Cheb Eger Егер

Stálé vojenské letiště Cheb

Dolní Dvory Unterschön

MAPA.

18.03.2024

od listopadu 1916

První chebské letiště vzniklo již v létech 1916-1917. Vybudovalo jej město Cheb na svých pozemcích na základě zájmu rakousko-uherské armády a jejího K.u.k. Luftflotte. Projektem a realizací byl pověřen chebský radní, architekt a stavitel Pascher.

1.5.1917 vznikl K.u.k. Fliegerersatzkompagnie Nr. 16 (Flek 16) .

Od 3.5.1917 byl velitelem Flek 16 Hptm. Fp. Alfred Eccher ab Echo Edler von Marienberg.

Specializací byl dokončovací a kondiční pilotní výcvik. Zároveň sloužila jako záložní a doplňovací středisko pilotů pro bojové Fliegerkompanie.

Od 4.8.1917 byl velitel Flek 16 Rittm. i. d. Res. Dr. Moritz Katona de Dercsika.

Výcvikem u jednotky mimo jiných prošli Rudolf (Karl?) Patzelt (*1893 Čechy?, + 4.5.1918 Itálie?). 

V prosinci 1917 Stabsfeldwebel Otto Förster započal pilotní výcvik, absolvoval 200 startů a přistání (prosinec- únor). Poté odjel k Flek 4.

Jednotku tvořilo v roce 1918 celkem 380 mužů. Střežením letiště byla pověřena maďarská jednotka záložníků, která původně byla určena k střežení zajateckého tábora u nově postaveného letiště. Nyní měla za úkol střežit obě místa.

Jedním z instruktorů jednotky byl feldwebel Václav Antoš, který byl jedním z prvních příslušníků československého Leteckého sboru a oddílu, který 10.11.1918 obsazoval letiště v Chebu. Zahynul odpoledne tohoto dne při zkušebním letu nad Chebem.

od konce července 1918

Od 1.5.1918 byl velitelem Flek 16 ad interim Oblt. Fp. Adolf Löschingg.

Oeffag C.II 52.27.

Od 1.10.1918 byl řádným velitelem Flek 16 Oblt. Fp. Adolf Löschingg.

Na konci války vznikl také letecký etapní park Fliegeretappenpark (Flep).(?) Info.

Na letišti byla přijímací rádiová stanice. Zdroj.

Fliegermaterialdepot IV podřízený k.u.k. Fliegerarsenalu byl v Plané (okres Tachov). Letouny Anatra z okupované ruské Oděsy, ...

,

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Válka s Němci o Sudety.

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo toto letiště jediným na celém území republiky a jediná použitelná letadla se nacházela právě zde. Kostrba proto sestavil ozbrojenou výpravu, která měla v Chebu zajistit potřebný materiál a letuschopná letadla přelétnout do Prahy. V Chebu však byla vyhlášena samosprávná provincie Deutschböhmen a proto byla v listopadu 1918 podniknuta slavná výprava setníka Rošického, která letiště obsadila a získala tak nové republice její první vojenská letadla.

5.11.1918 provedli šikovatel Antoš, četař Staněk a des. Malý průzkum letiště.

9.11.1918 tak vyrazila výprava, ve které bylo jedenáct pilotů (Klement Adamec, Václav Antoš † 10.11.1918, Václav Bahník, Karel Mašek, Václav Belza, Antonín Bělohlávek, Vladislav Goldschmied, Vladimír Lepař † 25.11.1919, Josef Malý, Břetislav Pliške, Rudolf Polanecký † 27.8.1922), několik mechaniků, jednotka námořníků pod velením nadporučíka Rittera a jedna kulometná četa. Velení nad úderným oddílem měl setník Jaroslav Rošický, letecký personál vedl setník Klement Adamec. V Plzni výpravu doplnila ještě četa 35. pluku a pak na nákladních automobilech vyrazila k Chebu. V dopoledních hodinách bylo letiště bez větších problémů obsazeno, přičemž ještě stihli zabránit Oblt. Krausi a Fv. Schimmergerovi v odletu s jedinými dvěma letuschopnými stroji (Hansa-Brandenburg a Oeffag) do Německa. Po prozkoumání letiště bylo zjištěno, že co mohlo, tak bylo místními zcela rozkradeno.

Brzy ovšem dorazila z města delegace, vedená radním a zástupcem chebského národního výboru dr. Bernardinem, který důrazně protestoval proti vstupu československých jednotek na půdu Deutschböhmen a proti zabavování majetku.

, Hansa-Brandenburg B.I .

10.11.1918 při historicky prvním vzletu čs. letců na stroji Oeffag C.II 52.78 došlo k první letecké nehodě, když pilot Václav Antoš se při předvádění nad Chebem se zřítil po nezvládnuté akrobacii za chebským nádražím. Zraněný Antoš zemřel po převozu do nemocnice a zraněný pozorovatel četař Francl z nemocnice utekl, protože se bál pomsty od místních Němců.

S druhým letuschopným letounem odstartoval Klement Adamec a letiště v Praze-Strašnicích dosáhl až za šera.

11.11.1918 odstartovalo dalších pět letadel směrem na Plzeň. Rudolf Polanecký přistál v Plzni a poté doletěl do Prahy. 

Vladimír Lepař (cestující Jaroslav Maschulak) s letounem Hansa-Brandenburg B.I (Fd) přistáli v Plzni a poté odletěli do Prahy. 

Vladislav Goldschmied s letounem Hansa-Brandenburg B I (Fd) číslo 176.95 přistál v Plzni a pro poruchu motoru zůstal v Plzni.

Četař Václav Belza si spletl směr a přistál s letounem Hansa-Brandenburg B.I v Bavorsku. Tam byl stroj zabaven a četař Belza byl do Čech poslán pěšky. Kdy?

Antonín Bělohlávek přistál u Žebráku. Kdy?

12.11.1918 do Plzně přiletěli Břetislav Plischke (cestující Zdenko Jiroušek) s letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.53. Poté odletěli do Prahy a přistáli na Císařské louce. 

12.11.1918 Josef Malý přistál nad Židovskými hřbitovy v Praze, kde se zeptal místních kluků kde je letiště ve Strašnicích.

Václav Bahník doletěl kam? Kdy?

Karel Mašek doletěl kam? Kdy?

Celkem bylo přepraveno devět kusů. 

Setník Rošický v Chebu sestavil vlakovou soupravu o třiceti vagónech, na kterou naložil na 13 celých letounů, mnoho leteckých motorů, sudů s benzínem a mazivy a dalšími leteckými součástkami. Celý ešalon vyrazil do Prahy ráno 13.11.1918 a na Hlavní nádraží dojel bez nehody v poledne. (33 letadel neschopných letu se 100 sudy oleje, 120 sudy benzínu, 30 motorů a vlastně celým vybavením skladiště posláno po železnici.)

Do 22.11.1918 byl řádným velitelem Flep 16 Oblt. Fp. Adolf Löschingg.

od 27.11.1918 do 1919.

16.12.1918 čs. vojsko obsadilo Cheb.

Jediné zachované letiště po rakousko-uherském letectvu na čs. území bylo v Chebu. Celkově bylo letiště poměrně dobře vybaveno. Mělo plochu 1 000 x 1 000 metrů, na níž se nalézalo osm menších ocelových hangárů, jeden velký dílenský ze železobetonu a dvě ubytovací budovy, pod zemí se nacházely benzinové cisterny.

V prosinci 1918 vznikla Letecká setnina Cheb s velitelem npor. Soukupem.

8.1.1919 vyrazil pracovní oddíl o síle 20 mužů z Letecké setniny Plzeň na letiště v Chebu, aby tam demontoval celkem 9 hangárů. Čtyři hangáry se přesunuly do Kbel.

Od února 1919 pražský vysílač na Petříně vysílal  v 9.20 hod, v 15.45 hod. a ve 20.30 hod. GMT do mezinárodní výměny zprávy od Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) z letišť Cheb, Kbely, Česká Třebová a Stará Ďala. Letecké setniny dostávaly aktuální povětrnostní zprávy, přehledy počasí a všeobecné předpovědi počasí. Podrobnosti.

V březnu 1919 byla povětrnostní stanice obsazena (německý personál sabotoval práci) pětičlenným oddílem pod velením praporčíka Ing. agr. Jana Urbana.

17.3.1919 bylo zřízeno výnosem MNO vedení Samostatného oddílu Plzeň, kterému bylo nařízeno, aby veškerý personál a materiál byl převezen na letiště Cheb. Úkolem tohoto oddílu byla ochrana kasáren a hangárů na letišti.

od 1919 do 27.12.1921.

V roce 1919 Samostatný letecký oddíl.(?)

DFW B.I., Anatra DS Anasal, Albatros B.I.

8.9.1919 z Kbel se přesunula Letecká setnina Voi-4. Velitel npor. Václav Kahovec. Ve výzbroji měla letouny Voisin XBn.2.

Od září 1919 byl Jindřich Maršálek jmenován velitelem Pozorovatelské školy.

4.10.1919 zahynuli pilot rtm. František Netolička a pozorovatel npor. Ferdinand Soukup v letounu Voisin 10 Bn2, č. 3982. Při shozu kytice do města zachytili o střechu nemocnice a spadli do ulice za soudem. Letecká badatelna.

31.10.1919 se Letecká setnina Voi-4 přejmenovala na Letecká setnina 4.

V prosinci 1919 měl útvar Letecké školy ve výzbroji osm letounů Hansa-Brandenburg C.I a jeden letoun SPAD S.VII.

K 14.1.1920 Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) se transformovala do vojenského odboru Státního ústavu meteorologického SÚM. Podřízena Letecká povětrnostní stanice Cheb, Povětrnostní stanice Česká Třebová a Povětrnostní stanice Stará Ďala.

24.2.1920 se zabil letmistr Gustav Švára na stroji SPAD S.VII. Havárie při loopingu.

22.4.1920 tvrdé přistání bitevního letounu LVG C.VI zbaveného výzbroje s posádkou rtm. Najmana a pozorovatele čet. Kotsche.

1.5.1920 vznikla Letecká setnina 8.

18.5.1920 se zabil letmistr Josef Puchold na stroji Rumpler C.VII. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti.

31.5.1920 se Letecká setnina 4 přesunula do Nitry.

V červnu 1920 se Letecká setnina 8 přemístila do Kbel.

V červenci 1920 došlo ke sloučení všech dosavadních škol a kurzů a bylo vytvořeno Velitelství československých leteckých škol. Základem pro jeho vytvoření se stala řada škol a kurzů, vznikajících již od roku 1919 v Praze a postupně přemísťovaných do Chebu. Součástí základny byla i meteorologická služba, posádková nemocnice, záchranná služba a radiostanice. Velitelem byl od července 1920 do 6.8.1920 ruský legionář Eduard Koudelka. Současně byl zahájen výcvik kurzu pozorovatelů. 

Od 6.8.1920 do 3.2.1921 funkci velitele převzal mjr. francouzské armády Jean Personne, příslušník Francouzské vojenské mise v ČSR. Mjr. Eduard Koudelka měl na starosti řízení praktického výcviku.

V srpnu 1920 došlo ke změně názvu Letecké školy na Ředitelství leteckých škol.

Od 1.9.1920 se používal název Ústřední škola pro vzduchoplavectvo, platil vlastně jen po dobu existence Pilotní školy v Praze a byl poplatný skutečnosti, že mnoho přeškolení na různé typy letadel bylo prováděno mimo letecké školy. Školní letecká rota.

Po dokončení různých potřebných přeškolení u leteckých setnin a po přemístění pražské školy do Chebu v druhé polovině roku 1920 se ustálil název Čs. vzduchoplavecké učiliště, který přetrval až do 24.10.1923.

Od konce září 1920 dodávky letounů Salmson SAL. 2 A.2. Sloužily u Pokračovací školy. Jeden kus byl přidělený Mechanické škole.

Z Olomouce přiletěl letoun Salmson SAL. 2A.2 N°.4574 .

Po opravě v Hlavních leteckých dílnách (HLD) byl jediný československý Fokker D.VII zalétán setníkem Adamcem a začátkem října 1920 jej přelétl pilot Karel Dovolil do Chebu.

22.10.1920 z Olomouce posádka letm. František Najman a kpt. Vladislav Květoň přelétla letoun Salmson SAL. 2A.2 N°.4536.

Od roku 1920 Letecké dílny 5.

Odbočka plukovního parku LP 1.

Pro rok 1921 počítal státní rozpočet pro potřeby civilního letectví s částkou 6 850 000 Kč. Z toho bylo 2 070 000 určeno na výstavbu letišť v Praze, Chebu, Bratislavě a Košicích, 380 000 Kč na provozní výdaje letišť. Historie.

VELITELSTVÍ
Personální a výcvik. agenda
Technická agenda
Školní útvary – pilotní školy
Pilotní škola - základní
Pilotní škola - pokračovací
Pilotní škola - stíhací

Škola let. mechaniků
Kurz radiomechaniků
Škola let. pozorovatelů a kurzy specialistů
Pozorovatelská škola
Kurz let. zbrojířů
Kurz. let. fotografů
Kurz meteorologů

Salmson SAL. 2 A.2 "bílá 4" . Kdy?

24.1.1921 Augustin Charvát opět přelétl Fokker D.VII k HLD v Praze, kde jeho motor prošel celkovou revizí.

V lednu 1921 převzal kpt. Vilém Stanovský řízení praktického výcviku u Čs. ústřední školy pro vzduchoplavectvo. Jindřich Maršálek byl jmenován velitelem Pokračovací letecké školy.

28.1.1921 poškození letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4505 při přistání. zachycení kolem o mez. Pilot Karel Mika.

1.2.1921 bylo k dispozici 7 letounů Salmson SAL. 2 A.2.

8.3.1921 se zabili letmistr Emanuel Petrovič a npor. Josef Řepka na stroji Salmson SAL. 2A.2 N°.4481. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti ve strmém stoupání.

25.3.1921 bylo k dispozici 7 letounů Salmson SAL. 2 A.2.

2.4.1921 při školním výškovém letu letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4574 ztráta orientace posádky Josef Topič a npor. Ladislav Budín s nouzovým přistáním u obce Marktredwitz v Bavorsku. Letoun těžce poškozen.

27.4.1921 nehoda při přistání letounu Salmson SAL. 2 A. 2 N°.4505. Letoun vjel do brázdy. Pilot letm. Josef Šafařík.

Hansa-Brandenburg C.I v létě 1921.

SPAD I v. č. 11498.

Bréguet XIV A2. Kdy?

10.8.1921 byly k dispozici 4 letouny Salmson SAL. 2 A. 2.

Po záletu 7.9.1921 převzal Fokker D.VII pro letecké učiliště A. Charvát. Samotný přelet do Chebu provedl pilot Procházka 27.9.1921.

Fokker D.VII a pilotní žák svob. Lipovský a mechanici Hassman a Tintěra.

27.9.1921 u obce Unterschön Dolní Dvory nouzové přistání letounu Salmson SAL. 2 A. 2 N°.4591 pro vibrace motoru. Pilot letm. Vojtěch Svozil.

6.10.1921 byly k dispozici 3 letouny Salmson SAL. 2 A. 2.

18.10.1921 při přeletu do Prahy byl letoun Fokker D.VII těžce poškozen při nouzovém přistání pilota Procházky v Praze-Bohnicích po vysazení motoru.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Odstěhování letecké školy z Chebu bylo nutné z důvodu častých případů přeletů československých letadel přes státní hranici s Německem. Díky tomu hledalo Ministerstvo národní obrany vhodné místo pro přesunutí školy hlouběji do vnitrozemí. Mezi vhodná města patřila především Olomouc a Prostějov. Již 5.1.1922 se sešli zástupci letecké školy v Chebu a Městské rady Prostějova. Prostory se ukázaly jako vyhovující a zástupci letecké školy se vyjádřili, že budou umístění školy v Prostějově podporovat.

Od 4.2.1922 velitelem byl ustanoven kpt. let. Vilém Stanovský, s pobočníkem kpt. let. A. Vicherkem. Nebo až v listopadu 1922?

V březnu 1922 Jindřich Maršálek odešel do Olomouce.

K 1.3.1922 následovala změna názvu na Učiliště pro vzduchoplavectvo nebo Čs. učiliště pro vzduchoplavectvo nebo Čs. vzduchoplavecké učiliště.

3.3.1922 František Najman s por. Karlem Borisem Dragounem po vysazení motoru letounu LVG C.VI No 3981/18 nouzově přistáli do zoraného pole. Letoun se převrátil.

11.5.1922 František Najman a důst. čekatel Bruno Kotsch s letounem LVG C.VI No 3978/18 byli při vzletu sraženi stranovým větrem.

20.5.1922 vysazení motoru před přistáním letounu Salmson SAL. 2A.2 N°.4591. Píst prorazil válec motoru. Motor odepsán. Posádka rtm. František Najman a npor. Josef Hamšík.

16.6.1922 František Najman a svob. Pekárek s letounem LVG C.VI No 3978/18 urazili podvozek.

Jindřich Kostrba v roce 1922 se vrátil k letectvu – stal se velitelem hospodářské správy, a později byl nucen znovu absolvovat letecký výcvik, aby se mohl vrátit k aktivnímu létání.

9.7.1922 se zabil voj. Karel Peterka na stroji Hansa-Brandenburg B.I. Porucha křídla.

9.7.1922 nehoda L.F.G. Rolland D.VIb. Pilot rt. Antonín Machovec přežil.

27.7.1922 rtm. Josef Sedlář při nácviku spirál  pro závadu na motoru nouzově přistál s letounem Salmson SAL. 2A.2 N°.4536 u obce Unterschön Dolní Dvory.

Ve dnech 20.-21.8.1922 proběhla porada vzduchoplaveckého a právního odboru MNO, na kterém bylo rozhodnuto používat místo názvu vzduchoplavecký a letecký – jen název letecký.

27.8.1922 letecký den v Plzni za účasti 9 letadel reprezentujících všechny fáze výcviku. S letounem Salmson SAL. 2A.2 N°.4596 letěl učitel létání rtm. František Najman.

V listopadu 1922 se po odchodu francouzského velícího důstojníka stal velitelem školy kpt. let. Vilém Stanovský. Nebo už od 4.2.1922?

K 23.11.1923 (se změnou letecké terminologie) přejmenování na Učiliště pro letectvo.

Od 1.2.1923 Školní letecká rota.

Od února 1923 do srpna 1928 byl velitelem Učiliště pro letectvo plk. Bedřich Starý.

27.4.1923 poškození letounu Salmson SAL. 2A.2 N°.4596 při přistání. Náraz koly na mez. Pilotní žák Antonín Hampl.

22.6.1922 prodala společnost Falco Ministerstvu národní obrany svůj jediný předváděcí Albatros D.II (Oef) 53.05 s motorem Austro-Daimler v. č. 18011. Po celkové opravě v HLD Olomouc během roku 1923 dostal stroj nové čs. označení D.II-1 (respektive D2-1). Dne 31.5.1923 byl po opravě zalétnut a 31.7.1923 byl potom přelétnut a přidělen leteckému učilišti v Chebu, kde aktivně sloužil až do léta 1924.

Ministr Dr. Kramář na letišti v Chebu. Zdroj. Kdy?

4.7.1923 npor. Artur Žák zahynul na stíhací Avii B 3.6.

Odvoz rakve na nádraží. Trup letounu SAL jako katafalk .

V srpnu 1923 přiletěl prototyp anglického stroje typu Vickers Vulcan.

10.8.1923 letoun Salmson SAL. 2A.2 N°.4505 přistál krátký do pole a převrátil se na hlavu. Letoun zrušen. Voj. Bedřich Polášek.

1.9.1923 rtm. v záloze Max Auders s letounem Ae-10.34 od Učiliště pro letectvo dezertoval do Saska.  Přistál u Lobenstein. Při demontáži tamními úřady bylo létadlo značně poškozeno. Úlety a únosy.

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video od 22.30 min záznamu. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota 5, 8, 31 a košická Letecká rota 7. Letecký personál Učiliště pro letectvo byl přidělen ke straně červené

15.9.1924 byl výnosem MNO 17803/let 24 zrušen.

28.9.1923 pilot Rudolf Jambor zalétal Nieuport 3598 po celkové opravě v HLD Olomouc. Poté přeletěl do Chebu a byl přidělen pilotní škole jedno a dvousedadlové. Dne 19.2.1925 byl drak zrušen.

V listopadu 1923 škpt. let. Vilém Stanovský odešel do Vajnor.

13.11.1923 byl škpt. let. Bedřich Starý ustanoven velitelem LU.

20.12.1923 u Třtic (okres Rakovník) nouzové přistání pro závadu motoru letounu Salmson SAL. 2A.2 N°.4446 (od které jednotky?), který byl předán do Chebu. Posádka npor. František Křečan a por. Ivan B. Kňažikovský.

V roce 1924 změnilo chebské letiště majitele. Až dosud jím bylo město Cheb, které ho státu, respektive ministerstvu obrany pronajímalo. Protože ale sloužilo převážně armádě, bylo rozhodnuto o jeho vyvlastnění.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky a nový název Letecké učiliště .

10.2.1924 škpt. gšt. Karel Janoušek (narozen 30.10.1893) nastoupil službu jako učitel všeobecné taktiky a současně si udělal pilotní výcvik.

15.2.1924 pro poruchu motoru letounu Letov Š 2.38 přistál do oranice. Testované lyže, vyrobené firmou firmou Aero pro letouny Letov Š 2 a Salmson SAL. 2 A2, praskly.

19.2.1924 rtm. František Najman na stroji Salmson SAL. 2 A2 N°.4596 se zřítil na chebské nádraží. Letectví 1924, str. 32. Letecká badatelna.

1.4.1924 v rámci učiliště otevřena Škola pro odborný dorost letectva (ŠLD), která cvičila poddůstojníky čsl. letectva (chlapce ve věku od 17 - 20 let bez maturity).

7.4.1924 se zabil svob. František Podzemný na stroji SPAD S.VII. Porucha křídla.

11.4.1924 svob. Martin Vaněk nevybral střemhlavý let s letounem AVIA BH 3.7, dopad na Ringstrasse, dnes ul. Komenského, v Chebu. L+K 24, 25/1981. Letecká badatelna.

4.5.1924 se Školní letecká rota přejmenovala na Školní letku.

7.5.1924 se zabil rtm. František Kočárek.

17.6.1924 se zabil rtm. Antonín Zábranský na stroji Hansa-Brandenburg B.I. Chyba pilotáže.

4.7.1924 u Nebanic se zabil npor. Artur Žák, porucha křídla letounu AVIA BH 3.6 při vývrtce. L+K 24, 25/1981.

11.9.1924 se zabil des. Václav Honz na letounu Avia BH 10.

V říjnu 1924 bylo u Letecké učiliště osm letounů AERO A 15, osm letounů AERO A 12, tři letouny AERO A 18, šest letounů AVIA BH 3, dva letouny LETOV Š 4 a čtyři letouny LETOV Š 2.

Značné množství škol a kurzů, existujících v rámci učiliště, si vynutilo jejich sloučení. 

15.11.1924 došlo k reorganizaci učiliště na dva školní letecké oddíly.

Vzniklo velitelství Leteckého školního oddílu I -  tvořilo Pilotní škola elementární a Pilotní škola pokračovací.

Vzniklo velitelství Leteckého školního oddílu II - tvořila Škola pro záložní důstojníky, Školní letka, Fotografické oddělení a kurzy. Letecký park tvořily Školní dílna a Školní sklady.

15.1.1925 byl Fokker D.VII zrušen ve Školním skladu v Chebu.

V roce 1925 pilotní žák Jan Vella havaroval s druhým prototypem Avia BH 3.01 (označeným stejně jako první) při přistání po vysazení motoru. Letoun zrušen. L+K 24, 25/1981

25.5.1925 zahájen vojenský rádiový provoz na letecké síti Cheb - Praha - Olomouc - Nitra. Letecký pluk 1 měl stanici KEL na vlně 720 m, Letecký pluk 2 měl stanici LM, rovněž na 720 m a Letecký pluk 3 měl stanici LA na vlně 540 m.

Od 1.6.1925 se stal velitelem Leteckého školního oddílu (kterého) kpt. Robert Ellner. 

8.6.1925 se zabili des. Oldřich Pich a por. Josef Váňa na stroji Aero A 15. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti.

Ve dnech 3.7. - 19.11.1925 absolvoval Jaroslav Lonek Pilotní školu pokračovací.

V průběhu září 1925 se odsud začaly přesouvat do Prostějova první části tohoto leteckého učiliště. Od 15.9.1925 velitel Detašované oddělení v Prostějově kpt. Robert Ellner. Jeho součástí bylo velitelství s hospodářskou a technickou správou, Pilotní škola elementární a Škola pro odborný dorost letectva, v počtu 8 důstojníků, 8 rotmistrů a 110 vojínů.

30.9.1925 se zabili žáci voj. Alois Červinka a voj. Oldřich Kvapil. Srážka ve formaci letounů Aero A 14.

Kasárna a letiště asi v roce 1926 

1.6.1926 z Chebu se Pilotní škola pokračovací přesunula do Prostějova.

Od 8.7.1926 do 15.7.1934 působil František Novák jako učitel létání.

, , od prosince 1926 do 1939.

24.1.1927 se zabil npor. Karel Manhalter v letounu Aero A 18. Vysazení motoru v prudkém stoupání po vzletu, pád na letiště.

Název Letecké učiliště zůstal v platnosti až do 30.4.1927, kdy došlo k další změně. V roce 1927 probíhalo přemisťování chebského leteckého učiliště do Prostějova (v Chebu zůstala jen Pilotní škola stíhací jako detachement prostějovského učiliště). Současně byla dočasně přemístěna do Olomouce k Leteckému pluku 2 též Škola pro výchovu důstojníků letectva v záloze, což mohlo být důvodem ke změně názvu pro dočasnou decentralizaci učiliště. Proto se na krátkou dobu objevuje název Odbočka učiliště pro letectvo, který byl používán do 30.11.1928.

1.10.1927 vznikla Letecká povětrnostní stanice 5.

V roce 1927 začínal Jaroslav Kamarýt v Pilotní školy stíhací v Chebu. Před letounem SPAD. , Jaroslav Kamarýt v kabině Spadu, stojící rtm. Triml. , Zleva Kamarýt, npor. Seidl, prap. Procházka , Kamarýt před letounem Gourdon- Lesseuvre GL- 22 .

Roku 1927 se Josef Hamšík stal velitelem Pilotní školy stíhací na letišti v Chebu (vystřídal tak další legendu čs. letectva – kapitána Josefa Kallu).

18.7.1927 cvičný letoun Letov Š 18.

Mjr. Starý se s LU v Chebu rozloučil dne 29.9.1927, neboť rozhodnutím MNO změnil posádku a nastoupil následujícího dne opět jako velitel LU v Prostějově, kde ve funkci vystřídal pplk. let. R. Holeku. Armádní představitelé z MNO znovu rozhodli, že vyučujícího letce zařadí k funkčnímu pluku, což bylo podepřeno dne 4.7.1929 povýšením do hodnosti podplukovníka.

Definitivně se LU (tj. jeho velitelství) přemístilo do Prostějova ve dnech 21. a 22.9.1927, den poté velitelství zahájilo svou činnost. Dosavadní sídlo vojenského učiliště v Chebu se tak stalo detašovanou částí, spadající pod velení v Prostějově. V Chebu zůstala Odbočka učiliště pro letectvo s Pilotní školou stíhací.

22.9.1927 zahynul npor. Jan Straka na letounu Aero A 18 od Leteckého pluku 3. Srážka letadel.

Škodovka v Plzni zkonstruovala celokovovou konstrukci padákové věže se čtyřmi ramenami a moderní brzdou, která byla postavená v Bělehradě. V roce 1927 byla postavena v Chebu.

18.5.1928 zahynul des. Josef Rambousek na letounu Avia BH 22. Nevybral vývrtku.

15.7.1928 letecký den organizovaný Místní skupinou MLL Cheb. Jaroslav Kamarýt.

20.7.1928 zahynul por. Jiří Valenta na letounu Letov Š 18. Nevybral vývrtku.

Od 15. do 20.9.1928 byl proveden přesun setnin Odbočky učiliště pro letectvo z Chebu do Prostějova a v Chebu zůstala pouze Pilotní škola stíhací a dílny.

15.9.1928 došlo ke zrušení detachementu učiliště v Chebu a učiliště se definitivně přemístilo do Prostějova; rovněž tak i škola pro důstojníky letectva z Olomouce.(?)

Nehoda desátníka Hesse na letounu Letov Š 20 "C203".

22.9.1928 z Kbel se přesunulo velitelství Třetí perutě leteckého pluku 1 .

V září 1928 z Kbel se Letka 32 přesunula do Chebu.

V září 1928 z Kbel se Letka 34 přesunula do Chebu.

V roce 1928 byl Josef Hamšík zvolen předsedou Místní skupiny MLL Cheb.

Od 1.10.1928 změna názvu na Vojenské letecké učiliště Prostějov. V Chebu zůstává Odbočka leteckého učiliště a Pilotní škola stíhací.

Pochod čs. letců Chebem 28.10.1928. V popředí akrobat František Novák.

10.7.1929 se zabil voj. žák Jaroslav Krajíček na letounu Avia BH 9. Chyba pilotáže.

1.10.1929 se Letka 34 přeznačila na Letka 31.

1.4.1930 se Letecká povětrnostní stanice 2 přejmenovala na Leteckou povětrnostní stanici 2.

16.5.1930 se zabil pil. žák Josef Klatka na stroji Avia BH 10. Nevybral vývrtku.

8.6.1930 letecký den v Karlových Varech. Z Chebu odletělo letadlo Aero A 12 Místní skupiny MLL Cheb, řízené rtm. p. p. l. Šitinou Václ. a posádkovým pozorovatelem p. jednatelem Maršálkem a mech. p. Jandou, jakož ještě dvě další letadla. Dále 7 leteckých mechaniků a deputace Místní skupiny MLL Cheb vlakem. Pět vojenských letounů provedly odpoledne o 16. hod. bombardovací nálet i lety skupinové, které působily mohutným, nezapomenutelným dojmem a odletěly přímo na letiště do Chebu.

Od 30.6.1930 letoun Hanriot HD 19 výr. č. 12 provozován v civilu jako L-BIZT, OK-IZT v Plzni. Zdroj.

23.6.1931 se lanko od kulometu zachytilo za řídící páku a letoun přešel do vývrtky na zádech, pilot des. Rudolf Černín se zachránil padákem – poprvé u nás. Letoun Letov Š.20.99 dopadl vedle letiště. V červnu roku 1931 to byl již 21. seskok z letounu pomocí padáku. Z tohoto počtu bylo 15 seskoků při Armádním leteckém dnu v Praze. 

29.8.1932 se zabil Vojtěch Pták na letounu Avia Ba 33.46 od Letky 32. Při letu ve formaci nevybral nálet a narazil do země.

Roku 1932, po absolvování velitelského kursu, opustil Josef Hamšík chebskou pilotní školu a byl ustanoven do čela velitelství stíhací Třetí perutě leteckého pluku 1 sídlící v Chebu.

28.11.1932 se zabil čet. Korecký na letounu Avia Ba 33.76 od Letky 32. Nevybral vývrtku, dopad na letišti.

19.4.1933 se zabil svob. Vladimír Bruckner na letounu Avia BH 10. Letecká nekázeň.

4.10.1933 vrazil Š 16.31 od Letky 15 po přistání do zaparkovaných Avií B 22.22 a B 22.23. Posádka čet. Jan Otevřel, npor. Robert Saltholz.

18.4.1934 se zabil pilotní žák Karel Hon na letounu Avia BH 22.20, po startu v první zatáčce pád do vývrtky, dopad za letištěm.

Květen 1934.

V červnu 1934 byla z Chebu do Prostějova přemístěna Pilotní škola stíhací.

V srpnu 1934 z Milovic se Letka 4 přesunula do Chebu.

V srpnu 1934 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 přesunulo do Hradce Králové.

V srpnu 1934 se Letka 31 přesunula do Hradce Králové.

V srpnu 1934 se Letka 32 přesunula do Hradce Králové.

1.9.1934 vznikla Letka 6.

1.7.1935 založena Četnická letecká hlídka Cheb. Velitel npor. Vladimír Svozil. Letouny Škoda D-1.18 OK-PAB a D-1.19 OK-PAB (?)., ,

Od 1.9.1935 Letecká radiotelegrafní stanice 1 (SV - Letiště Cheb). (Letecká radioelektrická stanice 1)

a další foto.

30.1.1936 přelétl letiště ve výšce 150 m třímotorový letoun I-BEZI bez povolení.

8.2.1936 přelétl letiště ve výšce 800 m třímotorový letoun I-BEZI bez povolení.

7.5.1936 se zabil por. Ludvík Lorenc na letounu Letov Š 16. Nevybral vývrtku.

22.9.1936 na výzvu čs. vojenského stíhače přistál německý cvičný letoun Fw 44 D-EPNI s pilotem Waltrem Bernhardtem z Freiburgu. V nádrži mu zůstalo 3 litry paliva. Letoun ČLH už nemusel odstartoval.

16.10.1936 přelétl letiště ve výšce 200 m rychlostí asi 350 km/h neznámý letoun.

V prosinci 1936 se Letka 6 přesunula do Milovic.

Do konce roku 1936 bylo dobudováno deset pozemních radiogoniometrických stanic na všech letištích nalétávaných dopravními společnostmi, s výjimkou letišť Košice a Ostrava. Cheb (?)

V roce 1937 npor. Vladimír Svozil v kabině a v kukle před letounem strážmistr Josef Bajer, který chodil na letiště ve svém volnu z četnické stanice v Dolních Lažanech. Přidělen sem byl ale až za rok. 

10.6.1937 armáda zapůjčila ČLH Cheb stíhací letoun Avia B.534.194 OK-PAF.

8.9.1937 chtěl omylem přistát na letišti německý letoun.

Soubor fotografií, věnování a básniček z deníku pilota Václava Legáta 20.11.1937 ? 20.3.1939.

Stálé vojenské letiště. Rozměry 1 100 x 800 m. Hangáry a skladové prostory.

1.1.1938 se Letecká povětrnostní stanice 2 přesunula do Pardubic.

1.1.1938 se Letecká radiotelegrafní stanice 1 přesunula do Chrudimi.

30.1.1938 se Letka 4 přesunula na letiště Plzně II. Na letišti zůstala stíhací B 534 OK-PAF ČLH. 

Po anšlusu Rakouska 11.3.1938 přiletěla další B.534.372 OK-PAX.

Od 11.5.1938 Letov Š.328.284 OK-PCA .

13.5.1938 se zabil Jiří Krechler na letounu Praga E 241. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti. Celkem zahynulo na chebském letišti celkem 31 letců.
Zdroj: https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/letiste_cheb20070608.html

Letiště Mariánské Lázně v létě 1938 obsadili němečtí ordneři a zajali zde letoun Fokker F.VII. Toho si všiml pilot B.534 strážmistr Josef Bajer z ČLH v Chebu. Přeletěl nad hangárem a vypálil směrem k nim šrapnelovou raketu. Po druhé raketě se ordneři rozprchli. Kroužil do té doby, než Fokker odletěl.

19.5.1938 den před mobilizací ČLH Cheb odletěla do Plzně. Později se přesunula do Karlových Var.

10.6.1938 na základě výnosu MNO čj. 35.994/Dův.-III./1 odd. 1938 bylo letiště zrušeno.

1.8.1938 , , .

V září 1938 letiště 1000 x 800 m, stupeň dokončení 100 %, 8 hangárů, ubikace, za mobilizace znehodnoceno rozoráním.

Před půlnocí 29.9.1938 čs. strážní jednotka opustila letiště.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

----------

----------

----------

3.10.1938 Hitler navštívil Cheb. Video -  v 2.40 min.záznamu nad městem průlet skupiny německých letounů.

Německá pozorovací letadla He 46 C.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová v odstoupeném území - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb, Česká Kamenice, Břeclav, Chyše, Stříbro, Dobřany, Liberec, Moravská Třebová, Studénka, Litovel, Přáslavice, Rimavská Sobota, Lučenec, Košice a Užhorod.

3.10.1938 dopoledne přiletěl Fi 156 s dvěma důstojníky, kteří letiště přebrali. Hitler navštívil Cheb. Nad městem průlet skupiny německých letounů. Video.

Německé pozorovací letadlo He 46 C. Mohlo být od Aufklärungsgruppe 15 z Goppingen, či Aufklärungsgruppe 23 z Grossenhain. MAPA.

----------

----------

5.10.1938 ze Straubingu přiletěla stíhací II./JG 135 s letouny Ar 68 a Bf 109 D. MAPA. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 135 Major Rudolf Stoltenhoff. Gruppe se přeškolovala na Bf 109 D/E.

Stíhací letoun Ar 68 , Bf 109 B-2 "KD+VH" a za ním Ar 68 .

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

15.10.1938

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

25.10.1938 odletěla II./JG 135 do Herzogenaurachu. MAPA.

----------

Od podzimu 1938 se na letišti už objevila NSFK. Žáci létali na kluzácích Schulgleiter SG 38 a poté na větroních Grunau Baby II. 

----------

Meteorologické zabezpečení Wettererkundigungstelle provozovalo jeden He 111 a W 34. Od kdy?

----------

----------

----------

Z Jeveru přiletěla I./JG 136 s He 51 a Ar 68. Kdy? MAPA. Velitel Gruppenkommandeur I./JG 136 Oberstleutnant Carl Schumacher. Na fotce již jako nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (21.7.1940).

----------

----------

1.11.1938 se přejmenovala na II./JG 333 a přeškolovala se na Bf 109 D/E.

Bf 109 D "1" , "7" , , Bf 109 E .

Skupina Bf 109 E , skupina Ju 87 .

V této době byl na inspekci chebského Fliegerhorstu velitel Luftwaffe, Generalfeldmarschall Hermann Göring. , , Bf 109 D , .

2.12.1938 přelet vzducholodi LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 (Sudetenlandfahrt). Odstartovala 2.12.1938 v 10.15 hod. z Frankfurtu přes Hammelburg – Cheb Eger – Teplice Teplitz  – Liberec Reichenberg, kde byl tou dobou Hitler – Jablonec nad Nisou Gablonz – Mikulášovice Nixdorf  – Nový Bor Haida  – Litoměřice Leitmeritz  – Regensburg – Augsburg – Pfaffenhofen – Braunau – Linz – Landau – Passau – Obernzell – Hohentisch - kde to je? (navštívila i Český Krumlov Krummau an der Moldau) – Kašperské Hory Bergreichenstein – Furth im Wald – Karlovy Vary Karlsbad  – Loket Elbogen  – Bamberk – Hammelburg a zpět do Frankfurtu, kde přistála 3.12.1938 v 17.46 hod. Velitelem byl kapitán Albert Sammt a jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4.12.1938. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno TVÉ „ANO“ VŮDCI. Byla to první plavba tohoto zeppelinu s poštou a zásilky byly na padáku shozeny na liberecké letiště. MAPA.

15.3.1939 neletové počasí.

----------

Asi 16.3.1939 se II./JG 333 přestěhovala do Plzně.

----------

17.3.1939 exhibice Luftwaffe. Stovky letounů létaly nad protektorátem.

Od 1.4.1939 škola NSFK začala v Chebu oficiálně působit jako samostatná jednotka.  

Kluzák Schulgleiter SG 38 a větroň Grunau Baby IIb "WL-VI-105" . Do Chebu se dostal i větroň Šp 2a Fortuna konstruktéra Špitálského. Na konci války byl zničen při bombardování.

Od 1.7.1939 na letišti přibyla Reichsschule für Motorflug (Říšská škola motorového létání).

stojánka s Bü 131, Go 145 a Fw 58.

FFS E A/B Plauen. Satelitní letiště Wenigenlupnitz, Windischen-Laibach, Chemnitz, Erfurt-Nord a Cheb.

Ar 96 . 

2.10.1939 se FFS E A/B Plauen přejmenovala na FFS A/B Plauen v Plauen.

13.10.1939 zažil Cheb další historickou událost, na kterou se do města sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Tento den na chebském letišti přistála slavná vzducholoď LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 ("Egerfahrt"). 

Celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem (bývalého) Československa, kde tento obr přistál.

, , , .

1.11.1939 v Chebu z NSFK a Reichsschule für Motorflug byla zformována Schule/FAR. 63. 

16.1.1940 byla FFS A/B Plauen přeznačena na FFS A/B 7.

V únoru 1940 se Schule/FAR 63 přesunula do Straubingu.

Bü 131 , Bü 181, Ar 96 . W 34 od FFS A/B 7 v zimě .

Výstavba dvou velkých železobetonových hangárů o rozměrech 70 x 30 metrů.

Vlečný letoun MS.230 z chebské školy. Kde a kdy?

16.10.1940 ve 23.47 hod. osamělý britský letoun RAF bombardoval Cheb.

14.3.1941 poškození školního letounu He 72 WNr. 1199 od Schule/FAR 32 v Pardubicích pro ztrátu orientace u Chebu. Poškození letounu 40 %.

V květnu 1942 se v čakovické továrně firmy Avia objevila naposledy B.534.187 z Chebu, s vojenský pilot provedl pět krátkých zalétávacích letů a o den později s ní odletěl.

Koncem roku 1942 byla pěvecká a výstavní hala demontována a přestěhována na chebské letiště, kde byla doplněna vytápěním a přístavbami a v rámci letecké továrny využívána jako průjezdný hangár k seřizování zalétávaných letadel. Zdroj.

30.6.1943 FFS A/B 7 byla spojena s FFS A/B 10 ve Warnemünde a přesunula se do Schweinfurtu, kde v rámci 1. Fliger-Schul-Divizion působila do konce války.

20.10.1943 byla v Chebu založena II./Erg. TG, což byla doplňující transportní skupina vyzbrojená kromě německých, také italskými a francouzskými stroji.

5./ERG. TG v polské Liegnitz Legnica měla Me 323 Gigant (v Chebu pouze občas).

6./ERG. TG měla Savoia Marchetti S.M.82, do prosince 1943 v Berlíně, od 5.3. do 12.4.1944 ve Varšavě, od 13.4. do května 1944 v rumunské Zilistea, od června do 21.7.1944 v Berlíně.

7./ERG. TG měla Ar 232 , S.M.81  (ilustrační foto) a S.M.79 . V Chebu byla od května do června 1944.

8./ERG. TG měla Lioré et Olivier LeO 451 .

K 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 17/XVII (Velitelství letiště) v Plzni s podřízeným Platzkommando Eger (letiště Cheb), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

22.7.1944 byla II./Erg. TG zrušena, kromě 6./Erg. TG která se stala 2./Erg. TGr.

Foto letiště Cheb (?) Kdy ? Popisky: A He 177, B He 111, C He 70, D Do 217, E Do 17Z, F Ju 88, G Ju 87, H Ju 52/3m, J Bf 110.

23.10.1944 od 12.45 do 13 hod. nálet bombardérů od 15th USAAF z Itálie. Primární cíl byla Plzeň. Letecké poplachy v Chebu.

Od 23.11.1944 se letiště Cheb stalo základnou pro 4 000 letců, mechaniků a pomocného personálu VVS ROA.

Od ledna 1945 Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 101/VIII (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

 V hlášeních o síle operačních útvarů Lfl. Kdo. Reich jsou u JG 2 až do 4.4.1945 použita data z 26.3.1945, protože nové údaje nedorazily. To je přinejmenším neobvyklé. Přehledy o operační způsobilosti se aktualizovaly každý den, ale Lfl. Kdo. Reich devět dní nemělo od jednotky žádné hlášení. Pravděpodobně vůbec nevědělo kde a v jakém stavu se nachází. Ještě 26.3.1945 vykazovala celá JG 2 sílu 111 strojů, z toho 56 schopných nasazení. Když přišlo 5.4.1945 čerstvé hlášení o stavu jednotky, dozvědělo se Lfl. Kdo. Reich, že JG 2 disponuje pouhými 28 Focke-Wulfy, z čehož bylo jen 20 letuschopných. O týden později klesly tyto počty na 21 strojů, z toho 10 schopných nasazení. Mezi koncem března a polovinou dubna 1945 tak přišla JG 2 o 81 % své techniky a přestala tak téměř existovat. Hlavní bojové jádro JG 2 tvořené Focke-Wulfy 190 D zaniklo již na konci března 1945 roztroušeno na letištích ve středním Německu. Střípkovité zprávy o JG 2 potvrzují přítomnost jednotky od poloviny dubna 1945 na českém území, ale nedovolují posoudit charakter a rozsah jejího fyzického působení nebo nasazení. Do Čech se dostaly patrně jen ojedinělé Fw 190 D a údaje o různých pozicích útvaru (Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary) se vztahovaly jen na ustupující pozemní personál a piloty bez letadel. V období dubna 1945 byl bez bližších podrobností v českém prostoru pohřešován z JG 2 ještě Lt. Friedrich Hochwald. Prozatím nemáme žádný zřejmý důkaz o tom, že se stroje JG 2 (v tuto dobu Fw 190 D-9 s několika Fw 190 D-13) dostaly na naše území a už vůbec se neobjevily v roli, ke které byly určeny - ke krytí vzlétajících a přistávajících tryskáčů Me 262. Dokonce je možné spekulovat o tom, že rozkazy byly vydávány, plány o využití existovaly, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Závěrem lze říci, že problém krytí vzlétajících a přistávajících proudových strojů pomocí pístových stíhaček nezůstal bez povšimnutí velení ani po přesunu jednotek s Me 262 na naše území. V praxi však nebylo funkční, neboť první řešení, s JG 27, nedopadlo dobře a následné, s JG 2, se vůbec neuskutečnilo. Hlavní roli tak po celou dobu hrálo jen protiletadlové dělostřelectvo. Organizační změny rozhodnuté 18. a platné od 21.4.1945. Lfl. Kdo. 6 dostalo do své rozhodovací pravomoci Lfl. Kdo. West a Lfl. Kdo. 4 a zároveň mělo organizačně zajišťovat i jednotky IX. (J) Flg. K. na letištích v Čechách. O dva dny později, 23.4.1945, Lfl. Kdo. 6 informovalo OKL (radiodepeší) o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Je to jasný důkaz o tom, že problémem ochrany  proudových letadel během nejkritičtějších fázíjejich nasazení se někdo zabýval a to na nejvyšších stupních velení. Za zmínku však stojí, že opatření neprováděl nadřazený útvar IX.(J) Flg.K. (kterému Me 262 náležely), ale „místně příslušná“ operační složka Luftwaffe, tzn. Lfl. Kdo. 6. Důvodem byla zřejmě povinnost Lfl. Kdo. 6 organizačně jednotky IX.(J) Flg. K. zajišťovat, pod kterou spadala i ochrana letišť. Pro tento účel vybralo Lfl. Kdo. 6 jednotku JG 2, v této době podléhající Lfl. Kdo. West a s trochou nadsázky můžeme říci, že ta byla v této době v jakémsi „neuchopitelném“ stavu. Hlášení o dislokaci jednotek Lfl. Kdo. Reich z 19.4.1945 uvádí JG 2 v podřízenosti 15. Fl. Div. (v rámci Lfl. Kdo. West), s jednotlivými částmi „v okolí Chebu (2 Gruppe) a Berlína (1 Gruppe)“. Vzhledem k podrobnosti údajů ostatních jednotek to byly velmi nepřesné informace a svědčily o skutečnosti, že velení Lfl. Kdo. West moc nevědělo, co se JG 2 vlastně děje a kde se nachází. O něco později, 21.4.1945, hlásila JG 2, že je komunikace s nadřízenou 15. Fl. Div. přerušena a proto požaduje dočasně služby (zřejmě logistické zabezpečení) po 7. Jagdivision (7. JD). Stab a I./JG 2 byly na cestě do Chamu (v té době však v Mariánských Lázních), III./JG 2 se nalézala v Plzni. Velitel jednotky požadoval údaje o pozici 7. JD. Ve stejný den se JG 2 dotkla instrukce č.20642 vydaná OKL (Koller) nařizující prostřednictvím buď Lfl. Kdo. Reich nebo Lfl. Kdo. 6 zrušení některých jednotek. Byla mezi nimi i I./JG 2. Provozuschopné stroje s osádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Následující den se JG 2 dočkala odpovědi na její dotaz. Ve 23.00 hod. udala 7. JD svoji pozici v Pfaffenhofenu, 40 km severně od Mnichova a dále vydala, skrze 3./NAGr. 13, rozkaz zastavit přesun Stab a I./JG 2 do Chamu O chvíli později byly části JG 2, spolu s 3./NAGr. 13, informovány, že spadají pod Lfl. Kdo. 6 a mají zůstat na stávajících letištích – Stab a I./JG 2 v Mariánských Lázních, III./JG 2 v Plzni. Jednotka se našla… Po jasně formulovaném záměru o použití JG 2 pro ochranu letišť z 23.4.1945, pocházejí další údaje z 25.4.1945. O půlnoci vydalo Lfl. Kdo. 6 dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Flg. K. pod Lfl. Kdo. 6 (resp. její VIII. Flg. K.) a dále převedení JG 2, se svou Stab, I. a II./JG 2, pod IX. (J) Flg. K. Na rozdíl od předchozích zpráv je zde zmíněna II. Gruppe, chybí však údaje o Gruppe III. Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o chybu zápisu v předešlých dokumentech a celou dobu byla míněna II./JG 2. Další záměry s jednotkou se objevily v korespondenci z 26.4.1945. Opakuje se fakt o vyjmutí JG 2 z podřízenosti Luftflotte West, který je doplněn informací o jejím převedení ve všech ohledech pod IX. (J) Fliegerkorps. Stab a I./JG 2 měly být rozpuštěny, uvolněný letecký i pozemní personál a výzbroj měli doplnit stav II./JG 2. Tato Gruppe měla být použita pro ochranu letišť proudových stíhačů. Je nutné podotknout, že právě tento den došlo k další důležité organizační změně, kdy celý IX. (J) Flg. K. přešel pod plné vedení Lfl. Kdo. 6. To, jak je vidět, ihned potvrdilo své předchozí rozhodnutí o zajištění stíhací obrany letišť s proudovými letouny (tzn. strojů IX. (J) Flg. K. přidělením úkolu JG 2. Její neutěšený stav techniky vyřešilo zrušení dvou částí a koncentrací síly do II./JG 2. 29.4.1945 zachytila britská odposlouchávací služba rozkaz IX. (J) Flg. K. o přesunu II./JG 2 do Prahy-Kbel. Zpráva není zcela jasná, ale po předchozím umístění JG 27 na stejné letiště by dával rozkaz logiku. Jednotka určená k ochraně Me 262 z ruzyňského letiště měla opět sídlit na letišti Praha-Kbely. 1.5.1945 potvrdil dříve citované skutečnosti o JG 2 další rozkaz z Lfl. Kdo. 6. Stab a I./JG 2 byly v likvidaci a zbytek jednotky, tzn. II./JG 2, podléhal velení IX. (J) Flg. K. (ten následně pod velení Lfl. Kdo. 6). O III./JG 2 není nikde žádná zmínka. V přehledu rozmístění leteckých útvarů Lfl. Fl. 6 z 3.5.1945 je poznámka o JG 2 napsána jen tužkou a těžko čitelná. Lze rozeznat jen slovo „Protektorat“, takže se části útvaru zřejmě nalézaly „kdesi v Protektorátu“. Podobný dokument ze 7.5.1945 hovoří o Stab a II./JG 2 v Chebu (?) (od 26.4.1945 osvobozeno US Army) a I./JG 2 v Karlových Varech. Zatímco Stab a I. Gruppe byly v likvidaci, II./JG 2 byla na přesunu do Prahy („in Verl. n. Prag“). Uvedené rozkazy a citace ukazují jasný záměr o využití jednotky. Dubnové a květnové rozkazy o přesunech a plány o využití JG 2 k ochraně letišť v Čechách tak fakticky směřovaly k neexistujícímu útvaru.

27.2.1945 (?) z Nidda přiletěla II./JG 2 s Fw 190 A-6. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 2 Hauptmann Fritz Karch, od 17.4.1945, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. Na fotce ještě bez Rytířského kříže. MAPA.

27.2.1945 (?) z Nidda přiletěl Stab/JG 2 s Fw 190 A-6. Velitel Geschwaderkommodor JG 2 Oberstleutnant Kurt Bühligen, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (14.8.1944 jako 88 z celkem 148). (I./JG 2 byla v Karlových Varech).

----------

23.3.1945 nálet amerických bombardérů na nádraží.

----------

----------

25.3.1945 v 11.40 hod. nálet asi 100 bombardérů na letiště Cheb-východ způsobil i škody ve městě.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.4.1945

----------

----------

----------

----------

5.4.1945 nálet P-47 od 9th USAAF. Zapáleny dva Ju 52/3m. Patřili VVS ROA. ?

----------

----------

----------

8.4.1945 těsně před bombardováním chebského nádraží zaznamenaly americké P-51 na letiště 10 větroňů, 30-40 letounů a 10 kusů Me 262. Celkem 63 letadel.

8.4.1945 od 12.25 do 13.10 hod. nálet 111 bombardérů B-17 na nádraží a letiště Cheb-východ. Třetina města lehla popelem. Nádraží se rekonstruovalo do roku 1960.

----------

----------

10.4.1945 nálet 240 bombardérů Douglas A-20 Havoc, A-26 Invader a Martin B-26 Marauder od 9th USAAF na nádraží a letiště Cheb-východ. Foto.

----------

----------

12.4.1945 nálet bombardérů Douglas A-20 Havoc, A-26 Invader a Martin B-26 Marauder od 9th USAAF na nádraží a letiště Cheb-východ.

----------

----------

----------

15.4.1945 nálet P-47 od 9th USAAF.

----------

16.4.1945 nálet stíhačů od 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Na letišti zaznamenáno na 100 letounů. Zapáleno na 15 kusů Ju 88 a He 111.

16.4.1945 v 20.20 hod. u obce Ústí nad Labem - Božtěšice Postitz zřícení Bf 109 WNr. 465464 pro nedostatek paliva. Pilot Obfw. Heinz Meissner od Fl.Ü.G.1 byl zraněn. Podle jeho výpovědi přelétával z Chebu do Drážďan.

----------

17.4.1945 dopoledne nálet 15 letounů P-47 Thunderbolt od 367th FS, 362nd FG, 9th USAAF. Zničeno 3 z 8 hangárů, 12 kusů He 111, tři Do 217, tři Ju 88, tři Bf 109 a 5 kusů Me 262. Dále zasaženy letouny Ju 52, Fw 190, Fw 200 a devět postavení flaku.

17.4.1945 u Pelhřimova (okres Cheb) nouzové přistání P-47D Thunderbolt S/N: 44-33041 "D3-L" od 379th FS, 362nd FG, 9th USAAF. Lt. Barton T. Williams po třech dnech se vrátil k jednotce. Letecká badatelna.

17.4.1945 byl poškozen výbuchem vlastní pumy P-47D Thunderbolt S/N: 44-33177 od 379th FS, 362nd FG, 9th USAAF. Lt. Joseph D. Weed se zřítil u Hammelburgu v Německu.

17.4.1945 nálet stíhačů od 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie.

17.4.1945 v 15.10 hod. Lt. Dougherty s letounem P-51 od 375th FS, 361st FG, 8th USAAF z Velké Británie po průletu nad letištěm střílel po kurýrním letounu asi Fi 156.

17.4.1945 v 15.10 hod. u obce Háje se zřítil za letu v malé výšce letoun P-51D S/N: 44-14411 "E2-L" "Miss Margie" od 375th FS, 361st FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 1/Lt  Joseph B. Wolfe zahynul. Letecká badatelna.

17.4.1945 v 15.45 hod. plzeňský flak poškodil P-51D S/N: 44-14387 od 336th FS, 4th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 1/Lt Robert O. Davis se zachránil pomocí padáku mezi Mariánskými Lázněmi a Chebem. Šťastně přistál ale od té doby ho už nikdo neviděl.

17.4.1945 velitel VS KONR Generaloberst Vlasov přikázal veliteli VVS KONR Generalmajor Malcevu aby v pochodové koloně vyrazil z Chebu jižním směrem vstříc západním Spojencům.

----------

18.4.1945 okolo 13.30 hod. nálet P-47 s neřízenými raketami M-8 od 379th FS, 362nd FG, 9th USAAF. Mimo jiné, zničily i pět Me 262. Zřejmě se jednalo o stroje na chebském letišti, ne na letišti továrním FWE. 

----------

----------

20.4.1945 velení Luftwaffe pověřilo Oberstleuntnanta Hermanna Hogebacka velením všech útvarů v prostoru Velká Praha Grossraum Prag, kam kromě pražských letišť patřila ještě letiště Čakovice, Klecany, Kralupy nad Vltavou, Plzeň a Žatec. Uskupení Gefechtsverband Hogeback operačně podléhalo velitelství IX. (J) Fliegerkorps v Treuenbritzenu u Berlína a do bojů o Berlín poskytlo všechny své bojeschopné letouny. V Chebu se zdržovaly letouny patřící Gefechtsverband Hogeback s Me 262.

20.4.1945 VVS ROA pěšky opustila letiště směrem na Nýrsko (okres Klatovy). Na letišti v Chebu zbyla opuštěna letadla, jen jediné letadlo uletělo.

----------

Příprava na obranu - dráha bylo rozorána.

----------

----------

----------

----------

----------

Osvobození západních Čech. , . Video.

26.4.1945 město osvobodil 387th Infantry Regiment, 97th Infantry Division.

----------

----------

28.4.1945 bylo letiště zcela zničeno, když jej bránily jednotky 2. tankové divize SS a dalšími jednotkami Luftwaffe a Wehrmachtu.

Američani u nás.

Nedatováno.

Opravárenské dílny, v pozadí zničených 8 hangárů a úplně vzadu rozoraná dráha.

Nalezeno 70-80 zničených letounů. Bf 109 K-4 WNr. 33???? , . Si 204 D "TJ+XQ" , . He 111 , . S.M.82 .

Poté bylo letiště obehnáno ostnatým drátem a vznikl zde sběrný tábor. Za šest týdnů jím prošlo 50 000 německých zajatců. Video.

Kdy?

----------

----------

----------

1.5.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Poté plocha sloužila jako shromaždiště německých dopravních prostředků.

26.5.1945 zřízena Technická správa Cheb. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Cheb, Klatovy, Mariánské Lázně, Plzeň. Technický hospodář por. let. zbroj. Píša.

28.5.1945 brig. gen. Vicherek ustavil velitele Letecké základny Cheb a Leteckou oblast Cheb. 

Později začal působit Štáb pro soustřeďování válečného materiálu, který se pokusil obnovit letiště.

V chebské jízdárně byly nalezeny větroně Grunau Baby, Olympie, Kranichy a ve vedlejší budově byly nalezeny navijáky a vybavení pro plachtařská letiště.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

Brzy bylo jasné, že to není možné. Útvar Letecká základna Cheb byl dne 21.10.1945 rozpuštěn.

1.7.1946 ortofotomapa.   úklid letiště v létě 1946.

.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

29.7.1948 ortofotomapa a 2011.

.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------