Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Cheb Eger

Stálé vojenské letiště Cheb

Dolní Dvory Unterschön

MAPA.

07.12.2018

Historie, historie2, historie3

helo6103.jpg (231463 bytes)

od listopadu 1916

První chebské letiště vzniklo již v létech 1916-1917. Vybudovalo jej město Cheb na svých pozemcích na základě zájmu rakousko-uherské armády a jejího K.u.k. Luftflotte. Projektem a realizací byl pověřen chebský radní, architekt a stavitel Pascher.


1.7.1917 zahájila činnost K.u.k. Fliegerersatzkompagnie Nr. 16 (Flek 16), což byla cvičná a doplňovací jednotka. Velitelem byl Hauptmann Leschning.

Specializací byl dokončovací a kondiční pilotní výcvik. Zároveň sloužila jako záložní a doplňovací středisko pilotů pro bojové Fliegerkompanie.

Výcvikem u jednotky mimo jiných prošli Rudolf (Karl?) Patzelt (*1893 Čechy?, + 4.5.1918 Itálie?). 

V prosinci 1917 Stabsfeldwebel Otto Förster započal pilotní výcvik, absolvoval 200 startů a přistání (prosinec- únor). Poté odjel k Flek 4.


Jednotku tvořilo v roce 1918 celkem 380 mužů. Střežením letiště byla pověřena maďarská jednotka záložníků, která původně byla určena k střežení zajateckého tábora u nově postaveného letiště. Nyní měla za úkol střežit obě místa.

Jedním z instruktorů jednotky byl feldwebel Václav Antoš, který byl jedním z prvních příslušníků československého Leteckého sboru a oddílu, který 10.11.1918 obsazoval letiště v Chebu. Zahynul odpoledne tohoto dne při zkušebním letu nad Chebem.

od konce července 1918

Oeffag C.II 52.27.

Na konci války vznikl také letecký etapní park Fliegeretappenpark (Flep). Info.

Na letišti byla přijímací rádiová stanice. Zdroj.

Fliegermaterialdepot IV byl v Plané (okres Tachov). Letouny Anatra z okupované ruské Oděsy, ...

,

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo toto letiště jediným na celém území republiky a jediná použitelná letadla se nacházela právě zde. Kostrba proto sestavil ozbrojenou výpravu, která měla v Chebu zajistit potřebný materiál a letuschopná letadla přelétnout do Prahy. V Chebu však byla vyhlášena samosprávná provincie Deutschböhmen a proto byla v listopadu 1918 podniknuta slavná výprava setníka Rošického, která letiště obsadila a získala tak nové republice její první vojenská letadla.

5.11.1918 provedli šikovatel Antoš, četař Staněk a des. Malý průzkum letiště.

9.11.1918 tak vyrazila výprava, ve které bylo jedenáct pilotů (Klement Adamec, Václav Antoš † 10.11.1918, Václav Bahník, Karel Mašek, Václav Belza, Antonín Bělohlávek, Vladislav Goldschmied, Vladimír Lepař † 25.11.1919, Josef Malý, Břetislav Pliške, Rudolf Polanecký † 27.8.1922), několik mechaniků, jednotka námořníků pod velením nadporučíka Rittera a jedna kulometná četa. Velení nad úderným oddílem měl setník Jaroslav Rošický, letecký personál vedl setník Klement Adamec. V Plzni výpravu doplnila ještě četa 35. pluku a pak na nákladních automobilech vyrazila k Chebu. V dopoledních hodinách bylo letiště bez větších problémů obsazeno, přičemž ještě stihli zabránit Oblt. Krausi a Fv. Schimmergerovi v odletu s jedinými dvěma letuschopnými stroji (Hansa-Brandenburg a Oeffag) do Německa. Po prozkoumání letiště bylo zjištěno, že co mohlo, tak bylo místními zcela rozkradeno.

Brzy ovšem dorazila z města delegace, vedená radním a zástupcem chebského národního výboru dr. Bernardinem, který důrazně protestoval proti vstupu československých jednotek na půdu Deutschböhmen a proti zabavování majetku.

helo7636.jpg (224466 bytes)

10.11.1918 při historicky prvním vzletu čs. letců na stroji Oeffag C.II 52.78 došlo k první letecké nehodě, když pilot Václav Antoš se při předvádění nad Chebem se zřítil po nezvládnuté akrobacii za chebským nádražím. Zraněný Antoš zemřel po převozu do nemocnice a zraněný pozorovatel četař Francl z nemocnice utekl, protože se bál pomsty od místních Němců.

S druhým letuschopným letounem odstartoval Klement Adamec a letiště v Praze-Strašnicích dosáhl až za šera.

11.11.1918 odstartovalo dalších pět letadel směrem na Plzeň. Rudolf Polanecký přistál v Plzni a poté doletěl do Prahy

Vladimír Lepař (cestující Jaroslav Maschulak) s letounem Hansa-Brandenburg B.I (Fd) přistáli v Plzni a poté odletěli do Prahy. 

Vladislav Goldschmied s letounem Hansa-Brandenburg B I(Fd) číslo 176.95 přistál v Plzni a pro poruchu motoru zůstal v Plzni.

Četař Václav Belza si spletl směr a přistál s letounem Hansa-Brandenburg B.I v Bavorsku. Tam byl stroj zabaven a četař Belza byl do Čech poslán pěšky. Kdy?

Antonín Bělohlávek přistál u Žebráku. Kdy?

12.11.1918 do Plzně přiletěli Břetislav Plischke (cestující Zdenko Jiroušek) s letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.53. Poté odletěli do Prahy a přistáli na Císařské louce. 

12.11.1918 Josef Malý přistál nad Židovskými hřbitovy v Praze, kde se zeptal místních kluků kde je letiště ve Strašnicích.

Václav Bahník doletěl kam? Kdy?

Karel Mašek doletěl kam? Kdy?

Celkem bylo přepraveno devět kusů. 

Setník Rošický v Chebu sestavil vlakovou soupravu o třiceti vagónech, na kterou naložil na 13 celých letounů, mnoho leteckých motorů, sudů s benzínem a mazivy a dalšími leteckými součástkami. Celý ešalon vyrazil do Prahy ráno 13.11.1918 a na Hlavní nádraží dojel bez nehody v poledne. (33 letadel neschopných letu se 100 sudy oleje, 120 sudy benzínu, 30 motorů a vlastně celým vybavením skladiště posláno po železnici.)

od 27.11.1918 do 1919.

Jediné zachované letiště po rakousko-uherském letectvu na čs. území bylo v Chebu. Celkově bylo letiště poměrně dobře vybaveno. Mělo plochu 1000 x 1000 metrů, na níž se nalézalo osm menších ocelových hangárů, jeden velký dílenský ze železobetonu a dvě ubytovací budovy, pod zemí se nacházely benzinové cisterny.

V prosinci 1918 vznikla Letecká setnina Cheb s velitelem npor. Soukupem.


8.1.1919 vyrazil pracovní oddíl o síle 20 mužů z Letecké setniny Plzeň na letiště v Chebu, aby tam demontoval celkem 9 hangárů. Čtyři hangáry se přesunuly do Kbel. (?)

Od února 1919 pražský vysílač na Petříně vysílal  v 9.20 hod, v 15.45 hod. a ve 20.30 hod. GMT do mezinárodní výměny zprávy od Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) z letišť Cheb, Kbely, Česká Třebová a Stará Ďala. Letecké setniny dostávaly aktuální povětrnostní zprávy, přehledy počasí a všeobecné předpovědi počasí. Podrobnosti.

V březnu 1919 byla povětrnostní stanice obsazena (německý personál sabotoval práci) pětičlenným oddílem pod velením praporčíka Ing. agr. Jana Urbana.

17.3.1919 bylo zřízeno výnosem MNO vedení Samostatného oddílu Plzeň, kterému bylo nařízeno, aby veškerý personál a materiál byl převezen na letiště Cheb. Úkolem tohoto oddílu byla ochrana kasáren a hangárů na letišti.

od 1919 do 27.12.1921.

V roce 1919 Samostatný letecký oddíl.(?)

helo7744.jpg (103056 bytes) DFW B.I., helo7747.jpg (133867 bytes) Anatra DS Anasal, helo7746.jpg (208570 bytes) Albatros B.I.

8.9.1919 z Kbel se přesunula Letecká setnina Voi-4. Velitel npor. Václav Kahovec. Ve výzbroji měla letouny Voisin XBn.2.

23.9.1919 byly provedeny podstatné změny v organizaci velitelství československé aviatiky a dne 4.10.1919 byl zřízen útvar Letecké školy, jemuž podléhaly všechny letecké školy na území ČSR. Na konci roku 1919 začaly přicházet skupiny pilotů a žáků a postupně vznikaly kurzy pro všechny druhy leteckého personálu. Byly to zejména kurzy letců pozorovatelů všech stupňů a také kurzy leteckých mechaniků. Do elementárního, základního výcviku byli vybíráni zkušení letci – pozorovatelé a intenzivně se provádělo přeškolování válečných pilotů na různé typy letadel. Postupně přibyly školy pokračovací – dvousedadlová (pozorovací a bombardovací letouny) a jednosedadlová (stíhací), později vznikly kurzy pro pozorovatele, střelce, radisty, pozemní specialisty apod.

Od září 1919 byl Jindřich Maršálek jmenován velitelem Pozorovatelské školy.

4.10.1919 zahynuli pilot rtm. František Netolička a pozorovatel npor. Ferdinand Soukup v letounu Voisin 10 Bn2, č. 3982. Při shozu kytice do města zachytili o střechu nemocnice a spadli do ulice za soudem. helo9896.jpg (406152 bytes), helo9897.JPG (88509 bytes), helo9898.JPG (201709 bytes)

31.10.1919 se Letecká setnina Voi-4 přejmenovala na Letecká setnina 4.

V prosinci 1919 měla Letecká škola ve výzbroji osm letounů Hansa-Brandenburg C.I a jeden letoun SPAD S.VII.


K 14.1.1920 Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) se transformovala do vojenského odboru Státního ústavu meteorologického SÚM. Podřízena Letecká povětrnostní stanice Cheb, Povětrnostní stanice Česká Třebová a Povětrnostní stanice Stará Ďala.

24.2.1920 se zabil letmistr Gustav Švára na stroji SPAD S.VII. Havárie při loopingu.

22.4.1920 tvrdé přistání bitevního letounu LVG C.VI zbaveného výzbroje s posádkou rtm. Najmana a pozorovatele čet. Kotsche. helo7734.jpg (142816 bytes)

1.5.1920 vznikla Letecká setnina 8.

18.5.1920 se zabil letmistr Josef Puchold na stroji Rumpler C.VII. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti.

31.5.1920 se Letecká setnina 4 přesunula do Nitry.

V červnu 1920 se Letecká setnina 8 přemístila do Kbel.

V červenci 1920 došlo ke sloučení všech dosavadních škol a kurzů a bylo vytvořeno Velitelství československých leteckých škol. Základem pro jeho vytvoření se stala řada škol a kurzů, vznikajících již od roku 1919 v Praze a postupně přemísťovaných do Chebu. Součástí základny byla i meteorologická služba, posádková nemocnice, záchranná služba a radiostanice. Velitelem byl od července 1920 do 6.8.1920 ruský legionář Eduard Koudelka. Současně byl zahájen výcvik kurzu pozorovatelů. 

Od 6.8.1920 do 3.2.1921 funkci velitele převzal mjr. francouzské armády. Jean Personne, příslušník Francouzské vojenské mise v ČSR. Mjr. Eduard Koudelka měl na starosti řízení praktického výcviku.

V srpnu 1920 došlo ke změně názvu Letecké školy na Ředitelství leteckých škol

1.9.1920 došlo k celkové reorganizaci československého letectva. Nová čs. armáda byla organizována podle francouzského vzoru, ve výcviku nových letců byly uplatňovány francouzské metody. Přejmenování školy na Ústřední školu pro vzduchoplavectvo. Školní letecká rota.

Od roku 1920 Letecké dílny 5.

Odbočka plukovního parku LP 1.

Pro rok 1921 počítal státní rozpočet pro potřeby civilního letectví s částkou 6 850 000 Kč. Z toho bylo 2 070 000 určeno na výstavbu letišť v Praze, Chebu, Bratislavě a Košicích, 380 000 Kč na provozní výdaje letišť. Historie.

VELITELSTVÍ
Personální a výcvik. agenda
Technická agenda
Školní útvary – pilotní školy
Pilotní škola - základní
Pilotní škola - pokračovací
Pilotní škola - stíhací

Škola let. mechaniků
Kurz radiomechaniků
Škola let. pozorovatelů a kurzy specialistů
Pozorovatelská škola
Kurz let. zbrojířů
Kurz. let. fotografů
Kurz meteorologů


V lednu 1921 převzal kpt. Vilém Stanovský řízení praktického výcviku. Jindřich Maršálek byl jmenován velitelem Pokračovací letecké školy.

8.3.1921 se zabili letmistr Emanuel Petrovič a npor. Josef Řepka na stroji Salmson Sal.2A.2. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti.

helo7656.jpg (208662 bytes) Hansa-Brandenburg C.I v létě 1921.

helo7740.jpg (158125 bytes) SPAD I v. č. 11498.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Fokker D.VII a pilotní žák svob. Lipovský a mechanici Hassman a Tintěra.helo7742.jpg (218261 bytes)


Odstěhování letecké školy z Chebu bylo nutné z důvodu častých případů přeletů československých letadel přes státní hranici s Německem. Díky tomu hledalo Ministerstvo národní obrany vhodné místo pro přesunutí školy hlouběji do vnitrozemí. Mezi vhodná města patřila především Olomouc a Prostějov. Již 5.1.1922 se sešli zástupci letecké školy v Chebu a Městské rady Prostějova. Prostory se ukázaly jako vyhovující a zástupci letecké školy se vyjádřili, že budou umístění školy v Prostějově podporovat.

Od 4.2.1922 velitelem byl ustanoven kpt. let. Vilém Stanovský, s pobočníkem kpt. let. A. Vicherkem.

Velitelem byl od 4.2.1922 do 19.2.1923 ustanoven škpt. let. Vilém Stanovský.

V březnu 1922 Jindřich Maršálek odešel do Olomouce.

k 1.3.1922 následovala změna názvu na Učiliště pro vzduchoplavectvo

Jindřich Kostrba v roce 1922 se vrátil k letectvu – stal se velitelem hospodářské správy, a později byl nucen znovu absolvovat letecký výcvik, aby se mohl vrátit k aktivnímu létání.

9.7.1922 se zabil voj. Karel Peterka na stroji Hansa-Brandenburg B.I. Porucha křídla.

9.7.1922 nehoda L.F.G. Rolland D.VIb. Pilot rt. Antonín Machovec přežil.


K 23.11.1923 (se změnou letecké terminologie) přejmenování na Učiliště pro letectvo

Od 1.2.1923 Školní letecká rota.

Od února 1923 do srpna 1928 byl velitelem Učiliště pro letectvo plk. Bedřich Starý. 

22.6.1922 prodala společnost Falco Ministerstvu národní obrany svůj jediný předváděcí Albatros D.II (Oef) 53.05 s motorem Austro-Daimler v. č. 18011. Po celkové opravě v HLD Olomouc během roku 1923 dostal stroj nové čs. označení D.II-1 (respektive D2-1). Dne 31.5.1923 byl po opravě zalétnut a 31.7.1923 byl potom přelétnut a přidělen leteckému učilišti v Chebu, kde aktivně sloužil až do léta 1924.

V srpnu 1923 přiletěl prototyp anglického stroje typu Vickers Vulcan.

15.9.1924 byl výnosem MNO 17803/let 24 zrušen.

28.9.1923 pilot Rudolf Jambor zalétal Nieuport 3598 po celkové opravě v HLD Olomouc. Poté přeletěl do Chebu a byl přidělen pilotní škole jedno a dvousedadlové. Dne 19.2.1925 byl drak zrušen.

V listopadu 1923 škpt. let. Vilém Stanovský odešel do Vajnor.

13.11.1923 byl škpt. let. Bedřich Starý ustanoven velitelem LU.


V roce 1924 změnilo chebské letiště majitele. Až dosud jím bylo město Cheb, které ho státu, respektive ministerstvu obrany pronajímalo. Protože ale sloužilo převážně armádě, bylo rozhodnuto o jeho vyvlastnění.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Učiliště pro letectvo .

10.2.1924 škpt. gšt. Karel Janoušek (narozen 30.10.1893) nastoupil službu jako učitel všeobecné taktiky a současně si udělal pilotní výcvik.

19.2.1924 u nádraží se zabil rtm. František Neumann (jinde psáno Najman), instruktor leteckého učiliště na stroji Salmson SAL.2 A2. Letectví 1924, str. 32.

1.4.1924 v rámci učiliště otevřena Škola pro odborný dorost letectva (ŠLD), která cvičila poddůstojníky čsl. letectva (chlapce ve věku od 17 - 20 let bez maturity).

7.4.1924 se zabil svob. František Podzemný na stroji SPAD S.VII. Porucha křídla.

11.4.1924 svob. Martin Vaněk nevybral střemhlavý let s letounem AVIA BH 3.7, dopad na Ringstrasse, dnes ul. Komenského, v Chebu. L+K 24, 25/1981.

4.5.1924 se Školní letecká rota přejmenovala na Školní letku.

7.5.1924 se zabil rtm. František Kočárek.

17.6.1924 se zabil rtm. Antonín Zábranský na stroji Hansa-Brandenburg B.I. Chyba pilotáže.

4.7.1924 u Nebanic se zabil npor. Artur Žák, porucha křídla letounu AVIA BH 3.6 při vývrtce. L+K 24, 25/1981.

11.9.1924 se zabil des. Václav Honz na letounu Avia BH 10.

V říjnu 1924 bylo u Učiliště pro letectvo osm letounů AERO A 15, osm letounů AERO A 12, tři letouny AERO A 18, šest letounů AVIA BH 3, dva letouny LETOV Š 4 a čtyři letouny LETOV Š 2.

Značné množství škol a kurzů, existujících v rámci učiliště, si vynutilo jejich sloučení. 

15.11.1924 došlo k reorganizaci učiliště na dva školní letecké oddíly.

Vzniklo velitelství Leteckého školního oddílu Itvořilo Pilotní škola elementární a Pilotní škola pokračovací.

Vzniklo velitelství Leteckého školního oddílu II - tvořila Škola pro záložní důstojníky, Školní letka, Fotografické oddělení a kurzy. Letecký park tvořily školní dílna a školní sklady.


V roce 1925 pilotní žák Jan Vella havaroval s druhým prototypem Avia BH 3.01 (označeným stejně jako první) při přistání po vysazení motoru. Letoun zrušen. L+K 24, 25/1981

25.5.1925 zahájen vojenský rádiový provoz na letecké síti Cheb - Praha - Olomouc - Nitra. Letecký pluk 1 měl stanici KEL na vlně 720 m, Letecký pluk 2 měl stanici LM, rovněž na 720 m a Letecký pluk 3 měl stanici LA na vlně 540 m.

Od 1.6.1925 se stal velitelem Leteckého školního oddílu (kterého) kpt. Robert Ellner. 

8.6.1925 se zabili des. Oldřich Pich a por. Josef Váňa na stroji Aero A 15. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti.

Ve dnech 3.7. - 19.11.1925 absolvoval Jaroslav Lonek Pilotní školu pokračovací.

V průběhu září 1925 se odsud začaly přesouvat do Prostějova první části tohoto leteckého učiliště. Od 15.9.1925 velitel Detašované oddělení v Prostějově kpt. Robert Ellner. Jeho součástí bylo velitelství s hospodářskou a technickou správou, Pilotní škola elementární a Škola pro odborný dorost letectva, v počtu 8 důstojníků, 8 rotmistrů a 110 vojínů.

30.9.1925 se zabili žáci voj. Alois Červinka a voj. Oldřich Kvapil. Srážka ve formaci letounů Aero A 14.


Kasárna a letiště asi v roce 1926 

1.6.1926 z Chebu se Pilotní škola pokračovací přesunula do Prostějova.

Od 8.7.1926 do 15.7.1934 působil František Novák jako učitel létání.

, , od prosince 1926 do 1939.


24.1.1927 se zabil npor. Karel Manhalter v letounu Aero A 18. Vysazení motoru v prudkém stoupání po vzletu, pád na letiště.

1.10.1927 vznikla Letecká povětrnostní stanice 5.

V roce 1927 začínal Jaroslav Kamarýt v Pilotní školy stíhací v Chebu. Před letounem SPAD. , Jaroslav Kamarýt v kabině Spadu, stojící rtm. Triml. , Zleva Kamarýt, npor. Seidl, prap. Procházka , Kamarýt před letounem Gourdon- Lesseuvre GL- 22 .

Roku 1927 se Josef Hamšík stal velitelem Pilotní školy stíhací na letišti v Chebu (vystřídal tak další legendu čs. letectva – kapitána Josefa Kallu).

18.7.1927 cvičný letoun Letov Š 18. helo7713.jpg (187911 bytes)

Mjr. Starý se s LU v Chebu rozloučil dne 29.9.1927, neboť rozhodnutím MNO změnil posádku a nastoupil následujícího dne opět jako velitel LU v Prostějově, kde ve funkci vystřídal pplk. let. R. Holeku. Armádní představitelé z MNO znovu rozhodli, že vyučujícího letce zařadí k funkčnímu pluku, což bylo podepřeno dne 4.7.1929 povýšením do hodnosti podplukovníka.

Definitivně se LU (tj. jeho velitelství) přemístilo do Prostějova ve dnech 21. a 22.9.1927, den poté velitelství zahájilo svou činnost. Dosavadní sídlo vojenského učiliště v Chebu se tak stalo detašovanou částí, spadající pod velení v Prostějově. V Chebu zůstala Odbočka učiliště pro letectvo s Pilotní školou stíhací

22.9.1927 zahynul npor. Jan Straka na letounu Aero A 18 od Leteckého pluku 3. Srážka letadel.

Škodovka v Plzni zkonstruovala celokovovou konstrukci padákové věže se čtyřmi ramenami a moderní brzdou, která byla postavená v Bělehradě. V roce 1927 byla postavena v Chebu.


18.5.1928 zahynul des. Josef Rambousek na letounu Avia BH 22. Nevybral vývrtku.

15.7.1928 letecký den organizovaný Místní skupinou MLL Cheb. Jaroslav Kamarýt.

20.7.1928 zahynul por. Jiří Valenta na letounu Letov Š 18. Nevybral vývrtku.

Od 15. do 20.9.1928 byl proveden přesun setnin Odbočky učiliště pro letectvo z Chebu do Prostějova a v Chebu zůstala pouze Pilotní škola stíhací a dílny.

helo7684.jpg (127697 bytes) Nehoda desátníka Hesse na letounu Letov Š 20 "C203".

22.9.1928 z Kbel se přesunulo velitelství Třetí perutě leteckého pluku 1 .

V září 1928 z Kbel se Letka 32 přesunula do Chebu.

V září 1928 z Kbel se Letka 34 přesunula do Chebu.

V roce 1928 byl Josef Hamšík zvolen předsedou Místní skupiny MLL Cheb.

Od 1.10.1928 změna názvu na Vojenské letecké učiliště Prostějov. V Chebu zůstává Odbočka leteckého učiliště a Pilotní škola stíhací

Pochod čs. letců Chebem 28.10.1928. V popředí akrobat František Novák.


10.7.1929 se zabil voj. žák Jaroslav Krajíček na letounu Avia BH 9. Chyba pilotáže.

1.10.1929 se Letka 34 přeznačila na Letka 31.


1.4.1930 se Letecká povětrnostní stanice 2 přejmenovala na Leteckou povětrnostní stanici 2.

16.5.1930 se zabil pil. žák Josef Klatka na stroji Avia BH 10. Nevybral vývrtku.

8.6.1930 letecký den v Karlových Varech. Z Chebu odletělo letadlo Aero A 12 Místní skupiny MLL Cheb, řízené rtm. p. p. l. Šitinou Václ. a posádkovým pozorovatelem p. jednatelem Maršálkem a mech. p. Jandou, jakož ještě dvě další letadla. Dále 7 leteckých mechaniků a deputace Místní skupiny MLL Cheb vlakem. Pět vojenských letounů provedly odpoledne o 16. hod. bombardovací nálet i lety skupinové, které působily mohutným, nezapomenutelným dojmem a odletěly přímo na letiště do Chebu.


23.6.1931 se lanko od kulometu zachytilo za řídící páku a letoun přešel do vývrtky na zádech, pilot des. Rudolf Černín se zachránil padákem – poprvé u nás. Letoun Letov Š.20.99 dopadl vedle letiště. V červnu roku 1931 to byl již 21. seskok z letounu pomocí padáku. Z tohoto počtu bylo 15 seskoků při Armádním leteckém dnu v Praze. 


29.8.1932 se zabil Vojtěch Pták na letounu Avia Ba 33.46 od Letky 32. Při letu ve formaci nevybral nálet a narazil do země.

Roku 1932, po absolvování velitelského kursu, opustil Josef Hamšík chebskou pilotní školu a byl ustanoven do čela velitelství stíhací Třetí perutě leteckého pluku 1 sídlící v Chebu.

28.11.1932 se zabil čet. Korecký na letounu Avia Ba 33.76 od Letky 32. Nevybral vývrtku, dopad na letišti.


19.4.1933 se zabil svob. Vladimír Bruckner na letounu Avia BH 10. Letecká nekázeň.

4.10.1933 vrazil Š 16.31 od Letky 15 po přistání do zaparkovaných Avií B 22.22 a B 22.23. Posádka čet. Jan Otevřel, npor. Robert Saltholz.


18.4.1934 se zabil pilotní žák Karel Hon na letounu Avia BH 22.20, po startu v první zatáčce pád do vývrtky, dopad za letištěm.

Květen 1934.helo7142.jpg (274136 bytes)

V červnu 1934 byla z Chebu do Prostějova přemístěna Pilotní škola stíhací.

V srpnu 1934 z Milovic se Letka 4 přesunula do Chebu.

V srpnu 1934 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 přesunulo do Hradce Králové.

V srpnu 1934 se Letka 31 přesunula do Hradce Králové.

V srpnu 1934 se Letka 32 přesunula do Hradce Králové.

1.9.1934 vznikla Letka 6.


1.7.1935 založena Četnická letecká hlídka Cheb. Velitel npor. Vladimír Svozil. Letouny Škoda D-1.18 OK-PAB a D-1.19 OK-PAB (?).helo7136.jpg (229096 bytes), helo7134.jpg (128562 bytes), helo7140.jpg (191300 bytes)

Od 1.9.1935 Letecká radiotelegrafní stanice 1 (SV - Letiště Cheb). (Letecká radioelektrická stanice 1)

a další foto.


30.1.1936 přelétl letiště ve výšce 150 m třímotorový letoun I-BEZI bez povolení.

8.2.1936 přelétl letiště ve výšce 800 m třímotorový letoun I-BEZI bez povolení.

7.5.1936 se zabil por. Ludvík Lorenc na letounu Letov Š 16. Nevybral vývrtku.

22.9.1936 na výzvu čs. vojenského stíhače přistál německý cvičný letoun Fw 44 D-EPNI s pilotem Waltrem Bernhardtem z Freiburgu. V nádrži mu zůstalo 3 litry paliva. Letoun ČLH už nemusel odstartoval.

16.10.1936 přelétl letiště ve výšce 200 m rychlostí asi 350 km/h neznámý letoun.

V prosinci 1936 se Letka 6 přesunula do Milovic.

Do konce roku 1936 bylo dobudováno deset pozemních radiogoniometrických stanic na všech letištích nalétávaných dopravními společnostmi, s výjimkou letišť Košice a Ostrava. Cheb (?)


V roce 1937 npor. Vladimír Svozil v kabině a v kukle před letounem strážmistr Josef Bajer, který chodil na letiště ve svém volnu z četnické stanice v Dolních Lažanech. helo7139.jpg (163623 bytes) Přidělen sem byl ale až za rok. 

10.6.1937 armáda zapůjčila ČLH Cheb stíhací letoun Avia B.534.194 OK-PAF. helo7141.jpg (280097 bytes)

8.9.1937 chtěl omylem přistát na letišti německý letoun.

Soubor fotografií, věnování a básniček z deníku pilota Václava Legáta 20.11.1937 ? 20.3.1939.


Stálé vojenské letiště. Rozměry 1 100 x 800 m. Hangáry a skladové prostory.

1.1.1938 se Letecká povětrnostní stanice 2 přesunula do Pardubic.

1.1.1938 se Letecká radiotelegrafní stanice 1 přesunula do Chrudimi.

30.1.1938 se Letka 4 přesunula na letiště Plzně II. Na letišti zůstala stíhací B 534 OK-PAF ČLH

 

Po anšlusu Rakouska 11.3.1938 přiletěla další B.534.372 OK-PAX.

Od 11.5.1938 Letov Š.328.284 OK-PCA helo6141.jpg (62452 bytes).

13.5.1938 se zabil Jiří Krechler na letounu Praga E 241. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti. Celkem zahynulo na chebském letišti celkem 31 letců.
Zdroj: https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/letiste_cheb20070608.html

Letiště Mariánské Lázně v létě 1938 obsadili němečtí ordneři a zajali zde letoun Fokker F.VII. Toho si všiml pilot B.534 strážmistr Josef Bajer z ČLH v Chebu. Přeletěl nad hangárem a vypálil směrem k nim šrapnelovou raketu. Po druhé raketě se ordneři rozprchli. Kroužil do té doby, než Fokker odletěl.

19.5.1938 den před mobilizací ČLH Cheb odletěla do Plzně. Později se přesunula do Karlových Var.

10.6.1938  na základě výnosu MNO čj. 35.994/Dův.-III./1 odd. 1938 bylo letiště zrušeno.

V září 1938 letiště 1000 x 800 m, stupeň dokončení 100 %, 8 hangárů, ubikace, za mobilizace znehodnoceno rozoráním.

Před půlnocí 29.9.1938 čs. strážní jednotka opustila letiště.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

3.10.1938 Hitler navštívil Cheb. Video -  v 2.40 min.záznamu nad městem průlet skupiny německých letounů.

Německá pozorovací letadla Heinkel He 46 C.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová v odstoupeném území - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb, Česká Kamenice, Břeclav, Chyše, Stříbro, Dobřany, Liberec, Moravská Třebová, Studénka, Litovel, Přáslavice, Rimavská Sobota, Lučenec, Košice a Užhorod.

3.10.1938 dopoledne přiletěl Fi 156 s dvěma důstojníky, kteří letiště přebrali. Hitler navštívil Cheb. Nad městem průlet skupiny německých letounů. Video.

Německé pozorovací letadlo Heinkel He 46 C. Mohlo být od Aufklärungsgruppe 15 z Goppingen, či Aufklärungsgruppe 23 z Grossenhain. MAPA.

Od podzimu 1938 se na letišti už objevila NSFK. Žáci létali na kluzácích Schulgleiter SG 38 a poté na větroních Grunau Baby II. 

Meteorologické zabezpečení Wettererkundigungstelle provozovalo jeden He 111 a W.34.

5.10.1938 ze Straubingu přiletěla II./JG 135 s Ar 68, Bf 109 D. MAPA. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 135 Major Rudolf Stoltenhoff. Gruppe se přeškolovala na Bf 109 D/E. Stíhací letoun Ar 68 helo5051.jpg (35331 bytes), Bf 109 B-2 "KD+VH" a za ním Ar 68 helo5052.jpg (49341 bytes).

25.10.1938 odletěla II./JG 135 do Herzogenaurachu. MAPA.

Koncem října 1938 z Jeveru přiletěla I./JG 136 s He 51 a Ar 68. MAPA. Velitel Gruppenkommandeur I./JG 136 Oberstleutnant Carl Schumacher. hel068.jpg (22351 bytes) Na fotce již jako nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (21.7.1940).

Ke dni 1.11.1938 se přejmenovala na II./JG 333 a přeškolovala se na Bf 109 D/E. Bf 109 D "1" helo5054.jpg (61161 bytes), "7" helo5055.jpg (55235 bytes), helo5057.jpg (62349 bytes), Bf 109 E helo4982.jpg (71875 bytes).

Skupina Bf 109 E helo5053.jpg (140565 bytes), skupina Ju 87 helo5056.jpg (167304 bytes). V této době byl na inspekci chebského Fliegerhorstu velitel Luftwaffe, Generalfeldmarschall Hermann Göring. hel069.jpg (51982 bytes)

helo4983.jpg (171430 bytes), Bf 109 D helo4985.jpg (213218 bytes), helo4984.jpg (204804 bytes).

2.12.1938 přelet vzducholodi LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 (Sudetenlandfahrt). Odstartovala 2.12.1938 v 10.15 hod. z Frankfurtu přes Hammelburg – Cheb Eger – Teplice Teplitz  – Liberec Reichenberg, kde byl tou dobou Hitler – Jablonec nad Nisou Gablonz – Mikulášovice Nixdorf  – Nový Bor Haida  – Litoměřice Leitmeritz  – Regensburg – Augsburg – Pfaffenhofen – Braunau – Linz – Landau – Passau – Obernzell – Hohentisch - kde to je? (navštívila i Český Krumlov Krummau an der Moldau) – Kašperské Hory Bergreichenstein – Furth im Wald – Karlovy Vary Karlsbad  – Loket Elbogen  – Bamberk – Hammelburg a zpět do Frankfurtu, kde přistála 3.12.1938 v 17.46 hod. Velitelem byl kapitán Albert Sammt a jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4.12.1938. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno TVÉ „ANO“ VŮDCI. Byla to první plavba tohoto zeppelinu s poštou a zásilky byly na padáku shozeny na liberecké letiště. MAPA.


Po 15.3.1939 se II./JG 333 přestěhovala do Plzně.

Od 1.4.1939 škola NSFK začala v Chebu oficiálně působit jako samostatná jednotka.  

Kluzák Schulgleiter SG 38 helo5058.jpg (55429 bytes) a větroň Grunau Baby IIb "WL-VI-105" helo5059.jpg (59477 bytes). Do Chebu se dostal i větroň Šp-2a Fortuna konstruktéra Špitálského. Na konci války byl zničen při bombardování.

Od 1.7.1939 na letišti přibyla Reichsschule für Motorflug (Říšská škola motorového létání).

helo4987.jpg (33860 bytes) stojánka s Fw 58, Bü 131 a Go 145.

FFS E A/B Plauen. Satelitní letiště Wenigenlupnitz, Windischen-Laibach, Chemnitz, Erfurt-Nord a Cheb.

Ar 96 helo5062.jpg (46123 bytes)

2.10.1939 se FFS E A/B Plauen přejmenovala na FFS A/B Plauen v Plauen.

13.10.1939 zažil Cheb další historickou událost, na kterou se do města sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Tento den na chebském letišti přistála slavná vzducholoď LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 ("Egerfahrt"). 

Celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem (bývalého) Československa, kde tento obr přistál.

hel177.jpg (18242 bytes), , , helo5060.jpg (234835 bytes).

1.11.1939 v Chebu z NSFK a Reichsschule für Motorflug byla zformována Schule/FAR. 63  Satelitní letiště Karlovy Vary, Vilseck, Amberg-Schafhof. 


Od února 1940 Schule/FAR 63 měla Straubing za satelitní letiště. Schule/FAR 63 se přesunula do Straubingu.

16.1.1940 byla FFS A/B Plauen přeznačena na FFS A/B 7.

Od 20.4.1940 Schule/FAR 63 měla Mariánské Lázně za satelitní letiště.

Bü 131 helo5063.jpg (41021 bytes), Bü 181helo5064.jpg (33372 bytes), Ar 96 helo5061.jpg (44588 bytes). W.34 od FFS A/B 7 v zimě helo4996.jpg (43373 bytes).

Výstavba dvou velkých železobetonových hangárů o rozměrech 70 x 30 metrů.

14.3.1941 poškození školního letounu He 72 W.Nr. 1199 od pardubické Schule/FAR 32 pro ztrátu orientace u Chebu. Poškození letounu 40 %.

16.10.1941 byla FAR 63 ve Straubingu přejmenována na FFS A/B 63.

16.10.1940 ve 23.47 hod. osamělý britský letoun RAF bombardoval Cheb.


V květnu 1942 se v čakovické továrně firmy Avia objevila naposledy B.534.187 z Chebu, s vojenský pilot provedl pět krátkých zalétávacích letů a o den později s ní odletěl.

8.6.1942 FFS A/B 63 ve Straubingu byla rozpuštěna. Většinou přešla pod 1. Battaillon Luftkriegsschule 7 v Tulnn u Vídně. Z druhé části byl ustaven Flieger Regiment 63, který působil v Marseille a Nimes.


30.6.1943 FFS A/B 7 byla spojena s FFS A/B 10 ve Warnemünde a přesunula se do Schweinfurtu, kde v rámci 1. Fliger-Schul-Divizion působila do konce války.

 

20.10.1943 byla v Chebu založena II./Erg. TG, což byla doplňující transportní skupina vyzbrojená kromě německých, také italskými a francouzskými stroji.

5./ERG. TG v polské Liegnitz Legnica měla Me 323 Gigant (v Chebu pouze občas).

6./ERG. TG měla Savoia Marchetti SM.82, do prosince 1943 v Berlíně, helo5038.jpg (31695 bytes) od 5.3. do 12.4.1944 ve Varšavě, od 13.4. do května 1944 v rumunské Zilistea, od června do 21.7.1944 v Berlíně. . 

7./ERG. TG měla Ar 232 helo5042.jpg (27981 bytes), SM.81 helo5040.jpg (21473 bytes) (ilustrační foto) a SM.79 helo5039.jpg (36177 bytes)

8./ERG. TG měla Liore et Olivier LeO 451 helo5041.jpg (28829 bytes).

K 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 17/XVII (Velitelství letiště) v Plzni s podřízeným Platzkommando Eger (letiště Cheb), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.


22.7.1944 byla II./Erg. TG zrušena, kromě 6./Erg. TG která se stala 2./Erg. TGr.

Foto letiště Cheb (?) Kdy ? Popisky: A He 177, B He 111, C He 70, D Do 217, E Do 17Z, F Ju 88, G Ju 87, H Ju 52/3m, J Bf 110.

23.10.1944 od 12.45 do 13 hod. nálet bombardérů od 15th USAAF z Itálie. Primární cíl byla Plzeň. Letecké poplachy v Chebu.


Od ledna 1945 Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 101/VIII (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

V roce 1944 a 1945 se letiště Cheb stalo základnou pro 4 000 letců, mechaniků a pomocného personálu VVS ROA generála Vlasova pod velením gen. Malcova. V Chebu byla ustavena istrebitělnaja eskadrilla imeni polkovnika Kazakova - Jagdstaffel 5 der ROA Oberst Kazakov - velitel mjr. S. T. Byčkov. V Chebu vznikla ještě eskadrilla bombardirovščikov - Schlachtstaffel 8 - velitel kpt. B. R. Antilevskij. Do konce války se ustanovily ještě eskadrilly s 30 letadly. Celkem tu VVS ROA čítal 300 pilotů a 70 letadel. 

4.2.1945 přešly VVS- ROA pod velení Vlasova. V Chebu se konala přehlídka VVS- ROA spojená s udílením vyznamenání za předchozí nasazení. Současně s nabytím samostatnosti nařídil Malcev zárověň i odlišení uniforem a výzbroje. Vojáci sundali z uniforem německé orlice s hákovým křížem a nahradit je carskou trikolorou.

Na letadlech se postupně zavádělo označení modrým svatoondřejským křížem v bílém poli.

Bajdak, Malcev, Vlasov a Aschenbrenner helo4646.jpg (137800 bytes). Mjr. S. T. Byčkov (nositel vyznamenání a titulu Hrdina Sovětského svazu), mjr. M. Tarnovskij, por. G. Školnyj a gen. mjr. V. I. Malcev helo4995.jpg (146063 bytes).

V hlášeních o síle operačních útvarů Lfl. Kdo. Reich jsou u JG 2 až do 4.4.1945 použita data z 26.3.1945, protože nové údaje nedorazily. To je přinejmenším neobvyklé. Přehledy o operační způsobilosti se aktualizovaly každý den, ale Lfl. Kdo. Reich devět dní nemělo od jednotky žádné hlášení. Pravděpodobně vůbec nevědělo kde a v jakém stavu se nachází. Ještě 26.3.1945 vykazovala celá JG 2 sílu 111 strojů, z toho 56 schopných nasazení. Když přišlo 5.4.1945 čerstvé hlášení o stavu jednotky, dozvědělo se Lfl. Kdo. Reich, že JG 2 disponuje pouhými 28 Focke-Wulfy, z čehož bylo jen 20 letuschopných. O týden později klesly tyto počty na 21 strojů, z toho 10 schopných nasazení. Mezi koncem března a polovinou dubna 1945 tak přišla JG 2 o 81 % své techniky a přestala tak téměř existovat. Hlavní bojové jádro JG 2 tvořené Focke-Wulfy 190 D zaniklo již na konci března 1945 roztroušeno na letištích ve středním Německu. Střípkovité zprávy o JG 2 potvrzují přítomnost jednotky od poloviny dubna 1945 na českém území, ale nedovolují posoudit charakter a rozsah jejího fyzického působení nebo nasazení. Do Čech se dostaly patrně jen ojedinělé Fw 190 D a údaje o různých pozicích útvaru (Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary) se vztahovaly jen na ustupující pozemní personál a piloty bez letadel. V období dubna 1945 byl bez bližších podrobností v českém prostoru pohřešován z JG 2 ještě Lt. Friedrich Hochwald. Prozatím nemáme žádný zřejmý důkaz o tom, že se stroje JG 2 (v tuto dobu Fw 190 D-9 s několika Fw 190 D-13) dostaly na naše území a už vůbec se neobjevily v roli, ke které byly určeny - ke krytí vzlétajících a přistávajících tryskáčů Me 262. Dokonce je možné spekulovat o tom, že rozkazy byly vydávány, plány o využití existovaly, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Závěrem lze říci, že problém krytí vzlétajících a přistávajících proudových strojů pomocí pístových stíhaček nezůstal bez povšimnutí velení ani po přesunu jednotek s Me 262 na naše území. V praxi však nebylo funkční, neboť první řešení, s JG 27, nedopadlo dobře a následné, s JG 2, se vůbec neuskutečnilo. Hlavní roli tak po celou dobu hrálo jen protiletadlové dělostřelectvo. Organizační změny rozhodnuté 18. a platné od 21.4.1945. Lfl. Kdo. 6 dostalo do své rozhodovací pravomoci Lfl. Kdo. West a Lfl. Kdo. 4 a zároveň mělo organizačně zajišťovat i jednotky IX. (J) Flg. K. na letištích v Čechách. O dva dny později, 23.4.1945, Lfl. Kdo. 6 informovalo OKL (radiodepeší) o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Je to jasný důkaz o tom, že problémem ochrany proudových letadel během nejkritičtějších fází jejich nasazení se někdo zabýval a to na nejvyšších stupních velení. Za zmínku však stojí, že opatření neprováděl nadřazený útvar IX.(J) Flg.K. (kterému Me 262 náležely), ale „místně příslušná“ operační složka Luftwaffe, tzn. Lfl. Kdo. 6. Důvodem byla zřejmě povinnost Lfl. Kdo. 6 organizačně jednotky IX.(J) Flg. K. zajišťovat, pod kterou spadala i ochrana letišť. Pro tento účel vybralo Lfl. Kdo. 6 jednotku JG 2, v této době podléhající Lfl. Kdo. West a s trochou nadsázky můžeme říci, že ta byla v této době v jakémsi „neuchopitelném“ stavu. Hlášení o dislokaci jednotek Lfl. Kdo. Reich z 19.4.1945 uvádí JG 2 v podřízenosti 15. Fl. Div. (v rámci Lfl. Kdo. West), s jednotlivými částmi v okolí Chebu (2 Gruppe) a Berlína (1 Gruppe)“. Vzhledem k podrobnosti údajů ostatních jednotek to byly velmi nepřesné informace a svědčily o skutečnosti, že velení Lfl. Kdo. West moc nevědělo, co se JG 2 vlastně děje a kde se nachází. O něco později, 21.4.1945, hlásila JG 2, že je komunikace s nadřízenou 15. Fl. Div. přerušena a proto požaduje dočasně služby (zřejmě logistické zabezpečení) po 7. Jagdivision (7. JD). Stab a I./JG 2 byly na cestě do Chamu (v té době však v Mariánských Lázních), III./JG 2 se nalézala v Plzni. Velitel jednotky požadoval údaje o pozici 7. JD. Ve stejný den se JG 2 dotkla instrukce č.20642 vydaná OKL (Koller) nařizující prostřednictvím buď Lfl. Kdo. Reich nebo Lfl. Kdo. 6 zrušení některých jednotek. Byla mezi nimi i I./JG 2. Provozuschopné stroje s osádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Následující den se JG 2 dočkala odpovědi na její dotaz. Ve 23.00 hod. udala 7. JD svoji pozici v Pfaffenhofenu, 40 km severně od Mnichova a dále vydala, skrze 3./NAGr. 13, rozkaz zastavit přesun Stab a I./JG 2 do Chamu O chvíli později byly části JG 2, spolu s 3./NAGr. 13, informovány, že spadají pod Lfl. Kdo. 6 a mají zůstat na stávajících letištích – Stab a I./JG 2 v Mariánských Lázních, III./JG 2 v Plzni. Jednotka se našla… Po jasně formulovaném záměru o použití JG 2 pro ochranu letišť z 23.4.1945, pocházejí další údaje z 25.4.1945. O půlnoci vydalo Lfl. Kdo. 6 dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Flg. K. pod Lfl. Kdo. 6 (resp. její VIII. Flg. K.) a dále převedení JG 2, se svou Stab, I. a II./JG 2, pod IX. (J) Flg. K. Na rozdíl od předchozích zpráv je zde zmíněna II. Gruppe, chybí však údaje o Gruppe III. Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o chybu zápisu v předešlých dokumentech a celou dobu byla míněna II./JG 2. Další záměry s jednotkou se objevily v korespondenci z 26.4.1945. Opakuje se fakt o vyjmutí JG 2 z podřízenosti Luftflotte West, který je doplněn informací o jejím převedení ve všech ohledech pod IX. (J) Fliegerkorps. Stab a I./JG 2 měly být rozpuštěny, uvolněný letecký i pozemní personál a výzbroj měli doplnit stav II./JG 2. Tato Gruppe měla být použita pro ochranu letišť proudových stíhačů. Je nutné podotknout, že právě tento den došlo k další důležité organizační změně, kdy celý IX. (J) Flg. K. přešel pod plné vedení Lfl. Kdo. 6. To, jak je vidět, ihned potvrdilo své předchozí rozhodnutí o zajištění stíhací obrany letišť s proudovými letouny (tzn. strojů IX. (J) Flg. K. přidělením úkolu JG 2. Její neutěšený stav techniky vyřešilo zrušení dvou částí a koncentrací síly do II./JG 2. 29.4.1945 zachytila britská odposlouchávací služba rozkaz IX. (J) Flg. K. o přesunu II./JG 2 do Prahy-Kbel. Zpráva není zcela jasná, ale po předchozím umístění JG 27 na stejné letiště by dával rozkaz logiku. Jednotka určená k ochraně Me 262 z ruzyňského letiště měla opět sídlit na letišti Praha-Kbely. 1.5.1945 potvrdil dříve citované skutečnosti o JG 2 další rozkaz z Lfl. Kdo. 6. Stab a I./JG 2 byly v likvidaci a zbytek jednotky, tzn. II./JG 2, podléhal velení IX. (J) Flg. K. (ten následně pod velení Lfl. Kdo. 6). O III./JG 2 není nikde žádná zmínka. V přehledu rozmístění leteckých útvarů Lfl. Fl. 6 z 3.5.1945 je poznámka o JG 2 napsána jen tužkou a těžko čitelná. Lze rozeznat jen slovo „Protektorat“, takže se části útvaru zřejmě nalézaly „kdesi v Protektorátu“. Podobný dokument ze 7.5.1945 hovoří o Stab a II./JG 2 v Chebu (?) (od 26.4.1945 osvobozeno US Army) a I./JG 2 v Karlových Varech. Zatímco Stab a I. Gruppe byly v likvidaci, II./JG 2 byla na přesunu do Prahy („in Verl. n. Prag“). Uvedené rozkazy a citace ukazují jasný záměr o využití jednotky. Dubnové a květnové rozkazy o přesunech a plány o využití JG 2 k ochraně letišť v Čechách tak fakticky směřovaly k neexistujícímu útvaru.

 

27.2.1945 (?) z Nidda přiletěla II./JG 2 s Fw 190 A-6. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 2 Hauptmann Fritz Karch, od 17.4.1945, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. hel071.jpg (23020 bytes) Na fotce ještě bez Rytířského kříže. MAPA.

27.2.1945 (?) z Nidda přiletěl Stab/JG 2 s Fw 190 A-6. Velitel Geschwaderkommodor JG 2 Oberstleutnant Kurt Bühligen, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (14.8.1944 jako 88 z celkem 148). hel010.jpg (11056 bytes) (I./JG 2 byla v Karlových Varech).

 

23.3.1945 nálet amerických bombardérů na nádraží.

 

25.3.1945 v 11.40 hod. nálet asi 100 bombardérů na letiště Cheb-východ způsobil i škody ve městě.

 

5.4.1945 nálet P-47 od 9th USAAF. Zapáleny dva Ju 52/3m.

 

8.4.1945 těsně před bombardováním chebského nádraží zaznamenaly americké P-51 na letišt 10 větroňů, 30-40 letounů a 10 kusů Me 262. Celkem 63 letadel.

8.4.1945 od 12.25 do 13.10 hod. nálet 111 bombardérů B-17 na nádraží a letiště Cheb-východ. Třetina města lehla popelem. Nádraží se rekonstruovalo do roku 1960.

 

10.4.1945 nálet 240 bombardérů Douglas A-20 Havoc, A-26 Invader a Martin B-26 Marauder od 9th USAAF na nádraží a letiště Cheb-východ. Foto.

 

12.4.1945 nálet bombardérů Douglas A-20 Havoc, A-26 Invader a Martin B-26 Marauder od 9th USAAF na nádraží a letiště Cheb-východ.

 

15.4.1945 nálet P-47 od 9th USAAF.

 

16.4.1945 nálet stíhačů od 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Na letišti zaznamenáno na 100 letounů. Zapáleno na 15 kusů Ju 88 a He 111.

 

17.4.1945 v 13.60 hod. nálet 15 letounů P-47 Thunderbolt od 367th FS, 362nd FG, 9th USAAF. Zničeno 3 z 8 hangárů, 12 kusů He 111, tři Do 217, tři Ju 88, tři Bf 109 a 5 kusů Me 262. Dále zasaženy letouny Ju 52, Fw 190, Fw 200 a devět postavení flaku.

17.4.1945 u Pelhřimova (okres Cheb) nouzové přistání P-47D Thunderbolt S/N: 44-33041 "D3-L" od 379th FS, 362nd FG, 9th USAAF. Lt. Barton T. Williams po třech dnech se vrátil k jednotce. Letecká badatelna.

17.4.1945 nálet stíhačů od 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie.

17.4.1945 v 15.10 hod. chebský flak sestřelil americkou stíhačku P-51D S/N: 44-14411 "E2-L" "Miss Margie" od 375th FS,361st FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 1/Lt  Joseph B. Wolfe zahynul u obce Úbočí Amonsgrün.

17.4.1945 v 15.45 hod. plzeňský flak poškodil P-51D S/N: 44-14387 od 336th FS, 4th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 1/Lt Robert O. Davis se zachránil pomocí padáku mezi Mariánskými Lázněmi a Chebem. Šťastně přistál ale od té doby ho už nikdo neviděl.

17.4.1945 obdržel Malcev od VVS ROA příkaz, aby v pochodové koloně vyrazil jižním směrem vstříc západním Spojencům.

 

18.4.1945 okolo 13.30 hod. nálet P-47 s neřízenými raketami M-8 od 379th FS, 362nd FG, 9th USAAF. Mimo jiné, zničily i pět Me 262. Zřejmě se jednalo o stroje na chebském letišti, ne na letišti továrním FWE

 

20.4.1945 velení Luftwaffe pověřilo Oberstleuntnanta Hermanna Hogebacka velením všech útvarů v prostoru Velká Praha Grossraum Prag, kam kromě pražských letišť patřila ještě letiště Čakovice, Klecany, Kralupy nad Vltavou, Plzeň a Žatec. Uskupení Gefechtsverband Hogeback operačně podléhalo velitelství IX. (J) Fliegerkorps v Treuenbritzenu u Berlína a do bojů o Berlín poskytlo všechny své bojeschopné letouny. V Chebu se zdržovaly letouny patřící Gefechtsverband Hogeback s Me 262.

20.4.1945 VVS ROA letiště opustila. Na letišti v Chebu zbyla opuštěna letadla, jen jediné letadlo přeletělo k Američanům.

Příprava na obranu - dráha bylo rozorána. 

Osvobození západních Čech. helo6122.jpg (1392683 bytes), . Video.

26.4.1945 město osvobodil 387th Infantry Regiment, 97th Infantry Division.

28.4.1945 bylo letiště zcela zničeno, když jej bránily jednotky 2. tankové divize SS a dalšími jednotkami Luftwaffe a Wehrmachtu.

Američani u nás.

Nedatováno.

helo4994.jpg (303783 bytes) Opravárenské dílny, v pozadí zničených 8 hangárů a úplně vzadu rozoraná dráha. Fotky po bombardování.

Nalezeno 70-80 zničených letounů. Bf 109 K-4 WNr. 33???? helo5001.jpg (174773 bytes), helo5003.jpg (176290 bytes). Si 204 D "TJ+XQ" helo5071.jpg (248700 bytes), helo5072.jpg (266243 bytes). Fw 190 helo4993.jpg (243708 bytes), helo5002.jpg (1723369 bytes). He 111 helo5006.jpg (241807 bytes), helo5005.jpg (231222 bytes). SM. 82 helo5004.jpg (205293 bytes). Fotky Bf 109 v Chebu.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Poté bylo letiště obehnáno ostnatým drátem a vznikl zde sběrný tábor. Za šest týdnů jím prošlo 50 000 německých zajatců. Video.

Poté plocha sloužila jako shromaždiště německých dopravních prostředků.

26.5.1945 zřízena Technická správa Cheb. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Cheb, Klatovy, Mariánské Lázně, Plzeň. Technický hospodář por. let. zbroj. Píša.

28.5.1945 brig. gen. Vicherek ustavil velitele Letecké základny Cheb a Leteckou oblast Cheb

Později začal působit Štáb pro soustřeďování válečného materiálu, který se pokusil obnovit letiště.

V chebské jízdárně byly nalezeny větroně Grunau Baby, Olympie, Kranichy a ve vedlejší budově byly nalezeny navijáky a vybavení pro plachtařská letiště.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 13 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

Brzy bylo jasné, že to není možné. Útvar Letecká základna Cheb byl dne 21.10.1945 rozpuštěn.


helo5070.jpg (527247 bytes)  úklid letiště v létě 1946.


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Fotomapa z roku 1948 a 2011.


.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------