MAPA.
22.09.2024
, , od prosince 1926 do 1938.
V roku 1928 Masarykova Letecká Liga (MLL) má 310 miestnych skupín a 8 župných organizácii. Na Slovensku vznikajú prvé Místní skupiny MLL v Prešove, Košiciach, Zvoleni a Žiline.
Na letisku v blízkosti obce Veľká Lúka sa konali letecké cvičenia, vyhliadkové lety, ba dokonca aj letecké dni. Práve v tomto období sa začalo na strednom Slovensku uvažovať o vybudovaní letiska s čo najvýhodnejšou polohou. Ideálnou sa stala plocha severne od Zvolena, pri majeri Tri Duby.
Výstavba letiště Tri Duby.
15.7.1935 přistály vojenské letouny na ploše Tri Duby.
Leteckú tradíciu vo zvolenskom regióne rozbieha za veľkej podpory A RČS, Středoslovenský Aeroklub vo Zvolene, založený 23.11.1935 vo zvolenskom hoteli Grand (dnes Divadlo Jozefa Gregora Tajovského).
V roce 1935 pridruženými aeroklubmi A RČS sa stávajú Slovenský Aaeroklub M. R. Štefánika v Bratislavě, Stredoslovenský Aeroklub vo Zvoleni, Povážský aeroklub Piešťany a Zemský aeroklub v Užhorode.
Významným momentom v histórii letiska je 20.4.1936, kedy po dohode s vlastníkmi pôdy bola plocha pre účely letiska, nazývaná podľa blízkeho majera Tri Duby, ako trvalá, schválená dekrétom Ministerstva verejných prác. Aj Okresný úrad vo Zvolene vydal dekrét o povolení užívania plochy pre civilné, športové a vojenské účely a povolenie pre výstavbu objektov a zariadení k leteckej činnosti.
V apríli 1936 dostal z národnej leteckej zbierky 3 školské lietadlá, čo bolo podnetom na vybudovanie prvého vlastného hangáru. Flotily provozovatelů.
1.5.1936 bolo letisko Tri Duby slávnostne odovzdané do správy Středoslovenského Aeroklubu vo Zvolene. V tento deň bola otvorená prvá civilná Stredoslovenská pilotná škola a jej prvý kurz. Absolventi kurzov boli odosielaní k vojenským leteckým útvarom.
Na letisko Zvolen postupne preniká aj civilná letecká doprava. Zo začiatku to boli iba lety príležitostné. Za vôbec prvý civilný let možno považovať let, ktorý sa uskutočnil už v auguste 1936, keď známy zvolenský staviteľ Ing. František Novák absolvoval let za pracovnými povinnosťami do Bratislavy a späť.
27.5.1937 Stredoslovenský Aeroklub vo Zvolene usporiadal propagačný letecký deň za účinnosti viacerých lietadiel z celej republiky, na ktorom predviedol veľkolepé ukážky leteckej akrobacie mjr. Ambruš, za prítomnosti tisíce návštevníkov zo širokého okolia.
Budujú sa technické a ubytovacie objekty pre letecký personál.
Učitelia a frekventanti pilotnej školy Stredoslovenskeho aeroklubu vo Zvolene : mjr. let. Ján Ambruš (v strede s kyticou), slob. pilot Gustáv Pažický (tretí zľava), pilot Štefan Jambor (prvý sprava).
Od října 1937 vojenská posádka v Hájníkách. Letisko je známe pod pomenovaním Letisko Zvolen.
1.10.1937 vznikla Letka 16.
1.10.1937 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 9.
Stredoslovenský Aeroklub vo Zvolene ukončil tento rok výcvik 16 pilotných žiakov, ktorí složili pilotné skúšky 20.-22.11.1937 s dobrým prospechom. Vyslal svojich odchovancov z tohto výcviku ndp. Adamičku a Zaťku na zúčastnenie sa III. národného letu ČSR. 1937, ktorí sa umiestnili v II. kategórii na dobrom mieste.
Stále mu dochádzajú žiadosti o prijatie nových pilotných žiakov pre výcvik v roku 1938, takže pilotný kurz musí byť rozšírený. Cez zimné mesiace usporiada ako minulý rok modelársku školu školopovinných žiakov, aby propagoval letectvo a záujem oň medzi našimi najmladšími. Túto ukončí výstavkou modelov s udeľovaním cien. Mladí, minuloroční návštevníci modelárskeho kurzu zo školskými priateľmi denne prichádzajú s dotazom, že kedy sa už započne ich "letecká škola". Záujem o letectvo je všeobecne veľký a klub sa stará o to, aby ho stále a stále rozširoval.
Stálé vojenské letiště. Rozměry 300 x 900 m. Dva hangáry a skladové prostory.
V roku 1938 sa na nábreží rieky Hron začala výstavba kasární pre letcov.
1.7.1938 založena Četnická letecká hlídka Zvolen.
K 1.7.1938 sloužil u ČLH Zvolen velitel a pilot por. let. František Sýkora, 2. pilot ?.
15.7.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 19.
Letecké výcvikové středisko Zvolen.
12.9.1938 vzniklo Středisko hlásné služby Zvolen mimo mobilizační plány. Krycí jméno S. Velitel ?. Podléhalo veliteli Ústředny hlásné služby Trenčín.
19.9.1938 se Letka 16 přesunula na polní letiště Veľká Lúka. Velitel kpt. let. Otto Čížek.
Mobilizační těleso 603 vzniklo z Leteckého pluku 3. Vytvořeno celkem 39 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Bratislava, Košice, Malacky, Nitra, Piešťany, Spišská Nová Ves, Užhorod, Zvolen a Žilina.
Příprava letiště na příjem sovětských letounů. Sovětští letci v ČSR na podzim 1938.
23.9.1938 byl personál ČLH Zvolen byl přidělen k Náhradní peruti Leteckého pluku 3 v Piešťanech.
24.9.1938 byla Letka 16 zařazena do Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-A-6. Vznikla Polní letka 16. Krycí název Jestřáb. Velitel kpt. let. Otto Čížek. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Bratislavě. Průzkum maďarského pohraničí.
24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 19 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.
24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 9 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.
26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 19 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-10.
26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 9 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-16.
28.9.1938 z Piešťan se přesunula Kurýrní letka 104 na polní letiště Veľká Lúka.
28.9.1938 z Trenčína se přesunula Polní letka 64.
28.9.1938 přejmenováním Leteckého výcvikového střediska Zvolen mimo mobilizační plány vznikla Druhá letka cvičné peruti III. Velitel npor. let. Jaroslav Tůma.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš kapituloval před nacisty ----------
Armádní obrana proti letadlům (AOPL). Podrobnosti. Protiletecká obrana.
K 1.10.1938 je Rota 13 VKPL s 2 cm VKPL vz. 36 uváděna ve Zvolenu.
13.10.1938 byla Druhá letka cvičné peruti III demobilizována.
4.11.1938 fotografování postupu maďarských vojsk.
13.10.1938 byla Druhá letka cvičné peruti III demobilizována.
15.11.1938 z polního letiště Veľká Lúka se Polní letka 16 přesunula do Zvolena.
16.11.1938 se Polní letka 64 přesunula do Piešťan.
16.11.1938 z polního letiště Veľká Lúka se Kurýrní letka 104 přesunula do Piešťan.
20.11.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 19 demobilizována.
20.11.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 9 demobilizována.
20.11.1938 bylo Středisko hlásné služby Zvolen demobilizováno.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou a kromě toho slouží též účelům letectva civilního. Jsou to Hradec Králové, Pardubice, Brno, Piešťany, Nitra, Zvolen, Žilina, Bratislava.
1.12.1938 byla Polní letka 16 demobilizována.
Co bylo s ČLH Zvolen?
---------- Vznik slovenského štátu 14.3.1939 ----------
Letouny nadále označeny , , .
14.3.1939 zrušena ČLH.
14.3.1939 se Letka 16 stala součástí slovenského letectva jako Letka 16. Vyzbrojena letouny Š.328. Podřízena byla Peruti IV v Nitře.
Od 1.5.1939 byla Letka 16 podřízena Peruti I v Nitře.
Od května 1939 civilní znaky.
Pilotní škola Hlinkovy letecké gardy.
Od 23.6.1939 první výsostné označení slovenských letadel, kdy čs. znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený kříž na modrém kruhovém podkladu.
1.-2.7.1939 se na Sliači uskutečnil první Slovenský letecký kongres, kde se vojenští i gardističtí letci (z Leteckého oddělení Hlinkovi gardy) domluvili na programu výcviku slovenského letectva. Slávnostné ustavujúce valné zhromaždenie Slovenského Aeroklubu. VHÚ Bratislava. Letectvo - Slovenské krídla č. 8-9 1940, Ročník IV.
17.7.1939 nehoda letounu Letov Š.218.31 od Letky 16. Pilotní žák Gustav Hošák bez zranění. VHÚ Bratislava.
12.8.1939 po vzletu ze Zvolena nouzové přistání u obce Veľké Pole (okres Žarnovica) letounu Zlín Z.12.139 od LOHG. Pilot Karol Jančár a pozorovatel Ondrej Mitický lehce zraněni. Zlomený klikový hřídel. Gonzo.
Slovenské letectvo pro polské tažení bylo od 1.9. do 7.9.1939 rozdělené na dvě části. První část (krycí jméno Šarfia a Čakanka) tvořili pozorovací Letka 9, Letka 10, Letka 12, Letka 16 a zvědná Letka 69, které byly podřízené velitelství Bernolák (velitelství pozemní armády) a jejich hlavním úkolem byl průzkum před slovenskými jednotkami. Druhou část (krycí jméno Rozmarýn) tvořili čtyři stíhací Letka 37 a Letka 39 v Piešťanech a Letka 45 a Letka 49 ve Spišské Nové Vsi. Hlavním cílem byla ochrana území Slovenska a především zbrojního průmyslu. Byly podřízené Luftgaukommando XVII.
Polské letectvo disponovalo v oblasti velmi slabými silami. Pod Armia Karpaty spadala 31 eskadra rozpoznawcza s 9 PZL P-23B Karaś na letišti Werynia, 56 Eskadra Obserwacyjna se 7 Lublin RWD-XIII D na letišti Mrowla a Pluton Łącznikowy Nr 5 se 3 RWD-8 na letišti Łódź-Lublinek. MAPA.
Letka 16 se přesunula kam?
10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový kříž).
Poškozený Š.328. Je to na letišti Tri Duby?
1.10.1939 byla zřízena Samostatná peruť I s podřízenou Letkou 3 v Nitře, rámcovanou Letkou 9 v Nitře a Letkou 16.
1.1.1940(?) byla Letka 16 přejmenována na Letka 1. Vyzbrojena byla Š.328.
1.5.1940 se Samostatná peruť I přejmenovala na Peruť I s podřízenou Letkou 1, Letkou 2 ve Spišské Nové Vsi a Letkou 3 v Nitře.
Velitel letiště a velitel Peruti I stot. let. Mikuláš Guljanič. VHÚ Bratislava.
Šéfpilot SLeS, letka Zvolen Pavel Bukovčan. VHÚ Bratislava.
10.5.1940 nehoda letounu Praga E.114.18 Air Baby OK-ZOA od SLeS, odbočka Zvolen či (SLeS, letka Zvolen) či (Slovenský aeroklub vo Zvolene) u plochy Veĺké Lúka . Po vzletu se otevřela kabina a letoun se zřítil. Žák žand. strážmajster Gustav Brhlík těžce zraněn, v nemocnici zemřel. VHÚ Bratislava.
Od 15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až 3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které uvádělo pořadí letadla v letce.
1.5.1941 Peruť I přejmenována na Pozorovacia peruť I s podřízenou Letkou 1, Letkou 2 ve Spišské Nové Vsi a Letkou 3 v Nitře.
22.6.1941 přeletěla Letka 1 do Kamenice nad Cirochou.
Velkým problémem bojeschopnosti slovenských letek na východní frontě byl technický stav letadel. Nasazení na nevyhovujících polních letištích a neustálé vystavení povětrnostním vlivům způsobovalo velké opotřebení techniky. Značnou potíží bylo zvětšování vzdálenosti bojových útvarů od slovenského zásobování. Přísun náhradních dílů a pohonných hmot byl problematický, a proto bylo 24.7.1941 rozhodnuto o zřízení armádního leteckého parku na letišti Rzesno, který měl plynule zásobovat letky. K dodávkám náhradních dílů ze Slovenska byly určeny dva Letovy Š.328 a Avia B.71, která do poruchy při startu z letiště Vajnory 22.8.1941 vykonala jen pár letů.
Od srpna 1941 výcvik na kluzácích Zögling od SLeS Banská Bystrica na polním letišti Veľká Lúka vedl instruktor Královič. Úspěšně ho dokončilo 20 účastníků.
16.10.1941 se Letka 1 vrátila zpět do Zvolena.
Slovenské letectvo prechádza mnohými organizačnými, personálnymi a dislokačnými zmenami. K 1.5.1942 bolo vykonané aj premenovanie Letiska Zvolen na Letisko Tri Duby.
Letisko prijalo prvé dopravné lietadlo letiace na linke Bratislava – Vysoké Tatry s medzipristátím na letisku Tri Duby. Vtedy priletelo na Sliač 8 pasažierov – kúpeľných hostí.
22.6.1942 přeletěla Letka 1 do Žitomiru, jako podpora Zajišťovací divise.
V roce 1942 výcvik na kluzácích Schulgleuter SG 38 od SLeS Banská Bystrica na polním letišti Veľká Lúka vedl instruktor J. Valachovič.
21.10.1942 přeletěla Letka 1 zpět do Zvolenu.
1.4.1943 vznikla Letka 51.
Viaceré skúšobné a propagačné lety.
Od kdy byla na severní straně letišti goniostanice?
16.5.1943 začala pravidelná linka Bratislava - Zvolen - Tatry - Prešov letouny Focke-Wulf Fw 58 Reiseweihe.
Stinson SR-10C Reliant OK-ATZ na lince Bratislava - Piešťany - Zvolen - Spišská Nová Ves.
V srpnu 1943 přeletěla Letka 1 do Žiliny.
V srpnu 1943 byl uspořádaný plachtařský kurz na polním letišti Veľká Lúka, kde se zkoušel větroň Grunau Baby II od SLeS Banská Bystrica.
K 16.8.1943 z Trenčína se přesunula Letecká škola Slovenských vzdušných zbraní (LŠ-SVZ).
Letecký park z Trenčína se přesunul na Tri Duby.
Letecké dielne z Trenčína se přesunuly na Tri Duby.
Kl 35, v pozadí B.534 . Kdy?
Bf 109 E . Kdy?
Nástup pred cvičným zoskokem z He 111 . Kdy?
Š.328.296 "S-34" s dvojím řízením . V kabině instruktora čet. J. Kúkel . Kdy?
Úspešnou sezónou v civilnej doprave na Slovensku a pamätnou pre Letisko Tri Duby možno považovať sezónu v roku 1943. Linka bola zabezpečovaná dvojmotorovým šesť miestnym strojom typu Fw 58 OK-HLM pokrsteným menom Bratislava. Lietadlo pilotoval jeden v tej dobe z najschopnejších pilotov rtk. Jozef Jakab a rádiotelegrafista Palkovič. Lietalo sa tri krát do týždňa – utorok, štvrtok a sobotu, pričom do konca sezóny 30.9.1943 stroje prepravili spolu 911 pasažierov. Len pre porovnanie: let z Bratislavy do Zvolena stál 250 korún, z Bratislavy do Tatier 350 korún, z Bratislavy do Prešova 450 korún, zo Zvolena do Tatier 200 korún, zo Zvolena do Prešova 250 korún, z Tatier do Prešova 150 korún. Verejnosť stále viac začala chápať význam leteckej dopravy, a preto ju aj využívala pre svoje potreby a lety boli počas celej sezóny obsadené. Je isté, že výhodné cestovné, rýchlosť prepravy a pôžitok z letu pohľadom na krásy Slovenska boli rozhodujúcimi pre voľbu cestovať lietadlom.
21.1.1944 Ministerstvo vnútra rozhodlo o premenovaní letiska Tri Duby – civilný sektor na Letisko Sliač – kúpele.
30.3.1944 npor. J. Gerthofer s letounem Savoia Marchetti SM.84 výr. č. 24.661 z Piešťan přepravoval skupinu pilotů od Pohotovostnej letky na letiště Nový Dvor, kteří přeletěli s novými školními letouny Heinkel He 72 do Piešťan a poté na letiště Tri Duby k LŠ-SVZ. Letělo se i 1.4.1944.
V květnu 1944 Němci dodali dopravní letoun Ju 52/3m WNr. 131484 "S-1". Používal se pro výcvik parašutistů.
Kvůli leteckým přídavkům 100 KS (láhev rumu stála 9 KS) si příslušníci Pohotovostnej letky vymohli létat navigační lety Piešťany - Tri Duby - Spišská Nová Ves.
Go 145 "S-85" . Kdy?
Go 145 "S-86" , . Kdy?
11.7.1944 se zabil zvk. let. Izidor Kovárik a žák Ladislav Ciprian na letounu Go 145 .
1.8.1944 byly čtyři stroje Bf 109 G-6/R-3 i s piloty z Piešťan přiděleny k Letce 12 v Prešově. Rtk. rtm. F. Hanovec, rtk. R. Palatický, rtk. K. Geletko a rtk. R. Božík. Přelet na Tri Duby. Pro špatné počasí nepokračovali na letiště Spišská Nová Ves. Druhý den odletěli do Spišské Nové Vsi.
V auguste 1944 zostávali na letisku tri Duby iba 2 lietadlá Caudron C.445M.
V srpnu 1944 byla v Banské Bystrici umístěna Letecká škola, Škola leteckého dorostu, Letecký studijní ústav.
V srpnu 1944 bylo na letišti Tri Duby umístěna Cvičná letka Letecké školy, Školní letka Letecké školy, Technická letka Letecké školy, Letištní rota, Letecké dílny.
Kdy? Zdroj.
2.8.1944 dezertoval letoun He 111 "S-82". Velitel (stíhací) pilot stotník Koza, pilot čtk. Jozef Mikuš, pozorovatelé por. let. v zálohe Teodor Baláž a por. let. Belo Roháľ spolu s des. Robertom Vesperínym (žiak ŠLD), slob. Václavom Fejkom, nadporučík pechoty neznámeho mena a neznámy civilista). Ve zmatku zapříčeněným zapadnutím letadla K. Šmidke zůstal na letišti. Přistáli na poli asi 20 km od letiště Kunča, oblast Kamenec Podolský. Tam ho po obědě náhodně objevil pilot Po-2. N. G. Kovtych od 23. OAP. GVF. Čeští a slovenští piloti u Sovětů.
Slovenské národní povstání. vhu.sk
Velitelství a štáb povstaleckého letectva (Vzdušné zbraně) ("Kollár"), velitel mjr. gšt. Jozef Tóth, zástupce velitele mjr. let. Ondrej Ďumbala, náčelník štábu: npor. let. Ladislav Hron.
V podřízenosti měl:
1. čs. samostatný stíhací letecký pluk, 2 ВА ("Safárik") na polním letišti Zolná od 17.9.1944.
Prapor hlásné služby ("Sládkovič"), velitel kpt. let. Štefan Pačesa.
Spojovací prapor vzdušného zpravodajství ve Zvolenu ("Rázus"), velitel npor. let. Pavel Ondrejovič.
Velitelství letiště Tri Duby ("Hviezdoslav"), velitel npor. let. Belo Kubica.
Kombinovaná letka, velitel npor. let. Mikuláš Šinglovič (od 13.10.1944 npor. let. Vladimír Kriško).
Technická letka, velitel kpt. let. Jozef Remeň (od 6.9.1944 npor. let. Vladimír Kriško).
Letištní letecké dílny, velitel npor. let. Ján Vršanský.
Technická služba, vedoucí Ing. Vojtech Kürty.
Pomocná letištní skupina, velitel npor. let. Imrich Košikár.
Protiletadlová obrana letiště, velitel npor. let. Oldo Patočka.
Pozemní obrana letiště, velitel por. pěch. Vološin.
Protiletadlová dělostřelecká skupina ("Chalupka"), velitel mjr. děl. Ernest Spišiak.
Polní letiště Rohozná u Brezna nad Hronom, velitel kpt. let. Štefan Čakaný.
Horské letiště Muráň, velitel por. pěch. v zál. Gerec.
Jednotky letců a pozemních specialistů, kteří byli nasazeni do pozemních bojů, tj. tři prapory (veleli jim kpt. let. Ivan Haluzický, kpt. tech. zbroj. let. Daniel Kunic a kpt. let. Teodor Šlajchart) a tři roty (npor. let. Michal Minka, npor. let. Juraj Meško a npor. let. Ján Zubrík.
29.8.1944 na Golianův rozkaz na letišti zatčen gen. II. tr. Jozef Turanec. Později byl i s generálem I. tr. Ferdinandem Čatlošem převezeni do SSSR. Kdy?
29.8.1944 čet. let. Martin Žlnka unesl na druhou stranu na stroji Kl 35 i styčného důstojníka DLM. Odkud a kam?
----------
30.8.1944 kpt. Jozef Nižňanský s Ju 52/3m od Letecké dopravní skupiny uletel z Vajnor na Tri Duby.
30.8.1944 rtk. Jozef Jakab s Fw 58 L Reiseweihe (ex. OK-HLM) a so siedmymi príslušníkmi LDS uletěl z Vajnor. Zdroj.
30.8.1944 ještě jeden Fw 58 uletěl z Vajnor na letiště na Tri Duby.(?)
Po rozhovore s posádkou lietadla Ju 52/3m som zistil, že na letisku vo Vajnoroch zostalo ešte niekoľko lietadiel, medzi nimi aj He 111 "S-81". Po telefonickom dohovore s desiatnikom na poveternostnej stanici vo Vajnoroch sa ponúkala šanca získať, resp. "ukradnúť" niektoré lietadlá." V krátkom čase nechal npor. Šinglovič pripraviť dopravný W 34. Ako pilota určil dôst. zást. rtm. E. Čecha a vyčlenil ďalších pilotov - A. Soldána, J. Ondriša, J. Luptáka, J. Jakaba, J. Holku - na akciu. lch úlohou bolo vrátiť sa na letisko Vajnory a dopraviť všetky lietadlá schopné letu na Tri Duby. Celá akcia sa však neuskutočnila. Po prílete nad letisko Vajnory posadka spozorovala nemecké vojská obsadzujúce letisko a tak sa vrátila s prázdnymi rukami späť.
Rtk. Jozef Jakab so zvk. Ondrisom absolvovali let s Fw 58 L Reiseweihe (ex. OK-HLM), pri ktorom zhadzovali letáky. Zdroj.
30.8.1944 jeden letoun Kl 35 odletěl z Trenčína na letiště Tri Duby.
30.8.1944 první a zároveň i poslední let Bf 109 E-4 WNr. 5244 "bílá 10". Zástavník František Cyprich měl provádět letecký průzkum v oblasti Vrútky - Žilina - Povážská Bystrica a průzkum cest ve Vlárskom průsmyku. Po mezipřistání v Žilině obdržel Cyprich od povstaleckých vojáků informaci, že v žilinské synagoze sídlí německý spojovací štáb a že se poblíž nachází nepřátelská osobní a nákladní vozidla. Po vzletu napadl tyto cíle. Potom pokračoval v leteckém průzkumu, při kterém stihl napadnout ještě německé jednotky, které patřily k bojové skupině plukovníka von Ohlena, které se nacházely na železniční stanici v Hornom Hričově.
Bf 109 E-4 WNr. 2787 se používal sporadicky na letecký průzkum a shazování letáků, protože nebylo do jeho palubních zbraní střelivo. Omezené množství munice, které sovětské dopravní letadla přivážela byla především určena pro modernější Bf 109 G-6. Na tomto éčku létal později Rudolf Božik nebo Štefan Ocvirk.
Pro potřeby SNP vznikla z Cvičné letky Letecké školy Kombinovaná letka s asi 70 většinou školními letouny. Pouze pět pozorovacích letounů Š.328 (viděny "S-27", "S-34", "S-61", "S-69", "S-76", "B-5", "B-10"), čtyři stíhačky B.534 (z toho jedna Bk.534) (viděny "S-12", "S-13"), dva Bf 109 E WNr. 2787 a 5244 "bílá 10". Pro spojovací účely sloužily 2 letouny He 72 D, 2 letouny Praga E.39G a 1 letoun Kl 35 D.
K uvolnění letiště Tri Duby bylo na pomocnou plochu Veľká Lúka přelétnuto: 19 kusů Go 145, 10 kusů Fw 44, 6 kusů He 72 D, 5 kusů Praga E.39G, 2 kusy Avia Bš.122 a oba letouny Ju 52. Kdy?
----------
31.8.1944 v 10 hodin přiletěli posádky Kombinované letky na letiště Mokraď s úmyslem přeletět letouny S.M.84bis. Por. let Viliam Grúň přeletěl jen jeden letoun.
Ke Kombinované letce se připojili jugoslávští letci Arsenij Bojlevič a Sava Poljancev. Z Popradu na Tri Duby přeletěli dva letouny Fw 58 C-2 a po zemi přišel čat. Jozef Kúkel.
31.8.1944 Gefechtsverband Henne vytvořená z instruktorů III./KBS 2 z Malacek bombardoval letiště. Ztráty: letoun Bf 109 E-4 WNr. 5244 "bílá 10" , , Š.328, Fw 58 L Reiseweihe (ex. OK-HLM) a těžce poškozena B.534.
Fw 58 (ex. OK-HLM) , .
Část personálu se zapojila do bojů v rámci Zmiešanej skupiny DPLP (ZS DPLP) s jednotkami: Batéria 10 s 8,35 cm PLK, Batéria 18 s 88 mm Flak 37, Batéria 22 s 2 cm Oerlikon, zahmlievacia batéria (jako pěšáci) a čata (4 kusy) 60 cm svetlometev (jako pěšáci), chránili Banskú Bystricu a letiště Tri Duby v počtu 620 mužů. Protiletecká obrana.
Š.328 "S-27" , , rtk. let. František Abramovič vzlétá , přistání s poškozeným křídlem . Kdy?
Š.328 "S-69" , , . Kdy?
Š.328.266 "B-10" (ex. Letka 2) a Slováci převlékají kabát , , , . Kdy?
Druhý zleva čtk. let. Martin Žlnka po příletu z boje.
Bf 109 E-4 WNr. 2787 .
Š.328.296 "S-34" přestavěn na bojovou verzi .
Čat. J. Kúkel u Š.328 "61", v kombinéze hlavní mechanik Kombinované letky šrtm. A. Huňavý .
Avia B.534 "12" .
Avia B.534.217 "S-13" , . Kdy?
----------
1.9.1944 Jozef Jakab absolvoval prvý bojový let na B.534 na prieskum a bombardovanie nemeckých pozícií v oblasti Zbehy - Topoľčany. Zdroj.
----------
2.9.1944 zástavník František Cyprich zalétával opravenou Avii B.534.217 "S-13". Po několika akrobatických prvcích si pilot všimne shonu dole na letišti a dochází mu, že je vyhlášen poplach. Marně však točí hlavou do všech stran, nepřítele nevidí. Z obav, aby mu neuletěl, se rozhoduje přistát blízko okopů sloužících jako úkryty letištního personálu při náletech. Kamarádi mu ukazují směrem k letícímu Junkersu. Cyprich neváhá a hned startuje. U Banské Bystrice Cyprich na Junkerse nalétává, nejprve střílí do trupu a po druhé zteči zapaluje motor na pravém křídle. Pilot György Gách nouzově přistál u Radvaně. Posádka přežila. Byl to první sestřel dosažený slovenským povstaleckým letectvem, snad jen tu radost Cyprichovi tenkrát trochu pokazil velitel letky Mikuláš Šinglovič s poznámkou, že mohl Junkerse Ju 52/3m g7e "S.2+07" z 102/1. futárszállitó század MKHL raději donutit přistát a povstalci by tak získali nové provozuschopné dopravní letadlo. Foto.
Sava Poljancev před Avií B.534 , v kabině .
Letouny Š.328 útočili na Von Ohlenovu skupinu útočící u Strečna (okres Žilina).
Vrchní sovětský velitel, maršál J. V. Stalin, nařídil 2.9.1944 GŠ, aby okamžitě zorganizoval zásobování povstání na Slovensku vzdušným mostem. Podrobnosti o leteckém mostu.
Po zničení vysílače Banská Bystrica byl goniometrický zaměřovač (gonio) Zvolen upraveno pro fónii. Byl namontován na auto a vysílač pracoval z různých míst. Frekvence 392 kHz (vlnové délky 765 m) se používalo jen v noci, ve dne přelaďovali na 535 kHz (560 m). Od Prievidze přilétal německý Fw 189 se zaměřovačem ke zjištění polohy vysílače. To se nepodařilo a tak byl vysílač rušen. Vysílalo se až do 27.10.1944. Podrobnosti str. 171.
----------
----------
4.9.1944 štábny kapitán Poljanec bol pri Strečne zasiahnutý do nohy, napriek bolestiam a strate krvi však bojový let neukončil a zaútočil na nepriateľa. Pozorovatelem byl čet. asp. Štefan Krč.
4.9.1944 šrtm. let. Ján Lupták na B.534 od Kombinované letky na průzkumném letu poškodil na letišti v Popradě tři letouny Ju 87.
4.9.1944 v 16 hodin odletěl por. let. Viliam Grúň s S.M.84bis s povstaleckou delegací do Kyjeva.
Sovětští stíhači ho donutili přistát ve Lvově.
V noci z 4. na 5.9.1944 se počasí vyjasnilo. Vyletělo 30 Mitchellů, jedna polovina byla ze 13 гап дд, druhá z 22 гап дд. 19 posádek bylo úspěšných a ve 121 PDM (plátěných vacích) a 4 bedničkách byl na padácích shozen náklad o váze 17,76 tuny. V zásilce bylo množství střeliva, 22 kulometů, 120 samopalů a zejména 40 protitankových pušek, které byly ihned dopraveny k obráncům Strečnianské tiesňavy pro boj s německou 178. divizí Tatra. Zpravodajský důstojník škpt. Jaroslav Krátký v radiogramu MNO do Londýna hlásil: „Naši útočí směrem na Vrútky. Boj o Vrútky za použití prvních protitankových ruských zbraní. Morálka o 50 procent lepší následkem ruské pomoci. MAPA.
Nakládání PDM (plátěných vaků). Vzadu letoun Fw 58 C-2 vedle hangáru. Kdy?
, . Kdy?
C-47 hrdiny SSSR kpt. G. A. Taranova přistála v noci ze 4. na 5.9.1944 na letišti Tri Duby a přivezla K. Šmidkeho, jeho syna Dragana s radiostanicí, plk. Ferjenčíka, kpt. Jemeljanova a kpt. Andrejeva s jeho sestrou Zinou. Původně měli seskočit na padácích, posádka viděla na letišti signály, spojila se s UŠPH v Kyjevě a ten po kontrole povolil přistání. Letěli s mezipřistáním z Moskvy. Ferjenčík byl členem slovenské delegace do Moskvy, kam přivezl vojenské informace SNR.
Němci zareagovali nasazením nočních stíhačů. Nad Popradem prý číhaly na své oběti noční stíhači Ju 88 G-6 s radary od odloučené 2./NJG 100 z letiště Udetfeld (Zendek, severně Katowic). MAPA letišť nočních stíhačů. Měli tady své rádiové a radiotechnické zařízení? Byla tady hlásná služba? Palubní operátoři si stěžovali na odrazy od země v tomto hornatém terénu.
----------
5.9.1944 ráno z letiště Mokraď přiletěla třetí S.M.84bis a 5 letounů He 72.
5.9.1944 přeletěl F. Hanovec s Bf 109 G-6 WNr. 161725 z letiště Torki na Tri Duby a zpět.
5.9.1944 čet. abs. Rostislav Kazanský bol ťažko zranený počas operačného letu smerom na Zlaté Moravce kedy útočiacie lietadlo pilotované šrtm. let. Imrichom Štosselom zasiahla odvetná paľba nemeckej kolóny. Streľba zasiahla R. Kazanského na pravej strane hlavy, zasiahla mozog a vyletela von. Vážne zranenie Rostislav Kazanský prežil po niekoľkých operáciách, vzhľadom na vážnosť zranenia nemohol byť odtransportovaný do ZSSR. Bol zajatý v sanitnom vlaku- poľnej nemocnici po porážke povstania. Zranenie mu zanechalo trvalé následky v podobre ochrnutia polovice tela. "Odmenou" bola trafika a arogantnosť komunistického režimu ktorý mu v r. 1952 odmietol včasnú lekársku pomoc pri obnove vojnového zranenia. Rostislav Kazanský zomrel 2.9.1952 ako kapitán čs.letectva in mem.
V noci z 5. na 6.9.1944 odstartovalo 32 bombardérů B-25 opět ze 13 гап дд a 27 letounů shodilo na padácích 170 vaků o celkové váze 22 tun.
----------
6.9.1944 v 17.55 hod. z letiště Torki ke Kombinované letce tři letouny, která byla z letiště Torki na letiště Sanok doprovázena dvěma stíhači od 256 иад, 5 иак, 2 ВА. Deník stíhacího korpusu.
Bf 109 G-6 WNr. 161725 s pilotem rtk. Františkem Hanovcem
Bf 109 G-6 WNr. 161742 s pilotem rtk. Rudolfem Božikem
Stíhací Bf 109 G-6 byly umístěny poblíž goniostanice u severního okraje letiště. Pokyny pro posádky stíhaček byly dávány po telefonu z goniostanice.
Fw 189 "328", do kterého byla namontovaná rádiostanica z Bf 109. Lietadlo dostalo na trup provizórne československé výsostné znaky.
Poté v 18.10 hodin Božík s Cyprichom na Bf 109 G-6 WNr. 161725 ve spolupráci sestřelili průzkumný Fw 189 A-2 WNr. 2349 od Gefechtsverband Henne. Letoun se zřítil u obce Kremnička (Radná polianka). Hanovec šel zatím s dokumenty na štáb. Zdroj.
Kdy? Zdroj
Velitel 1. UF také potřeboval navázat přímé spojení s velením povstalecké armády a vyslal na Slovensko skupinu v čele se svým zkušeným styčným důstojníkem mjr. И.И. Скрипка- Студёнского I. I. Skripkem-Studenským. Byl to základ sovětské vojenské mise, která přiletěla v několika vlnách. Pobočníkem byl S. I. Ryndin, radistkou a šifrantkou M. R. Šusčevová, specialistou pro spojení a velitelem radistů byl G. J. Stalnyj. Dne 6.9.1944 letounem Fw 189 "316" s pilotem J. Slivkem a slob. Meškom, přiletěl na letiště Tri Duby náčelník mise mjr. Skripko s pobočníkem. ( První pokus o odlet z letiště u Prömsel Przemyśl skončil nouzovým přistáním. Stroj zničen. Mohl to být stroj "310", "315", "327", "328".) Stroj mal vstavanú rádiostanicu FuG 17, pomocou ktorej potom riadili činnosť Bf 109 Kombinovanej letky. Povstaleckého velitele 1. čs armády na Slovensku, pplk. gšt. Jána Goliana, seznámili se svým posláním a ten je umístil na velitelství 1. čs. armády.
V noci ze 6. na 7.9.1944 letělo z letiště Umaň 28 posádek 15 гап дд a na Tri Duby shodily 168 vaků.
----------
7.9.1944 Bf 109 G-6 WNr. 161725 , Na křídle stojí šéf zbrojířů Kombinované letky rtm. Karol Dubeň.
7.9.1944 historicky pravdepodobne posledné vzdušné víťazstvo dvojplošníka. Letov Š.328 Kombinovanej letky s pilotom rtk. let. Jozefem Žálikom a pozorovateľom dôst. zástupcom Matejom Beznákom zostrelil v priestore Velké Bielice (Partizánske) nemecký Fw 189 od od Gefechtsverband Henne z Malacek. Je zajímavé, že munice po dopadu neexplodovala a byla použita pro povstalecké Bf 109. Matej Beznák byl při příštím letu raněn na hlavě a tím pádem dolétal. Stal se účetním ve Fajtlově 1. čs. sslp (měl maturitu na obchodní akademii), válku přežil a zemřel 1.10.1997.
7.9.1944 přišel npor. let Ján Hergott.
V noci ze 7. na 8.9.1944 vzlétly dvě skupiny Mitchellů ze 13 гап дд a 335 ап дд, ale pro silnou bouřku se mnohé letouny vrátily zpět a bojovou úlohu nesplnily, obdobně dopadly lety další noci, bylo špatné počasí nad Karpaty a jen ojedinělé B-25 provedly shoz.
----------
8.9.1944 u Piargy ? (Kremnické Baně) za špatného počasí se během průzkumu zřítil por. let. Michal Iľovský s letounem Avia B.534 od Kombinované letky.
8.10.1944 jugoslávští letci Arsenij Bojlevič a Sava Poljancev boli na základe rozkazu sovietskych styčných orgánov presunutí k juhoslovanskej vojenskej misii do Moskvy.
----------
9.9.1944 letounu Bf 109 G-6 WNr. 161725 selhaly zbraně při útoku na Ju 88 od Gefechtsverband Henne z Malacek a ten následně inkasoval 28 zásahů do hydrauliky podvozku a směrovky. Pilot rtk. R. Božik v pořádku přistál, avšak stroj již pro nedostatek náhradních dílů nebyl opraven a následujícího dne byl zničen při německém náletu na Ti Duby.
9.9.1944 v 16.50 hod. německý průzkumný Fw 189 A-2 provedl průzkum letiště.
----------
10.9.1944 ráno v 7.15 hod. Gefechtsverband Henne z Malacek s 17 letouny Ju 87, 8 letouny Ju 88, 4 letouny He 111 doprovázené šesti Bf 109 od Fliegergeschwader z.b.V. 7 z Piešťan bombardovaly letiště a pomocnou plochu Veľká Lúka.
Rotník Rudolf Božik opět odstartoval na Bf 109 G-6 WNr. 161742. Už krátce po startu měl Božik poruchu na radiostanici a při útoku na německé Ju 87 mu selhali zbraně. Aby se vyhnul německým stíhačům, tak musel Božik opustit bojiště a přízemním letem směřoval k Telgártu. Na Tri Duby se vrátil až po hodinovém letu. Mezitím se do bombardování letiště vložila i formace Ju 88 a doprovodné stíhačky Bf 109 G-14. Ničili na letišti co se dalo.
Tento nálet byl pro Kombinovanou letku hotová katastrofa. Bylo zabito 20 osob, 17 letadel bylo zničeno. Ztráty: Bf 109 G-6 WNr. 161725, Bf 109 E-4 WNr. 2787, B.534, Kl 35 D, dva Bš.122, Ba.122, dva Ju 52/3m, dva S.M.84bis a poškozeny Š.328, Fw 58 C-2 a B.534. Poškozeny dva hangáry, sklad pomocného leteckého materiálu, vzletovou a přistávací plochu a kasárna v Hájnikách. Zhodou okolností nebolo lietadlo Fw 189 vôbec poškodené. Video.
Protiletecká obrana sestřelila Bf 109 G-6 "žlutá 12" od 3./JG 52. Pilot Lt. Anton Resch seskočil 20 km západně Zvolena.
V podvečer ještě poškodila průzkumný Fw 189 A-2 WNr. 125147, který nouzově přistál u Malacek.
Fw 58 C-2 vedle severního hangáru. Byl poškozen?
Jižní hangár. Caudron C.445. Byl poškozen?
10.9.1944 přivezl npor. let. Š. Gašparovič s Š.328 radiostanici a dva radiotelegrafisty pro navázání spojení štábu maršála Koněva a generála J. Goliana.
Fotky zničených a poškozených letounů po 10.9.1944. Před ústupem 25.10.1944 byly všechny zbývající letouny zničeny. Fotografie nedatovány.
Severní strana letiště a zničený Bf 109 G-6 WNr. 161725 .
Dva letouny S.M.84bis .
Š.328 "S-76" .
He 72 Kdy? Byl letoun poškozen? V pozadí Š.328 "S.61"?
B.534 . Kdy byl letoun zničen?
Šrotiště. V pozadí Š.328 "27" , , , , ,
----------
11.9.1944 byla skupina mjr. Skripka doplněna příletem trojice specialistů-radistů RA letounem Fw 189 "340" s pilotem stotníkem letectva P. Gašparovičom a slob. J. Mejom.
Ze SSSR přiletěl Š.328.
----------
12.9.1944 v 8.30 hodin František Cyprich s Bf 109 G-6 WNr. 161742 od Kombinované letky sestřelil průzkumný Ju 88 A-5 od Gefechtsverband Henne z Malacek v prostoru severně Brezna (okres Brezno). Posádka byla zajata.
----------
13.9.1944 npor. let. Š. Gašparovič s Kl 35 se vrátil k Rudé armádě.
Ze SSSR přiletěl Š.328.
Až od noci ze 13. na 14.9.1944 se meteorologické podmínky zlepšily a z 29 Mitchellů 13 гап дд dopadlo na Tri Duby 21 tun zbraní a střeliva. Ještě další dvě noci létaly B-25 na Tri Duby, avšak počasí jejich lety značně znesnadňovalo.
----------
----------
15.9.1944 odstartovala z letiště Stubno v Polsku čtveřice La-5FN od 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku, 2 ВА na rekognoskaci povstaleckých letišť a jejich zázemí. Velitel pluku František Fajtl s La-5FN "bílá 58", jeho zástupce Jan Klán s La-5FN "bílá 39" a velitelé obou perutí pluku Josef Stehlík s La-5FN "bílá 88" a František Chábera s La-5FN "bílá 02" přistáli k večeru na letecké základně Tri Duby. Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů.
S La-5FN "58" přiletěl škpt. František Fajtl
S La-5FN "02" nejčastěji létal František Chábera.
Ihned provedli zhodnocení situace, včetně prohlídky nedalekého polního letiště Zolná, nedávno připraveného úpravou vhodné louky. Za působiště pluku zvolili právě Zolnou, která byla nenápadná a bezpečnější než německými bombardéry často navštěvované Tri Duby.
Ubytováni byli v hotelu Národní dům v Banské Bystrici.
Z 15. na 16.9.1944 vyletěl 15 гап дд a všech 15 strojů shodilo na Tri Duby 11 tun nákladu.
Plk. B. F. Čirskov sestavil operační skupinu pro plnění přepravy na letišti Tri Duby. Na Slovensko vezli zejména radiostanici pro spojení s letadly ve vzduchu a druhou pro spojení se štábem sboru ve Lvově, světelný maják k signalizování letounům, agregát k výrobě proudu a další potřebný materiál. Ze Lvova měli odletět letounem C-47, pilotovaným pplk. B. G. Jezerským, jedním z nejlepších letců, a velitelem 7 ап дд. Posádka pplk. Jezerského přiletěla 15.9.1944 do Lvova k 1 гап дд. Tam spolu s místní posádkou Li-2 por. J. M. Jablokova převzaly bojový rozkaz velitele 53 ад дд: "V noci z 15. na 16. 9. letět přes Karpaty, najít letiště Tri Duby, přistát a vyložit operační skupinu plk. Čirskova s radiostanicemi a obsluhou." Letci vzlétli kolem 21. hod. a po dvouhodinovém letu velmi dlouho kroužili v prostoru nad letištěm Tri Duby. Tam nebyly zapáleny ohně a letci rovněž neviděli předem domluvený signál. Úkol nesplnili a vrátili se do Lvova.
----------
16.9.1944 se tři piloti nabití informacemi vrátili zpět do Stubna. Stehlík zůstal již na Slovensku, neboť si předchozího dne samou radostí při výskoku z letounu na domácí půdě vymkl kotník.
Podle popisky: odlet na Zolnou. (?)
16.9.1944 František Chábera, velitel 2. perutě pluku, provedl při dvoudenní rekognoskaci povstaleckých letišť hlídkový let. Byl to vlastně první operační let pluku během SNP, i když se později toho dne protagonista vrátil na noc na sovětské letiště a celý pluk přilétl na Slovensko až druhý den.Velitel pluku na letišti Krosno předal zástupci vrchního inženýra 2 ВА vzorek čs. benzínové směsy Bi-Bo-Li a německého syntetického benzínu B4 s prosbou o analýzu.
16.9.1944 v 15.50 hodin Rudolf Božík s Bf 109 G-6 WNr. 161742 od Kombinované letky severozápadně Nová Baňa (okres Žarnovica) sestřelil Ju 88 A-5 WNr. 885153 od od Gefechtsverband Henne z Malacek. Junkers shodil bomby na vzletovou a přistávací dráhu a letěl pryč. Božikovi se opět porouchal radiopřijímač, takže nemohl být ze země naveden na nepřítele. Situaci ovšem zachránila protiletadlová baterie na okraji obce Hájníky, která nepřátelský junkers "zarámovala". Božik se zorientoval a zaútočil na nepřítele. Posádka bombardéru zprvu považovala povstalecký Bf 109 G-6 za vlastní a nesnažila se uniknout. Ale za chvíli němečtí letci zjistili svůj omyl a bombardér se snažili tlačit úplně k zemi. Toto se jim povedlo a Junkers s dokonalou kamufláží splynul z pozadím hor. Božikovi se německé letadlo ztratilo z očí a povstalecký pilot znechucen hledáním se už chtěl vrátit na Tri Duby. Ale štěstí stálo při Božikovi, jelikož německé letadlo se náhle zjevilo před ním a Božik se s ním málem srazil. Povstalecký pilot na nic nečekal a po třech útocích poslal Němce k zemi. Posádka zahynula. Kde letoun dopadl? U obce Necpaly (okres Martin)l?
Následující noc ze 16. na 17.9.1944 se oběma letounům podařilo přistát na letišti Tri Duby. Po vyložení skupiny a materiálu pplk. Jezerskij s C-47 odstartoval do Lvova. Souhrn hlášení velitele 54 ад дд veliteli 5 гак ДД po dnech dopravní operace: … 17. 9. 1944 54 ад дд přepravila letadlem C-47, na palubě pplk. Jezerskij a mjr. Teresčenko, 2 tuny materiálu a 7 osob na letiště Tri Duby."
16.9.1944 výsadek skupiny V před.
----------
17.9.1944 přiletěly dvě americké B-17 od 483rd BG, 5th BW, 15th USAAF z Itálie v doprovodu 41 stíhacích P-51 od 52nd FG, 306th FW. Vysadili šestičlennou americkou zpravodajskou misi OSS a evakuovali 15 sestřelených amerických letců - 13 amerických a 2 britští. Přivezly protitankové zbraně - reaktivní jednoranové 60 mm raketomety Bazooka M1. Prvých 12 kusů s 192 raketami, mimo dalších zbraní a materiálu. Po 40 minutách s běžícími motory v 10.30 hod. odstartovaly. Vojenské misie štátov protihitlerovskej koalície na Slovensku roku 1944.
Dva P-51B Mustangy zůstaly poškozené na letišti. Podrobnosti.
Prvá stíhačka P-51B S/N: 43-6583 "WD-L" "Pat's Pet - Meg X" od 4th FS, 52nd FG, 306th FW. Pilot 2/Lt Ethan A. Smith. Při nízkém průletu vysadil motor. Nouzové přistání. Pilot si nasledne polezal vo zvolenskej nemocnicii a zobrala ho naspat do Talinaska dalsia misia B-17.
Druhá stíhačka P-51C S/N: 43-25101 "WF-E" "Swamp Angel" od 5th FS, pilot 1/Lt Alexander F. Watkins. Pro závadu na motoru či palivového systému přistál na letišti. Po dosednutí už se nepodařilo motor nahodit. Letec odletěl na palubě B-17.
Přídavné nádrže , , ,
17.9.1944 přiletěl 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk, 2 ВА na polní letiště Zolná.
Během dne plk. Čirskov zařídil potřebné a navečer 17.9.1944 v 17 hod. odeslal do Lvova radiogram, že letiště Tri Duby je schopné přijmout v noci letadla.
Ze 17. na 18.9.1944 se uskutečnil první hromadný let na Tri Duby s přistáním 40 letounů Li-2 od pluků 5 гак ДД. Pro 1. čs. sslp bylo dovezeno 123 příslušníků pozemního personálu i Rudolf Borovec a materiál o váze 56 668 kg. Přílet příslušníků 436. bataljon aerodromnogo obsluživanija. Historie. Podrobnosti o leteckém mostu.
17.9.1944 výsadek skupiny Petöfi.
----------
. Jak se nazývají kontejnery pro shoz materiálu? Palivové kontejnery? Kdy?
18.9.1944 ráno příprava La-5FN "39" k přeletu na polní letiště Zolná. Letěl s ní por. Josef Stehlík. , , , , , .
18.9.1944 dopoledne František Cyprich s Bf 109 G-6 WNr. 161742 od Kombinované letky provedl průzkumný let na letiště Piešťany, kde zpozoroval asi 30 letadel.
18.9.1944 odštartovalo z talianskej leteckej základne pri Brindisi lietadlo Halifax BB 338 zo No. 148 Squadron RAF, ktoré malo na povstaleckom území vysadiť skupinu styčných a spravodajských dôstojníkov nazvanú Windproof. V noci z 18. na 19.9.1944 Manganese označila a osvetlila doskokovú plochu na Oremovom laze, pilot však miesto nenašiel, a tak vysadil riadiacu a veliteľskú časť skupiny – veliteľa mjr. H. M. Seymoura (alias Sehmera), jeho zástupcu por. A. Danielsa, spravodajského pomocníka serž. V. S. Zanopiana a radistu des. O. T. Dawiesa – až v priestore letiska Tri Duby. Pri druhom okruhu zhodila osádka lietadla na padákoch 12 kontajnerov obsahujúcich spojovací materiál a 5 000 dávok protitetanového séra, pri treťom 8 balíkov (20 000 obväzov) zdravotníckeho materiálu. Vojenské misie štátov protihitlerovskej koalície na Slovensku roku 1944
Letištné pojazdné dielne z Troch Dubov boli presunute na plochu Zolná.
----------
19.9.1944 výsadek skupiny Smrt fašismu II.
----------
20.9.1944 když por. Rudolf Borovec po vzletu z polního letiště Zolná útočil na minometnou baterii nepřítele, inkasovala jeho „lavočka“ "bílá 23" dva zásahy z kulometu do olejového chladiče, po čemž s vypětím sil nouzově přistál na letišti Tri Duby. Dočasně bez vlastního stroje mezitím působil u radiostanice se sovětským návodčím por. Jemeljanovem. Kde?
20.9.1944 nálet americké 15th USAAF z Itálie na letiště Malacky, odkud vzlétali Němci proti Trom Dubom a polnímu letišti Zolná.
V noci z 20.9. na 21.9.1944 začala druhá etapu shozů materiálu z B-25 Mitchell, nyní na pomocné letiště Rohozná (okres Brezno), letiště Tri Duby bylo nutno uvolnit pro přistávání dopravních letadel.
V noci z 20.9. na 21.9.1944 pro stíhací pluk přepravilo 8 Li-2 dalších 5 lidí a 13 000 kg materiálu.
----------
V noci z 21.9. na 22.9.1944 přepravilo 9 Li-2 ještě 16 800 kg nákladu.
----------
Špatné počasí.
----------
----------
----------
----------
26.9.1944 z Krosna odletělo prvních 33 letounů od 23 гап дд a 336 ап дд s příslušníky 2. čs paradesantní brigády. Na letišti přistálo jen 13 letounů. Jeden letoun Li-2 s částí štábu 2. pdb s jejím velitelem plk. Vladimírem Přikrylem přistál na ploše v Rohozná ve 2.30 hod. 27.9.1944. Celkem prvních 122 mužů parabrigády se 13 tunami materiálu. MAPA.
26.9.1944 těžce zraněný ppor. František Loucký byl letecky evakuovaný a následně převezený do nemocnice v Moskvě.
----------
----------
28.9.1944 kpt. G. A. Taranov s C-47 přivezl z kyjevského UŠPH plk. A. N. Asmolova s pracovníky operační skupiny partyzánského hnutí a z moskevského vedení KSČ Jana Švermu, Rudolfa Slánského a Marka Čulena.
----------
30.9.1944 z letiště Jasionka přiletěl Pe-2FT "žlutá 22" stáršiho lejtěnanta N. Guljajeva od 80 гбап, 1 гбад, 6 гбак, 2 ВА Posádka kurýrního letounu Pe-2 hovoří se škpt. Františkem Fajtlem. Měl odvézt maďarskou delegaci.
30.9.1944 maďarská delegace k jednání o příměří, v jejímž čele stál generálporučík maďarského četnictva Gábor Faragho nakonec odletěla do SSSR na palubě Li-2 patřícímu Ústřednímu štábu partyzánského hnutí.
----------
----------
Začátkem října 1944 školní letouny přeletěly z letiště Tri Duby a polního letiště Veľká Lúka u Zvolena na improvizované horské letiště Muráň (okres Revúca).
----------
2.10.1944 sa Fw 189 podieľalo na prevoze pilotov z Muráňa, ktorí na toto priestranstvo prelietli školné lietadlá z Troch Dubov. Pilotom Fw 189 bol E. Čech a medzi cestujúcimi bol aj V. Kriško, ktorý prelietaval Aviu Bš.122.
----------
3.10.1944 Pe-2FT odletěl zpět.
----------
4.10.1944 v 10.45 hodin Rudolf Božík na Bf 109 G-6 WNr. 161742 od Kombinované letky sestřelil v prostoru jižně Turčianského Sv. Martina (dnes Martin) průzkumný Fw 189 A-2 od Gefechtsverband Henne z Malacek. Pilotovi opět nefungovala radiostanice a Božík si nepřítele musel najít sám. To se mu podařilo. Německý letoun se zřítil v plamenech. Byl to už Božíkův třetí sestřel a za tento úspěch se mu dostalo pochvalné uznání od velitele povstalecké armády generála Jána Goliana.
----------
----------
6.10.1944 odpoledne Rudolf Božík na Bf 109 G-6 WNr. 161742 poškodil v prostoru Kremničky průzkumný Fw 189 od Gefechtsverband Henne z Malacek.
----------
7.10.1944 Kubovič s letounem He 72 a Božik letounem Praga E.39.72 přeletěli z polního letiště Veľká Lúka na letiště Tri Duby. Poté odletěli na letiště Muráň.
7.10.1944 přistálo šest B-17 od 483rd BG, 5th BW, 15th USAAF z Itálie v doprovodu 32 stíhacích P-51 od 52nd FG, 306th FW, které se poblíž Balatonu oddělily od svazu, který bombardoval Nové Zámky. Vysadili dvacetičlennou americkou zpravodajskou misi OSS a SOE. Evakuovali 25 sestřelených amerických letců (včetně 2/Lt Ethan A. Smith po nouzovém přistíní 17.9.1944), 5 francouzských partyzánů a odvezli tříčlennou slovenskou vojenskou a politickou delegaci SNR směřující do Londýna. V nákladu bolo okrem iného, ďalších 150 bazúk s 2 800 raketami. Video. Vojenské misie štátov protihitlerovskej koalície na Slovensku roku 1944.
, Ján Ursíny, pplk. Miroslav Vesel, kpt. Jaroslav Krátký (Zdena) a generál Ján Golian. .
, , , , , , , , .
Pilot Lt. William Coloney se snažil zprovoznit zde zanechaný P-51C S/N: 43-25101 "WF-E" "Swamp Angel" ale nepodařilo se mu to. Stroj měl vybitou baterii.
7.10.1944 pilot Žálik s letounem Junkers W 34 z letiště Muráň odvezl piloty: Kubovič, Božik, Cyprich, Zúber, Kovalinka, Horúcka, .. na letiště Tri Duby.
V noci ze 7. na 8.10.1944 Sověti přišli o tři letouny Li-2 a jeden C-47. Do SSSR letouny Li-2 odletěli Božik a Cyprich. Zdroj.
Božik odletěl na palubě prázdné Li-2 od 336 ап дд v 23.15 hod. a v 1.08 hod. přistál na letišti Авіабаза Черляни (Авіабаза Городок). MAPA.
7.10.1944 výsadek skupiny Zarevo.
----------
----------
----------
10.10.1944 Jozef Kúkel, Pavol Slatinský se na palubě Li-2 přesunuli k Rudé armádě.
----------
Od 11.10.1944 stíhačky La-5FN začaly používat palivo Bi-Bo-Li s aditivy. Odpadlo tak letecké zásobovanie pluku PHM.
----------
12.10.1944 1. peruť, 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku, 2 ВА sa presunula z polního letiště Zolné na letisko Tri Duby. Startovací plocha či spíše louka v Zolné byla díky vydatným dešťům ve velmi špatném stavu a již nemohla vydržet bezpečně unést operační zatížení celého pluku. Z toho důvodu bylo rozhodnuto dislokovat 1. peruť na letiště Tri Duby. Na novém působišti byly postupně umístěny nepotřebné letouny jako klamné cíle pro nepřátelské letouny, což se o šest dní později ukázalo jako chytrý tah. Letuschopné stroje se nacházely ve velkém hangáru. Ten měl před sebou pevnou betonovou plochu, která umožňovala Lavočkinům startovat přímo z hangáru a za každého počasí.
Piloti 1. perutě:
12.10.1944 k večeru pri vzlete na poplach naviedla hlásna služba dvojicu ppor. Šrom a ppor. Kocfelda na dvojicu Bf 109 G do priestoru Svety Kríž (dnes Žiar nad Hronom). V súboji boli oba nemecké stroje zostrelené a zrutili sa neďaleko Topolčianok. Šrom i Kocfelda přistáli na letišti Tri Duby. MAPA. Němci přiznali jeden sestřelený stíhací Bf 109 od I./JG 52 a jeden průzkumný (?) Bf 109 od 2./NAGr. 2 z Piešťan. Jeden letoun dopadl mezi obcemi Martin nad Žitavou a Sľažany, tj. přibližně 5 km jihozápadně od Topoľčianek.
12.10.1944 se pplk. let. Ludvík Budín, Jozef Kolembus na palubě Li-2 přesunuli k Rudé armádě.
----------
13.10.1944
Dva La-5FN s trupovým číslem "bílá 12". Zdroj. Kdy?
La-5FN "bílá 12". Kdy a kde?
La-5FN "bílá 17". Zdroj. Kdy a kde?
Zamaskovaná Valouškova Lavočka "bílá 69" v okopu. Kdy a kde?
Piloti pluku vykonali aj 2 vzlety na poplach. Pri jednom z nich sa stretol dvojčlenny roj ppor. Štička a rtm. Dobrovodský s jedným Bf 109, ktoreho ppor. Štička poškodil. Napriek tomu Messerschmitt unikol strmhlavym letom smerom k Nitre.
Ppor. Hlučka s ppor. Vendlem se vydal bombardovat baterii severovýchodně od Kremnice, kde bylo zjištěno hnízdo kanonů obrany proti letadlům. Na to ppor. Hlučka následně shodil pumy a celý prostor s ppor. Vendlem ostřeloval.
Zraněný ppor. Tocauer odletěl na palubě transportního Junkersu W.34 hi, pilotovaného zvk. rtm. Ľudovítem Jasíkem do Przemyśl.
V noci z 13. na 14.10.1944 přistálo na letišti dosud největší počet - 79 dopravních letounů. Tie tam prepravili 473 príslušníkov 2. čs. paradesantnej brigády v ZSSR a 55,88 ton vojenského materiálu. Zo Slovenska odviezli 104 osôb, väčšinou ranených povstaleckých vojakov a rodinných príslušníkov vedenia SNP. Konkrétne to bolo 42 slovenských letcov, 21 rodinných príslušníkov povstaleckej vlády, 6 dôstojníkov a 35 ranených povstaleckých vojakov, a 2 000 kg nákladu. Ppor. Skopal byl odeslán na léčení do SSSR. Téže noci, v nadšení po příletu na Tri Duby, vešli do cesty startující Li-2 dva příslušníci 1. baterie dělostřeleckého oddílu, velitel děla svob. J. Horečný a jeho mířič svob. O. Čeman a vrtule je usmrtila. Zdroj.
Počas noci boli vo vzduchu aktívni aj nemeckí noční stíhači Ju 88 G-6 s radary od odloučené 2./NJG 100 z letiště Udetfeld (Zendek, severně Katowic), ktorí preukázateľne napadli najmenej päť lietadiel. Na ich vrub spadajú dve z troch havárii, ktoré sa počas tejto noci na Slovensku udiali. Zo 17 sovietskych letcov, ktorí počas tejto noci zahynuli, sa nepriateľ hlavnou mierou podpísal na osude deviatich z nich a na ich vrub spadá aj všetkých 13 padlých členov 2. čs. samostatné paradesantní brigády z celkového počtu 14 vojakov. Zdroj. MAPA letišť nočních stíhačů.
----------
14.10.1944 neboli vykonane žiadne operačné lety z dôvodu nepriaznivého počasia.
14.10.1944 dvěma letouny od 340 ап ДД, 54 ад дд, 5 гак ДД, byl odvezen zlatý poklad Slovenské republiky. Ráno v 5 hod 15.10.1944 přistály ve Lvově. Druhý den odlet do Moskvy.
----------
15.10.1944
Až večer ppor. Hlučka s s ppor. Štičkou bombardoval nepřátelské kolony na cestě Spišská Nová Ves – Rožňava. Pro nepříznivé povětrnostní podmínky úkol nebyl proveden. Proto shodili pumy na železniční stanici Piargy (Kremnické Bane), kde poškodili asi dvanáct železničních vagónů.
15.10.1944 u Hájníků havárie lietadla od 7 гап дд. Sedm príslušníkov 2. čs. samostatné paradesantní brigády zahynulo, 9 prežili, 6 členov posádky zahynulo a 1 prežil. Letecká přeprava během SNP.
----------
16.10.1944
Bolo vykonaných aj 6 poplachových vzletov na stíhanie nepriatelských lietadiel ale tie vždy zmizli v oblakoch a opustili povstalecké územie.
Odpoledne Hlučka startoval ve trojici s ppor. Štičkou a ppor. Vendlem nad nádraží Diviaky. Ppor. Štička během této akce bombardoval prostor stanice, avšak žádné výbuchy nepozoroval; dále ostřeloval lokomotivu a vlak. Ppor. Vendl shodil pumy, které padly na pravou stranu nádraží a na skladišti zpozoroval oheň a kouř. Potom ostřeloval celý vlak. Ppor. Hlučka své spolubojovníky následoval, shodil pumy na levou stranu vlaku a ostřeloval vagóny s lokomotivou. To ale nebyla jeho poslední činnost během dne. Na výslovnou žádost armády byla pro morální podporu partyzánů bombardována Horná Štubňa, kde mělo být ukryté německé vojsko. Mezi vyslanými nad tento prostor byl i ppor. Hlučka s ppor. Štičkou, kteří v 16.05 hodin společnými silami bombardovali místní nádraží a kolejnici, čímž nepříteli způsobili nemalé škody.
16.10.1944 u obce Veĺká Ĺúka nehoda letounu od 340 ап дд. Převáželi jen materiál. Šest členů posádky zahynulo. Letecká přeprava během SNP.
----------
17.10.1944 pre nepriaznivé počasie neboli vykonané žiadne operačné lety.
17.10.1944 přistaveno 25 letounů z 53 ад дд a 55 letounů Li-2 z 54 ад дд.
----------
18.10.1944
18.10.1944 začala závěrečná generální ofenzíva německých sil proti povstaleckému trojúhelníku Brezno – Zvolen – Banská Bystrica a celý útok doprovázelo, na zdejší poměry, i relativně rozsáhlé nasazení letectva.
Toho dne zaútočila bojová skupina SS Schill z jihozápadu, 178. divize Tatra ze západu a trestanecká brigáda SS Dirlewanger ze severu. Zatímco povstalecká obrana s vypětím všech sil čelila útočníkům a přesunovala síly k vyztužení obrany napadených úseků, druhého dne následovalo ono překvapení z jihu, kdy se z maďarského území k ofenzívě přidala 18. divize SS Horst Wessel. Současně zaútočil od východu Útočný pluk 1. tankové armády a ze severovýchodu bojová skupina Wittenmeyer. Právě zahájenou generální ofenzívu podporovalo na různých úsecích celkem čtyřicet letounů různých typů, operujících ze slovenských či polských letišť. Kromě jedenácti bitevních Fw 190, které zaútočily na Tri Duby, toho dne Luftwaffe nad Slovenskem nasadila devět Bf 109, které provedly průzkum (jeden byl sestřelen ppor. Šromem), osm bitevních Ju 87 podporovalo útok SS Sturmbrigade Dirlewanger u Bieleho Potoka, jižně od Ružomberoku, pět bombardovacích Ju 88 útočilo na rozhlasový vysílač v Banské Bystrici, čtyři protitankové Hs 129 podporovaly Kampfgruppe Schill u Krupiny, dva Fw 189 prováděly taktický průzkum a jeden třímotorový Ju 52/3 shazoval letáky nad západním Slovenskem."
V 11.05 hod. dvojice S. Hlučka a J. Štička odstartovala proti nahlášenému nepřátelskému letadlu do prostoru Brezna.
Byl to přesně měsíc, kdy pluk přepadl letiště Piešťany a nyní si Luftwaffe nachystala odvetnou akci – přímo proti povstaleckému letišti Tri Duby. Pro tuto příležitost byly vybrány bitevní varianty Fw 190 F-8 od I. /SG 77, které startovaly z polského Krakowa. Obdobným způsobem, jakým osm Lavočkinů 18.9.1944 večer překvapilo nepřítele v Piešťanech, se podařilo skupině jedenácti německých Fw 190 v 11.30 hod. nečekaně proniknout nad povstaleckou základnu a ve dvou vlnách na ni zaútočit. Hlásný systém nezareagoval včas a letce nevaroval, proto útočníci prostor zcela ovládli. Němečtí piloti se naštěstí zaměřili na vyřazené a poškozené letouny, které stály na okraji letiště jako klamné cíle. I přesto se nálet bohužel neobešel bez obětí z řad pozemního personálu.
Na pomoc napadenému letišti přispěchala hlídkující dvojice podporučíků Hlučka – Štička, která odstartovala chvíli před německým útokem a podařilo se jí včas zasáhnout. Společně se najednou ocitli proti doslova hrozivé přesile. Na ppor. Hlučku a ppor. Štičku před jedenáctou hodinou vyšlo držení hotovosti. Na výstrahu dvojice letěla hlídkovat do prostoru mezi Breznem a Banskou Bystricí, když piloty velitel pluku informoval o přepadu letiště. Další hotovostní dvojice již nestihla odstartovat, a tak podporučíci Hlučka se Štičkou zůstali ve vzduchu zcela osamoceni. Velitel pluku Hlučkovi na řídil zrušit patrolu a ihned letět na pomoc Trem Dubům: „Hlídkovali jsme v prostoru Brezna, když náhle se ozval ve sluchátku hlas velitele pluku, že letiště Tri Duby je napadeno. Ovšem nevěděli jsme počty letounů, nic. Franta na to nereagoval, zřejmě mu nešlo radio, tak jsem mu jenom zamával křídly, otočil a na plnej plyn jsem to hnal směr Tri Duby. Už na úrovni Banské Bystrice jsem rozpoznal, že tam jsou hlavně mezi nimi Focke Wulfy a pikují na Tri Duby.“ Hlučka následován svou dvojkou letěl vstříc přesile: „Na nějakou taktiku nebylo přemýšlení, jenom mi blesklo hlavou Focke Wulf – Lavočka, přibližně stejný hvězdicový motor, zamotat se mezi ně a hned některýho dostat a udělat nějak zmatek, což se mi také podařilo.
Němečtí piloti byli útoky dvojice natolik překvapeni, že záhy od útoku na letiště upustili a stáhli se z bojiště. Hlučkův Lavočkin "bílá 24" měla po vítězném souboji s přesilou bitevních Fw 190 poškozené ocasní plochy. Tím se Stanislav Hlučka zároveň nevědomky zasloužil o jedno prvenství. Zkušení piloti 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku, kteří měli většinou za sebou akce v řadách RAF na západní frontě, nebyli v leteckých bojích nad Slovenskem ani jednou poraženi. Pouze v jediném případě se podařilo německým letcům jeden stroj poškodit, a to právě Hlučkův La-5FN během útoku na Tri Duby. I přes ustřelenou polovinu výškového kormidla se ppor. Hlučkovi podařilo s letounem šťastně dosednout na rozmoklé polní letiště Zolná, na kterém už musela být zastavena veškerá činnost. Štička přistál v 11.45 hod.na polním letišti Zolná.
Ppor. Štička po boji hlásil: „Dne 18.10.1944 startoval jsem z letiště Tri Duby na poplach proti nepřátelským letounům letícím směrem východním od Banské Bystrice. Asi po 10 minutách letu dal mi moje číslo ppor. Hlučka znamení letět nad Banskou Bystrici. Ppor. Hlučka dostal tento rozkaz rádiem, mně rádio nefungovalo. Když jsem se přiblížil k městu, viděl jsem nad letištěm Tri Duby skupinu nepřátelských letounů, jak se chystají bombardovati letiště. S převýšením výšky vletěl jsem mezi skupinu čtyř nepřátelských letounů typu Fw 190. Snažil jsem se dostati za jeden z nepřátelských letounů, v němž mě předběhlo moje číslo, které bylo ve výhodnější pozici, a které Fw 190 sestřelilo. Posadil jsem se za druhý letoun a asi ze vzdálenosti 300 metrů dal jsem mu dlouhou dávku z kanonů, načež jeden z mých kanonů přestal střílet. Viděl jsem, jak z Fw odletěly kousky. Moji střelbu mi znemožnil druhý Fw, který se snažil dostat za mě. Po několika vteřinách posadil jsem se za druhého Fw, do kterého jsem vystřílel zbytek z mého jednoho kanonu a viděl jsem z Fw také odlétat kousky. V tomto okamžiku se k místu souboje přiblížilo z převýšení dalších sedm nepřátelských letounů typu Bf 109, s kterými jsem nemohl navázati boj pro nedostatek střeliva. Výsledek bombardování a ostřelování našeho letiště nepřátelskými letouny nebyl žádný, neb nepřátelští letci stříleli na staré vyřazené letouny na okraji letiště. Přistál jsem na letišti Zolná v 11.45 hod.“
Hlučkovo hlášení: Dne 18.10.1944 startoval jsem s vedoucím ppor. Štičkou na poplach proti nepřátelským letounům. Dostali jsme rozkaz hlídkovat v okolí letiště ve výšce 3 000 m, který byl poté změněn v rozkaz letěti do prostoru Březno. Vedoucí ppor. Štička pro poruchu svého radiopřijímače tento rozkaz neslyšel, a proto jsem se rozhodl letěti do udaného prostoru. Ppor. Štička se ke mně přidal. Po příletu nad Březno jsme obdrželi nový rozkaz letěti do prostoru Banská Bystrica. Když jsme byli nad Banskou Bystricí, uviděl jsem, jak nějaké letouny pikují na letiště Tri Duby. Zároveň nám bylo sděleno po radiu, že nepřátelská letadla bombardují letiště Tri Duby. My jsme byli ve výšce 3 000 m. Přešli jsme v piké a rychle jsme se oba k nepřátelským letounům přiblížili. Bylo to 11 Fw 190. Dostal jsem se za jednoho z nepřátelských letounů na vzdálenost asi 100 m a dal jsem krátkou dávku. Stále jsem se k letounu přibližoval. Dal jsem proto druhou delší dávku a viděl jsem, jak z letounu se začalo kouřit. Hned nato vyšlehly plameny. Maje velkou rychlost, musel jsem se hořícímu letounu vyhnout a hned poté jsem začal útočit na dalšího Fw 190, který pikoval na letiště. Než jsem mohl vystřelit, zaregistroval jsem, jak na mě útočí jeden z nepřátelských letounů. Prudce jsem stočil svůj letoun doleva a přešel jsem do strmého piké. V tom jsem ucítil, že jsem byl od Fw zasažen do výškovky. Nemohl jsem proto v boji dále pokračovat. Létal jsem okolo letiště Tri Duby v pouhých několika metrech nad zemí. Viděl jsem, jak Fw, na který jsem střílel, spadl na jižní stranu letiště, kde hořel. Po 40 minutách přistál jsem na polním letišti Zolná.
Šlo o Fw 190 W Nr. 582208 "bílá 9" od
1. /SG 77, který dopadl u obce Sielnica, 1,5 kilometru jihozápadně od Trech Dubů. Pilot letounu, Unteroffizier Heinrich Wieseotte, vyskočil padákem nad obcí Kováčová (tři kilometry jihozápadně od Trech Dubů) a na útěku byl zajat povstaleckými vojáky. O všem o tom se Hlučka dozvěděl až o tři dny později, kdy tato zpráva dorazila na Tri Duby. Dopadený pilot měl vypovídat, že startoval z krakovského letiště a bylo mu nařízeno napadnout letiště Tri Duby. O situaci na Slovensku věděl jen to, že civilní obyvatelstvo je přátelské, a že je třeba dostat se rychle z okruhu Zvolena. Nicméně po krátkém zajetí se mu podařilo dostat zpátky ke své jednotce.Po 12.00 hod. sa objevili další dvě německá letadla. Proti prvnímu z letiště Tri Duby o 12.20 hod. odstartovala dvojice
L. Šrom - Ľ. Dobrovodský. Proti druhému z polního letiště Zolná odstartovala dvojice F. Chábera - L. Valoušek. Chábera se pro problémy se spuštěním motoru opozdil a odstartoval až 12.40 hod.L. Valoušek zaútočil na nepřátelské letadlo. Musel ale svůj útok přerušit, kvůli poruše bočního krytu motoru, kdy se výfukové plyny dostávaly do kabiny pilota.
Ľ. Dobrovodský během letu do určeného prostoru Banská Štiavnica uviděl jak L. Valoušek v prostoru Hronská Breznica útočí na německý Ju 88. Oddělil se od svého vedoucího L. Šroma a dvakrát na nepřátelské letadlo zaútočil, vystřelil jednu krátkou a jednu dlouhou dávku. Potom mu kanóny přestali střílet. Pozoroval jak z levého motoru Ju 88 vychází černý dým. Letadlo letělo údolím Hrona směrem na Žarnovicu. Přistál v 13.00 hod.
F. Chábera po vzletu uviděl asi 5 km východně od letiště 3 letouny Ju 88 (byly to Hs 129), přiblížil se k nim a vystřelil na poslední z nich několik dávek. Z pravého motora nepřátelského letadla vyšlehl plamen a vycházel černý dým. Další dvě letadla utvořily okolo
Chábery kruh, z kterého unikl. Naposledy viděl letadlo, které napadl letět údolím Hronu směrem na Sv. Kríž (dnes Žiar nad Hronom). Asi u Levic se zřítil Hs 129 B WNr. 447 od Gefechtverband Henne z Malacek. Fw. Wilhelm Rath zahynul. Chábera přistál v 13.25 hod.
O 13.35 hod. z Troch Dubov odštartovali L. Šrom a Ľ. Dobrovodský proti šiestim Junkersom Ju 87, ktoré bombardovali Banskú Bystricu. Dobrovodský uvidel dva Fw 189, ktoré leteli opačným smerom a opäť sa odpútal od svojho vedúceho, čo mu oznámil rádiom. Šrom, ktorý mal poruchu na rádiu pokračoval v stíhaní Ju 87 a zaútočil na posledný z nich zo vzdialenosti 100 až 50 metrov. Z Ju 87 začal vychádzať čierny dym a pikoval k zemi. S prebytkom rýchlosti ho Šrom predletel a zaútočil z 50 metrov na ďalší, avšak po krátkej dávke jeho kanóny prestali strieľať, a on sa začal vracať na letisko. Tesne pred pristátím si všimol nedostatočne otvorený kohút tlakového vzduchu ku kanónom a počul pozemnú navádzaciu rádiostanicu, ktorá hlásila tri lietadlá Bf 109 nad Zolnou, ktoré leteli smerom na Banskú Bystricu. Zaútočil na jeden z nich, ktorý po dvoch dávkach zo 100-150 metrov zmizol v mrakoch. O niečo neskôr uvidel Bf 109, ktorý vypadol z mrakov a letel smerom na Svätý Kríž (Žiar nad Hronom). Podarilo sa mu ho dostihnúť, potom ako zatiahol podvozok, ktorý zabudol zasunúť po štarte. Priblížil sa až na 10 metrov a po krátkej dávke Bf 109 začal klesať smerom na západ. Šrom ho sledoval a videl
ako nepriateľský letec vyskočil na padáku a lietadlo dopadlo 12 km východne od Handlovej (okres Prievidza). Pre nedostatok benzínu sa musel vrátiť na letisko kde pristál o 14.40 hod.Dobrovodský po odpútaní sa od svojho vedúceho pokračoval v stíhaní Fw 189, ktorý sa snažil uniknúť prudkými manévrami, pričom po lavočke pálil zadný strelec. Podarilo sa mu naň vystreliť niekoľko dávok.
Z nepriateľského lietadla vyrazil čierny dym, odletel z neho väčší kus a južne od Liptovskej Osady polopádom vletelo do mrakov. Keď sa vracal za svojím vedúcim spozoroval nad Banskou Bystricou ďalší Fw 189. Viackrát zaútočil a podarilo sa mu ho zasiahnuť tromi dávkami. Videl ako z neho odletujú menšie kúsky a potom sa mu lietadlo stratilo kolmým piké v lesnatom teréne. Po návrate na letisko Dobrovodský pristál o 13.35 hod.
O 14.10 hod. z Troch Dubov proti ohláseným nepriateľským lietadlám odštartoval A. Vendl. Jeho vedúci P. Kocfelda ostal kvôli poruche motora na zemi. Nad letiskom zbadal tri Bf 109, ktoré leteli na severozápad. Severne od Banskej Bystrice sa nemecké lietadlá snažili Vendla vymanévrovať, čomu zabránil tým, že svoje útoky robil len spredu. Keď sa objavil druhý La-5FN, ktorý mal vysunutý podvozok (L. Šrom), nepriateľská formácia sa rozdelila. Po niekoľkých zatáčkach sa Vendlovi jedno nemecké lietadlo sa stratilo v mrakoch a on zostal s druhým Bf 109. Šrom zatáčal za tretím Bf 109 a spolu vleteli do mraku. Vendl na svoj Bf 109 vystrelil jedenkrát zozadu a trikrát pri útokoch spredu. Po jeho poslednom útoku nepriateľské lietadlo urobilo dlhšie piké a potom stúpavou zatáčkou zmizlo v mrakoch. Na letisku pristál o 14.35 hod.
Do večera (presný čas nie je známy) proti nepriateľským lietadlám ešte štartujú P. Kocfelda a A.Vendl a neskôr J. Štička a P. Kocfelda. K súbojom však nedošlo pre súvislú pokrývku mrakov.
Celkovo pluk dosiahol v tento deň 3 zostrely isté, 2 pravdepodobné a 4 stroje boli poškodené.
18.10.1944 Vladimír Kriško na Bf 109 G-6 WNr. 161742 zničil na zemi dva Me 210 na letišti ve Spišské Nové Vsi. (?)
Podľa večerného hlásenia nemeckých orgánov o situácii na Slovensku 18.10.1944 bolo uvedené, že jedno lietadlo
Fw 189 bolo zostrelené, jedno poškodené, stratený bol jeden Hs 129 a jeden Bf 109. A co Fw 190?
Letecká automobilová cisterna vzor 37. Kdy?
La-5FN "02" , Štábní rotmistr Alois Huňavý doplňuje palivo (B4 nebo Bi-bo-li?) stíhačky La-5FN nadporučíka Františka Chábery (uprostřed), , . Zdroj.
František Fajtl a v pozadí La-5FN "02" Františka Chábery. Kdy?
Kdy?
----------
19.10.1944
19.10.1944 zahájeno potlačování povstání německými jednotkami od jihu a jihovýchodu. Slabě bráněný směr.
Pluk vykonal 2 vzlety na stíhanie nepriatela ale bezvýsledne.
Neskôr boli pre zhoršené počasie všetky lety zastavené.
----------
20.10.1944
Bol vykonaný prieskum priestoru Lučenec - Muráň - Revúca - Tisovec a ďalej bombardované a ostrelované kolóny a tanky na cestách v okolý Revúcej a Rimavskej Soboty. Okrem toho bolo vykonaných 10 vzletov na stíhanie nepriatelských lietadiel tie však unikajú.
Od východu došlo k náporu Němců na silnicích od Rimavské Soboty a Revúcy. Postup si vyžádal účinnou pomoc letectva, které skoro neustále zasahovalo bombardováním i střelbou pronikajícího nepřítele. Ppor. Hlučka nad prostor startoval s ppor. Kocfeldou. Před obcí Muráň stříleli do dvou nákladních aut, které poškodili. V Lubeníku pak stříleli do shluku asi sedmi nákladních automobilů a během odletu si povšimli, že se z jednoho z nich kouří. Na cestě z Muráně dostihli čtyři malá osobní auta, která ostřelovali a jedno z nich se jim podařilo zapálit. Svržené pumy navíc poškodily železnici vedle silnice. Hlučka ještě stihl zničit KOPL, který střílel na ppor. Kocfeldu.
Na letisko Tri Duby bola presunutá aj 2. peruť. Polné letisko Zolná bolo opustené pre silne rozmáčanú plochu, rovnako velitelské stanovisko pluku bolo presunuté do obce Hájniky, neďaleko letiska Tri Duby.
Počet operačních pilotů: 14/1
Počet schopných letounů: 10
Počet neschopných letounů: 3
Sestava pluku byla následující:
Piloti 1. perutě:
Piloti 2. perutě:
Provedeno 10 letů stíhání nepřátelských letounů, které nepřijímají souboj, unikají do mraků.
----------
21.10.1944
Počet operačních pilotů: 14/1
Počet schopných letounů: 10
Počet neschopných letounů: 3
Pokračovalo bombardovanie a ostrelovanie nemeckých jednotiek v priestore Muráň - Revúca - Lubeník a ďalších 6 vzletov na stíhanie nepriatelských lietadiel, znova bezvýsledne.
Velitel pluku obdržal správu o zadržani pilota ktorého 18.10.1944 zostrelil nad letiskom Tri Duby ppor. Hlučka. Jeho meno bolo Heinz Viesotte a štartoval z letiska Krakow. Došla zpráva, že Němci obsadili horské letiště Muráň.
Všechny akce letectva se soustředily na pozemní cíle v prostoru Muráň – Revúca – Lubeník. Stanislav Hlučka sem vzlétl ve 14.50 s npor. Stehlíkem a na silnici Revúca – Muráň ostřelovali přibližně deset velkých a pět malých aut. Tři velké automobily se jim podařilo zničit a dvě poškodit a jedno malé auto zničit a čtyři poškodit. Ppor. Hlučka pak ještě shodil bomby na auta v obci Dolní Luka.
----------
22.10.1944
Počet operačních pilotů: 14/1
Počet schopných letounů: 10
Počet neschopných letounů: 3
Bombardované a ostrelované autokolóny a tanky v priestore Lučenec - Lovinobaňa.
V dôsledku zhoršujúcej sa vojenskej situácie velitel pluku dospel k názoru, že treba odoslať velitelovi gen. Krasovskému telegram, pretože podla jeho mienky nebolo vhodné prijmať na povstaleckom území ďalšie La-5 ani Il-2, ktoré boli pripravené aj s posádkami k odletu na Slovensko.Velitelstvo armády návrh zmenilo s tým, že namiesto celých plukov je vhodné vyslať jednu letku La-5 a jednu letku Il-2, pretože je možné že sa podarý udržať front ešte niekolko dní a tieto stroje by mohli byť užitočné.
Nepřátelský nápor pokračoval v prostoru Lučence. Dvojice ppor. Kocfelda – ppor. Hlučka se dostala nad autokolonu, která byla sražena před obcí Lovinobaňa, kde se pozastavila asi v délce pěti kilometrů. Ppor. Kocfelda ostřeloval čtyři auta. Při odletu se z jednoho z nich kouřilo a ostatní byla poškozena. Stanislav Hlučka nezůstal nijak pozadu, na automobily palubními kanóny zaútočil také a jeden z nich zničil. Při zpátečním letu jižně od Mýtné zjistili pohyb kolony tanků severně od obce, nicméně neměli čím zaútočit, jejich zásobníky byly po předešlém útoku prázdné.
Toho dne startoval ještě ve dvojici s rtm. Dobrovodským. Jmenovaní shodili pumy vedle můstku u Lovinobaně, zapálili dvě nákladní auta a poté ostřelovali přibližně deset aut na silnici Mýtna – Píla.
----------
23.10.1944
23.10.1944 ráno ještě za temnoty bol ppor. Řezníček letecky dopravený na liečenie do Sovietskeho zväzu.
Počet operačních pilotů: 14/1
Počet schopných letounů: 10
Počet neschopných letounů: 3
Vykonané zvyčajné ostrelovanie a bombardovanie nepriatelskych jednotiek, autokolón a delostreleckých batérii v okolí obcí Píla, Necpaly, Mýtna a Liptovský Ján. Ďalej bol napadnutý obrnený vlak v priestore Kralovej Lehoty. Provedeny 4 lety stíhání nepřítele, který uletěl.
Bolo evakuované polné letisko Zolná a pojazdné dielne presunuté na Tri Duby. Súčasne boli vykonané prípravy k odsunu pluku, šifrovaná žiadosť o vyslanie 2 dopraných lietadiel k odsunu radiostanice a príslušníkov pluku.
Hlučka se Šromem zaútočili proti nepříteli u Lučence. Bomby svrhli na místo severně od Píly, kde měla být slámou maskovaná nepřátelská baterie. Mezi Mýtnou a Pílou ostřelovali navíc osm nákladních aut a po jejich odletu z jednoho z nich vycházel kouř.
Ppor. Hlučka se toho dne vydal ještě bombardovat nepřátelské palebné postavení na kótě 335 severně od Píle. Tentokrát však s npor. Stehlíkem. Stříleli na automobil, který při odletu silně kouřil. Během útoku dostala spodní část letounu npor. Stehlíka zásah, avšak pilot se štěstím zůstal bez škrábnutí. Ppor. Hlučka poté ostřeloval ještě čtyři tanky na silnici Píla – Podkriváň. S ohledem na další události můžeme říci, že to byl zcela poslední přímý útok Stanislava Hlučky na nepřátelský pozemní cíl během Slovenského národního povstání.
Podporučíci Valoušek a Chábera, štábní rotmistr A. Matušek. Zbytek zdecimované 2. perutě. Zdroj.
V noci z 23. na 24.10.1944 se během přistání poškodil letoun Li-2 "5" od 336 ап дд. O dvě noci později byl zapálen.
23.10.1944 u obce Olejníkov, Časť Majdan (okres Sabinov) byl
sestřelen nočním stíhačem Ju 88 G-6 s radarem od odloučené 2./NJG 100 z letiště Udetfeld (Zendek, severně Katowic) letoun Li-2 kapitána P. A. Pankina od 340 ап дд, 54 ад ДД, 5 ак дд. Převáželi jen materiál. Čtyři členové posádky zahynuli a dva přežili. Vítězem byl Ofw. Karl Maisch.23.10.1944 u obce Javorinka (okres Levoča) byl
sestřelen nočním stíhačem Ju 88 G-6 s radarem od odloučené 2./NJG 100 z letiště Udetfeld (Zendek, severně Katowic) letoun Li-2 kapitána P. F. Gubina od 1 гап дд, 53 ад дд, 5 ак дд. . Zahynuli tři členové posádky, čtyři přežili. Kpt. P. F. Gubin a npor. S. N. Utkin na jednom padáku z lietadla vyskočili. Pri dopade si Gubin zlomil nohu. Utkin mal zas popálenú tvár a ruky. Zahynul jeden příslušník 2. čs. samostatné paradesantní brigády, zahynulo dalších 7 povstal. bojovníků a 1 přežil. Vítězem byl Ofw. Karl Maisch.----------
24.10.1944
Počet operačních pilotů: 13
Počet schopných letounů: 10
Počet neschopných letounů: 3
Napriek zlej viditelnosti vykonané posledné bojové akcie pluku v SNP. Bol napadnutý obrnený vlak pri Liptovskom Jáne a ostrelovaná autokolóna v priestore Detva.
Hlučka s ppor. Šromem naposledy startoval, nicméně pro nepříznivé počasí byl nucen otočit svůj letoun zpět na Tri Duby a bombardování Šumiac a Červené Skaly se již nedočkal. Tímto také zakončil bojovou činnost 1. perutě, protože její operační činnost byla následně zastavena.
Ppor. Valoušek a šrtm. Matúšek boli poslednými pilotmi pluku, ktorý svojím opreračným letom zakončili bojovú činnosť pluku na Slovensku.
V noci z 24. na 25.10.1944 odletěla skupina Plk. B. F. Čirskova, která řídila provoz na letišti.
----------
25.10.1944
Počet operačních pilotů: 13
Počet schopných letounů: 12
Počet neschopných letounů: 1
Ráno přišla zpráva z hlavního velitelství v Banské Bystrici, že situace na frontě je již kritická.
Dopoledne velitel Vzdušných zbraní mjr. gšt. Jozef Tóth povolil letecké skupině ústup za sovětské linie.
Zapálen byl P-51C S/N: 43-25101 "WF-E" "Swamp Angel" od 5th FS, pilota 2/Lt Alexander F. Watkins, dále B.534, Bf 109 E-4 WNr. 2787.
La-5FN "bílá 58" a "bílá 02".
Na předletové přípravě škpt. Fajtl nařídil s ohledem na povětrností situaci připravit mapy pro přelet vzdušného sledu (který měl k dispozici dvanáct letounů La-5) ve dvou variantách. První pro severovýchodní směr po trase Tri Duby – Krosno nad osvobozené území Polska, záložní pak pro jihovýchodní směr Tri Duby – Debrecín, na maďarské území již ovládané Rudou armádou. Určil složení jednotlivých rojů i jejich velitele. Pro případ, že by při přeletu mraky sahaly až k zemi, vydal škpt. Fajtl rozkaz nic neriskovat a raději použít padáky – piloti byli cennější, než technika. Z téhož důvodu přísně zakázal brát do trupů Lavočkinů pasažéry. Druhý sled, který nemohl být evakuován vzduchem, měl pod vedením náčelníka štábu pluku škpt. Stanislava Rejthara ustoupit do hor.
Vzdušný sled měl odletět ve čtyřech rojích po třech letounech.
První roj: J. Stehlík (velitel), A. Vendl, P. Kocfelda.
Druhý roj: F. Štička (velitel), S. Hlučka, Ĺ. Dobrovodský.
Třetí roj: F. Chábera (velitel), L. Valoušek, A. Matúšek.
Poslední roj: F. Fajtl (velitel), L. Šrom a R. Borovec (po nehodě Chábery nakonec zůstal s pozemním sledem).
V době odletu bylo údolí Hronu mezi Zvolenem a Banskou Bystricou zataženo mraky se spodní základnou od 600 do 800 metrů. Viditelnost byla odhadována na pět kilometrů. Podobná situace byla hlášena i z prostoru Krosna na sovětské straně fronty.
Na poslední chvíli situaci zkomplikovala nehoda jednoho z pilotů Fajtlova velitelského čtyřčlenného roje, npor. Chábery. Při rolování na start po povrchu letištní plochy, která byla samá louže, se svým Lavočkinem "bílá 02" zapadl do špatně zasypané jámy po bombardování. Zběžná prohlídka prokázala zlomenou podvozkovou nohu a nalomené křídlo. Odlet stroje byl vyloučen. Z původního čtyřčlenného roje byl rázem tříčlenný. Přesto však npor. Chábera, určený za velitele jednoho ze čtyř odlétajících rojů, nakonec ze Slovenska odletěl – na Borovcově stroji, který se tak přidal ke skupině kpt. Rejthara, která měla ustoupit do hor.
Z původně plánovaných čtyř tříčlenných rojů se tedy po Cháberově nehodě na poslední chvíli vytvořily dva čtyřčlenné a jeden tříčlenný. Dodatečně se k nim připojil ještě devátý pilot, rt. Kubovič, pilotující poslední letuschopný Bf 109 G-6 WNr. 161742 od Kombinované letky.
Startovat začaly ve 13.35 proti hrozivé hradbě oblačnosti, která nevěstila nic dobrého. První šla do vzduchu Stehlíkova čtyřka, chvíli za ní Štičkova a jako poslední Fajtlova trojice.
První dva roje, Stehlíkův a Štičkův, které odstartovaly rychle za sebou mezi 13.30 a 13.40, měly na rozdíl od skupiny škpt. Fajtla podstatně dramatičtější osudy. Z devíti pilotů se frontu podařilo přeletět jen sedmi, kteří přistáli, nebo nouzově posedali až v Rumunsku. Oněch osm Lavočkinů zpočátku letělo víceméně jako jedna skupina vedená npor. Stehlíkem.
Jednalo se o piloty: npor. Stehlík "bílá 39", ppor. Vendl "bílá 23*", ppor. Hlučka "bílá 24", ppor. Štička "bílá 12", ppor. Kocfelda "bílá 19", ppor. Valoušek "bílá 69", rtm. Dobrovodský "bílá 12*" a šrtm. Matúšek "bílá 62".
Nasadili kurz 045°, tedy na Krosno a cesta skrz první, poměrně řídkou mrakovou clonu zpočátku nevypadala úplně beznadějně. Brzy ale zjistili, že severovýchodním směrem neprorazí. Díry v mracích se začaly uzavírat, oblačnost v údolích se dále snižovala a v prostoru Heĺpy oblaka sahala prakticky až na zem; navíc si je vzal na mušku německý flak. Celá skupina se obratem o 180° tedy musela asi o 5 kilometrů vrátit a pak prostoupat otvorem mezi silnou vrstvou mraků, jejichž vrcholky dosahovaly kolem 4 300 metrů. Z jasného nebe se však radovali jen krátce, protože zakrátko zase vlétli do mlhoviny, která ztížila vzájemný vizuální kontakt. V této fázi, zhruba mezi Breznem nad Hronom a Spišskou Novou Vsí ostatním pilotům zmizel z dohledu šrtm. Matúšek. O jeho osudu se ostatní dozvěděli až později.
Šrtm. Matúšek po startu z Troch Dubů nedokázal úplně zasunout jednu z podvozkových noh, což vedlo k jeho zaostávání za ostatními. Následná porucha motoru jej pak donutila nouzově přistát v horách mezi obcemi Domaňovce a Spišský Hrušov, na území ovládaném německým vojskem. Nezraněný Matúšek svůj havarovaný La-5FN "bílá 62" zapálil signální pistolí a po čtyřech dnech skrývání v horách se spojil s partyzány.
Zbývajícím pilotům cestu na sovětskými vojsky obsazenou část Polska uzavřely mraky. Nad Karpatami jejich neproniknutelná hradba takřka splývala s hornatým terénem a odhadem sahala až do výšky 8 000 metrů. Obletět nešly, neboť nebraly konce. Piloti by ztratili orientaci, o níž měli dosud ještě alespoň trochu zdání. Přeletět také nešly. Neměli kyslík a nemohli si dovolit riziko letu v hustých mracích, o nichž nevěděli, jak vysoko a daleko sahají. Skupina ani neměla radiové spojení s jakýmkoli sovětským letištěm a pokus o průlet mraků bez informací o meteorologické situaci by se rovnal krajně nebezpečnému hazardu. Nezbylo jim tedy nic jiného, než obrátit na jihovýchod, kde tušili maďarské nížiny. Tam se dalo očekávat příznivější počasí a nadto v okolí Debrecínu při prolétávání mraků nehrozil náraz do horských hřebenů. Npor. Stehlík záměr oznámil do rádia. Zamával křídly a své Lavočkiny, letící v široké formaci, „na úrovni“, otočil na nový kurz 150°.
Právě v této poměrně prudké zatáčce mezi mraky se od skupiny odtrhl rtm. Kubovič. Ten pravděpodobně při ostrém manévru přepadl do vývrtky a v ní do mraků. Zřítil se mezi obcemi Hermanovce a Štefanovce (okres Prešov). V troskách uhořel. Zdroj.
Aniž o tom kdokoli věděl, piloti zbylých sedmi Lavočkinů pak pokračovali směrem na Debrecín. Asi po čtyřiceti minutách vedoucí čtyřka, Stehlík, Vendl, Štička a Hlučka přešla neočekávaně do strmého klesání a ostatním zmizela v mracích. V souvislé oblačnosti totiž narazili na nevelkou díru a pronikli jí skrz mraky do výšky kolem 600 metrů, odkud spatřili zem. Pod kurzem 150° pokračovali v letu ve snaze najít nějaké letiště.
Stanislav Hlučka "bílá 24" se snažil Stehlíkově skupině stačit, ale při zatáčkách je ztratil z dohledu. Důvodem byla závada na řízení směrového kormidla, pravděpodobně zasaženého ze země během přeletu vnitřní fronty SNP. Ucítil jen slabé škubnutí v trupu své stíhačky a od té chvíle přestalo řízení spolehlivě pracovat. Pohledem se definitivně rozloučil s unikající Stehlíkovou skupinou a věnoval stále větší pozornost ocasním kormidlům. Když v šesti stech metrech vypadl z mraků, spatřil zem. Zvlněná krajina, zarostlá stromy a keři, neskýtala sebemenší naději na normální přistání. Avšak vyčerpané palivo ho donutilo k sestupu. Nouzově přistál se zataženým podvozkem asi o kilometr a půl dál od zbylé trojice, na nepříliš rovném terénu poblíž rumunské vesnice Săcădat, asi 15 kilometrů východně od Oradea. Následovalo několik tupých úderů do křídel a krátké drhnutí o zem. Naštěstí ani jedna benzínová nádrž nebyla proražena a Lavočkin nevzplanula. Hlučka vyvázl bez zranění. Odnesl to jen letoun, přesněji spodek trupu, olejový chladič a vrtulové listy. Po bezmála dvou hodinách dramatického letu byl zase na zemi, ale zpočátku nevěděl, kde a na jaké straně fronty přistál. S ohledem na škody na letounu bylo štěstí, že s sebou nakonec nevzal svého mechanika. Když ve svém okolí nikoho nezpozoroval, schoval se do blízkého křoví, kde složil ruční granáty. S přítmím jeho organismus přemohla únava, a tak se rozhodl přespat v kabině svého letounu. Za úsvitu procitnul a z palubní desky si na památku ještě stihl nožem vymontovat hodinky. Nakonec se rozhodl cestovat, protože věřil, že musí být v prostoru Rudé armády, přesto byl stále ve střehu. Daleko však neušel, po cestě potkal chlapce, který projevil ochotu luštit dotazy neznámého cizince a u kázal mu cestu k vesnici. Hlučka se po ní vydal už sám. Střetl se s dvěma pochodujícími sovětských vojáky, kteří byli na obhlídce. Vojáci se s ním vrátili k Lavočkinovi a slíbili, že zajistí její strážení. Poté ho odvedli do vesnice ke svému útvaru, kde ho jejich velitel srdečně uvítal. Příští den Hlučku sovětští vojáci dopravili autem na asi 15 kilometrů vzdálené letiště Oradea, kde se shledal s ostatními letci.
Po dalších deseti minutách hledání vhodného místa pro přistání, kdy jim již kriticky ubývalo palivo, se npor. Stehlík rozhodl přistát na rovné louce s pasoucím se dobytkem. Stehlík "bílá 39", Vendl "bílá 23" a Štička "bílá 12" na louce dosedli normálně, s vytaženými podvozky a bez nejmenších problémů. Teprve později se dozvěděli, že se nacházejí přibližně 15 kilometrů na východ od Oradea v Rumunsku, kam díky sovětské pomoci přelétli se svými letouny na místní letiště. MAPA. Dále již na stránce Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů.
Zbylá trojice, ppor. Kocfelda "bílá 19", ppor. Valoušek "bílá 69" a rtm. Dobrovodský "bílá 12*" měla návrat na zemi ještě komplikovanější. Do díry v mracích, kudy před nimi proklouzla Stehlíkova čtyřka, se jim již nepodařilo vecpat. Každý šel na přistání na vlastní pěst. Nejlépe dopadl ppor. Valoušek, který přistál přímo na letišti v Oradea. Rtm. Dobrovodskému došel benzín již při sestupu, a tak nouzově přistál bez podvozku na kukuřičném poli přibližně 15 kilometrů severně od Oradea. Stejným způsobem nouzově přistál také ppor. Kocfelda na fazolovém poli přibližně 70 kilometrů jihojihovýchodně od Oradea. MAPA. Dále již na stránce Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů.
Právě proto, že tříčlenný velitelský roj škpt. Fajtla odstartoval až krátce po 14.00 jako poslední, tak měl největší štěstí. Během necelé půlhodiny, která uplynula od startů prvních dvou rojů, totiž silný severozápadní vítr posunul mrakovou bariéru od Karpatského masivu na jih nad maďarské území. Nad horní vrstvou mraků, ve 4000 metrech, byla cesta do Polska volná. Po čtyřicetiminutovém letu roj bez větších problémů „píchnul“ mraky a ve výši 2000 metrů již spodní základna mraků skončila. Škpt. Fajtl "bílá 88", npor. Chábera "bílá 65" a ppor. Šrom "bílá 17" se pak mohli začít lépe orientovat, k čemuž přispěl i fakt, že po nich ze země pálilo německé protiletadlové dělostřelectvo. Naštěstí nepřesně. Následně v 15.25 šťastně přistáli na prvním sovětském letišti, na které narazili. Dosedli ve Stryji, ležícím přibližně 65 kilometrů jihozápadně od Lvova. MAPA. Dále již na stránce Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů.
Pod vedením náčelníka štábu pluku škpt. S. Rejthara odcházeli i letec por. R. Borovec (po nehodě Cháberova Lavočkina, kterého se nepodařilo opravit) a por. J. Sehnal, dále devět sovětských důstojníků (starší technik stáršij lejtěnant A. M. Jemeljanov, technici lejtěnanti P. P. Kovovuškin, Šekun a V. I. Klecov, mladší technici lejtěnanti A. M. Kukuškin, P. S. Medveděv a P. M. Raposej, dále stáršij lejtěnant N. A. Šumilov a V. N. Bykov), dále deset sovětských poddůstojníků v čele se staršinou A. M. Sapošnikovem a deset slovenských mechaniků. Tento zadní sled spálil na Trech Dubech a Zolné neletuschopné stroje a další nepoužitelný materiál a zlikvidoval i přebytečnou munici. Po rozloučení s odlétávajícími šťastlivci letového sledu ustupovali z evakuovaného letiště Tri Duby do taktéž již vyklizené Banské Bystrice a odtud dále na sever – na Donovaly a pak do hor. Část se spojila s již notně prořídlou 2. čs. paradesantní brigádou, část splynula s partyzánskými jednotkami. Čekaly je dlouhé a bezútěšné dny a týdny vysilujících pochodů po příkrých a zasněžených svazích Nízkých Tater. Npor. Jiří Sehnal společně se svou skupinou překročil frontu mezi Mýtom pod Ďumbierom a Breznem nad Hronom 18.2.45, neméně podvyživený a vyčerpaný kpt. Stanislav Rejthar se svými lidmi o tři dny dříve u obce Bystrá západně od Brezna nad Hronom. Zatímco npor. Sehnal se vrátil k pluku 5.3.1945, nemocný kpt. Rejthar zůstal u 1. čs. armádního sboru na Slovensku, kde se léčil. Letec por. Borovec (padl jako velitel partyzánské roty 9.11.1944 při přestřelce s německými vojáky u obce Nemecká Ĺupča), lejtěnant Raposej, lejtěnant Medveděv a staršina Sapošnikov padli v horách.
Kdy odletělo 6 zbývajících letounů Kombinované letky?
K Stehlíkovu a Štičkovu roji, které odstartovaly rychle za sebou mezi 13.30 a 13.40 se připojil ještě devátý pilot, rt. Kubovič, pilotující poslední letuschopný Bf 109 G-6 WNr. 161742. Zahynul během přeletu.
Před odletem Fw 189 "340" od Kombinované letky . Odletel dôst. zást. rtm. Eugen Čech, K. Brem, J. Páleš a čat. Peterka v smere na Ukrajinu. Pre nedostatok paliva však pristáli v rumunskom Baya Mare. Video. MAPA. Dále již na stránce Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů.
Fw 58 C-2 s posádkou rtk. Jozef Jakab, čat. Bunda, rtm. Dubeň a čat. Gajdoš přeletěla do Przemyślu. Prelet sa podaril až na druhýkrát, po prvom štarte na Focke Wulfe vysadil jeden motor a museli sa vrátiť na Tri Duby. Po oprave a opätovnom štarte úspešne doleteli nad frontovú líniu, kde sa dostali do protilietadlovej paľby a zaútočila na nich dvojica sovietskych La-5. Po vystrelení signálnych rakiet stíhači prerušili útok a naviedli ich na letisko. Poté bylo letounu přemalovány znaky a letoun byl zařazen k 1. čs. sld, kde byl využíván ke kurýrním letům. Po válce sloužil u čs. letectva do roku 1953.
L+K 8/2019. Zdroj. MAPA. Dále již na stránce Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů.Na poslední chvíli byl evakuován také ppor. Tocauer, který odletěl na palubě transportního Junkersu W 34 hi. Zvk. rtm. Ľudovít Jasík odvezl do Przemyślu pět letců. MAPA. Dále již na stránce Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů.
Čat. Ján Bielopotocký odletěl s letounem Letov Š.328. Kde přistáli?
Čtk. Martin Žlnka odletěl s letounem Letov Š.328. Kde přistáli?
V noci z 25. na 26.10.1944 o 2 hod. odletěl opravený letoun Li-2 "25" stáršího lejtěnanta Netudychatka, který vzal na palubu posádku lejtěnanta Černěnka (rozbitý Li-2 "5" z noci 23. na 24.10.1944) a skupinu palkovnika Čirstkova a odletěl do Lvova v SSSR (dnes ukrajinský Львів). Podrobnosti o leteckém mostu.
----------
26.10.1944
Zapáleny La-5FN "02", "23" a "58".
Kombinovaná letka vykonala 350 bojových letov, zhodili 22,5 tony bômb, poškodili alebo zničili 5 tankov, 12 delostreleckých batérií a 35 nákladných áut. Zdroj. Oficiálně sestřelila tři Fw 189, dva Ju 88 a jeden maďarský Ju 52.
Fajtlův 1. čs. samostatný slp sestřelil oficiálně dva Bf 109, dva Fw 189, jeden Fw 190 F, jeden Ju 87, jeden Hs 129 a jeden letoun Fi 156.
Za dobu svojho pôsobenia v SNP piloti pluku vykonali celkom
561 operačných letov v celkovej dobe trvania 372 hodin a 10 minút.
zostrelených bolo: 9 nepriatelských strojov (Ju 88, Hs 129, 3 Bf 109, 1 Fw 190, 2 Fw
189 a Fi 156)
3 zostrelene pravdepodobne (Ju 88, Bf 109 a Ju 87)
6 poškodených (Ju 88, 2 Bf 109, 2 Fw 190 a Fw 189)
Na zemi bolo pri útoku na letisko Piešťany 10 strojov zničených a ďalších
10 poškodených.
Pri útokoch na pozemné ciele bolo zhodených 624 ks bômb a
vystrielaných cca 50 000 ks streliva s tymito výsledkami.
Zničené: 100 nákladných automobilov
13 osobných
automobilov
1 terénny
automobil
1 motocykel
1 obrnené
auto
2 tanky
15 povozov s
muníciou
3 lokomotívy
4 vagóny
3 minometné
batérie
2 gulometné
hniezda
3 delostrelecé
batérie
2 muničné
skladištia
1 velitelské
stanovisko
Poškodené: 109 nákladých automobilov
17 osobných automoilov
1 motocykel
2 obrnené vozidlá
11 tankov
15 povozov so strelivom
3 lokomotívy
75 vagónov
2 obrnené vlaky
6 delostreleckých batérii
7 minometných batérii
5 gulometných hniezd
1 velitelské stanovisko
3 muničné sklady a 1 sklad PHM
Letouny La-5FN trupových čísel:
02 | 12 | 12* | 13 | 17 | 19 | 20 | 23* | 23 | 24 | 37 | 39 | 58 | 62 | 65 | 69 | 71 | 74 | 88 | 95 | 99 | 151 | |
15.9.1944 | ||||||||||||||||||||||
16.9. | ||||||||||||||||||||||
17.9. | ||||||||||||||||||||||
18.9. | ||||||||||||||||||||||
19.9. | ||||||||||||||||||||||
20.9. | ||||||||||||||||||||||
21.9. | ||||||||||||||||||||||
22.9. | ||||||||||||||||||||||
23.9. | ||||||||||||||||||||||
24.9. | ||||||||||||||||||||||
25.9. | ||||||||||||||||||||||
26.9. | ||||||||||||||||||||||
27.9. | ||||||||||||||||||||||
28.9. | ||||||||||||||||||||||
29.9. | ||||||||||||||||||||||
30.9. |
02 | 12 | 12* | 13 | 17 | 19 | 20 | 23* | 23 | 24 | 37 | 39 | 58 | 62 | 65 | 69 | 71 | 74 | 88 | 95 | 99 | 151 | |
1.10.1944 | ||||||||||||||||||||||
2.10. | ||||||||||||||||||||||
3.10. | ||||||||||||||||||||||
4.10. | ||||||||||||||||||||||
5.10. | ||||||||||||||||||||||
6.10. | ||||||||||||||||||||||
7.10. | ||||||||||||||||||||||
8.10. | ||||||||||||||||||||||
9.10. | ||||||||||||||||||||||
10.10. | ||||||||||||||||||||||
11.10. | ||||||||||||||||||||||
12.10. | ||||||||||||||||||||||
13.10. | ||||||||||||||||||||||
14.10. | ||||||||||||||||||||||
15.10. | ||||||||||||||||||||||
16.10. | ||||||||||||||||||||||
17.10. | ||||||||||||||||||||||
18.10. | ||||||||||||||||||||||
19.10. | ||||||||||||||||||||||
20.10. | ||||||||||||||||||||||
21.10. | ||||||||||||||||||||||
22.10. | ||||||||||||||||||||||
23.10. | ||||||||||||||||||||||
24.10. | ||||||||||||||||||||||
25.10. | ||||||||||||||||||||||
26.10. | ||||||||||||||||||||||
02 | 12 | 12* | 13 | 17 | 19 | 20 | 23* | 23 | 24 | 37 | 39 | 58 | 62 | 65 | 69 | 71 | 74 | 88 | 95 | 99 | 151 |
02 - 25.10.1944 Chábera, poškozena před odletem z Troch Duboch, 26.10.1944 zapálena na Třech Dubech
12 - 19.9.1944 Stehlík, Skopal, 13.10.1944 Štička, 18.10.1944 Dobrovodský, 25.10.1944 Štička (bez poškození) Rumunsko
12* - 25.10.1944 Dobrovodský (letoun odepsán) Rumunsko
13 - 7.10.1944 Kocfelda, 8.10.1944 Šrom, 11.10.1944 Tocauer nehoda Zolná
17 - 19.9.1944 Šrom, 12.10.1944 Šrom, 18.10.1944 Šrom, 25.10.1944 Šrom (bez poškození) Stryj
19 - 12.10.1944 Šrom, 25.10.1944 Kocfelda (letoun odepsán) Rumunsko
20 - 15.10.1944 Motyčka zahynul
23* - 18.10.1944 Štička, 25.10.1944 Vendl (bez poškození) Rumunsko
23 - 20.9.1944 Borovec nouzové přistání u letiště Tri Duby. Letoun nebyl opraven, 26.10.1944 zapálena na Třech Dubech
24 - 8.10.1944 Hlučka, 18.10.1944 Hlučka, 25.10.1944 Hlučka (letoun odepsán) Rumunsko
37 - 7.10.1944 Skopal nehoda Rohozná
39 - 7.10.1944 Stehlík, 12.10.1944 Hlučka, 12.10.1944 Kocfelda, 25.10.1944 Stehlík (bez poškození) Rumunsko
58 - 25.10.1944 poškozená, 26.10.1944 zapálena na Třech Dubech
62 - 25.10.1944 Matušek zapálena po nouzovém přistání na Slovensku
65 - 25.10.1944 Chábera (bez poškození) Stryj
69 - 25.10.1944 Valoušek (bez poškození) Rumunsko
71 - 19.9.1944 Kruťa nouzově přistál na Slovensku a byl zajat
74 - 7.10.1944 Mráz zahynul
88 - 25.10.1944 Fajtl (bez poškození) Stryj
95 - 17.9.1944 Borovec, zůstala v Krosnu
99 - 18.10.1944 Řezníček nehoda severně Banské Bystrice
151 - 20.9.1944 Vaculík zahynul
Leteckým mostom bolo dodané: 98 000 kg paliva, 1 498 kg leteckého oleja, 520 kg zmesi pre zvýšenie oktánového čísla, 1012 ks bômb AO-25, 68 000 ks streliva ráže 20 mm, 4 kanóny ŠVAK, 5 440 ks pištolového streliva a 225 ks bômb po 50 kg pre zamýšlané nasadenie Il-2.
Pluk stratil troch svojich príslušníkov (Vaculík, Mráz, Motyčka) ktorý boli zabitý, jeden nezvestný (Krúťa) a stratil z rozličných príčin 11 strojov.
Němci přiznali 14 zničených a 4 poškozené letouny. Z dalších zdrojů ještě byly sestřeleny tři Fi 156.
Sověti ztratili celkem 18 furmanů Li-2 a C-47. Letecká přeprava během SNP.
Baterie 10 8,35 cm kanonů v postavení na Hájnikoch vytrvala až do posledních dnů povstání a patřila k nejlepším povstaleckým jednotkám. Svým statečným bojem kryla organizovaný ústup a jako poslední jednotka se stáhla na Donovaly, kde byla nucena zanechat materiál a obsluhy odešly do hor. Tato anabáze patří k nejpozoruhodnějším výkonům kanonů vz. 22, neboť děla se po špatných cestách, částečně tažena ještě letitými tahači Škoda Z, vyšplhala až do nadmořské výšky přes 1000 metrů.
----------
26.10.1944 ráno bylo letiště Tri Duby a polní letiště Zolná dobyta Němci.
Němečtí vojáci si prohlížejí trosky americké stíhačky P-51B S/N: 43-6583 "WD-L" "Pat's Pet - Meg X" od 4th FS, 52nd FG, 306th FW.
Letisko dostalo 2.11.1944 pomenovanie Letisko Sliač – kúpele.
23.12.1944 se z letiště Spišská Nová Ves přesunula průzkumná 1./NAGr. 14. MAPA. Pilot Ofhr. Klaus Pieper vzlietol z pôvodného letiska o 14.00 hod. a na novom letisku pristál o 15.20 hod. Letel na Bf 109 G "2". Počas presunu mal vykonať prieskum v oblasti Eger v Maďarsku. Vo vzduchu sa stretol s rumunským Bf 109 v oblasti Patnok.
26.12.1944 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Vámosmikola, Pastovce (okres Levice), dále u obce Tekov (okres Levice), Šernut?, dále u obce Nová Ves (okres Veľký Krtíš), Sklabiná (okres Veľký Krtíš), Cerovo (okres Krupina), Dvorníky (okres Krupina). Dále dvojice stíhaček prováděly průzkum u města Esztergom, Farand?, Nitra, Levice, Zvolen, Lučenec. Deník bitevního korpusu.
3.1.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА prováděly průzkum u města Lučenec, Zvolen, Žarnovica, Hronský Beňadik (okres Žarnovica), Banská Štiavnica, Krupina, Lábatlan a Dunaalmás. Deník bitevního korpusu.
16.1.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Lovinobaňa (okres Lučenec), Divín (okres Lučenec), Tuhár (okres Lučenec), Polichno (okres Lučenec), Ábelová (okres Lučenec), Madačka (okres Lučenec), Podkriváň (okres Detva), Kriváň (okres Detva), Stredna Rečka?. Dále prováděly průzkum u obcí Tomášovce (okres Lučenec), Zvolen, Senohrad (okres Krupina), Nemce (okres Banská Bystrica), Banská Štiavnica, Žarnovica, Zlaté Moravce, Nitra, Vráble (okres Nitra), Kalná nad Hronom (okres Levice). Deník bitevního korpusu.
21.1.1945 vzlietol roj dvoch strojov od 122 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА v zložení stáršij lejtěnant Kulešov Vladimir Ivanovič, veliteľ roja a pilot lejtěnant Nesterov Michail Andrejevič na prieskum. Na železničnej stanici Zvolen objavili sústredenie súprav a autokolónu do 50 automobilov na ceste Sása - Pliešovce. O svojom objave oboznámil skupiny šturmovikov, ktoré zaútočili na nepriateľa. Zdroj.
22.1.1945 kapitán Vasilij Andrejevič Kuznecov, zástupca veliteľa letky 122 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА uskutočňoval prieskum letiska Zvolen a aj napriek prudkej paľbe odfotografoval letisko a doložil cenné informácie o množstve lietadiel. Zdroj.
23.1.1945 průzkum letouny od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА. Zdroj.
28.1.1945 sa 1./NAGr. 14 presunula na letisko Trenčín. MAPA. Pilot Ofhr. Klaus Pieper uskutočnil let na Bf 109 G "4". Zo Zvolena vzlietol o 13.15 hod a o 40 minút pristál v Trenčíne. Zdroj.
29.1.1945 letouny Jak od 331 иад, 5 шак, 5 ВА prováděly průzkum u města Zvolen, Nitra, Nové Zámky, Esztergom. Deník bitevního korpusu.
30.1.1945 letouny Jak od 331 иад, 5 шак, 5 ВА prováděly průzkum u města Zvolen, Nitra, Nové Zámky, Esztergom. Deník bitevního korpusu.
15.2.1945 sa lietadlá Hs 129 a Ju 87 D-5 patriace Grupul 8 asalt/picaj premiestnili z Miškolca na sotva použiteľné letisko pri Fiľakove. Tým sa skrátil dolet k cieľu z doterajších 45-50 minút na 20 minút letu. Popoludní zaútočili na železničnú stanicu vo Zvolene, dopravné uzle v Kremnici, Hronskej Breznici, Hajnáčke, jednotky utáborené pri cestnej križovatke 5 km západne od obce Vígľaš a jednotlivé ciele v okolí Hronskej Breznice. Zdroj.
16.2.1945 lietadlá Hs 129 a Ju 87 D-5 patriace Grupul 8 asalt/picaj zaútočili na železničnú stanicu vo Zvolene, dopravné uzle v Kremnici, Hronskej Breznici, Hajnáčke, jednotky utáborené pri cestnej križovatke 5 km západne od obce Vígľaš a jednotlivé ciele v okolí Hronskej Breznice.
V letovom zápisníku veliteľa Escadrila 41 lt. Av. Lazara Munteanu je uvedený nálet na zvolenskú zoraďovaciu stanicu. Celkovo Grupul 8 Asalt/Picaj nasadila 26 lietadiel a zhodila 8 ton bômb. Výsledky: zničená súprava vezúca tanky, zasiahnuté ciele priemyselného významu. Vlastné straty žiadne. Pl. adjutant aviator Stefan Puscas v nízkom nálete zničil palubnými zbraňami parnú lokomotívu a štyri prípojné vagóny. Aj keď bol zasiahnutý protilietadlovou paľbou, úspešne sa vrátil na základňu v Lučenci. Zdroj.
19.2.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА útočily na německé jednotky u obce Diva, Šarkan, Ľubá, Mužla a Obid (vše okres Nové Zámky). Dále útočily na komunikace mezi obcí Sása (okres Zvolen) a Zvolenem. Prováděly průzkum u města Zvolen, Banská Štiavnica, Nové Zámky a Esztergom. Deník bitevního korpusu.
6.3.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА útočily na německé jednotky u měst Zvolen, Hliník nad Hronom (okres Žiar nad Hronom). Dvojice stíhaček prováděly průzkum u cílů. Deník bitevního korpusu.
8.3.1945 dvojice stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА prováděly průzkum u obce Dobrá Niva (okres Zvolen), Zvolen, Žiar nad Hronom. Deník bitevního korpusu.
Bombardéry B-25 od 15 гбад, 4 гбак, 18 ВА bombardovaly Zvolen. Dokumenty bombardovací divize.
Приказ
Верховного
Главнокомандующего
14 марта 1945 года
№ 301 Об
овладении в
полосе
Карпат
городом
Зволен
летчики генерал-лейтенанта авиации Каманина 5 шак, 5 ВА,
полковника Сапрыкина 4 гшад, 5 шак, 5 ВА,
полковника Семенова ?,
полковника Семененко 331 иад, 5 шак, 5 ВА.
16.3.1945 uskutočnil svoj posledný let Ofhr. Klaus Pieper od 1./NAGr. 14. Na Bf 109 G "1" vzlietol o 14.45 hod. z letiska Trenčín a po hodine a 25 minútach pristál s výsledkami pozorovaní z oblasti Štúrova, Zvolena a letiska Lučenec. Zdroj.
Letisko bolo obsadené z 19. na 20.3.1945 sovietskymi a rumunskými vojskami postupujúcimi v smere na Banskú Bystricu.
21.3.1945 po oslobodení sa činnosť letiska obnovila a oficiálny názov letiska sa z pôvodného Tri Duby zmenil na Letisko SNP Sliač. (Dále byl zmatek v označování letiště.)
Mapa rozmiestnenia nepriateľských pozemných jednotiek pred vojskami 2.UF podľa sovietskej rozviedky ku dňu 29.3.1945.
K 7.4.1945 sa všetky rumunské stíhacie jednotky presunuli do Zvolena. Konkrétne sa jednalo o Grupul 1 vânătoare o sile 33 Bf 109 G, Grupul 2 vânătoare so 42 stíhacími bombardérmi IAR-81C a Grupul 9 vânătoare 43 Bf 109 G z Lučence.
Všetky jednotky boli začlenené do Corpul 1 Aerian Român spolu s Grupul 8 asalt/picaj (tvorenou Hs 129 a Ju 87 Stuka), a Grupul 1 bombardament s lietadlami Savoia JRS-79B a Escadrila mixtă de recunoastere-bombardaments lietadlami Ju 88 a Ju 88 D-1, a niekoľkými pozorovacími lietadlami IAR 39 Escadrila de observaţie. Zdroj.
Bf 109 G-6 od Grupul 1 vânătoare. Fotky Bf 109 ve Zvolenu.
10.4.1945 Corpul 1 Aerian Român se přesunul do Piešťan.
13.4.1945 se Grupul 9 Vanatoare přesunula do Piešťan.
16.4.1945 bombardováno Staré město a Hulín.
16.4.1945 lt. av. Lazar Munteanu velitel Escardila 41 asalt, Grupul 8 Asalt se s bitevním letounem Hs 129 dostal do palby flaku, který mu zničil křídlo a motor. Nouzově přistál na letišti v Trenčíně. Letoun byl na zemi zničen německou palbou.
Duben 1945 a sovětské letouny Douglas A-20G Boston, v pozadí rumunský Hs 129. Na kterém letišti?
21.4.1945 Corpul 1 Aerian Român mala bombardovať železničné stanice Uherský Brod a Kunovice. Deväť lietadiel vzlietlo za splnením úlohy. Nad Trenčínom zaznamenal pilot lt. av. Eusebie Hladiuc problémy na svojom stroji JRS 79B1 "224". Pozorovateľ cpt. av. Lucian Gheorgiu, kapitál lietadla, sa rozhodol pre návrat. Nedoleteli však, a preto pilot našiel malé letisko v Bánovciach nad Bebravou a rozhodol sa núdzovo pristáť. Dotyk so zemou bol veľmi tvrdý a pristátie vyústilo do smrti mechanika a strelca v jednej osobe serg. Petre Udatu a k zraneniu ďalších letcov. Našťastie pre nich, na letisku sa nachádzala sovietska lekárska jednotka a bola im poskytnutá okamžitá lekárska starostlivosť. Zdroj.
27.4.1945 väčšina jednotiek rumunského letectva pôsobiaceho na Slovensku sa presunula do Piešťan.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
10.5.1945 stíhačky od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА z Dolního Benešova prováděly průzkum u Žamberka (okres Ústí nad Orlicí), Hradce Králové, Kolína, Hlinska (okres Chrudim) a Poličky (okres Svitavy). Dva Jak-9 od 112 гиап, 10 гиад, 10 иак, 8 ВА se nevrátily. Stáršij lejtěnant Rejdel a lejtěnant Zaprejev při letu od Prahy ztratili orientaci a přistáli na letišti Zvolen. Deník stíhacího korpusu.
1.6.1945 byli ustanoveni velitelé letišť na Slovensku. Letiště Kamenica nad Cirochou, Košice, Malacky, Mokraď, Nitra, Piešťany, Poprad, Prešov, Spišská Nová Ves, Trenč. Biskupice, Tri Duby, Vajnory, Žilina.
18.6.1945 bylo nařízeno zřízení velitelství letecké oblasti 4 (V LO 4). Veliteli LO 4 bylo nařízeno zřídit tři letištní perutě, z nichž jedna byla i Letištní peruť Zvolen, pověřená zabezpečením velitelství 8. ld, která ale nikdy neexistovala.
29.8.1945 z Piešťan se přesunul 1. letecký pluk. Odstartovalo 18 či 21 letounů.
Letouny "11" (v. č. 38101165) a "09" (v. č. 38100965) jsou tříkanónové stroje La-7, jedny z pěti v našem letectvu. Kdy?
1.9.1945 zahájila Letecká dopravní skupina pravidelnou vnitrostátní dopravu na linkách Praha - Bratislava a Bratislava - Sliač kúpele - Košice. Lietalo sa na lietadlách typu Junkers Ju 52/3m a Siebel Si 204D. Na báze leteckej dopravnej skupiny začali sa formovať obnovené Československé aerolínie (ČSA).
4.9.1945 z Piešťan se přesunul zbytek 1. lp. Odstartovalo 11 letounů.
K 28.10.1945 se 1. lp přejmenoval na LP 10.
Vznikla Letištní správa Tri Duby (Hájníky).
K 22.1.1946 se LP 10 přejmenoval na LP 1.
Po 14.3.1946 byla Letištní peruť Zvolen přejmenována na Leteckou základnu 8 (LZ 8) VÚ 4608. Do ní byla včleněna Letištní správa Tri Duby (Hájníky)
15.3.1946 ČSA zahájily pravidelnou leteckou dopravu na vnitrostátní lince: Praha - Brno - Bratislava - Zvolen - Košice.
6.8.1946 C 5.05 od LZ 8, pri letovaní antény zhorel poťah od krídla až po kabínu pilota.
12.8.1946 Banská Bystrica, Pod Urpínom, Žlté Piesky, nehoda La-7, Tomáš Sýkora od LP 1.
V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.
1946-50 CL 4.
18.2.1947 nehoda Ar 96 B.229, pplk. let. Jan Kolembus od V LZ 4. O, závada klapek při přistání, tvrdé přistání.
Od 1.8.1947 byla LZ 8 podřízena V III. LO.
Od 5.9. do 16.10.1947 LP 43 zajišťoval činnost letecké detašmánu na letišti, který prováděl průzkumnou činnost ve prospěch velitelství Teplice v bojích s banderovci.
8.9.1947 nehoda letounu La-7 výr. č. 45210818 "JV-8" Pilot Ján Kalistý z 2. letky LP 1. , .
K 13.11.1947 v Bratislavě zřízena Povětrnostní ústředna III (PÚ III/PÚS III) VÚ 8903 pro Slovensko. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Vajnory, Malacky, Piešťany, Trenčín, Žilina, Poprad, Prešov, Košice, Tri Duby, Spišská Nová Ves, Telgárt, Nitra, Malé Bielice, Kamenica nad Cirochou, Hlboké, Lešť.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
V květnu 1948 ze Spišské Nové Vsi přesunula SL 4.
Od 8.11.1948 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva v Rimavské Sobotě. Létalo se ale ze Zvolena. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny. Do kdy?
1949-50 Pilotní stíhací kurz.
15.4.1949 byl na základě SL 4 postaven Letecký spojovací pluk 3 (LSP 3) VÚ ?.
Od 1.10.1949 dostala LZ 8 nové krycí číslo VÚ 1105. Její letouny byly označovány písmenem O.
Od 1.10.1949 měl LSP 3 nové krycí číslo VÚ 9150. Letouny LSP 3 byly označeny písmeny ZZ. O letoun D 43 "ZZ-1" se staral LP 1.
K 1.5.1950 se PÚS III v Bratislavě přemístil do Zvolena. PÚS II se nacházel ve složení: Povětrnostní družstva: Trenčín, Zvolen, Mokraď, Košice. Povětrnostní stanice letectva: Nitra, Dvorník (Vajnory), Švermovo, Poprad, Križná. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Lešť, Kamenica nad Cirochou, Elbská (?). Povětrnostní hlídky letectva: Žilina, Malé Bielice, Spišská Nová Ves, Prešov. Vyhlášková kancelář: Malacky, Piešťany.
1.5.1950 z prostředků a personálu LSP 3 bylo zřízeno v Hájníkách Letecké operační středisko 3 (LOS 3) VÚ 8520. Ve Zvolenu provoz letištního goniometru.
Od 1.6.1950 zřízen Ústřední letecký sklad (ÚLS) VÚ 7710.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
30.11.1950 byl LSP 3 zrušen.
1.12.1950 ze zrušeného LSP 3 vznikla odloučená výcviková peruť LSP 1 v Hradci Králové.
15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S 102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově. Přesun Letecké hlídky na západ?
1.1.1951 bylo LOS 3 přejmenováno na 3. letecké operační středisko. Velitel byl škpt. let. Stašík Ladislav.
K 15.1.1951 byla Letecká základna 8 přejmenována na 28. leteckou základnu Hájniky. Její letouny byly označovány písmenem KT.
K 15.3.1951 reorganizována na 28. letištní prapor.
K 1.4.1951 byl Ústřední letecký sklad Zvolen zrušen i s pobočkami. Místo něj byl zřízen 4. sklad leteckého týlu Zvolen.
22.12.1951 LSP 1 v přejmenována na 1. spojovací letecký pluk.
12.8.1952 během přeletu do Kbel D-43 "KT-03" havaroval v Trenčianské Teplé a v důsledku toho byl zrušen. Letecká badatelna
V ČSR byla po roce 1956 v provozu civilní gonia na letištích Praha-Ruzyně (OKL), Olomouc-Holice (OKO), Brno-Černovice (OKB), Holešov (OKA), Ostrava-Hrabůvka (OKM), Bratislava-Vajnory (OKR), Piešťany (OKP), Tatry (OKT),
Sliač (OKS), Košice (OKD).