Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Mariánské Lázně Marienbad

Skláře Flaschenhütte

MAPA.

27.10.2018

helo6103.jpg (231463 bytes)

Jsou zprávy o přeletech balónů nad městem, většinou s nadšenci z Německa.


V roce 1910 mariánskolázeňský masér z Prahy, který tu pracoval o sezóně, pan Benda, připravoval letadlo s rotujícími křídly. Letadlo dokonce vystavoval,ale o skutečném letu nejsou zmínky.

Už v roce 1910 se objevil návrh na zřízení nějaké přistávací plochy - letiště pro řiditelné balóny z Německa, ale pro potíže s mezinárodními úmluvami myšlenka zapadla.


Rok 1911 nejsou žádné zprávy z města o letectví.


Zato v roce 1912 přišel mocný impuls v podobě letu Rusa Charitona Nikiforoviče Slavorosova (vlastním jménem Ch. N. Semenko). Pan Ruppert z Mariánských Lázní vzpomínal, jak se jednoho letního rána 1912 objevil na rampě nádraží vagón s obrovskou bednou. Nápis "Aeroplan" na bedně lidem nic neříkal, slovo bylo téměř neznámé. Špeditérská firma Riedel otevřela bednu a vyložila podivné zařízení Ale to již po městě letěla zpráva, že se příští sobotu konají první lety u Almu (Polom) na louce pana lékárníka Brema. Slavorosov získal již řadu prvních cen na leteckých mítincích, naposledy v Asperu u Vídně 3 první ceny, 3 druhé a 4 třetí ceny ve výši 10 000 korun. Oznamuje se, že SLAVOROSOV bude předvádět: 1. let na přesné přistání, 2. časově dlouhodobý let atd. Na veliké louce u Almu byla postavena dřevěná tribuna. Vstupné na tribunu bylo 5 K, k sezení 3 K a 2 K, ke stání 1 K. Konání letů oznamoval červený praporek na hotelu OTT (Pacifik). Pokud by se objevil černý praporek, vzhledem k dešti nebo větru se odkládá let na příští den. Na letecké ploše bílý praporek oznamoval zahájení a ukončení letů.

A tak v neděli 4.8.1912 se vydalo obrovské procesí zvědavců z Mariánských Lázní vzhůru k Almu. Město bylo na nohou. Louka se zaplnila až po okraj lesa a diváci viseli i na stromech. Na trávě uprostřed odpočíval neznámý šedý pták. Když přišel pilot Slavorosov, hrdina dne, ke stroji, usedl do sedadla, dal roztočit vrtuli a letoun se v mžiku rozběhl po louce, náhle se kola odlepila od země a šedý pták vyletěl nad lesy, otáčel se a zase přistával. A znovu se letadlo rozběhlo a vyletělo, potřetí, počtvrté, jako by se nemohlo nabažit své moci. Před každým letem se Slavorosov pokřižoval a krátce se pomodlil, což vyvolalo hluboké pohnutí u obecenstva. Při doletu se hrnuli diváci k letadlu, aby mohli spatřit hrdinu zblízka. Handicap měly ženy v úzkých sukních, jak předepisovala tehdejší ženská móda. Nejedna upadla do vlhké trávy. 

Noviny Marienbader Zeitung psaly: "Letecká podívaná na louce u Almu. Živý zájem, který projevuje naše město pro pokroky aviatiky, způsobil, že byl založen výbor, který hodlá obstarat letecký stroj. Myšlenku získat vzduch pro člověka propaguje uspořádáním ukázkových letů. Kdo viděl létat chladnokrevného Slavorosova, ten může doufat, že není daleko doba, kdy se letadla uplatní i prakticky. Jeho lety byly vynikající. Lehce se dostal do vzduchu a jako velký pták poletoval v otáčkách a kluzech nad loukou a nad přilehlými lesy. To, co ukázal Slavorosov na jednoplošníku Blériot, je prvotřídní ukázka aviatiky. Letec tvořil se strojem jedno tělo. Dlouhé lety mířily až k nádraží a také nad Kladskou, až k obci Litrbachy a k údolí řeky Ohře. Barograf přitom zaznamenal výšku 2000 až 2530 metrů! Přistání byla přesná. Když vidíme Slavorosova, máme pocit jistoty, jakoby cesty vzduchem byly stejně bezpečné jako jízda autem. Vzrušené publikum nešetřilo potleskem. Každý zájemce může podpořit výbor pro létání, jehož vedoucím je dr.Adolf Lehrmann, koncipista státního místodržitelství, Villa Felicitas. (Bellevue)

Jak čteme, nadšení Mariánských Lázní pro letectví bylo velké a projevilo se založením výboru pro létání. Už v roce 1910 vznikl nápad postavit letiště pro balóny. Nyní se k myšlence letiště vrací Karlovy Vary i Mariánské Lázně. Rakouská letecká společnost nabízela letecké spojení obou lázní řiditelnými balóny Mannsbarth pro deset cestujících. Riziko podnikání by nesla tato společnost a balóny by měly zůstat majetkem této společnosti. Chtěla však dotaci od obcí. Starosta Reiniger byl pro a slíbil i dotaci, obdobnou jako u golfového klubu. Balóny se měly na podzim odzkoušet s pasažéry ve Vídni. Balónový hangár by byl v Karlových Varech a přistávací plocha v Mariánských Lázních. Ale nyní přichází letadlo a co tedy dál ?

Rus Slavorosov pokračoval v převádění letů a když v srpnu 1912 byl ve Františkových Lázních, došel mu při výškovém letu benzin a musel nouzově přistát mimo letiště. Přitom urazil přistávací kola a další lety musely být odloženy.


.


od února 1914

, od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1920.


12.3.1919 Julius Arigi, rodák z Děčína, přiletěl z rakouského letiště Hennersdorfu bei Wien s letounem Bristol F.2B Fighter D8075 a přistál v Děčíně, na tzv. Bachheiblově louce na břehu řeky Ploučnice, přibližně v prostoru mezi dnešním zimním stadionem a fotbalovým stadionem. Spolucestující byl ing. Krivoš z čs. velvyslanectví ve Vídni. Původně měli letět do Prahy. Vyděšené posádkové velitelství v Podmoklech volalo Leteckému sboru do Prahy. To se rozhodlo letoun zabavit. Arigi ukecal velitele posádky a ten mu povolil odletět do Prahy-Vysočan s npor. Františkem Klepšem od Pěšího pluku 18. Dne 13.3.1919 letoun odletěl ale v 16.30 hod nouzově přistál u obce Vodolice u Loun. Rozbitý letoun odcestoval vlakem z lounského nádraží do Prahy, kde ho složili v prostorách Leteckého arsenálu na Výstavišti v Holešovicích. Čs. vojenská správa ho nakonec i s rezervním motorem odkoupila. Arigi dostal 35 000 Kč a tak měl peníze pro rozjezd svého podnikání. Vrátil se do Vídně, kde koupil dvě vyřazená vojenské letadla - jednomístnou stíhačku Albatros D.II (Oef) a dvoumístný Hansa-Brandenburg C.I. V září 1919 přiletěl Julius Arigi z Rakouska na letounu Hansa-Brandenburg C.I, a přistál na louce ve Velké Hleďsebi  mezi hleďsebskou prádelnou a Hamrnickým zámečkem. Na této louce v blízkosti Kosího potoka zřídil jakési primitivní, provizorní letiště a postavil tu dřevěný  hangár. Podrobnosti.

od 1919 do 27.12.1921.

Arigi založil v Mariánských Lázních hned v  roce 1919 leteckou dopravní společnost První český letecký podnik Ikarus a rozhodl se, že učiní z Mariánských Lázní centrum světové letecké dopravy. Začal podnikat reklamní lety, soukromé lety, vyhlídkové, okružní i propagační  lety a nabízel aerotaxi k dopravě nákladů i osob. Nešlo tedy ještě o pravidelné linkové lety. První letecká doprava směřovala do Plzně, do Prahy a do Karlových  Varů. Dřevěný hangár svého prvního letiště nesl nápis "Flugunternehmen  IKARUS" (1919-1921). 

Hansa-Brandenburg C.I


. Kdy a kde?

1.5.1920 letecký den v Plzni. Letoun Albatros D.II (Oef) letecké společnosti První český letecký podnik Ikarus. helo6698.jpg (55260 bytes), helo6699.jpg (49874 bytes), helo6700.jpg (68079 bytes), helo6701.jpg (67419 bytes), helo6702.jpg (59984 bytes), helo6703.jpg (40436 bytes).

, .

 

Přestavěný Brandenburg C.I s uzavřenou kabinou pro dva cestující společnosti První český letecký podnik Ikarusna I. mezinárodní letecké výstavě v Praze v roce 1920. Společnost letoun používala pro dopravu cestujících mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi.


Asi v březnu 1921 se společnost První český letecký podnik Ikarus z Mariánských Lázní připojila k asociaci IATA – International Air Trafic Association. Měla v úmyslu otevřít tratě Praha–Drážďany–Berlín a Praha–Vídeň s pozdějším prodloužením do Bělehradu a Cařihradu. Na lince do Drážďan měl být nasazen letoun Šm-1a pro dva cestující, výrobek Vojenské továrny na letadla. Linka měla být podle záměrů společnosti v každodenním provozu.

V roce 1921 Arigi zrušil společnost Ikarus a založil na širších základech podnik Bäder-Flugsgesellschaft (Společnost letecké dopravy lázní). Prvním činem nové společnosti bylo založení druhého letiště poblíž nádraží na polích, nazývaných odjakživa Panská Pole. K letišti se přijíždělo od Šenova z Nové nádražní třídy (dnes Husova). Letiště mělo plochu 7 hektarů. Historie.  Do roku 1925 bylo přepraveno v neperiodickém leteckém provozu více než 5 500 osob bez jediné nehody.

od 27.12.1921 do prosince 1926.


Fotky z letounu z léta 1922.


.


.


To vedlo Arigiho k dalším krokům. Podařilo se mu získat pražskou firmu Aero, továrna letadel, dr. Kabeš k založení periodické letecké linky Praha - Mariánské Lázně. V letech 1925 a 1926 na lince létaly letouny Aero A 22 (A 12 v civilní verzi uzpůsobené pro 2 cestující v otevřené kabině) L-BUCA, L-BUCB a L-BUCC.  Tyto stroje na lince v letních měsících nalétaly 82 434 km. helo7711.jpg (151688 bytes)


, , od prosince 1926 do 1939.


Pozemky ve Sklářích byly městem zčásti odkoupeny, zčásti pronajaty a na nich budována letištní plocha 600 x 800 m. Nové mezinárodní letiště financoval československý stát společně s městem v roce 1927. Letiště zabíralo celkem 35 hektarů. Letiště stavěl mariánskolázeňský architekt Karel Gut a vedle - tehdy obrovské - přistávací plochy  postavil mohutnou, pevnou betonovou letištní budovu, v níž bylo ředitelství, sanitární centrum, radiová a meteorologická stanice, celní expozitura, pošta a prvotřídní restaurace. Krátce nato byl postaven obrovský hangár. Podle dobrozdání tehdejších expertů vyhovovalo nové letiště jako ideální a dobře položené.

,

V červnu 1927, krátce před uvedením letiště do provozu přistálo ve Sklářích slavné letadlo "Columbus" s dvěma německými letci. Chamberlain a Levin byli prvními letci, které přeletěli z Evropy do Ameriky přes Atlantický oceán. Jejich první cesta po rekordním výkonu vedla do Mariánských Lázní. Podrobnosti.

Arigi v očekávání, že bude jmenován ředitelem letiště, postavil výstavnou VILLA ARIGI ve Sklářích (dosud stojí při silnici, s věžičkou a terasou). K tomuto postu ředitele ho opravňovaly jeho zásluhy o letectví i odbornost. Avšak Československé státní aerolinie, které převzaly zdejší letecký provoz, byly jiného názoru, vypověděly Arigiho služby a jmenovaly českého ředitele letiště Skláře.

4.7.1927 bylo letiště dáno do provozu. Odletem letadla Limousine s pilotem Kranfelderem a současně příletem letadla, které pilotoval Arigi, se 3 pasažéry z Prahy. Tak vznikla pravidelná státní linka do Prahy v sezóně se létalo dvakrát denně.

Od 4.7.1927 byla linka Praha - Mariánské Lázně převzata ČSA, kterým propůjčilo ministerstvo pro veřejné práce ČSR koncesi k provozu. Následoval  velmi rychlý vzestup mariánskolázeňského letectví.

Mariánské Lázně získaly mezinárodní letecké spojení se všemi hlavními městy Evropy. Vzniklo 18 leteckých linek. Dvakrát denně se létalo do Prahy se čtyřsedadlovým strojem a délka letu byla 45 minut. Zde bylo možno přesednout na další linky. Let do Paříže trval 6 hodin, do Varšavy 4 hodiny, do Berlína 1 a 1/2 hodiny, do Karlových Varů 12 minut. Letové řády ČSA. Letové řády ČLS.


Vzhledem k vysoké převaze německých hostů mezi publikem bylo ihned jednáno s německou Lufthansou o linkách Mariánské Lázně - Kamenice-Chemnitz, která se stala roku 1927 pravidelnou a v roce 1928 byla prodloužena do Berlína. Zde létaly šestisedadlové stroje Junkers-Metallflugzeuge.  Další linka byla Mariánské Lázně - Lipsko, Mariánské Lázně - Karlovy Vary a Mariánské Lázně - Praha. Pražská linka používala podle potřeby i dvanáctisedadlová letadla. Dalším úspěchem, třebaže jen dočasným, bylo vedení mezinárodní letecké linky z Prahy do Rotterdamu přes Mariánské Lázně. Tato linka Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam zajišťovala návaznost na všechny evropské letecké linky. Letecké spojení  lázní s domovem hostů se stalo  se stalo nejrychlejší, nejpohodlnější a významná byla i balíková letecká přeprava. Byla vyžadována především francouzskými a holandskými firmami, které dodávaly do západočeských lázní čerstvé a rychle zkazitelné zboží jako jahody. Autobusová linka spojovala ve 20 minutách město s letištěm. Nástup do autobusu byl před domem Sanssouci, kde měla sídlo městská letecká kancelář. Vedle letištního provozu tu mohli lázeňští hosté brzy obdivovat parašutisty a leteckou akrobacii. Osada Skláře se stala pojmem. Počátkem třicátých let se stalo mariánskolázeňské letiště druhým největším civilním letištěm v Československu.

30.4.1928 ČLS zahájila linku Praha - Mariánské lázně - Kassel a Rotterdam.

18.6.1928 letoun Fokker F.VIIb D-1148 od Lufthansy narazil do Fokkeru F.VIIa L-BAAI od ČLS. helo7008.jpg (167336 bytes), helo7009.jpg (133024 bytes).

Arigiho úspěchy ve dvacátých letech podnítily velký zájem o letecký sport. V Mariánských Lázních  vznikly dva spolky. Byla to jednak  MLL místní skupina Mariánské Lázně, která měla přes 300 členů a vlastní letouny, jednak místní pobočka VDF. Ta měla rovněž vlastní letouny. Obě organizace pořádaly vlastní mítinky a předváděly leteckou akrobacii, seskoky parašutistů. To vše mělo velký ohlas u lázeňského publika. 


21.5.1929 ČLS zahájila linku Praha - Mariánské Lázně - Nürnberg-Fürth. Provoz jen jeden rok.

7.7.1929 uspořádán byl odbočkou MLL v Mariánských lázních letecký meeting, jehož průběh byl velmi zdařilý. Meetingu zúčastnilo se celkem 23 letadel a to 8 letadel Západočeského aeroklubu z Plzně, 4 letadla německý, 2 letadla německé Lufthansy, 1 letadlo Ullsteinovo, 2 letadla Moravského aeroklubu, známý náš akrobat škpt. Malkovský a škpt. Hamšík, šéfpilot Fitsch, letadlo Čsl. letecké společnosti, letadlo Čsl. státní aerolinie a letadlo odbočky MLL v Mar. Lázních. Meeting byl zahájen starostou města Mar. Lázní drem Turbou. Program byl ukázkou letecké akrobacie, předvedenou známým mnichov. pilotem Störem. Šéfpilot Fritsch na stroji Avia krkolomnými výkony budil obdiv obecenstva. Hlavním bodem programu byl start "krále vzduchu" škpt. Malkovského. Za svoje vskutku jedinečné výkony byl odměněn starostou města drem Turbou vavřínovým věncem se stuhami v barvách městských. Meeting byl zakončen seskokem s padákem, který byl skvěle proveden německou akrobatkou dr. Lolou Schröterovou s výše asi 500 m. Národní politika 12. 7. 1929


23.4.1930 Ministerstvo pošt a telegrafů se rozhodlo vybudovat leteckou zaměřovací službu v Praze, v Brně a v Mariánských Lázních, postavit krátkovlný 300 W vysílač pro leteckou službu za 400 000 Kč, koupit krátkovlné přijímače za 20 000 Kč a zřídit na letištích dálnopisy. Podrobnosti.

7.6.1930 dvoudenní letecký den v Karlových Varech. Z Mariánských Lázní odletělo Aero A 19 (?), místní skupiny MLL s pilotem panem Arigim.


Od 1.5.1931 linka ČSA Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary.

1.6.1931 ČLS zahájila linku Mariánské Lázně - Halle/Leipzig.

Letoun DH 50 A OK-AHC (ex. L-BAHC od ČSA) . Kdy a kde?

Přijížděli sem i slavní čeští letci a akrobaté, např. Novák. V plachtařském sportu se proslavil profesor hotelové školy Tropper, který prý  tehdy vytvořil plachtařský rekord v délce letu. Již v té době byly konány přípravy k založení letecké školy v Mariánských Lázních. Na letišti také panoval čilý  soukromý letecký provoz. Mnozí soukromí letečtí nadšenci, hlavní ze západní a severní Evropy rádi přilétávali do Čech a do Mariánských Lázní, v nichž nalezli zalíbení.


Zanedlouho ovšem zasáhla i leteckou dopravu světová hospodářská krize a bylo nutno zrušit linky do Kamenice, Lipska a Berlína, neboť město nebylo schopno platit subvence.


.


V roce 1934 pokračovalo zavádění radiospojení letadel s československými civilními letišti. V jeho rámci bylo příslušnou stanicí vybaveno také státní civilní letiště v Karlových Varech, které ovšem zajišťovalo radiové služby i pro nedaleké letiště Mariánské Lázně.


.


Do konce roku 1936 bylo dobudováno deset pozemních radiogoniometrických stanic na všech letištích nalétávaných dopravními společnostmi, s výjimkou letišť Košice a Ostrava.


.


Letiště v roce 1938 obsadili němečtí ordneři a zajali zde letoun Fokker F.VII. Toho si všiml pilot B.534 strážmistr Josef Bajer z Četnické letecké hlídky v Chebu, přeletěl nad hangárem a vypálil směrem k nim šrapnelovou raketu. Po druhé raketě se ordneři rozprchli. Kroužil do té doby, než Fokker odletěl.

V září 1938 letiště 550 x 650 m, stupeň dokončení 100 %, za mobilizace znehodnoceno rozoráním.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová v odstoupeném území - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb, Česká Kamenice, Břeclav, Chyše, Stříbro, Dobřany, Liberec, Moravská Třebová, Studénka, Litovel, Přáslavice, Rimavská Sobota, Lučenec, Košice a Užhorod.

Podzimní zábor československého pohraničí Německem, Polskem a Maďarskem byl pro naši leteckou dopravu tragický. Československo přišlo o státní civilní letiště Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Liberec, Břeclav , Košice a Užhorod.

V letech 1938-1939 byla postavena při silnici řada přízemních vojenských baráků (o půdorysu 12 x 25 m), s vodovodem, kotelnou a na letišti byl postaven druhý hangár.


2.10.1939 zformována FFS A/B Marienbad. Satelitní letiště Vilseck a Schwarza.

V listopadu 1939 z Neubibergu do Plzně přiletěla Schule/FAR. 13. Satelitní letiště Cham, Klatovy, Chyše, Mariánské lázně a Bayreuth-Bindlach. MAPA.


Štáb Flugwachzuge byl v dnešní Anglické třídě v domě Union čp. 117. Podrobnosti.

Letecká hláska Flugwache na střeše Vily Arigi. Němečtí vojáci byli z Horního Falce. Od června 1940 sloužili místní svobodných povolání z Mariánských Lázní. Sloužili 24 hod. směny. Podrobnosti

16.1.1940 byla FFS A/B Marienbad přeznačena na FFS A/B 8.

V červenci 1940 byla FFS A/B 121 zformovaná ve Straubingu. Satelitní letiště Cham, Ergolding, Plattling, Mariánské lázně, Weiden, Amberg, Puchhof, Ganacker, Mannheim.

V říjnu 1940 se Schule/FAR. 63 přesunula ze Straubingu do Mariánských lázní.

20.10.1940 přešla FFS A/B 8 pod Schule/FAR. 63 v Chebu. Satelitní letiště Karlovy Vary, Vilseck, Amberg-Schafhof a Straubing.

24.11.1940 poškození školního letounu He 72 WNr. 634 od pardubické Schule/FAR 32 při pojíždění. Při srážce zahynul civilista. Poškození letounu 5 %.


V dubnu 1941 byla Letecká hláska-Flugwache přesunuta na Zádubskou výšinu 779 m n m východně Mariánských Lázní.

1.10.1941 byla Schule/FAR.13 přeznačena na FFS A/B 13.

16.10.1941 byla Schule/FAR. 63 přejmenována na FFS A/B 63.


Od roku 1942 byly při letišti světlomety.

8.6.1942 byla FFS A/B 63 rozpuštěna. Většinou přešla pod Luftkriegsschule 7 v Tulln-Langenlebarnu.

Vojenské letectvo tu mělo technickou kompanii se štábem, nemocniční oddělení s lékaři, telekomunikační oddělení s dálnopisem, oddělení navigace, opravářské dílny,  kuchyně a provozy.


20.3.1943 FFS A/B 13 odletěla do Neubibergu. 

V červenci 1943 FFS A/B 121 převzala FFS A/B 24 a stala se tak FFDS A/B 121.

V říjnu 1943 přeznačena na FFDS A 121.


V období 1944-45 známa jako Behelfs-Luftkriegsschule 1.

Během války sloužila část areálu letiště berlínské firmě TELEFUNKEN k výrobě tehdy nejmodernějších vojenských naslouchacích zařízení a signalizačních přístrojů. Šlo zejména o různé speciální přístroje, vysílačky, měřící aparáty a nakonec o radary. V areálu letiště byly montážní haly a sklady. Dva betonové podstavce pro radary FuMG 65 Würzburg Riese na katastru obce Holubín (okres Tachov, kraj Plzeňský). Testování radarů. MAPA.

helo6284.jpg (362557 bytes) Zatímco v mnoha provozech (hostince, sály aj.) se vyráběly součástky, na letišti ve Sklářích firma Telefunken prováděla závěrečnou montáž radarů FuMG 64 Mannheim a jejich přezkušování. V květnu 1945 se uvádí v Mariánských Lázních údajně 50 - 80 zařízení, což by neodpovídalo odhadům krim. insp. Jana Šperla, který uváděl několik set radarů. Počítal však zřejmě také rozpracované kusy.

helo6285.jpg (48791 bytes) V Mariánských Lázních byly nalezeny také části systému FuMG 68 Ansbach. Části Ansbachu montovala z jednotlivých dílů ve svých dílnách na mariánskolázeňském letišti tachovská pobočka firmy Messerschmitt. Podle jiné zprávy na letišti působila pobočka tachovské firmy Apparatenbau, která vyráběla součástky k protiletadlovým odposlechovým přístrojům. Šlo o tutéž firmu ?


17.1.1945 Behelfs-Luftkriegsschule 1 zrušena.

V hlášeních o síle operačních útvarů Lfl. Kdo. Reich jsou u JG 2 až do 4.4.1945 použita data z 26.3.1945, protože nové údaje nedorazily. To je přinejmenším neobvyklé. Přehledy o operační způsobilosti se aktualizovaly každý den, ale Lfl. Kdo. Reich devět dní nemělo od jednotky žádné hlášení. Pravděpodobně vůbec nevědělo kde a v jakém stavu se nachází. Ještě 26.3.1945 vykazovala celá JG 2 sílu 111 strojů, z toho 56 schopných nasazení. Když přišlo 5.4.1945 čerstvé hlášení o stavu jednotky, dozvědělo se Lfl. Kdo. Reich, že JG 2 disponuje pouhými 28 Focke-Wulfy, z čehož bylo jen 20 letuschopných. O týden později klesly tyto počty na 21 strojů, z toho 10 schopných nasazení. Mezi koncem března a polovinou dubna 1945 tak přišla JG 2 o 81 % své techniky a přestala tak téměř existovat. Hlavní bojové jádro JG 2 tvořené Focke-Wulfy 190 D zaniklo již na konci března 1945 roztroušeno na letištích ve středním Německu. Střípkovité zprávy o JG 2 potvrzují přítomnost jednotky od poloviny dubna 1945 na českém území, ale nedovolují posoudit charakter a rozsah jejího fyzického působení nebo nasazení. Do Čech se dostaly patrně jen ojedinělé Fw 190 D a údaje o různých pozicích útvaru (Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary) se vztahovaly jen na ustupující pozemní personál a piloty bez letadel. V období dubna 1945 byl bez bližších podrobností v českém prostoru pohřešován z JG 2 ještě Lt. Friedrich Hochwald. Prozatím nemáme žádný zřejmý důkaz o tom, že se stroje JG 2 (v tuto dobu Fw 190 D-9 s několika Fw 190 D-13) dostaly na naše území a už vůbec se neobjevily v roli, ke které byly určeny - ke krytí vzlétajících a přistávajících tryskáčů Me 262. Dokonce je možné spekulovat o tom, že rozkazy byly vydávány, plány o využití existovaly, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Závěrem lze říci, že problém krytí vzlétajících a přistávajících proudových strojů pomocí pístových stíhaček nezůstal bez povšimnutí velení ani po přesunu jednotek s Me 262 na naše území. V praxi však nebylo funkční, neboť první řešení, s JG 27, nedopadlo dobře a následné, s JG 2, se vůbec neuskutečnilo. Hlavní roli tak po celou dobu hrálo jen protiletadlové dělostřelectvo. Organizační změny rozhodnuté 18. a platné od 21.4.1945. Lfl. Kdo. 6 dostalo do své rozhodovací pravomoci Lfl. Kdo. West a Lfl. Kdo. 4 a zároveň mělo organizačně zajišťovat i jednotky IX. (J) Flg. K. na letištích v Čechách. O dva dny později, 23.4.1945, Lfl. Kdo. 6 informovalo OKL (radiodepeší) o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Je to jasný důkaz o tom, že problémem ochrany proudových letadel během nejkritičtějších fází jejich nasazení se někdo zabýval a to na nejvyšších stupních velení. Za zmínku však stojí, že opatření neprováděl nadřazený útvar IX.(J) Flg.K. (kterému Me 262 náležely), ale „místně příslušná“ operační složka Luftwaffe, tzn. Lfl. Kdo. 6. Důvodem byla zřejmě povinnost Lfl. Kdo. 6 organizačně jednotky IX.(J) Flg. K. zajišťovat, pod kterou spadala i ochrana letišť. Pro tento účel vybralo Lfl. Kdo. 6 jednotku JG 2, v této době podléhající Lfl. Kdo. West a s trochou nadsázky můžeme říci, že ta byla v této době v jakémsi „neuchopitelném“ stavu. Hlášení o dislokaci jednotek Lfl. Kdo. Reich z 19.4.1945 uvádí JG 2 v podřízenosti 15. Fl. Div. (v rámci Lfl. Kdo. West), s jednotlivými částmi „v okolí Chebu (2 Gruppe) a Berlína (1 Gruppe)“. Vzhledem k podrobnosti údajů ostatních jednotek to byly velmi nepřesné informace a svědčily o skutečnosti, že velení Lfl. Kdo. West moc nevědělo, co se JG 2 vlastně děje a kde se nachází. O něco později, 21.4.1945, hlásila JG 2, že je komunikace s nadřízenou 15. Fl. Div. přerušena a proto požaduje dočasně služby (zřejmě logistické zabezpečení) po 7. Jagdivision (7. JD). Stab a I./JG 2 byly na cestě do Chamu (v té době však v Mariánských Lázních), III./JG 2 se nalézala v Plzni. Velitel jednotky požadoval údaje o pozici 7. JD. Ve stejný den se JG 2 dotkla instrukce č.20642 vydaná OKL (Koller) nařizující prostřednictvím buď Lfl. Kdo. Reich nebo Lfl. Kdo. 6 zrušení některých jednotek. Byla mezi nimi i I./JG 2. Provozuschopné stroje s osádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Následující den se JG 2 dočkala odpovědi na její dotaz. Ve 23.00 hod. udala 7. JD svoji pozici v Pfaffenhofenu, 40 km severně od Mnichova a dále vydala, skrze 3./NAGr. 13, rozkaz zastavit přesun Stab a I./JG 2 do Chamu O chvíli později byly části JG 2, spolu s 3./NAGr. 13, informovány, že spadají pod Lfl. Kdo. 6 a mají zůstat na stávajících letištích – Stab a I./JG 2 v Mariánských Lázních, III./JG 2 v Plzni. Jednotka se našla… Po jasně formulovaném záměru o použití JG 2 pro ochranu letišť z 23.4.1945, pocházejí další údaje z 25.4.1945. O půlnoci vydalo Lfl. Kdo. 6 dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Flg. K. pod Lfl. Kdo. 6 (resp. její VIII. Flg. K.) a dále převedení JG 2, se svou Stab, I. a II./JG 2, pod IX. (J) Flg. K. Na rozdíl od předchozích zpráv je zde zmíněna II. Gruppe, chybí však údaje o Gruppe III. Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o chybu zápisu v předešlých dokumentech a celou dobu byla míněna II./JG 2. Další záměry s jednotkou se objevily v korespondenci z 26.4.1945. Opakuje se fakt o vyjmutí JG 2 z podřízenosti Luftflotte West, který je doplněn informací o jejím převedení ve všech ohledech pod IX. (J) Fliegerkorps. Stab a I./JG 2 měly být rozpuštěny, uvolněný letecký i pozemní personál a výzbroj měli doplnit stav II./JG 2. Tato Gruppe měla být použita pro ochranu letišť proudových stíhačů. Je nutné podotknout, že právě tento den došlo k další důležité organizační změně, kdy celý IX. (J) Flg. K. přešel pod plné vedení Lfl. Kdo. 6. To, jak je vidět, ihned potvrdilo své předchozí rozhodnutí o zajištění stíhací obrany letišť s proudovými letouny (tzn. strojů IX. (J) Flg. K. přidělením úkolu JG 2. Její neutěšený stav techniky vyřešilo zrušení dvou částí a koncentrací síly do II./JG 2. 29.4.1945 zachytila britská odposlouchávací služba rozkaz IX. (J) Flg. K. o přesunu II./JG 2 do Prahy-Kbel. Zpráva není zcela jasná, ale po předchozím umístění JG 27 na stejné letiště by dával rozkaz logiku. Jednotka určená k ochraně Me 262 z ruzyňského letiště měla opět sídlit na letišti Praha-Kbely. 1.5.1945 potvrdil dříve citované skutečnosti o JG 2 další rozkaz z Lfl. Kdo. 6. Stab a I./JG 2 byly v likvidaci a zbytek jednotky, tzn. II./JG 2, podléhal velení IX. (J) Flg. K. (ten následně pod velení Lfl. Kdo. 6). O III./JG 2 není nikde žádná zmínka. V přehledu rozmístění leteckých útvarů Lfl. Fl. 6 z 3.5.1945 je poznámka o JG 2 napsána jen tužkou a těžko čitelná. Lze rozeznat jen slovo „Protektorat“, takže se části útvaru zřejmě nalézaly „kdesi v Protektorátu“. Podobný dokument ze 7.5.1945 hovoří o Stab a II./JG 2 v Chebu (?) (od 26.4.1945 osvobozeno US Army) a I./JG 2 v Karlových Varech. Zatímco Stab a I. Gruppe byly v likvidaci, II./JG 2 byla na přesunu do Prahy („in Verl. n. Prag“). Uvedené rozkazy a citace ukazují jasný záměr o využití jednotky. Dubnové a květnové rozkazy o přesunech a plány o využití JG 2 k ochraně letišť v Čechách tak fakticky směřovaly k neexistujícímu útvaru.

 

15.4.1945 v 16 hod. nálet amerických P-47 od 9th USAAF. Jeden hangár zcela rozbořen. Několik letadel zničeno. Na nádraží zničena lokomotiva. Poškozena městská elektrárna. Mezi několika oběťmi byl také Maj. Dr. Valentin Donath ze Stab/SG 2.

 

16.4.1945 nálet stíhačů od 78th FG, 339th FG a 364th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Úplná destrukce objektů na letišti.

16.4.1945 v 14.20 hod. mariánskolázeňský flak sestřelil P-47D S/N: 42-26649 od 392nd FS, 367th FG9th USAAF. Pilot 2/Lt James B. Cutler se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

16.4.1945 v 14.35 hod. mariánskolázeňský flak sestřelil P-47D S/N: 44-33582 "8L-" od 393rd FS, 367th FG9th USAAF. Pilot 1/Lt Frederick W. Cordner nouzově přistál a byl zajat.

16.4.1945 v 15.30 hod mariánskolázeňský flak sestřelil P-51D S/N: 44-15495 "MX-E" "Flying Sam " od 82nd FS, 78th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 2/Lt Fred R. Schwauger se zachránil z hořícího letounu pomocí padáku a byl zajat.

 

 

17.4.1945 dopoledne nálet amerických P-47 od 362nd FG, 9th USAAF z letiště Rhein-Main-Flughafen.

17.4.1945 dopoledne P-47D Thunderbolt S/N: 44-33177 od 379th FS, 362nd FG, 9th USAAF byl poškozen výbuchem vlastní pumy. Lt. Joseph D. Weedn se zřítil u Hammelburgu v Německu. Letecká badatelna.

17.4.1945 nálet stíhacích P-51 Mustangů od 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie.

 

25.4.1945 vybraní piloti III./SG 2 z Milovic odjeli do Mariánských Lázní, kde převzali nejméně 17 kusů Bücker Bü 181 a ve třech fázích - časně ráno 27.4, v noci z 27. na 28.4.1945 a časně ráno 29.4.1945 - tyto stroje přelétli do Milovic.

 

Letištní plocha byla zavezena vraky nákladních a osobních aut, aby  bylo zabráněno eventuálnímu přistání amerického letectva.

Osvobození západních Čech. helo6122.jpg (1392683 bytes), .

6.5.1945 město osvobodil 303rd Infantry Regiment, 97th Infantry Division.

Američani u nás.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

26.5.1945 zřízena Technická správa Cheb. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb Velitelství letectva. V působnosti byla letiště Cheb, Klatovy, Mariánské Lázně, Plzeň.

1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

Americká armáda používala letiště pro vojenské účely do 30.11.1945, kdy odešla z ČSR.

Po válce byly vraky odklízeny buldozery a desítky let zůstávaly haldy železa pod okraji letištní plochy poblíž Kosího potoka.

Krátce po odchodu US Army bylo využito letištních baráků  k soustředění a přípravě odsunu německého obyvatelstva z ČSR. 


V lednu 1946 byly v Mariánských Lázních vypraveny vůbec první transporty do Německa. K přepravě kufrů a ranců ze Sklářů na nádraží Mariánské Lázně bylo použito nákladních vozů a koňských povozů. Odtud odjížděly transporty v nákladních vagónech do Bavorska a Hessenska. Od ledna do října 1946 bylo odtud vypraveno 11 velkých transportů se 11 891 osobami z města a okresu Mariánské Lázně. Po odsunu Němců byly baráky ve Sklářích zčásti prodány a rozebrány, zčásti zničeny. Dnes zůstávají jen základy,zarostlé bujnou vegetací. Jak uvádí poválečná německá vlastivěda okresu Mariánské Lázně  z roku 1978 (2 000 stran), slovo Flaschenhütte (Skláře) je nesmazatelně vryto do paměti německých obyvatel okresu Mariánské Lázně ve spojení s násilným opuštěním svých domovů jako navždy neadekvátní represum. 


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Zpráva z 12.5.1948 helo8210.jpg (1574610 bytes).

Od 5.1948 Detachment Bezpečnostního letectva.


 .


15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1) s podřízenou Spojovací četou - radio družstva (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Staňkov, Klatovy, Strakonice a České Budějovice).

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.


.


K 18.8.1952 se 51. lsp přesunul do Mladé.


.


.


.


.


.


Fotomapa z roku 1958 a 2011.

 

2017