Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Polní letecká setnina 2

Letecká setnina Spa 2

Letecká setnina 2

Letecká rota 31

Letka 31

07.09.2019

od 27.11.1918 do 1920.

1919-27.12.1921.

1.2.1919 v Kunčicích (Moravská Ostrava) vznikla Polní letecká setnina 2 pod velením nadporučíka Josefa Pospíšila. Vyzbrojena letounem Hansa-Brandenburg D.I, (Fd) 276.11 a (Ph) 276.19, letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.64, Aviatik Berg D.I 138.14.


Nařízením z 23.4.1919 se přesunula do Prešova. Letiště 1918-19.

Pro špatné místní politické poměry byla koncem dubna 1919 přesunuta do Košic. Letiště 1918-19.


V Košicích vystřídala Polní leteckou setninu 1, která se přesunula do Pezinku.

Boj s Maďary. Její výzbroj tvořily dva letouny Hansa-Brandenburg C.I, Piloti: npor. Pospíšil, šikovatelé Karel Jannhuber, Oskar Výtržný, Karel Průdek, Rudolf Gabzdyla, četař Miloš Šmahel, desátník Jan Matoušek. Pozorovatelé: npor. Vladimír Braun, Vojtěch Pašek, Ilja Svoboda, Karel Navrátil, por. František Novotný, Josef Novák, kadet Janáček.

V květnu 1919 ukrajinský pilot Ivan Žarskij přiletěl s dvojmístným letounem Lloyd C.V 46.34. Podrobnosti. REVI 58/2005

23.5.1919 byl sestřelen letoun Hansa-Brandenburg C.I 27.61 při bombardování pancéřovaného vlaku u města Miskolc (slovensky Miškovce) v Maďarsku. Šikovatel Oskar Výtržný a npor. Ilja Svoboda byli těžce zraněni, podařilo se jim přistát na vlastním území.

27.5.1919 přiletěl z Haliče ukrajinský pilot Rudorfer s letounem Nieuport 23 č. 3598. (Drak se sestával z několika typů Nieuport.)

Celkem setnina provedla 20 průzkumných, 12 bombardovacích, 3 orientační, 1 bitevní a 1 stíhací akci. Při přistání převrátili jeden letoun Hansa-Brandenburg C.I 26. Dvě nouzové přistání.


3.6.1919 přesun do Uherského Hradiště-Mařatic na doplnění letouny Hansa-Brandenburg C.I, letouny SPAD S.VII C1, letounem L.V.G. C.VI. Letiště 1918-19.

helo6498.jpeg (74216 bytes) Hansa-Brandenburg C.I 26.64 nebo 26.70 v červnu nebo červenci 1919 v Mařaticích.

helo7083.jpg (337808 bytes) Nieuport 23 č. 3598 v červenci 1919 v Mařaticích. Před letounem stojí Jan Matoušek, Rudolf Gabzdyl, Karel Průdek, Ivan Žarskij. 

helo7084.jpg (234862 bytes) Letoun byl 8.7.1919 předán do Leteckého arsenálu v Praze.

Počet jejich letounů SPAD S.VII C1 stoupl na 6, zbylé 4 byly poškozeny jiskrami od lokomotivy při přepravě po železnici (kdy?) a musely zpět do opravy, která trvala až do prosince 1919.

15.7.1919 se přejmenovala na Leteckou setninu Spa 2.

Od 23.7.1919 podléhala Velitelství letectva západní skupiny.


15.8.1919 se přesunula do Nitry. Letiště 1918-19.

Koncem září 1919 ze slíbených 10 strojů ve výzbroji jen jediný SPAD S.VII C1.

Od 10.10.1919 podléhala Velitelství vojenského vzduchoplavectva pro Slovensko.

31.10.1919 se přejmenovala na Leteckou setninu 2.

V prosinci 1919 měla ve výzbroji deset letounů SPAD S.VII C1.

Od 1.4.1920 podléhala Leteckému pluku 1.

helo7638.jpg (1291771 bytes) SPAD S.VII C1 v roce 1920 stále ještě s francouzským výsostným označením.

Od 6.9.1920 podléhala Letecké skupině I/3.

20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 31.

8.8.1921 měla ve výzbroji 10 letounů SPAD S.VII C1 a SPAD S.XIII. Z toho pouze 6 letuschopných.

Od 15.8.1921 podléhala Leteckému praporu I/3.

27.12.1921-1926.

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

V květnu 1923 měla ve výzbroji šest letounů SPAD XIII, tři letouny SPAD S.VII C1, jeden letoun Rumpler C.VII Rubild a jeden letoun Phönix C I..

Od června či srpna 1923 převzetí stíhaček AERO A 18. helo6016.jpg (223532 bytes)

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

7.9.1923 odpoledne u obce Vendolí (okres Svitavy) bylo cvičení zakončeno přehlídkou vojska konanou za účasti ministra národní obrany Františka Udržala a dalších významných osob. vhu.cz  

Nové stíhačky Aero A 18 asi od nitranské Letecké roty 31 .

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 3 .

19.2.1924 rtm. Andrej Beleš měl nehodu s letounem SPAD S.VII v.č. 11544 při přeletu u obce Slavkov.

4.5.1924 se přejmenovala na Letku 31. Podléhala Letecké peruti I/3 .

V říjnu 1924 měla ve výzbroji 12 letounů AERO A 18 a jeden letoun AVIA BH 11.

13.11.1925 u Nitry zahynul pilot čet. pilot František Chládek. Přehřátí motoru pro nedostatek chladicí kapaliny, a následný požár a exploze. Článek o nehodě v novinách Pozor ze dne 19.11.1925. Jeho hrob v Poboří i s novinovým článkem, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 516, byl des. František Chládek jmenován 1.6.1924 Polním pilotem – letcem.


V červnu 1926 přesun do Vajnor. Podléhala Letecké peruti II/3 .

, , od 12.1926.

16.12.1926 nehoda četaře polního pilota Antonína Valeše na Avii B 21.63 u Ivánky nad Dunajem. Podrobnosti. Pomník.

1.10.1929 přeznačila na Letku 37



Od října 1929 měl Letecký pluk 1 barevný plukovní znak .

1.10.1929 se Letka 34 v Chebu přeznačila na Letku 31, H. Podléhala Třetí peruti leteckého pluku 1 .

9.6.1932 požár motoru letounu Avia Ba 33.15 za letu, pilot mjr. Miloš Zelený vyskočil u Stupavy.


1.9.1934 přesun do Hradce Králové. Podléhala První peruti leteckého pluku 4 .

Trupové označení A.

9.8.1937 se zabil voj. Josef Rejchl na B 534.12 u obce Dolní Jelení (okres Pardubice). Podrobnosti. Letecká badatelna.

1.9.1937 se Letka 31 přeznačila na Letku 43.



 

1.9.1937 se Letka 43 ve Kbelích přeznačila na Letku 31, P, červené zabarvení špice vrtulového kužele. Podléhala Třetí peruti leteckého pluku 1 .


Od 12.1.1938 přesun do Hradce Králové.

V květnu 1938 cvičení na letišti Josefov.

 

Nedatované fotografie ( Pilotní škola stíhací 1937 v Hradci Králové, Letka 43 a po 1.9.1937 Letky 31) (?) 

Letec Karel Hrabaň , hel336.jpg (465392 bytes). Kdy? Nehoda v Pardubicích 1936 hel340.jpg (108949 bytes). 1936 hel342.jpg (107342 bytes). Absolventi Pilotní školy stíhací 1937 v Hradci Králové hel345.jpg (835240 bytes). Květnová "mobilizace" (?) hel335.jpg (145813 bytes), hel337.jpg (81409 bytes), hel343.jpg (124677 bytes). Vlevo Josef Stehlík hel334.jpg (76894 bytes), Hraban, Soukeník a Fic hel338.jpg (88251 bytes), v pozadí stíhačky Letky 31 hel339.jpg (78012 bytes), Jícha, Stehlík,Smolík, Králík, Čáp, Drbohlav, František, Vybíral, Hlaďo hel344.jpg (84477 bytes). Mobilzace 1938 (?) hel341.jpg (75502 bytes)? Kdy a kde?


15.9.1938 přesun do Měnína (okres Brno-venkov). Velitel kpt. let. Miroslav Seidl.

19.9.1938 přesun do Mutěnic (okres Hodonín).

24.9.1938 byla Letka 31 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-12. Vznikla Letka 31. Krycí název ? Velitel kpt. let. Miroslav Seidl. Podléhala III. peruti leteckého pluku 1, velitelství.

25.9.1938 přesun zpět do Měnína (okres Brno-venkov).

K letce přišel četnický strážmistr Josef Bajer z ČLH Karlovy Vary.

  Video.

Velitelství IV. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál plukovník letectva František Sazima.

Jednotky přidělené pozemním formacím
 
Skupina bojového letectva IV. armády
 

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


8.10.1938 se přesunula do Milovic.


13.10.1938 se přesunula do Košic.


15.10.1938 se přesunula do Užhorodu. Historie

25.10.1938 byl napaden pozemní palbou roj B.534 doprovázející Š.328 západně Berehova. Jedna B 534 měla prostřelenou směrovku a druhá prostřelený karter a spádovou nádrž.

Od 30.10.1938 podléhala V. peruti leteckého pluku 3.

Po tzv. viedenskej arbitráži sa mestá Košice a Užhorod stali súčasťou Maďarska. Pre obrancov sa stratou železnice a komunikácií situácia zhoršila. Ostala len problematická severná magistrála Stakčín - Perečín - Svalava. 


5.11.1938 přesun do Ňaršan

Od 5.11.1938 podléhala III. peruť leteckého pluku 1, velitelství.

Vpředu letouny od Letky 31, vzadu od Letky 32. Parkoval tam tiež Zlín Z.XII červenej farby OK-TBB původně od Východočeského Aeroklubu v Pardubicích od Letky ? /kurýrní/.


22.11.1938 se přesunula do Hradce Králové.

23.11.1938 byla Letka 31 demobilizována.