Přerov Prerau

Stálé vojenské letiště Přerov

Fliegerhorst Prerau

Bochoř Bochorsch

Henčlov Hentschelsdorf

Újezdec Augezd

Výmyslov Kaiserhof

MAPA.

22.02.2024

25.6.1911 se vznesl nad Přerov Kašparův Blériot XI, Jako letiště mu posloužilo vojenské cvičiště u jezdeckých kasáren na okraji města (dnes za železničním podjezdem u odbočky na Henčlov - Troubky po pravé straně).

.

.

od února 1914

od října 1914

.

od listopadu 1916

.

27.3.1918 se uskutečnil první let na trati z Wien-Aspern - Krakau (Rakowice - Czyżyny) Kraków - Lemberg polsky Lwów, dnes ukrajinský Львів - Płoskirów, dnes ukrajinský Хмельницький - Київ - Одеса letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 27.48 s motorem Austro Daimler 117 kW. MAPA. Na trati nebylo záměrně naplánováno žádné mezipřistání na území našeho státu, pouze v Praze a Brně byly zřízeny zvláštní sběrny u hlavních poštovních úřadů. Olomoucké vojenské cvičiště a plocha u Českého Těšína byly pouze záložní letiště. V blízkosti Fortu XV byl pro letadla postaven plátěný hangár. Letiště mělo i svého určeného velitele. Malé letecké společnosti v Rakousku 1918-38.

od 1.7.1918.

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

.

.

.

.

, , od prosince 1926 do 1939.

13.1.1927 byla ustavena Místní skupina MLL v Přerově patřila pod olomouckou Župu MLL v Olomouci a neměla žádné vlastní letouny.

Od roku 1929 působil Odbor leteckého modelářství MLL, vedený Gustavem Beránkem.

22.9.1929 první velká akce na níž se podílela MLL Přerov byl první letecký den. Pro přerovské občany jej uspořádala Propagační letka olomoucké župy MLL. Jak píše tehdejší Přerovský obzor z 23.9.1929, v neděli ráno přistály na lukách u Výmyslova dva letouny typu Aero A 12 a dva Hansa-Brandenburg B I. Během dopoledne se uskutečnilo 65 vyhlídkových letů a v odpoledních hodinách přišlo překvapivé množství (15-20 tisíc) diváků, mnozí na kolech, neb v osobních automobilech. Roj stíhacích letounů z Olomouce předvedl letecký boj a několik prvků letecké akrobacie. Program byl uzavřen "cukrátkovým deštěm"a dalšími 85 vyhlídkovými lety.

4.8.1930 na strništi pole pana Ludíka u Újezdce přistál Baťův firemní letoun Albatros B V OK-ATB ze Zlína. Cestujícím byl Baťův úředník, který odjel do města projednat stavbu obchodu na Wilsonově třídě (tento obchod tam dodnes stojí). Přistání vzbudilo mimořádnou pozornost místních občanů a mnozí vytrvali až do příchodu pilota a jeho odletu směrem na Prostějov.

6.8.1930 při pokusu o vzlet z rozmoklé louky byl OK-ATB rozbit.

7.9.1930 ve 21.30 hod. mohli podruhé občané nad svými hlavami vidět plout německou vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin s cestujícími. Vzducholoď odstartovala z Breslau a pro špatné počasí si vyžádala přelet přes ČSR. Nad Přerov přiletěla od severovýchodu a pokračovala směrem na Brno. Státní hranice přeletěla u Hodonína cca ve 22.30 hod.

V neděli 14.9.1930 se konal druhý letecký den opět na pozemcích statkáře p. Ladislava Šilhavého u Výmyslova. Už v sobotu odpoledne zde dvě dvousedadlová letadla Propagační letky MLL olomoucké župy vykonala 15 vyhlídkových letů, v neděli dopoledne pak dalších 36. Odpoledne následoval opět obvyklý program a vypouštění balónků s korespondenčními lístky, které mělo za účel propagaci letectví v okolí Přerova.

Kluzák HLDZ-2 "Čáp" od PO MLL v Přerově a Jaroslav Maňák z Českých Budějovic . Kde a kdy?

27.11.1932 se v Přerovském obzoru objevil článek s nápisem V Přerově se bude konečně létat bez motoru. 

15.2.1933 byl založen Plachtový odbor MLL v Přerově a jeho vedením byl pověřen Jan Hrbek, kvalifikovaný instruktor, nadšený propagátor bezmotorového létání a letecký konstruktér.

Podle německého kluzáku Hol´der Teufel s menšími úpravami postavil kluzák Přerov s odnímací gondolou. Kluzáci Přerov II a Přerov III měly pevnou gondolu.

Během roku dle jeho výkresů postavili bří. Dvořáčkovi v truhlářské dílně svého otce na ulici Palackého kluzák Morava, který byl v září 1933 dokončen a na cvičáku na Švédských šancích 25.9.1933 Janem Hrbkem úspěšně zalétán. V olomouckých dílnách MLL byl větroň Morava dokončen.

7.10.1933 Jan Hrbek přelétl větroň Morava za motorovým letounem, řízeným Dr. L. Pospíšilem z Olomouce do Přerova, což byl tehdy první aerovlek provedený s větroněm domácí konstrukce a výroby.

Hned následně byl zahájen také první běh kurzu plachtění v Přerově s kluzákem Přerov.

V neděli 15.10.1933 připravila MLL v Přerově letecký den, který se konal opět na pozemcích u Výmyslova, které nezištně zapůjčil statkář a majitel přerovského pivovaru pan Šilhavý. Ludvík Kratochvíl přiletěl s KLZ.VI.

4.2.1934 Místní skupina MLL ve Zlíně předvedla kluzák Zlin Z II a kluzák Zlin Z III, při čemž Jan Hrbek předvedl přítomným i svůj větroň Morava. Postaven hangár.

V březnu 1935 bratři Dvořáčkovi dohotovili kluzák Přerov, v dubnu 1935 na cvičáku na Švédských šancích Janem Hrbkem zalétnut a předán bystřickým plachtařům, kteří si pro něj přijeli s vlastnoručně vyrobeným transportním vozíkem.

V srpnu 1935 byla uspořádána soutěž v klouzavém letu s přistáním na cíl, který vyhrál L. Dvořáček vzdáleností 4,3 m.

Od počátku roku 1936 však bylo dění v Přerově soustředěno na jedinou velkou akci a tou  byla Středomoravská zemská výstava 1936. Do programu této Středomoravské výstavy byly uvedeny dvě akce, které byly zaměřeny k letectví. Byla to výstava letounů a letecký den.  Tento letecký den však pronásledovala katastrofální nepřízeň počasí. Byl dvakrát odložen, hlavně pro nezpůsobilý terén pro přistání vojenských letounů. Nakonec se konal 6.9.1936, kdy další odklad již nebyl možný. Velkým zadostiučiněním bylo snad to, že se tohoto leteckého dne mohli zúčastniti i letci-akrobati, kteří byli až do 8.8.1936 na olympiádě v Berlíně. Trojice olympioniků  Novák, Široký, Hubáček v dopoledních hodinách provedla průlet, ale odpoledne již přistála, odstartovala, předvedla skupinový přemet čertovo kolo a odlétla do Olomouce. V půl čtvrté byl nevydařený letecký den ukončen a nikdo netušil, že to bude poslední letecký den v Přerově na dlouhou dobu.

První padáková věž byla u nás postavena jako největší atrakce Středomoravské výstavy, která se pod patronací prezidenta republiky E. Beneše konala v Přerově od 20.6. do 16.8.1936 . Stavbu 41 metrů vysoké věže podle návrhu předsedy Místní skupiny MLL v Přerově Jindřicha Šolce Baňská a hutní společnost Třinec. Plán MLL, aby padáková věž vychovávala občany k odvaze a k srdnatosti, se v napjaté atmosféře tehdejší doby bezesporu naplnil, protože do konce výstavy zde došlo ke 4000 seskokům! Zdroj. Fotky.

Po předběžné rekognoskaci terénu byl v září 1936 vypracován situační plán pozemků předpokládané plochy letiště. 

V březnu 1937 projednala městská rada kladně dotaz vojenské správy a schválila postavení kasáren pro leteckou jednotku s nákladem 5 milionů Kč a darovala pro zřízení letiště pozemek o rozměrech 800 x 1000 m.

V květnu 1937 byl vypracován podrobný projekt s vyznačením celé letištní plochy, hangárů a dalších objektů i příjezdové komunikace k letišti od státní silnice Přerov - Henčlov v délce 300 m. 

Vlastní výstavba letiště započala na podzim 1937 vybudováním 300 m dlouhé příjezdové komunikace.

1.1.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 24 Přerov.

Další objekty jako nadzemní a podzemní sklady, nádrže na benzin a olej byly zadány různým firmám v únoru 1938.

Se stavebními pracemi na letišti se započalo v březnu 1938.

15.7.1938 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 19.

Stavba hangáru byla započata v červenci 1938, ukončena koncem srpna 1938 a od září probíhaly dokončovací práce.  Se stavbou kasáren se vůbec tehdy nezačalo. Byly projektovány vedle příjezdové komunikace.

Stálé vojenské letiště. Rozměry 550 x 750 m. Dva hangáry a skladové prostory.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Skupina OPL VI/152 Přerov s baterií  8/152 s 8,35 cm PLK vz.22

11.9.1938 se přesunul pozemní sled a 14.9.1937 letový sled Letky 63. Postupně přiletělo osm letounů Aero A.100 (trupové označení 22, 25, 26, 34, 35, 39 a 40), čtyři letouny Avia B.71 (trupové označení 45, 46, 58 a 59)a jeden spojovací letoun Praga E.39.100.

Mobilizační těleso 602 vzniklo z Leteckého pluku 2. Vytvořeno celkem 26 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc, Přerov a Vyškov.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 70 %, jeden ocelový hangár.

24.9.1938 byla Letka 63 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-7. Vznikla Polní letka 63. Krycí název Slíva. Velitel mjr. let. Vojtěch Skoba. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 24 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 19 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 24 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-4.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 19 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-8.

27.9.1938 por. František Fajtl a četař Bartoš přeletěli s letounem Aero A.100 z Olomouce k Letce 63 do Přerova. Létal jak na letounech Aero A.100, tak i na Letov Š.328 a Avia B.71.

27.9.1938 odpoledne por. František Fajtl s četařem asp. Jaromírem Brožem podnikl 24 minutový let na stroji B.71.46 kvůli přezkoušení kompresorů.

28.9.1938 ráno por. František Fajtl s por. Miroslavem Holomuckým podnikl let v trvání 112 minut za účelem obhlídky případných záměnných letišť.

Baterie 19/153 s 8 cm PLK vz.37 původně příslušela ke Skupině OPL VI/153 Piešťany, ale 28.9.1938 bylo rozhodnuto předat ji Skupině OPL VI/152 Přerov.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

2.10.1939 předány od Obvodu OPL "C" v Moravské Ostravě Skupina OPL IV/152 (2. a 3. baterie), společně se světlometnými četami 18, 20, 23 a kulometnou rotou 2/8 ke Skupině OPL VI/152 Přerov.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 24 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 19 demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 63 demobilizována.

4.11.1938 byla podepsána nájemní smlouva mezi vojenskou správou a městem  s platností od 1.4.1938 na 25 let, tj. do konce března 1963. Kolaudace probíhaly zdlouhavě. Bez problémů byla zkolaudována příjezdová komunikace.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Skvrňany, Malacky.

Hangár byl předběžně zkolaudován 22.12.1938, a i když byl převzat do používání už 14.9.1938, definitivně byl zkolaudován až v srpnu 1940. 

Natrvalo byla Letka 63 přemístěna na letiště Přerov-Henčlov nařízením velitele letectva s platností od 1.12.1938. 

Por. František Fajtl od Letky 63 v Přerově létal do Olomouce, kde cvičil na stíhačkách B.534 od Letky 35 a Letky 33.

4.3.1939 por. František Fajtl měl poslední let na letounu Aero A.211 - přelet z Olomouce do Přerova.

V březnu 1939 bylo letiště hodnoceno již s vybudovanými sklady jako stálé vojenské letiště s rozměry 780 x 1000 m, schopné pro všechny druhy vojenského letectva ve dne i v noci.

Okupace.

K 1.7.1939 vzniklo.Fliegerhorst-Kommandantur Prerau (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Kolaudace nádrží a skladu benzinu pro auta se konala v říjnu 1939, ale pozvaný zástupce německých úřadů se nedostavil.

V říjnu 1939 přiletěla Schule/FAR. 24 do Olomouce. Satelitní letiště v Holicích, Přerově a v Kroměříži.

Nouzové přistání školního letounu Š 328 jižně od města. Kdy?

7.3.1940 německá vojenská správa si v Olomouci vyžádala od města Přerova plochu cvičiště, které bylo použito občasně jako letiště. Kde?

14.9.1940 ukončena kolaudace letiště Přerov-Henčlov. Letiště Přerov (Flugplatz Prerau) podléhalo velitelství letiště v Olomouci (Fliegerhorst Kommandatur Olmütz), tam byl rovněž stavební úřad letectva (Bauleitung der Luftwaffe Olmütz/Mähren).

 Klemm Kl 35 B "PT+NY" od  FAR 24.

1.10.1941 se přejmenovala na FFS A/B 24.

.

29.1.1943 FFS A/B 24 přeletěla do Kitzingenu.

V únoru 1943 v Olomouci reformována FFS C 12 s He 111, Ju 52, Ju 86 a dalšími. Satelitní letiště Holice a Přerov.

18.6.1943 se FFS A 12 přestěhovala z Königsberg/Neumark do Prenzlau  Satelitní letiště Pasewalk, Salzwedel, Přerov a Rutenberg (kluzáky).

15.10.1943 FFS C 12 přeznačena na FFS B 12.

FFS A 12 v Prenzlau převzala 22.12.1943 FFS A 71 a stala se tak Doppelschule FFDS A.

15.5.1944 nehoda Fw 190 při vzletu.

1.7.1944 se během cvičného letu zřítil na pole v blízkosti letiště u obce Bochoř bitevní stroj Fw 190 F-8 WNr. 580469 "žlutá 16", který pilotoval Gefr. Oskar Binnewies od 3./SG 152 z Prostějova. Příčinou havárie byla zřejmě technická závada, pamětníci hovořili o tom, že letadlu za letu začal hořet motor. Pilot zahynul v troskách stroje. Letecká badatelna.

FFS B 12 byla zrušena v červenci 1944.

Plachtařské středisko bylo zrušeno, kluzáky a větroně byly demontovány a uskladněny.

Po odchodu letecké školy zde byla jako první dislokována jednotka s letouny Bf 109, kvůli nimž byla vykácena třešňová a švestková alej mezi letištěm a Henčlovem a přeloženo telefonní vedení. (?)

Po žních v roce 1944 nouzové přistání Ju 87. Letoun narazil do domu.

Transportní jednotka s Ju 52/3m. Stíhací jednotka. (?)

Od října 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 211/VIII (Velitelství letiště).

14.10.1944 při přeletu bombardovacích svazů do Slezska se snesla trojice doprovodných amerických stihačů P-38 Lighting od 305th FW, 15th USAAF z Itálie a postřelovala plochu letišti se stojícími letouny. Obrana letiště však palbu nezahájila. Další trojice P-38 se snesla nad nádraží a ničila lokomotivy.

Po náletu přiletěla stíhací jednotka s Bf 109. Dva letouny při přistání havarovaly.

V zimě 1944-45 zřícení Bf 109.

17.12.1944 v 12.15 hod. nouzové přistání u místního stadionu P-38L Lightning S/N: 44-24666 "Melancholy Babe" od 37th FS, 14th FG, 15th USAAF z Itálie. Pilot 2/Lt Ernest V. Rountree zajat. Sestřelil ho Fw. Dohms od II.(Sturm)/JG 300 nebo Lt. Pipke od IV./JG 300.

17.12.1944 se FFDS A vrátilo staré označení FFS A 12.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur E (v) 211/VIII (Velitelství letiště) podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII (Velitelství letištní oblasti.) v Brně.

V noci z 31. na 1.2.1945 mělo 85 letounů B-25 Mitchell a 20 letounů Li-2 od 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Moravské Ostravě. Deset letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА mělo blokovalo přepravu na trati Moravská Ostrava - Krnov a Moravská Ostrava - Přerov. Pro špatné počasí bylo bombardování a blokování přepravy zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 1.2. na 2.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 2.2. na 3.2.1945 mělo 83 letounů B-25 Mitchell a 18 letounů Li-2 od 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Deset letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА mělo blokovalo přepravu na trati Olomouc - Přerov a Vyšňakov? (Vyškov) - Přerov. Pro špatné počasí bylo bombardování a blokování přepravy zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V neděli 3.2.1945 byl nad obcí Sobíšky sestřelen německý letoun Fw 190 asi od I./SG 4 ze Stichovic, který se zřítil na stavení Františka Drábka, benzín se rozstříkl i na sousední střechu Antonína Hanáka. Obě střechy shořely. Kusy vraku letadla přeletěly přes silnici do zahrady rolníka Josefa Bajera. Pilot se zachránil pomocí padáku a dopadl nezraněn poblíže obce. Kdo byl vítěz? Pravděpodobně 15th USAAF z Itálie. Zdroj.

V noci z 3.2. na 4.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 4.2. na 5.2.1945 mělo 83 letounů B-25 Mitchell od 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Šest letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА mělo blokovalo přepravu na trati Olomouc - Přerov a Vyšňakov? (Vyškov) - Přerov. Pro špatné počasí bylo bombardování a blokování přepravy zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 5.2. na 6.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

6.2.1945 byla rozpuštěna FFS A 12.

V noci z 6.2. na 7.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 8.2. na 9.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 9.2. na 10.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 10.2. na 11.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 11.2. na 12.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 12.2. na 13.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 13.2. na 14.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 14.2. na 15.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 15.2. na 16.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 16.2. na 17.2.1945 měl 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Pro špatné počasí bylo bombardování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 1.3. na 2.3.1945 v 20.40-21.40 hod sedm letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovalo přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 1 000-700 m shozeny pumy a vedena palba. Zpozorovány požáry na železničních stanicích Suchdol nad Odrou, Hranice, Bílovec. Dvě baterie protiletecké obrany střední ráže bránila železniční stanici Moravská Ostrava. Jeden mobilní protiletecký prostředek bránil železniční stanici Hranice. Jeden letoun přistál na záložním letišti Львів. Deník bombardovacího korpusu.

----------

----------

----------

----------

V noci z 5.3. na 6.3.1945 v 22.00-23.35 hod pět letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovalo přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 1 000-400 m shozeny pumy a vedena palba.  Baterie protiletecké obrany střední ráže a světlomet bránily železniční stanici Moravská Ostrava. Deník bombardovacího korpusu.

----------

V noci z 6.3. na 7.3.1945 v 20.50-20.55 hod dva letouny A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 800 m shozeny pumy a vedena palba na železniční stanici Příbor. Útok provedly v momentě roztrhnutí oblačnosti nad cílem. Ostatních pět letounů se vrátilo pro špatné počasí. Palba protiletecké obrany nebyla zaznamenána. Deník bombardovacího korpusu.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

V noci z 15.3. na 16.3.1945 byly letouny A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА připraveny blokovat přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Pro špatné počasí bylo blokování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

----------

----------

V noci z 17.3. na 18.3.1945 byly letouny A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА připraveny blokovat přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Pro špatné počasí bylo blokování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

----------

----------

V noci z 19.3. na 20.3.1945 v 20.25-21.00 hod. 8 letounů A-20G Boston a 2 letouny B-25 od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Úkol splnilo 5 letounů, z toho jeden B-25. Z výšky 1 000-300 m útočily na železniční stanice Suchdol nad Odrou, Hranice a autokolonu mezi obcemi Odry - Hranice. Protiletecká palba nebyla zaznamenána. Deník bombardovacího korpusu.

----------

V noci z 20.3. na 21.3.1945 v 21.19-22.00 hod. 6 letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovalo přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Úkol splnilo 5 letounů  Z výšky 1 100-300 m útočily na železniční stanici Hranice, 8 km západně Moravské Ostravy shořelo jedno auto a na železniční stanici Příbor ostřelován vlak. Jeden mobilní protiletecký prostředek bránil železniční stanici Hranice. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 21.3. na 22.3.1945 byly letouny A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА připraveny blokovat přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Pro špatné počasí bylo blokování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 22.3. na 23.3.1945 v 20.21-22.00 hod. 12 letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Jeden letoun úlohu nesplnil. Z výšky 1 000-400 útočily na vlaky mezi železničními stanicemi Suchdol nad Odrou a Hranice a autokolonu 20 km severovýchodně Suchdola nad Odrou. Provedeno 64 útoků. Posádky zaznamenali požár v oblasti závoda - 2 km severně Příbora a druhý na nádraží v Hranicích. Protiletecká palba nebyla zaznamenána. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 24.3. na 25.3.1945 v 21.00-21.45 hod. 12 letounů A-20G Boston a 2 letouny B-25 od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 1 100-150 m útočily na železniční stanice Suchdol nad Odrou, Hranice, na vlak na trati Hranice - Suchdol nad Odrou. dvě autokolony mezi Moravskou Ostravou a Odry. Provedeno na 60 útoků. Posádky zaznamenali zapálení čehosi 10 km západně železniční stanice Hranice, dva sklady v oblasti 3 km severovýchodně železniční stanice Hranice, sklad paliva 5 km východně železniční stanice Suchdol nad Odrou, 3 auta na silnici Moravská Ostrava - Odry. Pět útoků na jedoucí vlak 10 km jižně Suchdola nad Odrou. Protiletecká palba nebyla zaznamenána. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 25.3. na 26.3.1945 v 20.45-21.35 hod. 9 letounů A-20G Boston a 3 letouny B-25 od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 1 000-200 m provedeno 62 útoků. Posádky zaznamenali zapálení vlaku 5 km jihozápadně železniční stanice Suchdol nad Odrou, 10 km jihozápadně Studénky ostřelován cosi, ostřelována stanice Nový Jičín, 15 km severovýchodně Suchdola nad Odrou ostřelována autokolona, ostřelován železniční uzel Olomouc, kde bylo několik vlaků. Protiletecká palba do 3 baterií a 2-3 mobilních protileteckých prostředků na železničním uzlu Olomouc. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 26.3. na 27.3.1945 v 20.40-21.45 hod. 10 letounů A-20G Boston a 3 letouny B-25 od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 1 500-900 m provedeno 68 útoků. Posádky útočili na dvě železniční stanice, mezi stanicemi Suchdol nad Odrou a Hranice a jedoucí vlak mezi nimi. Posádky zaznamenali zapálení skladu paliva na železniční stanici Suchdol nad Odrou a u Starého Jičína. Požár u Starého Jičína byl vidět do 30 km. Protiletecká palba baterie na stanici Suchdol nad Odrou a jedna baterie na stanici Hranice. Palba poškodila jednomu letounu hydraulický systém. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 27.3. na 28.3.1945 v 20.40-21.37 hod. 10 letounů A-20G Boston a 2 letouny B-25 od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Jeden letoun pro závadu a druhý letoun pro špatné počasí úkol nesplnily. Z výšky 900-200 m útoky na železniční stanice Suchdol nad Odrou a Hranice. Provedeno 44 útoků. Posádky zaznamenali požáry na železniční stanici Suchdol nad Odrou a Hranice. Zapáleno auto 5 km západně stanice Lipník nad Bečvou. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 28.3. na 29.3.1945 letouny A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА byly připraveny blokovat přepravu na trati Přerov - Hodonín. Pro špatné počasí bylo blokování zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 31.3. na 1.4.1945 v 21.02-21.55 hod. 8 letounů A-20G Boston a 4 letouny B-25 Mitchell od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Přerov - Hodonín. Z výšky 1 000-200 m provedeno 44 útoků. Úlohu splnilo 10 letounů. Posádky zaznamenali na stanici Otrokovice 2 auta, na stanici Napajedla 2 auta, na stanici Přerov ostřelovali vlak - bez pozorovatelných výsledků. 5 km severovýchodně Kostryn? neidentifikovaný výbuch. Stanice Otrokovice bráněna baterií mobilních protileteckých prostředků, jeden letoun utrpěl průstřely. Deník bombardovacího korpusu.

10.4.1945 od Wien přiletěla bitevní III./SG 10 s letouny Fw 190 F-8. Velitel Gruppenkommandeur III./SG 10 Hauptmann Horst Steinhardt, nebo Major Arnulf Blasig - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (4.9.1941, jeden z celkem 7 313) . III./SG 10 spolu se stichovickou III./SG 4 a I./SG 4 na letištích Dolní Benešov a  pod krytím prostějovských stíhačů II./JG 77 bojovaly u Ostravy a Brna.

Příslušníci Gruppenstab: ?.

Velitel Staffelkapitän 7./SG 10 Leutnant Günther Honnefeller - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (17.10.1944, jeden z celkem 7 313).

Velitel Staffelkapitän 8./SG 10 Hauptmann Hans Stollnberger - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (14.10.1942, jeden z celkem 7 313).  Na fotce ještě jako Leutnant.

Velitel Staffelkapitän 9./SG 10 Oberleutnant Friedrich Mertins.

Leutnant Wilhelm Noller od 7./SG 10 - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (6.4.1944, jeden z celkem 7 313). 

Boj o Brno. ,   Fw 190 F-8 WNr. ?181 "< zelená 2+I" od Gruppen-Adjutant III./SG 10. Zdroj.

15.4.1945 byl u letiště v Brně sestřelen Fw 190 F "žlutá 7+I" od 9./SG 10.

15.-16.4.1945 z Dolního Benešova do Stichovic přiletěla bitevní I./SG 4. Přerovská III./SG 10 spolu se stichovickými I./SG 4 a III./SG 4 pod krytím stíhačů II./JG 52 v Tuřanech a od 17.4.1945 opět prostějovských stíhačů II./JG 77 bojovaly u Ostravy a Brna.

16.4.1945 Leutnant Wilhelm Noller od 7./SG 10 byl zraněn sovětským stíhačem. Byl léčen v Praze, byl zajat a vezen na východ. Unikl a dostal se do Německa. Zdroj.

Pro 23.4.1945 se zachoval poslední podrobnější dokument o činnosti Luftflotte 6.

Toho dne zaznamenala I./SG 4 devatenáct bojových vzletů, III./SG 4 sedm a III./SG 10 dvanáct. Průzkum bojem se vedl všude kolem Brna a Opavy, ovšem největší koncentrace útoků německých bitevníků směřovala jižně od Brna. Úkolem měly být tanky v 60858 (Žatčany - Újezd u Brna) a sovětské dělostřelecké pozice v 60822 (východně od Brna, Mokrá - Ochoz u Brna). Kvůli silné protiletadlové obraně se nepodařilo zaútočit na tanky. Ostatně, nejméně tři bitevní Fw 190 byly v tomto prostoru sestřeleny. I/SG 4 se utkala s Jak-9, přičemž jeden sestřelila jistě a jeden pravděpodobně. Zároveň přinutila eskadrilu sedmi Iljušinů Il-2 ke svržení bomb nad vlastním územím.

Němci zaznamenali jeden Fw 190 od III./SG 10 nezvěstný a tři sestřelené:
Fw 190, I./SG 4, flak, 60882 (Žatčany - Nesvačilka)
Fw 190, III./SG 4, flak, Fw. Böttcher, 60868 (Kobeřice - Nížkovice)
Fw 190, III./SG 10, flak, Lt. Schwendler, 60888 (Křepice - Šitbořice - Nikolčice)

25.4.1945 asi v 11 hodin u obce Podolí (okres Brno-venkov) dvě sovětské stíhačky sestřelily letoun Fw 190 asi od SG 4 ze Stichovic (nebo SG 10 z Přerova). Údajně měl červené konce křídel. Badatelna. Letecká badatelna. Sestřely německých a sovětských stíhaček na jižní Moravě.

Radary se prý přestěhovaly k Ústí nad Labem. Kdy?

30.4.1945 bylo na letišti 10 m³ leteckého paliva C3.

K 30.4.1945 podle průzkumu 8 ВА bylo na letišti 29 letounů, převážně jednomotorových. Přehled bojové činnosti letecké armády.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

2.-4.5.1945 odletěla III./SG 10 do Vysokého Mýta.

, .

V noci z 7. na 8.5.1945 Němci zničili hangár a poškodili některé další objekty. Letištní plocha zorána.

8.5.1945 Sověti obsadili Přerov.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Sověti pásli dobytek na letišti.

Němci zanechali, hlavně pod tribunami na stadionu u sokolovny, v rozmontovaném stavu desítky kluzáků.

Na letišti přistávaly ojediněle sovětské Po-2.

Vznikla strážní jednotka a velitelství.

Koncem května 1945 vyslalo Velitelství letecké oblasti 3 na přerovské letiště skupinu 55 vojáků pod vedením npor. let. Josefa Indráka, která zahájila práce na obnově letiště.

Ještě 1.6.1945 se na letišti popásalo několik set kusů dobytka.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Z 18. na 19.6.1945 na místě zvaném Švédské šance příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky postříleli 265 žen, dětí a starců. Podrobnosti. Československá armáda, a po rozdělení společného státu armády česká a slovenská, se ani po sedmdesáti letech nedokázaly omluvit a vyjádřit lítost nad masovými vraždami a násilím proti civilnímu obyvatelstvu, jichž se v roce 1945 dopouštěly a jejichž šetření bránily.

K 19.6.1945 bylo nalezeno asi 52 německých letounů různých typů.

K 25.6.1945 byla již severní část letiště schopna provozu. Jednotka pod názvem Letecký detachement Přerov podléhala veliteli LP 202 v Olomouci. Velitel škpt. let. Pala.

K 15.9.1945 z ní byla vytvořena Letištní peruť Přerov.

16.1.1946 byla Letištní peruť Přerov zrušena a reorganizována na Letištní správu Přerov, protože zatím se v Přerově žádný letecký útvar nenacházel.

O letiště mělo zájem město Přerov. Přípisem na MNO v září 1945, a i osobními intervencemi navrhlo dobudování vojenského, a výstavbu civilního letiště, nabídlo pozemky na severní i jižní straně, aby se původní plocha 950 x 800 m prodloužila na hlavním směru 340°/160° na 1 200 m. Při jednáních o umístění leteckého pluku nabídlo město příspěvek 5 milionů Kč. K výstavbě letiště bylo přikročeno v červnu 1946.

1.8.1946 byla již v Přerově zřízena rámcová Letecká základna 11 (LZ 11) VÚ 5480, do které byla včleněna Letištní správa Přerov, schopna přijmout LP 43, jehož 1. letka byla zformována na letišti Milovice.

Mužstvo základní služby bylo do Přerova odesláno k 15.8.1946, první letový sled z Božího Daru dorazil až 30.8.1946.

1.9.1946 oficiálně zahájen pravidelný letecký provoz LP 43.

C-5 (K-65) bez onačení na letišti Přerov. Kdy?

22.9.1946 letecký den. Ukázka trojice letounů Spitfire od 3. letecké divize s piloty kpt. Skirkou, kpt. Liškutínem, kpt. Trejtnarem a npor. Vindišem.

V listopadu 1946 z Vítkovic byly dodány dva ocelové hangáry. Průběžně pokračovala stavba dalších objektů.

Hangár, vlastnictví navijáku a vhodný plachtařský terén umožnily iniciativním bystřickým plachtařům založení plachtařského střediska Krajová plachtařská škola Halamáskova, pojmenovaného po rodáku z Chvalčovy Lhoty, pilotu stihači Evženu Halamáskovi. Na jejím vzniku se podílely ČNA odbočka Holešov, Přerov a Napajedla, později se přidaly ČNA odbočka Kroměříž, Prostějov, Kelč a Nový Hrozenkov. Přípravná schůze se konala dne 16.3., ustavující 12.4.1947 v Bystřici pod Hostýnem. V Přerově se otázka zřízení plachtařského střediska v Bystřici projednávala na valné hromadě aeroklubu 12.1.1947. Přerovskému aeroklubu byla nabídnuta dvě místa ve výboru, místopředsedy a člena výboru. Na tyto funkce byli delegováni a na ustavující schůzi zvoleni Stanislav a Bedřich Dostálovi, vkladem byla jeden větroň Grunau Baby GB II.

V roce 1947 Detachment Letectva SNB.

Od 1.8.1947 byla LZ 11 podřízena V II. LO.

Od 23.8. do 5.9.1947 LP 43 zajišťoval činnost letecké detašmánu na letišti Žilina, který prováděl průzkumnou činnost ve prospěch velitelství Teplice v bojích s banderovci.

Od 5.9. do 16.10.1947 LP 43 zajišťoval činnost letecké detašmánu na letišti Tri Duby, který prováděl průzkumnou činnost ve prospěch velitelství Teplice v bojích s banderovci.

S nástupem letounů s proudovými motory ve světě začalo i v ČSR budování vojenských letišť s betonovými přistávacími a vzletovými drahami. V srpnu 1947 bylo rozhodnuto i v Přerově a projekt byl vypracován v lednu-únoru 1948. Jednalo se o betonovou dráhu o délce 2 km (později prodloužena na dnešních 2,5 km ve směru 066°/246° a blíže k Bochoři), pojížděcích drah a dalších objektů.

21.9.1947 letecký den za účasti gen. Janouška. Učinkoval škpt. Peřina s C-104, devítka letounů Spitfire, Mosquito.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl LP 43 udělen čestný název Dr. Edvarda Beneše.

Na základě dekretu prezidenta republiky z 1.7.1948 byl LP 43 28.10.1948 na přerovském náměstí slavnostně předán prapor bývalého LP 2 "Dr. Edvarda Beneše". Prapor předal velitel veliteli III. LS div. gen. Ludvík Budín, a příslušníci pluku složili praporu slavnostní přísahu.

25.11.1948 zřícení letounu C-104 od LP 43. Rtm. Kovarčík nacvičoval v prostoru města Přerova ve výši asi 1000 m akrobatické prvky. Náhle došlo ke dvěma výbuchům a letadlo začalo hořet. Pilot  ve výši asi 700 m vyskočil na padáku a zachránil si tím život. Letecká badatelna.

14.2.1949 s účinností k 28.2.1949 bylo nařízeno úplné rámcování velitelství pluku, zbytek, reprezentovaný jednou letkou dvoumotorovou, byl po přesunu na letiště Boží Dar včleněn k LP 41 jako jeho 3. letka. Hlášení o splnění úkolu podal velitel pluku 10.3.1949.

28.2.1949 byla od LP 41 na letišti Boží Dar uvolněna Dělostřelecká letka, která se přemístila na letiště Plzeň-Skvrňany  a stala se samostatným útvarem. Dvě třetiny jejího stavu se přesunuly do Plzně, zbytek se přemístil do Olomouce jako odloučená část DL 1. Přesun do Přerova. Kdy?

Začátkem roku 1949 se rozběhla stavba vzletové a přistávací dráhy.

K 1.7.1949 se SL 3 v Brně přesunula do Přerova a přečíslovala se na SL 2. Zároveň přešla do podřízenosti LSP 1 v Jičíně.

Od 1.10.1949 dostala LZ 11 nové krycí číslo VÚ 2729. Její letouny byly označovány písmenem X.

K 1.10.1949 získala SL 2 nové krycí číslo VÚ 5734.

V roce 1950 v Přerově vznikla Dělostřelecká letka 2.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

1.5.1950 v Plzni-Skvrňanech byl založen LP 45. Z Dělostřelecké letky 2 vznikla 2. letka LP 45 v Přerově. Ta v Přerově zůstala do března 1952.

16.6.1950 poškození letounu Aero C-3A "UF-??" od Školní základny I VÚ 9952 v Olomouci. Pětičlenná posádka měla provést výškový let do 4 000 m. Bez kyslíku svévolně stoupali výše. Asi ve výšce 6 800 m všichni ztratili schopnost ovládat letoun. Pád s překročením povolených násobků přetížení. V menší výšce se piloti probrali a přistáli. Letecká badatelna.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Ortofotomapa 1950. Červený kroužek ukazuje vjezd do areálu letiště. V dolní části již probíhá výstavba betonové dráhy.

1.7.1950 byla LZ 11 reorganizována na Letištní správu 11 Přerov.

K 1.10.1950 část prostředků a personálu SL 2 dal základ pro vznik LOS 2 v Olomouci.

Na podzim 1951 byla ukončena stavba vzletové a přistávací dráhy a pojížděček, nebyly však postaveny další objekty a provoz byl až do konce roku 1952 zajišťován ze základny Henčlov. 

K 15.1.1951 Letištní správa Přerov se přejmenovala na 11. letištní správu Přerov.

K 1.2.1951 byla 11. letištní správa Přerov reorganizována na 11. letištní prapor.

V březnu 1952 se 2. letka LP 45 přesunula do Plzně.