Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Přerov Prerau

Stálé vojenské letiště Přerov

Fliegerhorst Prerau

Henčlov Hentschelsdorf

Újezdec Augezd

Výmyslov Kaiserhof

MAPA.

03.09.2019

Historie, historie2.

25.6.1911 se vznesl nad Přerov Kašparův Blériot XI, Jako letiště mu posloužilo vojenské cvičiště u jezdeckých kasáren na okraji města (dnes za železničním podjezdem u odbočky na Henčlov - Troubky po pravé straně).


.


.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


helo6233.jpg (86583 bytes) 27.3.1918 se uskutečnil první let na trati z Wien-Aspern - Krakau (Rakowice - Czyżyny) Kraków - Lemberg polsky Lwów, dnes ukrajinský Львів - Płoskirów, dnes ukrajinský Хмельницький - Київ - Одеса letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 27.48 s motorem Austro Daimler 117 kW. MAPA. Na trati nebylo záměrně naplánováno žádné mezipřistání na území našeho státu, pouze v Praze a Brně byly zřízeny zvláštní sběrny u hlavních poštovních úřadů. Olomoucké vojenské cvičiště a plocha u Českého Těšína byly pouze záložní letiště. V blízkosti Fortu XV byl pro letadla postaven plátěný hangár. Letiště mělo i svého určeného velitele. Malé letecké společnosti v Rakousku 1918-38.

od 1.7.1918.

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


od 1919 do 27.12.1921.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


13.1.1927 byla ustavena Místní skupina MLL v Přerově patřila pod olomouckou Župu MLL v Olomouci a neměla žádné vlastní letouny.


24.10.1928 v 15.40 hod. odstartoval jedenadvacetiletý svobodník Albert Andrášek z Vojenského leteckého učiliště v Prostějově na letounu A 11 k orientačnímu letu na trase Prostějov - Hranice a zpět. Nařízená výška letu byla 1 000 m a 1 300 m. Pilot odbočil z trati nad Přerov, snížil výšku asi na 100 m, obletěl zámek a začal provádět akrobatické obraty v prostoru nad městskou částí Velká Dlážka. Při ostré zatáčce, to je zatáčce s velkým náklonem, došlo k pádu po křídle a letoun se zřítil do zahrádek rodinných domků p. Inderky a p. Konupčíka v Lázeňské ulici. Letoun byl zcela zničen pádem a následným požárem a pilot v troskách letounu uhořel. Byl pohřben na přerovském hřbitově. 

Od roku 1929 působil Odbor leteckého modelářství MLL, vedený Gustavem Beránkem.

22.9.1929 první velká akce na níž se podílela MLL Přerov byl první letecký den. Pro přerovské občany jej uspořádala Propagační letka olomoucké župy MLL. Jak píše tehdejší Přerovský obzor z 23.9.1929, v neděli ráno přistály na lukách u Výmyslova dva letouny typu Aero A 12 a dva Hansa-Brandenburg B I. Během dopoledne se uskutečnilo 65 vyhlídkových letů a v odpoledních hodinách přišlo překvapivé množství (15-20 tisíc) diváků, mnozí na kolech, neb v osobních automobilech. Roj stíhacích letounů z Olomouce předvedl letecký boj a několik prvků letecké akrobacie. Program byl uzavřen "cukrátkovým deštěm"a dalšími 85 vyhlídkovými lety.

V neděli 22.9.1929 už po skončení leteckého dne (zpoždění bylo způsobeno v místě předchozí produkce v Dolním Benešově) přiletěl nad Přerov tříčlenný roj stíhacích letounů Š 20 od Letky 33 v Olomouci. Jeden z letounů, pilotovaný četařem Stanislavem Bednářem, měl závadu na motoru. Pilot situaci zvládl a bezpečně přistál na cvičišti u jezdeckých kasáren. V pondělí dopoledne byla závada odstraněna a pilot odstartoval k přeletu do Olomouce. Vystoupal do výše 150 m, vrátil se a před očima vojáků začal provádět výkrut. Pilot obrat nezvládl, ztratil výšku a přes jeho zřejmé úsilí letoun zachytil o zem, odrazil se a dopadl znovu na zem jako troska. Zpřelámané tělo pilota bylo sice z trosek okamžitě vyproštěno, ale pomoci mu nebylo. Tragédii přihlížela i pilotova milá, která za ním přijela z Olomouce. 

4.8.1930 na strništi pole pana Ludíka u Újezdce přistál Baťův firemní letoun Albatros B V OK-ATB ze Zlína. Cestujícím byl Baťův úředník, který odjel do města projednat stavbu obchodu na Wilsonově třídě (tento obchod tam dodnes stojí). Přistání vzbudilo mimořádnou pozornost místních občanů a mnozí vytrvali až do příchodu pilota a jeho odletu směrem na Prostějov.

6.8.1930 při pokusu o vzlet z rozmoklé louky byl OK-ATB rozbit.

7.9.1930 ve 21.30 hod. mohli podruhé občané nad svými hlavami vidět plout německou vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin s cestujícími. Vzducholoď odstartovala z Breslau a pro špatné počasí si vyžádala přelet přes ČSR. Nad Přerov přiletěla od severovýchodu a pokračovala směrem na Brno. Státní hranice přeletěla u Hodonína cca ve 22.30 hod.

V neděli 14.9.1930 se konal druhý letecký den opět na pozemcích statkáře p. Ladislava Šilhavého u Výmyslova. Už v sobotu odpoledne zde dvě dvousedadlová letadla Propagační letky MLL olomoucké župy vykonala 15 vyhlídkových letů, v neděli dopoledne pak dalších 36. Odpoledne následoval opět obvyklý program a vypouštění balónků s korespondenčními lístky, které mělo za účel propagaci letectví v okolí Přerova.


Kluzák HLDZ-2 "Čáp" od PO MLL v Přerově a Jaroslav Maňák z Českých Budějovic helo9449.jpg (44550 bytes). Kde a kdy?


27.11.1932 se v Přerovském obzoru objevil článek s nápisem V Přerově se bude konečně létat bez motoru. 


15.2.1933 byl založen Plachtový odbor MLL v Přerově a jeho vedením byl pověřen Jan Hrbek, kvalifikovaný instruktor, nadšený propagátor bezmotorového létání a letecký konstruktér.

Podle německého kluzáku Hol´der Teufel s menšími úpravami postavil kluzák Přerov s odnímací gondolou. Kluzáci Přerov II a Přerov III měly pevnou gondolu.

Během roku dle jeho výkresů postavili bří. Dvořáčkovi v truhlářské dílně svého otce na ulici Palackého kluzák Morava, který byl v září 1933 dokončen a na cvičáku na Švédských šancích 25.9.1933 Janem Hrbkem úspěšně zalétán. V olomouckých dílnách MLL byl větroň Morava dokončen.

7.10.1933 Jan Hrbek přelétl větroň Morava za motorovým letounem, řízeným Dr. L. Pospíšilem z Olomouce do Přerova, což byl tehdy první aerovlek provedený s větroněm domácí konstrukce a výroby.

Hned následně byl zahájen také první běh kurzu plachtění v Přerově s kluzákem Přerov.

V neděli 15.10.1933 připravila MLL v Přerově letecký den, který se konal opět na pozemcích u Výmyslova, které nezištně zapůjčil statkář a majitel přerovského pivovaru pan Šilhavý.


4.2.1934 Místní skupina MLL ve Zlíně předvedla kluzák Zlin Z II a kluzák Zlin Z III, při čemž Jan Hrbek předvedl přítomným i svůj větroň Morava. Postaven hangár.


V březnu 1935 bratři Dvořáčkovi dohotovili kluzák Přerov, v dubnu 1935 na cvičáku na Švédských šancích Janem Hrbkem zalétnut a předán bystřickým plachtařům, kteří si pro něj přijeli s vlastnoručně vyrobeným transportním vozíkem.

V srpnu 1935 byla uspořádána soutěž v klouzavém letu s přistáním na cíl, který vyhrál L. Dvořáček vzdáleností 4,3 m.


Od počátku roku 1936 však bylo dění v Přerově soustředěno na jedinou velkou akci a tou  byla Středomoravská zemská výstava 1936. Do programu této Středomoravské výstavy byly uvedeny dvě akce, které byly zaměřeny k letectví. Byla to výstava letounů a letecký den.  Tento letecký den však pronásledovala katastrofální nepřízeň počasí. Byl dvakrát odložen, hlavně pro nezpůsobilý terén pro přistání vojenských letounů. Nakonec se konal 6.9.1936, kdy další odklad již nebyl možný. Velkým zadostiučiněním bylo snad to, že se tohoto leteckého dne mohli zúčastniti i letci-akrobati, kteří byli až do 8.8.1936 na olympiádě v Berlíně. Trojice olympioniků  Novák, Široký, Hubáček v dopoledních hodinách provedla průlet, ale odpoledne již přistála, odstartovala, předvedla skupinový přemet čertovo kolo a odlétla do Olomouce. V půl čtvrté byl nevydařený letecký den ukončen a nikdo netušil, že to bude poslední letecký den v Přerově na dlouhou dobu.

První padáková věž byla u nás postavena jako největší atrakce Středomoravské výstavy, která se pod patronací prezidenta republiky E. Beneše konala v Přerově od 20.6. do 16.8.1936 . Stavbu 41 metrů vysoké věže podle návrhu předsedy Místní skupiny MLL v Přerově Jindřicha Šolce Baňská a hutní společnost Třinec. Plán MLL, aby padáková věž vychovávala občany k odvaze a k srdnatosti, se v napjaté atmosféře tehdejší doby bezesporu naplnil, protože do konce výstavy zde došlo ke 4000 seskokům! Zdroj. Fotky.

První úvahy o vhodnosti plochy vlevo od henčlovské silnice pro letiště se objevily v roce 1936. Tehdy Místní skupina MLL v Přerově požádala tehdejší městskou radu o přidělení pozemku v těchto místech a finanční pomoc při zřízení nouzového letiště. Dá se říci, že toto bylo pravděpodobně podnětem pro město Přerov, aby svým přípisem navrhlo ministerstvu národní obrany zřídit zde vojenské letiště. To bylo dne 4.5.1936. 

Po předběžné rekognoskaci terénu byl v září 1936 vypracován situační plán pozemků předpokládané plochy letiště. 


V březnu 1937 projednala městská rada kladně dotaz vojenské správy a schválila postavení kasáren pro leteckou jednotku s nákladem 5 milionů Kč a darovala pro zřízení letiště pozemek o rozměrech 800 x 1000 m.

V květnu 1937 byl vypracován podrobný projekt s vyznačením celé letištní plochy, hangárů a dalších objektů i příjezdové komunikace k letišti od státní silnice Přerov - Henčlov v délce 300 m. 

Vlastní výstavba letiště započala na podzim 1937 vybudováním 300 m dlouhé příjezdové komunikace.


1.1.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 24 Přerov.

Další objekty jako nadzemní a podzemní sklady, nádrže na benzin a olej byly zadány různým firmám v únoru 1938.

Se stavebními pracemi na letišti se započalo v březnu 1938.

15.7.1938 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 19.

Stavba hangáru byla započata v červenci 1938, ukončena koncem srpna 1938 a od září probíhaly dokončovací práce.  Se stavbou kasáren se vůbec tehdy nezačalo. Byly projektovány vedle příjezdové komunikace.

Stálé vojenské letiště. Rozměry 550 x 750 m. Dva hangáry a skladové prostory.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Skupina OPL VI/152 Přerov s baterií  8/152 s 8,35 cm PLK vz.22

 

11.9.1938 se přesunul pozemní sled a 14.9.1937 letový sled Letky 63.

Mobilizační těleso 602 vzniklo z Leteckého pluku 2. Vytvořeno celkem 26 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc, Přerov a Vyškov.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 70 %, jeden ocelový hangár.

24.9.1938 byla Letka 63 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-7. Vznikla Polní letka 63. Krycí název Slíva. Velitel mjr. let. Vojtěch Skoba. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 24 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 19 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 24 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-4.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 19 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-8.

Baterie 19/153 s 8 cm PLK vz.37 původně příslušela ke Skupině OPL VI/153 Piešťany, ale 28.9.1938 bylo rozhodnuto předat ji Skupině OPL VI/152 Přerov.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

2.10.1939 předány od Obvodu OPL "C" v Moravské Ostravě Skupina OPL IV/152 (2. a 3. baterie), společně se světlometnými četami 18, 20, 23 a kulometnou rotou 2/8 ke Skupině OPL VI/152 Přerov.

aa.png (466402 bytes)

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 24 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 19 demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 63 demobilizována.

4.11.1938 byla podepsána nájemní smlouva mezi vojenskou správou a městem  s platností od 1.4.1938 na 25 let, tj. do konce března 1963. Kolaudace probíhaly zdlouhavě. Bez problémů byla zkolaudována příjezdová komunikace.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Skvrňany, Malacky.

Hangár byl předběžně zkolaudován 22.12.1938, a i když byl převzat do používání už 14.9.1938, definitivně byl zkolaudován až v srpnu 1940. 

Natrvalo byla Letka 63 přemístěna na letiště Přerov-Henčlov nařízením velitele letectva s platností od 1.12.1938. 


Zůstala zde až do německé okupace a následné demobilizace. Letouny byly odsunuty z Přerova, patrně do Olomouce, ještě před 15.3.1939.

V březnu 1939 bylo letiště hodnoceno již s vybudovanými sklady jako stálé vojenské letiště s rozměry 780 x 1000 m, schopné pro všechny druhy vojenského letectva ve dne i v noci.

Okupace.

Podle pamětníků byly prvními německými letouny v létě 1939 na tomto letišti střemhlavé bombardéry Ju 87, ovšem tento údaj nebylo možno potvrdit.

K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Prerau (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Kolaudace nádrží a skladu benzinu pro auta se konala v říjnu 1939, ale pozvaný zástupce německých úřadů se nedostavil.

V říjnu 1939 přiletěla Schule/FAR. 24 do Olomouce. Satelitní letiště v Holicích, Přerově a v Kroměříži.

Nouzové přistání školního letounu Fw 44 Stieglitz u Kozlovic. Kdy?

Nouzové přistání školního letounu Š 328 jižně od města. Kdy?


7.3.1940 německá vojenská správa si v Olomouci vyžádala od města Přerova plochu cvičiště, které bylo použito občasně jako letiště. Kde?

14.9.1940 ukončena kolaudace letiště Přerov-Henčlov. Letiště Přerov (Flugplatz Prerau) podléhalo velitelství letiště v Olomouci (Fliegerhorst Kommandatur Olmütz), tam byl rovněž stavební úřad letectva (Bauleitung der Luftwaffe Olmütz/Mähren).

 Klemm Kl 35 B "PT+NY" od  FAR 24.


1.10.1941 se přejmenovala na FFS A/B 24.


.


29.1.1943 FFS A/B 24 přeletěla do Kitzingenu.

V únoru 1943 v Olomouci reformována FFS C 12 s He 111, Ju 52, Ju 86 a dalšími. Satelitní letiště Holice a Přerov.

18.6.1943 se FFS A 12 přestěhovala z Königsberg/Neumark do Prenzlau  Satelitní letiště Pasewalk, Salzwedel, Přerov a Rutenberg (kluzáky).

15.10.1943 FFS C 12 přeznačena na FFS B 12.

V říjnu 1943 rozhodlo velení Luftwaffe, aby z důvodu úspory pohonných hmot létali pilotní žáci v první fázi výcviku na větroních. Na uprázdněném přerovském letišti bylo zřízeno plachtařské středisko Segelflugschule der Luftwaffe vybavené jak kluzáky Schulgleiter SG 38, tak výkonnými větroni Grunau Baby a Olympia. Velitelem byl mjr. Scharna, hlavním instruktorem byl významný německý plachtař doktor Günter Hasse. Provoz byl velmi intenzivní, starty se prováděli i na třech navijácích. Nařízením velitelství Luftwaffe z 9.11.1943 byly zrušeny plachtařské kluby armády a letectva a jejich letouny byly převedeny k pilotním školám. Patrně proto se na přerovském letišti objevily i další větroně jako Kranich a Weihe. 

FFS A 12 v Prenzlau převzala 22.12.1943 FFS A 71 a stala se tak Doppelschule FFDS A.


15.5.1944 nehoda Fw 190 při vzletu.

1.7.1944 se během cvičného letu zřítil na pole v blízkosti letiště bitevní stroj Fw 190 F-8 WNr. 580469, který pilotoval Gefr. Oskar Binnewies od 3./SG 152. Příčinou havárie byla zřejmě technická závada, pamětníci hovořili o tom, že letadlu za letu začal hořet motor. Pilot zahynul v troskách stroje. Letecká badatelna.

FFS B 12 byla zrušena v červenci 1944.

Plachtařské středisko bylo zrušeno, kluzáky a větroně byly demontovány a uskladněny.

Po odchodu letecké školy zde byla jako první dislokována jednotka s letouny Bf 109, kvůli nimž byla vykácena třešňová a švestková alej mezi letištěm a Henčlovem a přeloženo telefonní vedení. (?)

Po žních v roce 1944 nouzové přistání Ju 87. Letoun narazil do domu.

Transportní jednotka s Ju 52/3m. Stíhací jednotka. (?)

Od října 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 211/VIII (Velitelství letiště).

14.10.1944 při přeletu bombardovacích svazů do Slezska se snesla trojice doprovodných amerických stihačů P-38 Lighting od 305th FW, 15th USAAF z Itálie a postřelovala plochu letišti se stojícími letouny. Obrana letiště však palbu nezahájila. Další trojice P-38 se snesla nad nádraží a ničila lokomotivy.

Po náletu přiletěla stíhací jednotka s Bf 109. Dva letouny při přistání havarovaly.

20.11.1944 v 13.45 nálet 26 bombardérů od 15th USAAF z Itálie. Historie.  Skupina se pokusila zaútočit na zdejší nádraží. Místo zamýšleného cíle zasáhly svržené pumy přerovskou elektrárnu a obytné části města. V troskách se ocitlo 15 domů a dalších 232 bylo leteckým útokem poškozeno. Nálet zaplatilo svým životem celkem 13 osob a dalších 32 utrpělo zranění.

V zimě 1944-45 zřícení Bf 109.

17.12.1944 v 12.15 hod. nouzové přistání u místního stadionu P-38L Lightning S/N: 44-24666 "Melancholy Babe" od 37th FS, 14th FG, 15th USAAF z Itálie. Pilot 2/Lt Ernest V. Rountree zajat. Sestřelil ho Fw. Dohms od II.(Sturm)/JG 300 nebo Lt. Pipke od IV./JG 300.

17.12.1944 se FFDS A vrátilo staré označení FFS A 12.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 211/VIII (Velitelství letiště) podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.


Na přelomu let 1944-45 zde byly umístěny i tři bitevní Stafell s letouny Fw 190 F, ale i další letouny, přistávající zde za účelem odpočinku, sídlící však na jiných moravských letištích (Kostelec na Hané, Olomouc, Prostějov).

6.2.1945 byla rozpuštěna FFS A 12.

2.3.1945 z Dolního Benešova přiletěla stíhací I./JG 77 s Bf 109 G/K. MAPA. Velitel Gruppenkommandeur I./JG 77 Hauptmann Joachim Deicke.

20.3.1945 blízko Hermkirch (?) sovětská protiletecká obrana sestřelila Bf 109 G-14 WNr. 511971 od 3./JG 77. Gefr. Horst Sauer padl. Ztráty JG 77.

23.3.1945 zřícení Bf 109 G-14 WNr. 46592? od 3./JG 77. Uffz. Walter Konzelmann padl. Ztráty JG 77.

29.3.1945 odletěla do Moravské Ostravy. MAPA.

Koncem března 1945 se prý snadněji přestěhovatelné radary FuMG 80 Freya přestěhovaly z Topolné (okres Uherské Hradiště) k Přerovu.

10.4.1945 od Wien přiletěla bitevní III./SG 10 s Fw 190 F/G. Velitel Gruppenkommandeur III./SG 10 Hauptmann Horst Steinhardt, nebo Major Arnulf Blasig - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (4.9.1941, jeden z celkem 7 313) hel748.jpg (69913 bytes).

Velitel Staffelkapitän 7./SG 10 Leutnant Günther Honnefeller - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (17.10.1944, jeden z celkem 7 313). hel749.jpg (26869 bytes)

Velitel Staffelkapitän 8./SG 10 Hauptmann Hans Stollnberger - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (14.10.1942, jeden z celkem 7 313). hel750.jpg (42649 bytes) Na fotce ještě jako Leutnant.

Velitel Staffelkapitän 9./SG 10 Oberleutnant Friedrich Mertins.

Leutnant Wilhelm Noller od 7./SG 10 - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (6.4.1944, jeden z celkem 7 313). hel709.JPG (26998 bytes)

Boj o Brno. helo7392.jpg (332347 bytes),   Fw 190 F-8 WNr. ?181 "< zelená 2+I" od Gruppen-Adjutant III./SG 10. Zdroj.

15.4.1945 byl u letiště v Brně sestřelen Fw 190 F "žlutá 7+I" od 9./SG 10.

16.4.1945 Leutnant Wilhelm Noller od 7./SG 10 byl zraněn sovětským stíhačem. Byl léčen v Praze, byl zajat a vezen na východ. Unikl a dostal se do Německa. Zdroj.

Pro 23.4.1945 se zachoval poslední podrobnější dokument o činnosti Luftflotte 6.

Toho dne zaznamenala I./SG 4 devatenáct bojových vzletů, III./SG 4 sedm a
III./SG 10 dvanáct. Průzkum bojem se vedl všude kolem Brna a Opavy, ovšem největší koncentrace útoků německých bitevníků směřovala jižně od Brna. Úkolem měly být tanky v 60858 (Žatčany - Újezd u Brna) a sovětské dělostřelecké pozice v 60822 (východně od Brna, Mokrá - Ochoz u Brna). Kvůli silné protiletadlové obraně se nepodařilo zaútočit na tanky. Ostatně, nejméně tři bitevní Fw 190 byly v tomto prostoru sestřeleny. I/SG 4 se utkala s Jak-9, přičemž jeden sestřelila jistě a jeden pravděpodobně. Zároveň přinutila eskadrilu sedmi Iljušinů Il-2 ke svržení bomb nad vlastním územím.

Němci zaznamenali
jeden Fw 190 od III./SG 10 nezvěstný a tři sestřelené:
Fw 190, I./SG 4, flak, 60882 (Žatčany - Nesvačilka)
Fw 190,
III./SG 4, flak, Fw. Böttcher, 60868 (Kobeřice - Nížkovice)
Fw 190,
III./SG 10, flak, Lt. Schwendler, 60888 (Křepice - Šitbořice - Nikolčice)

25.4.1945 asi v 11 hodin u obce Podolí (okres Brno-venkov) dvě sovětské stíhačky sestřelily letoun Fw 190 asi od SG 4 ze Stichovic (nebo SG 10 z Přerova). Údajně měl červené konce křídel. Badatelna. Letecká badatelna.

Koncem války sovětská protiletecká obrana sestřelila Fw 190 F-8 od III./SG 10. Letoun dopadl v blízkosti lesa u cesty z Rosic do Brna - Kývalka (okres Brno-venkov). Trosky letounu ležely na místě havárie přibližně do konce května 1945, pak byly odvezeny neznámo kam. Badatelna. Letecká badatelna. Zdroj.

Radary se prý přestěhovaly k Ústí nad Labem.

30.4.1945 bylo na letišti 10 m³ leteckého paliva C3.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

2.-4.5.1945 odletěla III./SG 10 do Vysokého Mýta.

Konec provozu Luftwaffe na letišti.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

V noci z 7. na 8.5.1945 Němci zničili hangár a poškodili některé další objekty. Letištní plocha zorána.

8.5.1945 Sověti obsadili Přerov.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Sověti pásli dobytek na letišti.

Němci zanechali, hlavně pod tribunami na stadionu u sokolovny, v rozmontovaném stavu desítky kluzáků.

Na letišti přistávaly ojediněle sovětské Po-2.

Vznikla strážní jednotka a velitelství.

Koncem května 1945 vyslalo Velitelství letecké oblasti 3 na přerovské letiště skupinu 55 vojáků pod vedením npor. let. Josefa Indráka, která zahájila práce na obnově letiště.

Ještě 1.6.1945 se na letišti popásalo několik set kusů dobytka.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Z 18. na 19.6.1945 na místě zvaném Švédské šance příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky postříleli 265 žen, dětí a starců. Podrobnosti. Československá armáda, a po rozdělení společného státu armády česká a slovenská, se ani po sedmdesáti letech nedokázaly omluvit a vyjádřit lítost nad masovými vraždami a násilím proti civilnímu obyvatelstvu, jichž se v roce 1945 dopouštěly a jejichž šetření bránily.

K 19.6.1945 bylo nalezeno asi 52 německých letounů různých typů.

K 25.6.1945 byla již severní část letiště schopna provozu. Jednotka pod názvem Letecký detachement Přerov podléhala veliteli LP 202 v Olomouci. Velitel škpt. let. Pala.

K 15.9.1945 z ní byla vytvořena Letištní peruť Přerov.


16.1.1946 byla Letištní peruť Přerov zrušena a reorganizována na Letištní správu Přerov, protože zatím se v Přerově žádný letecký útvar nenacházel.

O letiště mělo zájem město Přerov. Přípisem na MNO v září 1945, a i osobními intervencemi navrhlo dobudování vojenského, a výstavbu civilního letiště, nabídlo pozemky na severní i jižní straně, aby se původní plocha 950 x 800 m prodloužila na hlavním směru 340°/160° na 1 200 m. Při jednáních o umístění leteckého pluku nabídlo město příspěvek 5 milionů Kč. K výstavbě letiště bylo přikročeno v červnu 1946.

1.8.1946 byla již v Přerově zřízena rámcová Letecká základna 11 (LZ 11) VÚ 5480, do které byla včleněna Letištní správa Přerov, schopna přijmout LP 43, jehož 1. letka byla zformována na letišti Milovice.

Mužstvo základní služby bylo do Přerova odesláno k 15.8.1946, první letový sled z Božího Daru dorazil až 30.8.1946.

1.9.1946 oficiálně zahájen pravidelný letecký provoz LP 43.

C-5 (K-65) bez onačení na letišti Přerov. Kdy?

22.9.1946 letecký den. Ukázka trojice letounů Spitfire od 3. letecké divize s piloty kpt. Skirkou, kpt. Liškutínem, kpt. Trejtnarem a npor. Vindišem.

V listopadu 1946 z Vítkovic byly dodány dva ocelové hangáry. Průběžně pokračovala stavba dalších objektů.


Hangár, vlastnictví navijáku a vhodný plachtařský terén umožnily iniciativním bystřickým plachtařům založení plachtařského střediska Krajová plachtařská škola Halamáskova, pojmenovaného po rodáku z Chvalčovy Lhoty, pilotu stihači Evženu Halamáskovi. Na jejím vzniku se podílely ČNA odbočka Holešov, Přerov a Napajedla, později se přidaly ČNA odbočka Kroměříž, Prostějov, Kelč a Nový Hrozenkov. Přípravná schůze se konala dne 16.3., ustavující 12.4.1947 v Bystřici pod Hostýnem. V Přerově se otázka zřízení plachtařského střediska v Bystřici projednávala na valné hromadě aeroklubu 12.1.1947. Přerovskému aeroklubu byla nabídnuta dvě místa ve výboru, místopředsedy a člena výboru. Na tyto funkce byli delegováni a na ustavující schůzi zvoleni Stanislav a Bedřich Dostálovi, vkladem byla jeden větroň Grunau Baby GB II.

V roce 1947 Detachment Letectva SNB.

Od 1.8.1947 byla LZ 11 podřízena V II. LO.

Od 23.8. do 5.9.1947 LP 43 zajišťoval činnost letecké detašmánu na letišti Žilina, který prováděl průzkumnou činnost ve prospěch velitelství Teplice v bojích s banderovci.

Od 5.9. do 16.10.1947 LP 43 zajišťoval činnost letecké detašmánu na letišti Tri Duby, který prováděl průzkumnou činnost ve prospěch velitelství Teplice v bojích s banderovci.

S nástupem letounů s proudovými motory ve světě začalo i v ČSR budování vojenských letišť s betonovými přistávacími a vzletovými drahami. V srpnu 1947 bylo rozhodnuto i v Přerově a projekt byl vypracován v lednu-únoru 1948. Jednalo se o betonovou dráhu o délce 2 km (později prodloužena na dnešních 2,5 km ve směru 066°/246° a blíže k Bochoři), pojížděcích drah a dalších objektů.

21.9.1947 letecký den za účasti gen. Janouška. Učinkoval škpt. Peřina s C-104, devítka letounů Spitfire, Mosquito.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl LP 43 udělen čestný název Dr. Edvarda Beneše.

Na základě dekretu prezidenta republiky z 1.7.1948 byl LP 43 28.10.1948 na přerovském náměstí slavnostně předán prapor bývalého LP 2 "Dr. Edvarda Beneše". Prapor předal velitel veliteli III. LS div. gen. Ludvík Budín, a příslušníci pluku složili praporu slavnostní přísahu.

25.11.1948 zřícení letounu C-104 od LP 43. Rtm. Kovarčík nacvičoval v prostoru města Přerova ve výši asi 1000 m akrobatické prvky. Náhle došlo ke dvěma výbuchům a letadlo začalo hořet. Pilot  ve výši asi 700 m vyskočil na padáku a zachránil si tím život. Letecká badatelna.


14.2.1949 s účinností k 28.2.1949 bylo nařízeno úplné rámcování velitelství pluku, zbytek, reprezentovaný jednou letkou dvoumotorovou, byl po přesunu na letiště Boží Dar včleněn k LP 41 jako jeho 3. letka. Hlášení o splnění úkolu podal velitel pluku 10.3.1949.

28.2.1949 byla od LP 41 na letišti Boží Dar uvolněna Dělostřelecká letka, která se přemístila na letiště Plzeň-Skvrňany  a stala se samostatným útvarem. Dvě třetiny jejího stavu se přesunuly do Plzně, zbytek se přemístil do Olomouce jako odloučená část DL 1. Přesun do Přerova. Kdy?

Začátkem roku 1949 se rozběhla stavba vzletové a přistávací dráhy.

K 1.7.1949 se SL 3 v Brně přesunula do Přerova a přečíslovala se na SL 2. Zároveň přešla do podřízenosti LSP 1 v Jičíně.

Od 1.10.1949 dostala LZ 11 nové krycí číslo VÚ 2729. Její letouny byly označovány písmenem X.

K 1.10.1949 získala SL 2 nové krycí číslo VÚ 5734.


V roce 1950 v Přerově vznikla Dělostřelecká letka 2.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

1.5.1950 v Plzni-Skvrňanech byl založen LP 45. Z Dělostřelecké letky 2 vznikla 2. letka LP 45 v Přerově. Ta v Přerově zůstala do března 1952.

16.6.1950 poškození letounu Aero C-3A "UF-??" od Školní základny I VÚ 9952 v Olomouci. Pětičlenná posádka měla provést výškový let do 4 000 m. Bez kyslíku svévolně stoupali výše. Asi ve výšce 6 800 m všichni ztratili schopnost ovládat letoun. Pád s překročením povolených násobků přetížení. V menší výšce se piloti probrali a přistáli. Letecká badatelna.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Fotomapa z roku 1950. Červený kroužek ukazuje vjezd do areálu letiště. V dolní části již probíhá výstavba betonové dráhy.

1.7.1950 byla LZ 11 reorganizována na Letištní správu 11 Přerov.

K 1.10.1950 část prostředků a personálu SL 2 dal základ pro vznik LOS 2 v Olomouci.

Na podzim 1951 byla ukončena stavba vzletové a přistávací dráhy a pojížděček, nebyly však postaveny další objekty a provoz byl až do konce roku 1952 zajišťován ze základny Henčlov. 


K 15.1.1951 Letištní správa Přerov se přejmenovala na 11. letištní správu Přerov.

K 1.2.1951 byla 11. letištní správa Přerov reorganizována na 11. letištní prapor.


V březnu 1952 se 2. letka LP 45 přesunula do Plzně.