MAPA.
31.01.2024
Jsou zprávy o přeletech balónů nad městem, většinou s nadšenci z Německa.
V roce 1910 mariánskolázeňský masér z Prahy, který tu pracoval o sezóně, pan Benda, připravoval letadlo s rotujícími křídly. Letadlo dokonce vystavoval ale o skutečném letu nejsou zmínky.
Už v roce 1910 se objevil návrh na zřízení nějaké přistávací plochy - letiště pro řiditelné balóny z Německa, ale pro potíže s mezinárodními úmluvami myšlenka zapadla.
Rok 1911 nejsou žádné zprávy z města o letectví.
Od července 1912 Rus Харито́н Никано́рович Славоро́ссов (Семене́нко) Chariton Nikanorovič Slavorosov (vlastním jménem Chariton Nikanorovič Semenenko) létal v Rakousku-Uhersku.
Zato v roce 1912 přišel mocný impuls v podobě letu Rusa Slavorosova. Pan Ruppert z Mariánských Lázní vzpomínal, jak se jednoho letního rána 1912 objevil na rampě nádraží vagón s obrovskou bednou. Nápis "Aeroplan" na bedně lidem nic neříkal, slovo bylo téměř neznámé. Špeditérská firma Riedel otevřela bednu a vyložila podivné zařízení Ale to již po městě letěla zpráva, že se příští sobotu konají první lety u Almu (Polom) na louce pana lékárníka Brema. Slavorosov získal již řadu prvních cen na leteckých mítincích, naposledy v Asperu u Vídně 3 první ceny, 3 druhé a 4 třetí ceny ve výši 10 000 korun. Oznamuje se, že Slavorosov bude předvádět: 1. let na přesné přistání, 2. časově dlouhodobý let atd. Na veliké louce u Almu byla postavena dřevěná tribuna. Vstupné na tribunu bylo 5 K, k sezení 3 K a 2 K, ke stání 1 K. Konání letů oznamoval červený praporek na hotelu OTT (Pacifik). Pokud by se objevil černý praporek, vzhledem k dešti nebo větru se odkládá let na příští den. Na letecké ploše bílý praporek oznamoval zahájení a ukončení letů.
A tak v neděli 4.8.1912 se vydalo obrovské procesí zvědavců z Mariánských Lázní vzhůru k Almu. Město bylo na nohou. Louka se zaplnila až po okraj lesa a diváci viseli i na stromech. Na trávě uprostřed odpočíval neznámý šedý pták. Když přišel pilot Slavorosov, hrdina dne, ke stroji, usedl do sedadla, dal roztočit vrtuli a letoun se v mžiku rozběhl po louce, náhle se kola odlepila od země a šedý pták vyletěl nad lesy, otáčel se a zase přistával. A znovu se letadlo rozběhlo a vyletělo, potřetí, počtvrté, jako by se nemohlo nabažit své moci. Před každým letem se Slavorosov pokřižoval a krátce se pomodlil, což vyvolalo hluboké pohnutí u obecenstva. Při doletu se hrnuli diváci k letadlu, aby mohli spatřit hrdinu zblízka. Handicap měly ženy v úzkých sukních, jak předepisovala tehdejší ženská móda. Nejedna upadla do vlhké trávy.
Noviny Marienbader Zeitung psaly: "Letecká podívaná na louce u Almu. Živý zájem, který projevuje naše město pro pokroky aviatiky, způsobil, že byl založen výbor, který hodlá obstarat letecký stroj. Myšlenku získat vzduch pro člověka propaguje uspořádáním ukázkových letů. Kdo viděl létat chladnokrevného Slavorosova, ten může doufat, že není daleko doba, kdy se letadla uplatní i prakticky. Jeho lety byly vynikající. Lehce se dostal do vzduchu a jako velký pták poletoval v otáčkách a kluzech nad loukou a nad přilehlými lesy. To, co ukázal Slavorosov na jednoplošníku Blériot, je prvotřídní ukázka aviatiky. Letec tvořil se strojem jedno tělo. Dlouhé lety mířily až k nádraží a také nad Kladskou, až k obci Litrbachy a k údolí řeky Ohře. Barograf přitom zaznamenal výšku 2 000 až 2 530 metrů! Přistání byla přesná. Když vidíme Slavorosova, máme pocit jistoty, jakoby cesty vzduchem byly stejně bezpečné jako jízda autem. Vzrušené publikum nešetřilo potleskem. Každý zájemce může podpořit výbor pro létání, jehož vedoucím je dr.Adolf Lehrmann, koncipista státního místodržitelství, Villa Felicitas. (Bellevue)
Jak čteme, nadšení Mariánských Lázní pro letectví bylo velké a projevilo se založením výboru pro létání. Už v roce 1910 vznikl nápad postavit letiště pro balóny. Nyní se k myšlence letiště vrací Karlovy Vary i Mariánské Lázně. Rakouská letecká společnost nabízela letecké spojení obou lázní řiditelnými balóny Mannsbarth pro deset cestujících. Riziko podnikání by nesla tato společnost a balóny by měly zůstat majetkem této společnosti. Chtěla však dotaci od obcí. Starosta Reiniger byl pro a slíbil i dotaci, obdobnou jako u golfového klubu. Balóny se měly na podzim odzkoušet s pasažéry ve Vídni. Balónový hangár by byl v Karlových Varech a přistávací plocha v Mariánských Lázních. Ale nyní přichází letadlo a co tedy dál ?
.
od února 1914
,
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do 1920.
8.12.1918 čs. vojsko obsadilo Mariánské Lázně.
V září 1919 Julius Arigi (ex. Flik 1) a Bohumil Gottfried Russ (ex. Flik 7) přiletěli z Rakouska s letounem Hansa-Brandenburg C.I, a přistál na louce ve Velké Hleďsebi mezi hleďsebskou prádelnou a Hamrnickým zámečkem. Na této louce v blízkosti Kosího potoka zřídil jakési primitivní, provizorní letiště a postavil tu dřevěný hangár. Podrobnosti. Kdy přiletěl Albatros D.II?
od 1919 do 27.12.1921.
V roce 1919 se první evropské letecké společnosti sdružily v mezinárodní organizaci leteckých dopravců International Air Traffic Association (IATA). U příležitosti zasedání mírové konference v Paříži, podepsali dne 13.9.1919, zástupci 27 států mezinárodní úmluvu o letectví, která se stala základním dokumentem pro právní úpravu užívání vzdušného prostoru a provozu mezinárodní letecké dopravy. Československo bylo jedním ze signatářů této dohody, ale bylo obklopeno státy, které jí nepodepsaly. Tato skutečnost nepříznivě ovlivnila v první polovině 20. let možnosti rozvoje československé letecké dopravy. Československý stát proto sjednal kapitálovou účast v La Compagnie Franco-Roumaine de Navigation Aerienne (CFRNA) Franko-rumunské letecké společnosti.
13.10.1919 bylo civilním letadlům Československa přiděleno označení L-Bxxx. Letecký rejstřík s pořadovým číslem imatrikulačního certifikátu byl oficiálně veden až od jara 1923.
Arigi založil v Mariánských Lázních hned v roce 1919 leteckou dopravní společnost První český letecký podnik Ikarus a rozhodl se, že učiní z Mariánských Lázní centrum světové letecké dopravy. Začal podnikat reklamní lety, soukromé lety, vyhlídkové, okružní i propagační lety a nabízel aerotaxi k dopravě nákladů i osob. Nešlo tedy ještě o pravidelné linkové lety. První letecká doprava směřovala do Plzně, do Prahy a do Karlových Varů. Dřevěný hangár svého prvního letiště nesl nápis "Flugunternehmen IKARUS" (1919-1921).
Hansa-Brandenburg C.I 
,
. Kdy a kde?
1.5.1920 letecký den v
Plzni. Letoun Albatros D.II (Oef) letecké společnosti První český
letecký podnik Ikarus. 
,
,
,
,
,
.
, 
.
Přestavěný
Brandenburg C.I s uzavřenou kabinou pro dva cestující společnosti První
český letecký podnik Ikarus na
I. mezinárodní letecké výstavě v Praze v roce 1920. Společnost letoun používala
pro dopravu cestujících mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi.
V roce 1920 se Arigi spojil s majorem Otto Jindrou, kdy se oba stali společníky nově založené firmy Ikarus, společnost s r. o. pro tuzemskou a zahraniční leteckou dopravu, která byla ustavena 25.9.1920.
Asi v březnu 1921 se společnost Ikarus, společnost s r. o. pro tuzemskou a zahraniční leteckou dopravu z Mariánských Lázní připojila k asociaci IATA – International Air Trafic Association. Měla v úmyslu otevřít tratě Praha - Drážďany - Berlín a Praha - Vídeň s pozdějším prodloužením do Bělehradu a Cařihradu. Na lince do Drážďan měl být nasazen letoun Šm-1a pro dva cestujíc. Linka měla být podle záměrů společnosti v každodenním provozu.
23.5.1921 zahynul Bohumil Gottfried Russ v letounu Albatros D.II při leteckém dnu v Mostě, létal u soukromé letecké společnosti První český letecký podnik Ikarus z Mariánských Lázní.
V roce 1921 Arigi zrušil společnost Ikarus a založil na širších základech podnik Bäder-Flugsgesellschaft (Společnost letecké dopravy lázní). Prvním činem nové společnosti bylo založení druhého letiště poblíž nádraží na polích, nazývaných odjakživa Panská Pole. K letišti se přijíždělo od Šenova z Nové nádražní třídy (dnes Husova). Letiště mělo plochu 7 hektarů. Do roku 1925 bylo přepraveno v neperiodickém leteckém provozu více než 5 500 osob bez jediné nehody.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
V roce 1922 se firma Falco sloučila s firmou Ikarus (?) a byla vytvořena nová Československá letecká akciová společnost. Ta vstoupila o rok později do likvidace a zanikla. Přestože tyto informace uvádí několik na sobě nezávislých zdrojů nejsou podklady ověřeny zápisy z firemních rejstříků.
.
.
To vedlo Arigiho k dalším krokům. Podařilo se mu získat pražskou firmu Aero, továrna letadel, dr. Kabeš k založení periodické letecké linky Praha - Mariánské Lázně. V letech 1925 a 1926 na lince létaly letouny Aero A 22 (A 12 v civilní verzi uzpůsobené pro 2 cestující v otevřené kabině) L-BUCA, L-BUCB a L-BUCC. Tyto stroje na lince v letních měsících nalétaly 82 434 km. Aero
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
Pozemky ve Sklářích byly městem zčásti odkoupeny, zčásti pronajaty a na nich budována letištní plocha 600 x 800 m. Nové mezinárodní letiště financoval československý stát společně s městem v roce 1927. Letiště zabíralo celkem 35 hektarů.
V červnu 1927, krátce před uvedením letiště do provozu přistálo ve Sklářích slavné letadlo "Columbus" s dvěma německými letci. Chamberlain a Levin byli prvními letci, které přeletěli z Evropy do Ameriky přes Atlantický oceán. Jejich první cesta po rekordním výkonu vedla do Mariánských Lázní. Podrobnosti.
Arigi v očekávání, že bude jmenován ředitelem letiště, postavil výstavnou VILLA ARIGI ve Sklářích (dosud stojí při silnici, s věžičkou a terasou). K tomuto postu ředitele ho opravňovaly jeho zásluhy o letectví i odbornost. Avšak Československé státní aerolinie, které převzaly zdejší letecký provoz, byly jiného názoru, vypověděly Arigiho služby a jmenovaly českého ředitele letiště Skláře.
3.7.1927 (nebo 4.7.1927?) bylo letiště dáno do provozu. Odletem letadla Limousine s pilotem Kranfelderem a současně příletem letadla, které pilotoval Arigi, se 3 pasažéry z Prahy.
Tak vznikla pravidelná státní linka do Prahy, v sezóně se létalo dvakrát denně. Od 4.7.1927 byla linka Praha - Mariánské Lázně převzata ČSA, kterým propůjčilo Ministerstvo pro veřejné práce ČSR koncesi k provozu. Následoval velmi rychlý vzestup mariánskolázeňského letectví.
Mariánské Lázně získaly mezinárodní letecké spojení se všemi hlavními městy Evropy. Vzniklo 18 leteckých linek. Dvakrát denně se létalo do Prahy se čtyřsedadlovým strojem a délka letu byla 45 minut. Zde bylo možno přesednout na další linky. Let do Paříže trval 6 hodin, do Varšavy 4 hodiny, do Berlína 1 a 1/2 hodiny, do Karlových Varů 12 minut. Letové řády ČSA.
Vzhledem k vysoké převaze německých hostů mezi publikem bylo ihned jednáno s německou Lufthansou o linkách Mariánské Lázně - Kamenice Chemnitz, která se stala roku 1927 pravidelnou a v roce 1928 byla prodloužena do Berlína. Zde létaly šestisedadlové stroje Junkers-Metallflugzeuge. Další linka byla Mariánské Lázně - Lipsko, Mariánské Lázně - Karlovy Vary a Mariánské Lázně - Praha. Pražská linka používala podle potřeby i dvanáctisedadlová letadla. Dalším úspěchem, třebaže jen dočasným, bylo vedení mezinárodní letecké linky z Prahy do Rotterdamu přes Mariánské Lázně. Tato linka Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam zajišťovala návaznost na všechny evropské letecké linky. Letecké spojení lázní s domovem hostů se stalo se stalo nejrychlejší, nejpohodlnější a významná byla i balíková letecká přeprava. Byla vyžadována především francouzskými a holandskými firmami, které dodávaly do západočeských lázní čerstvé a rychle zkazitelné zboží jako jahody. Autobusová linka spojovala ve 20 minutách město s letištěm. Nástup do autobusu byl před domem Sanssouci, kde měla sídlo městská letecká kancelář. Vedle letištního provozu tu mohli lázeňští hosté brzy obdivovat parašutisty a leteckou akrobacii. Osada Skláře se stala pojmem. Počátkem třicátých let se stalo mariánskolázeňské letiště druhým největším civilním letištěm v Československu.
30.4.1928 ČLS zahájila linku Praha - Mariánské lázně - Kassel a Rotterdam. Letové řády ČLS.
18.6.1928 letoun Fokker F.VIIb D-1148 od Lufthansy narazil do Fokkeru
F.VIIa L-BAAI od ČLS. 
,
.
Arigiho úspěchy ve dvacátých letech podnítily velký zájem o letecký sport. V Mariánských Lázních vznikly dva spolky. Byla to jednak MLL místní skupina Mariánské Lázně, která měla přes 300 členů a vlastní letouny, jednak místní pobočka VDF. Ta měla rovněž vlastní letouny. Obě organizace pořádaly vlastní mítinky a předváděly leteckou akrobacii, seskoky parašutistů. To vše mělo velký ohlas u lázeňského publika.
Letiště stavěl mariánskolázeňský architekt Karel Gut. Postavil betonovou letištní budovu terminálu (tehdy se říkalo nádraží) z rýsovacího prkna významného českého architekta Pavla Janáka, v níž bylo ředitelství, sanitární centrum, radiová a meteorologická stanice, celní expozitura, pošta a prvotřídní restaurace.
, 
.
Krátce nato byl postaven betonový hangár. Kdy?
V roce 1929 se stalo nejmodernějším leteckým přístavem v Československu.
21.5.1929 ČLS zahájila linku Praha - Mariánské Lázně - Nürnberg-Fürth. Provoz jen jeden rok.
7.7.1929 uspořádán byl Místní skupinou MLL v Mariánských Lázních letecký meeting, jehož průběh byl velmi zdařilý. Meetingu zúčastnilo se celkem 23 letadel a to 8 letadel Západočeského aeroklubu z Plzně, 4 letadla německý, 2 letadla německé Lufthansy, 1 letadlo Ullsteinovo, 2 letadla Moravského aeroklubu, známý náš akrobat škpt. Malkovský a škpt. Hamšík, šéfpilot továrny Avie Fritsch, letadlo Čsl. letecké společnosti, letadlo Čsl. státní aerolinie a letadlo Místní skupiny MLL v Mariánských Lázních. Meeting byl zahájen starostou města Mar. Lázní drem Turbou. Program byl ukázkou letecké akrobacie, předvedenou známým mnichovským pilotem Störem. Šéfpilot Fritsch na stroji Avia krkolomnými výkony budil obdiv obecenstva. Hlavním bodem programu byl start "krále vzduchu" škpt. Malkovského. Za svoje vskutku jedinečné výkony byl odměněn starostou města drem Turbou vavřínovým věncem se stuhami v barvách městských. Meeting byl zakončen seskokem s padákem, který byl skvěle proveden německou akrobatkou dr. Lolou Schröterovou s výše asi 500 m. Národní politika 12.7.1929
Aero A 23.5
L-BAAE 
.
Kdy?
23.4.1930 Ministerstvo pošt a telegrafů se rozhodlo vybudovat leteckou zaměřovací službu v Praze, v Brně a v Mariánských Lázních, postavit krátkovlný 300 W vysílač pro leteckou službu za 400 000 Kč, koupit krátkovlné přijímače za 20 000 Kč a zřídit na letištích dálnopisy. Podrobnosti.
Aero A 38
OK-ACB 
. Kdy?
7.6.1930 dvoudenní letecký den v Karlových Varech. Z Mariánských Lázní odletělo Aero A 19 (?), Místní skupiny MLL v Mariánských Lázních s pilotem panem Arigim.
Letoun
DH 50 A OK-AHC (ex. L-BAHC od ČSA
a později ho vlastnil Arigi) 
.
Kdy a kde?
Od 1.5.1931 linka ČSA Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary.
1.6.1931 ČLS zahájila linku Mariánské Lázně - Halle/Leipzig.
,
.
Přijížděli sem i slavní čeští letci a akrobaté, např. Novák. V plachtařském sportu se proslavil profesor hotelové školy Tropper, který prý tehdy vytvořil plachtařský rekord v délce letu. Již v té době byly konány přípravy k založení letecké školy v Mariánských Lázních. Na letišti také panoval čilý soukromý letecký provoz. Mnozí soukromí letečtí nadšenci, hlavní ze západní a severní Evropy rádi přilétávali do Čech a do Mariánských Lázní, v nichž nalezli zalíbení.
Na trati Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary byl provozován letoun Caproni Ca 97 OK-BEK od ČSA (v leteckém rejstříku od 9.10.1931).
Zanedlouho ovšem zasáhla i leteckou dopravu světová hospodářská krize a bylo nutno zrušit linky do Chemnizt, Leipzig a Berlin, neboť město nebylo schopno platit subvence.
Arigi si otevřel koupaliště Lido.
.
V roce 1934 pokračovalo zavádění radiospojení letadel s československými civilními letišti. V jeho rámci bylo příslušnou stanicí vybaveno také státní civilní letiště v Karlových Varech, které ovšem zajišťovalo radiové služby i pro nedaleké letiště Mariánské Lázně.
.
Do konce roku 1936 bylo dobudováno deset pozemních radiogoniometrických stanic na všech letištích nalétávaných dopravními společnostmi, s výjimkou letišť Košice a Ostrava.
.
Letiště v roce 1938 obsadili němečtí ordneři a zajali zde letoun Fokker F.VII. Toho si všiml pilot B.534 strážmistr Josef Bajer z Četnické letecké hlídky v Chebu, přeletěl nad hangárem a vypálil směrem k nim šrapnelovou raketu. Po druhé raketě se ordneři rozprchli. Kroužil do té doby, než Fokker odletěl.
V září 1938 letiště 550 x 650 m, stupeň dokončení 100 %, za mobilizace znehodnoceno rozoráním.
----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová v odstoupeném území - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb, Česká Kamenice, Břeclav, Chyše, Stříbro, Dobřany, Liberec, Moravská Třebová, Studénka, Litovel, Přáslavice, Rimavská Sobota, Lučenec, Košice a Užhorod.
Podzimní zábor československého pohraničí Německem, Polskem a Maďarskem byl pro naši leteckou dopravu tragický. Československo přišlo o státní civilní letiště Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Liberec, Břeclav , Košice a Užhorod.
31.7.1939 letouny Go 145 WL-IGGB a WL-IRLU
,
2.10.1939 zformována FFS A/B Marienbad. Satelitní letiště Vilseck a Schwarza.
V listopadu 1939 z Neubibergu do Plzně přiletěla Schule/FAR. 13. Satelitní letiště Cham, Klatovy, Chyše, Mariánské lázně a Bayreuth-Bindlach. MAPA.
V letech 1939-40 (?) byla postavena při silnici řada přízemních vojenských baráků (o půdorysu 12 x 25 m), s vodovodem, kotelnou a na letišti byl postaven druhý hangár.
Štáb Flugwachzuge byl v dnešní Anglické třídě v domě Union čp. 117. Podrobnosti.
Letecká hláska Flugwache na střeše Vily Arigi. Němečtí vojáci byli z Horního Falce. Od června 1940 sloužili místní svobodných povolání z Mariánských Lázní. Sloužili 24 hod. směny. Podrobnosti.
16.1.1940 byla FFS A/B Marienbad přeznačena na FFS A/B 8.
17.4.1940 ve 14 hodin odpoledne přistálo u Domažlic na louce zvané „Jerglovka" německé školní letadlo jednoplošník "PF+WZ" z Mariánských Lázní. Jeho pilot odešel do domažlických kasáren telefonicky ohlásit přistání své jednotce do Mariánských Lázní. Asi po třech hodinách přistálo na louce druhé letadlo dvouplošník se dvěma letci, ale po zjištění, že prvnímu stroji došel benzín, opět odstartovalo. Brzy se vrátilo s benzínem. Až večer ve 20.20 hodin bylo první letadlo připravené ke startu, přejelo celé pole a na jeho konci už se zvedalo do vzduchu, když přes pole nepozorovaně proběhla školačka Věra Benedektová. Startující letadlo ji zachytilo podvozkem a na místě usmrtilo. Zdroj.
V červenci 1940 byla FFS A/B 121 zformovaná ve Straubingu. Satelitní letiště Cham, Ergolding, Plattling, Mariánské lázně, Weiden, Amberg, Puchhof, Ganacker, Mannheim.
V říjnu 1940 ze Straubingu se přesunula Schule/FAR. 63. Satelitní letiště Karlovy Vary, Vilseck, Amberg-Schafhof.
20.10.1940 FFS A/B 8 přešla pod Schule/FAR. 63.
24.11.1940 poškození školního letounu He 72 WNr. 634 od Schule/FAR 32 v Pardubicích při pojíždění. Při srážce zahynul civilista. Poškození letounu 5 %.
Zima 1940-41. Kurz (A-2 Schulung.)
u Schule/FAR.
63 
,
,
Kl 25 "PF+WB"
na ližinách a
Bü131
,
, 
, 
,
,
,
Asi návštěva roje letounů
Ju 87
,
,
.
He 45 "NV+DK" od Schule/FAR.
63 
,
.
V dubnu 1941 byla Letecká hláska-Flugwache přesunuta na Zádubskou výšinu 779 m n m východně Mariánských Lázní.
Jaro 1941, letouny
Ar 66
a skupina instruktorů "Harjes" od Schule/FAR.
63. Zleva Lönnitzer, Mühlenbeck, Querengässer, Harjes,
Mehlig, Schettler, Grohmann
,
. Vpravo
stojí Querengässer později sloužil u
JG 2
.
,
He 70
,
Ju 86
"CO+??"
,
He 46
"??+NV"
, palubní
deska kterého typu letadla
, 
,
, 
,
,
,
Ovládání
gonia na učebně
,
,
,
. Kde,
kdy a kdo? Mariánské Lázně nebo Karlovy
Vary?
1.10.1941 byla plzeňská Schule/FAR.13 přeznačena na FFS A/B 13.
16.10.1941 byla Schule/FAR. 63 přejmenována na FFS A/B 63.
Bū 131 "GD+ON" se znakem školy FFS A/B 63.
Od roku 1942 byly při letišti světlomety.
Cvičný He 51"CW+AX" od FFS
A/B 63
a upadlé kolo
,
letecké opravny ve statku v Chodové Plané (okres Tachov)
,
,
,
.
8.6.1942 byla FFS A/B 63 rozpuštěna. Většinou přešla pod Luftkriegsschule 7 v Tulln-Langenlebarnu.
Vojenské letectvo tu mělo technickou kompanii se štábem, nemocniční oddělení s lékaři, telekomunikační oddělení s dálnopisem, oddělení navigace, opravářské dílny, kuchyně a provozy.
20.3.1943 plzeňská FFS A/B 13 odletěla zpět do Neubibergu.
V červenci 1943 FFS A/B 121 převzala FFS A/B 24 a stala se tak FFDS A/B 121. Létalo se v Mariánských Lázních?
V říjnu 1943 přeznačena na FFDS A 121.
V období 1944-45 známa jako Behelfs-Luftkriegsschule 1.
Během války sloužila část areálu letiště berlínské firmě TELEFUNKEN k výrobě tehdy nejmodernějších vojenských naslouchacích zařízení a signalizačních přístrojů. Šlo zejména o různé speciální přístroje, vysílačky, měřící aparáty a nakonec o radary. V areálu letiště byly montážní haly a sklady. Dva betonové podstavce pro radary FuMG 65 Würzburg Riese na katastru obce Holubín (okres Tachov, kraj Plzeňský). Testování radarů. MAPA.
Zatímco v
mnoha provozech (hostince, sály aj.) se vyráběly součástky, na letišti ve
Sklářích firma Telefunken prováděla závěrečnou montáž radarů FuMG 64 Mannheim a jejich přezkušování. V květnu 1945 se uvádí
v Mariánských Lázních údajně 50 - 80 zařízení, což by neodpovídalo
odhadům krim. insp. Jana Šperla, který uváděl několik set radarů. Počítal
však zřejmě také rozpracované kusy.
V Mariánských
Lázních byly nalezeny také části systému FuMG 68 Ansbach. Části Ansbachu montovala z jednotlivých dílů ve svých
dílnách na mariánskolázeňském letišti tachovská pobočka firmy
Messerschmitt. Podle jiné zprávy na letišti působila pobočka
tachovské firmy Apparatenbau, která vyráběla součástky k protiletadlovým
odposlechovým přístrojům. Šlo o tutéž firmu ?
13.11.1944 byla II./KG 55 s letouny Bf 109 na letišti Plattling přejmenována na II./KG (J) 55. Nedochovaly se údaje o rozmístění jednotlivých Staffel. Je možné, že výcvik probíhal i na letišti Mariánské Lázně. MAPA.
17.1.1945 Behelfs-Luftkriegsschule 1 zrušena.
20.1.1945 letecký souboj nad jižní částí města. MAPA.
20.1.1945 u obce Tři Sekery Dreyhacken (okres Cheb) americké stíhačky P-51 sestřelily německou stíhačku Fw 190 A-9 WNr.205089 od 4./JG 301 z Welzow. Uffz. Gottfried Hellriegel zahynul. Jeden sestřel si nárokoval Captain Arthur Charles Fiedler Jr. od 317th FS, 325th FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie, tři stroje 2./Lt Edward Miller. Pohřben v Mariánských Lázních. Zdroj. Zdroj.
20.1.1945 u obce Chodský Újezd Heiligenkreuz (okres Tachov) americké stíhačky P-51 sestřelily německou stíhačku Fw 190 A "červená 5" od JG 301. Obfw. Heinz Brand zahynul. Jeden sestřel si nárokoval Captain Arthur Charles Fiedler Jr. od 317th FS, 325th FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie, tři stroje 2./Lt Edward Miller. Pohřben v Mariánských Lázních. Kdy? Letecká badatelna.
20.1.1945 u obce Kyjov Khoau (okres Tachov) americké stíhačky P-51 sestřelily německou stíhačku Fw 190 A "bílá 3" od JG 301. Uffz. Karl Schweger zahynul. Jeden sestřel si nárokoval Captain Arthur Charles Fiedler Jr. od 317th FS, 325th FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie, tři stroje2./Lt Edward Miller. Pohřben v Mariánských Lázních. Kdy? Letecká badatelna.
20.1.1945 americké stíhačky P-51 sestřelily německou stíhačku Fw 190 A-9 WNr. 202402 od 1./JG 301 z Finsterwalde. Uffz. Josef Idstein zahynul. Jeden sestřel si nárokoval Captain Arthur Charles Fiedler Jr. od 317th FS, 325th FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie, tři stroje 2./Lt Edward Miller. Letoun dopadl asi u města Tachov Tachow? Pohřben v Mariánských Lázních. Kdy? Zdroj.
Captain Arthur Charles Fiedler Jr. od 317th FS, 325th FG, 306th FW, 15th USAAF
z italské základny Lesina.
,
.
23.1.1945 byl dům Lucker obsazen velitelstvím VVS-ROA.
Zdroj.
Dnes Hotel Aura.
Hlavní tř. 42/18.
26.1.1945 dopoledne pohřeb německého letce, který byl 20.1.1945 sestřelen. Zdroj.
28.1.1945 v domě Waldschlösschen
ubytován gen. Vlasov. Jeho štáb bydlí v domě Lucker.
Zdroj. Vlasovci.
Po válce pension Tobruk, později Koševoj. Třebízského 107.
24.2.1945 byl vlak z Chebu do Mariánských Lázní ostřelován. Dva mrtví a další zraněni. Zdroj.
V březnu 1945 se měla II./KG (J) 55 na letišti Plattling přeškolit na Me 262 A, ale nedošlo k tomu.
1.4.1945 na ploché dráze v Úšovicích uskladněny Horchgerate. Střelecké radary Funkmessgerät FuMG 68 Ansbach či FuMG 64 Mannheim na dvoukolácích se sejmutými koly.
9.4.1945 byla KG (J) 55 zrušena.
V hlášeních o síle operačních útvarů Lfl. Kdo. Reich jsou u JG 2 až do 4.4.1945 použita data z 26.3.1945, protože nové údaje nedorazily. To je přinejmenším neobvyklé. Přehledy o operační způsobilosti se aktualizovaly každý den, ale Lfl. Kdo. Reich devět dní nemělo od jednotky žádné hlášení. Pravděpodobně vůbec nevědělo kde a v jakém stavu se nachází. Ještě 26.3.1945 vykazovala celá JG 2 sílu 111 strojů, z toho 56 schopných nasazení. Když přišlo 5.4.1945 čerstvé hlášení o stavu jednotky, dozvědělo se Lfl. Kdo. Reich, že JG 2 disponuje pouhými 28 Focke-Wulfy, z čehož bylo jen 20 letuschopných. O týden později klesly tyto počty na 21 strojů, z toho 10 schopných nasazení. Mezi koncem března a polovinou dubna 1945 tak přišla JG 2 o 81 % své techniky a přestala tak téměř existovat. Hlavní bojové jádro JG 2 tvořené Focke-Wulfy 190 D zaniklo již na konci března 1945 roztroušeno na letištích ve středním Německu. Střípkovité zprávy o JG 2 potvrzují přítomnost jednotky od poloviny dubna 1945 na českém území, ale nedovolují posoudit charakter a rozsah jejího fyzického působení nebo nasazení. Do Čech se dostaly patrně jen ojedinělé Fw 190 D a údaje o různých pozicích útvaru (Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary) se vztahovaly jen na ustupující pozemní personál a piloty bez letadel. V období dubna 1945 byl bez bližších podrobností v českém prostoru pohřešován z JG 2 ještě Lt. Friedrich Hochwald. Prozatím nemáme žádný zřejmý důkaz o tom, že se stroje JG 2 (v tuto dobu Fw 190 D-9 s několika Fw 190 D-13) dostaly na naše území a už vůbec se neobjevily v roli, ke které byly určeny - ke krytí vzlétajících a přistávajících tryskáčů Me 262. Dokonce je možné spekulovat o tom, že rozkazy byly vydávány, plány o využití existovaly, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Závěrem lze říci, že problém krytí vzlétajících a přistávajících proudových strojů pomocí pístových stíhaček nezůstal bez povšimnutí velení ani po přesunu jednotek s Me 262 na naše území. V praxi však nebylo funkční, neboť první řešení, s JG 27, nedopadlo dobře a následné, s JG 2, se vůbec neuskutečnilo. Hlavní roli tak po celou dobu hrálo jen protiletadlové dělostřelectvo. Organizační změny rozhodnuté 18. a platné od 21.4.1945. Lfl. Kdo. 6 dostalo do své rozhodovací pravomoci Lfl. Kdo. West a Lfl. Kdo. 4 a zároveň mělo organizačně zajišťovat i jednotky IX. (J) Flg. K. na letištích v Čechách. O dva dny později, 23.4.1945, Lfl. Kdo. 6 informovalo OKL (radiodepeší) o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Je to jasný důkaz o tom, že problémem ochrany proudových letadel během nejkritičtějších fází jejich nasazení se někdo zabýval a to na nejvyšších stupních velení. Za zmínku však stojí, že opatření neprováděl nadřazený útvar IX.(J) Flg.K. (kterému Me 262 náležely), ale „místně příslušná“ operační složka Luftwaffe, tzn. Lfl. Kdo. 6. Důvodem byla zřejmě povinnost Lfl. Kdo. 6 organizačně jednotky IX.(J) Flg. K. zajišťovat, pod kterou spadala i ochrana letišť. Pro tento účel vybralo Lfl. Kdo. 6 jednotku JG 2, v této době podléhající Lfl. Kdo. West a s trochou nadsázky můžeme říci, že ta byla v této době v jakémsi „neuchopitelném“ stavu. Hlášení o dislokaci jednotek Lfl. Kdo. Reich z 19.4.1945 uvádí JG 2 v podřízenosti 15. Fl. Div. (v rámci Lfl. Kdo. West), s jednotlivými částmi „v okolí Chebu (2 Gruppe) a Berlína (1 Gruppe)“. Vzhledem k podrobnosti údajů ostatních jednotek to byly velmi nepřesné informace a svědčily o skutečnosti, že velení Lfl. Kdo. West moc nevědělo, co se JG 2 vlastně děje a kde se nachází. O něco později, 21.4.1945, hlásila JG 2, že je komunikace s nadřízenou 15. Fl. Div. přerušena a proto požaduje dočasně služby (zřejmě logistické zabezpečení) po 7. Jagdivision (7. JD). Stab a I./JG 2 byly na cestě do Chamu (v té době však v Mariánských Lázních), III./JG 2 se nalézala v Plzni. Velitel jednotky požadoval údaje o pozici 7. JD. Ve stejný den se JG 2 dotkla instrukce č.20642 vydaná OKL (Koller) nařizující prostřednictvím buď Lfl. Kdo. Reich nebo Lfl. Kdo. 6 zrušení některých jednotek. Byla mezi nimi i I./JG 2. Provozuschopné stroje s osádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Následující den se JG 2 dočkala odpovědi na její dotaz. Ve 23.00 hod. udala 7. JD svoji pozici v Pfaffenhofenu, 40 km severně od Mnichova a dále vydala, skrze 3./NAGr. 13, rozkaz zastavit přesun Stab a I./JG 2 do Chamu. O chvíli později byly části JG 2, spolu s 3./NAGr. 13, informovány, že spadají pod Lfl. Kdo. 6 a mají zůstat na stávajících letištích – Stab a I./JG 2 v Mariánských Lázních, III./JG 2 v Plzni. Jednotka se našla… Po jasně formulovaném záměru o použití JG 2 pro ochranu letišť z 23.4.1945, pocházejí další údaje z 25.4.1945. O půlnoci vydalo Lfl. Kdo. 6 dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Flg. K. pod Lfl. Kdo. 6 (resp. její VIII. Flg. K.) a dále převedení JG 2, se svou Stab, I. a II./JG 2, pod IX. (J) Flg. K. Na rozdíl od předchozích zpráv je zde zmíněna II. Gruppe, chybí však údaje o Gruppe III. Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o chybu zápisu v předešlých dokumentech a celou dobu byla míněna II./JG 2. Další záměry s jednotkou se objevily v korespondenci z 26.4.1945. Opakuje se fakt o vyjmutí JG 2 z podřízenosti Luftflotte West, který je doplněn informací o jejím převedení ve všech ohledech pod IX. (J) Fliegerkorps. Stab a I./JG 2 měly být rozpuštěny, uvolněný letecký i pozemní personál a výzbroj měli doplnit stav II./JG 2. Tato Gruppe měla být použita pro ochranu letišť proudových stíhačů. Je nutné podotknout, že právě tento den došlo k další důležité organizační změně, kdy celý IX. (J) Flg. K. přešel pod plné vedení Lfl. Kdo. 6. To, jak je vidět, ihned potvrdilo své předchozí rozhodnutí o zajištění stíhací obrany letišť s proudovými letouny (tzn. strojů IX. (J) Flg. K. přidělením úkolu JG 2. Její neutěšený stav techniky vyřešilo zrušení dvou částí a koncentrací síly do II./JG 2. 29.4.1945 zachytila britská odposlouchávací služba rozkaz IX. (J) Flg. K. o přesunu II./JG 2 do Prahy-Kbel. Zpráva není zcela jasná, ale po předchozím umístění JG 27 na stejné letiště by dával rozkaz logiku. Jednotka určená k ochraně Me 262 z ruzyňského letiště měla opět sídlit na letišti Praha-Kbely. 1.5.1945 potvrdil dříve citované skutečnosti o JG 2 další rozkaz z Lfl. Kdo. 6. Stab a I./JG 2 byly v likvidaci a zbytek jednotky, tzn. II./JG 2, podléhal velení IX. (J) Flg. K. (ten následně pod velení Lfl. Kdo. 6). O III./JG 2 není nikde žádná zmínka. V přehledu rozmístění leteckých útvarů Lfl. Fl. 6 z 3.5.1945 je poznámka o JG 2 napsána jen tužkou a těžko čitelná. Lze rozeznat jen slovo „Protektorat“, takže se části útvaru zřejmě nalézaly „kdesi v Protektorátu“. Podobný dokument ze 7.5.1945 hovoří o Stab a II./JG 2 v Chebu (?) (od 26.4.1945 osvobozeno US Army) a I./JG 2 v Karlových Varech. Zatímco Stab a I. Gruppe byly v likvidaci, II./JG 2 byla na přesunu do Prahy („in Verl. n. Prag“). Uvedené rozkazy a citace ukazují jasný záměr o využití jednotky. Dubnové a květnové rozkazy o přesunech a plány o využití JG 2 k ochraně letišť v Čechách tak fakticky směřovaly k neexistujícímu útvaru.
----------
15.4.1945 v 16 hod. nálet amerických P-47 od 9th USAAF. Jeden hangár zcela rozbořen a jeden barák zničen. Zahynulo 15 osob. Několik letadel zničeno. Na nádraží zničena lokomotiva. zahynuli dva železničáři. Poškozena městská elektrárna. Mezi několika oběťmi byl také Maj. Dr. Valentin Donath ze Stab/SG 2. Zdroj.
----------
16.4.1945 nálet amerických P-47 od 9th USAAF.
16.4.1945 v 14.20 hod. mariánskolázeňský flak sestřelil P-47D S/N: 42-26649 od 392nd FS, 367th FG, 9th USAAF. Pilot 2/Lt James B. Cutler se zachránil pomocí padáku. Letoun dopadl u obce Dolní Kramolín (okres Tachov). Letecká badatelna.
16.4.1945 v 14.35 hod. mariánskolázeňský flak sestřelil P-47D S/N: 44-33582 "8L-" od 393rd FS, 367th FG, 9th USAAF. Pilot 1/Lt Frederick W. Cordner nouzově přistál u Chodové Plané (okres Tachov) a byl zajat.
16.4.1945 nálet stíhačů od 78th FG, 339th FG a 364th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Úplná destrukce objektů na letišti.
První útok provedla 78th FG, 8th USAAF z Velké Británie na letiště v Mariánských Lázních, kde Capt. Holmes s P-51 Mustang zničil tři nepřátelské letouny na ploše letiště.
16.4.1945 v 15.30 hod mariánskolázeňský flak sestřelil P-51D S/N: 44-15495 "MX-E" "Flying Sam" od 82nd FS, 78th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 2./Lt Fred R. Schwauger nouzově přistál u Chodové Plané (okres Tachov) a byl zajat. Letecká badatelna.
Červený roj v čele s Holmesem pak pokračoval nad Prahu. Nad Ruzyní byl Holmes sestřelen a zahynul.
----------
17.4.1945 dopoledne nálet P-47 od 362nd FG, 9th USAAF z letiště Rhein-Main-Flughafen. Už nebylo co zničit. Letouny odletěly zaútočit na letiště u Chebu.
17.4.1945 nálet stíhacích P-51 Mustangů od 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie.
----------
----------
----------
20.4.1945 nálet Američanů. Zdroj.
20.4.1945 VVS ROA pěšky opustila město směrem na Nýrsko (okres Klatovy).
----------
21.4.1945 nálet Američanů. Zdroj.
----------
Neletové počasí.
----------
----------
Zlepšení počasí.
----------
25.4.1945 vybraní piloti III./SG 2 z Milovic odjeli do Mariánských Lázní, kde převzali nejméně 17 kusů Bü 181.
----------
----------
Časně ráno 27.4.1945 stroje přelétli do Milovic.
V noci z 27. na 28.4.1945 stroje přelétli do Milovic.
----------
----------
Časně ráno 29.4.1945 stroje přelétli do Milovic.
29.4.1945 v 19 hod. byly na letišti vyhozeny do vzduchu benzínové nádrže. Zdroj.
----------
30.4.1945 bombardování radarů na ploché dráze v Úšovicích. Poškozeno více domů. Zdroj.
----------
1.5.1945 bez leteckého poplachu. Zdroj.
----------
2.5.1945 bez leteckého poplachu. Zdroj.
----------
----------
----------
5.5.1945 v poledne byly na letišti vyhozeny do vzduchu benzínové nádrže. Zdroj.
Letištní plocha byla zavezena vraky nákladních a osobních aut, aby bylo zabráněno eventuálnímu přistání amerického letectva. Kdy?
----------
Osvobození západních
Čech. 
,
,
.
6.5.1945 město osvobodil 303rd Infantry Regiment, 97th Infantry Division.
Američtí
vojáci u trosek stíhacího letounu Bf
109 G-6 WNr.
760230 "žlutá 23" od II./KG
(J) 55 
.
Je to v Mariánských Lázních?
----------
,
.
----------
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
----------
26.5.1945 zřízena Technická správa Cheb. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb Velitelství letectva. V působnosti byla letiště Cheb, Klatovy, Mariánské Lázně, Plzeň.
1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.
Americká armáda používala letiště pro vojenské účely do 30.11.1945, kdy odešla z ČSR.
Po válce byly vraky odklízeny buldozery a desítky let zůstávaly haldy železa pod okraji letištní plochy poblíž Kosího potoka.
Krátce po odchodu US Army bylo využito letištních baráků k soustředění a přípravě odsunu německého obyvatelstva z ČSR.
V lednu 1946 byly v Mariánských Lázních vypraveny vůbec první transporty do Německa. K přepravě kufrů a ranců ze Sklářů na nádraží Mariánské Lázně bylo použito nákladních vozů a koňských povozů. Odtud odjížděly transporty v nákladních vagónech do Bavorska a Hessenska. Od ledna do října 1946 bylo odtud vypraveno 11 velkých transportů se 11 891 osobami z města a okresu Mariánské Lázně. Po odsunu Němců byly baráky ve Sklářích zčásti prodány a rozebrány, zčásti zničeny. Dnes zůstávají jen základy,zarostlé bujnou vegetací. Jak uvádí poválečná německá vlastivěda okresu Mariánské Lázně z roku 1978 (2 000 stran), slovo Flaschenhütte (Skláře) je nesmazatelně vryto do paměti německých obyvatel okresu Mariánské Lázně ve spojení s násilným opuštěním svých domovů jako navždy neadekvátní represum.
15.5.1947 byl zahájena linka Praha - K. Vary - M. Lázně a zpět.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Zpráva z 22.5.1948 
.
Od 5.1948 Detachment Bezpečnostního letectva.
Ortofotomapa 8/1948. Na východní straně jsou dvě šrotiště. Původní betonová letištní budova ještě stojí, další budova a betonový hangár jsou zbořeny. Kovový hangár Junkers je opraven.
.
15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1) s podřízenou Spojovací četou - radio družstva (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Staňkov, Klatovy, Strakonice a České Budějovice).
1.6.1950 byla zahájena linka Praha - M. Lázně a zpět.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S 102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.
.
K 18.8.1952 se 51. lsp přesunul do Mladé.
.
.
.
.
.
Ortofotomapa z roku 1958 a 2011.
V roce 1965-70 byla původní betonová letištní budova odstřelena střelmistry ze Zadního Chodova.
Závod Čs. aerolinií - Agrolet se sídlem na Ruzyni. Od kdy provozoval letiště Mariánské Lázně?
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
K 1.1.1969 se Závod Čs. aerolinií - Agrolet přejmenoval na SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť, se sídlem v Bratislavě.
18.4.1972 únos L-410 OK-ADP společnosti SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť na trati Praha - Karlovy Vary (původně Mariánské Lázně). Zdroj.
8.6.1972 únos L-410 OK-ADN společnosti SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť na trati Praha - Mariánské Lázně. Zdroj
Letišti zrušili dopravní lety, provozováno bylo jen svazarmovsky.
V roce 1981 letiště uzavřeno.
---------- Převrat 17.11.1989 ----------
17.7.1990 byl na letišti zahájen zkušební provoz LZS Kryštof 07.
Od 1.5.1991 1. ltvpz na letišti Dobřany převzala od Slov-airu středisko LZS Kryštof 07.
Od 1.5.1992 základna firmy Air Special, a. s.
---------- 1.1.1993 vznik Česka ----------
2011 
Od 1.5.2014 je letiště uzavřeno. Zdroj.
Od 10.9.2014 Air Special, a. s., v likvidaci.
2017 a hangár Junkers
V říjnu 2017 se město Mariánské Lázně nezapojilo do dražby o blízké letiště Skláře. Zastupitelé se na mimořádném zasedání sice shodli, že se jedná o strategické pozemky, které by přispěly k rozvoji města, vyvolávací cena 22,6 milionu korun by ale příliš zatížila městský rozpočet. Letiště prodává zkrachovalá společnost Air Special. "Odmítnutím účasti v dražbě povinnosti města nekončí. Plocha musí být v současném i budoucím územním plánu zachována jako letiště. O omezeních z toho vyplývajících budeme muset nového majitele informovat," zdůraznil místostarosta Luděk Nosek.
,
.