Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Německý Brod Deutsch Brod

Od 5.5.1945 Havlíčkův Brod

MAPA.

28.03.2019

Významnému českému politikovi Fr. L. Riegrovi přišel v polovině roku 1863 zvláštní dopis. Jeho autor, telegrafní dozorce z Německého Brodu Václav Hahnel, v něm popisuje svůj plán vzducholetu (Luftfahrer) a hledá prostředky k jeho realizaci. Stroj měl mít obal z kůže nebo z kůry stromů namočené v pryskyřici. Dále ve stroji mělo být několik pump, které dovnitř tlačily skrze trubky vzduch a tím plnily několik měchů. Měchy po stlačení posílaly nasátý vzduch velkou rychlostí proti křídlům a tím se měl zajistit let celého stroje. Luftfahrer nejspíše nikdy nebyl realizován a dopis se nachází v Archivu Národního muzea v Praze. Zaslal Petr Král.

5.11.1911 Eugen Čihák pro silný vítr odvolal veřejné vystoupení.

12.11.1911 létal z pole vedle silnice na Prahu a pro poruchu motoru přistál na louce pod hřbitovem.



od 27.12.1921 do prosince 1926.

Od 26.11.1923 Letecká povětrnostní stanice 9 Německý Brod.

, , od prosince 1926 do 1939.

1.4.1930 se Letecká povětrnostní stanice 9 přejmenovala na Letecká povětrnostní stanice 4 Německý Brod.

30.12.1931 se Letecká povětrnostní stanice 4 přesunula do Hradce Králové.

31.12.1931 se Letecká povětrnostní stanice 5 Polička přesunula do Německého Bodu.

V roce 1934 se konal letecký den na louce mezi dnešní Mírovkou a nádražím. helo8581.jpg (23044 bytes)

29.7.1935 během 16. rhönské soutěže plachtařů se podařilo Wolfgangu Spätemu z Wasserkuppe po uletění vzdálenosti 413 km doletět do Německého Brodu. Přistál u silnice na Prahu. helo9025.jpg (35002 bytes)

Začátkem podzimu roku 1935 ustavena Místní skupina Masarykovy letecké ligy Německý Brod. Schůze proběhla v restauraci U Čížků.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 13.


Na jaře 1936 výstava zapůjčených kluzáků na náměstí v Německém Brodu. helo8571.jpg (36957 bytes) Byly zapůjčeny dva kluzáky a dobrovolné příspěvky se vybírali přímo na výstavě.

Začátkem léta 1936 již nic nebránilo nákupu letadla. Kluzák Skaut se objevil v Německé Brodě v létě roku 1936. O zalétnutí kluzáku byl požádán držitel průkazu "B" pilot Doskočil z Dobré. Na Rozkoši se tehdy sešlo mnoho diváků a všichni členové MLL v Německém Brodě. Pilot Doskočil přijel na motocyklu a po prohlídce letadla usedl za řízení kluzáku a dal pokyn ke startu. Kluzák byl vymrštěn do vzduchu a všem se zatajil dech - dlouho očekávaný start se povedl. 

helo8572.jpg (36123 bytes), helo8573.jpg (46840 bytes), helo8574.jpg (23062 bytes).

Horší to bylo už se samotným letem. Pilot Doskočil zapomněl po vypnutí gumového lana potlačit řídící páku a pokračoval ve stoupavém letu až do ztráty rychlosti. Kluzák se naklonil na křídlo a z výšky spadl s pilotem zpět na zem. Nadšení členů MLL přešlo ve smutek - kluzák byl rozbit. Samotný pilot zůstal nezraněn, ale na nic nečekal, sedl na motorku a ujížděl rychle k domovu. Více se již v Letecké lize neukázal. Hrozivá havárie se však po prozkoumání zbytků letadla nezdála tolik tragická. Členové ligy došli k závěru, že budou schopni kluzák během zimy opravit sami.

Na mimořádně svolané schůzi bylo rozhodnuto zakoupit ještě v roce 1936 nový kluzák. Tentokrát to měl být modernější Zlín Z V. Opět se pořádaly sbírky a významným finančním přínosem byly zisky z pořádaných leteckých večírků. Na podzim 1936 byl nový kluzák zakoupen. V tu dobu měla již MLL vlastního pilota, který provedl zalétnutí letadla na Rozkoši - nyní k plné spokojenosti všech přítomných. Na Rozkoši se létalo od dnešní ulice Na Letné směrem k řece. Při prvních pokusech s gumovým lanem na Rozkoši byly dosahovány výšky 2-3 m  nad zemí. Časy letů byly do 10 sekund. Časy a výšky dosahované při tomto druhu létání však nikoho příliš neuspokojovaly. Navíc zde bylo nebezpečí rozbití kluzáku o silnici směrem na Světlou nad Sázavou - dnešní Ledečská ulice. Členové MLL se rozhodli přejít na nové letiště.


Piloti zkoumali okolí Německého Brodu a hledali vhodný terén. Ideální se jevil kopec u Podhořan, ale bylo to příliš daleko. Nakonec bylo rozhodnuto vyzkoušet z jara1937 svah na Strážném vrchu. Zde však byl problém s vlastníky polí a luk. Jejich majitelé neměli pro létání pochopení a proto se na Strážném vrchu uskutečnilo několik zkušebních startů.

MLL se přesunula na Hochtánov, dnešní Vysoká. Zde bylo vše v pořádku. Majitelé pastvin nic nenamítali a podařilo se zajistit i hangárování v požární zbrojnici na návsi. V létě roku 1937 nic nebránilo sportovnímu létání. Létalo se na kluzáku Zlin Z V a do provozu se vrátil i opravený Skaut, který byl navíc během opravy vybaven slušivou gondolou pro pilota. Na Hochtánově se létalo ve výšce 10-15 m a časy přesahovaly 30 sekund. Po každém letu však bylo potřeba kluzák připevnit na podvozek a dopravit jej zpět na kopec.

helo8580.jpg (30248 bytes), helo8578.jpg (30117 bytes).

V polovině roku 1937 začali členové MLL stavět vlastní naviják. Ke stavbě bylo použito vysloužilého vozidla Buick a vše ostatní si museli piloti vyrobit sami. Pod vedením  pilota Bärtla byl navržen a vyroben navíjecí buben a mechanismus navíjení lana. Navíjející buben byl vyroben pomocí malé převodovky přímo od motoru vozu Buick. Naviják byl ve své době unikátem, protože žádný podobný tovární výrobek nebyl v Československu vyráběn. Velkou výhodou navijáku byla jeho samohybnost.

Výstavba letiště pro posilové letecké jednotky.

Na zimu 1937-38 měli před sebou členové MLL mnoho úkolů. Museli dokončit rozestavěný naviják, spravit opět rozbitý kluzák Skaut, zařídit povolení pro hostování na vojenském letišti a hlavním úkolem bylo zakoupení výkonného větroně EL 2 M Šedý vlk.


Na jaře 1938 byly všechny úkoly splněny. Dokonce se podařilo zajistit hangárování kluzáků na letišti ve stodole u obce Občiny. V únoru byl do Německého Brodu po železnici dopraven větroň EL 2 M Šedý vlk. Byl přepraven na nové letiště a čekalo se pouze na roztátí sněhu na letišti.  helo8576.jpg (29586 bytes)

Provoz se nyní přesunul zcela na nové vojenské letiště.

Vzlet pomocí gumového lana kluzáku Zlin Z V. helo8579.jpg (19414 bytes)

Již v březnu 1938 se zkoušely zkušební starty na navijáku s kluzákem Zlín Z V. Časy letů po startu navijákem přesáhly 1 minutu. helo8577.jpg (39892 bytes)

V květnu 1938 byl proveden první navijákový start s větroněm Šedý vlk. helo8575.jpg (32319 bytes)  Výšky kolem 200 m nebyly zvláštností a létalo se i okolo 5 minut. 

V roce 1938 dojel naviják po vlastní ose na Hochtánov, kde se zkoušelo létat na svahu s větroněm Šedý vlk. Bez újmy na zdraví po havárii skončil pokus o létání na něm. Tehdy letěli Čížek a Burda a větroň pouze poškodili.

MLL měl v době největšího rozvoje, tedy v roce 1938, asi 60 členů. Již tehdy se utvořila skupina největších nadšenců, která svým zápalem strhávala ostatní. Jmenujme několik obětavých členů MLL. Byli to náčelník Josef Prokop, náčelník Václav Matula, piloti Jan Čížek, František Uher, Karel Hlaváč, Antonín Lukeš, Antonín Vendl, Jan Bärtl, Emil Palán, Antonín Mottl a Ludvík Morávek.

Piloti MLL si byli vědomi politické situace ve světě a svědčí o tom i přihlášky pilotů Matuly a Morávka do motorového pilotního kurzu v rámci akce "1000 pilotů republice". Nebyli však pro motorové létání vybráni.

Stálé vojenské letiště. Rozměry 700 x 850 m. Hangáry a skladové prostory.

20.9.1938 zde přistál první letoun.

20.9.1938 z Dvora Jalovisko (okres Brno-venkov) se přesunulo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 5. Velitel mjr. let. Vladimír Lanský.

20.9.1938 z Dvora Jalovisko (okres Brno-venkov) se přesunula Letka 83.

20.9.1938 z Dvora Jalovisko (okres Brno-venkov) se přesunula Letka 84.

Mobilizační těleso 606 vzniklo z Leteckého pluku 6. Vytvořeno celkem 22 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Chrudim, Německý Brod a Praha.

V září 1938 měl stupeň dokončení 75 %, 2 ocelové hangáry, kasárna ve výstavbě, dokončeny 1939.

24.9.1938 bylo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 5 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-6. Vzniklo velitelství Druhé polní perutě leteckého pluku 5. Krycí jméno ? Velitel mjr. let. Vladimír Lanský. Podléhalo veliteli Leteckého pluku 5.

24.9.1938 byl Letka 83 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-7. Vznikla Polní letka 83. Krycí název ? Velitel mjr. let. Kurt Hošek, od 26.9.1938 kpt. let. Gustav Neumann a od 8.10.1938 mjr. let. Kurt Hošek. Podléhala veliteli Druhé polní peruti leteckého pluku 5.

24.9.1938 byl Letka 84 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-8. Vznikla Polní letka 84. Krycí název Moucha. Velitel kpt. let. František Nožín. Podléhala veliteli Druhé polní peruti leteckého pluku 5.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 5 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 606.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 13 začleněna do stavu Mobilizačního tělesa 606.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 5 v sestavě Mobilisačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-C-2.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 13 v sestavě Mobilizačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-C-8. 

27.9.1938 z Kbel se přesunuly Polní letecké dílny 15.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

8.10.1938 se velitelství Druhé polní peruti leteckého pluku 5 přesunulo do Brna.

8.10.1938 se Polní letka 83 přesunula do Brna.

8.10.1938 se Polní letka 84 přesunula do Brna.

8.10.1938 se Polní letecké dílny 15 přesunuly do Kbel.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 5 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 13 demobilizována.

31.10.1938 slavnostní přivítání vojenské letecké posádky na náměstí v Německém Brodě.

7.11.1938 por. Lakomý z Četnické letecké hlídky Moravská Ostrava přeletěl z Olomouce do Německého Brodu se stíhací B.534.

Přesun ČLH k 11.11.1938. Dohledávání letounů ČLH u vojenské správy, kam byly při mobilizaci odevzdány.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.


Od února 1939 měla ČLH v Německém Brodě dva stíhací letouny B 534.410 OK-PDA a 387 OK-PAX. Piloti npor. Lakomý a stržm. Alfons Sebera.

15.3.1939 letiště obsadila německá 4. Panzer-Division v čele s Generalmajorem Georg-Hansem Reinhardtem.

Hlídka od 29. pěší divize před hangárem.

Němci před MB 200 "N7" od Letky 85.

Němci u B 534.410 OK-PAD od ČLH, v hangáru MB 200 "N5".

Němci u B 534.410 OK-PAD od ČLH helo7133.jpg (139133 bytes).

31.3.1939 zrušena ČLH.

Do června 1939 prostor opustily všechny zde umístěné čs. jednotky.

4.9.1939 se Němci na letiště vrátili a zabrali budovu velitelství. Pokračovali na dokončení započatých staveb.


5.6.1940 letiště zkolaudovali. Hned v létě zde Luftwaffe zahájila letový provoz.

Od března 1940 FFS A/B 113 v Brně. Satelitní letiště Otrokovice, Německý Brod, Vyškov a Křižanov. Používala Si 204.

Provoz i českobudějovické Luftflotten-Nachrichtenschule 4.

Němci zabrali motorizovaný větroň HUMPOLEC I a odvezli ho na letiště do Německého Brodu. Tam s ním údajně létali, až ho zničili.


11.2.1941 poškození školního letounu Go 145 WNr. 587 od pardubické Schule/FAR 32 pro ztrátu orientace. Poškození letounu 75 %. Gefr. Kapahnke zraněn.


Do roku 1942 trvala dostavba letiště.

Opravny. Od kdy? Přestavba Ar 66 a Go 145 na noční bombardéry.

V prosinci 1942 byla v dílnách plachtařského klubu Luftwaffe ve Kbelích dokončena generálka větroně PP-1 Tulák "WL-XVII-222". Létal pak ve Kbelích, Letňanech a v Německém Brodě.


Asi od února 1943 Flugplatzkommando A 4/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII

27.5.1943 nouzové přistání pro mlhu cvičného letounu Arado z Německého Brodu na poli "V rovinách" mezi Polnou a Zábornou. 

3.9.1943 přelet větroně PP-1 Tulák "WL-XVII-222" v aerovleku do Českých Budějovic.

18.9.1943 z Paris-Orly přiletěla II./St. G. 102 s Ju 87. Velitel Gruppenkommandeur II./SG 102 Hauptmann Fritz Eyer.

U obce Skuhrov byla letecká střelnice pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování. V letech 1943-44 při nácvicích bombardování zřícení třech letounů Ju 87 od SG 102. Letecká badatelna.

26.9.1943 byla FFS A/B 113 převelena pod FFS A/B 3 do Gubenu.

28.9.1943 nehoda Ju 87 B-1 WNr. 5387 "G?+??" v lokalitě Hammerfeld v blízkosti Žďáru nad Sázavou. Kde? Podrobnosti.

18.10.1943 byla II./St. G. 102 přejmenována na II./SG 102.

V listopadu 1943 z Paris-Orly přiletěl Stab/SG 102 s Ju 87. Velitel Geschwaderkommodor SG 102 Major Bernhard Hamester - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (3.9.1942). hel049.jpg (22950 bytes)

V listopadu 1943 z Paris-Orly přiletěla I./SG 102 s Ju 87. Velitel Gruppenkommandeur I./SG 102 Hptm Siegfried Göbel - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (3.2.1943). hel051.jpg (15931 bytes)

Na letišti bylo na 75 kusů Ju 87. Satelitní letiště Přibyslav a Zbraslavice.

Junkers Ju 87 A "TY+NJ" "24". Zdroj.


9.1.1944 v 14.30 hod. nouzově přistál pro poruchu motoru střemhlavý bombardér Ju 87 od SG 102 z Německého Brodu s pilotem Uffz. Karlem Kurekem. Letoun se převrátil na příď na poli u města Polná.

Od 25.1.1944 nový velitel Gruppenkommandeur II./SG 102 Hauptmann Rudolf Braun - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (14.6.1941). hel050.jpg (74263 bytes)

 

Letecké eso Oberleutnant Erhard Jähnert - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.5.1943) Staffelkapitän 9./SG 3, byl začátkem ledna 1944 pozván ke SG 102, aby začal lépe cvičit piloty, kteří zde téměř denně umírali při haváriích. hel053.jpg (29669 bytes) Na fotce ještě jako Leutnant. Dne 1.2.1944 byl povýšen na Hauptmanna.

5.2.1944 okolo 15 hodiny se po vzletu z Německého Brodu zřítilo ve sněhové bouři u obce Věžnice cvičný Fw 58 C-2 WNr. 1997 "BV+NF" "68" letecké školy FFS B 32 Křižanov, domácího letiště Brno, ve kterém byli nalezeni 4 vojáci a sice Uffz. Bober, dále Gefr. Schwarz, Menz a Striegler. Našli je až 7.2.1944. Podrobnosti.

23.2.1944 nouzově přistálo na katastru obce Kamenná střemhlavý bombardér Ju 87 B-1, WNr. 474, "VK+FO" od SG 102 řízený Gefr. Friedrichem Vaterem. Letadlo letělo z Německého Brodu ve skupině dvou jiných letadel a muselo kvůli poruše motoru přistát. Letadlo poškozené na 65 %, pilot nebyl zraněn. Podrobnosti.

23.2.1944 se po srážce dvou střemhlavých bombardérů Ju 87 B-1 od SG 102 jeden letoun zřítil u Radostína a druhý letoun v blízkém lese. VLA Čepí.

Jednoho únorového dne roku 1944 se v oblasti Kapliska (Tří Křížů, Kalvárie) nad Novým Městem na Moravě, zřítila dvě německá bojová letadla Ju 87 od SG 102 z německého Brodu. Dle pamětníků se tak stalo za velmi špatné viditelnosti. Piloti zřejmě špatně odhadli výšku a letadla havarovala na poli někde mezi vrcholem Kapliska, lesem Míchovy a silnicí do Olešné. Spíše než k pádu, došlo k tzv. dosednutí na břicho a následnému převrácení. Oba piloti údajně havárii přežili bez větších zranění a byli ošetřeni v novoměstské nemocnici.

V březnu 1944 1. a 2./SG 102 odletěly do Č. Budějovic.

K 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 19/XVII (Velitelství letiště) s podřízeným Platzkommando Budweis (letiště České Budějovice), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

28.4.1944 v 6 hodin večer jeden kilometr východně od Dobronína Schützendorf nehoda Ju 87 B-2, "RP+BN", WNr. 5820 od SG 102.Při střemhlavém letu zabořila do kompostu v poli. Z kompostu zbyl kráter, v něm hromada plechu a v tom plechu zbytek pilota. Pilota Obfhr. Hans-Gerhard Paukstadta vytahali vojáci z německobrodského letiště dlouhými tříprstovými vidlemi a uložili je do malé dřevěné bedýnky. Podrobnosti.

Nouzové přistání letounu Ju 87 v prostoru za Lnářskou školou - Žďár nad Sázavou. Podrobnosti. Kdy?

Přeškolování na Fw 190 F.

10.6.1944 poblíž Nemanic severně Českých Budějovic havaroval Fw 190 a shořel i s pilotem Uffiz. Friedrich Starnecker narozený 20.11.1920 v Mühldorfu na Innu, číslo pilota na identifikační známce: 36/71 088. Havarovaný stroj patřil do 3./SG 102. Pilot pravděpodobně letěl z Německého Brodu na letiště v Plané, nebo naopak.

Nehoda Ju 87 poblíž německého Brodu. Kde a kdy?

13.6.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

13.6.1944 u Sedletína se zřítil letoun Ju 87 WNr. 1269. Letecká badatelna.

19.6.1944 u Adamova (okres Kutná Hora) srážka letounů Ju 87 R-2 WNr. 5852 "58+" pilota Fw. Schmedla a WNr. 5997 "34+" pilota Uffz. Daubnera, oba od SG 102. Pouze Uffz. Daubner se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

Od 20.6.1944 nový velitel Gruppenkommandeur I./SG 102 Hauptmann Fritz Eyer.

V polovině června 1944 se I./SG 102 na českobudějovickém letišti vrátila na německobrodské letiště, ale není doposud nikde evidováno, že i s focke-wulfy.

V létě 1944 u Poděbab se zřítil německý letoun Ju 87 D-3 Trop. Letecká badatelna.

27.7.1944 po srážce dvou letounů se u Michalovic zřítily letouny Ju 87 WNr. 0058 a 6004. Letecká badatelna.

3.8.1944 u Závidkovic se zřítil letoun Ju 87 WNr. 0508. Letecká badatelna.

3.8.1944 u Jiřína (okres Jihlava) se zřítil letoun Ju 87. Letecká badatelna.

9.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF. Na letišti bylo zaznamenáno 59 letounů. helo8816.jpg (964098 bytes)

V srpnu 1944 ukončila pilotní výcvik brněnská FFS B 32.

3.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

12.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

V září (?) 1944 II./SG 102 odletěla na Ruzyň.

12.10.1944 bylo letiště napadeno dvěma letadly dvě Mosquita FB Mk.VI od No. 418 Squadron RCAF (City of Edmonton). Mezi 7.15 a 7.24 obě Mosquita zaútočila na skupinu letadel Junkers Ju 87, kde zcela zničila pět a poškodila přinejmenším osm letadel tohoto typu.

V říjnu 1944 odletěl Stab/SG 102 do Hohensalza Inowrocław v Polsku.

V říjnu 1944 odletěl I/SG 102 do Hohensalza Inowrocław v Polsku.

Od roku 1944 Ergänzungsstaffel Fl. Geschv. z. b. V. 7.

15.11.1944 v poledních hodinách nouzový odhoz pum osamělého bombardéru od 15th USAAF z Itálie. Pumy dopadly v parku za kostelem děkanským, na zahradě za děkanstvím, kde byl obrovský kráter až do skály. Čtyři školáci byli v parku zabiti. V kostele, na děkanství, ve škole v parku tlakem vzduchu při výbuchu 540 okenních tabulí bylo roztříštěno. Citace z pamětní knihy jedné z okolních obcí: Zaslal Petr Král. Podrobnosti.

21.11.1944 asi okolo 9.30 hodin 1 km západně obce Smilov (okres Jihlava), nehoda letadla Ar 96 "37" od SG 102. Ve vzdálenosti asi 1 km v směru západním od Německého Brodu dvě letadla letěla zcela nízko při zemi. Na místě, kde došlo k nehodě, chtěla se letadla otočit před lesem v oblouku. První letadlo se otočilo, druhé letadlo, které bylo řízeno poručíkem Lauterbachem, za sebou nechalo v poli rýhu, patrně narazil křídly na zem, letěl v rychlosti o 30 m dále, kde s motorem narazil do polního příkopu a dopadl v olšovém lese, přičemž se utrhnul motor a letadlo bylo rozbito. Podrobnosti.

I./Fl. Geschv. z. b. V. 7 v Piešťanech k 12.12.1944 měla ve výzbroji: Aufklärungsstaffel provozovala tři průzkumné Fw 189 A, další kus byl v opravnách v Německém Brodě. Schlachtstaffel provozovala deset bitevních  Ju 87, další byl v opravnách v Německém Brodu

Americký průzkum zjistil koncem prosince 1944 na letišti asi 50 kusů Ju 87. Patřily pod Stab, 1., 2. a II./SG 102. (?)


23.2.1945 byla FFS A 3 rozpuštěna.

V roce 1945 Flieger-technischen Schule 1 Deutsch Brod. (Fliegertechnicheschule 1 FTS-1). Od kdy?

Na jaře 1945 servisní Feld-Werft-Staffel (mot) 5/60.

5.3.1945 byl v dílnách Fw 58 B-2 "SE+HO".

7.3.1945 přiletěly dvě Bü 181, čtyři Ar 96 B a čtyři Bf 109 od 1. istrebitělnaja eskadrilla imeni polkovnika Kazakova - Jagdstaffel 5 der ROA Oberst Kazakov - velitel mjr. S. T. Byčkov. VVS ROA (ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA)). Měla 14 kusů Bf 109 G-10/U4 "bílá 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24". V Chebu pak vznikla ještě 2. eskadrilla bombardirovščikov - Nachtschlachtstaffel 8 velitel kpt. B. R. Antilevskij. Po ukončení výcviku byla převelena rovněž do Německého Brodu.

Koncem března 1945 se z Ivančic přestěhovaly radary na kopec Vizáb 598 m n. m. u obce Kámen severně letiště.

V bojích na východní frontě byla 1. a 2. eskadra zapojeny do podpory německých vojsk a 1. divize ROA. 2. eskadra se zapojila do bojů 13.-14.4.1945 v prostoru soutoku Odry a Nisy u Erlenhofu, kde se vojáci 1. divize ROA neúspěšně pokoušeli zlikvidovat sovětské předmostí na Odře.

16.4.1945 průzkum zjistil na letišti 70 letadel, z toho byla většina v opravnách.

17. a 18.4.1945 asi z Otrokovic přiletělo sedm průzkumných Bf 109 G-10/U1 od 1./NAGr. 14. MAPA. Boj o Brno.

19.4.1945 z Chrudimi přiletěl Stab I./JG 52 s Bf 109 G/K. Zdroj. MAPA.

Po svém příletu do Německého Brodu se velitel Gruppenkommander I./JG 52 Hauptmann Erich Hartmann, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči a brilianty k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern und Brillanten zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (25.8.1944, jako 18. z celkem 27), ubytoval se svojí přítelkyní na Jihlavské ulici čp. 318. Každé ráno ho odtud odváželo auto na letiště.

Zdroj.

21.4.1945 1./NAGr. 14 odletěla do Senožat. MAPA.

21.4.1945 z Chrudimi přiletěla 2./JG 52 a 3./JG 52 s Bf 109 G/K. Zdroj. MAPA.

22.4.1945 bylo na letišti 20 m³ leteckého paliva B4.

23.4.1945 I./JG 52 hlásí 22 Bf 109.

24.4.1945 byl Erich Hartmann povýšen na majora. Podrobnosti. Povýšen byl 8.5.1945. (?)

25.4.1945 bylo na letišti 22 m³ leteckého paliva B4.

25.4. 1945 z Welsu přiletěla bitevní 10.(Pz)/SG 9 s HS 129. Boj o Brno.

25.4.1945 Hartmann dosáhl svého 351. vítězství, když sestřelil stíhačku Bell P-39 Airacobru od 6 гиак, 2 BA. (?) Své vítězství oslavoval v hotelu Bílý kůň na německobrodském náměstí. Chladné přijetí od zdejších hostů, kteří si od něj odsedávali, ho nakonec roztrpčilo tak, že začal křičet: „Ich bin keine fanatischer Deutsch!“ (Nejsem fanatický Němec!). Načež ho jeho český soused v obavě z příchodu německé vojenské policie odvedl domů. Hartmann mu druhý den poděkoval.

Bf 109 K-4 a v pozadí HS 129 "1" a "?". Zdroj.

Zdroj.

30.4.1945 bylo na letišti 3 m³ leteckého paliva B4.

30.4.1945 stíhací Bf 109 zaútočili na sovětský průzkumný Pe-2 od 511 орап, 5 ВА u Žďáru nad Sázavou. Průzkumník unikl.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

Po 3.5.1945 přiletěla z Alt Kemnitz 1./JG 52 s Bf 109 G/K. MAPA.

Velitel Staffelkapitän 1./JG 52 Oberleutnant Walter Wolfrum, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (27.7.1944, jeden z celkem 7 313).

Na fotce ještě jako Leutnant. Zdroj.

Po 3.5.1945 přiletěla III./JG 52 s Bf 109 G/K. MAPA.

Velitel Gruppenkommander III./JG 52 Hauptmann Adolf Borchers, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (22.11.1943, jeden z celkem 7 313).

Zdroj.

Lt. Gerhardt Buschmann  (ex. šéf estonského letectva)  s gen. M. M. Šapovalovem (velitel 3. divize ROA) přistál v Suchomastech (okres Beroun) v ležení 1. divize ROA .

5.5.1945 ráno se vrátil na letiště v Německém Brodě. Zdroj.

5.5.1945 povstání. Štábní kapitán Sula s jedním spolupracovníkem šli jako parlamentáři na letiště, aby jako zástupce československého vojska převzal od branné moci letiště a objekty. Už se nevrátili. 6.5.1945 byli umučeni.

5.5.1945 narazil Hartmann při své návštěvě města na hlídku SS, která se zrovna chystala postřílet ve Svatovojtěšské ulici skupinu sedmi mladíků nesoucích československou vlajku. Hartmann esesmanům pohrozil, že v případě střelby provede jeho jednotka dislokovaná na letišti odvetné opatření. Esesáci ustoupili i z toho důvodu, že byl vlastně v té době z titulu své funkce vojenským velitelem města. Pak Hartmann rozkázal mladíkům, aby si lehli na zem a zeptal se, kdo z nich umí německy. Když se jeden přihlásil, přikázal mu, aby překládal: „Vy si myslíte, že po příchodu Rusů na tom budete lépe než za nás? To se ale tragicky mýlíte! A teď běžte domů. Kdo nebude do pěti minut pryč, bude zastřelen.“ Jedním z mladíků, kteří o tom později vydali své svědectví, byl i pozdější náměstek ředitele brodské nemocnice Jaromír Novák, který Hartmannovi také překládal. 

Útok německých letadel na továrnu Pleas. Podrobnosti.

6.5.1945 letecký útvar ROA zanechal letadla na letišti a ustupoval směrem na západ. Na první zastávce je zastihl rozkaz náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII, jenž dával Lt. Buschmannovi za úkol letět do Ruzyně a vyřídit tam podle Seidemanna, nějaké nedorozumění, ke kterému došlo mezi ROA a německou posádkou. Buschmann ihned odstartoval s Aradem, ale krátce na to byl napaden americkými stíhačkami a s prostříleným letadlem se mu podařilo přistát na svém letišti.

Toho však od splnění úkolu neodradilo, odstartoval podruhé s letadlem Fi 156 Storch a nízko nad terénem letěl ku Praze. Několikrát se dostal do palby ručních zbraní ze země, ale ta nebyla účinná, mohli to být pouze čeští povstalci. Nikdo jiný by na německy označené letadlo v tomto prostoru ze země nestřílel. Až při přeletu údolí jižně od ruzyňského letiště se dostal do řízené palby, byl zasažen, podařilo se mu ještě přeletět vedení vysokého napětí a se zraněním na noze nouzově přistál u jednotky, která ho sestřelila - u 3. pluku ROA. Snažil se veliteli pluku pplk. Alexadrovovi něco vysvětlit, ztrácel však vědomí, poněvadž silně krvácel, a nakonec ho převezli na divizní obvaziště v Jinonicích. Dny bojů prožil v divizním lazaretu, aniž by mohl splnit své poslání. Neměl stejně žádnou šanci, že by mohl zasáhnout ve prospěch německé ruzyňské posádky. 1. divize ROA byla už neodvratně na protiněmecké straně a požadavek náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII neměl u divize žádnou váhu. Ústup z Prahy až do lesa Jezbině u Lnář přežil Buschmann v sanitním autu a po rozpuštění divize se přes své zranění zachránil na americké straně. Zdroj.

V květnu 1945, kdy došlo k otevřeným rozporům mezi vedením ROA a velením armádní skupiny "Střed", byla na letišti v Havlíčkově Brodě zničena veškerá zásoba benzínu B4. (?)

Asi 6.5.1945 přiletěl Stab/JG 52. Velitel Geschwaderkommodor JG 52 Oberst Hermann Graf - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči a brilianty k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern und Brillanten zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (16.9.1942, jako 5. z celkem 27).

Na fotce ještě jako Major. Zdroj.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

7.5.1945 byla zahájena likvidace vojenského materiálu.

8.5.1945 ráno vzlétl Erich Hartmann ke své poslední misi : "8.5.1945 jsem odstartoval okolo 8. hod. směrem na Brno. Já i můj wingman jsme pod sebou uviděli osm Jaků. Jednoho jsem sestřelil a to bylo mé poslední vítězství. Rozhodl jsem se nezaútočit podruhé, protože jsem nad sebou uviděl 12 Mustangů. Zamířili jsme oba k zemi, kde bylo plno kouře od bombardování a za něj jsme se chtěli skrýt. Když jsme se dostali z kouře, uviděli jsme nad sebou spojence, jak spolu bojují. Neuvěřitelné! Když jsme přistáli, bylo nám řečeno, že válka skončila. (Ňáký divný!)

Za války se nikdy nestalo, že bych neuposlechl rozkaz, ale když mně a Grafovi nařídil generál Seidemann, abychom přelétli do britského sektoru a vyhnuli se tak zajetí Rusy, nemohl jsem opustit své lidi. To by bylo špatné vedení. U Rusů byla na mou hlavu vypsána velká odměna, stejně jako na Rudela. Byl jsem dobře známý a každý věděl, že by mě Stalin rád dostal. Graf mi tehdy řekl, že nás jako držitele diamantů Rusové pravděpodobně popraví, když nás dostanou. Také se tehdy zmínil o ženách, dětech a pozemním personálu, že nemají nikoho, kdo by je ochránil; oni budou vydáni na milost a nemilost Rudé armádě a všichni jsme věděli co to znamená.

Zničili jsme letadla a všechnu výzbroj. Seděl jsem ve svém letadle a střílel do lesa, kde bylo vypuštěné palivo. Pak jsem vyskočil. Zničili jsme dvacet pět vynikajících stíhaček.

8.5.1945 po 14 hod. opuštění letiště. Večer byli všichni zajati americkou armádou u Písku. Podrobnosti.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 ráno město obsadila Рабоче-крестьянская Красная Армия a Rumunská armáda. Podrobnosti. Fotky.

Sověti střelbou zapálili hangár.

Útoky bitevních Il-2 od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА.hel209.jpg (35175 bytes) Zdroj.


Nedatováno.

Messerchmitty Bf 109 z JG 52 v Nemeckem Brode. Fotky Bf 109 v Německém Brodě.

 

Shořelé Bf 109 od I./JG 52 helo4624.jpg (106848 bytes).

Poškozená Bf 109 K-4 s tulipány na přídi od Stab/JG 52 Obersta Hermanna Grafa. Stroj bez označení pouze s tulipánem na přídi. helo7412.jpg (96409 bytes), helo7413.jpg (67659 bytes).

Bf 109 K-4 od Stab III./JG 52 Gruppenkommandera III./JG 52 Hptm. Adolfa Borcherse helo4939.jpg (365307 bytes), v pozadí Fi 156 helo8072.jpg (90829 bytes).

Zničený hangár helo4945.jpg (259874 bytes), helo4940.jpg (132538 bytes), druhý zleva Bf 109 (se spirálou na vrtulovém kuželu) patřil 1./NAGr. 14 helo4936.jpg (103781 bytes), Klem Kl 35 "CM+SS" z LKS 7 helo4944.jpg (170020 bytes)

Bf 109 G-10 a G-14 "bílá 7" asi od 2./NAGr. 2.

Bü 181 helo4938.jpg (160758 bytes),  šrotiště helo8073.jpg (52669 bytes).

Vrak Hs 129 B-1 WNr. 141862 "1" helo8075.jpg (93714 bytes), vpravo vzadu vrak Hs 129 B-2 WNr. 140725 "2" helo4933.jpg (629485 bytes), další ohořelý vrak Hs 129 . Vlasovská Bf 109 "bílá 17" helo4929.jpg (368797 bytes).

Bf 109 G-6/R2 "5F+bílá 7" od 1./NAGr 14 a dopravní letoun Junkers W.34 "?9+GH".

V popředí trup vlasovské Bf 109 "bílé 24" helo4934.jpg (341178 bytes), v pozadí trup vlasovské Bf 109 "bílé 24" helo7409.jpg (333097 bytes), helo4935.jpg (257288 bytes), helo7410.jpg (116481 bytes), Ju 52 helo4942.jpg (241335 bytes), helo4682.jpg (69479 bytes), helo7411.jpg (192891 bytes),.helo4937.jpg (129142 bytes).


Ještě 10.5.1945 bombardovala sovětská a rumunská letadla prostor v okolí Havlíčkova Brodu. (?)

 Sovětský Po-2.

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

26.5.1945 zřízena Technická správa Kbely. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Liberec, Kumr, Hvězdov, Hodkovice, Zbraslavice, Boží dar, Čakovice, Pardubice, Havlíčkův Brod, Vysoké Mýto, Humpolec, Skuteč a příslušné sklady.

Šrotiště bylo poblíž železnice na severní straně letiště.

Ze zdejšího letiště pocházely jeden kus po válce uschopněných transportních letounů Ju 52/3m, opravených v pražském Letovu.

1.6.1945 byla zřízena velitelství Leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

24.6.1945 proběhla Ustavující schůze ČNA odbočka Havlíčkův Brod. Z fondu ČNA byly přiděleny aeroklubu kořistní větroně z bývalého školního letiště Luftwafe ve Zbraslavicích. Členové aeroklubu si přivezli ze Zbraslavic kluzáky Schulgleiter SG 38, větroně Grunau Baby GB IIb a dvoumístný větroň DFS Kranich II.

V létě roku 1945 byla zahájena vlastní letecká činnost.

Zřízena Letištní peruť Havlíčkův Brod.

Na základě výnosu čj.14.401 Hl.št/vel.let.1945 ze dne 29.8.1945 byla ke dni 15.9.1945 v Hradci Králové zřízena Letecká vojenská akademie. Sídlit měla v prvorepublikových kasárnách ve Věkoších, v blízkosti letiště. Z důvodu rozsáhlých oprav kasárenských budov byla ale dočasně redislokována do Havlíčkova Brodu. Prvním velitelem LVA se stal plukovník letectva Jaroslav Plass. Úkolem LVA bylo v tříletém studiu a výcviku vychovat piloty v hodnosti poručíka letectva. Frekventanti LVA měli výsadu užívat během výcviku titul „letecký akademik“. Součástí LVA byla Škola na důstojníky letectva v záloze, zřízena k 1.11.1945 dle výnosu VL čj.16.549 ze dne 3.10.1945. Měla připravovat záložní důstojníky letectva v odbornostech navigátor a technik v šestiměsíčním teoretickém studiu. Začala působit v Prostějově v Leteckém učilišti, ale od 1.10.1946 byla umístěna v Pardubicích. Posledním nástupním ročníkem ŠDLZ byl ročník 1948.

9.9.1945 manifestace pro silné letectví a přísaha 165 příslušníků místní letecké posádky na náměstí. 

V roce 1945 byl založen i Motorový odbor ČNA odbočka Havlíčkův Brod. Letecké manifestace se zúčastnili i hosté z ústředí ČNA v Praze. Zde s nimi byla projednávaná otázka přidělení motorových letounů pro potřeby aeroklubu.

Do 30.9.1945 se uskutečnilo několik skoků na vyzkoušení trofejní techniky a první oficiálně zaznamenaný let na větroni DFS Kranich II nese datum 30.9.1945. Protože chyběl naviják, prováděly se starty gumovým lanem. Na naviják se jezdilo létat do Přibyslavi.

1.10.1945 zahájila LVA v Havlíčkově Brodě činnost nástupem prvního ročníku akademiků.

Zřízena Letištní správa Havlíčkův Brod.

15.12.1945 byl zřízen Oblastní letecký sklad 2, ve prospěch leteckých útvarů Velitelství letectva 2. oblasti.


1.2.1946 se LVA přesunula do Hradce Králové.

1.2.1946 vzniklo na základě No. 311 (Czechoslovak) Squadron RAF v zapůjčené budově v Havlíčkově Brodě rámcové velitelství 6. ld VÚ 8948. Velitel pplk. let. Josef Šnajdr.

1.2.1946 došlo na letišti Havlíčkův Brod ke zřízení 1. letky LP 25.

Velitelský roj 6. ld měl letoun C-2 "JR", na kterém bylo zahájeno létání koncem února 1946. Později přibyl letoun C-5, ale oba byly během roku 1946 nahrazeny dvěma letouny C-8.

Prvním letounem 1. letky LP 25 , na němž byl prováděn již k 4.3.1946 udržovací výcvik byl letoun C-2.

V únoru 1946 vznikla Letištní peruť 10.

V březnu 1946 byla Letištní peruť 10 přejmenována na Leteckou základnu 10 (LZ 10) VÚ 8924. Do ní byla včleněna Letištní správa Havlíčkův Brod.

K 27.3.1946 přejmenování na Letecký sklad 2.

30.4.1946 se velitelství 6. ld přesídlilo do budov na letišti.

Velitelství LP 25 bylo zřízeno až k 1.5.1946. Prvním velitelem se stal plk. letectva Jan Klán.

Vznik 2. letky.

28.5.1946 bylo do Kbel pluku dodáno 20 strojů Pe-2FT a 2 cvičné stroje UPe-2.

V červnu až září 1946 proběhlo ve Kbelích přeškolení jeho příslušníků sovětskými instruktory.

V roce 1946 byl vyzkoušen naviják pro vypouštění balonu, předělaný na naviják pro vlekání větroňů. Uskutečnilo se s ním pouze několik startů, při kterých bylo zjištěno, že výkon motoru navijáku nestačí pro bezpečné odstartování větroně. Další problém byl s uskladněním letecké techniky, protože aeroklub neměl vlastní hangár. V letech 1946-47 bylo hlavním úkolem postavit dřevěný hangár a zajistit vlastní naviják.

Velitelem pluku byl od 16.8.1946 pplk. let. Kostohryz Jan.

Letiště v Havlíčkově nebylo vhodné pro výcvik s letouny Pe-2. 

V září 1946 se LP 25 přesunul do Českých Budějovic.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

Koncem roku 1946 se zkoušelo létat na svahu na Lipnici s ŠK-38. Kde to bylo?


V březnu 1947 se velitel divize spolu s několika dalšími příslušníky podřízených pluků podíleli na bombardování ledových bariér na Dunaji pod Bratislavou.

Dřevěný hangár byl dokončen v roce 1947 a zruční členové aeroklubu dokázali vyrobit vlastní samohybný naviják na podvozku vozu Stayer.

28.3.1947 kpt. Gablech přelétl z Prahy letoun Piper L-4.

28.5.1947 byl letoun slavnostně pokřtěn jménem Sázavan. Průkopníky motorového létání v té době byli piloti Opočenský, Uher, Hlaváč a několik příslušníků vojenské posádky.

K 1.8.1947 přešla 6. ld do podřízenosti velitelství II. LS.

2.8.1947 obdržela divize od prezidenta republiky prapor 311. čs. perutě RAF, který veliteli divize v Plzni slavnostně předal v zastoupení prezidenta generál Satorie.

7.8.1947 kpt. Gablech přelétl z Prahy letoun Po-2LNB ((lehký noční bombardér) Kukuruznik vyroben v roce 1943, výr. č. draku 5868). V aeroklubu sloužil k navigačním letům a pro vlekání větroňů.

9.9.1947 byla na letišti Senožaty provedena zkouška způsobilosti k civilním letům letounu Po-2LNBK.

15.10.1947 piloti Uher, Matula a Kešner složili první pilotní zkoušky po válce.

Členové Aeroklubu uspořádali společně s armádou v roce 1947 velký letecký den, který měl velkou odezvu mezi obyvateli Havlíčkova Brodu.

K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.


3.2.1948 přelétl kpt. Gablech přímo z továrny v Praze další motorový letoun aeroklubu Praga E.114 Bejbina. 

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

16.3.1948 bylo vydáno osvědčení letounu Po-2LNB ((lehký noční bombardér) Kukuruznik vyroben v roce 1943, výr. č. draku 5868) o zápisu do leteckého rejstříku jako typ U-2 OK-XEK. 

5.4.1948 byl U-2 OK-XEK slavnostně pokřtěn na náměstí v Havlíčkově Brodě jménem Slovan. Toto bylo napsáno na přídi trupu až do konce kariéry letounu. Letoun létal ještě ve vojenském zbarvení tj. svrchu zelená a zespodu světle modrá. Na směrovce byla státní vlajka ČSR ale namalovaná obráceně tj. klínem dopředu. Takto ji namalovali opraváři v Kunovicích.

10.4.1948 bylo nařízeno úplné rámcování velitelství 6. letecké divize a velitelství LP 24. Rámcové velitelství převzalo velitelství II. leteckého sboru. Všechny letecké jednotky v Čechách přešly pod 2. ld v Českých Budějovicích.

K 30.4.1948 byla LZ 10 částečně rámcována a je k ní přičleněn částečně rámcovaný Letecký sklad 2.

18.8.1948 je rámcový Letecký sklad 2 přičleněn k Leteckému skladu 1 ve Kbelích jako jeho pobočka.

K 15.12.1948 přechází LZ 10 pod velení II. LO.


Instruktoři motorového létání aeroklubu byli všichni příslušníky armády a počátkem roku 1949 byli převeleni do jiných vojenských posádek.

K 9.6.1949 z letiště Boží Dar se přesunul LP 41.

Letoun Praga E.114 byl zničen při nouzovém přistání po vysazení motoru.

Protože se nepodařilo sehnat jiného instruktora, bylo motorové létání dočasně zrušeno a letouny Slovan a Sázavan byly přiděleny jiným aeroklubům. Letoun U-2 OK-XEK "Slovan" létal v Hradci Králové.

Od 1.10.1949 dostala LZ 10 nové krycí číslo VÚ 8682. Její letouny byly označovány písmenem S.


Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

1.5.1950 byl LP 41 přečíslován na LP 47.

K 1.6.1950 předal pluk svou 3. letku Navigační škole, zřízené v rámci LU k 1.1.1950, a zároveň vyklidil letiště Havlíčkův Brod, kam se přesunula právě Navigační škola LU.

2.6.1950 je pobočka Leteckého skladu 1 předána do podřízenosti Leteckého skladu 3 v Olomouci jako jeho pobočka.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

K 5.7.1950 se LP 41 přesunul do Kbel.

Od 20.9.1950 se LZ 10 vrací do podřízenosti I. LO.

Od 1.10.1950 pobočka Leteckého skladu 3 podřízena Ústřednímu leteckému skladu.

K 1.11.1950 měla Navigační škola ve stavu 22 letounů C-3, 19 letounů K-65 a dva letouny C-2.


K 15.1.1951 byla LZ 10 přejmenována na 23. leteckou základnu (23. LZ).

K 15.3.1951 byla 23. LZ reorganizována na 23. letištní prapor.



Fotomapa z roku 1953 a 2010.