MAPA.
20.11.2023
, 
, 
od prosince 1926 do 1939.
Před válkou plachtaři létali z kopce Svinec.
25.4.1937 se do města zřítil letoun Zlin Z XII OK-BTF od Baťovi letecké školy v Otrokovicích. Pilot: Bohumír Janisch zahynul. Letecká badatelna
Polní letiště.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
V roce 1941 na Hůrce za přispění průmyslníka Hykla zřídil německý NSFK plachtařské učiliště. Hangár a dílny byly přesunuty z kopce Svinec. Němci vybudovali cestu, ubikace, hospodářskou budovu a za hangárem malou vilku pro velitele.
Výcvikové plachtařské středisko Luftwafe Segelflugschule der Luftwaffe.
Větroň
Grunau Baby IIb "D-B-992" a čtyři kluzáky
Schulgleiter SG 38 
Až do konce války tu prováděli velmi tvrdý výcvik, což dotvrzovaly všude přítomné nápisy nešťastných frekventantů: NICHT VIDER HURKA (nikdy více Hůrka).
V noci z 20.2. na 21.2.1945 v 22.08 hod. letoun Li-2 od 4 гбак, 18 ВА shodil z výšky 800 m šest agentů a 300 kg nákladu ve prospěch PO 4. UF v oblasti 12 km jihovýchodně Nového Jičína. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 25.3. na 26.3.1945 v 20.45-21.35 hod. 9 letounů A-20G Boston a 3 letouny B-25 od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 1 000-200 m provedeno 62 útoků. Posádky zaznamenali zapálení vlaku 5 km jihozápadně železniční stanice Suchdol nad Odrou, 10 km jihozápadně Studénky ostřelován cosi, ostřelována stanice Nový Jičín, 15 km severovýchodně Suchdola nad Odrou ostřelována autokolona, ostřelován železniční uzel Olomouc, kde bylo několik vlaků. Protiletecká palba do 3 baterií a 2-3 mobilních protileteckých prostředků na železničním uzlu Olomouc. Deník bombardovacího korpusu.
4.5.1945 stíhačky od 10 иак, 8 ВА doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА, které útočily na německé pozice u obce Roudno (okres Bruntál), Dvorce (okres Bruntál), Budišov nad Budišovkou (okres Opava), a dále stíhačky prováděly průzkum u Místku (okres Frýdek-Místek), Frenštátu pod Radhoštěm (okres Nový Jičín), Nového Jičína, Lipníku nad Bečvou (okres Přerov) a Budišov nad Budišovkou (okres Opava). Deník stíhacího korpusu.
V noci z 4.5. na 5.5.1945 od 22 hod do 4.30 hod. jednotlivé letouny Po-2 od 87 гоап ГВФ, 8 ВА z letiště Mozern(?) prováděly průzkum cest jihozápadně Moravské Ostravy. Deník letecké armády.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Po osvobození byl majetek školy částečně rozkraden okolním obyvatelstvem.
Již 10.5.1945 žádal MNV občany, aby byly zcizené předměty vráceny. Většina věcí se i díky několika členům obnoveného aeroklubu Nový Jičín na letiště vrátila.
15.8.1945 byla ustanovena Zemská plachtařská škola a jejím vedoucím byl jmenován Jarda Milek. Jeho sídlem byla malá vilka za hangárem. První kurz byl zahájen 20.8.1945 a zúčastnili se ho především ti, kteří se podíleli na přípravách. Bylo nás asi patnáct. Létalo se na kluzácích Schulgleiter SG 38 a větroních Grunau Baby IIb.
20.8.1945 František Trojka zahájil výcvik na kluzácích Schulgleiter SG 38. Zdroj.
Kluzák Schulgleiter SG 38
, 
,
, 
,
. Kdy?
Větroň DFS Olympia Meise "LT+WX" ještě s německým označením a pouze čs. vlajkou n kýlovce.
, 
,
, 
.
Kdy?
Naviják Stratílek 
.
Kdy?
O plachtařský výcvik byl velký zájem nejen v Novém Jičíně a jeho okolí, ale také v Ostravě, Olomouci, Prostějově a jinde. Výcvik proto probíhal nepřetržitě v několika družstvech, podle kapacity ubytování.
Na Hůrce jsme pochopitelně měli také mnoho nehod, naštěstí, žádná nebyla smrtelná. Kluzáků a větroňů jsme měli plné hangáry a dílny, takže jsme po větších haváriích prováděli "táboráky", v Loučce jsme navíc měli výborného opraváře pana Burkerta, byl to Němec, velmi hodný člověk, který zde však nechtěl zůstat. Říkal, že musí odejít a podílet se na obnově Německa.
Také František
Trojka 
havaroval, v tomto případě se však "táborák" na místě z
bezpečnostních důvodů nekonal, protože jsem spadl do lesa, kousek od
triangulačního bodu. Jak k této příhodě došlo: Proslýchalo se, že Němci
využívali pro létání také směr severovýchod, zatímco my jsme doposud létali
jen na jihozápad. Proto jsme se jednou, když foukal příznivý vítr od
severovýchodu, rozhodli, že to také vyzkoušíme. Los padl na mě. Při plánování
letu jsme ale nevzali v úvahu, že Hůrka má tvar rohlíku v délce 360 metrů
a jeho konce jsou zahnuté směrem na jihozápad. Proto, když vítr foukal více
od severu, tak druhá část, ta východní byla závětrná. Když jsem do ní
po startu vletěl, místo očekávaného stoupání jsem začal prudce klesat.
Než jsem řekl švec, byl jsem v lese. V momentě byla křídla očesaná
stromy a kabina zůstala viset asi tři metry nad zemí. Zdálo se mi však, že
má tělesná schránka je úplně v pořádku. Snažil jsem se proto dostat z
kabiny a sešplhat dolů. Po došlápnutí na zem jsem ale ucítil na zadku
bolest, sáhnul jsem si tam a zjistil, že mám protržené, zakrvácené
kalhoty. Chtěl jsem se proto do kabiny vrátit a zjistit, co to způsobilo.
Vtom přiběhl nějaký chlap s bičem v ruce a povídá: "Co ten, tam nahoře,
žije?" Tak jsem odpověděl, že nevím, ale že se tam zrovna chystám
podívat. Když jsem vylezl nahoru, zjistil jsem, že sedačka byla proražena větví
a ta způsobila to mé zranění na zadnici. Pak jsem se tomu kočímu, který
zde pracoval na stahování stromů, přiznal, že já jsem ten nešťastník,
který havaroval. On mi potom vyprávěl, jak se nehoda jevila jemu - klid,
najednou strašná rána, obrovský praskot a pak opět klid. Utíkal se tedy
podívat, co se stalo. Větroň byl na mraky, jeho zbytky jsme museli po částech
svézt na příhodné místo a zapálit. Toto byla naše první a poslední zkouška
létat také na severovýchod.
Letecká havárie velitele Jaroslava Milka. Za špatného počasí, při letu z Čech, narazili do Českomoravské vysočiny. On i jeho kolega zahynuli. Byla to strašná rána pro celou plachtařskou školu a hlavně pro jeho manželku a dva syny.
Vedení školy převzal Karel Benhoizer z Hodkovic, ten zde ale nechtěl zůstat, a proto dočasným řízením plachtařské školy byl pověřen František Trojka. Stejně, už ale prosakovaly informace o tom, že Hůrka bude mít ukončen statut Zemské plachtařské školy a bude to jen Krajská plachtařská škola.
Velice krátkou dobu si František Trojka lebedil ve vilce velitele, pak vše připravil a předal zástupcům aeroklubu Nový Jičín.
K 1.7.1946 František Trojka odešel do Moravské Ostravy.
V roce 1947 učiliště převzali bývalí partyzáni 1. československé brigády Jana Žižky (tak se také chvilku i letiště jmenovalo)
Po nich jednotka československé armády pod velením Leopolda Jaška.
V roce 1947 zpět aeroklub Nový Jičín, který zde zřídil Zemskou plachtařskou školu.
Plocha pod kopcem byla příčně rozšířena tak, aby zde byl možný i motorový provoz. Na Hůrce se tak objevil jako vlečný letoun, trofejní Heinkel He 72 WNr. 514 OK-QHG, zapsán do rejstříku 6.9.1947 a vymazán o deset let později v roce 1957), který byl mimo jiné obsluhován náčelníkem místního aeroklubu Miroslavem Staňkem. Ten také tentýž rok nad Hůrkou dosáhl plachtařského výškového rekordu 4 117 metrů.
.
,
DFS Kranich II (Jeřáb) OK-9235 
.
Kdy?
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
V roce 1949 se letiště dostalo do správy Ministerstva národní obrany a bylo přejmenováno na Plachtařské středisko Aeroklubu československého - Meresjevovo letiště Hůrka u Nového Jičína.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
V roce 1954 byl provoz na Hůrce utlumen.
Na Hůrce se za deset poválečných let vycvičila zhruba tisícovka mladých pilotů a konaly se tu i místní plachtařské soutěže. Podrobnosti.
Ortofotomapa z roku 1955 a 2009.
V roce 1956 se na místě někdejších polních letišt u Mošnova začalo budovat nové vojenské a dopravní letiště (jako náhrada za nevyhovující v Hrabůvce) s osou dráhy přímo směřující k Hůrce.
Mošnovské letiště bylo dostavěno až v roce 1959 a provoz na Hůrce by nejspíš byl tak jako tak omezen. Hangár na kopci, dílny a ubikace získal národní podnik Autopal a hangár pod kopcem koupil Zemědělský zásobovací podnik Nový Jičín. Letištní plochu jako pole začalo používat Jednotné zemědělské družstvo Hůrka.
