Prešporok Prešporek Pressburg (maďarsky Pozsony)

Wilsonovo

Od 6.3.1919 Bratislava Братислава

Vajnory

Bratislava - Dvorník

MAPA.

26.09.2022

Vzducholoď Parseval PL 4 nad Prešporkom. Sloužila v rakousko-uherském letectvu jako k. u. k Militär-Luftschiff M I. Ke svému prvnímu letu se vznesla z Fischamendu 26.11.1909.

od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

Označení maďarských letadel od konce října 1918. Do kdy?

Válka s Maďarskem o Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Podle souhrnné zprávy o činnosti Polní letecké setniny 1, která ale obsahuje v porovnání s leteckými hlášeními četné chyby, se poslední bojový let v této fázi bojů uskutečnil 31.12.1918. Pilot šikovatel Karel Hrubín a pozorovatel npor. Miloslav Doležel podnikli průzkumný a propagační let nad Bratislavou a okolím. Ve zprávě stojí, že „vzláště [sic] tento stroj byl v silném ohni kulometů a několika záplatami dokazuje trefy“.


od 1919 do 27.12.1921.

Po vzniku Československé republiky zůstaly na jejím území rakouské rafinérie: Rafinérie David Fanto a spol. - Pardubice, Mineralöl-Raffinerie A. G. in Budapest - Nový Bohumín, Přívozská rafinérie minerálních olejů - Přívoz, Rafinérie minerálních olejů Lederer a spol. - Kralupy nad Vltavou, Rafinérie minerálních olejů Šumperk, Kolínská rafinérie petroleje - Kolín a na Slovensku Apollo Mineralöl-Raffinerie A. G. - Bratislava. Zdroj. Kde se vyrábělo letecké palivo?

Ministr Vavro Šrobár oznamoval 22.2.1919 ministerstvu zahraničních věcí: „Maďarská vojenská létadla často létají nad územím Československé republiky na Slovensku a shazují letáky, ve kterých se bouří proti naší republice a lid se svádí k bolševismu a k nespokojenosti vůbec. Šaryšský [sic] župan [Pavol Fábry] hlásí, že v Prešově v noci z 13. na 14.2.1919 shazovali maďarští vojenští aviatici pobuřující letáky. 18.2.1919 létali nad Bratislavou dvě létadla. V jednom seděli šikovatel Racz a nadporučík Vizkety a v druhém šikovatel Heltevy a nadporučík Ricsdorfer, kteří dle bratislavského maďarského listu Hirado číslo 41 už vícekrát navštívili Bratislavu.“ Ministr Šrobár žádal, aby československá diplomacie zakročila a předala prostřednictvím plukovníka Vyxe protest maďarské vládě. Přinejmenším tři jmenovaní maďarští letci sloužili v rakousko-uherském letectvu. Pilot Fw. Michael Racz sloužil u Flik 34, pozorovatel Oblt. i. d. Res. Emmerich von Vizkety u Flik 36, Flik 39 a Flik 103G a pozorovatel Oblt. i. d. Res. Eduard (Edmund) Rieszdorfer u Flik 52, Flik 69, Flik 62 a Flik 12. Šikovatele Heltevyho nedokážeme zatím ztotožnit, snad by se mohlo jednat o zkomolené jméno rakousko-uherského stíhacího esa Istvána Heftyho.

Na jaře 1919 z Plzně byly odeslány na Slovensko upravené 9 cm protiletadlové kanony vz. 12. Zde tvořily výzbroj tří kombinovaných baterií, umístěných v Petržalce, u Komárna a nedaleko Štúrova. Jak napovídá jejich rozmístění podél toku Dunaje bylo jejich hlavní úlohou zabránit očekávaným nájezdům maďarských říčních monitorů a boj se vzdušnými cíly byl až na druhém místě. K 31.12.1919 se ve výzbroji československé armády nacházelo 8 děl vz.12. Protiletecká obrana.

27.4.1919 na základě rozkazu ministra Klofáče začala armáda bez souhlasu států Dohody postupovat na neschválenou novou hranici. Počáteční bezproblémový postup přerostl v regulérní válku. Dne 2.5.1919 Maďaři uzavřeli příměří s Rumuny, přeskupili své síly a přešli do útoku a zatlačili čs. oddíly zpět na území Slovenska.

4.6.1919 z Prahy-Kbel přiletěl velitel Escadrille Bré.590 capitaine Georges Marcel Lachmann na letounu SPAD S.XIII. Nejdříve zřídil pomocné letiště u obce Horný Bar (maďarsky Fölbar) na Žitném ostrově a v Nitře, kde byly umístěny sklady paliva a pum.

Z kterého polního letiště byly akce vykonány?

6.6.1919 z Prahy-Kbel přiletěly první letouny Breguet Bre. XIV A. 2.

Eskadrila byla ještě doplněna několika českými důstojníky, kteří byli leteckými pozorovateli. Poručík Josef Hamšík (spolu s dalšími dvěma čs. pozorovateli por. G. Geyerem a kpt. R. Ellnerem).

Vzniklo Velitelství letectva západní skupiny. Kdy? Velitel Capitaine Georges Marcel Lachmann.

Escadrille Bré.590 ze slovenských letišť se energicky zapojila do bojů, zpočátku jen s pěticí bombardérů Bréguet XIVA.2 a jedním stíhacím Spadem S.XIII. Připojila se k bombardovacím a průzkumným akcím Polní letecké setniny 1 pod velením npor. let. Vojtěcha Paška, která zde již operovala od dubna, kdy střežila západní úsek fronty v okolí Pezinku spolu s Polní leteckou setninou 2 po velením npor. let. Josefa Pospíšila, střežící východní úsek fronty v okolí Košic. 

7.6.1919 začaly boje. Francouzi vůbec nepočítali s tím, že boje budou nejen urputné, nýbrž i značně obtížné, zejména po technické stránce bombového provedení. S escadrillou Bré.590 vyzbrojenou letouny Bréguet Bré XIV. A.2 a Spad S.XIII. C.1. se Bedřich Starý zúčastnil úspěšných bojových operací jako stíhací i bombardovací pilot proti maďarským bolševikům. Startoval nejen na průzkumné lety s pozorovatelem por. let. J. Hamšíkem, ale hlavně se oba museli připravit na plnění bombardovacích úkolů, na které dvousedadlová letadla Breguet nebyla připravená (francouzské držáky na pumy neodpovídaly typům rakouských pum). Letci museli pumy, vážící 15-20 kg, naložit pod sedadlo pozorovatele, pak velmi opatrně odstartovat a vzlétnout, ve vzduchu podobně opatrně manévrovat, zvláště když pozorovatel pumy zaměřoval, odjišťoval a ručně házel na cíl. Je pochopitelné, že za těchto okolností byl letoun doslova létající rakví, zejména po zásahu protiletadlového dělostřelectva nebo po přímém střetu v leteckém souboji s nepřítelem. Právě při těchto náročných operacích se vyznamenal pilot npor. B. Starý s por. J. Hamšíkem, když na železniční trati Nové Zámky - Nána - Levice s plným zásahem bombardovali obrněný vlak. Po průzkumu nádraží bylo zjištěno, že se tam shromažďují nepřátelské maďarské oddíly, chráněné obrněným vlakem. Byl vydán rozkaz k útoku přímo na nádraží či dostihnout vlak na trati a zamezit mu v jízdě. Starý s Hamšíkem vzlétli a uviděli ještě stát vlak ve stanici, která byla před možným leteckým náletem střežena kulomety a děly. Starý s letounem slétl až na 250 metrů nad zemí, Hamšík zacílil a začal shazovat pumy. První ještě nezasáhla cíl, druhá perfektně udeřila na vlak, zničila jej a rozmetala kolejiště i nádraží. Maďarské bolševické oddíly se již nezmohly na žádnou akci, a nedaleko útočící čsl. armáda měla po tomto leteckém útoku záhy situaci plně pod kontrolou. Za tento vynikající letecký čin obdrželi oba čeští letci zvláštní armádní pochvalu od velitele čsl. armády bojující na Slovensku, francouzského generalissima a velitele čsl. branné moci Maurice C. J. Pellého.
Sestava pilotů: Starý - Hamšík dokázala znovu odvahu, když obdržela rozkaz k bombardování Levice. Tentokráte vše mohlo skončit tragicky, když Hamšík se na sedadle vzadu poněkud posunul, kolenem zavadil lehce o vypínací páku magnetů, čímž ze čtyř magnetů motoru zůstal v činnosti pouze jeden. Letadlo se stalo neovladatelné, klesalo a bombometčíkovi nezbylo, než se zbavit pumového nákladu a čekat na pilotovo umění. V poslední chvíli si npor. Starý všimnul, že páka magnetu je posunuta o jeden stupeň. Bleskurychle zasáhl, letoun nabral výšku a posléze hladce přistál, aniž letoun poškodil. V dané chvíli to byl stejný úspěch, jako ten předchozí, protože ztráta letounu byla pro čsl. letectvo v těchto letech nenahraditelná.

12.6.1919 z Prahy-Kbel přilétly první dva letouny Salmson SAL. 2 A. 2 k Escadrille Bré.590.

12.6.1919 byla na mírové konferenci v Paříži stanovena konečná československo–maďarská hranice, jejíž vymezení pak bylo zahrnuto i do článku 27 Trianonské smlouvy.

13.6.1919 nálet na železniční stanici Parkan (dnešní Štúrovo), posádka Starý a Hamšík zde měla jednou pumou zasáhnout maďarský obrněný vlak. Intenzivní nasazení eskadry vyvrcholilo při podpoře postupu československé 2. a 7. pěší divize ve dnech 16. a 17.6.1919 sérií útoků na levické nádraží, kde Maďaři vykládali posily. Spolu s dalšími příslušníky eskadry se poručík Hamšík dne 19.6.1919 dočkal pochvalné citace v rozkaze „Velitelství Západní slovenské skupiny“ (praxe „citací“ odpovídala francouzským zvyklostem – operace na Slovensku řídil francouzský generál Mittelhauser se svým štábem). Po 20.6.1919 podnikl poručík Hamšík několik bojových letů s francouzským pilotem Lt. Josephem Poulliquenem (zajímavá postava, v době druhé světové války byl totiž tento muž prvním velitelem legendární francouzské stíhací eskadry GC 3 „Normandie“ – ještě před jejím odjezdem do SSSR).

22.6.1919 po skončení bojů, bylo rozhodnuto, aby francouzská setnina na Slovensku ještě nějaký čas zůstala.

24.6.1919 nastalo definitivní příměří.

Od 28.6.1919 již eskadrila jen sledovala stahování maďarských oddílů.

25.7.1919 byla Escadrille Bré.590 přeorganizována na Francouzsko - českou polní leteckou setninu i když řada dobových dokumentů zachovává původní název.

1.8.1919 zanikla Maďarská republika rad pod tlakem rumunské armády, ale setnina nadále plnila úkoly, pro které byla původně do ČSR vyslána. Tak se stala důležitým předpokladem pro formování čsl. letectva na Slovensku, z něhož se do roka zrodil nejvýznamnější Letecký pluk 3. Francouzský kpt. let. Lachmann se stal vojenským zemským velitelem a úzce spolupracoval s npor. B. Starým a R. Elnerem.

Výstavba letiště.

Polní hangár francouzského původu typu Bessonneau , komu patřil tento hangár . Kdy? Zdroj.

Salmson SAL. 2 A.2 s pruhy trikolóry a Ansaldo SVA 10. Italové u nás. Kdy byly italské letouny ve Vajnorech?

Letouny Bréguet 14A.2. Kdy?

27.8.1919 capitaine Lachmann a caporal Marcel Chesnel měli přeletět s letounem Salmson SAL. 2 A.2 Nº.4381 od Francouzsko - české polní letecké setniny do Košic. Kurýrní let mezi štábem 2. divize a uskupením generála Hennocque. Pro mlhu se vrátili.

28.8.1919 doletěli do Košic a zpět.

Vedle mechaniků stojí capitaine Lachmann. Kdy?

helo5963.jpg (151657 bytes) Hansa-Brandenburg C.I. Kdy?

6.10.1919 čet. Klazárek obelhal pilota letícího s letounem L.V.G. C.VI od Escadrilla kpt. DeRoy (?) z Prahy-Kbel, nebo Olomouce, nebo Vajnor nebo Nitry do Opavy a vloudil se na palubu a přistáli někde v Polsku.  

10.10.1919 se Velitelství letectva západní skupiny přejmenovalo na.Velitelství vojenského vzduchoplavectva pro Slovensko.

31.10.1919 se Francouzsko - česká polní letecká setnina přejmenovala na Leteckou setninu 6.

26.11.1920 letm. Severin Dřímal nouzově přistál u obce Kúty (okres Senica) a obce Lamač s letounem Salmson SAL. 2 A.2 od Letecké setniny 6 pro nekvalitní palivo.


10.2.1920 během přistání převrácení letounu Salmson SAL. 2 A.2. N°.4340 od Letecké setniny 6. Prolomil se led.

V únoru 1920, byla ve Vajnorech internována po nepovoleném přistání ukrajinská Gotha GL. VII. Byla tajně zkoušena z důvodu případného využití pro fotogrammetrické práce. Stroj byl tajně přelétnut do Kbel. Dne 21.3.1920 nouzové přistání u Stupavy. Po opravě letounu německý pilot při návratu do Bratislavy úmyslně způsobil havárii.

První čistě poštovní let, ačkoli stále ještě zkušební, uskutečnil 5.3.1920 na trase Praha-Bratislava a zpět letoun anglického dopravce Aircraft Transport and Travel. Letoun pilotovaný poručíkem McMullinem startoval ze kbelského letiště v 10 hodin po malém slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnili také ministr pošt a telegrafů Staněk a generální ředitel pošt Dr. Fatka. Váha poštovních zásilek byla asi 30 kg. Z bratislavského letiště Vajnory startoval ke zpáteční cestě ve 14 hodin a jeho přistání ve Kbelích přihlížel také anglický vyslanec. Od této události byla opět oficiálně povolena přeprava leteckých poštovních zásilek z Prahy.

7.3.1920 propagační lety nad Bratislavou u příležitosti narozenin T. G. Masaryka. V kožichu npor. Bedřich Starý a s holí G. M. Lachmann.

1.4.1920 se Velitelství vzduchoplavectva pro Slovensko přejmenovalo na Letecký pluk 1 s velitelstvím nejprve v Bratislavě a od 26.4.1920 v Nitře. Podřízen byl Zemskému vojenskému velitelství pro Slovensko.

29.4.1920 převrácení letounu Salmson SAL. 2 A.2. N°.4340 od Letecké setniny 6 na poli u Vajnor. Posádka Jan Matoušek a npor. Josef Novák.

25.5.1920 na letišti zahynuli rtm. Severin Dřímal a por. Jan Princ na letounu Salmson SAL. 2 A.2. N°.4380 od Letecké setniny 6.

Od července 1920 tvořily 9 cm kanony proti letadlům vz. 12/20 výzbroj pluku protiletadlového dělostřelectva. Protiletecká obrana.

18.10.1920 při letu na uvítání ministerského předsedy zadření motoru s nouzovým přistáním letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4445 od Letecké setniny 6 na poli u letiště. Posádka p. p. Václav Grof a p. p. Antonín Pavlas.

20.10.1920 se Letecká setnina 6 přejmenovala na Letecká rota 6.

Firma Matador v Bratislavě v letech 1920-30 vyráběla upoutané dělostřelecké pozorovací balony typu K. Objem balonu byl 1200 m³. helo8554.jpg (21488 bytes)


Pro rok 1921 počítal státní rozpočet pro potřeby civilního letectví s částkou 6 850 000 Kč. Z toho bylo 2 070 000 určeno na výstavbu letišť v Praze, Chebu, Bratislavě a Košicích, 380 000 Kč na provozní výdaje letišť. Historie.

V roce 1921 byla zřízena Letecká povětrnostní služba. Spadala pod Státní meteorologický ústav, financována byla ze zdrojů Ministerstva veřejných prací. Pro začátek byly zřízeny dvě její úřadovny, ve Kbelích a v Bratislavě. V záměrech bylo vybudování povětrnostních úřadoven na každém státním letišti, které by byly doplněny sítí leteckých povětrnostních hlídek. Historie.

1.2.1921 se Protiletadlový dělostřelecký pluk 151 (?) přejmenoval na Pluk protiletadlového dělostřelectva 151. Protiletecká obrana.

19.3.1921 vysazení motoru letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4340 od Letecké roty 6. Nehoda u Vajnor. Posádka letm. Leopold Wallouch a mechanik.

22.7.1921 poškození letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4524 od Letecké roty 6 během fotoletu bratislavského předmostí. Při přistání závada na motoru. Posádka Leopold Wallouch a por. Ladislav Lánský.

Nouzové přistání u Vajnor kvůli závadě motoru letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4491. Posádka p. p. Jan Matoušek a por. Vladimír Lánský. Kdy?

helo5717.jpg (189970 bytes), helo5718.jpg (374556 bytes) Dva letouny Bréguet 14A.2  a jeden SPAD S.VII v roce 1921.

11.-18.9.1921 uspořádán I. národní letecký meeting v Praze. Okružní let na trati Praha - Olomouc - Nitra - Bratislava - Olomouc - Praha.

od 27.12.1921 do prosince 1926.


Od 1.1.1922 Letecká povětrnostní stanice 3 Vajnory u Bratislavy. 

Na budování letišť Praha, Bratislava a pomocných letišť pamatoval rozpočet ČSR částkou 2 700 000 Kč, celá tato částka však byla vyčerpána již do března 1922. Historie.

27.5.1922 odstartoval Salmson SAL. 2 A. 2 s posádkou rtm. Bohuslav Hrazdil a por. Ferdinand Hrubý od Letecké roty 6 ke snímkování okolí Dunaje u Šamorína. Při návratu asi nad vesnicí Podunajské Biskupice silný poryv naklonil letoun. Po přistání pilot zjistil, že pozorovatel vypadl. Poručík Hrubý spadl do obce Mückendorf, později Komárov. Fotokomora dopadla o 174 kroků dál.

8.8.1922 helo6455.JPG (1194585 bytes) roj letounů Salmson SAL. 2 A.2 nad Bratislavou. Snímek pořídil pozorovatel npor. Jan Štrof.

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.


K 1.1.1923 se Pluk protiletadlového dělostřelectva 151 přejmenoval na Dělostřelecký pluk 151. Protiletecká obrana.

V únoru 1923 (po zániku ČsLAS) uzavřena dohoda mezi MNO a MVP o zřízení Vojenské dopravní skupiny, kterou řídil Rudolf Holeka. Dne 1.3.1923 provedl  major Jaroslav Skala v letounu Aero A.14.1 L-BARA ověřovací let na trati Praha-Bratislava. Prvním cestujícím byla jeho manželka. helo6232.jpg (107650 bytes) která mává na rotmistra Sládka v doprovodném stroji. 

V dubnu 1923 zadalo Ministerstvo veřejných prací na základě veřejné soutěže stavbu prozatímního dřevěného hangáru na letišti Bratislava-Vajnory, určeného pro civilní leteckou dopravu. Historie.

Jeden SPAD, čtyři Šmolík Š-1, sedum Branderburg. Kdy? Gonzo.

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video od 22.30 min záznamu. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

Vojenská dopravní skupina provozovala linku do zahájení činnosti Československých státních aerolinií. Dne 6.10.1923 byly oficiálně založeny ČSA z podnětu ministerstva veřejných prací. Pověřen řízením byl mjr. let. Karel Huppner.  Vznik letecké meteorologické služby

28.10.1923 pro mlhu se neletělo.

Pilot vojenského letadla rtm. Andrej Beleš, který měl 28.10.1923 do Kbel doručit poselství Leteckého pluku 3 pro prezidenta republiky T. G. Masaryka, pro hustou mlhu a dohlednost menší, než dvě stě metrů však slavnostně přichystané letiště nenašel, a nouzově přistál na poli u Kyjí. Rotmistr Beleš požádal náhodného občana, aby mu letadlo pohlídal, a na silnici zastavil první projíždějící automobil, kterým se do Kbel dopravil.

29.10.1923 po obědě vzlétl pilot Josef Cinibulk, který nepatřil do kmenového stavu pilotů ČSA, s letounem Aero 14 L-BARI k prvnímu letu na lince Bratislava - Praha. Cestující byl redaktor Bežo.

Z Prahy po třech hodinách letu v 14.55 hod. přiletěl pilot Karel Brabenec s letounem Aero 14 L-BARC. Na palubě byl kromě 15 kg novin a symbolických 760 gramů pošty i jediný cestující, redaktor brněnského vydání Lidových novin Václav König. Ten se během cesty nechával unést do té míry, že mával a pokřikoval na každou postavu, kterou na zemi zahlédl. Jak o tom svědčí krátká ukázka z jeho poeticky koncipované reportáže Vzduchem z Prahy do Bratislavy, otištěné v Lidových novinách na druhý den 30.10.1923. Trať dlouhou 310 km zdolali oba muži, zabalení do teplých kombinéz, kožených kukel a brýlí, za dvě hodiny dvacet minut.

Letové řády ČSA. Flotily provozovatelůLetové řády ČLS. Letové řády Air France. Letové řády Svitlet.

Létalo se do 30.11.1923.

Aero A.14 od ČSA.


Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky.

15.1.1924 byl Dělostřelecký pluk 151 zrušen a jeho oddíly se osamostatnily, aby se staly zárodkem tří nově postavených dělostřeleckých pluků. Protiletecká obrana.

3.3.1924 zahájena další sezóna.

28.4.1924 z Nitry se přesunula Druhá náhradní rota leteckého pluku 3.

4.5.1924 se Druhá náhradní rota leteckého pluku 3 přejmenovala na Druhou náhradní letku leteckého pluku 3.

4.5.1924 se Letecká rota 6 přejmenovala na Letka 6.

5.5.1924 byla první linka ČSA prodloužena do Košic.

Vojenská část . Kdy?

1.10.1924 se Dělostřelecký oddíl 153 přejmenoval na Dělostřelecký pluk 153. Protiletecká obrana.

Létalo se do 21.10.1924.


V polovině prosince 1925 zadalo Ministerstvo veřejných prací stavbu definitivního železobetonového hangáru na letišti Bratislava-Vajnory. Měl nahradit dosavadní provizorní dřevěný hangár pro uložení letadel. Hangáry.


V červnu 1926 z Nitry se přesunula Letka 31.

15.6.1926 vzniklo velitelství Druhé perutě leteckého pluku 3.

14. a 15.8.1926 letecké cvičenie v Piešťanech.

1.10.1926 vznikla Letka 40.

Koncem roku 1925 byl 0,5 kW vysílač z Prahy-Strašnic převezen do Bratislavy, kde byl v pravidelném provozu od 23.10.1926.

Jak vypadala naše civilní letiště v roce 1926? Ve Kbelích stálo pět hangárů železobetonových, jeden hangár typu Wagner III, jeden hangár plechový a dva dílenské hangáry, motorárna, tři garáže pro služební vozidla, dvě budovy pro zaměstnance letiště a ČSA, vila ředitele letiště. Těsně u civilního letiště byly tři stožárové antény rozhlasového vysílače. Na brněnském letišti stály dva železobetonové hangáry o nestejné světlosti vrat a služební budova. Na bratislavském letišti Vajnory byl postaven železobetonový hangár s přístavky a také provizorní dřevěný hangár. Připravovalo se zahájení výstavby civilních letišť Košice a Lučenec. V roce 1925 se také chystalo rozšíření bratislavského letiště Vajnory a budovalo se letiště v Užhorodě.

Kdy?

Kdy?

Kdy?

16.12.1926 nehoda četaře polního pilota Antonína Valeše na Avii B 21.63 od Letky 31 u Ivánky nad Dunajem. Podrobnosti. Pomník.

1.12.1926 se Druhá náhradní letka leteckého pluku 3 přejmenovala na Cvičnou letku leteckého pluku 3.

, , od prosince 1926 do 1939.


14.6.1927 u Vajnor zahynul pozorovatel por. Vít Havelka a pilot des. Ladislav Houzek (Honzek), od Leteckého pluku 3.

Od roku 192? u obce Prievoz (Prievoz, ľudovo Feriba (Horný brod, Horný Prievoz) (maďarsky Förév) rozhlasový vysílač Bratislava (Feriba) s frekvencí 1 004 kHz (délka vlny 298,8 m). Později možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového rádiového majáku - Navigationsfunkfeuer helo9285.JPG (29034 bytes), helo9282.JPG (31896 bytes).

Vojenská část helo9013.jpg (107688 bytes), helo9014.jpg (83908 bytes), helo9015.jpg (92353 bytes). Kdy? Gonzo.

27.-28.8.1927 Let státy Malé dohody a Polska 1927.

V septembri roku 1927 bol založený prípravný výbor Slovenského Aeroklubu v Bratislavě z iniciatívy JUDr. Gustáva Hubáčka a mjr. Viléma Stanovského. Prípravný výbor bol zložený vo väčšej miere z leteckých dôstojníkov, ktorí prejavili záujem a ochotu pomôcť pri budovaní športového letectva. Už v prípravnom období získal výbor dve lietadlá a organizačne zaistil teoretickú prípravu pre praktický výcvik. Podrobnosti.

První padák československé výroby vznikl roku 1927. Jednalo se o sedací padák F.P.S. - jde o první záchranný letecký padák čs. konstrukce škpt. Fialy, kpt. Popeláka a Ing. Svobody, klesající rychlostí pět metrů za sekundu. Prý se hodně podobal americkému Irvinovi, ale byl zhotoven z domácích materiálů. V roce 1927 na něm probíhaly zkoušky s figurínou, které přinesly dobré výsledky.


Vo februári 1928 sekretár Aeroklubu JUDr. Gustáv Hubáček predložil k schváleniu stanovy Aeroklubu príslušným úradom. Aeroklub bol schválený pod názvom Slovenský Aeroklub M.R. Štefánika v Bratislavě a stal sa súčasťou Aeroklubu Republiky Československej. Flotily provozovatelů.

26.4.1928 přikročeno ke zkušebním seskokům rtm. Vrecla z letounu Aero A 24 (kde?) a to metodou stržení. Letec se postavil na křídlo letadla, v okamžiku výskoku otevřel padák, ten se naplnil vzduchem a strhl pilota z křídla. Byl užíván jako padák statický i padák s ručním otevřením. Sedací padák s kruhovým vrchlíkem z šapového hedvábí měl lněné popruhy a obal z plachtoviny. Do sestavy patřil vrchlík se šňůrami, nosný postroj s rychloodpoutávacím zámkem, obal padáku, výtažný padáček, ohebná hadice, uvolňovací ocelové lanko, uvolňovač a transportní brašna. Vrchlík měl plochu 41 m² a 24 šňůr z čistého hedvábí. Hmotnost celého padáku byla 9 kg. Zvláštností byl rychloodpoutávací zámek, umožňující letci se po dopadu rychle zbavit vrchlíku, aby jím nebyl vláčen po zemi. Firma Klinger v Bratislavě vyráběla padáky FPS A a FPS B. Zdroj.

Na podzim 1928 měl vojenský úsek pět hangárů s kovovou konstrukcí, podzemní sklad paliva a byla dokončena výstavba moderního kasárenského objektu pro letištní peruť. Začne se se stavbou železobetonového hangáru.

Do konca roku 1928 mal Aeroklub 67 členov. V prvých rokoch svojej činnosti sa Aeroklub zameral na propagáciu letectva a získavanie finančných prostriedkov potrebných na krytie prevádzkových nákladov Propagačné lety a vystúpenia na leteckých dňoch vykonávali vojenskí piloti Vajnorskej posádky, ktorí zároveň vykonávali v Aeroklube funkcie učiteľov lietania ( jedným z nich bol Nikolaj Šapošnikov, veliteľ vojenského letectva v Bratislave).

Od roku 1928 provoz kluzáků na Dúbravke. Podrobnosti.


Napriek materiálnym a finančným ťažkostiam zahájil Slovenský Aeroklub M.R. Štefánika v Bratislavě praktický výcvik so 6-timi žiakmi, s ktorých štyria ukončili pilotný výcvik v roku 1930.

Fotky Josefa Štefla.

Kdy?

Kdy?

he965.jpg (154261 bytes)

1.10.1929 se Letka 6 přejmenovala na Letka 64.  

1.10.1929 se Letka 31 přejmenovala na Letka 37.

1.10.1929 se Letka 40 přejmenovala na Letka 38.

1.12.1929 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 3 přejmenovalo na velitelství Třetí peruti leteckého pluku 3.


1.4.1930 se Letecká povětrnostní stanice 3 přejmenovala na Letecká povětrnostní stanici 8 Vajnory. Později patřila pod Zemské velitelství letectva Slovensko.

Železobetonový hangár projektovala a postavila firma Ing. Josef Záruba-Pfeffermann a spol. . Kdy?

Kdy?

Civilní část letiště. V pozadí vojenská část. Kdy? Fotky Josefa Štefla.

1.7.1930 se do mezinárodní dopravy zapojily i ČSA linkou Praha - Bratislava - Záhřeb.

Výcvik ukončili akademický sochár Vojtech Ihriský, kpt. Kočmerovský, rtm. Coufal a prvá žena na Slovensku Ľudmila Šapošniková. hel998.jpg (98772 bytes)

Od roku 1930 na trati Praha - Brno - Bratislava budovány letecké světelné majáky. Na hangáru letištní světelný maják (1960)hel377.jpg (67203 bytes).


Za predmníchovskej republiky nemalo športové letectvo prakticky žiadnu finančnú podporu zo strany štátu, o čom nás presvedčí výňatok z výročnej správy Aeroklubu z roku 1931. Predseda aeroklubu Dr. Fábry vo svojej správe uvádza : úžasné tempo a rozmach letectva zaznamenávajú v susedných štátoch, umožňuje to neobyčajná štedrosť štátnych rozpočtov. Veľmi bolestné je macošské grajciarovanie sa u nás. Naše aerokluby nemôžu ani pomýšlať na to, aby si mohli zakúpiť nové lietadlo. Sme naďalej odkázaní na dobrosrdečnosť vojenskej správy, ktorá za lacný peniaz odpredáva klubom svoje vyradené lietadlá  Na dokreslenie výročnej správy uvediem aké výcvikové výsledky dosiahol Aeroklub v roku 1931. Klub má 3 schopné lietadlá, na ktorých bolo nalietané 1 453 letov, z toho 1 179 školných a 274 zalietavacích a propagačných. Počet nalietaných hodín 159, pri ktorých bolo spotrebovaných 3 626 kg benzínu. Počet núdzových pristání bez poškodenia lietadiel - 2. Z vybraného citátu môžete posúdiť s akými materiálnymi a finančnými ťažkostiami zápasili naši predchodcovia a aké dosahovali výcvikové výsledky.

Aero A 1 OK-ILT helo7748.jpg (213498 bytes)

V listopadu 1931 se Letka 64 přesunula do Piešťan.

V listopadu 1931 z Olomouce se přesunula Letka 39.


K 1.3.1932 vznikly spojovací články mezi III. ( leteckým) odborem MNO a jednotlivými pluky - letecké skupiny u štábu Zemských vojenských velitelství ZVV v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích.

V roku 1932 sa zúčastnil pilot Aeroklubu Dr. Pavlú na rýchlostnom závode organizovaného pri príležitosti II.ročníku memoriálu Ing.Kašpara, závod sa konal na 150 km dlhej trati. V kategórii lietadiel o výkone motora do 60 ks zvíťazil pilot nášho Aeroklubu Dr. Pavlú.  ( I.. ročník memoriálu Ing. Kašpara sa konal v Pardubiciach 13.10.1931, zúčastnilo sa ho 20 lietadiel.


1.6.1933 prodloužena linka ČSA Praha - Bratislava - Záhřeb do Rijeki-Sušaku.

V roku 1933 bolo v ČSR registrovaných 150 civilných lietadiel, náš Aeroklub vlastnil 6 kusov.

helo5781.jpg (100468 bytes) Baťův letoun Stinson SR-10C Reliant OK-ATP.

Kasárna Milana Rastislava Štefánika. Vpravo mimo fotografii jsou vojenské hangáry. Kdy?


1.1.1934 vzniklo Velitelství zemského letectva v Bratislavě.

V srpnu 1934 z Hradce Králové se přesunula Letka 15.

V roce 1934 se zintenzívnil plachtársky výcvik na Dúbravke.


1.6.1935 zavedena pravidelná linka ČSA Piešťany - Bratislava - Wien.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 8.

V roce 1935 pridruženými aeroklubmi A RČS sa stávajú Slovenský Aeroklub M.R. Štefánika v Bratislavě, Stredoslovenský Aeroklub ve Zvoleni, Považský aeroklub Piešťany a Zemský aeroklub v Užhorode.

V roku 1935 založil Slovenský Aeroklub M.R. Štefánika v Bratislavě leteckú školu, ktorá v uvedenom roku vycvičila 5 pilotov a cvičila ďalších 12 žiakov. Škola sa riadila podľa zvláštnych pravidiel (Pilotná škola). Tieto pravidlá a inštrukcie vypracovali leteckí odborníci na čele s riaditeľom školy p. Jarkovským. 

Od roku 1935 organizoval Aeroklub každoročne rýchlostný závod na trati v dĺžke 162 km. V roku 1935 aeroklub postavil dve lietadlá vlastnej konštrukcie s motormi o výkone 22 a 44 kW. Vedenie aeroklubu v tomto období vypísalo verejnú zbierku na získanie finančných prostriedkov potrebných na výstavbu vlastného hangáru. Do tejto doby aeroklub hangároval lietadlá v podnájme u ČSA.

Od roku 1935 stavba dvojmístného kluzáku EL 2 M Šedý vlk.

Stavba amatérských letounů.Nikolajem Šapošnikovem a Štefanem Rudzanem.


helo5988.jpg (199432 bytes) Letov Š 218.22, helo5989.jpg (829678 bytes) Letov Š 218.

 

1.7.1935 založena Četnická letecká hlídka Bratislava.

9.9.1935 si stěžoval velitel ČLH mjr. Vlk na velitele III/3 pplk. Kubitu.

15.9.1935 se četníkům podařilo obklíčit lupiče Juraje Klevce a Ilka Lepeje na Podkarpatské Rusi. pronásledování se účastnil letoun Škoda D 1.13 OK-PAA s pilotem kpt. let. Josefem Šplouchalem. Po mezipřistání v Užhorodu letoun pátral ve volovojském okrese. Zde se pilotovi podařilo zjistit směr pohybu štvaného Juraje Klevce. Tomu se ale podařilo uniknout do Polska.

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .


1.6.1936 prodloužena linka ČSA Praha - Bratislava - Zagreb - Rijeka-Sušak do Splitu.


1.1.1937 vznikla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Bratislavě. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Josef Terfler.

4.2.1937 v 18.30 hodin při nočním letu z Bratislavy do Brna před přistáním za tmy a nízké oblačnosti havaroval na zasněženém poli Na hraničkách letoun Avia F IX "L1" od Letky 81. V troskách zahynuli kapitán letectva Otto Šafařík, rotmistr letec Josef Ovčačík a četař Josef Plechatý. Lehce zraněni byli četař Jan Macků a svobodník Ludvík Helešic.

15.5.1937 byla zahájena linka ČSA Praha - Bratislava - Klagenfurt - Triest - Venezie. Podrobnosti

19.5.1937 návšteva v prvej slovenskej pilotnej škole.

12.6.1937 armáda zapůjčila ČLH Bratislava stíhací letoun Avia B.534.198 OK-PAV. helo7125.jpg (165884 bytes) Velitel kpt. Josef Šplouchal s mechanikem před vzletem.

24.6.1937 četaři Jaroslavu Dobrovolnému se během vzletu z travnatého letiště se na pravé straně uvolnila jedna z podvozkových vzpěr Avie B 534.115. Během akrobacie sice zaznamenal nějaké zvuky, ale nevěnoval jim pozornost. Přistání na tři body dopadlo dobře, avšak při pojíždění došlo k najetí na nerovnost, ten způsobil náraz, který uvolnil požární stěnu, čímž došlo ke stlačení táhla a plynové páky. V důsledku toho začal letoun na plný plyn stoupat, poté co letoun ztratil rychlost, začal přecházet do zvratu. Pilot v tom okamžiku vypnul motor a letoun dopadl na betonovou plochu před hangárem ČSA. Při dopadu se roztříštila vrtule a jeden z jejich úštěpů se zabodl do nohy mechanika. Oproti tomu pilot vylezl z letounu nezraněn.

 

27.8.1937 nehoda Avie B.534.141 "1H" od Letky 38 u Vajnor. Pilot svob. Ladislav Světlík. helo7937.jpg (57561 bytes), helo7938.jpg (66552 bytes), helo7939.jpg (80328 bytes). Kde to bylo?

Slovenský Aeroklub M.R. Štefánika v Bratislavě mal v tomto období starosti i s vlastnou prevádzkou na letisku vo Vajnoroch a snažil sa presadiť výstavbu nového letiska v priestoroch Kuchajdy. Výstavbu nového letiska odôvodňovalo vedenie Aeroklubu tým, že letisko vo Vajnoroch nepostačuje pre civilné letectvo. Citujem: "takmer bezprestávkovité cvičenie vojenských cvičencov a hustá premávka čs. aerolínií znemožnuje práve v najvhodnejšej dobe cvičné lety našich športových letcov a pilotných žiakov.” Na podporu požiadavky výstavby letiska na Kuchajde vedenie Aeroklubu uvádza ďalší dôvod - citujem: "Darmo sa zvyšuje rýchlosť lietadiel čs. aerolínií pri letoch z Bratislavy do Prahy, keď doprava od Avionu do Vajnor trvá dlhšie."  (Avion bol názov autobusovej stanice, ktorá sa nachádzala na dnešnom Americkom námestí.)

11.9.1937 po vzletu začal hořet prostor pod sedačkou letounu Fokker F.IX D OK-AFF. Urychlené přistání. Pomocný pilot Jan Jeřábek, telegrafista Antonín Rotbauer, cestující mjr. Dembovský a redaktor Max Guttman vyskákali během dojezdu. Pilot Radoslav Selucký vyskočil okénkem. Letoun shořel. helo7013.jpg (188829 bytes)

1.10.1937 vznikla Letka 45.

1.10.1937 vzniklo velitelství Povětrnostní ústředny 3.

V listopadu 1937 se Letka 15 přesunula do Žiliny.

V roce 1937 instalovaná krátkovlnná radiostanice měla zlepšit možnosti spojení s letadly za letu.

Instalace rámového zaměřovače a nočního radiového zaměřovače (gonia) Marconi Adcock Vysoko frekventní radiozaměřovač (VF/Z) DFG 26/4. Podrobnosti


Veřejné hlavní letiště a stálé vojenské letiště. Rozměry 950 x 770 m. Velký hangár, čtyři menší hangáry, dílenské a skladové prostory.

V lednu 1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 3 přestěhovalo do Piešťan.

V lednu 1938 se Cvičná letka leteckého pluku 3 přesunula do Piešťan.

V lednu 1938 se Letka 37 přesunula do Piešťan.

V lednu 1938 se Letka 38 přesunula do Piešťan.

V lednu 1938 se Letka 39 přesunula do Piešťan.

V lednu 1938 se Letka 45 přesunula do Piešťan.

V lednu 1938 z Piešťan se přesunulo velitelství První peruti leteckého pluku 3. Velitel mjr. let. Václav Jiroušek.

V lednu 1938 z Piešťan se přesunula Letka 9.

V lednu 1938 z Piešťan se přesunula Letka 64.

Členovia Slovenského Aeroklubu M.R. Štefánika v Bratislavě reagovali i na vnútornú a zahraničnú politiku. Tak sa zvýšil záujem o budovanie letectva a letecký výcvik. Inštruktori s veľkým úsilím cvičili pilotov pre letecké učilište v Prostejove i pilotov v akcii 1000 pilotov republike. Vedenie Aeroklubu spracovalo podrobný plán teoretickej a praktickej prípravy a zlepšením celej organizácie výcviku sa snažilo zaistiť zvýšené výcvikové úlohy. Dobre organizovaná propagácia vyvolala v Bratislave taký veľký záujem o letecký výcvik, že sekretariát aeroklubu musel zaviesť v poobedňajších hodinách pravidelné vybavovanie stránok. Propagačná komisia organizovala Národnú zbierku na Slovensku a jej výťažok bol venovaný na rozšírenie materialnej základne a krytie výcvikových nákladov.

V roce 1938 stavba radiomajákového přistávacího systému Lande-Funk-Feuer (LFF) Lorenz, který měl usnadnit přistávání při snížené dohlednosti.

28.3.1938 zahájen provoz ČSA na lince Brusel - Praha - Brno - Bratislava.

V roku 1938 uviedli Čs. štátne aerolínie linku Praha - Bratislava - Spišská Nová Ves - Slatinské Doly.

Od 13.5.1938 Letov Š.328.287 OK-PCD.

16.5.1938 byla linka ČSA Praha - Bratislava - Klagenfurt - Triest - Venezie prodloužena do Rome ve spolupráci s Alla Littoria.

Od 21.5.1938 přešly ČLH pod armádní podřízenost.

13.6.1938 byly ČLH propuštěny z armádní podřízenosti zpět pod pravomoc ministerstva vnitra. ČLH Bratislava neprovedla ve prospěch vojáků žádný let.

K 1.7.1938 sloužil u ČLH Bratislava velitel a pilot škpt. let. Josef Šplouchal, 2. pilot stržm. Karel Kraják.

1.8.1938 ČSA zahájila linku Praha - Bratislava - Budapest ve spolupráci s Malertem.

21.8.1938 nehoda Š.328.163 "A7" od Letky 9 helo6129.jpg (265220 bytes).

6.9.1938 stížnost velitele První peruti leteckého pluku 3 mjr. let. Václava Jirouška na nečinnost ČLH Vajnory při přeletech německých letounů nad Bratislavou o tři dny dříve. V sobotu tam nikdo nebyl.

8.9.1938 zjistil v 10.35 hod. velitel ČLH Vajnory při hlídkovém letu na letounu Škoda D.1.13 OK-PAA, že maďarský letoun PH-ALT letěl přes zakázané pásmo u Köbölkútu-Gbelce v okrese Nové Zámky směrem na Budapešť.

Velitelství zemského letectva v Bratislavě. Funkci velitele letectva zastával plk. let. Jaroslav Skála. Ve věcech odborných podléhalo přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních veliteli Zemského vojenského velitelství v Bratislavě.

14.9.1938 se Letka 9 přesunula do Smolenic (okres Trnava).

14.9.1938 se Letka 64 přesunula do Trenčianských Biskupic.

Teritoriální obrana proti letadlům (TOPL)Podrobnosti. Protiletecká obrana.

Bratislavská Skupina OPL IV/153 měla v podřízenosti Baterii 2/153 s 8 cm kanony proti letadlům vz. 5/8

-dvě stálé roty kulometů proti letadlům 1/23, 1/39 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

23.9.1938 personál ČLH Bratislava byl přidělen k náhradní peruti Leteckého pluku 3 v Piešťanech.

V Bratislavě byla mobilizační stanice.

Mobilizační těleso 104 vzniklo ze Zemského vojenského velitelství v Bratislavě. Ve skupině B vytvořilo Velitelství letectva III. armády.

Mobilizační těleso 603 vzniklo z Leteckého pluku 3. Vytvořeno celkem 39 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Bratislava, Košice, Malacky, Nitra, Piešťany, Spišská Nová Ves, Užhorod, Zvolen a Žilina.

 

24.9.1938 bylo Velitelství zemského letectva v Bratislavě začleněno do sestavy Mobilizačního tělesa 104, ale působilo až do 27.9.1938.

24.9.1938 byla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Bratislavě začleněna do sestavy Mobilizačního tělesa 104.

24.9.1938 bylo velitelství První peruti leteckého pluku 3 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 603.

24.9.1938 bylo velitelství Povětrnostní ústředny 3 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 603.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 8 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 8 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.

 

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 8 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-3.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 8 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-15.

---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------

Po 6.10.1938 začal npor. v záloze Imrich Kubiš organizovat slovenské národní letectvo. Založil Letecké oddělenie Hlinkovi gardy (HLG). Letectvo - Slovenské krídla č. 8-9 1940, Ročník IV.

aa.png (466402 bytes)

20.11.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 8 demobilizována.

20.11.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 8 demobilizována.

27.11.1938 z Kremnice se přesunulo Velitelství letectva III. armády.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou a kromě toho slouží též účelům letectva civilního. Jsou to Hradec Králové, Pardubice, Brno, Piešťany, Nitra, Zvolen, Žilina, Bratislava.

15.12.1938 bylo Velitelství letectva III. armády demobilizováno.

Vyřízení objednávky na 20 padáků u firmy .


14.3.1939 v 9 hod. z Berlína přiletěl Jozef Tiso a informoval ústavní a politické činitele o situaci v Berlíně. Letounem Lufthansy?

V 12.07 hod. vyhlášení samostatnosti.

---------- Vznik slovenského štátu 14.3.1939 ----------

14.3.1939 byla ČLH Bratislava zrušena.

14.3.1939 se První peruť leteckého pluku 3 stala součástí slovenského letectva jako Peruť I. Velitel ?. V podřízenosti měla Letku 9 a Letku 64.

14.3.1939 se Letka 9 stala součástí slovenského letectva jako Letka 9. Vyzbrojena Š.328.

14.3.1939 se Letka 64 stala součástí slovenského letectva jako Letka 64. Vyzbrojena Š.328, Aero A.100.

bb.png (266396 bytes)

Avia/Fokker F.VII/3m OK-OUA přeletěl z Nitry do Vajnor helo5996.jpg (1430495 bytes).

Imrich Kubiš založil Letecké oddelenie Hlinkovej gardy (HLG) a stal se jeho velitelem. Sloučil všechny bývalé Aerokluby a Místní odbočky MLL na Slovensku v jeden Slovenský aeroklub a stal se jeho náčelníkem.

 2.5.1939 se čs. protiletadlový Dělostřelecký pluk 153 přejmenoval na slovenský Delostrelecký pluk 153. Protiletecká obrana.

Protiletecká obrana Bratislavy. REVI 88/2012

Protiletadlové světlomety v Petržalce osvětlovaly Hrad , , . Kdy?

6.5.1939 zničení jediného letounu Avia/Fokker F.VII/3m OK-OUA. VHÚ Bratislava.

7.5.1939 Štefánikův den letecké brannosti. Představení HLG. Letectvo - Slovenské krýdla č. 8-9 1940, Ročník IV.

15.5.1939 se Peruť 1 se přestěhovala do Nitry.

15.5.1939 se Letka 9 se přestěhovala do Nitry.

15.5.1939 se Letka 64 přesunula do Piešťan.

Civilní znaky od května 1939.

Praga E.39.25 OK-SLM (ex. OK-ECE) , , . Kdy?

19.6.1939 vznikla Slovenská letecká spoločnost (SLS). Pre nedostatok vlastných lietadiel a posádok bola prvá linky Bratislava - Wien zriadená po dohode s Lufthansou, kedy táto zaisťovala lietadlá Ju 86 a lietajúci personál. Prevádzka trvala len od júla do augusta 1939. VHÚ Bratislava.

Od 23.6.1939 první výsostné označení slovenských letadel, kdy čs. znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený kříž na modrém kruhovém podkladu.

1.9.1939 bola zriadená vojenská kuriérska služba na trase Vajnory - Spišská Nová Ves - Prešov pilotom rtk. let. Čechom na Š.328.

13.9.1939 Dotaz SLS na Ministerstvo národnej obrany ohľadne linky Malértu Budapešť - Bratislava. VHÚ Bratislava.

Pojistka Otto Smika, plachtaře H. L. G. Gonzo.

10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz  trámový kříž).

21.10.1939 letoun MB.200.12 previedol 30-minútový prelet z Bratislavy-Vajnor do Piešťan pilot Bornemisa.

Zřízen odbor Slovenského Aeroklubu - Slovenské krídla. Náborové akce. Začíná se vydávat časopis. Letectvo - Slovenské krídla.


18.3.1940 Otto Smik odešel do zahraničí. Dne 28.11.1944 zahynul jako velitel No. 127 Squadron RAF u nizozemského města Zwolle.

Vlečný letoun Klemm L 25 d VII R WNr. 984 D-EVXE později OK-VXE patřící německé organizaci Freiwilige Schutzstaffel (?). Kdy?

Klemm Kl 35 D D-EYWX, později OK-YWX patřící německé organizaci Freiwilige Schutzstaffel. Kdy? Kdy? V pozadí vojenská část letiště Vajnory.

APOLLO RAFINERIA MINERÁLNYCH OLEJOV ÚČASTINÁRSKA SPOLOČNOSŤ APOLLO MINERALÖL-RAFFINERIE AKTIEN-GESELLSCHAFT  he551.jpg (136868 bytes). Výroba leteckého paliva?

1.5.1940 protiletecký Delostrelecký pluk 153 se přejmenoval na Delostrelecký protilietadlový pluk. Protiletecká obrana.

Na letisku vo Vajnoroch sa nachádzala pilotná škola. Ústredné dielne na výrobu bezmotorových lietadiel či Dielňa Iº SLeS na Radlinského ulici 24. Výroba klzáků Schulgleiter SG 38.

3.5.1940 byl ustanoven Slovenský Letecký Sbor (SLeS). Velitel německé vojenské mise na Slovensku gen. Otto (?) blahopřeje sborovému veliteli SLeS Imrichu Kubišovi k jeho ustavení do funkce.

Veliteľstvo SleS ústredie v Bratislave.

Návštěva ministra národnej obrany gen. Čatloša Ústredných dielní , poté navštívil letiště , gen. blahopřeje šéfpilotu SLeS Jozefu Buchelu za ukázku akrobacie na letounu Klem Kl 35 helo9512.jpg (75344 bytes).

NSFK daroval SLeS na 20 letadel.

Zlíny Z.12 bez označení , Be.56 Beta-Major OK-MAB, Zlíny Z.12 OK-ZOC a OK-NAL , Zlín Z.12 OK-NAB .

Klemm Kl 25 L OK-VXE a za ním Be.555 Praga Baby OK-AMF . Kdy?

Vlečný letoun Morane-Saulnier MS.230 OK-HVR z francouzské kořisti .

Siebel Si 202 Hummel od NSFK.

Po rozdělení státu se oba větroně VSB 37 dostaly na Slovensko, kde létali s imatrikulací OK-310 a OK-311 na Straníku a později na letišti Vajnory.

Plachtařské závody, mistr St.  Pleška , . Kdy?

12.6.1940 ulétli z Bratislavy do Jugoslávie slovenští letci J. Procházka a B. Sklář. K úletu jim posloužil sportovní letoun Be.555 Superbibi OK-OLO náležející organizaci SLeS. Po startu z letiště Vajnory nasadili jižní kurs a po několikahodinovém letu přistáli u Noviho Sadu v Jugoslávii dnes Нови Сад v Srbsku. MAPA. Úlety.

V červnu 1940 mimořádné cvičení Delostreleckého protilietadlového pluku (DPLP). Počet vyzbrojených oddílů byl snížen na 3, Svetlometný oddiel byl zrušen, jedna svetlometná batéria byla umístěna v Žilině a druhá v Bratislavě. Světelná zařízení.

V roku 1940 zaistilo oddelenie pre civilné letectvo pri MNO nákup dvoch lietadiel a to Stinson SR-10 C Reliant a Airspeed AS-6 Envoy, ktoré však boli neletuschopné. Po nutných opravách mali byť použité pre potreby vnútroštátnej linky Bratislava - Piešťany - Zvolen - Spišská Nová Ves. Z technických dôvodov sa však tento projekt neuskutočnil. V roku 1940 bola teda prevádzkovaná od júna do začiatku októbra len linka Bratislava - Wien, zaisťovaná opäť Lufthansou, Envoy a Reliant.

22.9.1940 se ve Vajnoroch zabil rtk. Ján Očenáš.

Letectvo - Slovenské krídla č. 5 1940, Ročník IV.

Letectvo - Slovenské krídla č. 8-9 1940, Ročník IV.

Od 15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až 3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které uvádělo pořadí letadla v letce.

3.12.1940 Snem Slovenskej republiky přijal Zákon o SLeS. (Slovenský letecký sbor sústreďuje príslušníkov Hlinkovej gardy, Freiwilige Schutzstaffel, Hlinkovej mládeže a Deutsche Jugend (v daľšom texte HG, FS, HM a DJ), ktorí sa dobrovoľne prihlásia, a sú pre leteckú výchovu a výcvik spôsobilí.) Sborovým velitelem se stal Imrich Kubiš.

SLeS sa stal jedinou leteckou športovou organizáciou a bol podriadený MNO. Na území Slovenska bolo pôvodne zaistených 34 motorových lietadiel (väčšina neletuschopných), pochádzajúcich z majetku predvojnových inštitúcií. V prvých rokoch vojny sa športový letecký život príliš nezmenil v porovnaní s predchádzajúcim obdobím, ale neskôr dochádzalo k postupnej stagnácii, ktorú nemohol zastaviť ani príliv nových lietadiel, nech už pochádzajúcich z vojnovej koristi (klzáky Wróna-Bis, Morane Saulnier MS.230) alebo z nemeckých dodávok (Klemm Kl 35). Motorové lietanie sa prevádzkovalo prakticky len na letiskách Vajnory a Trenčianske Biskupice, plachtárskych stredísk bolo o čosi viac. Nedostatok náhradných dielov a rôzne administratívne obmedzenia diktované vojnovou situáciou a obavou z úletov do cudziny nakoniec spôsobili, že športová letecká činnosť na Slovensku v podstate ustala do konca roku 1943.

Bezmotorová letka č. 1 Bratislava. Od kdy? Vajnory i Dúbravka?

Bezmotorová letka č. 20 Bratislava - Nem.  Od kdy? Dúbravka?

ÚPVŠ - Vajnory. hel211.jpg (150024 bytes), hel214.jpg (117462 bytes). Karol Farský * 4.11.1921


Letectvo - Slovenské krídla č. 7 Marec 1941, Ročník V.

V marci 1941 Dielňa Iº SLeS na Radlinského ulici 24 vyrábala klzáky.

, , , .

21.4.1941 byla reorganizována státní hlásná služba. Její hlídky byly dočasně umístěné po dohodě s velitelem ochranného pásma německým generálem Weckom v Hrozenkove?, Chocholné, Melčicích, Čachticích, Vrbovém, Dechticích, Horných Orešanech, Časté, Limbachu a v Lamači. Měli za úlohu hlásit čas zpozorování letadla, typ, počet motorů, výšku a směr letu a národnost.

V roku 1941 SLS si prenajala od Lufthansy jeden Ju 86 aj s posádkou na linku do Wien a to v dobe od konca júla až do začiatku októbra.

Zahájenie tohoročnej leteckej dopravy na Slovensku. Slovenské krídla č. 1 September 1941, Ročník VI.

Pilotná škola motorového lietania SLeS i v športovom lietaní. Slovenské krídla č. 2 Október 1941, Ročník VI.

Klemm Kl 35 D OK-YWX .

Marta Pavlíková (její zápisník letů) a Vilma Švachová na startu během výcviku na letounu Zlín Z.12 , , , .

Zlín Z.XII OK-NAG. Kdy?

17.10.1941 Marta Pavlíková absolvovala praktickú skúšku pilota praktických lietadel  , , a 8.11.1941 absolvovala teoretickú skúšku helo9643.jpg (243924 bytes). Vysvedčenie o skúške odbornej zpôsobilosti dostala 30.5.1942. Gonzo.

, ,, . Gonzo.

Goebbels na letišti. Slovenské krídla č. 2 Október 1941, Ročník VI.

Slovenské krídla č. 3 November 1941, Ročník VI.

Slovenské krídla č. 4 December 1941, Ročník VI.

Letištní hala v prosinci 1941.

Velkým problémem bojeschopnosti slovenských letek na východní frontě byl technický stav letadel. Nasazení na nevyhovujících polních letištích a neustálé vystavení povětrnostním vlivům způsobovalo velké opotřebení techniky. Značnou potíží bylo zvětšování vzdálenosti bojových útvarů od slovenského zásobování. Přísun náhradních dílů a pohonných hmot byl problematický, a proto bylo 24.7.1941 rozhodnuto o zřízení armádního leteckého parku na letišti Rzesno, který měl plynule zásobovat letky. K dodávkám náhradních dílů ze Slovenska byly určeny dva Letovy Š.328 a Avia B.71, která do poruchy při startu z letiště Vajnory 22.8.1941 vykonala jen pár letů.


Letectvo - Slovenské krídla č. 5-6 Január-Február 1942, Ročník VI.

Letectvo - Slovenské krídla č. 8 Apríl 1942, Ročník VI.

Letectvo - Slovenské krídla č. 9 Maj 1942, Ročník VI.

30.5.1942 Marta Pavlíková získala Letecký preukaz pre pilota lietadel helo9641.jpg (154170 bytes), helo9645.jpg (170389 bytes). Gonzo.

Letectvo - Slovenské krídla č. 10 Jún 1942, Ročník VI.

Začátkem června 1942 Slovenská letecká spoločnosť SLS otevřela linku Bratislava - Wien. Na této lince létaly i Ju 86 maďarskej spoločnosti Malert.

Poté se přeškolovala na další typy letounů. , . , .

12.6.1942 slavnostní otevření linky Berlin - Breslau Wroclaw - Wien - Bratislava - Budapest. helo7462.jpg (74830 bytes) Tu zajišťovaly maďarské Ju 52, najmuté od Lufthansy. Létalo se do konce září 1942. Gonzo.

Od roku 1942 byl rozhlasový vysílač u obce Prievoz (Prievoz, ľudovo Feriba (Horný brod, Horný Prievoz) (maďarsky Förév) nahrazen vysílačem u obce Velké Kostolany (okres Piešťany). Poté měl jakou frekvenci?

20.8.1942 bol jeden Caudron C.445M Goéland (výr. č. 812) prakticky predvedený na letisku Vajnory zástupcom ministerstva a Veliteľstva SVZ pod vedením Ing. Jozefa Vodu. Lietadlo spĺňalo požiadavky a na základe odporúčania komisie bolo následne objednaných 10 kusov.

25.9.1942 získal slob. Štefan Pagáč na VSB 37 OK-311 rekord v bezmotorovém létání. Gonzo.


Slovenské krídla č. 7 Marec 1943, Ročník VII.

V marci 1943 rozhlasová reportáž z letounu Caudron C.445M Goéland.

Lietadlo Caudron C.445M Goéland (v.č. 935) bolo upravené pre propagačné účely - zabudovaním krátkovlnného vysielača mal slúžiť ako lietajúci vysielač a šíriť programy Slovenského rozhlasu mimo dosahu vysielača vo veľkých Kostoľanoch. Prvý let sa uskutočnil 29.4.1943 na trase Vajnory - Piešťany - Vajnory, ale nakoľko uvedené šírenie rozhlasového vysielania bolo príliš nákladné, od jeho ďalšej realizácie ministertsvo spojov ustúpilo. Podrobnosti.

V apríli 1943 Slovensko zakúpilo dva Focke-Wulfy Fw 58 Weihr a zároveň dokončili opravu Envoya.

SLS chtěla nasadit Airspeed AS.6E Envoy OK-DOA už od roku 1940. Lietal iba príležitostne na krátke trate. Po čase sa totiž ukázali technické problémy - ľavý motor mal poruchu v regulácii nastavenia vrtule, preto dochádzalo k jeho prehrievaniu. Ukázalo sa to už počas preberacích letov vo Vajnoroch dňa 24.5.1941, ktoré vykonali vojenský zalietavací piloti Eugen Čech a Ján Gerthofer. helo5768.jpg (118614 bytes) Stroj ostal väčšinou odstavený na vajnorskom letisku až do mája 1942, kedy došlo ku opakovanej poruche staviteľnosti vrtule ľavého motora. Vedenie SLS preto spolu s MNO rozhodlo, že pôjde na generálnu opravu do Leteckých dielní v Trenčíne. Tragický koniec lietadla nastal dňa 3.5.1943. Po preletení Váhu a nasadení na pristátie opäť zlyhal systém automatického nastavovania ľavej vrtule. Motor sa prudko roztočil do vysokých otáčok, po priehratí sa zadrel a začal horieť. Pilot s Envoym tvrdo pristál pri Nozdrkovciach na okraji letiska v Trenčíne a stroj úplne zhorel.

15.5.1943 začala pravidelná linka Bratislava - Wien s letouny Focke-Wulf Fw 58 Reiseweihe.

16.5.1943 začala pravidelná linka Bratislava - Sliač - Tatry - Prešov s letouny Fw 58 (Bratislava - Zvolen - Prešov, prodĺoužená později do Wien ?). Létalo se až do 30.9.1943. Gonzo. Gonzo

Fw 58 Reiseweihe OK-HLM a OK-TRE, maďarský HA-FOA Malertu .

Stinson SR-10C Reliant  OK-ATZ na lince Bratislava - Piešťany - Zvolen - Spišská Nová Ves. Gonzo

V roce 1943 Miloš Mičík přesunul stavbu svého letounu MiMi 2 SŠ, který stavěl od roku 1942 v továrně ing. Mráze v Nitře. Gonzo.

19.7.1943 byl bombardovací letoun S.M.84bis představen gen. Čatlošovi.

20.8.1943 bol vytvorený na letisku vo Vajnoroch Hotovostný roj pod velením zvk. rtm. Františka Cypricha, na základe rozkazu VVZ. Jednotka mala zabezpečovať vzdušnú ochranu hlavného mesta a priľahlého územia republiky. Výzbroj tvorili 4 stíhacie Bf 109 E rôznych verzií (Bf 109 E-2, E-4, E-7) a personál (piloti zástavníci I. Kovárik, J. Režňák, F. Brezina, P. Zeleňák, J. Štauder) už boli v rokoch 1942- 1943 operačne nasadení v rámci Letky 13 na východnom fronte.

Bf 109 "biela 7“. Kdy?

Už od októbra 1943 absolvovali piloti niekoľko pohotovostných vzletov avšak bez nadviazania kontaktu s nepriateľom.

Neskôr bola jednotke pridelená tiež pozorovacia Praga E.39, prieskumné Letov Š.328 a stíhacie dvojplošníky Avia B.534.

24.8.1943 bolo sanitné lietadlo Caudron C.445M Goéland premistnené na Mokraď, kde ho v dilňach leteckého parku upravili na fotogrammetrické práce. Lietadlo bolo vybavené radovou kamerou 5x30/30 a Rmk 18x18. Po úprave bolo lietadlo premiestnené na letisko Vajnory pre potreby Vojenského zemepisného ústavu Bratislava.

8.11.1943 velenie nad rojom prebral npor. Kriško, keďže zvk. Cyprich bol preložený do Leteckej školy na Troch Duboch..

K lietajúcemu personálu tiež pribudol rtm. Franišek Melicháč.

Výzbroj jednotky sa medzitým tiež rozrástla a dosiahla celkový stav jedenáct Bf 109 E rôznych verzií a tři Avie B.534. Na rok 1944 už boli tieto stroje beznádejne zastarené.

Úvahy o leteckej doprave.

helo9494.jpg (77568 bytes)  


31.1.1944 boli k jednotke pridelení piloti a technický personál Technickej letky 1 a Technickej letky 4 (npor. J. Puškár, rtk. rtm. F. Hanovec, rtk. J. Setvák, rtk. J. Martiš, rtk. Š. Ocvirk, rtk. R. Palatický, rtk. Š. Jambor, rtk. G. Kubovič, rtk. G. Lang, čat. R. Božík, čat. K. Geletko), pričom jednotka bola následne reorganizovaná a pretvorená na Pohotovostnú letku. Slovenští vojáci postavili telefonní linku k Funkmeßstellung 1. Ordnung Neufundländer - radiolokační ústředna 1. řádu s krycím názvem Neufundländer u Nitry.

Slovenské krídla č. 6 Február 1944, Ročník 8.

MNO SR preto začalo rokovať s nemeckou stranou o dodávke nových stíhacích Bf 109 G. Samotná zmluva bola podpísaná 17.1.1944 a spolu s dodatkom zo 17.2.1944, predstavovala kontrakt na dodávku 15 Bf 109 G-6 v celkovej hodnote cez 3 300 000 RM. Stroje boli na Slovensko dodané vo februári. Zároveň s prezbrojením bola letka zaradená ku  8. Jagddivision, čiže včlenená do protivzdušnej obrany Ríše. Piloti letky preto koncom februára absolvovali prednášky týkajúce sa taktiky boja stíhačov proti bombardovacím zväzom.

helo5610.jpg (111847 bytes)

Bf 109 E-7 "biela 1“, jar 1944.

Slovenské krídla č. 8-9 Apríl Máj 1944, Ročník VIII.

helo5680.jpg (102358 bytes), helo5836.jpg (78777 bytes) Zľava čtk. Rudolf Božík, rtk. František Brezina a čtk. Karol Geletko. Letisko Vajnory, duben 1944.

14.3.1944 nad Bratislavou piloti Letky 1 ze Žiliny v deväťčlennej formácii (8 letounů z Piešťan) predviedli letouny Fw 189 na verejnosti . 

6.4.1944 bol prebratý nevyzbrojený Fw 189 "325" vo fotogrametrickej verzii. Pre tento kus sa domovským letiskom sa stali Vajnory.

12.4.1944 nouzově přistál zvk. František Brezina na Bf 109 E-4 WNr.3317 u Vajnor. helo7093.jpg (245002 bytes)

12.4.1944 pristálo na letisku Vajnory nemecké lietadlo Fi 156 "LZ+AB" s posádkou Fw. Schurman a Uffz. Teseymeyer z letiska Glewitz. Lietadlo odštartovalo toho istého dňa po doplnení paliva do Rumunska o 15.45 hod. Zdroj.

13.4.1944 veľmi dramaticky prebehol let rtk. Hanovca a rtk. Božíka od Pohotovostnej letky. Počas poplašného letu narazili na nemecký těžký stíhací letoun Bf 110 G-2, ktorého strelec si slovenské Bf 109 E pomýlil so spojeneckými stíhačmi a začal streľbu. Božík paľbu opätoval, Bf 110 G-2 WNr. 6397 "2N+HM" od 4./ZG 1 z letiska Wels sa následne zrútil do lesa Kopáč pri Podunajských Biskupiciach a bol Božíkovi priznaný ako zostrelený Liberator. Podrobnosti. Střelba do vlastních řad.

V ten deň poobede v dôsledku nedostatku pohonných hmôt po bojovej akcii pristáli na letisku Vajnory tri Bf 110 G-2 od II./ZG 76 z letiště Ansbach.

O 13.35 hod. pristála posádka Fw. Von Darl a Uffz. Wilhelm Hemeter. Lietadlo "M8+10" pristálo na brucho. Posádka sa nezranila. Lietadlo bolo po demontáži odvezené do Nemecka.

Druhou posádkou, ktorá pristála v poriadku na letisku Vajnory bol pilot Lt. Christian Mätzke a Fw. Rudolf Tillian. Ich stroj "M8+8" bol nepoškodený a po doplnení paliva odštartovali o 19.34 hod. do Wien-Aspern.

Treťou posádkou, ktorá sa pokúsila pristáť na letisku Vajnory boli Uffz. Heinrich Riese a Uffz. Braun. Ich stroj s označením "M8+6" sa pri pristávaní postavil na nos. Posádka sa nezranila. Po oprave lietadlo odštartovalo dňa 21.4.1944 o 13.20 hod. na letisko Wels s posádkou Fw. Upitz a Fw. Chener. Zdroj.

18.4.1944 pristálo o 18.38 hod. na letisku Vajnory nemecké lietadlo Fw 190 "BQ+FC" pilotované letcom menom Fw. Pongs. Ten prelietal stroj z letiska Liegnitz do Malaciek. Lietadlo po doplnení pohonných hmôt vzlietlo 19.4.1944 o 12.15 hod. smer Malacky. Zdroj.

20.4.1944 o 9.30 hod. pristálo na letisku Vajnory z dôvodov nepriaznivého počasia nemecké lietadlo Ju 52/3m s posádkou Obfw. Graf plus traja muži posádky a traja cestujúci. Stroj bol na lete z Aradu do Wien-Aspern. Vo svojom lete pokračovali ešte v ten istý deň o 12.50 hod. Zdroj.

25.4.1944 Izidor Kovárik, Ján Režňák, pplk. letectva Karol Sojček - veliteľ leteckého pluku, vpravo Gen. Lt. Ludwig Keiper, šéf nemeckej leteckej misie na Sovensku odovzdáva Režňákovi dekrét o udelení nemeckého vyznamenania Nemeckého kríža v zlate helo5886.jpg (106177 bytes).Video. he955.jpg (71037 bytes) byl 17.10.1943 udělen Režňákovi a Kovárikovi. Zástavník letectva Izidor Kovárik se zabil 11.7.1944.

1.5.1944 Svetlometná batéria 11 odešla do pole - z Delostreleckých kasární v Bratislavě se přesunula do vybudovaných polních postavení na pravém břehu Dunaje.  Světelné prostředky.

Svetlometná batéria 12 byla umístěna v Podunajských Biskupiciach.

Dvě baterie 60 cm světlometů byly umístěny u letiště Vajnory.

Trávnaté letisko vo Vajnoroch bolo pre pohotovostné vzlety nevhodné a preto sa 19.5.1944 Pohotovostná letka presunula na letisko v Piešťanoch.

Kdy vznikla Letecká dopravní skupina?

V květnu 1944 Němci dodali dopravní letoun Ju 52/3m WNr. 131484 "S-1". Používal se pro výcvik parašutistů ve Zvolenu.

Fw 189 "327" byl přelétnut k LDS. Kdy?

V roku 1944 už vývoj vojnovej situácie prevádzku civilnej dopravy nedovolil. Dopravné Focke-Wulfy sa v lete presunuli na letisko Tri Duby, kde boli zničené krátko po vypuknutí povstania pri nálete. Stinson Reliant prežil rozobraný v leteckých dielňach v Nitre a stopy po ňom miznú s príchodom frontu.

Grunau Baby IIa OK-300 , , , vlečný letoun Praga E.39 OK-SLK , he969.jpg (207620 bytes), he966.JPG (171522 bytes), , . Fotky Mikuláše Fodora.

16.6.1944 ve směru od Dunajské Stredy nálet bombardérů od 98th BG, 376th BG, 449th BG a 450th BG, 47th BW, 15th USAAF z Itálie na rafinérii Apolo, zimní přístav a železniční most. Zdroj. Gonzo.

Hlásná služba nevyhlásila letecký poplach. Přesto, že 12.12.1941 Slováci slavně vyhlásili válku USA a UK, tvářili se, že se jich válka vůbec netýká.

O 10.12 hod. dosiahli stroje svoj ciel. Ako prvé zhodili bomby posádky 38 strojov 376th BG. Jej 89,5 ton bômb dopadlo do oblasti ciela. O 10.15 hod. boli nasledované druhou skupinou, tvorenou 39 Liberatormi 449th BG, ktoré zhodili na rafinériu z výšky 6 500 až 7 000 metrov náklad 95,75 ton 125 kg bômb. To sa už prebudila aj protilietadlová obrana Bratislavy. Slovenské protilietadlové batérie situované v nedalekej Petržalke a na Hradnom vrchu (Wasserberg) znepríjemnovali život posádkam bombardérov a bránili im presne zamerat ciel. Výsledkom bolo zostrelenie dvoch lietadiel 376th BG a vážne poškodenie jedného stroja 450th BG. Dalších jedenást bombardérov 450th BG a dvadsat od 449th BG bolo poškodených lahko. Na palubách bombardérov týchto dvoch skupín zahynulo v dôsledku nepriatelskej palby sedem letcov. Tretia útocná vlna tvorená 38 Liberatormi 450th BG za palby protilietadlových kanónov zhodila o 10.17 hod. v dvoch vlnách 92 ton bômb z výšky 6000 až 6200 metrov. O štyri minúty neskôr celé dejstvo ukoncilo 41 bombardérov 98th BG, ktorej posádky zhodili do oblasti ciela, už zahaleného hustým dymom 92,5 ton bômb.

, , , helo9339.jpg (1123130 bytes), , . Škody za 319 miliónů korún slovenských.

V prístave bolo potopených pätnást lodí (vrátane 6 vlecných a 4 tankových člnov), dvanást osôb zahynulo a o dalších sa predpokladalo, že sa utopili v Dunaji a ich vytiahnutie bude vyžadovat dlhší čas. Nebo. V zimním přístavu bylo zničeno 18 lodí a 2 byly těžce poškozené. Plavby schopný zůstal jeden parník. Zničeny sklady. Škody za 486 miliónů korún slovenských.

Na Bratislavu bolo pocas tohto náletu zvrhnutých 369 ton bômb, ktoré dopadli z výšky 6 000 až 7 000 metrov. Prvá, tretia a štvrtá útocná vlna zasiahla presne svoj ciel. Vyradili tak z prevádzky na dlhší cas celú Apolku. Z 3 000 zamestnancov rafinérie bolo po nálete z trosiek vytiahnutých 56 obetí a dalších 200 bolo údajne zasypaných v troskách.  Druhá vlna bombardérov t.j. 449th BG zhodila svoje bomby na mesto. Poškodené bolo Ministerstvo dopravy a verejných prác na Kempelenovej ulici a Zemedelské múzeum a Dunajské kasárne na nábreží. Na Jakubovom námestí bol zasiahnutý verejný kryt CPO, jedna z budov Slovenského rozhlasu a tiež vedlajší dom. V úkryte bolo pät mrtvych osôb a viacero zranených. Poškodené boli obytné domy na Drevenej ulici, Suchom mýte, Talerovej, Vysokej, Karadžicovej, Grösslingovej ulici a v Petržalke. Niekolko bombardérov zhodilo svoje bomby až neskôr do Dunaja, v dôsledku ich primrznutia ku konštrukcii bombovnice. V den náletu o 16.00 hod. boli v hlásení Ústrednej štátnej bezpecnosti adresovanom MNO ale dá sa predpokladat že pocas náletu zahynulo najmenej 120 osôb. V ošetrovniach museli poskytnút pomoc až 650 zraneným obyvatelom Bratislavy.

26.6.1944 pokus o pristátie na letisku Vajnory uskutočnila posádka nemeckého ťažkého stíhača Bf 110 G-2 WNr.130061 "2N+PP" od 6./ZG 1. Lietadlo utŕžilo vo vzdušnom boji zásahy do pravého motoru, ktorý prestal fungovať. Lietadlo núdzovo pristálo asi 400 metrov severo - severovýchodne od letiska Vajnory. Pri pristávaní sa utrhol podvozok a aj pravý motor a stroj skončil na bruchu. Poškodenie sa odhadlo na 30 %. Pilot Flgr. Gerhard Schmidt zostal nezranený. Zadný strelec Ogefr. Hermann Paul Boek bol mŕtvy. Mal priestrel chrbta medzi lopatkami a priestrel hlavy. Sedel nehybne na svojej sedačke. Pilot Schmidt sa vrátil k jednotke, no o dva dni neskôr zahynul v boji nad Rakúskom. Zdroj.

helo5978.jpg (31293 bytes)

26.6.1944 v blízkosti popadaly sestřelené stroje pohotovostní letky.

26.6.1944 byl sestřelen východně Bratislavy americkými P-38 Lightingy od 82nd FG či Mustangy od 52nd FG, 15th USAAF z Itálie pilot rtk. Štefan Jambor na Bf 109 G-6 "bílá 4" od pohotovostní letky. Kde?

Na konci června 1944 byl dodán i druhý salonní Ju 52/3m WNr. 131485 pro prezidenta Jozefa Tisa.

Po další reorganizaci v červenci 1944 se 8,35 cm kanony vz. 22 Pluku protiletadlového dělostřelectva staly výzbrojí tří zón teritoriální obrany. První z nich tvořila obrana Bratislavy, druhá Pováží a třetí strategicky důležité rafinerie v Dubové.

Postavenie Na Kuchajde, v Petržalke na Kopčianskej ulici, na ulici Na Hrebienku (vtedy oblasť Horského parku) a východně města. MAPA.

10.7.1944 bol prelietnutý tretí Fw 189 "327" od LDS.

Vzdušný stret znepriatelených letectiev sa vo väčšej miere dňa 7.8.1944 vyhol územiu Slovenska. Avšak nie úplne. Stíhači 14th FG, 15th USAAF vzlietli zo základne Triolo k eskorte bombardérov letiacich na rafinériu Blechhammer. Počas letu naspäť bola v oblasti Bratislavy 48th FS, napadnutá zo zadnej polosféry tromi Bf 109. 2nd Lt. Sielert bol síce svojimi kolegami do rádia upozornený na hroziace nebezpečenstvo, avšak únikový manéver prišiel neskoro a jeho stroj inkasoval zásahy. Americký pilot  vyskočil na padáku a dopadol do blízkosti obce Rusovce, kde bol zadržaný miestnou žandárskou stanicou. V tento deň absolvoval nad Bratislavou víťazný boj jediný nemecký stíhač. Bol ním veliteľ II./ JG 27 Hptm. Friedrich Keller, ktorý nárokoval v 12.37 hod. zostrel P-38 Lightningu. Preto sa bez pochýb práve on zaslúžil o spečatenie osudu Lt. Sielerta. Avšak piloti 48th FS tiež nezaháľali a v tom istom priestore a čase, ako bol stratený ich kolega, teda o 12.30 hod., nárokovali štyri zostrelené messerschmitty Bf 109. Dva Bf 109 G-6/AS sa zrútili v tesnej blízkosti Bratislavy. Jeden v Rovinke (okres Senec), jeho pilot Lt. Anton Wöffen vyskočil na padáku a so zraneniami bol odtransportovaný do nemocnice v Bratislave. Druhý Bf 109 narazil do zeme pri obci Jarovce, pilot Obfhr. Herbert Berthold zahynul.

V srpnu 1944 byl letoun MiMi 2 SŠ zalétaný rtm. Jozefom Holkom. Ten bol postavený u firmy Ing. Jaroslav Mráz Nitra, dokončený bol v roku 1944 vo Vajnoroch. Gonzo.

.


Slovenské národní povstání. vhu.sk

30.8.1944 kpt. Jozef Nižňanský s Ju 52/3m od Letecké dopravní skupiny uletel z Vajnor na Tri Duby.

30.8.1944 rtk. Jozef Jakab s Fw 58 L Reiseweihe (ex. OK-HLM) a so siedmymi príslušníkmi LDS uletěl Vajnor na Tri Duby. Zdroj.

Na Troch duboch zistili, že na letisku vo Vajnoroch zostalo ešte niekoľko lietadiel, medzi nimi aj He 111 "S-81". Po telefonickom dohovore s desiatnikom na poveternostnej stanici vo Vajnoroch sa ponúkala šanca získať, resp. "ukradnúť" niektoré lietadlá." V krátkom čase nechal npor. Šinglovič pripraviť dopravný Junkers W.34. Ako pilota určil dôst. zást. rtm. E. Čecha a vyčlenil ďalších pilotov - A. Soldána, J. Ondriša, J. Luptáka, J. Jakaba, J. Holku - na akciu. lch úlohou bolo vrátiť sa na letisko Vajnory a dopraviť všetky lietadlá schopné letu na Tri Duby. Celá akcia sa však neuskutočnila. Po prílete nad letisko Vajnory posadka spozorovala nemecké vojská obsadzujúce letisko a tak sa vrátila s prázdnymi rukami späť. Tak sa druhý slovenský Heinkel dostal do rúk Nemcom. Nemci preleteli stroj na letisko Nový Dvor u Malacek, kde bol zničený 20.9.1944 počas náletu 15th USAAF z Itálie.

Svetlometná batéria v Lamači a ve Vajnorech. Po zahájení SNP se její příslušníci zapojili do povstání. Světelné prostředky.

31.8.1944 odletěl npor. let. Ján Gerthofer s letounem Junkres W.34hi do Prešova. Na palubě byl velitel Východoslovenské armády gen. Augustin Malár. Tam byli zajati Němci.

helo5990.png (609862 bytes)

Celú petržalskú batériu (cca 200 mužov) ihneď po vypuknutí povstania internovali a odviezli do Viedne. Tam im po čase ponúkli možnosť vstúpiť do služby k nemeckému protilietadlovému delostrelectvu. Nikto neprejavil záujem. Po potlačení povstania na Slovensku ich všetkých naložili na vlak a vrátili do Bratislavy – pod nemeckou vojenskou eskortou. Tesne predtým, ako Rusi prišli do Bratislavy, ich Nemci poslali domov a následne postavenie vyhodili do vzduchu.

Gefechtsverband Henne z Nových Dvorů obsadil letiště a zajistil letecký materiál. Ukořistili i fotogrametrický Fw 189 A-2/U2 WNr. 325.

1.9.1944 přiletěl do Vajnor na palubě Ju 52/3m velitelský štáb, který převzal řízení bojového nasazení letectva na Slovenska podle pokynů štábu VIII. leteckého sboru

20.9.1944 nálet 56 bombardérů od 15th USAAF z Itálie na rafinérii Apolo. Shozeno 544 kusů 250 kg pum o celkové hmotnosti 136 tun. Rafinérie do konce války svoji činnost už neobnovila.

Od 21.9.1944 nasazení z.b.V. Staffel/Fliegergeschwader z.b.V. 7 s Fi 156 a Ju 52. Noční shozy propagačních letáků. Zdroj.

14.10.1944 nálet bombardérů od 15th USAAF z Itálie na rafinérii Apolo.

Zápis z pracovních schůzek Bezmotorové letky č. 1 SLeS Bratislava od 13.10.1944 do 2.3.1945. Zdroj.

26.10.1944 bylo letiště Tri Duby a polní letiště Zolná dobyta Němci. Konec SNP.

6.12.1944 v 11.15 hod. nálet 13 bombardérů od 15th USAAF z Itálie na nádraží a depo nad Rómerovou ulicí (dnešní Pionierská). Shodily na 34 tun pum. Dalších 29 bombardérů zaútočilo na železniční stanici v Devínskej Novej Vsi. Shodily na 61 tun pum. Později další bombardéry shodily na 200 pum přímo na obec Devínska Nová Ves. Obec těžce poškozena. Zasáhnuta jen jedna kolej.


Přehled bojové činnosti stíhacího pluku za leden 1945. Jednotky Luftwaffe?

7.2.1945 v 14.30 hod. nálet 14 bombardérů B-24 od 451st BG, 15th USAAF z Itálie na na rafinérii Apolo a zimní přístav. Shozeno na 32 tun pum. Zdroj.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

15.2.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

V noci z 21.2. na 22.2.1945 v 20.50-21.22 hod. 46 letounů B-25 Mitchell od 15 гбад, 4 гбак, 18 ВА ze srbského letiště Зренянин (Ечка) bombardovalo železniční uzel Bratislava. Shozeno celkem 278 pum o hmotnosti 66 240 kg. Navíc splnily speciální úlohu. Na konci bombardování silná palba ze 2 mobilních protiletadlových prostředků. Hlášeny Bf 110 a Bf 109. Tři vzdušné souboje se stíhacími Bf 109 ve výšce 4 000 m. Jeden bombardér od 251 гбап, 15 гбад, 4 гбак, 18 ВА poškozen. Deník bombardovacího korpusu.

Noční stíhači Ju 88 od Stab II., 5. a 6./NJG 100 ze Seyringu útočily na bombardéry. Naváděly stíhací Bf 109.

----------

V noci z 22.2. na 23.2.1945 v 20.40-21.10 hod. 45 letounů B-25 Mitchell od 15 гбад, 4 гбак, 18 ВА ze srbského letiště Зренянин (Ечка) bombardovalo z výšky 3 300 - 4 500 m železniční uzel Bratislava. Shozeno celkem 272 pum o hmotnosti 65 420 kg. Protileteckou palbu vedly čtyři baterie velkého a středního kalibru, do 12 mobilních protileteckých prostředků. Střelba červenými svítícími střelami. Hlášeny Bf 110 a Bf 109 ve výšce 4 000 až 4 500 m. Pět vzdušných soubojů. Němečtí stíhači pronásledovaly bombardéry až nad Budapest. Jeden bombardér poškozen. Jeden bombardér - průzkumník počasí se nevrátil na základnu do Srbska. Deník bombardovacího korpusu.

----------

V noci z 23. na 24.2.1945 byly letouny od 4 гбак, 18 ВА připraveny bombardovat železniční uzel Moravská Ostrava, Szczecin a Bratislavu. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

----------

V noci z 24. na 25.2.1945 byly letouny od 4 гбак, 18 ВА připraveny bombardovat železniční uzel Moravská Ostrava, Szczecin a Bratislavu. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

----------

----------

V noci z 26. na 27.2.1945 byly letouny od 4 гбак, 18 ВА připraveny bombardovat železniční uzel Moravská Ostrava, Szczecin a Bratislavu. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

----------

V noci z 27. na 28.2.1945 byly letouny od 4 гбак, 18 ВА připraveny bombardovat železniční uzel Moravská Ostrava, Szczecin a Bratislavu. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

----------

----------

1.3.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

15.3.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

V noci z 23.3. na 24.3.1945 v 22.29 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 800 m vysadil 6 agentů a 100 kg nákladu ve prospěch RO 4. UF na plochu 10 km severně Bratislavy. Deník bombardovacího korpusu.

----------

----------

----------

26.3.1945 bolo na železničný uzol v Bratislave vyslaných 122 bombardérov B-24 od 55th BW, 15th USAAF z Itálie s doprovodom 50 stíhačiek P-38, ktoré zabezpečovali skupine krytie počas celého letu. Nad Bratislavu sa dostavilo „len“ 60 bombardérov B-24 patriacich 486th BG464th BG. Medzi 13.21 až 14.02 hod. zhodili vizuálne na cieľ 133,72 ton bômb. Fotoprieskum odhalil 60 až 70 zásahov na stanici v oblasti opravárenských dielní a ďalších 20 až 30 kráterov po bombách na východnom konci depa. 40 až 50 bômb dopadlo na juhovýchode cieľovej oblasti, kde spôsobili požiar. Hlavná tiaž bômb dopadla od východu na západnú časť stanice. Všetky trate boli dočasne blokované množstvom kráterov. Z celkového počtu asi 600 vagónov bolo približne 100 nákladných vagónov zničených alebo poškodených. V oblasti cieľa vzniklo niekoľko požiarov. Stanica bola podľa odhadu americkej rozviedky na 70 % vyradená z prevádzky. Neboli poškodené dielne a depo na západe stanice, avšak bola zablokovaná komunikácia medzi hlavnou traťou a týmito objektmi. Vážne poškodenie však zaznamenala zástavba situovaná na sever od stanice. Šesť bômb dopadlo na severe, tri na severovýchode. Bolo zničených 11 domov, staničná budova, celé koľajisko zriaďovacej stanice, 8 vodných studní, veľký počet nákladných vozňov väčšinou s muníciou, ktoré zničil požiar. Za obeť padlo 10 civilistov a 16 nemeckých vojakov a desiatky zajatcov, ktorí zahynuli v železničných vozňoch a veľkej bombovej jame, ktorá vznikla po prvej vlne náletu za Šúrskou ulicou. Zdroj.

Flak sestřelil bombardér B-24L S/N: 44-49930 od 830th BS, 485th BG, 15th USAAF z Itálie. Z posádky 1/Lt. George Manuela nepřežil 2/Lt. Richard A. Barron. Letoun dopadl neznámo kde. Zdroj.

Flak sestřelil bombardér B-24L S/N: 44-49194 "Bonnie Annie Laurie" "White T” od 778th BS, 464th BG, 15th USAAF z Itálie. Z posádky Capt. Waltera Stevesa nepřežil Maj. Harry S. Wilson. Letoun dopadl u obce Zellendorf v Rakousku.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

V noci z 1.4. na 2.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 ВА bombardovaly okolí měst Bratislava, Stupava, Hainburg.

----------

----------

----------

4.4.1945 v Děvínské Nové Vsi flak sestřelil letoun Il-2 od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА. Pilot Petr Pavlovič Zajcev a střelec Viktor Afanasjevič Leontěv zahynuli. Ostatní posádky úspěšně splnili úkol. Dále pa rusky:-)

4.4.45 г. совершил 2 успешных боевых вылета в составе групп 5 и 8 Ил-2 с задачей – уничтожить переправу через р. Морава в районе Девинска Нов Вес. В результате отважных действий групп была указанная переправа. Тов. Архипов свои бомбы сбросил точно по переправе. Подавил огонь батареи МЗА противника, чем создал условия для успешного выполнения боевого задания группы. 

Особо отличился 4.4.45 года, действуя в составе группы 6 ИЛ-2 в населенном пункте Девинска Нов Вес, действовавшей по танкам и скоплению автомашин. Над целью самолет тов. Мурашко от разорвавшегося снаряда ЗА противника получил повреждения руля глубины. Несмотря на трудность управления, отлично выполнил боевое задание, поджег 1 танк, до 3 автомашин и совместно с группой благополучно привел самолет на свой аэродром.

4.4.45 года, действуя в составе группы 8 ИЛ-2 по переправе противника в районе Девинска Нов Вес, несмотря на сильный огонь ЗА противника в районе цели, произвел искусный маневр, свои бомбы точно сбросил на цель, в результате чего была разрушена часть моста через реку Марава. Zdroj

Sověti u nás.

Приказ Верховного Главнокомандующего
4 апреля 1945 года
№ 330 Об овладении промышленным центром и главным городом Словакии Братислава

летчики генерал-полковника авиации Горюнова 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Селезнева 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Степичева 3 гшак, 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Подгорного 3 гиак, 5 ВА,

генерал-майора авиации Простосердова 3 гиак, 5 ВА,

полковника Трушина  3 гшак, 5 ВА,

полковника Шутеева 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Чижикова 12 гшад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Гейбо 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА,

полковника Чанпалова 312 нлбад, 5 ВА,

полковника Руббэ ?, 

полковника Тараненко 13 гиад, 3 гиак, 5 ВА.

----------

----------

Protiletecká obrana brání stavbu pontonového mostu .

----------

7.4.1945 v 15.50-16.55 hod. sovětští stíhači od 31 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА z polního letiště Košúty během patrolování mezi obcemi Děvín a Lamač spatřili šest Fw 190. Ty se po spatření sovětských stíhaček rozutekly. Přehled bojové činnosti pluku.

----------

8.4.1945 v 9.50-10-55 hod. sovětští stíhači od 31 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА z polního letiště Košúty  během patrolování nad řekou Moravou mezi obcemi Děvín a Děvínská Nová Ves sestřelili dva Fw 190. Letouny dopadly v Rakousku. Přehled bojové činnosti pluku.

8.4.1945 v 12.00-13.00 hod. sovětští stíhači od 31 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА z polního letiště Košúty  během patrolování nad řekou Moravou mezi obcemi Děvín a Děvínská Nová Ves sestřelili tři Fw 190. Letouny dopadly v Rakousku. Přehled bojové činnosti pluku.

----------

9.4.1945 v 17.15 -18.20 hod. dva Jak-9 a dva nové Jak-9U od 73 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА z polního letiště Velký Diosek, které patrolovaly v prostoru Děvín - Orth an der Donau - Markgrafneusiedl zahlédly 3 devítky Fw 190 s přikrytím čtyř Bf 109. Sověti sestřelili tři Fw 190 a jednoho Bf 109, poškodili jednoho Bf 109. Přehled bojové činnosti pluku. , , .

----------

Od 10.4.1945 fungovalo na území Slovenska Velitelství Východní oblasti, v jehož rámci byla dnem 10.5.1945 zřízena letecká skupina vedená přednostou mjr. let. Pavlem Dargovem.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

20.4.1945 se z Győru přesunul průzkumný 511 орап, 5 ВА. Přehled bojové činnosti.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.5.1945 Přehled bojové činnosti za květen 1945.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

За отличие в боях при овладении городом Братислава 150-му гвардейскому Краснознамённому истребительному авиационному полку 7 мая 1945 года присвоено почетное наименование «Братиславский». (150 гиап, 13 гиад, 3 гиак, 5 ВА).

----------

8.5.1945 bitevní Il-2 s posádkou gardový mládšij lejtěnant Poljanskij a gardový seržant Lodjakov od 188 гшап, 12 гшад, 3 гшак, 5 ВА z polního letiště Seyring se po druhém náletu skupiny 8 bitevních Il-2, velitele gardového staršího lejtěnanta Osipenka, odtrhl od skupiny a přistál ve Vajnorech. Poté se vrátil domů. Журнал боевых действий 12 гв. шад. , .

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

----------

helo9859.jpg (237632 bytes) Personál 1. eskadrily, 511 орап, 5 ВА před průzkumným letounem Pe-2. Летный и технический персонал 1-й эскадрильи 511-го Ясского отдельного авиационного разведывательного полка в Чехословакии у самолета-разведчика Пе-2.

hel270.jpg (280172 bytes)

----------

K 10.5.1945 rozmístění útvarů 5 ВА.

511 орап, 5 ВА.

Velitel 511 орап кп пп Берман Семен Давидович a náčelník štábu нш пп Халюк Роман Алексеевич.

Od 10.4.1945 fungovalo na území Slovenska Velitelství Východní oblasti, v jehož rámci byla dnem 10.5.1945 zřízena letecká skupina vedená přednostou mjr. let. Pavlem Dargovem.

10.5.1945 na palubě Douglasu C-47-15-DK "012" kpt. Karatkova asi od 95 трап, 5 ВА odletěla do Prahy-Kbel v doprovodu sovětského velvyslance Valerije A. Zoryna a velitele 2. ukrajinského frontu Маршал Советского Союза Малиновский, Родион Яковлевич Maršála Sovětského svazu Rodiona Jakovleviče Malinovského československá vláda Národní jednoty Čechů a Slováků v čele s předsedou Zdeňkem Fierlingerem, agentem sovětské tajné služby NKVD.

----------

----------

----------

----------

----------

V ilegální organizaci Táborité (velitel J. Hojdar) byl od 13.11.1943 stíhací pilot Antip Jakovlevič Ponomarjov. (Dne 16.1.1942 byl sestřelen flakem a zajat. Dne 26.10.1943 utekl ze zajateckého tábora u Norimberka.) Od 15.5 do 25.12.1945 byl v rapatriačním táboře v Bratislavě. 26 октября 1943 г. Антип Яковлевич Пономарёв находясь в концлагере г. Нюрнберг совершил побег, примкнул к чехословацкой партизанской бригаде. 13.11.1943-15.05.1945 - партизан Партизанской бригады «Таборета» Чехословакия. В партизанском отряде в районе г. Табор, Поцов, Пельжинов, Иглава, Брно. 15.05.1945-25.12.1945 - репатриационный лагерь г. Братислава, проходил государственную проверку 32 сп 12 сд.  Zdroj.

----------

----------

Приказом Верховного Главнокомандования ВГК № 083 от 17.05.1945 г. «…За отличные боевые действия при овладении городом Братислава…» 130-му гвардейскому Краснознаменному штурмовому авиационному полку присвоено почётное наименование «Братиславский» (130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА)

Velitel 130 гв. шап Ил-2 кп гв.пп Гребень Макар Зиновьевич hel210.jpg (18770 bytes) a náčelník štábu нш гв.м Барков Михаил Георгиевич.

Zničený hangár ve Vajnorech. Letoun MiMi 2 SŠ to nepřežil. Gonzo.

1.6.1945 byli ustanoveni velitelé letišť na Slovensku. Letiště Kamenica nad Cirochou, Košice, Malacky, Mokraď, Nitra, Piešťany, Poprad, Prešov, Spišská Nová Ves, Trenč. Biskupice, Tri Duby, Vajnory, Žilina.

8.6.1945 byl vydán výnos čj. 8016/let.taj. 4, jímž byl určen do funkce velitele Letecké oblasti 4 v Bratislavě dnem 1.7.1945 pplk. gšt. Jozef Tóth.  Byly mu podřízeny pozemní útvary letectva.

V júni 1945 vzniká prípravný výbor pre znovu založenie Slovenského národného aeroklubu, predsedom ktorého sa stal Ferdinand Trebichavský. Podnetom pre založenie SNA bolo obnovenie činnosti pobočiek v Banskej Bystrici, Bratislave-Vajnoroch, Trenčíne, Trnave, Nitre a na Straníku pri Žiline.

Skupina plachtárov so súhlasom nadriadených orgánov sťahovala korystné vetrone zo Spitzerbergu v Rakúsku a po ich oprave zahájila výcvik na svahoch Dúbravky.

Júl 1945 - sovietske kuriérne lietadlo Polikarpov Po-2 nad obcou Račišdorf (Rača), posádka 3 letci, príslušníci sovietskej kuriérnej letky v Bratislave. Po-2 viezol ribízle na zadnom sedadle a 2 letcov, ktorí stáli na krídle a držali sa vzpier, preťažený stroj havaroval pri obci Himligarka.

7.8.1945 Po-2 Kukuruznik, jako dar od Rudé armády, byl přidělen Velitelství letecké oblasti 4 na letiště Vajnory. Ten byl vyroben v roce 1943 jako typ U-2LNB (lehký noční bombardér) výr. č. draku 5868.

V auguste 1945 je založený a ustanovený Slovenský národný aeroklub v Bratislave v hoteli Carlton. SNA mal tri odbory – motorový, bezmotorový a aeromodelársky a jeho prvým predsedom sa stal Kornel Filo.

1.9.1945 zahájila Letecká dopravní skupina pravidelnou vnitrostátní dopravu na linkách Praha - Bratislava, a Bratislava - Sliač - Košice.

K 28.10.1945 vzniklo nové Velitelství letectva 4. oblasti v Bratislavě. Velitelství letecké oblasti 4 se přejmenovalo na Velitelství leteckého týlu 4. oblasti v Bratislavě

29.10.1945 sa Tiso vrátil na Slovensko s rukami v putách. Letoun Ju 52 s označením "2" či OK-JUB od Letecké dopravní skupiny z Ruzyně helo9820.jpg (50299 bytes), . Zdroj.

Kdy Sověti odletěli?


K 2.1.1946 se Velitelství leteckého týlu 4. oblasti přejmenovalo na Velitelství leteckých základen 4. oblasti v Bratislavě.

K 1.3.1946 byl Kukuruznik předán do LZ Trenčín.

15.3.1946 ČSA zahájily pravidelnou leteckou dopravu na vnitrostátní lince: Praha - Brno - Bratislava - Zvolen - Košice.

3.5.1946 lietadlo Aero C-3.323, posádka pilot por. let. J. Jakab, rtm. let. M. Jankovič, príslušníci V LZ 4. O, pristátie so zatvoreným podvozkom, poškodenie vrtule, spodok trupu a kryty motorov, stroj opravený.

Nástup výsadkárov v rámci osláv 2. výročia SNP.   D-7 "D-?" od Leteckého dopravního pluku ve Kbelích.

Od 1.10.1946 Letecká hlídka Letectva Sboru národní bezpečnosti. Zástupce velitele František Hanovec.

V říjnu 1946 se při Poverenictve dopravy vytvořil letecký odbor, z kterého později vznikla Letka Poverenictva dopravy. Piloti Ján Gerthofer, Jozef Jakab. Zdroj.

20.10.1946 ustanovující valná hromada A RČS v Obecním domě v Praze. Celostátní aeroklub sdružil Český národní aeroklub, Moravskoslezský aeroklub a Slovenský národný aeroklub.

Zřízena Letištní správa Vajnory (Bratislava-Dvorník).

Od 15.12.1946 zřízen LP 44.

15.12.1946 bylo nařízeno postavení 1. letky. Výzbroj letky měly tvořit letouny C-5 vybavené radiostanicemi, a do 15.1.1947 měla být schopna mírové činnosti.


Vývoj parašutismu začíná tentokrát na Slovensku. Tam byl zaznamenán silný rozvoj letectví, byly zřízeny mnohé aerokluby a 1.7.1947 byl zřízen Parašutistický odbor Slovenského národního aeroklubu. Parašutismus vzbudil velikou pozornost. Bylo ukazováno na veliké, perspektivy tohoto sportu, ovšem jeho zakladatelé před sebou viděli daleko jinačí perspektivy, než jen sportovní. Peněžní výsledky dokazují, že jejich úvahy byly zcela reálné. Bylo použito značné reklamy, aby bylo dosaženo co největšího zisku a bylo také přikročeno ke zřízení ústředí, zvláštních škol a k velkorysému technickému vybavení. 

V červenci 1947 František Cyprich a František Hanovec byli přiděleny k Letecké hlídce v Košicích.

K 1.8.1947 Velitelství letectva 4. oblasti se přejmenovalo na Velitelství IV. leteckého sboru v Bratislavě.

K 1.8.1947 se Velitelství leteckých základen 4. oblasti přejmenovalo na Velitelství III. leteckého okruhu v Bratislavě.

Od srpna 1947 Ján Hergott dopravní pilot u firmy Chemické závody Dynamit Nobel, národný podnik v Bratislave až do roku 1951.

První seskoky po skončení války se uskutečnily 23.8.1947. Skákalo se z letounů DC-3 na padácích RZ-20 při rychlosti letounu 160 km/hod bez použití záložních padáků z výšky 350 m. Téhož roku byl založen Svaz brannosti, který pořádal pozemní výcvik, k seskokům však nedošlo

Rok 1947 Vajnory. V pozadí DC-3 OK- VDZ. Zľava: Vašečka, pripravení k zoskoku Vaculík, Pastoriová, Štubňová, Pastucha, Janotík, Fukes, Čechová a vysadzovač Ilavský.

K 1.10.1947 z Nitry do Bratislavy byla přemístěna Rota velkých kulometů proti letadlům 9.

10.10.1947 se zabil npor. let. Václav Truhlář v letounu S-89 "SL 635" "LS-8" od 1. letky Leteckého pluku 8 v Brně. Během nočního letu z Bratislavy do Brna narazil do kopce u obce Načeratice (okres Znojmo). Letecká badatelna.

K 13.11.1947 v Bratislavě zřízena Povětrnostní ústředna III (PÚ III/PÚS III) VÚ 8903 pro Slovensko. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Vajnory, Malacky, Piešťany, Trenčín, Žilina, Poprad, Prešov, Košice, Tri Duby, Spišská Nová Ves, Telgárt, Nitra, Malé Bielice, Kamenica nad Cirochou, Hlboké, Lešť. MAPA.

Od 12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny. Do kdy? 

13.12.1947 v mlze v Chřibech u obce Osvětimany (okres Uherské Hradiště) zřícení letounu C-2.32. Škpt. Bičanovský  a npor. Ján Goč zahynuli. Letecká badatelna.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl LP 44 udělen čestný název "Gen. M. R. Štefánika".

21.3.1948 Ján Ambruš a náčelník hasičského sboru v Praze uletěli s lehkým letadlem na letiště Schwechat v Rakousku. Úlety českých, slovenských a rusínských letců.

František Hanovec od Bezpečnostního letectva donutil k přistání DC-3 v Bratislavě, toto letadlo startovalo z Trenčína a cestující chtěli donutit posádku k úletu do amerického pásma v Rakousku. Kdy? Úlety českých, slovenských a rusínských letců.

Do konce března 1948 v souvislosti s rámcováním velitelství IV. LS, přešel LP 44 do podřízenosti velitelství 4. ld a zároveň obdržel rozkaz k přesunu na letiště Piešťany.

26.4.1948 bylo Velitelství IV. leteckého sboru v Bratislavě rámcováno.

Vo Vajnoroch bolo v rokoch 1948-1950 až 7  lietadiel Sokol M 1C, resp. M 1D,  ktorých  letové cesty s majiteľmi a ich obchodnými priateľmi často smerovali do Prahy. Boli to  napríklad tieto lietadlá OK-DKE (Technokov Bratislava), OK-DIJ (Štátne lesy Bratislava), OK-DIL (Celulózové závody Bratislava), OK-DHX (Lučobné a farmaceutické závody Bratislava), OK-CIG (Dynamit Nobel Bratislava), OK-CIO ( Dr. Křiž), OK-DHC (SSM Bratislava).


Od 28.2.1949 měla Letištní správa Vajnory (Bratislava-Dvorník) krycí číslo VÚ 5452.

20.6.1949 nehoda letounu B-31 výr. č. 12 465 "MW-7" od LP 30 "Ostravský" z Trenčína. Letecká badatelna.

K 1.10.1949 byla Rota velkých kulometů proti letadlům 9 přejmenována na Rota kulometů proti letadlům 9.

K 1.10.1949 PÚ III dostala nové krycí číslo VÚ 2379.

Od 1.10.1949 měla Letištní správa Vajnory (Bratislava-Dvorník) nové krycí číslo VÚ 2053. Její letouny byly označovány písmeny BB.


V dňoch 20.3. - 30.3.1950 prebiehal na Štátnom civilnom letišti Dvorník (Vajnory) kurz učiteľov bezmotorového lietania. Bol to prvý kurz svojho druhu po obrodení SNA. Noví učitelia - plachtári, v kurze nadobudli popri vedomostiach moderného inštruovania i vedomosti politické. Gonzo.

24.3.1950 úlet Dakoty OK-WDS ČSA do Erdingu. Podrobnosti. Úlety českých a slovenských pilotů.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS III v Bratislavě ve složení: Povětrnostní družstva: Trenčín, Zvolen, Mokraď, Košice. Povětrnostní stanice letectva: Nitra, Dvorník (Vajnory), Švermovo, Poprad, Križná (kde to je?). Povětrnostní stanice dělostřelectva: Lešť, Kamenica nad Cirochou, Elbská (kde to je?). Povětrnostní hlídky letectva: Žilina, Malé Bielice, Spišská Nová Ves, Prešov. Vyhlášková kancelář: Malacky, Piešťany. MAPA.

1.5.1950 se PÚS III přemístila do Zvolena.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Ortofotomapa z roku 1950 a 2010

K 1.11.1950 Rota kulometů proti letadlům 9 zanikla.

K 25.11.1950 se V III. LO přemístilo do Piešťan.

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.


K 15.1.1951 byla Letištní správa Vajnory (Bratislava-Dvorník) přejmenována na 16. letištní správu Dvorník.

Aeroklub priem. záv. Bratislava. hel981.jpg (115845 bytes)


Provoz na Dúbravke do roku 1952.

V ČSR byla po roce 1956 v provozu civilní gonia na letištích Praha-Ruzyně (OKL), Olomouc-Holice (OKO), Brno-Černovice (OKB), Holešov (OKA), Ostrava-Hrabůvka (OKM), Bratislava-Vajnory (OKR), Piešťany (OKP), Tatry (OKT), Sliač (OKS), Košice (OKD).