecích za motorovým letadlem.


4.1.1939 navštívila starostu města deputace velitelství Leteckého pluku 1 v čele s velitelem pluku plk. let. Robertem Ellnerem a předala mu pamětní album leteckých snímků jihočeských měst.

Bývalý správce rádiového zaměřovače pomáhal německým jednotkám obsazovat budějovické letiště.

Němci zabavili letadla AČB, část přesunuta na Slovensko.

31.3.1939 zrušena ČLH České Budějovice.

V květnu 1939 byl kluzák Elsnic EL 1 zabaven Němci v hangáru Místní skupiny MLL v Českých Budějovicích.

NSFK létal na Dubičném s kluzákem Schulgleiter SG 38 s gondolou a větroněm Grunau Baby IIb. Od kdy?

Segelflugzeugaufbau und Gewerke na Čtyřech Dvorech zajišťovala výrobu a opravy německých bezmotorových letounů pro NSFK. Od kdy?

Ve spolupráci s organizacemi domácího odboje zajišťován odchod vojenských i sportovních letců do zahraničí.

Po zřízení protektorátu nabyl také u nás účinnosti německý zákon č. 827 z 26. 6. 1935 (tzv. Luftschutzgesetzt). Dřívější nařízení v podobě zákona O ochraně proti leteckým útokům ze dne 11.4.1935 a vládního nařízení ze dne 18.10.1935 zůstaly v platnosti i nadále (na základě výnosu říšského protektora ze dne 4.9.1939). Do běžného života se Civilní protiletecká ochrana CPO poprvé prakticky promítla po vypuknutí války dne 1.9.1939, kdy vstoupily v platnost předpisy o zatemnění. Zákon byl později doplňován prostřednictvím pozměňovacích nařízení (3. nařízení 8.9.1939, 4. nařízení 25.3.1941). 

Roku 1940 pak veškeré vedení CPO přešlo pod Protektorátní policii. Dosavadní organizace CPO byla od roku 1941 začleněna do Luftschutzu, který byl řízen Reichsanstalt für Luftschutz v sekci Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium). Je jasné, že do nové organizace LS se hledali lidé, kteří dříve působili v CPO.

V rámci Velitelství protiletecké ochrany Praha byly postupně vybudovány tzv. Luftschutzzentralstellen (ústředny protiletecké ochrany) v Praze, Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Souběžně s tím byla na celém území Čech a Moravy budována také tzv. Warnungsnetz (výstražná síť). K Luftschutzu na německém území byli často jako výpomoc nuceně nasazováni čeští středoškoláci. Podrobnosti  Podrobnosti.

Od 1.7.1939 Fliegerhorst-Kommandantur Budweiss (Velitelství letiště), podřízené Flughafen-Bereichs-Kommando Pilsen (Velitelství letištní oblasti), podřízené Luftgau-Kommando VIII (Letecká župa) v Breslau-Wrocław.

28.9.1939 byl celý vzdušný prostor protektorátu začleněn do podřízenosti Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien. V podřízenosti Fluko Pilsen, Fluko Prag, Fluko Budweis, Fluko Brünn, Fluko Passau, Fluko Amstetten, Fluko Wien, .. MAPA Fluko.

Vzletová a přistávací dráha byla prodloužena z 800 m na 1 250 m, přístavba k původnímu hangáru AČB, nástavba řídící věže letového provozu.

Meteorologická měřící stanice byla přenesena na letiště.

Od října 1939 satelitní letiště Arbeitsplatz pro Luftkriegsschule Tulln z Tulln-Langenlebarn. MAPA.

30.12.1939 zformována Luftflotten-Nachrichtenschule 4 v nově vybudovaných prostorech na SV straně letiště od ledna 1940. MAPA.

Kdy byly vybudovány antény v prostoru hvězdárny na soutoku Vltavy a Malše. Foto ze 40. let hel121.jpg (54851 bytes), z 50. let hel122.jpg (82471 bytes). Zdroj. a z roku 1962 hel123.jpg (44162 bytes). Rundfunksender rozhlasové vysílání na frekvenci 1 744 kHz (délka vlny 172 m)? Možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového rádiového majáku Navigationsfunkfeuer.


15.1.1940 se Luftkriegsschule Tulln přejmenovala na Luftkriegsschule 7.

K prvnímu náhodnému náletu došlo v noci z 16. na 17.10.1940 u bývalého železničního mostu v blízkosti Voříškova dvora a Remlových dvorů. V té době se bombardéry Whitley od RAF snažily bombardovat plzeňskou Škodovku. Během války bylo vyhlášeno celkem 329 leteckých poplachů.

7.11.1940 se u Plešného jezera zřítil Junkers Ju 86 WNr. 3028 od Lfl.Nachr.Sch. 4. Uffz. Wiener a dalších 6 osob zahynulo. Letecká badatelna.

Firma Friedrich Beckhoff, strojírna a slévárna vyráběla letecké součástky a různé díly (táhla, výztuhy) ve dvou provozech, jeden na Střeleckém ostrově Závod I a druhý na začátku obce Mladé Závod II (jižně nádraží). V období protektorátu největší zaměstnavatel ve městě, který měl 793 zaměstnanců. V závodě se vyráběly trupy a další součásti německých vojenských letadel. Pracovalo se v dvanáctihodinových směnách šest dní v týdnu. V závodě vznikla první závodní jídelna v Budějovicích, ale celou dobu vařila jen guláš. V továrně se také utvořila odbojová skupina, která prováděla sabotáže. S existencí válečné továrny je snad spojený betonový kryt na břehu řeky. Zdroj.

Továrnička Dvůr Koroseky poblíž železniční stanice Černý Dub. Opravna firmy Junkers. Celková montáž v hangáru na JV letiště. Zálety na letišti.


V roce 1941 byl postaven velký hangár Junkers. Letištní areál byl rozšířen na severní stranu výstavbou barákového tábora z dřevěných montovaných stavem. Kdy?


Od roku 1942 provoz Luftkriegsschule 7. (?)

Od roku 1942 výcvik mladých vojenských pilotů pomocí aerovleků na větroních DFS Kranich, DFS Weihe, DFS Olympia aj. Absolventi těchto "rychlokursů" se přeškolují na motorová cvičná letadla.

V objektech zrušené firmy SOLO vznikla v roce 1942 firma Leichtbau GmbH (LBB), zapsaná do obchodního rejstříku 3.10.1942. V čele stál ředitel Fritz Drexler a předmětem podniku bylo „provádění oprav strojů a nástrojů, zhotovování strojů a nástrojů a provoz s tím spojených obchodů všeho druhu“. Ke stávajícím budovám přibývaly postupně další nové prostory a podnik se rozrůstal do podoby moderní firmy. Ještě před dokončením všech stavebních prací začala firma zajišťovat opravy částí strojů. Dle dobových fotografií to byly nosné plochy He 111, v roce 1944 i další vybavení He 111 (zřejmě různé demontovatelné sady). Denně sem bylo přiváženo k opravě 10–30 vagonů křídel. Také v této továrně existovala odbojová skupina, které se například podařilo odcizit leteckou radiostanici. V listopadu 1943 gestapo v továrně zatklo 30 osob. Za války se zde mělo opravit více jak 7 000 kusů křídel. Fotky. hel124.jpg (25067 bytes), helo4627.jpg (116841 bytes). ZdrojZdroj.


Z iniciativy několika předválečných plachtařů se ustavují ve městě a pracují v době okupace leteckomodelářské kluby, soustřeďují pod různými spolky bývalé členy AK ČB a další zájemce z řad mládeže. Vystavují své modely ve výlohách obchodů, navazují kontakty s modeláři v Praze-Kyjích a v létě roku 1943 organizují dokonce závody modelů na lukách u dvora Světlíka, příštího poválečného sportovního letiště.

Pobočka Gothaer Waggon-Fabrik AG upravovala kluzáky Gotha Go 242 na motorizované Go 244 B a potom je i vyráběla. Kde a kdy?

10.3.1943 nehoda letounu Caudron C 445 od FFS C 8 na letišti v Českých Budějovicích.

7.4.1943 se Luftflotten-Nachrichtenschule 4 přestěhovala do Lyonu. MAPA.

Letoun Fieseler Fi 167 helo4786.jpg (162522 bytes) používaný u Deutsche Versuchsanstalt für Luftfahrt k testování podvozků. Kdy?

3.9.1943 přelet kluzáku Tulák WL-XVII-222 v aerovleku z Německého Brodu do Českých Budějovic.

Koncem roku 1943 byl plachtařský klub Luftwaffe s dílnami ve Kbelích zrušen. Větroně převezeny do Českých Budějovic. Větroně PP-1 Tulák byly později převezeny na letiště Briesen Brand, kde byly zničeny. MAPA.

Od roku 1943 rozšířil LBB svůj program i o výrobu a kompletaci celého letounu. K tomuto účelu však nesloužily původní prostory firmy v Českých Budějovicích, ale přímo na kraji českobudějovického letiště bylo postaveno několik montážních hal. Odtud vycházely kurýrní Fieselery Fi 156 C-7 (a také několik kusů D-2), jejichž výroba se zde udržela do června 1944 (posledních 6 kusů Fi 156 C-7). Zálety prováděla známá německá pilotka Lisl Schwab. U firmy V. Ig. Stratílek ve Vysokém Mýtě se vyráběly trupy. Podrobnosti.


23.2.1944 se začala budovat letecká střelnice u Dolních Slověnic Unter Slowenitz pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování. Zdroj.

V březnu 1944 z Německého Brodu přiletěla výcviková 1. a 2./SG 102. Výcvik ve střemhlavém bombardování s letouny Ju 87 Stuka a přeškolení na Fw 190 F.

K 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 19/XVII (Velitelství letiště) v Německém Brodě s podřízeným Platzkommando Budweis (letiště České Budějovice), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

4.4.1944 došlo k první havárii na střelnici, kdy pilot při pokusu o nouzové přistání s letounem Ju 87 vrazil se svým strojem do stodoly rolníka Kročáka v Dolních Slověnicích a na letounu tak poškodil křídla a motorovou část. Pilot vyvázl bez vážnějších zranění.

Vojáci letadlo rozmontovali a odvezli na nákladním voze. helo5551.jpg (30384 bytes)

14.4.1944 u Včelné Bienendorf jižně Českých Budějovic nehoda Fw 190 F-3, WNr. 670027 od 2./SG 102. Pilot Hermann Bodenheim, narozen 17.12.1921 zahynul.

Ke druhé a tentokrát tragické havárii na střelnici došlo 10.5.1944, kdy se další Ju 87 D-3 (číslo 131347) zřítil opět přímo do obce. Tento den se letci objevili již ráno v 7.00 a kolem osmé hodiny se jeden z pilotů zřítil do zahrady pana Mračka. Tam letoun vytrhl starý strom i s kořeny a trosky letadla dolétly ve směru pádu na zahradu rolníka Dvořáka, kterému motor Stuky prorazil střechu a zeď nad kuchyní. Pilot byl na místě mrtev.

8.6.1944 pro poruchu motoru přistál do lesa poblíž obce Kolný Fw 190 F-2 WNr. 151290 od SG 102. Stroj zničen z 80 %. Pilot Gerfr. Fritz Schramm zahynul. Historie. Letecká badatelna.

10.6.1944 poblíž Nemanic Nemanitz severně Českých Budějovic nehoda Fw 190 F od 3./SG 102. Shořel i pilot Unteroffizier Friedrich Starnecker, narozený 20.11.1920 v Mühldorfu na Innu, číslo pilota na identifikační známce: 36/71 088. Pilot pravděpodobně letěl z Německého Brodu na letiště v Plané, nebo naopak.

V létě 1944 u Kroclova zřícení hořícího letounu Fw 190 asi od SG 102. Letec zahynul. Letecká badatelna.

V polovině června 1944 se I./SG 102 vrátila na německobrodské letiště, ale není doposud nikde evidováno, že i s focke-wulfy. (?)

11.6.1944 z Markersdorf přiletěla 3./JG 105.

V červnu ukončení kompletace Fi 156 C a její přesun do Chocně.

V červnu 1944 LBB zkompletoval také první stíhací Focke-Wulfy Fw 190A. Vzpomínka Františka Říhy rozkrývá některé podrobnosti výroby: „Ta (výroba, pozn. autorů) probíhala obdobně jako výroba předchozího typu pouze s tím rozdílem, že tato montáž byla podobná pásové výrobě. Montážní linka byla udělaná tak, aby se zde mohly smontovat dva letouny denně, ale tohoto tempa nebylo nikdy dosaženo. Po smontování se letouny přetahovaly po státní silnici na letiště, kde se připravovaly na zalétávání. Nastřelovaly se zbraně, kompenzovaly kompasy a nakonec i zalétávaly. Zalétávací piloti byli snad sudetští Němci, kteří uměli dobře česky.“ Nicméně počet vyrobených kusů byl velice nízký, respektive krátká byla doba produkce typu v podniku. V červnu roku 1944 odešlo z LBB 10 kusů Fw 190A-8 (série 69xxxx), ale následující měsíc už žádný. Typ Fw 190 byl původně uvažován jako hlavní typ v LBB. Ještě v polovině července 1944 zde uváděl plán LP 226 výrobu Fw 190 D-11 (mezi prosincem 1944 až zářím 1945 celkem 850 kusů), Fw 190 F-10 (mezi březnem 1945 až březnem 1946, 1 465 kusů) a Ta 152 C (mezi lednem 1945 až březnem 1946, celkem 3 000 kusů). LBB by se tak stal jedním z předních kompletačních center Fw 190 a Ta 152. Bylo rozhodnuto využít kapacity LBB na závěrečnou kompletaci typu Me 262, který právě přicházel do masové výroby. Muselo dojít k podstatné změně výrobního vybavení podniku, spojeného s dalším rozšířením výrobních prostor. Na rozdíl od předchozí změny výrobního programu, kdy ke kompletaci Fi 156 C přibyl Fw 190 A, ale na běžící dodávky to nemělo vliv, ostatní výroba letadel v LBB v průběhu přípravy programu Me 262 ustala. Tato příprava pak zabrala téměř zbytek roku 1944.

1.7.1944 poslední kus Fw 190 A-8 WNr. 690139 jede na zálet helo7900.jpg (51445 bytes), helo7901.jpg (49676 bytes), helo4626.jpg (163143 bytes)helo4749.jpg (163786 bytes), helo4747.jpg (68132 bytes). Podrobnosti.

Je znám přelet stroje WNr. 690136, dne 1.7.1944 pilotem Gerstenbergem z Fl.Ü.G. 1 z Českých Budějovic do Varšavy mezi 13.20 a 15.20 hod. 

Ve stejný den havaroval u Budějovic Fw 190A-8 WNr 690130 s pilotem Fl.Ü.G. 1 Obgfr. Johannem Siefertem v kabině, když při startu zavadil o překážku. Stroj utrpěl 80 % poškození a pilot zahynul.

7.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

V červenci 1944 3./JG 105 odletěla do Zeltwegu.

Po letecké bitvě nad Jindřichohradeckem 24.8.1944 zajatí američtí letci byli vězněni poblíž letiště, nad kterým pozorovali létat cvičné dvojplošníky od LKS 7.

25.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Od 9.9.1944 se z nového vysílače Rundfunksender na frekvenci 1 366 kHz (délka vlny 220 m) vysílal program napůl německé Prahy II. Zdroj. Podrobnosti. Možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového rádiového majáku Navigationsfunkfeuer.

Fluko Budweis (hlásný obvod České Budějovice) s Flugmelde Zentrale Budweis (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky), Funkmeßstellung 1. Ordnung Tapir (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Blutegel (radiolokační ústřednu 2. řádu). Obsluha od 2.9.1944 Luftnachrichten-Regiment 238.

Letecká hláska Flugwache 18 patřila pod Fluko Budweis.

Luftschutz ohlašoval vzdušnou situaci z ohlašovny leteckých poplachů v místnosti na radnici (zdroj) na frekvenci 1 366 kHz (délka vlny 220 m) a frekvenci 1 744 kHz (délka vlny 172 m).

13.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

27.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

V říjnu 1944 1. a 2./SG 102 s Fw 190 F odletěly do Hohensalza Inowrocław v Polsku.

12.10.1944 bylo letiště napadeno dvěma letadly Mosquita FB Mk.VI No. 418 Squadron (City of Edmonton) RCAF. Letouny nejprve okolo 6.40 (palubního času) zaútočily na několik letounů Junkers W. 34, přičemž tři z nich nárokovaly posádky Mosquit jako zničené a jeden jako poškozený.

Od listopadu 1944 Sanitätsflugbereitschaft 11.

15.11.1944 za špatného počasí zaútočil osamělý bombardér od 15th USAAF z Itálie na České Budějovice.

Od listopadu 1944 do dubna 1945 LBB vyráběla v továrně u Dvora Koroseky letouny Me 262 A-2. Celková montáž a příprava na zálet v továrně na letišti. Podrobnosti.

V prosinci 1944 ukončen pilotní výcvik u LKS 7.

V prosinci 1944 z Chrudimi přiletěl Stab/KG (J) 30 s Bf 109. Velitel Geschwaderkommodor KG (J) 30 Oberstleutnant Bernhard Jope, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (24.3.1944, jako 431 z celkem 863). hel038.jpg (75025 bytes) Na fotce ještě jako Major.


V lednu 1945 z Hradce Králové přiletěla II./KG(J) 30 s Bf 109.

Od ledna 1945 Fliegerhorst-Kommandantur E (o) 101/VIII (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa)  ve Wien.

23.1.1945 byla Ergänzungs Kampfgruppe (J) (Erg. KGr. (J)) v Plzni-Skvrňanech přejmenována na doplňovací I./Ergänzungs ampfgeschwader (J) (I./Erg. KG (J)). MAPA, kde se jednotky Erg.-KG (J) všude nacházely. V únoru 1945 přiletěla z Plzně1./Erg. KG (J)  a ještě v únoru odletěla do Ansbachu. (?)

Smontované Me 262 tak byly po sestavení dopravovány na letiště Planá, zde byly zřejmě dovybaveny některými menšími komponenty a zalétány. Přejímací skupinu (BAL) v LBB vedl Fl. Haupting. K. Weiss, jehož tým stroje přebíral pro Luftwaffe. V LBB působily dle vzpomínek příslušníka 1./Fl.Ü.G. 1  Flugzeugüberführungsgeswader 1 (Gruppe Süd-Ost) Siegfieda Kittelmanna dva zalétávací piloti. Jedním z nich byl v závěru války i Franz Oeller, který přišel ze zničeného podniku FWE v Chebu. Velitel Edwin Brunner. Podrobnosti.

27.1.1945 se uskutečnilo 8 letů proudových strojů Me 262 mezi 9.30 – 17.30 hod. 

Po převzetí byly letouny piloty Fl.Ü.G. 1 přelétány na jiné základny (s velkou pravděpodobností i do Prahy) a odtud pak k jednotkám. 

ilustrační foto?

7.2.1945 další čtyři lety proudových Me 262.

17.2.1945 u Homole zřícení Me 262. Pilot přežil.

18.2.1945 odletěl Stab/KG (J) 30 do Kbel a II./KG (J) 30 na Ruzyň k přeškolení na pilotování Mistelů.

19.2.1945 americký letecký průzkum hlásil na letišti přítomnost 2 kusů Me 262.

23.2.1945 americký letecký průzkum hlásil na letišti přítomnost 2 kusů Me 262.

25.2.1945 americký letecký průzkum hlásil na letišti přítomnost 1 kusu Me 262.

 

Koncem války z rakouských letišť přiletěly jednotky v podřízenosti Luftflotte 4.

Provoz bitevních letounů Fw 190 F od SG 10. Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny SG 10 - MAPA.

Z 3. na 4.3.1945 bylo letiště napadeno Mosquitem od No. 406 Squadron RCAF. Pilot F/Lt. D.A. Mac Fadyen zapálil jeden a poškodil tři bitevní Fw 190.

23.3.1945 náletu americké 15th USAAF z Itálie na olejovou rafinerii Ruhland severně od Drážďan se zúčastnil 5th BW. Celkem 168 letounů B-17 Flying Fortress přelétávalo přes české území od jihu z Rakouska přes Pelhřimov, východně od Prahy směrem na Nový Bor a dále na cíl Ruhland. Zpáteční trať vedla opět přes české území zhruba od Děčína, západně od Prahy a Českých Budějovic, dále na jih přes území Rakouska. Formace byla zabezpečena 240 doprovodnými stíhači P-51 Mustang. Z bojového rozkazu dále vyplývá, že prvním náhradním cílem bylo budějovické nádraží. V rozkaze je uvedeno, že každý z letounů B-17 Flying Fortress měl naloženo 12 x 500 lb pum. Rozborem hlášení o splnění úkolu bylo zjištěno, že skupina šesti letounů B-17 od 97th BG, 5th BW neodhodila pumy na cíl Ruhland, ale zaútočila na první záložní cíl, tedy na budějovické nádraží. Útok byl proveden v 13.20 hod. z výšky 21 500 stop. Tato skupina byla doprovázena 8 letouny P-51 Mustang od 307th FS, 31sh FG, 306th FW. Odhozeno bylo 72 kusů pětisetlibrových pum a přímé zásahy dostaly obě výtopny, skladištní budovy, prostory u nákladových ramp, dva železniční mosty na tratích do Českých Velenic a Horního Dvořiště. V depu bylo zničeno: 7 lokomotiv (14 zasypáno ve výtopně), zničeno 5 motorových vozů a 5 vagónů. Poškozeno 11 lokomotiv, 10 vagónů a zahynulo 53 železničářů. Protože velení není zcela spokojeno s výsledky náletů na Ruhland a Č. Budějovice jsou tyto ještě odpoledne znovu na seznamu cílů na další den. Podrobnosti.

24.3.1945 si 5th BW zopakuje nálet na rafinerii Ruhland letouny B-17 Flying Fortress a na budějovické nádraží zaútočí letouny B-24 Liberator. Od 11.38 do 11.55 hod. celkem 90 letounů B-24 Liberator od 47th BW odhodilo na budějovické nádraží a jeho okolí 3 238 pum o celkové hmotnosti 161,9 tuny. Došlo k vážnému poškození budov a nástupišť osobního nádraží, vyřazeno téměř celé kolejiště nákladního i seřaďovacího nádraží. Ničivé následky jsou však i ve městě, je zasažena Havlíčkova kolonie, Mladé, Pětidomí a Suché Vrbné. Jednotlivé bomby zasáhly budovy v Lannově třídě, budovu soudu, divadla a další objekty. Celkem bylo zničeno 185 obytných domů a 170 osob zahynulo přímo při náletu, další pak umírají v následujících dnech na následky vážných zranění.Na nádraží bylo zničeno 6 lokomotiv (32 zasypáno), 22 vagónů a 359 vážně poškozeno. Zajímavostí je, že 47th BW pro tuto misi neměl vlastní stíhací krytí. Podrobnosti.

helo7603.jpg (165646 bytes), helo7604.jpg (183939 bytes), helo7605.jpg (180003 bytes), helo7606.jpg (220071 bytes), helo7607.jpg (199822 bytes), helo7608.jpg (189129 bytes), helo7615.JPG (177854 bytes), helo7616.JPG (506630 bytes), helo7617.JPG (579140 bytes), helo7618.JPG (238908 bytes), helo7619.JPG (199812 bytes), helo7620.JPG (205461 bytes), helo7621.JPG (426360 bytes), helo7622.JPG (502571 bytes), helo7623.JPG (271451 bytes). Škodní komise. 6.4.1945“ další zpráva o škodách je z firmy Friedrich Beckhoff, strojírna a slévárna, závod II, Novohradská 51 (jižně nádraží): Celková zastavěná plocha závodu asi 1 ha. Zjištěno 30 až 40 bomb v prostoru. Výroba zařízení a nástrojů, letecká výroba, dráty, kolíky z drátu. Stav: až na jednu nově postavená a právě nyní k provozu připravenou halu jsou ostatní objekty tak dalekosáhle zničeny, že znovupostavení nebo uvedení do provozu v současné době nepřichází k úvahu. U nově postavené haly, která na plochu 2000 m2, je třemi zásahy bomb uprostřed zničena střecha část obvodových zdí a betonové podlahy, takže je hala rozdělena do dvou částí. Nadzemní zdivo je na více místech prostoupeno trhlinami. Následkem rozsahu škod se již provádí přemístění výroby. Od další výroby je prozatím zcela upuštěno. Části zmíněné nové haly, které zůstaly stát, mohou být po přiměřené obnově využity ke skladovacím účelům.“

25.3.1945 nehoda Me 262 na letišti. Zkušební pilot Hans Voss zahynul. Zdroj.

30.3.1945 dva lety Me 262 A WNr. 501218 Franzem Oellerem (zalétávací pilot podniku Mtt. Regensburg).

31.3.1945 dva lety Me 262 A WNr. 501217 Franzem Oellerem.

11.4.1945 v 10.40 hod. byl letoun P-38L Lightning S/N: 44-25720 pilota 1/Lt Roberta W. Whiteheada od 37th FS, 14th FG, 15th USAAF z Itálie sestřelen Fw 190 mezi obcemi Srubec a Dobrá Voda u Českých Budějovic. 1/Lt Whitehead byl napaden ve výšce 600 m zezadu a mírně zespodu. Letoun okamžitě začal hořet a střemhlav se zřítil k zemi. Po válce byly jeho ostatky převezeny do USA.

1/Lt Harry R. Morris Jr. poté sestřelil zmíněný Fw 190 F od SG 10. Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny SG 10 - MAPA.

13.4.1945 Sověti obsadili Wien.

15.4.1945 poslední zaznamenaný let proudového Me 262.

16.4.1945 nálet stíhačů od 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie.

17.4.1945 v 13.30 hod. odstartoval jeden (průzkumný ?) Bf 109, aby se v 13.50 hod. zřítil do kupy hnoje u Stráže nad Nežárkou (okres Jindřichův Hradec). Náměstí bylo celé od hnoje. Pilot se zachránil pomocí padáku a dopadl do rybníka Budky za mlékárnou.

17.4.1945 nálet stíhačů od 339th FG, 479th FG a 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie.

17.4.1945 zaútočili piloti Cpt. Raymond F. Reuter a 1st Lt William R. Preddy, od 503rd FS, 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie, na letiště v Klatovech. Poté ve svých stíhacích letounech P-51 Mustang pronásledovali dvě německé proudové stíhačky Me 262, které je přivedly až nad letiště v Plané. Pozemní protiletadlová palba z letiště a okolí byla v 14.55 hod. bohužel přesná, letoun R. F. Reutera P-51D S/N 44-72485 "D7- J" byl zasažen, začal hořet a o chvíli později dopadl na zem u Boršova nad Vltavou. Pilot byl na místě mrtev. Bylo mu 28 let. Po válce příbuzní pilota navštívili místo dopadu. Ostatky byly exhumovány a pohřbeny na americkém válečném hřbitově v Lorraine, St. Avold ve Francii.

Stroj W. R. Preddyho P-51D S/N 44-11623 "D7-A" "Rusty" byl palbou flaku nad letištěm také vážně poškozen. Pilot doletěl nad Zlatou Korunu, provedl zatáčku a rozhodl se pro nouzové přistání na louce mezi Štěkří a Zálužím. Při přistání bez podvozku však narazil do stromu. Vážně zraněnému pilotovi však němečtí vojáci odmítli poskytnout pomoc. Místní občan Jan Smejkal pilota na žebřiňáku odvezl do českobudějovické nemocnice, kde však pilot 18.4.1945 zemřel. Bylo mu 20 let, měl započteno 1 vzdušné vítězství a jedno pravděpodobné. Památník W. R. Preddymu se nachází 100 m SZ od obce Záluží. Ostatky byly po válce pohřbeny v Lorraine, St. Avold ve Francii, vedle ostatků bratra George E. Preddyho, leteckého esa s 27 vítězstvími, padlého 25.12.1944 u Liege v Belgii.

Po 19.4.1945 a zničení brněnského rozhlasového vysílače Rundfunksender Brno (Komárov) 1 158 kHz (259 m) se vysílalo z Českých Budějovicích.


Co tady jistě bylo k 21.4.1945. Zdroj. Kdy jednotky přiletěly?

20.4.1945 z Markersdorf an der Pielach přiletěla bitevní Stab a I./SG 10 s Fw 190 F. Zdroj. Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny SG 10 - MAPA. Dne 21.4.1945 II./SG 10 byla v Hörschingu.

Velitel Geschwaderkommodor SG 10 Oberstleutnant Georg Jakob - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (30.9.1944 jako 615. z celkem 863). hel017.jpg (22308 bytes) Na fotce ještě jako Major a bez dubových ratolestí.

Velitel Gruppenkommandeur I./SG 10 Maj Egon Thiem - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (21.7.1940). hel018.jpg (306348 bytes) Na fotce ještě jako Hauptmann.

Průzkumná Stab a 3./NAGr. 14 přiletěla z Münchendorfu (jižně Wien). Prý byla od března do dubna 1945 3./NAGr. 14 v Götzendorf. Prý byla od 1. do 8.5.1945 část 3./NAGr. 14 v Aigenu. (Foto Bf 109 G-10/U1 "5F+žlutá 3" helo4916.jpg (158105 bytes) od 3./NAGr. 14 už v americkém zajetí. Kde?)

Do podřízenosti Stab/NAGr. 14 patřila i 2./NAGr. 14. Kde byla potom?, když 8.5.1945 přistál Bf 109 G-14 WNr.463141 "černá 17" na letišti Fürth hel423.jpg (47438 bytes).

Do podřízenosti Stab/NAGr. 14 patřila i průzkumná 2./NAGr. 16, která přiletěla z Ennsu, východně Linz. Prý byla od března do května 1945 v Graz - Thalerhof.

K 21.4.1945 se noční bitevní 2./NSGr. 10 přesouvala z Ennsu (kde bylo letiště?) do Českých Budějovic. Zdroj. (Prý byla od března do 3.5.1945 ve Welsu.)


Na letišti se objevily stíhačky od II./JG 52 jak o tom svědčí Bf 109 K-4 zanechaný v Českých Budějovicích.  Na těchto rakouských letištích byly vidět letouny II./JG 52 - MAPA. Dne 21.4.1945 byla v Hörschingu. Zdroj

Na letišti byla zanechána stíhačka od 101. Honi Légvédelmi Vadászrepülő Osztály jak o tom svědčí maďarský Bf 109 G-14 tam zanechaný (4.5.1945 zbývající stroje zapálili v Raffeldingu) a bitevník Fw 190 F-8 "maďarská 70" "6" od 102. vadászbombázó osztály ve společnosti letounů od Stab a I./SG 10. Na těchto rakouských letištích byla vidět maďarská jednotka - MAPA. Maďaři u nás.

 

25.4.1945 z Welsu přeletěla bitevní 10.(Pz)/SG 9 s Hs 129 do Německého Brodu. Pravděpodobně tu tehdy zůstal jeden Hs 129, který byl po válce nalezen.

26.4.1945 americký letecký průzkum hlásil na letišti přítomnost 1 kusu Me 262. Stálou přítomnost Messerschmittů Bf 109 v Praze (Kbely či Ruzyně) naznačuje i další souboj dne 26.4.1945, kdy šest Mustangů od 332nd FG, 15th USAAF z Itálie doprovázelo nad Prahu průzkumný F-5 Lightning. Opět přesně v poledne, asi 15 km jižně od Prahy, spatřili piloti Mustangů pět nepřátelských Messerschmittů a okamžitě na ně zaútočili. První Bf 109 se po výstřelech 2./Lt. Richarda A. Simonse ve spirále roztříštil o zem. Další dva Bf 109 se pokusily uniknout přízemním letem, ale 2./Lt. Thomas W. Jefferson s výhodou převýšení je dostihl. Včas vyskočil jen jeden dostižený letec. Čtvrtý sestřelil po krátkém souboji 1./Lt. Jimmy Lanhan a pátý Bf 109 byl zničen pravděpodobně. Doplňme, že tento průzkumný let zaznamenal mimo jiné jeden Me 262 na letišti v Českých Budějovicích. Příslušnost těchto Bf 109 není jasná. S velkou pravděpodobností se nejednalo o stroje JG 27 neboť ta nasadila v rámci Lw.Kdo.West už 24.4.1945 19 Bf 109 do bojů v okolí Dillingenu. Mohlo se však jednat o výše  zmiňované letouny po zrušených I. a II./KG (J) 6, které byly postupně přelétány do jižního prostoru. Tomu nepřímo napovídá i místo souboje, tzn. jižně od Prahy. S ochranou letiště Praha-Ruzyně už ale neměla tato činnost nic společného.

26.4.1945 Sověti obsadili Brno.

Ještě 27.4.1945 disponovalo letiště v Českých Budějovicích 80 m³ paliva J2, takže mohlo zajistit alespoň minimální provoz kompletovaných Me 262. Protože však zpráva pochází z hlášení IX. (J) Fliegerkorps, nemůžeme tvrdit, že zmíněná zásoba byla určena pro Me 262 z podniku LBB. IX. (J) Fliegerkorps byl operační celek Luftwaffe, zatímco LBB průmyslový podnik. Letiště v Českých Budějovicích navíc figurovalo mezi možnými základnami proudových strojů právě IX. (J) Fliegerkorps.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

4.5.1945 přiletěl z Raffeldingu (západně Linz) noční stíhač Ju 88 G-6 W.Nr. 422134 "W7+OK" vybavený radiolokátorem FuG 220 Lichtenstein SN-2 a výzbrojí Schräge Musik od 4./NJG 100. Nedoletěl do Kbel jako zbytek Staffel.

4.5.1945 zbytek letuschopných strojů různých typů doplněných posledními zbytky benzínu odstartoval směrem do Německa. (?) MAPA.

4.5.1945 vedení průzkumu s fotografováním - Melk, České Budějovice, Linz, Bruck, Graz, Klagenfurt, Zagreb bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА. Nad Českými Budějovicemi zaznamenány dva Fw 190 patrolující na 6 000 m. Deník bombardovací divize.

5.5.1945 vedení průzkumu - České Budějovice, Linz, Graz, Zagreb bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА. Deník bombardovací divize.

5.5.1945 k večeru jednotka české policie v počtu asi 13 mužů s asi 6 ozbrojenými muži skupiny Macháček obsadila rozhlasový vysílač v Husově kolonii. Z prostor radnice bylo zahájeno čs. vysílání na frekvenci 1 744 kHz (délka vlny 172 m). Zdroj.  Zdroj. Zdroj.

6.5.1945 ve 3.55 hod. s vyhlášením výjimečného stavu se radnice a vysílač dostala opět do rukou nacistů.

6.5.1945 na letišti v Plzni-Skvrňany byl nalezen noční bitevní Ju 87 G-2 WNr. 494200 (od které jednotky ?) Byl tento letoun z Českých Budějovic?

helo6122.jpg (175091 bytes)

7.5.1945 čs. posádka pod velením npor. let. Felixe Mareše na rozkaz velitele jihočeské oblasti plk. pěch. Vávry převzala letiště.

7.5.1945 bombardování železniční stanice ve Znojmě, Dalešic a Náměště nad nad Oslavou a vedení průzkumu - Znojmo, České Budějovice, Melk a Bruck bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА, přikryté stíhačkami od 288 иад, 10 шак, 17 ВА. Deník bombardovací divize.


Nedatováno.

Na letišti po válce bylo nalezeno na 162 trosek letounů. Foto, foto2. Fotky Bf 109 v Českých Budějovicích.

Celkový pohled od severovýchodu na jižní stranu letiště. Zleva hangár, vpravo je hangár Junkers zakrytý kabinou letounu Fw 190 F "-+-4" od SG 10.

, hel180.png (378061 bytes).

Za hangárem Delta (?), bývalý hangár MLL, bývalý hangár AK ČB, .. .

Pohled od jihu na severní část letiště s leteckou továrnou.

.

Pohled od jihovýchodu na severní část letiště, hangár Pícha.

Průzkumné Bf 109 "bílá 4" helo4675.jpg (28202 bytes), Bf 109 G-6/AS nebo G-14/AS "bílá 34" a "bílá 3" od 3./NAGr. 14 helo4765.jpg (185195 bytes), helo4673.jpg (25146 bytes).

helo4766.jpg (184955 bytes), helo4768.jpg (186031 bytes).

helo4805.jpg (173472 bytes)

Stíhací Bf 109 K-4 od II./JG 52 helo4767.jpg (183596 bytes), helo8076.jpg (36840 bytes), helo4769.jpg (68039 bytes).

Bitevní Fw 190 F-8/R1 "1" helo4777.jpg (185369 bytes), "2" helo4779.jpg (182905 bytes), "3" helo4778.jpg (184527 bytes), helo4775.jpg (184732 bytes), helo4771.jpg (186018 bytes), "4"  helo4672.jpg (32286 bytes), helo4770.jpg (186203 bytes), "5" helo4677.jpg (33687 bytes), "maďarská 70" "6" helo4676.jpg (34926 bytes), hel103.jpg (35317 bytes) a helo4711.jpg (185496 bytes) Maďaři u nás., "12" helo4671.jpg (29368 bytes), "K" s bílým ocasem helo4674.jpg (30385 bytes) od Stab II./SG 10.

Munice: letecké pumy Luftfahrtgeräte - Abwurfwaffen SC 50, vzadu SC 250 helo7904.jpg (44833 bytes), helo4774.jpg (183008 bytes), kontejnerové pumy Luftfahrtgeräte - Abwurfbehälter AB 250 helo7899.jpg (41395 bytes), helo7902.jpg (21024 bytes), helo7903.jpg (44008 bytes).

Trosky spojovacího Bf 108 Taifun "S3+YA" od Stab/SG 10 helo4670.jpg (39372 bytes).

Bitevní Hs 129 asi od 10.(Pz)/SG 9 z Welsu helo4681.jpg (453901 bytes).

Bf 110 od neznámé jednotky helo4780.jpg (184883 bytes).

Noční stíhací Ju 88 G-6 W.Nr. 422134 " W7+OK" vybavený radiolokátorem FuG 220 Lichtenstein SN-2 a výzbrojí Schräge Musik od 4./NJG 100. helo4776.jpg (184460 bytes), helo4773.jpg (184475 bytes), helo4772.jpg (185263 bytes),helo4787.jpg (47599 bytes), helo4680.jpg (304434 bytes).

Později byly letouny odtahány na šrotiště helo4781.jpg (153616 bytes), helo7422.jpg (167391 bytes), helo7423.jpg (172468 bytes), Bf 110 .


8.5.1945 je vyhlášena mobilizace a z nastoupených záložníků je vytvořena stráž a velitelství letiště. Zahájena činnost spočívající v zabezpečení objektů a leteckého materiálu.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Od rána 9.5.1945 se ale již opět ozývala hlášení, vytvářená Čechy a určená obyvatelům jihočeské metropole v souvislosti s postupy vojskZdroj.

9.5.1945 pilot čet. Steinbauer zalétl ukořistěný letoun Fi 156 Storch. Další let na Třeboň, Trhové Sviny, Kaplice a zpět vykonali čet. Papáček a ppor. Šindelář.

9.5.1945 podnikli na letounu Fi 156 několik letů českobudějovičtí piloti Kamarýt a čet. v z. F. Papáček. (?)

9.5.1945 nouzově přistálo letoun Fi 156 u želízkové cesty nad Sosní na polích u Strážkovic, kterým pilot Steinbauer a kapitán ? letěli do Trhových.Svin, kde při pohřbu Němci utýraných bratrů Mařích (?) chtěli shodit na hrob věnec. Letadlo bylo kvůli hlídání přitaženo až k silnici a později do dvoru u Fankenborgů, odkud po rozmontování bylo odvezeno do Českých Budějovic. (?) Podrobnosti.

9.5.1945 byl přijat název 1. jihočeská letka.

10.5.1945 vedení průzkumu - Zwettl, České Budějovice, Bruck, Linz, Klagenfurt, Maribor bombardéry A-20G Boston od od 244 бад, 17 ВА. Deník bombardovací divize.

10.5.1945 odpoledne čet. v z. F. Papáček létal nad náměstím helo6239.jpg (216185 bytes), helo4678.jpg (35144 bytes), helo4679.jpg (39324 bytes).

10.5.1945 večer letiště obsadila Рабоче-крестьянская Красная Армия. Sovětské jednotky se ubytovali v barákovém táboře, postaveném Němci za války.

Během války bylo vyhlášeno celkem 329 leteckých poplachů.

Při nacistických persekucích zahynuli členové AČB: V. Frojda, MUDr. V. Hrdlička, Dr. ing. O. Keller, Dr. ing. V. Svoboda, JUDr. S. Zikmund. Jako příslušníci zahraničního odboje padli v boji s nepřítelem letci AČB rtm. F. Marek a rt. R. Brázda. Další byli internováni v zajateckých táborech (kpt. J. Maňák). Domů do jižních Čech se nevrátilo 26 příslušníků zahraničního odboje.

Ihned v porevolučních květnových dnech byl zajištěn majetek NSFK kluzáky a větroně. Na letišti v Plané zůstalo několik motorových letadel, schopných letu. Předsedou Českého národního aeroklubu odbočka České Budějovice byl zvolen předseda národního výboru města České Budějovice Dr. R. Bureš.

12.5.945 byl vyzvednut ve Vyšší průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích neporušený větroň VSB 37. Křest na KOHINOOR . Kdy? Po drobných úpravách byl v listopadu 1945 zalétán na Dubičném.

12.5.1945 ing. Vilém Hofman z rozkazu velitelství letectva nastoupil k leteckému útvaru na letiště Planá u Č. Budějovic, a to na vlastní žádost. Velitelem právě se tvořícího útvaru byl major letectva Vojtěch Skoba a jeho zástupcem npor. Felix Mareš. Byl jsem jmenován technickým důstojníkem útvaru a pověřen provedením inventarizace leteckého materiálu. Letiště v Plané jsem mohl nazývat "mateřským", neboť jsem se na něm naučil létat, absolvoval první samostatný let a nalétal prvou stovku hodin. Po usilovné práci byla hotova inventura provozuschopných, havarovaných a zcela zničených letadel. Mezi nimi byla také sportovní letadla, která patřila Aeroklubu Č. Budějovice, a to Be 150 (jednomístná cvičná stíhačka), Zlín XII, Bestiola Be 60. Celá řada německých stíhaček Bf 109, Fw 190 byla roztroušena na okrajích okolních lesů a skoro všechny opatřeny výbušninami, které se v několika případech staly příčinou smrti zvědavých návštěvníků. Součástí inventury byla také montážní linka Me 262 umístěná v levém rohu křižovatky silnic vedoucích z Plané a do Černého Dubu, naproti Dvora Koroseky. Montážní linka byla umístěna v dřevěné stavbě ve tvaru L. Uvnitř byly umístěny montážní vozíky, popojíždějící po kolejnicové dráze. Bylo tam celkem 7 částečně smontovaných stíhaček Me 262 a plné sklady křídel, kormidel, trupů a 12 motorů Jumo 004 ještě v bednách.

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

24.5.1945 byl zahájen výcvik nováčků.

26.5.1945 zřízena Technická správa Hradec Králové. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Čáslav, Chrudim, Josefov, Přibyslav, Moravská Třebová, České Budějovice.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství Leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

11.6.1945 byla zřízena Letištní peruť České Budějovice, jejímž cílem je odminování techniky a budov, ochrana před rabováním a krádežemi a provedení inventarizace leteckého materiálu. Jedním z úkolů letištních perutí je i organizace a provádění oprav a zde se začíná psát historie leteckých opraven, která trvá po celou vojenskou historii letiště až do roku 2004.

7.6.1945 zajatí příslušníci I./JG 52 pochodovali z Nové Bystřice do lágru u letiště v Českých Budějovicích. Od 20.6. do 2.8.1945 karanténa. Dne 3.8.1945 byli naloženi do dobytčáků a 4.8.1945 v 18 hodin vlak odjel směrem do Rakouska.

V červnu 1945 došla zpráva, že maršál Koněv daroval československé mládeži z válečné kořisti SSSR úplné vybavení německé letecké školy v Grunau bei Hirschberg Jeżów Sudecki (Jelenia Góra). Český národní aeroklub, jako jediná letecká organizace, byl vládou ČSR pověřen převzetím materiálu a jeho převezením do republiky. Místní si tam taky dojeli.

22.7.1945 se uskutečnil první vzlet kluzákem Schulgleiter SG 38.

Od 28.8.1945 se datuje zahájení plachtařské činnosti odborem bezmotorového létání vedeného prof. J. Maňákem.

2.9.1945 je zahájen výcvik na Dlouhém vrchu u Dubičného.

V září 1945 se Letištní peruť České Budějovice přejmenovala na Letištní peruť 2.

18.9.1945 dorazil pozemní sled No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF z Ruzyně.

22.9.1945 přiletěla No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF z Ruzyně. Přílet. Podrobnosti o 312.

helo4806.jpg (174013 bytes), helo4789.jpg (45220 bytes), helo4790.jpg (38172 bytes), helo7563.JPG (45237 bytes), helo7564.JPG (25361 bytes), helo7565.JPG (22368 bytes), helo4802.jpg (153493 bytes), helo4825.jpg (153519 bytes), helo4791.jpg (154738 bytes), helo4795.jpg (153825 bytes), helo4800.jpg (153820 bytes) Jiří Maňák, profesor Jaroslav Maňák helo4792.jpg (152738 bytes), helo4794.jpg (51131 bytes), helo4796.jpg (153489 bytes), helo4793.jpg (154565 bytes), helo4798.jpg (48063 bytes), helo4801.jpg (154970 bytes). Letce přivítal velitel 2. oblasti div. gen. Janáček. helo7566.JPG (1559026 bytes)

25.9.1945 vznikla 2. letecká divize (tvořil ji Letecký pluk 4 a Letecký pluk 5 – základem každého byla jedna z letek No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF.

K 1.10.1945 se V LO 2 a LNP 2 z Tábora přesunuly do Českých Budějovic.

28.10.1945 vzniklo nové Velitelství letectva 2. oblasti v Českých Budějovicích. V LO 2 se přejmenovalo na Velitelství leteckého týlu 2. oblasti.

28.10.1945 Letištní peruť 2 převzala do své péče 2. ld.

Českobudějovické strojírny, dříve Friedrich Beckhoff, národní správa, České Budějovice 1945-1947

Vznikla Letištní správa České Budějovice. Zabezpečuje letový provoz 2. ld.

V barákovém táboře byla ubytována sovětská jednotka, proto personál Squadrony scháněl ubytování ve městě a okolí. Po jejich odchodu koncem roku 1945, kdy jaksi objekty zapomněli předat, trvaly do jara 1946 práce  na jejich uvedení do obyvatelného stavu.

V prosinci 1945 přestěhoval prof. Jaroslav Maňák meteorologickou stanici na vodárnu, v Mánesově ulici, kde byla lépe zajištěna dostupná a stálá služba.

Za rok 1945 bylo nalétáno 33 hodin při 1160 startech, vycvičeno 22 žáků se zkouškou "A", tři se zkouškou "B" a jeden dosáhl stupně "C".


2.1.1946 se Velitelství leteckého týlu 2. oblasti přejmenovalo na Velitelství leteckých základen 2. oblasti.

14.3.1946 se Letištní peruť 2 přejmenovala na Leteckou základnu 2 (LZ 2) VÚ 5491. Do ní byla včleněna Letištní správa České Budějovice.

K 1.4.1946 (1.8.1946) u 2. ld zřízena Cvičná letka 2. Zabezpečovala bojový výcvik absolventů LVA a pilotních škol LU, docvičovala a přezkušovala piloty, kteří z různých příčin přerušili bojový letecký výcvik na dobu delší jednoho měsíce, a přecvičování stíhacích pilotů na dvoumotorové letouny.

Letouny 1. letky LP 4. Kdy?

Kdy?

5.5.1946 v 6 hod. ráno rachot tříčlenného roje letounů Spitfire budil občany. Dopoledne na náměstí oslava květnových dnů zakončená průletem devítičlenné skupiny letounů Spitfire od 2. letecké divize. Ve 14 hod. byl vztyčením vlajky zahájen letecký den uspořádaný Českým národním aeroklubem sledovaný více než 10 000 diváky. Mjr. Jiří Maňák předvedl akrobacii na větroni Jeřáb DFS Kranich. Piloti Leteckého pluku 4 a Leteckého pluku 5 se 14 letouny Spitfire pod vedením plk. J. Hlaďa předváděli bombardování a útoky na pozemní cíle. Skupina letounů Spitfire pod vedením škpt. Karla Pošty předváděla slétanost. Samotný velitel předvedl akrobacii na svém letounu Spitfire.

S bleskem Spitfire LF.Mk.IXE " TE515"  létal škpt. let. Karel Pošta.

, , , .

Červen 1946 ortofotomapa hel842.jpg (943855 bytes), severní strana hel845.jpg (942065 bytes), hel846.jpg (198913 bytes), jižní strana hel841.jpg (704773 bytes), . Na západ od hangárů je radiotechnické zařízení?

7.-8.9.1946 se oslavovalo 6. výročí založení No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF a při té příležitosti byl odhalen první po válce postavený pomník padlým válečným letcům za přítomnosti generálů Vicherka, Janouška a vojenských leteckých přidělenců USA, Británie a Jugoslávie. Odhalení pomníku letců v Českých Budějovicích 8.9.1946

Foto směrem od jihozápadu na jižní stranu letiště. .

Zleva letoun Oxford "KP-2"od LP 24 z Plzně, Auster III "IR-2" od velitelského roje 3. ld v Brně, prostřední letoun Piper L-4 (od roku 1947 značení K-68) "BY-3" od velitelského roje LP 10 ve Kbelích.

, .

Předválečnou tradici rovněž obnovuje Aeroklub České Budějovice, v jehož řadách působí aktivní i záložní důstojníci letectva.

V září 1946 se z Havlíčkova Brodu  přesunul LP 25 s letouny Pe-2 a UPE-2. Kvůli rozběhu výcviku u SVS se pluk opět brzy stěhoval.

Od 1.10.1946 Letecká hlídka Letectva Sboru národní bezpečnosti.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

K 20.11.1946 se LP 25 přesunul na letiště Plzeň-Skvrňany.


1.2.1947 vzniklo Stíhací výcvikové středisko při velitelství 2. letecké divize na personální a materiální bázi LP 5 v Českých Budějovicích. Mělo za úkol zabezpečit bojový stíhací výcvik 1. turnusu frekventantů LU  na S-89 a od roku 1948 na S-199. Dostala letouny od Leteckého pluku 4, Leteckého pluku 5, Leteckého pluku 10, Leteckého pluku 12 a od Letectva SNB.

22.6.1947 aeroklub zorganizoval letecký den sledovaný více než 12 000 diváky. Zúčastnili se ho i vojenští zástupci Jugoslávie a britský vojenský atašé plk. White. Letecký den zahájil předseda aeroklubu gen. Vávra. Akrobacie škpt. Pošty, předvedení skupiny letounů Spitfire, předvedení letounu Mosquito za letu na jeden motor a přemetu, akrobacie zlínské pilotky Krajčové, vzlet tří větroňů za letounem Čáp s vystoupením mjr. Maňáka s větroněm.

1.7.1947 byl zahájen pravidelný letecký provoz ČSA na lince Praha - České Budějovice. helo4827.jpg (172882 bytes), helo4832.jpg (152736 bytes).

K 1.8.1947 Velitelství letectva 2. oblasti reorganizováno na Velitelství II. leteckého sboru.

K 1.8.1947 byla zrušeno Velitelství leteckých základen 2. oblasti.

V I. LO v Praze převzal působnost v oblasti materiálně technického a týlového zabezpečení na základě teritoriálního členění: zabezpečoval letectvo v rámci V I. a II. LS na území Čech. Od 1.8.1947 byla LZ 2 podřízena V 1. LO.

28.10.1947 průlety dvou skupin (sedmi a devítičlenné) letounů Spitfire nad českobudějovickým náměstím.

K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.

2.12.1947 se během cvičného letu zřítil jihozápadně letiště rt. Richard Nerger z kursu č. 1 s letounem S-89 "TE577" od SVS. Příčinu nebylo možné zjistit.

Od 12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům  ----------

Od 10.5. do 16.10.1948 výcvik v rámci Akce DI.V květnu 1948 byl zahájen přeškolovací kurz na S-199 pro 33 židovské piloty. Pro výcvik na Spitfiry byly zde od 7.10.1948 připraveny 4 letouny, ostatních 14 letounů bylo předáno k přípravám k prodeji, který se uskutečnil v období září až prosinec 1948. Z pokračovacího výcviku na letounech S-199 a S-89 v kurzu v LVA v Hradci Králové přešlo do Českých Budějovic počátkem září 1948 13 židovských pilotů. Podrobnosti.

18.5.1948 na palubě letounu C-103 OK-ZDL od ČSA uletěli štábní kapitáni Jaroslav Šodek a Jiří Mikulecký, kapitán Vladimír Kopeček, nadporučíci Josef Ruprecht a Vladimír Soukup, rotmistři Stanislav Nosek a Rudolf Fifka, desátník v záloze Václav Kühnel. Přistáli v München a později do Manstonu. Úlety českých a slovenských pilotů.

24.5.1948 úlet frekventant II. turnusu SVS rtn. František Novák mladší s letounem S-199.54 "KS-10" do Mnichova helo5771.jpg (232993 bytes). Úlety českých a slovenských pilotů.

23.6.1948 během vzletu byl letoun S-199.68 "NO3" od SVS odtrhnut na malé rychlosti, došlo k přetažení letounu a pádu z 20 m. Rt. František Machala z kursu č. 2 zahynul. Letecká badatelna.

1.7.1948 došlo k rámcování V II. LS. Ta spolu s rámcovým velitelstvím 6. ld, LP 25 (19.7.1948 z podřízenosti vyjmut) a CL 2, dále rámcové velitelství V II. LS, a dále útvary již dříve rámcovaného I. LS - LP 41 a CL 1 přecházejí do podřízenosti 2. letecké divize.

19.7.1948 uletěl S-89 "SL631" "MP-7" do americké zóny. Por. Milan Hořava při přistání havaroval. Úlety českých a slovenských pilotů.

V červenci 1948 SVS přejmenováno na Stíhací kurz. Později přejmenován na Pilotní stíhací kurz.

Od července 1948 se LP 4 přesouvá  na letiště Plzeň-Skvrňany. Přesunut k 1.9.1948.

V letech 1948-52 provoz větroňů na letišti Světlíky.

14.9.1948 nehoda letounu S-199.127. Během vzletu při prvním samostatném letu nezvládl jankovitého "Mezka" mladý frekventant z kursu č. 3 rotný František Kvasnička. Během rozjezdu mu letoun "utekl" ze směru, po odpoutání od země stroj zachytil pravým křídlem a pravým podvozkovým  kolem o násep střelnice. Letoun se stočil, dopadl na letištní plochu, vlivem porušení palivové instalace došlo k požáru. Ten v několika okamžicích zachvátil celý letoun. Pilot byl sice obětavým zásahem z letounu vyproštěn, později v nemocnici ale rozsáhlým popáleninám podlehl. Protipožárními prostředky, které byly na letišti k dispozici nebylo možno požár letadla lokalizovat, stroj kompletně shořel. Letecká badatelna.

8.10.1948 v prostoru obce Černice zřícení hořícího letounu C.104.101. Rt. Alois Pilař a rt. Jiří Keřtof zahynuli. Prasklé palivové potrubí.

V listopadu 1948 odletěl poslední 18. kus S-89 do Kunovic. Letouny přelétávali již izraelští piloti.

V závěru roku 1948 LZ 2 přechází pod velení 2. LO.


8.2.1949 byly LP 4 a LP 5 přesunuly do podřízenosti V III. LS v Brně. 

K 15.2.1949 je nařízeno rámcování velitelství 2. ld. CL 2 přešla do podřízenosti LP 5.

18.2.1949 během přeletu z Českých Budějovic do Prahy vrtulník VR-3.1 s posádkou kpt. let. Josef Němeček, por. let. Zdeněk Wágner a cestující gen. Lomský havaroval poblíž obce Hosty (okres České Budějovice). Přetržení hlavní ojnice motoru. Tvrdé přistání. helo5364.jpg (148155 bytes) Zlomený příďák, poškozeny listy.

V březnu 1949 se Pilotní stíhací kurz přestěhoval do Zvolena do podřízenosti 4. ld.

K 20.6.1949 se LP 5 přesunul  na letiště Plzeň-Skvrňany.

V Plané zůstává pouze CL 2 spolu s Leteckou hlídkou Bezpečnostního letectva a pozemními útvary. Začátek výstavby betonové dráhy, trvající do jara 1952.

V září 1949 lety se zapůjčenými C-3B pro ostré střelby DPL a VKPL v Boleticích.

Od 1.10.1949 dostala LZ 2 nové krycí číslo VÚ 7488. Její letouny byly označovány písmenem F.


15.2.1950 byla 2. ld zrušena.

15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1) s podřízenou Spojovací četou - radio družstva (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Staňkov, Klatovy, Strakonice a České Budějovice) a 2. radarovou stanicí.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

18.4.1950 rt. Martin Funka s letounem Avia C-2 B-1 ev.č. 509  od LP 5  při náletu na zemědělce u Strakonic zabil Františka Bláhu. Letoun se zřítil a pilot zahynul. Letecká badatelna.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

28.6.-9.7.1950 účast CL 2 na přípravě a provedení Jihočeské výstavy v Soběslavi, vystoupení v rámci armádního dne tamtéž dne 9.7.1950 - akrobacie C-104, bojový nálet roje C-2 na pěchotu. Provedeno 294 letů.

K 1.7.1950 byla LZ 2 reorganizována na Letištní správu 2 České Budějovice.

3.-4.9.1950 předváděcí a vyhlídkové lety v rámci leteckého dne na letišti Světlíky, závěrečné defilé CL 2. Nasazeno 13 letounů, provedeno 204 letů.

V září 1950 spolupráce s DPL a VKPL a "lehčí bojové úkoly" s letouny C-2 v rámci spolupráce s 1. pěší divizí, dále kromě svých letounů ošetřuje 37 uložených C-104.

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.


K 15.1.1951 byla CL 2 zrušena.

K 15.1.1951 byla Letištní správa 2 České Budějovice přejmenována na 2. letištní správu České Budějovice.

K 1.2.1951 2. letištní správa České Budějovice reorganizována na 2. letištní prapor.

K 1.4.1951 bylo u 51. lp celkem 30 kusů C-2 a sedm S-199, umístěných v Plzni a v Českých Budějovicích.

15.4.1951 LNP 2 ukončil svoji činnost a evidenci osob převzala územní vojenská velitelství. Mobilizační úkoly plněné útvary byly přeneseny na náčelníky štábu jednotlivých útvarů letectva. Dosavadní LNP 2 byl reorganizován na 2. výcvikové středisko letectva.


V roce 1952 byl bývalý hangár MML rozebrán a znovu postaven na letišti Hosín severně Českých Budějovic.

Ortofotomapa 1952 - 2011.

10.5.1952 1. letecký pluk odletěl z Mladé do Českých Budějovic.

10.5.1952 jeden roj 9. leteckého pluku přeletěl z Mladé do Českých Budějovic.

15.8.1952 9. letecký stíhací proudový pluk přeletěl z Mladé do Českých Budějovic.

K 18.8.1952 se 51. lsp přesunul do Mladé.

1.9.1952 v Českých Budějovicích vzniklo velitelství 1. letecké divize.

1.10.1952 v Českých Budějovicích vznikl 19. stíhací letecký pluk.

V prosinci 1952 bylo 2. výcvikové středisko letectva zrušeno.

 

Letecká střelnice Dolní Slověnice 2.9.1962 he563.JPG (148957 bytes), he564.jpg (344640 bytes), he565.jpg (363708 bytes), he566.jpg (229654 bytes).

 

Pamětní deska na domě v centru Českých Budějovicích, kde žili Maňákovi. helo7567.JPG (462793 bytes)