Chrudim Chrudim

Stálé vojenské letiště Chrudim

Sobětuchy Sobietuch

MAPA

20.05.2022

30.4.1911 ing. Kašpar vykonal první mimoletištní let a to do Chrudimi.

19.10.1911 Eugen Čihák uskutečnil svůj první mimoletištní let z Pardubic do Chrudimi a zpět.

Při přeletu do Chrudimi 28.10.1911 pro poruchu motoru Eugen Čihák nouzově přistál v obci Jesničánky. Rozmontovaný letoun převezl do Pardubic, opravil ho a 29.10.1911 přelétl do Chrudimi na své třetí veřejné vystoupení.


V letech 1912-1913 Jaroslav Wiesner, ještě jako nezletilý, byl dokonce pilotním žákem ing. Jana Kašpara. Přesvědčil svého otce Karla, aby se stal členem Aviatického družstva v Pardubicích, protože pro svůj nízký věk tak nemohl učinit sám. Karel Wiesner pak vlastnil legitimaci družstva s číslem 46.


.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


V roce 1917 Metoděj Vlach v Mladé Boleslavi zakoupil havarovaného Blériota s motorem Anzani, který po opravě prodal Jaroslavu Wiesnerovi do Chrudimi.


od července 1918 

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.

V letech 1919-1920 se Jaroslav Wiesner intenzivně podílel na leteckém dění v rodném městě. Odstoupil z vedení rodinné firmy a pracoval v ní dále jen jako technický úředník. Z vyplaceného podílu pak financoval svou leteckou činnost. Kdy?

Pravděpodobně první vojenské letadlo se nad Chrudimí objevilo až v pondělí 13.1.1919, kdy z Prahy-Vysočan do Pardubic přiletěl letoun Hansa-Brandenburg C.I, pilotovaný Klementem Adamcem. Letadlo se tam však nezdrželo dlouho. Odlétlo na Chrudim, kde rozhazovalo letáky zvoucí na ples Letecké setniny Pardubice a nakonec se vrátilo do Prahy.

Dalším Wiesnerovým letadlem byl závěsný kluzák L 1916 (Lili), zkonstruovaný Pavlem Benešem, známou osobností mezi čs. leteckými konstruktéry. Jednalo se o jednoplošník celodřevěné konstrukce, potažený plátnem. Kluzák vyrobila jako první nově postavené letadlo pražská firma Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným.

V počátcích čs. samostatnosti disponoval Jaroslav Wiesner hned několika letadly. Již v červnu 1919 věnoval dva stroje Čs. aviatickému klubu. Nevíme však jakého typu,  ani zda byly vůbec letuschopné.

Pracovníci poštovní správy při plánování československé letecké přepravy pošty - a letecké dopravy obecně - vycházeli ze zahraničních zkušeností a při realizování svého projektu se spojili se zástupci vojenské správy. První pokusná přeprava poštovní zásilky byla uskutečněna 13.7.1919. Partnerem ministerstva pošt byla ovšem továrna Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným jejíž letoun v ten den přepravil zásilku poštovních balíků s novinami z Prahy do Chrudimi. Pilotem byl pan Rudolf Valenta a na palubě byli dále jednoroční dobrovolník Jaroslav Wiesner a prokurista firmy Aero ing. Merta. Let trval 50 minut. Stroj přistál na poli za hospodářskou školou u přejezdu lokální dráhy přes dráhu severozápadní. Odpoledne mělo být provedeno několik vzletů, což bohužel znemožnilo nepříznivé počasí, a odlet byl odložen na pondělí ráno.

Letoun při návratu 14.7.1919 přepravil několik dopisů. Charakter letu do Chrudimi byl jednoznačně průkopnický, zkušební a jistě také propagační - byl také součástí široké kampaně, která zřízení letecké dopravy pošty doprovázela.


Od roku 1920 údajně vycvičený soukromý aktivní pilot Jaroslav Wiesner létal ve Kbelích s letounem Bohemia B 5.

Ve dnech 2. a 3.10.1920 proběhly v Chrudimi letecké dny, jejichž organizátorem byl Sportovní klub Chrudim, Sokol a místní skupina skautů. Stroje měly opět vzlétat  z letiště za střední hospodářskou školou. Skutečnou duší celého tohoto podniku byl právě Jaroslav Wiesner, člen Sportovního klubu Chrudim, a to díky svým četným kontaktům v leteckém prostředí. Leteckých dnů v říjnu 1920 se měli zúčastnit členové Aviatického sdružení Bohemia Jaroslav Samek, Rudolf Polanecký a Antonín Husník. Tamtéž měl létat „cestovní aparát Polaneckého“, tedy vlastně Bohemia B 5.

V roce 1920 Eugen Čihák asi s bratrem Hugem v Pardubicích dokončil poslední předválečné letadlo. To prodal Jaroslavu Wiesnerovi do Chrudimi.


V lednu 1921 byla Bohemia B 5, letoun Společnosti s ručením omezeným Bohemia, prodána Jaroslavu Wiesnerovi.

6.5.1921 Polanecký přelétl letoun  do Chrudimi, kde stroj předal J. Wiesnerovi. Podle badatele H. Salze byla však „B“5 ještě v dubnu 1922 vedena v evidenci Aviatického sdružení Bohemia.

Asi čtyřikrát letěla do Kbel a zpět. Létala i do Čáslavi a zpět.

od 27.12.1921 do prosince 1926.


 Vykonala přes 100 letů cvičných i s cestujícími.


Bohamia B 5 létala až do roku 1923, kdy stařičký motor NAG definitivně "dodýchal".

Jaroslav Wiesner pracoval v mnoha organizacích spjatých s letectvím, ve Sportovním klubu Chrudim, Československém aviatickém klubu a od roku 1923 Aeroklubu RČS.


Po dosloužení motoru NAG si Wiesner nechal  letadlo přestavět na bezmotorový kluzák. Přestavbu prováděl Rudolf Valenta (1894-1943), správce hangárů a pilot firmy Aero, továrna letadel, dr. Kabeš. V Praze byl demontován motor, přední část trupu byla uzavřena velkým plechovým krytem, zakryto bylo i zadní sedadlo a kolový podvozek nahrazen lyžemi. Úprava byla dokončena na konci ledna 1924. Hmotnost prázdného letadla se snížila na 170 kg. V únoru 1924 proběhlo zalétání na kbelském letišti. Údajně měla být B 5 zkoušena i na plachtařských terénech u Chrudimi, na svahu u Podhořan u Ronova.


.


Jaroslav Wiesner byl mecenášem Místních skupin MLL v Pardubicíchv Chrudimi.

, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


Jaroslav Wiesner patřil k zakládajícím členům Východočeského aeroklubu v Pardubicích (VAP), který finančně podporoval.


Jaroslav Wiesner byl také neúnavným konstruktérem a experimentátorem. Postavil řadu modelů, na nichž zkoušel různá aerodynamická řešení, hlavně uspořádání nosných ploch a profily křídel. Stavěl také modely ornitoptér, tj. letadel s mávavými křídly. Experimentoval s využitím raketových motorů i stlačeného vzduchu k pohonu létacích aparátů. Kde měl dílnu?


4.8.1931 Baťův firemní letoun Albatros B.II OK-ATE při vzletu zachytil o hromosvod.

4.8.1931 u Chrudimi začal hořet letoun Letov Š 16.30. Pilot des. B. Stein se z hořícího stroje zachránil padákem (jako druhému v ČSR), pozorovatel por. J. Mlejnek zahynul, když se mu padák zachytil za ocas letadla.


V roce 1932 postaveny dva kluzáky Skaut. Kde byla dílna?

9.10.1932 u Chrudimi došlo k havarii letadla L 5 Jaroslava Lonka OK-VAF při němž uhořela jeho snoubenka, Ginette Ferron, učitelka jazyků v Pardubicích.


Jeden kluzák Skaut byl prodán do Pardubic, a tak v listopadu 1933 vznikl Plachtařský odbor MLL v Pardubicích


Jaroslav Wiesner se také podílel na stavbě letadel Místních skupin MLL v ChrudimiPardubicích. Právě Plachtařský odbor MLL v Pardubicích postavil celodřevěný jednomístný větroň Espenlaub německé konstrukce, který byl v roce 1935 jediný tohoto typu v Československu. 


Wiesner se stal jedním z iniciátorů motorizace větroně. Stroj byl vybaven miniaturním odhazovacím podvozkem a nad centroplán byl instalován pomocný motocyklový motor, pohánějící tlačnou vrtuli. Výsledky zkoušek však nesplnily očekávání, především pro nízký výkon motoru. Kde měl dílnu?


Ve 2. polovině 30. let zkonstruoval Jaroslav Wiesner tři větroně: Polanecký, JW I a Chrudim. Ve skutečnosti se jednalo o vývojové etapy jednoho a téhož letadla. Konstruktér experimentoval především s profily a systémem řízení. Stavba a úpravy konstrukce probíhaly přímo v Chrudimi. Kde měl dílnu? Prováděl je sám Jaroslav Wiesner s pomocí několika dalších nadšenců (například Vladislava Špuláka a Jindřicha Slavíka). Ti se také podíleli na stavbě jeho modelů a výrobě vrtulí. 

Větroň Polanecký - první z řady jednomístných větroňů Jaroslava Wiesnera. Jméno dostal po tragicky zahynulém letci a konstruktéru Rudolfu Polaneckém (1892-1922), s nímž udržoval Wiesner těsné kontakty na počátku 20. let. Větroň byl dokončován v létě roku 1936. Jeho tvůrce se s ním chtěl zúčastnit 3. sletu plachtařů MLL v Žilině. Nakonec k tomu nedošlo, údajně proto, že stroj neobdržel včas imatrikulaci. Byl to celodřevěný jednoplošník s uzavřenou kabinou. Od jiných typů se lišil absencí směrovky. Směrové řízení mělo být docíleno jenom pomocí křidélek. Křídlo bylo vybaveno aerodynamickými lištami pro usměrnění vzduchu k obtékání výškové plochy. Kýlovku nahrazoval jakýsi kýl na spodní části zádě trupu, který byl typickým znakem všech podob Wiesnerova letadla. Po dokončení větroň létal pod hlavičkou MLL v Pardubicích. Přitom se ukázalo, že zvolený oboustranně vypouklý profil křídla není pro bezmotorová letadla vhodný. K jeho výměně však pravděpodobně došlo až u větroně Chrudim.

Další stádium vývoje bylo, patrně velmi krátkou dobu, označeno JW I. Experiment se zvláštním typem řízení se pravděpodobně neosvědčil, a tak bylo na stroji instalováno směrové kormidlo. Vodorovná stabilizační plocha nesoucí výškové kormidlo byla posazena na horní okraj kýlovky a po obou stranách vzepřena jednoduchou vzpěrou. Dochované snímky této varianty ukazují, že Wiesnerův větroň měl zpočátku přímá křídla a tím se výrazně lišil od konečné podoby, označené Chrudim, která se vyznačovala křídlem lomeným do M.


Konečná podoba jednomístného větroně vznikla roku 1937. Letadlo pak bylo pojmenováno Chrudim. Jednalo se o jednomístný větroň, schopný akrobacie. Byl koncipován jako samonosný celodřevěný středokřídlý jednoplošník. Měl dvoudílné dvounosníkové křídlo lomené do M. Bylo obdélníkového půdorysu s kulatými konci a mělo tlustý profil. Jeho přední část byla potažena překližkou, zbytek plátnem. Na spodní straně křídla byly malé aerodynamické plůtky, které měly usměrňovat proudění. Křídlo bylo připojeno ke krátkému centroplánu. Trup z podélníků a přepážek byl potažen překližkou. Vpředu měl eliptický průřez, od střední části až k zádi měl na  spodní straně zvláštní kýl, připomínající člun. Z trupu  vycházel malý centroplán s aerodynamickými přechody do křídla. Pilotní prostor chránil průhledný překryt, zadní část však zůstala otevřená. Stroj přistával na jasanovou lyži, která byla odpružena gumovými špalíky, mezeru mezi trupem a lyží zakrývalo plátno. Na konci trupu bylo plovoucí směrové kormidlo.Vodorovná stabilizační plocha, potažená překližkou, nesla klasické výškové kormidlo. Mělo létat i být hangárovánov Pardubicích, kde se objevovalo ještě v roce 1938. O jeho dalším osudu existují dvě verze: buď byl odvezen Němci po záboru letiště roku 1939, nebo s ním J. Wiesner nějaký čas experimentoval a nakonec ho před příchodem Němců spálil.

Jaroslav Wiesner měl velké zásluhy na tehdejším rozvoji modelářství a plachtařství na Chrudimsku i Pardubicku. Zasloužil se o vznik letiště Podhořany Místní skupiny MLL v Pardubicích, kde byla v srpnu 1937 otevřena Plachtařská škola pro východní Čechy.

V roce 1937 byl Jaroslav Wiesner za své zásluhy o rozvoj MLL dokonce jmenován jejím čestným členem. Na počátku 20. let také udržoval kontakty s Aviatickým sdružením Bohemia

Výstavba letiště pro posilové letecké jednotky.

15.12.1937 rozhodla po několika jednáních městská rada o umístění perutě letectva v Chrudimí. Dne 23.12.1937 potom po rozsáhlých přípravných pracích uzavřela obec se stavebním ředitelstvím v Hradci Králové smlouvu o stavbě kasáren pro peruť letectva. Text smlouvy byl okresním zastupitelstvem schválen 30.12.1937. Dle dohody se chrudimská obec zavazuje, že postaví kasárna, opatří všechny pozemky potřebné pro jejich stavbu a že zaplatí třetinu částky na koupi staveniště. Dále se mimo jiné obec zavázala, že upraví silnice ke kasárenskému komplexu a k objektům na letišti podle potřeby vojenské správy. Dále také došlo k závazku, že obec zavede elektrickou, kanalizační a vodovodní sít a že ihned po skončení stavebních prací budovy pojistí proti živelným pohromám a bude toto pojištěné udržovat, dokud nebude letiště používat vojenská správa. Stavební náklady byly tehdy vyčísleny na 11 100 000 Kčs. Tuto částku si měla obec půjčit od Ústřední sociální pojišťovny, Všeobecného pensijního ústavu, Pensijního ústavu zaměstnanců sociálně pojišťovacích ústavů. Podrobnosti.

Stálé vojenské letiště. Rozměry 600 x 900 m. Hangáry a skladové prostory.


1.1.1938 z Chebu se přesunula Letecká radiotelegrafní stanice 1.

15.7.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 22 Chrudim.

Ortofotomapa 1938.

Velitelství Druhé perutě leteckého pluku 6.

Letka 73.

Letka 74.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 80 %, 2 hangáry, kasárny.

Mobilizační těleso 606 vzniklo z Leteckého pluku 6. Vytvořeno celkem 22 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Chrudim, Německý Brod a Praha.

V době zářijové mobilizace byly letouny z Chrudimi přesunuty.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 22 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 606.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 1 začleněna do stavu Mobilizačního tělesa 606.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 22 v sestavě Mobilisačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-C-3.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 1 v sestavě Mobilizačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-C-7.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 22 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 1 demobilizována.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště, kde bude trvale umístěna vojenská letecká posádka. Jsou to Chrudim, Tábor, Hlohovec.


15.3.1939 bylo letiště v ranních hodinách odříznuto od města obrněnými vozy německé okupační armády a v jeho okolí byly rozmístěny protiletadlové baterie. K obsazení pozemními sledy Luftwaffe došlo až v poledne.

Z Vysokého Mýta se přesunula Četnická letecká hlídka Vysoké Mýto. Zde byla zrušena. 

Od 1.7.1939 Fliegerhorst-Kommandantur Chrudim (Velitelství letiště), podřízené Flughafen-Bereichs-Kommando Pilsen ( Velitelství letištní oblasti), podřízené Luftgau-Kommando VIII.

Satelitní letiště pardubické školy. Od října 1939 působila na letišti Schule/FAR. 32 z Pardubic. Prvním velitelem byl zde Oberleutnant von Liebke, který byl později sestřelen na východní frontě.

Za okupace se Jaroslav Wiesner zapojil do odboje. Byl získán pro zpravodajskou činnost svým kolegou z Východočeského aeroklubu v Pardubicích, chrudimským rodákem Jaroslavem Lonkem, který spolu s dalšími čtyřmi bývalými čs. letci vytvořil výzvědnou síť, pokrývající prakticky celý protektorát. J. Wiesner předával informace o válečné výrobě ve Wiesnerově strojírně i o chrudimském letišti.


22.4.1940 zničení chrudimského školního letounu Ar 65 od pardubické Schule/FAR. 32. Gefr. Werner Köhler uhořel. Četnické hlášení. Letecká badatelna.


Po prozrazení sítě nastalo rozsáhlé zatýkání, jehož obětí se stal i Jaroslav Wiesner. 

helo6752.jpg (285763 bytes) Ar 68 F "PF+GW", srpen 1941-listopad 1942.

1.10.1941 byla přejmenována na FFS A/B 32.

1.11.1941 utopení chrudimského školního letounu Bü 131 WNr. 658 od pardubické FFS A/B 32 ve vodní nádrži Seč. Flg. Adolf Altmann zahynul. Četnické hlášení.


Kl 35 "KJ+NR" , , hel544.jpg (15375 bytes).

18.11.1942 poškození školního letounu He 72 WNr. 1014 od pardubické FFS A/B 32 pro poruchu motoru. Poškození letounu 75 %. Gefr. Erhart Reblin zraněn.


15.5.(7).1943 srážka dvou školních letounů Bü 181 WNr. 510157 a 330114 od pardubické FFS A/B 32. Fw. Georg Plate a Gefr. Gerhard Weiser zahynuli.

15.5.1943 zničení školního letounu Bü 181 WNr. 661 od pardubické FFS A/B 32 chybou pilota. Gefr. Kurt Reichert zahynul.

Jaroslav Wiesner byl odsouzen k trestu smrti a 28.5.1943 popraven v Berlíně - Plötzensee. Ještě do vězení si nechal posílat odbornou leteckou a fyzikální literaturu. Němci také zkonfiskovali většinu jeho dokumentace, takže mnohé technické údaje a výsledky pokusů jsou dnes pro badatele nedostupné.

15.10.1943  byla přejmenována na FFS A 32.


 25.1.1944 FFS A 32 byla rozpuštěna. Její zbytky převzala FFS A 9 v Grottkau Stary Grodkow v Polsku.

27.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Začátkem srpna 1944 z letiště Tonndorf Bednary severovýchodně Poznaně MAPA přiletěly šestimotorové dopravní letouny Me 232 Gigant od II./TG 5. Giganti u nás.

"Začátkem srpna objevili se na chrudimském letišti Giganti, veliká to dopravní voj. letadla. Některá byla umístěna i na polích zdejších hospodářů." Pamětní kniha obce Lhoty Rabštýnské.

25.8.1944 přiletělo šest Me 323 D patřící transportní IV./TG 4 (předtím dislokované na letišti Le Bourget u Parise MAPA, kam byly staženy z Istrie).

Do 30.8. 1944 byly všechny Giganti od II./TG 5 předány do 16./TG 4 (IV./TG 4).

V září 1944 ze Stichovic 11 Gigantů přeletělo do Chrudimi a do Skutče.

V listopadu 1944 z Gifhornu se přesunul Stab/KG (J) 30 na přeškolení na Me 262. Nakonec se přeškolil na Bf 109. MAPA. Velitel Geschwaderkommodor KG (J) 30 Oberstleutnant Bernhard Jope, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (24.3.1944, jako 431 z celkem 863). hel038.jpg (75025 bytes) Na fotce ještě jako Major.

Později se přesunula i I./KG (J) 30 na přeškolení na Bf 109.

20.11.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 213/III (Velitelství letiště) podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.

Od prosince byli v obci Rabštejnská Lhota umístěni němečtí vojáci, jejichž úkolem bylo připravit v blízkosti obce odstavné plochy pro letadla. "Od 13.12. 1944 byli v hostinci u Drobílků v sále ubytováni něm. vojáci, poddůstojníci ve škole I. třídě." O jejich původních profesích a pracovním poslání těchto vojáků se dále zmiňuje pamětní kniha obce: "Většina vojínů byla z poslední něm. totální mobilisace, herci, hudebníci a zpěváci z Porýnska. Vůči obyvatelstvu se chovali slušně. Byla to pracovní četa, a dělali kryty pro letadla nejprve v "Borovině" a pak v obec. lese v "Hádkách". Ve zdejší obci zůstali až do konce války." Německo již začalo do války nasazovat všechny lidské síly, a tak do Rabštejnské Lhoty nepřišli žádní profesionální vojáci. Můžeme se domnívat, že šlo o kulturní vzdělané lidi z uměleckých kruhů, jejichž fyzické síly nepostačovaly na to, aby byli nasazeni přímo na frontě. Lze předpokládat, že jejich soužití s místním obyvatelstvem, bylo bezkonfliktní. Touto pracovní skupinou, která zde měla působit dlouhodobě, byly v okolí obce vykonány první práce rozšiřující zázemí chrudimského letiště.

23.12.1944 zničení Bf 109 G-6 WNr. 163697 od I./KG (J) 30 u Sobětuch. Pilot Hans Müller. VLA Čepí. Letecká badatelna.

28.12.1944 dvojice stíhačů P-51 Mustang od 325th FG, 15th USAAF z Itálie po palbě chrudimské protiletecké obrany oddělila od hlavního svazu a napadla chrudimské letiště palubními zbraněmi. Hlášení velitele pořádkové policie z 30.12.1944 uvádí tři zničené a pět poškozených stíhačů Bf 109. Jeden voják byl lehce zraněn.

Protiletecká obrana letiště ale také velká transportní letadla v okolí letištní plochy upoutala pozornost doprovodných stíhaček bombardovacího svazu. Těm se podařilo střelbou z palubních zbraní zapálit několik transportních Me 323 a zabít 4 německé vojáky. Budovy na letišti zůstaly nepoškozené. Barvité svědectví podává o tomto útoku i pamětní kniha Rabštejnské Lhoty, která však uvádí tři útočící stíhačky. "Dne 28.12.1944 byl další nálet, při němž se od Pardubic vrátily 3 stíhačky a zapálily tři Giganty na chrudimském letišti. Při tom přeletovaly i naši obec, a to velmi nízko, že každý, kdo jsme venku nálet pozorovali, musel se krýt (pisatel v příkopě). Mnozí zdejší občané ze strachu, jakmile byl hlášen nálet hledali záchranu v lese." Pamětní kniha obce Lhoty Rabštýnské.

28.12.1944 u letiště v Chrudimi čtyři piloti Col. Ernest H. Beverly, 2nd Lt. O. I. Agee Jr., 2nd Lt. Fred M. Brown a 1st Lt. Darwin R. Addis od 325th FG, 15th USAAF z Itálie zničili "G6+IQ", "G6+LQ", "G6+NQ" a "G6+DS".

V prosinci 1945 Stab/KG (J) 30 se přesunul do Českých Budějovic a I./KG (J) 30 odletěla na letiště Fürth u Nürnberg). MAPA.


V lednu 1945 pokračovala pracovní skupina v Rabštejnské Lhotě v budování leteckých krytů v lese "Borovině". Ty musely být během ledna 1945 již připravené, protože na konci tohoto měsíce byla pro přesun letadel upravena i místní úzká silnice, která neměla dostatečné rozměry pro přepravu stíhacích letadel, a proto byly stromy po obou stranách silnice vykáceny. "Aby mohla býti letadla dopravena z letiště do úkrytů v "Borovině", vykáceli něm. vojáci dne 28.1.1945 všechny švestky na pravé straně, později i na druhé straně.

Počátkem roku se do okolí obce začala navážet munice. "Začátkem roku 1945 byly do Moučné skály voženy bedny s letec. bombami a j. střelivem." Protože se přivážená munice rychle nahromadila, bylo toto provizorní stanoviště přesunuto do nedalekého lesa.

Od počátku února 1945 působil v Morašicích servisní Stab/Feld-Werft-Verband (mot) pro jednotky VIII. Fliegercorps.

Na jaře 1945 servisní Stab/Feld-Werft-Abteilung III/60 a Feld-Werft-Staffel (mot) 9/60.

13.2.1945 Sověti dobili Budapest a obklíčili Festung Breslau dnešní Wrocław.

20.2.1945 sovětský výsadek Krylov u Rabštejnské Lhoty. Velitel výsadku Boris Petrovič Charitonov.

"Ke konci února byly převáženy do lesa "Doubince", kam byly přiváženy další zásoby střeliva z nádraží. Tak nahromaděno v Doubinci alespoň 20 vagonů střeliva, které bylo srovnáno na více hromadách od sebe vzdálených. Ve skále za Drobílkovým hostincem uskladněny byly sudy s benzinem a olejem." Pohonné hmoty byly umístěny nedaleko silnice, aby mohly být v případě potřeby rychle k dispozici.

10.3.1945 vznícení motoru Bf 109 K‑4 WNr. 332328 od II./KG (J) 6 z Klecan.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

16.3.1945 z Weidengut Wierzbie a Neisse-Stephansdorf (Neiße-Stephansdorf) Nysa Radzikowice ve Slezsku (i přes Pardubice) přiletěla stíhací I./JG 52 s Bf 109 G/K. MAPA. Velitel Gruppenkommander I./JG 52 Hauptmann Erich Hartmann, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči a brilianty k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern und Brillanten zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (25.8.1944, jako 18. z celkem 27) .

Zdroj.

----------

Operovala jak z letiště v Chrudimi tak i z letiště Schweidnitz Świdnica. MAPA letišť ve Slezsku.

----------

Účastnila se i leteckého mostu do obležené Festung Breslau Wrocław. Stíhačky nosily zásobovací kontejnery. Po shozu se věnovaly volnému stíhání. MAPA.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

24.3.1945 u slezského Cosel Koźle Lt. Adolf Nehrig z 1./JG 52 sestřelil sovětský Il-2 od 948 шап, 308 шад, 3 шак, 2 ВА z letiště Groß Stein Kamień Śląski a další pilot sestřelil stíhací Jak-9 od 306 иап, 181 иад, 3 шак, 2 ВА z letiště Groß Stein Kamień Śląski. Deník bitevního korpusu. MAPA.

----------

25.3.1945 americký průzkum zaznamenal 18 kusů Bf 109.

----------

----------

----------

28.3.1945 odletěla I./JG 52 do Raudnitz Rudnica v Polsku. Část zůstala. MAPA.

----------

----------

30.3.1945 útok nočního Mosquita NF Mk. 30 od No. 406 Squadron RCAF na Me 232.

----------

----------

----------

----------

----------

4.4.1945 nehoda v důsledku poruchy motoru na letisti Chrudim při cvičným letu. Bf 109 G-14 WNr. 465 405 "Žlutá 14" od I./JG 52, 35 % poškození. Pilot nezraněn. Zdroj.

V pozdním dopoledne přelet z Chrudimi na polní letiště Raschdorf Jemna. Zdroj. MAPA.

----------

----------

6.4.1945 I./JG 52 hlásí 24 Bf 109 a 43 pilotů. Zdroj.

----------

7.4. 1945 I./JG 52 hlásí 36 Bf 109 a 43 pilotů. Zdroj.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Od 16.4.1945 I./JG 52 a III./JG 52 jsou podřízeny Gefechtsverband Weiß. Zdroj.

16.4.1945 I./JG 52 hlásí 38 Bf 109 a 43 pilotů. Zdroj.

----------

17.4.1945 Hauptmann Erich Hartmann dosáhl svého 350 (možná tak 90.) vítězství nad Jak-9 u Chrudimi. Deník bitevního korpusu. Tři Jak-9 se nevrátily na základnu.

Oblt. Walter Wolfrum, velitel 1./JG 52 dosáhl svého 134 vítězství.

----------

----------

19.4.1945 Stab I./JG 52 se přesunul do Německého Brodu. Oblt. Günthner se přemístil s 1./JG 52 do Alt-Kemnitz Stara Kamienica. V 13.15 hod. startuji také stroje 3./JG 52. Po dokončení mise přistanou v Ludwigsdorf a zůstanou tam přes noc. Zdroj. MAPA.

----------

----------

21.4.1945 se 2./JG 52 a 3./JG 52 přesunula do Německého Brodu. Zdroj.

(K 21.4.1945 byl štáb Gefechtsverband Weiß ve Schweidnitz. V podřízenosti průzkumná 2./NAGr. 4, průzkumná 11./12, bitevní II./SG 77, noční bitevní 3./NSGr. 4, stíhací III./JG 52 a stíhací 1./JG 52.)

----------

----------

----------

Od 24.4.1945 zde byla dislokována Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps s letouny Ar 79, Bf 108, Fi 156, He 111, Ju 52, Kl 35, W.34. Velitelství bylo v Heřmanově Městci.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

Průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 ВА z letiště Vajnory. Přehled bojové činnosti za květen 1945.

----------

----------

----------

----------

Od 5.5.1945 provoz bitevní 9./SG 77 s Fw 190 F-8.

----------

Celkem až padesát letadel bylo rozmístěna na okrajích letiště, nebo zamaskováno ve vykopaných krytech ve stráni u silnice u bývalého pivovaru. Na konci války chránila letiště jednotka letištního praporu posílená parašutistických oddílem SS.

----------

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

7.5.1945 útoky Fw 190 na kasárna Jiřího z Poděbrad v Praze.

7.5.1945 se podařilo předválečnému československému pilotovi Josefu Janouškovi ukořistit letoun Fi 156 na chrudimském letišti, který patřil Verbindungstaffel/Luftwaffenkommando VIII a provést s ním průzkumný let nad Slatiňany, Chrástem, Vysokým Mýtem a Chrudimí. Pozorovatele mi dělal četař Svoboda. Zdroj.

----------

8.5.1945 zaznamenána dvojice Bf 109, která zkoušela útočit na stíhačky provádějící průzkum u Znojma. Deník bojové činnosti 3. stíhacího leteckého korpusu. Byly to poslední zaznamenané lety Luftwaffe. Odkud mohly být? Bf 109 byly nalezeny na letištích Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Skuteč, Moravská Třebová, Havlíčkův Brod, České Budějovice. Rakouské letiště už byly asi všechny obsazeny. MAPA. Erich Hartmann je lhář. Deník bojové činnosti 5. letecké armády za květen 1945.

V době mezi 16. a 17. hodinou opouští německá posádka město, uvolňuje cukrovar, lihovar, pivovar, různé školy a konečně letecká kasárna. Všude zanechávají spousty materiálu, ale téměř žádné zbraně. Hlídky Národní stráže zajišťují ihned uvolněné objekty, do leteckých kasáren vyslán úderný oddíl „Vlček", letecká a pyrotechnická skupina. Ničení na letišti dále pokračuje a okupanti ještě vyhrožují.

Hořící kasárna. helo7930.jpg (303735 bytes), , , . Zdroj.

Na žádost velitele úderného oddílu vyslána tam další četa Národní stráže, aby uzavřela příchody k letišti. Byla ještě zesílena dalšími četami.

Za soumraku odjíždí německá posádka letiště na autech a krátce po jejím odjezdu rozlehl se silný výbuch ve velitelské budově letiště, která začíná hořet. Zásah hasičů byl velmi ztížen tím, že stále ještě vybuchují další letouny, do nichž Němci vložili časované nálože. Čety Národní stráže vynaložily, mnohdy s nasazením života jednotlivců, všechno možné úsilí, aby zachránily na letišti, co se ještě zachránit dalo. Podařilo se zachránit několik letounů, když se zneškodnily jejich nálože, větší počet kulometů a jiné výzbroje, z nichž části použito ihned k vyzbrojení vlastních jednotek. Uzavřen přístup na letiště, aby se zabránilo ztrátám na lidských životech, jež by jistě vznikly, kdyby se neinformovaní zvědavci dostali na letiště, kde téměř na každém kroku číhala smrt v nachystaných nacistických nástrahách. Objekty v městě, opuštěné Němci, byly brzo zajištěny a hlídky zachránily pro město a stát velmi cenný materiál, jenž jinak mohl propadnout zkáze."

8.5.1945 v 20.00 hod. u obcí Nadryby a Nynice (okres Plzeň-sever) piloti fotoprůzkumných F-6 Mustangů 1./Lt George R. Schroeder a 2./Lt Leland A. Larson od 15th Squadron, 10th PRG, 9th USAAF sestřelily dva Fw 190 od neznámé jednotky. Piloti nepřežili. Letecká badatelna. Letecká badatelna. Byli z Chrudimi?

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

, , , . Zdroj.

9.5.1945 stíhačky od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА z Dolního Benešova doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА provádějíc průzkum u města Žamberk (okres Ústí nad Orlicí), Chlumec nad Cidlinou (okres Hradec Králové), Moravská Třebová (okres Svitavy), Svinčany (okres Chrudim) a Chrudim. Deník stíhacího korpusu.


Nedatováno.

Zdroj.

Partyzánský oddíl, kterému velel Vasil Kiš, před hangárem v Chrudimi.

, , ,  

Bitevní Fw 190 F-8 "<+3". 

Stíhačka Bf 109 v okopu na severní straně letiště - od hangáru blíže k městu.

.

Řada shořelých stíhacích Bf 109 G-10 či K-4 s motory DB 605 D ,

Bitevní Fw 190 "1+", ... v pozadí stíhací Bf 109.

Fw 190 F-8 WNr. 932451 "černá 2+" od I./SG 77 s raketami Panzerblitz I a maskovací sítí poblíž dnešního aeroklubu. V pozadí vlevo Chrudim a vpravo kasárna.

Zdroj.

Fw 190 F-8 "žlutá 2+I" od 9./SG 77.

Zdroj.

Vyhořelý Fw 190 a v pozadí na jižní straně letoun Me 323 . Shořelý Fi 156. V pozadí město . Shořelý Si 204, .. .

Rozebraný Me 323 , motory a listy vrtulí . Další trosky Gigantů byly směrem na Rabštejnskou Lhotu. Dlouho po válce tam ještě byly vidět.

Sovětští vojáci u letoun He 111 od Verbindungstaffel/Luftwaffenkommando VIII helo6249.jpg (171387 bytes). Letoun He 111 WNr. 4788 u LSŠ byl zrušen až 20.3.1947. Jedná se o tento letoun?

Shořelý stíhací Bf 109, na jeřábu hvězdicový motor BMW 801 a v pozadí u budovy, která je západně od hangáru stojí bitevní Fw 190. .

Sovětské letouny Polikarpov Po-2. helo7929.jpg (255967 bytes)

he584.jpg (25272 bytes) 8 ВА ukořistila německé letouny na letištích Skuteč, Vysoké Mýto, Hradec Králové, Chrudim, Pardubice, Ohrozim (Stichovice). Deník letecké armády.


Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

26.5.1945 zřízena Technická správa Hradec Králové. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Čáslav, Chrudim, Josefov, Přibyslav, Moravská Třebová, České Budějovice.

1.6.1945 byla zřízena velitelství Leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

Tragédie se stala u Rabštejnské Lhoty, kde bylo na několika místech uskladněno velké množství munice, nejvíce v lese "Doubinci", která v neděli 10.6.1945 explodovala. "Z neznámé příčiny vyletěla 1 hromada let. bomb František Bleha-svobodný-čp. 35 a Rudolf Nepovím, ženatý, otec 1 děcka, čp. 43, kteří tam byli na stráži, byli výbuchem na kusy roztrháni a rozmeteni po okolí-první oběti na lidských životech. Střechy a okna i zdivo utrpělo v některých, zvláště bližších staveních značná poškození."

23.7.1945 byla ustanovena odbočka ČNA odbočka Chrudim s obory - plachtění, motorové létání, modelářství a padákový sport.

Za své hrdinství v odboji byl Jaroslav Wiesner vyznamenán in memoriam Čs. válečným křížem 1939 a několika pamětními odznaky. Pamětní deska připomínající osobnost J. Wiesnera byla v Chrudimi původně instalována na domě čp. 275 v Husově ulici, kde řadu let žil, po roce 1989 byla nějaký čas zasazena do stěny Wiesnerova domu na Jánsku.

Od 1.10.1945 přijímač Školy na důstojníky letectva v záloze (ŠDLZ), která byla zřízena k 1.11.1945 dle výnosu VL čj.16.549 ze dne 3.10.1945. Měla připravovat záložní důstojníky letectva v odbornostech navigátor a technik v šestiměsíčním teoretickém studiu. Začala působit v Prostějově v LU. Základní vojenský výcvik trval asi 6 týdnů. Poté aspiranti byli převeleni do Prostějova.

Vznikla Letištní správa Chrudim.


27.4.1946 byl uspořádán první letecký ples ve všech prostorách chrudimského muzea, na kterém hrál tehdy nejlepší. taneční orchestr Karla Vlacha. Získané taneční prostředky umožnily v září roku 1947 zakoupení výkonnějšího dvousedadlového větroně Z 52 Jeřáb.

Byla zřízena Školní základna V (ŠZ V) v Chrudimi pro zabezpečení LSŠ.

1.5.1946 byla Letecká spojovací škola 1 (LSŠ 1) v Pardubicích a LSŠ 2 ve Spišské Nové Vsi přemístěna do Chrudimi, kde pokračoval praktický letecký výcvik (už u LSŠ). Výcvik byl prováděn pro odbornosti palubní radiotelegrafista, pozemní radiotelegrafista, radiotelegrafista k obsluze gonioaparátu, radiomechanik letounový, radiomechanik pro pozemní siť a zařízení, radiomechanik radiolokační, obsluha radiolokační stanice. Dále výcvik spojovacích důstojníků, rotmistrů a délesloužících letectva, přeškolovací kursy pro důstojníky - výkonné letce, a zvlášť nařízené kursy při zavedení nového spojovacího materiálu. Letouny LSŠ byly označeny písmenem S.

Libor Šolín udělal přehledy hel417.jpg (309479 bytes), hel420.jpg (217498 bytes), hel416.JPG (162389 bytes).

Po osvobození se v Chrudimi konaly tři ročníky modelářské soutěže  Memoriál Jaroslava Wiesnera (1946, 1947, 1948).

Až 28.7.1946 po získání dvou kluzáků Schulgleiter SG 38 započal výcvik v bezmotorovém létání.

Ortofotomapa.

4.9.1946 na letišti Košice nehoda Si 204 / Aero C-3A.388, posádka prap. let. Jozef Fidler a ďalší, pri pristátí sa sklopila ľavá podvozková noha, opravený. hel419.jpg (390563 bytes)

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.


K 22.2.1947 měla LSŠ: 4 letouny C-3, 4 letouny C-5/K-65, 2 letouny C-8/K-68, 1 letoun Anson, u něhož ale není vykázán provoz.

Letoun He 111 WNr. 4788 u LSŠ byl zrušen až 20.3.1947.

15.5.1947 byli vyřazeni první absolventi LSŠ v hodnosti rt. dsl. - odbornost palubní radiotelegrafista v počtu 28, a radiový mechanik v počtu 52.

Do července 1947 byla Letištní správa Chrudim včleněna do LSŠ.

14.9.1947 letecký den.

K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Major Muroň byl ve funkci velitele stanice vojenské letecké základny v Chrudimi.

22.4.1948 v 11.03 hod. u Kamenného Mlýna (okres Malacky) nehoda letounu C-3 A "S-14" od LSŠ, startující z Malacek. Npor. let. Gejza Kyselý, štábní rotmistr let. Josef Volf, rotný v další činné službě František Brejcha a let. dorostenec Zdeněk Mach zahynuli. Další let. dorostenec Jiří Dejmek byl zraněn, let. dor. Miroslav Bureš a let. dor. Antonín Fus nebyli zraněni.

26.6.1948 major Josef Muroň zařídil, že kapitán Arnošt Zábrš a štábní kapitán Slavomil Janáček byli  určeni do rutinní noční hlídky. Muroň pak dopravil tři ženy a dítě, s některými zavazadly, na nedaleké opuštěné válečné letiště (u Sobětuch?). Tam se ukryli ve vysoké trávě na konci přistávací dráhy. Po přistání C-3 všech pět rychle nastoupilo do letadla a pilot ihned odstartoval. Odletěli Muroň, Zábrš, Janáček se svými ženami Angličankami a Janáčkova mladého syna. Cestou do Manstonu už nad mořem po čtyřhodinovém letu zvážili situaci a pro nedostatek paliva změnili kurs letu do Francie. Přeletěli francouzské pobřeží a u St Valery sur Somme, v blízkosti Abbevile, jen deset kilometrů ve vnitrozemí, jim došly pohonné hmoty a provedli nouzové přistání na břicho. hel418.jpg (97891 bytes) Úlety českých a slovenských pilotů.

K 1.7.1948 měla LSŠ: 3 letouny C-3, 4 letouny C-104, 7 letounů K-65, 2 letouny K-68.

Od července 1948 do závěru roku proběhl kurs radiotelegrafistů pro izraelské letectvo.


K 25.4.1949 měla LSŠ: 6 letounů C-3, 4 letouny C-4/104, 8 letounů K-65, 2 letouny K-68.

26.5.1949 u Jaroměřic (okres Svitavy) se během cvičného letu v bouři zřítil letoun C-3A ev. č. 328 "S-11" od LSŠ. Zahynuli por. let. Leopold Margetin, rt. Jindřich Gubarjev, čet. Miroslav Tuček, let. dor. Antonín Beneš, Josef Daněk, František Drgoň, Rudolf Ďurčo. Letecká badatelna.

26.5.1949 u Jevíčka (okres Svitavy) se během nočního cvičného letu v bouři zřítil letounu Aero C-3A ev. č. 350 "S-15" od LSŠ. Zahynuli por. Jiří Kolář, por. Jan Pavlíček, ppor. let. František Hofman, let. dor. Bartoloměj Jurec, let. dor. Zdeněk Koláček, let. dor. František Král, let. dor. Jan Machálek. Letecká badatelna.

Od 1.10.1949 měla LSŠ nové krycí číslo 9399. ŠZ V dostala nové krycí číslo VÚ 3491.

11.10.1949 v noci po ztrátě orientace u Veselí nad Moravou (okres Hodonín) zřícení letounu C-3B v.č. 422 od LSŠ. Posádka se zachránila pomocí padáků. Letecká badatelna.


Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

1.5.1950 byla ŠZ V přejmenována na ŠZ IX.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

31.8.1950 byla ŠZ IX zrušena a včleněna do sestavy LSU.

1.9.1950 byla Letecké spojovací škola přejmenována na Letecké spojovací učiliště a zároveň k němu byla týmž dnem přičleněna Navigační škola v Havlíčkově Brodě.

K ? mělo LSU: 5 letounů C-4/104, 1 letoun C-106, 1 letoun C-2, 14 letounů C-3A, 10 letounů K-65, 2 letouny K-68.


 Od 15.3.1951 letouny LSU byly označeny písmeny" velitelský roj SI, výcviková letka SU, navigační škola SN.


.


.


Ortofotomapa z roku 1954. Žluté kolečko hangár. Červené kolečko kasárna. Modré kolečko pozemek, kde bude Aeroklub.