Neplést si letiště Bory a Skvrňany do zrušení letiště Bory v roce 1958.
MAPA.
29.02.2024
15.3.1939 neletové počasí.
Obsazení civilního letiště Plzeň I (Bory) a vojenského letiště Plzeň II (Skvrňany).
----------
Asi 16.3.1939 z Chebu na
letiště Plzeň II (Skvrňany) přiletěla
II./JG 333 s Bf 109 D/E. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 333 Oberstleutnant Carl Schumacher. 
Na fotce již jako nositel vysokého vyznamenání - Rytířský
kříž Železného kříže Ritterkreuz
des Eisernen Kreuzes (21.7.1940).
----------
17.3.1939 exhibice Luftwaffe. Stovky letounů létaly nad protektorátem.
Majetek Západočeského Aeroklubu v Plzni (Z.A.K.) na letišti Plzeň I (Bory) propadá konfiskaci. Jsou to 3 hangáry a 35 letadel, vesměs moderních typů, sportovních, stíhacích i dopravních a celkové jmění ve výši 44 milionů Kčs podle úředního odhadu z roku 1946.
1.5.1939 se II./JG 333 přejmenovala na II./JG 77.
Od 1.7.1939 Fliegerhorst-Kommandantur Pilsen (Velitelství letiště), podřízené Flughafen-Bereichs-Kommando Pilsen (Velitelství letištní oblasti) v Plzni, podřízené Luftgau-Kommando VIII (Letecká župa) v Breslau Wrocław.
17.-20.8.1939 II./JG 77 odletěla do Nordholzu. MAPA.
---------- 1.9.1939 Němci přepadli Polsko ----------
Po zřízení protektorátu nabyl také u nás účinnosti německý zákon č. 827 z 26. 6. 1935 (tzv. Luftschutzgesetzt). Dřívější nařízení v podobě zákona O ochraně proti leteckým útokům ze dne 11.4.1935 a vládního nařízení ze dne 18.10.1935 zůstaly v platnosti i nadále (na základě výnosu říšského protektora ze dne 4.9.1939). Do běžného života se Civilní protiletecká ochrana (CPO) poprvé prakticky promítla po vypuknutí války dne 1.9.1939, kdy vstoupily v platnost předpisy o zatemnění. Zákon byl později doplňován prostřednictvím pozměňovacích nařízení (3. nařízení 8.9.1939, 4. nařízení 25.3.1941).
Roku 1940 pak veškeré vedení CPO přešlo pod Protektorátní policii. Dosavadní organizace CPO byla od roku 1941 začleněna do Luftschutzu, který byl řízen Reichsanstalt für Luftschutz v sekci Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium). Je jasné, že do nové organizace LS se hledali lidé, kteří dříve působili v CPO.
V rámci Velitelství protiletecké ochrany Praha byly postupně vybudovány tzv. Luftschutzzentralstellen (ústředny protiletecké ochrany) v Praze, Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Souběžně s tím byla na celém území Čech a Moravy budována také tzv. Warnungsnetz (výstražná síť). K Luftschutzu na německém území byli často jako výpomoc nuceně nasazováni čeští středoškoláci. Podrobnosti Podrobnosti.
2.9.1939 k ochraně plzeňské Škodovky byl určen jeden oddíl protileteckého dělostřelectva vyčleněný od Luftgau-Kommando XIII v Nürnbergu a současně bylo zřízeno Flugwachtkommando (FluKo) Pilsen (měla sídlo ve ve sklepení řemeslnické školy v Plzni napojené na Luftschutz-Leitstelle Prag (?). Podrobnosti.
Postavení protiletecké obrany
Škodovky 
,
,
.
Světlomet na komínu
vedle Továrny
na Cikorii "Goldscheiderovky" na Borech 
,
.
Obsluha 6 mužů, později 6 dospívajících. Vedle komínu měli dřevěnou boudu.
MAPA
postavení světlometů a radarů.
28.9.1939 byl celý vzdušný prostor protektorátu začleněn do podřízenosti Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien. V podřízenosti Fluko Pilsen, Fluko Prag, Fluko Budweis, Fluko Brünn, Fluko Passau, Fluko Amstetten, Fluko Wien, .. MAPA Fluko.
Vysílač - Rundfunksender
Plzeň o výkonu 500 W byl používaný i jako
letecký nesměrový rádiový maják - Navigationsfunkfeuer 530 kHz (délka
vlny 566 m). Vysílač byl umístěn v bunkru napůl pod zemí, v místech dnešního
sportovního areálu ve Štruncových sadech. LLS Luftlagesender - vysílač podávající informace o letecké
situaci na frekvenci 536 kHz ( délka vlny 559 m) a současně na
frekvenci 1 132 kHz (délka vlny 265 m) rušil české vysílání BBC 
.
V listopadu 1939 z Neubibergu přiletěla Schule/FAR. 13. Satelitní letiště Cham, Klatovy, Chyše, Mariánské lázně a Bayreuth-Bindlach. Její Segelfluggruppe využívala Kolešovku, stráň nad obcí Koterov, podobně jako předtím plachtaři z Z. A. MAPA.
V roce 1939 Sedlatschek Heinrich narozen v Oseku (okres Teplice) zahynul za letu z Plzně do Dresden.
V noci z 23. na 24.2.1940 shazoval letáky nad Plzní a Prahou jeden britský letoun Whitley Mk. V od No. 77 Squadron RAF.
Leopold Wenger's letters from flight training in Ochatz and Pilsen: 1939-40. Výcvik typu A a B prodělal Leopold Wenger v Plzni a v Klatovech od 21.1. do 16.8.1940.
10.3.1940
.
V noci z 16. na 17.3.1940 shazovaly letáky nad Prahou a Plzní dva britské letouny Whitley Mk. I V "K9035" a "K9034" od No. 10 Squadron RAF.
2.4.1940 padák se musí
utáhnout 
.
8.4.1940 jde se na první letovou akci 
,
Leopold Wenger 
a v
Fw 44 
.
11.4.1940 cvičný letoun
Arado
Ar 66 "CA+U?" na startu 
.
Později výcvik pokračoval v Klatovech.
Pravděpodobně taky foto z Plzně 
.
V srpnu 1940 Flughafen-Bereichs-Kommando Pilsen (Velitelství letištní oblasti) v Plzni zrušeno.
V noci z 20. na 21.10.1940 se jedenáct bombardérů Whitley Mk. V od No. 58 Squadron RAF pokusilo napadnout zbrojovku. Škodovka byla schovaná v mlze. Osvětlovací rakety odpálené nad obcemi Liteň, Skuhrov a Měňany pro zorientování. MAPA. Pro zákaz bombardovat naslepo shodily jen letáky. Byl to první pokus RAF zničit zbrojovku.
V noci z 27. na 28.10.1940 se několik bombardérů Whitley Mk. V od No. 51 Squadron RAF pokusilo napadnout zbrojovku. Škodovka nebyla vůbec napadena. Fiasko.
1.11.1940 BBC hlásilo zničení zbrojovky?!?
V noci z 19. na 20.11.1940 další pokus RAF. Škodovka nebyla vůbec napadena. Fiasko.
Skodawerke A.G. Pilsen ve své slévárně vyráběly od listopadu 1940 na 200 odlitků skříní a bloků motorů DB 601 nebo DB 605 (?) z hliníkových a hořčíkových slitin. Vyvážela je do Steyeru. Pro nemožnost rozšíření výroby se rozjela výroba v Hradci Králové - Plotišti nad Labem od července 1943.
5.12.1940 u obce Sedmihoří (okres Tachov) se zřítil Fw 58 Weihe WNr. 3152 od Schule/FAR 13. Posádka Fw. Gottfried Haberlander, Fw. Bernhard Haarbach, Gefr. Johann Mertl a Gefr. Herbert Hos zahynula. Letecká badatelna.
8.12.1940 bylo území protektorátu svěřeno Flakgruppe Bohmen. Ta se dělila ještě na tři Flak-Untergruppe, jež byla umístěna v lokalitách, v nichž byla umístěna nejdůležitější zařízení pro válečnou výrobu, např. rafinérie či zbrojovky. Jednalo se o: Flak-Untergruppe Mahren - oblast Moravy hlavní postavení v Brně a Moravské Ostravě, Flak-Untergruppe Elbe - střední a východní část Čech s úseky Praha, Kralupy, Kladno, Kolín, Domašín, Pardubice a Flak-Untergruppe Pilsen -západní Čechy s hlavními pozicemi obrany u Plzně. Vchod do podzemního velitelského stanoviště flaku bylo v zoologické zahradě. Hlavňové prostředky protiletecké obrany.
Flakgelände Pilsen.
V letech 1941-42(?) výstavba letiště Plzeň. Němci celkem vybudovali hangáry - tři velké kovové hangár od firmy Junkers, dva menší kovové hangáry od firmy Delta Flugzeughallen- und Barackenbau GmbH, Krakau, rozvody paliva na stojánky atd. Na severní straně letiště v Zátiší dobudovány letecké kasárna.
23.3.1941
Tag der Wehrmacht s
vystaveným letounem W 34 "DA+VJ" na jihovýchodně straně Náměstí
republiky. 
Vyhrával orchestr Luftwaffe.
26.5.1941 u obce Litice (okres Plzeň-město) pro nedostatek paliva nouzově přistál Ju 86 WNr. 4033 od Schule/FAR.12. Letecká badatelna.
Březen 1941 a Š.328 "PM+XB" 
.
Rok 1941 a bitevní letoun Ju 87.
Vzadu cvičné dvojplošníky 
.
,
,
,
.
Letoun
Fw 44 
,
,
Ar 66 "??+UD" 
, stíhací letoun Avia
B.534
,
, stíhací
letoun Bf 109 D "CF+SE" a za ním přistává dvouplošník 
a
vlevo
vzadu hangár Junkers.
Bf 109 B "TM+AE" na
letišti Plzeň-Bory
. V pozadí
věznice. Kdy?
Od podzimu 1941 ve Skoda Werke výroba protileteckých děl. 8,8 cm Flak 36/37 a 12,8 cm Flak 40. (?)
1.10.1941 byla Schule/FAR. 13 přeznačena na FFS A/B 13.
V noci z 28. na 29.10.1941 další pokus RAF. Škodovka nebyla vůbec napadena. Fiasko.
Od března 1942 se Luftschutz (Protiletecká ochrana) dělila podle důležitosti na I., II. a III. řád. Luftschutz I. řádu byla v Praze, Plzni, Olomouci, Brně a Ostravě, kde byly oddíly Luftschutz vojensky organizované, uniformované a speciálně vycvičené.
28. a 29.3.1942
Tag der Wehrmacht a vystavený
letoun W 34 "DA+VJ"? na jihozápadní straně náměstí Republiky
.
11.4.1942 z Dessau přiletěl Stab/JG
52. Velitel Geschwaderkommodor JG 52 Major Wilhelm Lessmann. 
Na fotce ještě jako Hauptmamm. Dne 2.6.1942 zahynul. (Od 11.4.1942 byla I./JG 52 v Olomouci.)
15.4.1942 z Dessau přiletěla II./JG
52 s Bf 109. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 52 Hauptmann Johannes
Steinhoff - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže
Ritterkreuz
des Eisernen Kreuzes (30.8.1941). 
V noci z 25. na 26.4.1942 první pokus šesti britských bombardérů Short Stirling od No. 218 Squadron RAF z Velké Británie bombardovat Škodovku. 25.4.1942 v 18.30 hod. se v českém vysílání BBC ozvala věta "Buďte trpěliví, den odplaty přijde!", která oznamovala start bombardérů a která aktivovala příslušníky domácího odboje za účasti později známých parašutistů npor. Opálky, rtm. Valčíka, Kubiše, Gabčíka a rt. Čurdy. Parašutisté založili orientační požáry (byly zapáleny stodoly na Goldscheidrovce a ve Skvrňanech v ulici Nade Mží č. 7), bomby však spadly neškodně do polí poblíž vlakové zastávky Plzeň-Koterov, mezi tratí a řekou Úslavou. Poškozen Božkov. Podrobnosti.
27.4.1942 ze San Pietro přiletěla II./JG
3 s Bf 109 F-4/Trop. Velitel Gruppenkommandeur II./JG 3 Hauptmann
Kurt Brändle. 
Na fotce už jako nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému
kříži Železného kříže Eichenlaub
zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (27.8.1942, jako 114. z celkem
863). Dne 3.11.1943 zahynul.
4.5.1942 odletěla II./JG 52 na východní frontu.
V květnu 1942 Stab/JG 52 odletěl do Charkova.
V noci 5.5.1942 další neúspěšný pokus pěti britských bombardérů Short Stirling od No. 218 Squadron RAF z Velké Británie bombardovat Škodovku. Pumy dopadly mezi vrchem Krkavec a obcí Ledce.
7.5.1942 se nad Plzní objevilo poprvé britské průzkumné Mosquito PR. Mk.IV/srs 1 "DK284" od 1st PRU. První snímky Plzně od zahájení války.
18.5.1942 odletěla II./JG 3 na východní frontu.
Asi od února 1943 Flugplatzkommando A 23/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.
12.3.1943 pokus o průzkum britským Mosquitem PR Mk.IV od No. 540 Squadron RAF.
20.3.1943 FFS A/B 13 odletěla do Neubibergu. MAPA.
V noci ze 16. na 17.4.1943 další pokus bombardovat Škodovku. Omylem ale byly bombardovány Dobřany! Plzeňský flak včas varován radarem u Stříbra sestřelil jeden značkovací Lancaster B Mk.I "R5622" "OL-C" se značkovacím radarem H2S, pilotovaný P/O Frankem C. Miltonem z No. 83 Squadron RAF. Zasažen poblíž Škodovky dopadl u dobřanského nádraží a všech 7 letců zahynulo. Byl to první spojenecký stroj sestřelený u nás. Další poškozený Lancaster B. Mk. I "R5484" "OL-V" se zřítil ve Francii.
BBC hlásilo zničení zbrojovky?!?
21.4.1943 se podařilo vyfotografovat Plzeň, Prahu, Falknov a Cheb průzkumnému Mosquitu "DZ532".
V noci z 13. na 14.5.1943 byl letecký poplach v Plzni vyhlášen v 0.58 hodin, skončil ve 2.25 hodin. Na město dopadlo 280 bomb. Útok 60 strojů typu Lancaster a Halifax RAF postihl pás území od Valchy přes Karlov, Skvrňany a Radčice až po Bolevec a vilovou zástavbu na tehdejším Saském předměstí. Ve středu města utrpěla zásahy tiskárna Grafika v tehdejší Rožmberské ulici (nyní Poděbradova) a okolí Kollárovy ulice. Poprvé byla zasažena Škodovka, kde bomby poškodily 93 objektů, zejména ocelárna, montovna, automobilka a výroba automatů. Škody byly většinou jen lehké. Počet mrtvých dosáhl v Plzni čísla 26.
Pohřeb obětí náletu se uskutečnil za účasti pozůstalých na Ústředním hřbitově 18.5.1943. Pietní shromáždění se však zvrhlo v manifestaci kolaborantství.
15.5.1943 pokus o průzkum britským Mosquitem PR Mk.IVod No. 540 Squadron RAF. Napaden byl dvěma Fw 190 ale podařilo se mu uniknout.
Posílení flaku. Instalace pěti radarů FuMG 65 Würzburg Riese u Plzně - Radobyčice, Chotíkov, Vejprnice, ?,?. Průzkumné a řídící prostředky protiletecké obrany. Podstavce pod radary. MAPA postavení světlometů a radarů.
Mezi obcemi Vochov, Křimice, Vejprnice byla v roce 1943 vybudována dřevěná maketa závodu Škoda Plzeň pro oklamání spojeneckého letectva s imitací provozu hutního provozu a také maketa skvrňanského letiště s asi 10 lepenkovými He 111.
Od 1.10.1943 Stab/Flak-Regiment 184 (o) jako Flakgruppe Böhmen. Postavení protiletecké obrany - kolem Škodovky, Švábiny, Letná, Vinice, nad Roudnou - Video, u Chotíkova, u Radobyčic, u Litic, u Lhoty u Dobřan, Vejprnice, Tlučná a jinde.
Plzeň měla dráhu 1700 x 150 m, chyběly pojížděcí
dráhy a pouze část dráhy byla betonová. To stačilo pro provoz těžkých bombardovacích
letounů. 
Jeden kilometr západně letiště v ose dráhy se vybudoval goniometrický zaměřovač pro zabezpečení přistání na letišti. Od kdy?
23.10.1943 večer v mlze do lesa u obce Kyšice (okres Plzeň-město) zřícení Ju 86 WNr. 0126 od Ld.Kdo 3/68. Obfw. Albert Mahr zraněn. Další tři členové posádky vyvázli bez zranění. Letecká badatelna.
3.1.1944 po 5.30 hod. u obce Blatnice (okres Plzeň-sever) zřícení letounu Bf 110 G-4 WNr. 720005 "C9+EK" od 2./NJG 5 ze základny Stendal. Posádka Lt. Guntera Schmidta se zachránila pomocí padáku. MAPA. Letecká badatelna.
11.1.1944 z francouzského Avord přiletěla doplňovací IV./KG 4 s He 111 H. MAPA.
Koncem ledna 1944 měl plzeňský Flak dvanáct těžkých protileteckých baterií Schwere Flak-Batterien s děly ráže 88 mm, jedna střední baterie Leichte Heimat-Flak-Batterie s kanony ráže 25 mm, jedna lehká baterie-Leichte Flak-Batterie s kanony ráže 20 mm, jedna pohotovostní lehká baterie Leichte Heimat-Alarm-Flak-Batterie s kanony ráže 25 mm a osm světlometných baterií Flak-Schinwerfer-Batterien.
22.2.1944 bombardovací svaz přeletěl Plzeň a byl ostřelován flakem. Několik B-24 Liberator od 15th USAAF z Itálie nouzově shodily pumy. Jediným zasaženým objektem byla škodovácká zkušební střelnice v Bolevci.
K 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 17/XVII (Velitelství letiště) s podřízeným Platzkommando Eger (letiště Cheb), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.
Fluko Pilsen (hlásný obvod Plzeň) s Flugmelde Zentrale Pilsen (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky), Funkmeßstellung 1. Ordnung Engerlink (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Seidenspinner (radiolokační ústřednu 2. řádu). Obsluha? Od kdy?
Vysílač - Rundfunksender Plzeň byl používaný i jako letecký nesměrový rádiový maják - Navigationsfunkfeuer 530 kHz (délka vlny 566 m).
28.5.1944 zřícení bombardéru He 111 H-6 WNr. 7207 "CQ+TS" od 12./KG 4 u obce Dolce (okres Plzeň-jih). Letecká badatelna.
---------- 6.6.1944 Spojenci se vylodili ve Francii ----------
12.6.1944 průzkum letiště jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron SAAF.
26.7.1944 z Königsberg - Neuhausen (dnes ruský Гурьевск) přiletěla doplňovací IV./KG 27 s He 111 H. MAPA.
15.8.1944 byla IV./KG 4 zrušena. Personál asi přešel pod IV./KG 55.
1.9.1944 z maďarského Szolnoku přiletěla doplňovací IV./KG 55 s He 111 H. MAPA.
V létě 1944 byly krátce využity louky u Města Touškova pro uskladnění bombardérů He 111 od rušených jednotek KG 4, KG 27 a KG 55. Celkem přes 100 letadel. Přesun do Benešova? MAPA.
Výstavba nové doplňovací jednotky. Přeškolení bombardovacích pilotů na stíhací piloty se zaměření na ničení nepřátelských bombardérů ve dne za každého počasí. Ergänzungstruppe IX. Fliegerkorps.
Letecká opravna Werft-Abt. (o) 18/XVI "Za hlínou" v lese jižně Vejprnic západně letiště Skvrňany.
16.10.1944 plánovaný americký nálet 216 bombardérů B-17 od 5th BW, 15th USAAF z Itálie pod ochranou 38 stíhacích P-38 od 14th FG a 224 stíhacích P-51 od 31st, 52nd, 325th a 332nd FG na Sudetenländische Treibstoffwerke AG (zkráceně STW) v Záluží u Mostu Maltheuern bei Brüx. Meteorologický průzkum a fotoprůzkum po náletu letouny P-38/F-5. 16.10.1944 v 12.05 hod pouze 28 bombardérů svrhlo celkem 314pětisetliberních pum s celkovou tonáží 78,5 tuny. Pumy rafinerii minuly a v okolí bylo napočítáno 330 kráterů. Pro špatné počasí na trase ostatních 165 bombardérů bombardovaly náhradní cíle: Plzeň, Salzburg, Villach, Linz.
16.10.1944 od 11.15 do 13.24 hod. celkem 61 bombardérů B-17 od 5th BW, 15th USAAF z Itálie provedlo nálet na Škodovku, shodilo 290 pum, poškozeno bylo 73 objektů zejména dělovka a lokomotivka. Nicméně řada pum dopadla i na město, kde zahynulo 28 osob.
K 20.10.1944 Ergänzungstruppe vlastnila letouny od čtvrtých Gruppe bombardovacích jednotek. Celkem 124 strojů. Ve stavu měla 223 letců, bez instruktorů.
23.10.1944 pro hustou oblačnost nad Plzní 15th USAAF z Itálie bombardovala náhradní cíle - Cheb, Luby, STW v Záluží u Mostu.
24.10.1944 se vytvořila 4. Flak-Brigade (či Flak-Brigade IV), které byla podřízena plzeňský Stab/Flak-Regiment 63 (administrativně přejmenovaný Stab/Flak-Regiment 184) a jemu podřízené baterie.
Koncem října1944 Ergänzungstruppe již nevlastnila žádný letoun od čtvrtých Gruppe bombardovacích jednotek a ve stavu měla 223 letců, bez instruktorů.
Definitivní rozhodnutí velení Luftwaffe o skutečném vzniku nového druhu jednotek – KG(J) – padlo mezi 31.10. a 10.1944. Vše shrnuje materiál úřadu Gen.Qu.6.Abt. z 10.11.1944, který popisuje nejenom změnu („Veränderungen“) původních KG jednotek na KG(J), ale také zrušení všech jejich IV. Gruppe a zároveň vznik dvou zcela nových částí – III./K.G.(J) 30 s 9.–11. Staffel a Erg.K.Gr.(J) s 1. 4. Staffel. Doplňovací útvar měl být podřízen Gen.Kdo.IX.(J)Fl.Korps.
15.11.1944 za špatného počasí zaútočil osamělý bombardér od 15th USAAF z Itálie.
20.11.1944 byla IV./KG 55 oficiálně rozpuštěna. Z větší části byl personál nasazen do výroby proudových letounů.
21.11.1944 12. a 13./KG 27 vytvořila s 12. a 13./KG 55 doplňovací Ergänzungs Kampfgruppe (J) (Erg. KGr. (J)) v podřízenosti IX. Fliegerkorps (J). Velitel Gruppenkommandeur Hptm. Walter Engel.
23.11.1944 byla IV./KG 27 oficiálně zrušena.
Letecká technika (bombardéry) byla odevzdána zpět pod správu Genst.gen.Qu.6.Abt.
Zálety zkompletovaných letounů Me 262. (?) Letecký petrolej J2 nebo K1 (LRX).
9.12.1944 nálet bombardérů od 15th USAAF z Itálie. Plzeňský flak poškodil vedoucí stroj B-17G S/N 42-97739 od 20th BS, 2nd BG, 15th USAAF z Itálie. Zasažený stroj přistál na břicho u Dolního Dvořiště.
Od 10.12.1944 název doplňovací jednotky byl Erg.K.G.(J) Gruppe. Velitel Gruppenkommandeur Hptm. Walter Grasemann. Letadla už byla na cestě do výzbroje jednotky.
16.12.1944 od 13.15 do 13.30 hod. útokem bombardérů od 15th USAAF z Itálie byly Škodovy závody zasaženy jen lehce, ale ve městě bylo 20 lidí usmrceno.
20.12.1944 od 12.27 do 12.32 hod. nálet 75 bombardérů od 15th USAAF z Itálie v továrně poškodil 53 budov, dělovku, lokomotivku i soustružnu střel a zbrojní výroba, která se ještě nevzpamatovala z předchozího říjnového úderu, znatelně poklesla. Opět bylo zasaženo i město, přičemž 103 lidí přišlo o život. Tentokrát válka postihla i ty pravé, tři pumy zasáhly také budovu Gestapa na dnešním Anglickém nábřeží a dva z gestapáků byli zabiti.
Od 20.12.1944 název doplňovací jednotky byl Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps. Velitel Gruppenkommandeur ?
Stab I./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps. Příslušníci Gruppenstab:
1./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Českých Budějovicích.
2./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Plzni, výcvik na Bf 109. Velitel Staffelkapitän 2./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps ?. Piloti:
3./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Českých Budějovicích.
4./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps v Plzni, výcvik na Fw 190. Velitel Staffelkapitän 4./Erg.Gr.IX.(J)Fl.Korps ?. Piloti:
Letecká střelnice Dlouhá Louka Langwiesen (jméno?) (okres Plzeň-sever). Dopadová plocha pro střelbu z palubních zbraní. Kdy byla založena?
Antonín Zelenka (* 1927) nuceně nasazen v četě požárníků. Od kdy? Zdroj.
V lednu 1945 z Pardubic přiletěla III./KG (J) 30 se stíhacími letouny Bf 109.
Od 23.1.1945 název doplňovací jednotky byl I./Ergänzungs Kampfgeschwader (J) (I./EKG(J)). Velitel Gruppenkommandeur Hptm. Walter Grasemann. MAPA, kde se jednotky EKG(J) všude nacházely.
Stab I./EKG(J). Příslušníci Gruppenstab:
2./EKG(J) výcvik na Bf 109. Velitel Staffelkapitän 2./EKG(J) ?. Piloti:
4./EKG(J) výcvik na Fw 190. Velitel Staffelkapitän 4./EKG(J) ?. Piloti:
Koncem ledna 1945 první přeškolovací lety I./EKG(J).
27.1.1945 u Plzně (kde?) pro chybu kompasu a následný nedostatek paliva nouzově přistál Bf 109 K‑4 WNr. 332769 od KG (J) 6. Stroj utrpěl 25 % poškození.
1.2.1945 u obce Vojtěšín (okres Plzeň-sever) se zřítil německý stíhač Bf 109 G-14 WNr. 464516 od 2./EKG(J). Ofw. Josef Delhey zahynul. Letecká badatelna. MAPA.
17.2.1945 srážka dvou Fw 190 od III./KG (J) 30. Personál KG (J) 30 v Plzni vykonával část výcviku (pilotáž stíhaček) pro nasazení s Mistely.
24.2.1945 kolem 9. hod. poblíž Města Touškova (okres Plzeň-sever) srážka dvou letounů Bü 181. Uffz. Karl Grienaüer a Uffz. Horst Göhring zahynuli.
25.2.1945 na letišti zahynul Hptm. Eduard
Skrzipek na letounu Bf 109 G-6 od Stab I./EKG(J),
letoun zničen na 90 %. Byl to bývalý Staffelkapitän 14.(Eis)/KG
27, v březnu 1945 zrušené v Malackách
a nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného
kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes(26.6.1944, jako 509. z celkem 863). 
Na fotce ještě jako Oberleutnant a bez dubových ratolestí.
25.2.1945 u obce Hodovíz (okres Plzeň-sever) zřícení letounu Bf 109 G-6 od 2./EKG(J). Pilot se zachránil pomocí padáku a pěšky došel do obce Štichovice. Letecká badatelna.
25.2.1945 v 13.40 h v údolí Divoká Šárka poblíž zahradnické školy (okres Hlavní město Praha) se zřítil Fw 190 WNr. 5151. Fhj.Ofw. Gerhard Tonn od 4./EKG(J). Letecká badatelna.
25.2.1945 u Dobřan (okres Plzeň-jih) zřícení letounu Fw 190 od 4./EKG(J). Uffz. Martin Mirbeth zahynul.
7.3.1945 byl ze 40 % poškozen letoun Ar 96 B-1 WNr. 4076 od III./KG (J) 30. Srážka ve vzduchu. Poškození druhého letounu nebylo hlášeno.
8.3.1945 se u obce Bzí (okres Plzeň-jih) zřítil německý stíhač Bf 109 G-14 WNr. 510990 od 2/EKG(J). Pilot Uffz. Fritz Schwarz zahynul. Letecká badatelna. MAPA.
8.3.1945 během vzletu letoun Fw 190 A-8 WNr. 380396 "5" od 4./EKG(J) srazil dva příslušníky pozemního personálu. Letoun poškozen ze 70 % a Ogefr. Golge zraněn. Zbrojíři od 7./KG (J) 30 Ogefr. Adolf Berger zraněn a jeho kolega Ogefr. Wilhelm-Friedrich Disslhoff zahynul. Asi to bude v souvislosti s tvrzením, že stíhačka se zřítila do hangáru a pozabíjela tam všechny mechaniky. Další zahynuvší: Gegr. Otto Ableidinger, Flg. Wilhelm Hesselbein, Gertraud Müller, Fw. Max Karp.
16.3.1945 se zřítil na letišti Bf 109 G-6 od 2/EKG(J). Uffz. Rudolf Mannherz zahynul.
17.3.1945 zřejmě právě proti bombardovacímu svazu, který se někdy kolem 13.20 hod. vracel nad hřebenem Krušných hor zpět do Anglie, byli prvně vysláni stíhači od KG (J) 6 z pražských letišť. Fw. Günther Parge od 4./KG (J) 6 ve svém Zápisníku letů zaznamenává toto odpoledne první „Einsatz“. Ještě ráno v 9.12 hodin absolvoval s Bf 109 K‑4 "bílá 15" dvanáctiminutový cvičný let se střelbou na pozemní terč, ale již odpoledne v 13.45 hod. odstartoval z Klecan opět v "bílé 15" k bojovému letu. Uletěl vzdálenost 700 km a v 15.30 hod. přistál v Plzni. Drobná poznámka „k.Fb“ (kein Feindbegegnung) přiznává, že ke kontaktu s nepřítelem nedošlo. Ještě večer přeletěl zpět do Klecan.
23.3.1945 v 14.30 hod. u obce Plasy (okres Plzeň-sever) zřícení dvou letounů Bf 109 asi 700 m od sebe. Piloti se zachránili pomocí padáků. Z které jednotky? Od 2/EKG(J)? Letecká badatelna. MAPA.
V březnu 1945 Oblt. Karl-Heinz Lange (KG 200) si dojel do Plzně pro své piloty, školící se na Fw 190 u 4./EKG(J).
29.3.1945 se I./EKG(J) včlenila do Ergänzungs-Jagdgeschwader 2 (Erg. JG 2) jako její V. Gruppe (V./Erg. JG 2) se Staffel 17.-20. Velitel Gruppenkommandeur ?.
Stab V./Erg. JG 2. Příslušníci Gruppenstab:
18./Erg. JG 2. Velitel Staffelkapitän 18./Erg. JG 2 ?. Piloti:
20./Erg. JG 2. Velitel Staffelkapitän 20./Erg. JG 2 ?. Piloti:
Kde byla zdecimovaná JG 2 v dubnu 1945?
V hlášeních o síle operačních útvarů Lfl. Kdo. Reich jsou u JG 2 až do 4.4.1945 použita data z 26.3.1945, protože nové údaje nedorazily. To je přinejmenším neobvyklé. Přehledy o operační způsobilosti se aktualizovaly každý den, ale Lfl. Kdo. Reich devět dní nemělo od jednotky žádné hlášení. Pravděpodobně vůbec nevědělo kde a v jakém stavu se nachází. Ještě 26.3.1945 vykazovala celá JG 2 sílu 111 strojů, z toho 56 schopných nasazení. Když přišlo 5.4.1945 čerstvé hlášení o stavu jednotky, dozvědělo se Lfl. Kdo. Reich, že JG 2 disponuje pouhými 28 Focke-Wulfy, z čehož bylo jen 20 letuschopných. O týden později klesly tyto počty na 21 strojů, z toho 10 schopných nasazení. Mezi koncem března a polovinou dubna 1945 tak přišla JG 2 o 81 % své techniky a přestala tak téměř existovat. Hlavní bojové jádro JG 2 tvořené Focke-Wulfy 190 D zaniklo již na konci března 1945 roztroušeno na letištích ve středním Německu.
Střípkovité zprávy o JG 2 potvrzují přítomnost jednotky od poloviny dubna 1945 na českém území, ale nedovolují posoudit charakter a rozsah jejího fyzického působení nebo nasazení. Do Čech se dostaly patrně jen ojedinělé Fw 190 D a údaje o různých pozicích útvaru (Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary) se vztahovaly jen na ustupující pozemní personál a piloty bez letadel. V období dubna 1945 byl bez bližších podrobností v českém prostoru pohřešován z JG 2 ještě Lt. Friedrich Hochwald. Prozatím nemáme žádný zřejmý důkaz o tom, že se stroje JG 2 (v tuto dobu Fw 190 D-9 s několika Fw 190 D-13) dostaly na naše území a už vůbec se neobjevily v roli, ke které byly určeny - ke krytí vzlétajících a přistávajících tryskáčů Me 262. Dokonce je možné spekulovat o tom, že rozkazy byly vydávány, plány o využití existovaly, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Závěrem lze říci, že problém krytí vzlétajících a přistávajících proudových strojů pomocí pístových stíhaček nezůstal bez povšimnutí velení ani po přesunu jednotek s Me 262 na naše území. V praxi však nebylo funkční, neboť první řešení, s JG 27, nedopadlo dobře a následné, s JG 2, se vůbec neuskutečnilo. Hlavní roli tak po celou dobu hrálo jen protiletadlové dělostřelectvo. Organizační změny rozhodnuté 18. a platné od 21.4.1945. Lfl. Kdo. 6 dostalo do své rozhodovací pravomoci Lfl. Kdo. West a Lfl. Kdo. 4 a zároveň mělo organizačně zajišťovat i jednotky IX. (J) Flg. K. na letištích v Čechách. O dva dny později, 23.4.1945, Lfl. Kdo. 6 informovalo OKL (radiodepeší) o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Je to jasný důkaz o tom, že problémem ochrany proudových letadel během nejkritičtějších fází jejich nasazení se někdo zabýval a to na nejvyšších stupních velení. Za zmínku však stojí, že opatření neprováděl nadřazený útvar IX.(J) Flg.K. (kterému Me 262 náležely), ale „místně příslušná“ operační složka Luftwaffe, tzn. Lfl. Kdo. 6. Důvodem byla zřejmě povinnost Lfl. Kdo. 6 organizačně jednotky IX.(J) Flg. K. zajišťovat, pod kterou spadala i ochrana letišť. Pro tento účel vybralo Lfl. Kdo. 6 jednotku JG 2, v této době podléhající Lfl. Kdo. West a s trochou nadsázky můžeme říci, že ta byla v této době v jakémsi „neuchopitelném“ stavu. Hlášení o dislokaci jednotek Lfl. Kdo. Reich z 19.4.1945 uvádí JG 2 v podřízenosti 15. Fl. Div. (v rámci Lfl. Kdo. West), s jednotlivými částmi „v okolí Chebu (2 Gruppe) a Berlína (1 Gruppe)“. Vzhledem k podrobnosti údajů ostatních jednotek to byly velmi nepřesné informace a svědčily o skutečnosti, že velení Lfl. Kdo. West moc nevědělo, co se JG 2 vlastně děje a kde se nachází. O něco později, 21.4.1945, hlásila JG 2, že je komunikace s nadřízenou 15. Fl. Div. přerušena a proto požaduje dočasně služby (zřejmě logistické zabezpečení) po 7. Jagdivision (7. JD). Stab a I./JG 2 byly na cestě do Chamu (v té době však v Mariánských Lázních), III./JG 2 se nalézala v Plzni. Velitel jednotky požadoval údaje o pozici 7. JD. Ve stejný den se JG 2 dotkla instrukce č.20642 vydaná OKL (Koller) nařizující prostřednictvím buď Lfl. Kdo. Reich nebo Lfl. Kdo. 6 zrušení některých jednotek. Byla mezi nimi i I./JG 2. Provozuschopné stroje s osádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Následující den se JG 2 dočkala odpovědi na její dotaz. Ve 23.00 hod. udala 7. JD svoji pozici v Pfaffenhofenu, 40 km severně od Mnichova a dále vydala, skrze 3./NAGr. 13, rozkaz zastavit přesun Stab a I./JG 2 do Chamu. O chvíli později byly části JG 2, spolu s 3./NAGr. 13, informovány, že spadají pod Lfl. Kdo. 6 a mají zůstat na stávajících letištích – Stab a I./JG 2 v Mariánských Lázních, III./JG 2 v Plzni. Jednotka se našla…
Po jasně formulovaném záměru o použití JG 2 pro ochranu letišť z 23.4.1945, pocházejí další údaje z 25.4.1945. O půlnoci vydalo Lfl. Kdo. 6 dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Flg. K. pod Lfl. Kdo. 6 (resp. její VIII. Flg. K.) a dále převedení JG 2, se svou Stab, I. a II./JG 2, pod IX. (J) Flg. K. Na rozdíl od předchozích zpráv je zde zmíněna II. Gruppe, chybí však údaje o Gruppe III. Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o chybu zápisu v předešlých dokumentech a celou dobu byla míněna II./JG 2. Další záměry s jednotkou se objevily v korespondenci z 26.4.1945. Opakuje se fakt o vyjmutí JG 2 z podřízenosti Luftflotte West, který je doplněn informací o jejím převedení ve všech ohledech pod IX. (J) Fliegerkorps. Stab a I./JG 2 měly být rozpuštěny, uvolněný letecký i pozemní personál a výzbroj měli doplnit stav II./JG 2. Tato Gruppe měla být použita pro ochranu letišť proudových stíhačů. Je nutné podotknout, že právě tento den došlo k další důležité organizační změně, kdy celý IX. (J) Flg. K. přešel pod plné vedení Lfl. Kdo. 6. To, jak je vidět, ihned potvrdilo své předchozí rozhodnutí o zajištění stíhací obrany letišť s proudovými letouny (tzn. strojů IX. (J) Flg. K. přidělením úkolu JG 2. Její neutěšený stav techniky vyřešilo zrušení dvou částí a koncentrací síly do II./JG 2. 29.4.1945 zachytila britská odposlouchávací služba rozkaz IX. (J) Flg. K. o přesunu II./JG 2 do Prahy-Kbel. Zpráva není zcela jasná, ale po předchozím umístění JG 27 na stejné letiště by dával rozkaz logiku. Jednotka určená k ochraně Me 262 z ruzyňského letiště měla opět sídlit na letišti Praha-Kbely. 1.5.1945 potvrdil dříve citované skutečnosti o JG 2 další rozkaz z Lfl. Kdo. 6. Stab a I./JG 2 byly v likvidaci a zbytek jednotky, tzn. II./JG 2, podléhal velení IX. (J) Flg. K. (ten následně pod velení Lfl. Kdo. 6). O III./JG 2 není nikde žádná zmínka. V přehledu rozmístění leteckých útvarů Lfl. Fl. 6 z 3.5.1945 je poznámka o JG 2 napsána jen tužkou a těžko čitelná. Lze rozeznat jen slovo „Protektorat“, takže se části útvaru zřejmě nalézaly „kdesi v Protektorátu“. Podobný dokument ze 7.5.1945 hovoří o Stab a II./JG 2 v Chebu (?) (od 26.4.1945 osvobozeno US Army) a I./JG 2 v Karlových Varech. Zatímco Stab a I. Gruppe byly v likvidaci, II./JG 2 byla na přesunu do Prahy („in Verl. n. Prag“). Uvedené rozkazy a citace ukazují jasný záměr o využití jednotky. Dubnové a květnové rozkazy o přesunech a plány o využití JG 2 k ochraně letišť v Čechách tak fakticky směřovaly k neexistujícímu útvaru.
Podrobná zpráva o stavu strojů 10./JG 2 z 19.4.1945, v útržcích zachycená britským odposlechem, zmiňuje přítomnost bojem z 25 % poškozeného Fw 190 WNr. 211119 v centrálních dílnách na letišti v Plzni. Z kontextu dalších údajů zprávy je ale zřejmé, že minimálně v aktuální datum nešlo o domovské letiště 10./JG 2. Po skončení války zůstaly na plzeňském letišti minimálně dva Fw 190 D-9 (WNr. 211115 a 401381) a dokonce i Fw 190 D-13 WNr. 836016, s označením velitele I. Gruppe. WNr. 211115 působil u EKG(J), WNr. 401381 není označen a jeho příslušnost je tedy nejasná. Zmíněný D-13 WNr. 836016 by mohl pocházet ze Stab I./JG 2, nicméně stejně tak i ze Stab I./EKG(J). Oba útvary měly typ ve výzbroji. I když připustíme možnost, že Fw 190 D-13 WNr. 836016 pocházel z Stab I./JG 2 (v tom případě by to byl letoun, na kterém velice pravděpodobně létal na počátku dubna zmiňovaný Willi Morzinek), neznamenalo by to přítomnost plnohodnotné bojové jednotky. Na základně mohl být ze stejného důvodu jako WNr. 211119, tzn. kvůli opravě, čemuž by napovídal i demontovaný motor.
Duben 1945
9. Fliegerzielstaffel. Od kdy?
9.4.1945 v 19.45 hod. po sestřelu P-51 přistál Fw. Ernst Schröder s Fw 190 od JG 300 z letiště Löbnitz. MAPA.
Po 11.4.1945 se mimo jiné do Plzně na čas přesunul Stab/KG 200.
----------
16.4.1945 bylo v Plzni asi 200 letadel. Letiště bylo asi už přecpané. Jedna Staffel s letouny Bf 109 byla na polním letišti Dobřany. Od kdy? Která jednotka?
16.4.1945 nálet stíhačů od 8th USAAF z Velké Británie. Zničili 15-20 letounů Bf 109 a Fw 190.
Po leteckém souboji nad Plzní pohřešován Fw. Siegfried Kapschat od 9./SG 2. Letěl na jakém typu letounu?
2/Lt. William D. Dunbar na P-47 od 396th FS, 368th FG, 9th USAAF sestřelil Bf 109.
1/Lt. James S. Mitchell na P-47 od 396th FS, 368th FG, 9th USAAF sestřelil Bf 109.
Bývalé klubovní hangáry Z.A. na letišti Bory jsou náletem poškozeny. Němci je strhli.
16.4.1945 v okolí Plzně se zřítil německý letoun Fw 190 D-9 od 9./JG 2. Pilot Feldwebel Siegfried Kapschat je nezvěstný. Odkud vzlétl?
----------
V noci z 16. na 17.4.1945 provedly bombardéry RAF z Velké Británie nálet na seřazovací nádraží v Plzni (Ranžír). K úderu byly určeny posádky No. 5 Group RAF. Ze základny v jihovýchodní Anglii vzlétlo 227 bombardérů Lancasterů a 11 Mosquitů. Letouny letící v čele formace shazovaly kovové proužky k vyřazení německých radarů. První značkaři od No. 463 Squadron RAAF a No. 630 Squadron RAF, kteří měli za úkol vyhledat a označit cíl, byli nad Plzní v 3.58 hod. Orientačním bodem byly lesknoucí se hladiny boleveckých rybníků. Ti označily cíl barevně hořícími pumami, osvětlení a další označení cíle provedly letouny No. 627 Squadron RAF a No. 97 Squadron RAF. Pak se jako hrůzná bouře přivalilo od severu 208 těžkých Lancasterů hlavního svazu, který tvořilo zbylých 14 Squadrons. Osvětlovací fléry proměnily noc v den, podle pamětníků se v jejich záři daly číst noviny.
Během 17 minut (!) všechny letouny shodily 891 tun trhavých a 4 tuny zápalných bomb! Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu, žádné z útočících letadel nebylo zasaženo, ani jinak poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel ze kterého se stalo úplné šrotiště německé techniky směřující na frontu, lokomotiv, vagonů a pokroucených kilometrů kolejí, výbuchy rozmetaly nástupiště i všechny pomocné provozy, pohnuly kopulí odbavovací haly, zničeno bylo na 2 tisíce vagonů a 85 lokomotiv, zkázu znásobil výbuch vlaku s municí. V místě, kudy denně projíždělo okolo 370 převážně vojenských transportů se zastavil život, do konce války se Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Na nádraží i v okolí zahynulo 624 osob, z toho bylo asi 500 německých vojáků a uprchlíků, kteří se snažili skrýt ve výstupních tunelech nádraží.
,
,
,
,
,
.
Fotky.
17.4.1945 nálet stíhačů od 8th USAAF z Velké Británie. Zničili dva letouny Bf 110, tři Fw 190, jeden letoun Me 262, jeden Ju 87, tři neidentifikované letouny a poškodili dva Bf 109, dva Fw 190, čtyři Me 262, dva Ju 87, jeden Ju 52 a dva neidentifikované letouny.
V 14.45 hod. Capt Walter L. Goff od 364
FG sestřelil vracející se z akce stíhací Me 262 A-1a od 1./JG 7, který dopadl mezi domy na Borech.
Oblt. Hans Grünberg
se zachránil pomocí padáku. 
V 15 hod. 1./ Lt John C. Campbell Jr. na stíhačce P-51D od 503rd FS, 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie sestřelil Me 262 A-1a od ? u Šťáhlavic (okres Plzeň-město). Pilot Fw. Fritz Namyslach zahynul. Letecká badatelna.
17.4.1945 po 15 hod. flak plzeňských letišť sestřelil americkou stíhačku P-51D S/N: 44-14387 "VF-E" od 336th FS, 4th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 1/Lt Robert O. Davis se zachránil pomocí padáku. Stroj dopadl u obce Úboří (okres Cheb). Po válce objeven zavražděn na hřbitově v Dolním Žandově. Letecká badatelna.
----------
18.4.1945 od 14.12 do 14.51 hod. nálet 21 bombardérů B-17 od 93th BW, 8th USAAF z Velké Británie na ETD v Doudlevcích a seřaďovací nádraží v Koterově. Primární cíl byl Kolín. Vlivem silné protiletecké palby však cíl minuly a náklad shodily na Slovany a Petrohrad. Zahynulo 79 osob, raněných 24, zničeno domů 50, těžce poškozeno 29, lehce poškozeno 134. Bylo zasaženo zejména seřazovací nádraží, Slovany a Petrohrad.
18.4.1945 III./KG (J) 30 byla zrušena.
----------
Alt Lönnewitz byl ohrožován sovětským pozemním postupem a tak se 18.4.1945 začal přesouvat (po zemi) personál III./EKG 1 na novou základnu do Plzně. MAPA. Letecké části následovaly o den později, kdy brzy ráno začaly přelety He 111, Si 204, proudové Ar 234 a Me 262. Přes den transport neprobíhal a teprve večer pokračovaly kyvadlové lety He 111 mezi Alt Lönnewitz a Plzní. Přesun tímto způsobem trval až do 21.4.1945. Jako příklad uvádíme lety Johana Oepena. První let na He 111 "F1+OW" provedl z Alt Lönnewitz do Plzně 19.4.1945 v 5.40 hod. Zpáteční let uskutečnil až večer ve 20.45 hod, přičemž cesta trvala přibližně hodinu. Ve 23.30 hod. vyrazil zpět do Plzně, kam dorazil půl hodiny po půlnoci. Už v jednu hodinu v noci (20.4.) následoval další let z Plzně do Alt Lönnewitz, odkud v 5.28 hod. vyrazil zpět. Pak musel počkat do další noci, kdy ve 2.55 hod. následujícího dne (21.4.1945) provedl poslední let do Alt Lönnewitz. Odtud odstartoval v 5.18 hod. do Plzně, kde už zůstal. Přesun III./EKG 1 byl ukončen. Jednotka měla ve stavu také tři Ar 234 C-3, tedy nejnovější verzi proudového stroje.
Velitel Gruppenkommandeur Maj Diether
Lukesch - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného
kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes
(10.10.1944, jako 620. z celkem 863). 
Na fotce ještě jako Hauptmann.
Stab III./EKG 1. Příslušníci Gruppenstab:
9./EKG 1. Velitel Staffelkapitän 9./EKG 1 ?. Piloti:
10./EKG 1. Velitel Staffelkapitän 10./EKG 1 ?. Piloti:
3. FWK (Flugzeug-Wartungskompanie).
19.4.1945 německý Me 262 poškodil jižně Prahy bombardér B-17G S/N: 43-38078 od 849th BS, 490th BG, 8th USAAF z Velké Británie mířící na Ústí nad Labem. Devítičlenná posádka velitele 1/Lt Roberta A. Norvella se postupně zachránila pomocí padáků. Sedm členů posádky přistálo s padákem východně Sedlčan. Zadní střelec našel úkryt v Tochovicích (okres Příbram). Radista byl zastřelen maďarskými Waffen SS u Olbramovic (okres Benešov). Pět mužů bylo zajato a byli zavražděni u Konopiště (okres Benešov). Zbylí dva členové velitel stroje Lt. Norvell a mechanik Sgt. Snyder se zachránili pomocí padáků. Snesli se do stráně těsně před bránou závodu Škoda v Doudlevcích a byli zajati. Opuštěný bombardér se zřítil u obce Račetice (okres Chomutov). Letecká badatelna.
19.4.1945 večer při přistání zničeno Ar 234 od III./EKG 1.
----------
Je možné, že se Ar 234 od III./EKG 1 objevila při cvičných letech i v Praze-Ruzyni, kde je 20.4.1945 zachytily průzkumné stroje 15th USAAF.
20.4.1945 velení Luftwaffe pověřilo Oberstleuntnanta Hermanna Hogebacka velením všech útvarů v prostoru Velká Praha Grossraum Prag, kam kromě pražských letišť patřila ještě letiště Čakovice, Klecany, Kralupy nad Vltavou, Plzeň a Žatec. Uskupení Gefechtsverband Hogeback operačně podléhalo velitelství IX. (J) Fliegerkorps v Treuenbritzenu u Berlína a do bojů o Berlín poskytlo všechny své bojeschopné letouny.
----------
Po 20.4.1945 ústup III./JG 27 s Bf 109 z Kbel přes Plzeň do Landshutu. MAPA.
21.4.1945 byl vydán rozkaz o zrušení V./Erg. JG 2.
----------
22.4.1945 u obce Pátek (okres Louny) nouzové přistání posledního letuschopného dvoumístného Me 262 B-1a Schwalbe od III./EKG 1 během přeletu z Alt Lönnewitz do Plzně. Fw. Kurt Miko a druhý člen posádky zahynul. Podrobnosti. Letecká badatelna. Zdroj.
----------
----------
24.4.1945 nálet na letiště?
----------
Na letišti bylo na 100 letadel včetně několika Me 262.
, 
.
25.4.1945 od 10.45 do 11.16 hod. na Škodovku zaútočila 8th USAAF z Velké Británie se 198 bombardéry B-17 Flying Fortressů. Dalších 78 strojů bombardovalo letiště Luftwaffe Fliegerhorst Pilsen. Americké velení sáhlo k bezprecentnímu kroku, ke kterému nikdy nedošlo za celou dobu války, neboť české obyvatelstvo bylo otevřeně varováno před náletem v tajně, ale hojně poslouchaném vysílání BBC. Na továrnu dopadlo celkem 526 tun bomb, ze 125 výrobních hal a budov jich bylo zničeno, nebo těžce poškozeno 50%, výroba byla zastavena ze 70% a do konce války se Němcům povedlo obnovit jen nouzový provoz, který nesnesl srovnání s předchozí výrobou. Zahynulo 67 osob (z toho přímo v továrně jen 6). V samotné Plzni bylo náletem zničeno 339 domů. Na skvrňanské letiště dopadlo 189 tun bomb.
Otevřené varování před náletem zburcovalo samozřejmě i německou obranu a flaky způsobily značné ztráty útočícím letcům, kteří měli rozkaz co nejpřesněji zaměřit cíl a na továrny nalétávali i třikrát, nežli odhodili pumy. Právě za ohledy na životy spřáteleného českého civilního obyvatelstva američtí letci draze zaplatili. 58 letounů bylo těžce poškozeno a 7 bylo sestřeleno, 4 dopadly v bezprostředním okolí Plzně (letoun por. Evanse u Vejprnic, npor. Fishera u Čemín, npor. Maugera u Skvrňan a por. Fergusona u Litic), přičemž zahynulo 22 letců, další 3 stroje havarovaly na území již obsazeném americkými vojsky, ale jejich osádky se zachránili pomocí padáků, nebo přežily nouzové přistání (letoun por. Lovetta poblíž Písařovy Vesce u Tachova) bez zranění.
,
,
,
.
Vybombardované letiště 
.
O smyslu náletu se hodně diskutovalo a spory se vedou dodnes. Zejména komunisté podsouvali západním spojencům zlé úmysly a zničení průmyslu budoucího socialistického státu 14 dnů před koncem války, zřejmě již tehdy měli jasnozřivé schopnosti vědět, kdy válka skutečně skončí. V době útoku se ještě tvrdě bojovalo u Chebu a na Moravě, vyřazení plzeňského nádraží a výroby ve Škodovce nejspíše opět přispělo ke zkrácení války. Škody v továrně nebyly zase až tak fatální, o této skutečnosti svědčí původní zastaralé strojní zařízení, které se ve Škodovce používalo další dlouhá desetiletí. Navíc komunisti zamlčeli to, že mladoboleslavskou škodovku bombardovali Sověti dokonce až po válce, dne 9.5.1945 v 10 hodin. Celkem 500 mrtvých.
----------
----------
Od konce dubna 1945 lety amerických průzkumných F-6D Mustang s přídavnými nádržemi od 12th TRS, 67th TRG, 9th USAAF z letiště Euren u německého města Trier.
27.4.1945 v 7 hod. u Strunkovic nad Blanicíc (okres Prachatice) nouzové přistání letounu Ar 96 B "50" od V./Erg. JG 2.
----------
Ráno 28.4.1945 nastal, alespoň z části, další přesun III./EKG 1, tentokráte do Pockingu. MAPA. Nemáme však k dispozici přímý rozkaz o přesunu (informace pochází z letového deníku Johana Oepena) a navíc mnoho letecké techniky zůstalo až do konce války v Plzni. Buďto nedošlo k úplnému přesunu útvaru nebo měly zaznamenané lety jiný účel. Opět máme k dispozici letový deník Johana Oepena, který 28.4.1945 přelétl z Plzně do Pöckingu s He 111 "F1+MW" a na přesun vzpomínal i Diether Lukesch. Jeho svědectví je spojeno s přeletem posledních dvou Ar 234, které byly následně v Pöckingu vyhozeny do vzduchu.
----------
29.4.1945 přišel rozkaz Lfl.Kdo.6 o zrušení III./EKG 1. V něm se mimo jiné říká, že Ar 234 B a C se mají odeslat k 1.(F)/100 v Hörschingu, zatímco He 111 k TGr. 30 v Neubibergu. Z personálu se vytvoří obslužný útvar průzkumných jednotek s Ar 234 resp. Me 262 v síle nanejvýše 200 mužů, který se ihned přesune do Fl.H. Zeltweg. V době rozpuštění se však mnoho techniky III./EKG 1 stále nacházelo v Plzni a citovaný rozkaz potvrzuje, že útvar v té době disponoval oběma verzemi Ar 234. Tím služba Ar 234 u III./EKG 1 skončila. Našly se na Ruzyni.
----------
30.4.1945 nálet na letiště?
----------
1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).
----------
----------
----------
Je možné, že několik plzeňských Ar 234 přelétly do Ruzyně, když se tam 4.5.1945 objevila průzkumná 1.(F)/100 s Arady Ar 234.
4.5.1945 nálet na letiště?
----------
5.5.1945 obsazení vysílačky. Ve 12.05 hodin se éterem rozlehlo první Šindlerovo hlášení: "Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří. Voláme vás, občané Plzně a celých západních Čech. Oznamujeme vám, že jsme se zbavili nadvlády Němců a jsme svobodni." Na výzvu francouzského pilota legionáře Jana Štorka se sešlo asi sto padesát letců u radnice. Byli to členové Západočeského Aeroklubu seskupení kolem pana inž. Schovánka spolu s vojenskými letci a jejich přáteli (seskupenými kolem pilota legionáře pana Frühaufa).
Byla z nich sestavena 1. letka asistenčního pluku Plzeň (nebo Čs. letecký útvar Plzeň a Pomocná letka letištní perutě Plzeň či Asistenční letka Plzeň a Letištní peruť jako součást I. vojenského leteckého pluku v Plzni). Pod vedením škpt. Frühaufa a jeho zástupce por. Seyčka byla umístěna v Rašínově domě. Tam byly utvořeny 2 – 3 členné hlídky, které chodily po ulicích a odzbrojovaly Němce, některé stály u kasáren a nepouštěly ozbrojené vojáky do ulic. Nejdůležitější však bylo, že se dohodli naši velitelé s německým velitelem města a ten slíbil jakési příměří do příštího dne do devíti hodin. Podrobnosti.
----------
6.5.1945 asi v pět hodin ráno se ozval temný hukot, který neustále sílil. Ten zvuk byl vyvolaný nesmírným množstvím tanků, nebyl jsem schopen je spočítat. V Nové Hospodě je mírná zatáčka vpravo a kousek od ní, asi kilometr, byl plot letiště Plzeň. Na obranu letiště byla po obou stranách silnice kulometná hnízda. Když Američané vjeli do té zatáčky, tak spatřili jednak Plzeň ležící v údolí a jednak obě ta hnízda. Druhý tank se zařadil vedle prvního, zvedli hlavně a namířili na ně. Všichni přítomní napjatě očekávali, co se bude dít. Němci vytočili hlavně kolmo k nebi a na nich prostěradlo.
23rd Cavalry Reconnaissance Squadron, 16th
Armored Division 
,
V Corps 
,
Pattonovi 3rd
Army US Army 
.
Protiletadlový čtyřkulomet Multiple Gun Motor Carriage M16 od 571st AAA AW Bn (SP) na křižovatce dnešní Klatovské a Husovi ulice u Divadla J. K. Tyla.
Americká armáda obsadila letiště, kde zajala asi 600 německých vojáků a ukořistila kolem osmdesáti letadel a množství vozidel a různého vojenského materiálu.
Američani u nás. Kdo provozoval letiště?
Fotografie jsou řazeny od vchodu (od východu) do areálu vojenského letiště. Nedatováno.
Zamaskovaná věznice - pohled od východu 
.
Škodovka - pohled od severu 
.
Ortofotomapa z roku 1956. Hangáry od východu asi č. 1 obdélníkový, obloukový, č. 2 obloukový typu Junkers, obloukový, č. 3 obloukový - zničený a č. 4 obdélníkový - zničený. Vybombardovaná byla hlavně západní část letiště.
Bf 109 G-12 "černá 1". V pozadí věže kostela Sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí. Na trupu je asi napsáno: " Pozor vstup na vlastní nebezpečí."
Za stíhačkou "černá 1" je vidět barák poblíž vchodu.
Plocha před prvními baráky.
Průzkumný Bf
109 G-10/R2 "bílá 23" a stíhací Bf 109 G-14
"černá 21", v pozadí kasárna na severní straně letiště
u Skvrňan, americký C-47 a Škodovka 
Basketball
.
Stíhací Fw 190, stíhací Bf 109 G-14 "bílá 40" a v pozadí americké dopravní letouny C-47 a za nimi Škodovka. Video - Dakota v 5 minutě a v 11.20 minutě záznamu.
.
Noční bitevní Ju 87 G-2 WNr. 494200 v trávě,
v pozadí hangár,
,
.
Později byl zkoumán před prvními budovami
v pozadí věž kostela sv. Bartoloměje v Plzni,
,
velitelská budova s meteostanicí
,
,
,
,
,
, 
,
,
,
,
, podvěšené
kanony typu
3,7
Bordkanone. Letoun patřil jednotce bojující na jihovýchodě, asi noční
bitevní
2./NSGr.
10. Přiletěl z
Českých
Budějovic?
Stíhací letoun Bf 109 G-14 WNr. 464534 "žlutá 25"
asi od II./KG
(J) 55.
,
,
,
,
,
vzadu je cvičný dvojmístný letoun Fw 190 S s otevřenými kabinami 
,
Fw 190 S 
.
Bf
109 G-14/AS od KG
(J) 55 se znakem 
.
Bf
109 G-12 "černá 12" 
,
, Bf 109 G-12/AS a G-14 
,
.
Stíhací letoun Fw 190 A-7 "F1+SW" a v pozadí hangár.
Pohled od hangáru.
Dopravní letoun W 34 a v pozadí Fw 190 bez ocasních ploch 
,
Fw 190 A-7 "F1+SW" 
,
,
v pozadí hangár 
,
.
Stíhací Fw 190 A WNr. 380374 "žlutá 17" od I./JG
301. V pozadí hangár.
,
,
,
.
Gotha 145, stíhací letoun Fw 190. V pozadí hangár a hangár.
Bf 109 G-10 
,
Bf 109 G-14 WNr. 464633 "černá 28" 
,
.
Bf 109 G "černá 29"před hangárem 
, 
.
Fw 190 S "červená 41" před hangárem 
,
He 111 v hangáru 
,
Si 204 D v hangáru 
.
Bf 109 G-14 
v pozadí zničený hangár.
Zničený hangár.
Stíhací Bf 109 
,
vlevo
Bf 109 G-14 WNr. 464633 "černá 28" a vpravo dvoumístný cvičný
Fw 190 S-5 "červená 41"
.
Bf 109 G-14 "černá 14" 
, Ar
96 B 
, Fw
190 "18" 
.
Z krátké přítomnosti
III./EKG
1 v Plzni zůstal
po válce mezi vraky na letišti Heinkel
He 111 H-20 WNr. 701445 "F1+NW"
,
a Siebel
Si 204 D "F1+AY" 
,
(kód F1 byl taktickým označením pro
KG 76 a
udržel se i po přejmenování na
III./EKG 1 v prosinci
1944).
Bf 109 G-14 "žlutá
?" 
.
Vpravo na fotce Bf 109 G-10 "bílá 5" ,
cvičné Ar 96 pod křídlem He 111 .
Plzeňští bohatýři na
nočním bitevním
Ju 87
,
,
Ju 88 A "??+E?" a v pozadí
noční stíhací Ju 88 G-1
WNr. 714 891 "9W+AL" od
3./NJG 101
s
radarem 
,
,
,
.
Na blízkém nádraží u Škodovky.
Protiletecké dělo
8,8
cm Flak 18 
,
protiletecké dělo 12,8
cm Flak 40 
,
trupy He 111 
. Radarové
vlaky.
Sanity
.
Kde?
Šrotiště východně kasáren na severní straně letiště. Nedatováno.
Zde se soustřeďovala pozemní technika 
.
,
ve výřezu je vidět hangár typu Junkers
na jižní straně letiště 
.
Průzkumný Ju 188 "05?9" a v pozadí Si 204
,
Ju 188 "05?9"
,
asi od
4.(F)/Nacht z
Vysokého Mýta,
hvězdicový motor BMW 801 z Ju 188
, průzkumný Me 410 A-3 
asi od
1.(F)/122 z Vysokého Mýta,
Fi 156 Storch 
.
V pozadí ubikace Wehrmachtu a dále střed Plzně 
,
,
,
protiletecké dělo 8,8
cm Flak 36 auf Pz. Kpfw. IV 
,
,
,
.
----------
,
.
V pondělí 7.5.1945 večer byl s pětihodinovým zpožděním
dopraven britským letadlem Dakota do Plzně německý
Oberst generálního štábu ve Flensburgu, Wilhelm Meyer-Detring, s důležitými
instrukcemi v kožené aktovce. Adresát? Velitel Heeresgruppe Mitte
Generalfeldmarschall Ferdinand Schörner. Většina zúčastněných
se mylně domnívala, že maršál řídí bojové akce v Praze. V čerstvě
osvobozeném městě už na Detringa čekalo zpravodajské eso, zástupce oddělení
G 3, V Corps, Lieutenant Colonel Robert H. Pratt. Ten do Plzně přiletěl téhož
dne odpoledne a měl si vzít na starost jeden velký "výlet" na samém
konci války v Evropě. Do přísně utajené akce bylo určeno čtyřicet příslušníků
z roty “B” 23rd Cavalry Reconnaissance Squadron, 16th
Armored Division která přijela 6.5.1945 jako
první do Plzně. Jejich velitel, major Carl Dowd dal po 21. hodině večer
povel k odjezdu. Američtí vojáci, se znakem V Corps
Pattonovi 3rd
Army US Army na rukávech, ještě netušili,
že je čeká přes dvěstědvacet kilometrů územím za dohodnutou linií
dotyku, s mnoha nástrahami a nepředvídatelnými událostmi.
Do Plzně se vrátili 8.5.1945 večer.
----------
Asistenční letka se přestěhovala do kasáren v Kaplířově ulici.
Na radnici u pana Schovánka se sestavila ze všech složek letectví (motorářů, plachtařů, modelářů, parašutistů, atd.) jednotná organizace, Český národní aeroklub (ČNA) odbočka Plzeň. Civilní borské letiště bylo také obsazené americkou armádou a tak zbylo jediné – čekat. Podrobnosti.
8.5.1945 v 20.00 hod. u obcí Nadryby a Nynice (okres Plzeň-sever) piloti fotoprůzkumných F-6 Mustangů 1./Lt George R. Schroeder a 2./Lt Leland A. Larson od 15th Squadron, 10th PRG, 9th USAAF sestřelily dva vzdávající se Fw 190 asi od II./SG 2 z Kumru. Piloti nepřežili. Letecká badatelna. Letecká badatelna. Měli namířeno se vzdát do Plzně? MAPA - kam se Rudelovi podřízení rozprchli.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
----------
Američani si přivezli prostředky radiotechnického zabezpečení. Jaké? Zaměřovač, majáky, radary? Kdy?
Na letišti Plzeň-Skvrňany začal velký provoz, denně přilétalo a odlétalo nejméně 5 Ansonů, které přivážely potraviny, léky, přístroje atd., jednou zde za den přistálo a zase odletělo 53 Douglasů. Uvítali jsme zde naše ministry, důstojníky generálního štábu i jiné, mnoho vzácných hostů atd. Američané zde neměli své mechaniky, a tak museli naši zaskočit, jako odměnu zato se povozili v letadle. Naše armáda se pomalu formovala, přicházeli noví dobrovolníci a také ti, co nastupovali prezenční službu, poslední členové aeroklubu se vraceli domů.
----------
----------
----------
Asistenční letka během týdne získala ještě na vojenském letišti velitelskou budovu a meteostanici, které Američané opustili, protože byly poškozené. Obojí jsme opravili a svob. Malý dal do provozu meteostanici z toho, co tam po Němcích zůstalo. V kasárnách také praporčík Pícha a svobodník Massare opravili radiostanici s vysílačkou a když pak navázali spojení s Curychem, Bruselem a Paříží, společně s meteostanicí sloužili všem západním letcům jako první letecký maják evropského východu. Asistenční letka dostala název Letištní peruť, velitelem byl por. Seyček a byli jsme součástí Prvního vojenského leteckého pluku v Plzni.
----------
Plachtařský odbor ČNA odbočka Plzeň byl ustaven ihned po válce. Bylo to zásluhou několika členů, kteří již s plachtěním měli předválečné zkušenosti. Klubovou místností byla zadní místnost restaurace Na letišti, všeobecně známou široké plzeňské veřejnosti pod názvem U darebáka. Tuto místnost, za války značně poškozenou, si členové klubu sami opravili. Předseda plachtařského odboru Antonín Tichý. Zdroj.
----------
----------
----------
Kdy?
----------
17.5.1945 na letišti Plzeň-Skvrňany měl mezipřistání britský letoun Dakota Mk. IV "KG780" od No. 147 Squadron RAF s čs. posádkou - piloti F/Lt Václav Foglar, W/Cdr Vladimír Nedvěd, navigátor F/Lt Jaromír Grygar a F/O Ludvík Král. Letoun nesl na palubě druhý sled londýnské administrarivy v čele s ministrem dr. Hubertem Ripkou, pražským primátorem dr. Petrem Zenklem a vyslancem dr. Jurajem Slávikem a pětičlennou vojenskou delegací, kterou tvořili náčelník čs. voj. mise ve Velké Británii gen. Bruno Sklenovský, pplk. let. Josef Duda, pplk. let. Alois Hlobil, pplk. gšt. Josef Scheibal, mjr. let. František Doležal a mjr. let. Karel Mrázek. Letoun odstartoval v 8.45 hod z letiště Croydon, mezipřistání v Bruxelles Evere a v Plzni. V Praze-Ruzyni přistál v 16 hod. MAPA. Vracel se 21.5.1945.
----------
18.5.1945 Lieutenant Malcolm "Duff" Campbell (DFC) od 417th NFS, 12th USAAF zahynul nedaleko Plzně, když pilotoval kořistní Bf 109. Během přistání pád do vývrtky. Vše shořelo. Kde? (?)
----------
----------
V neděli 20.5.1945 (?) byl zahájen na Sylvánském vrchu 414 m n. m. plachtařský provoz. Plachtaři, kteří se dali do výkonného létání již před přidělením letiště Plzeň-Bory zachránili hangár na Kolešovce, na svahovém letišti u Koterova, kde byl zahájen plachtařský provoz. Zdroj.
----------
----------
----------
----------
24.5.1945 návštěva
sovětského Il-2/3m, v pozadí hangár
Junkers
.
Kabina Bf 109 G 
.
Americký B-25 Mitchel, v pozadí kasárna na severní straně letiště
u Skvrňan 
.
Po válce ho používalo Bezpečnostní letectvo. Na fotomapě kasáren
je vidět i letoun. 
.
----------
----------
26.5.1945 zřízena Technická správa Cheb. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb Velitelství letectva. V působnosti byla letiště Cheb, Klatovy, Mariánské Lázně, Plzeň.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.6.1945 byla zřízena velitelství Leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.
1.6.1945 vznikl Dělostřelecký pluk 152 (protiletadlový).
Od začátku června 1945 letiště Plzeň-Skvrňany USAAF Airfield R-89 provozovala
do září 1945 8th
Armored Division 
, XXII Corps
, Pattonovi 3rd
Army US Army .
US
Army v Československu.
----------
----------
----------
----------
5.6.1945 se zabil Horace D. Noll na letounu P-47D S/N: 42-76447 od 510th FS, 405th FG, 9th USAAF ze základny Pocking R-76. Kde? Podrobnosti.
----------
6.6.1945 britská Dakota Mk. IV "KN488" od No. 24 Squadron RAF s britskou posádkou F/Lt Josefa Hubáčka, přivezla div. gen. Janouška, který chtěl v Praze urgoval pokyn k návratu zahraničních jednotek. Britové mu let povolili jen do Plzně. Odtud poslal do Prahy zprávu, že za 20 minut přistane na Ruzyni a z letiště Plzeň-Skvrňany odletěl bez povolení.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
15.6.1945 přehlídka při příležitosti návštěvy prezidenta Edvarda Beneše v Plzni. Účastnilo se jí 9500 amerických vojáků a trvala asi 90 minut, šlo o jednu z největších amerických vojenských přehlídek v Evropě. Prezident Beneš vyznamenal 6 amerických generálů a 7 plukovníků Řádem Bílého lva a 35 dalších důstojníků Čs. válečným křížem 1939.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
Asi koncem června 1945 probíhalo formování Letištní perutě Plzeň.
----------
1.7.1945
----------
2.7.1945 se nedaleko vchodu na letiště konala první vojenská přísaha nováčků.
----------
----------
4.7.1945 proběhly slavnosti amerického státního svátku Dne nezávislosti. Během vojenské přehlídky průlety amerických letounů.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
17.7.1945 přiletěl čtyřhvězdičkový generál General Army of the United States, George Smith Patton, Jr., velitel 3rd Army US Army letounem C-47 Dakota.
Po inspekci u kasáren na severní straně letiště odletěl Piperem L-4 "25*P" do Strakonic. Video - 10.30 minuty záznamu. Dále navštívil Horažďovice (okres Klatovy), kde na louce u Jarova vykonal přehlídku a vyznamenal několik amerických vojáků.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
27.7.1945 přiletěl General Army of the United States, George Smith Patton, Jr. do Plzně a autem odjel do Prahy, kde byl prezidentem Benešem vyznamenán nejvyšším čs. řádem Bílého lva I. třídy.
Gen. Patton s velitelem 16th
Armored Division Brig. Gen. John L. Pierce před letounem Stinson L-5 Sentinel
S/N: 4171? Kdy a kde?
----------
----------
----------
----------
----------
1.8.1945
----------
----------
----------
4.8.1945 přehlídka při příležitosti návštěvy amerického velvyslance Laurence Steinhardta v Plzni.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
18.8.1945 přehlídka k vítězství nad Japonskem za účasti velvyslance Steinhardta i zástupců Rudé armády.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.9.1945
----------
V září 1945 byla Letištní peruť Plzeň přejmenována na Letištní peruť 6.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
10.-12.9.1945 General Army of the United States, George Smith Patton, Jr. trávil dovolenou v Borku (okres Tachov). Kdy přiletěl a odletěl?
----------
----------
----------
----------
14.9.1945 přiletěl General Army of the United States, George Smith Patton, Jr. Přivítal ho velitel XXII Corps Major General Ernest N. Harmon. Návštěva Rokycan. V Grand hotelu Smitka slavnostní recepce na jeho počest.
----------
----------
----------
----------
18.-19.9.1945 General Army of the United States, George Smith Patton, Jr. pobyl na zámku Hluboká nad Vltavou. Střelil jelena v Poněšické oboře.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.10.1945
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
Od 8.10.1945 Lieutenant
General, Army of the United States Lucian King Truscott Jr., nový velitel 3rd
Army US Army .
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
15.10.1945
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.11.1945
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
15.11.1945
----------
----------
----------
----------
----------
20.11.1945 rozloučení s americkou armádou za účasti velvyslance Steinhardta a ministra zahraničních věcí Masaryka.
----------
Po odchodu Američanů z Plzně převzala na čas plzeňské civilní letiště Bory vojenská správa.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.12.1945 bylo letiště Plzeň-Bory opět v celém rozsahu se všemi budovami a inventářem přiděleno výnosem MNO do správy ČNA odbočka Plzeň. Zdroj.
Po bývalém majetku Z.A.K. nezůstal ani betonový nápis Plzeň, který býval na okraji letiště před prvním. hangárem a býval vidět pouhým okem z výšky až 4 000 m. Zbyly zde jen nepoužitelné trosky a železný šrot, ale také tři dosti zachovalé dřevěné budovy po Němcích, bývalá strážnice a dvě velké budovy tvaru Z, ve kterých byli ubytováni němečtí vojáci. Po krátkém zjištění stavu se rozhodlo, že se ze strážnice zřídí restaurace, ve druhých budovách se zařídí kanceláře, šatny, dílny, sklady a jiné místnosti, které budou třeba a ta jedna hromada železa není šrot, ale rozebraný německý hangár, který se ihned začne stavět.
Pro vojenské letiště Plzeň-Skvrňany vznikla Letištní správa Plzeň.
V roce 1946 byl předsedou ČNA odbočka Plzeň Josef Srb, I. místopředsedou F. Schovánek, II. místopředsedou Otakar Seyček, předseda plachtařského odboru František Echtner. Zdroj.
V polovině února 1946 se personál 1. letky LP 24 přesunul do Plzně.
Prvním letounem, na němž byl prováděn od konce února 1946 udržovací výcvik byl Airspeed Oxford Mk. II "PH511", který zůstal z bývalé No. 311 (Czechoslovak) Squadron RAF.
V březnu 1946 byla Letištní peruť 6 přejmenována na Leteckou základnu 6 (LZ 6) VÚ 5445. Do ní byla včleněna Letištní správa Plzeň.
4.3.1946 se letka pod velením kpt. let. Miloslava Mansfelda nachází ve stadiu příprav k odjezdu do Velké Británie k přeškolení na letoun De Havilland Mosquito FB Mk.VI.
Z Olomouce přišlo 12 pilotů do Kursu pro piloty dvoumotorových letadel.
V roce 1946 plachtaři z Plachtařského odboru ČNA odbočka Plzeň létali také na letišti u Koterova a u Třebouně (okres Karlovy Vary).
Velitelství LP 24 bylo zřízeno až k 1.5.1946.
Od 10.5. do 12.6.1946 se 74 příslušníků pluku přesunulo po skupinách do V. Británie.
15.5.1946 se prozatímním velitelem LP 24 stal pplk. letectva Vlastimil Veselý.
25.5.1946 přilétl z Prahy pan Josef Rais s prvním letadlem typu Gotha Go 145 A OK-VHZ pro Motorový odbor ČNA odbočka Plzeň, která tak má už odbor motorový, plachtařský a modelářský. V leteckém rejstříku zapsán od 27.5.1946 do 3.11.1948.
Od června 1946 přeškolení příslušníků LP 24 na typ Mosquito ve Velké Británii.
V červnu 1946 přilétl letoun Po-2 Kukuruznik.
Všude se pracovalo s největším vypětím sil a již v létě 1946 se aeroklub odvážil uspořádat první letecký den po válce. Tehdy měl aeroklub již dvě letadla motorová a 9 kluzáků a větroňů.
16.6.1946 letecký den na civilním letišti Plzeň-Bory. První vystoupení patřilo zlínské pilotce Boženě Krajčové, která poté svůj výkon zopakovala na leteckém dni Valašského aeroklubu. Sedmičlenná skupina letounů Spitfire od 2. letecká divize pod vedením plzeňského rodáka škpt. Karla Pošty. Ten předvedl i vrcholnou akrobacii. V závěru vystoupení čtyřčlenná skupina předvedla ukázku hloubkových náletů "kotlařiny".
Na leteckém dnu, nad nímž měla záštitu paní Hana Benešová a při křtu Kukuruznika ji zastupovala paní Kutlvašrová, byl slavnostně položen základní kámen pomníku padlých letců, členů Z.A.K. Na letišti bylo 9 vojenských a 16 civilních letadel a přihlíželo 25 tisíc návštěvníků a udělalo se přes 500 vyhlídkových letů.
Zároveň s výcvikem nových pilotů byli ve spolupráci se školou práce ÚRO zahájeny teoretické kurzy.
Krátce po leteckém dnu si 8 pilotů obnovilo letecké diplomy. Náš letecký park se začal rychle rozrůstat, 25.8.1946 jsme z klubových peněz koupili dva Pipery L-4, dne 5.9.1946 nám byl přidělen další a 20.9.1946 další dva. To již bylo na letišti rušno. Protože vznikl na letišti veliký provoz, vypracovaly se řády, podle nichž se museli všichni řídit. Byl to řád pilotní školy a pilotního výcviku, řád pohybu letadel na letišti a v jeho blízkosti, pro letecké dny mimo naše letiště, pro provádění vyhlídkových letů a letů aerotaxi. Aby se členům lépe pracovalo, byla stanovena odměna za odpracované hodiny bezplatným létáním takto: prvních 100 hodin za 1 hod. práce 1 minuta letu, druhých 100 hodin za 1 hodinu práce 2 minuty letu a za každou další odpracovanou hodinu byla odměna 3 min. letu. Počítalo se to vždy jen v jednom roce.
Oldřich Kolářík v dubnu 1946 nastoupil ve Škodovce a přihlásil se do ČNA odbočka Plzeň. Již v srpnu 1946 začal létat pilotní školu. Učil ho pan Peroutka St. a v prosinci 1946 skládal pilotní zkoušky. Měl nalétáno osm hodin, ale tehdy to na získání diplomu stačilo.
Přílet zakoupených amerických Piperů L-4 do Plzně.
25. až 27.6.1946 přelet z Plzně do
Otrokovic 30 kusů Piper L-4 pro
Oddělení letecké dopravy firmy Baťa. Nedatováno. 
,
,
,
Fw 190 A WNr. 380374 "žlutá 17" 
,
záď kluzáku Gotha 242 - aerodynamický kryt při nakládání se zvedal
nahoru - leží vlevo (vrak přitažen asi z
vejprnických
opraven 
,
,
,
,
,
,
letoun Ekonom OK-8901 
.
26.6.1946 pravděpodobně první skupinu armádních strojů Piper L-4 v počtu šesti kusů přelétli do Prahy-Ruzyně piloti Bayer, Vanto, Čáp, Truhlář, Zouhar a Šťastný.
1.7.1946 ortofotomapa - západní část a východní část.
23.7.1946 přiletěla skupina civilních strojů Piper L-4 v počtu 12 kusů. Americké piloty zpět do Erlangenu odvezl americký armádní C-47.
24.7.1946 přiletěla skupina civilních strojů Piper L-4 v počtu 7 kusů. Americké piloty zpět odvezl americký armádní C-47.
25.7.1946 přiletěla skupina civilních strojů Piper L-4 v počtu 8 kusů. Americké piloty zpět odvezl americký armádní C-47.
27.7.1946 přiletěla skupina civilních strojů Piper L-4 v počtu 15 kusů. Americké piloty zpět odvezl americký armádní C-47.
30.7.1946 přiletěla skupina civilních strojů Piper L-4 v počtu 15 kusů. Americké piloty zpět odvezl americký armádní C-47.
V červenci 1946 se z Velké Británie vrátili příslušníci LP 24 bez letounů.
V srpnu 1946 zformována 2. letka LP 24.
Další přelety už byly realizovány přímo z amerických základen v Německu, a to zejména z letiště Ansbach u Norinberku a některých kusů také z letiště Eschborn u Frankfurtu nad Mohanem.
9.8.1946 přilétly hned dvě skupiny Piperů, první o 22 kusech, druhá s 18 stroji.
15.8.1946 přilétla skupina Piperů o 9 kusech.
17.8.1946 přilétla z Mnichova skupina Piperů o 13 kusech.
20.8.1946 přilétla skupina Piperů o 14 kusech.
22.8.1946 přilétla skupina Piperů o 24 kusech. Nehoda 1 km SV obce Záhoří u Černošína (okres Tachov). William M. Hart na letounu L-4J S/N: 44-80491 zahynul.
23.8.1946 přilétla z Ansbachu skupina Piperů o 7 kusech.
V roce 1946 přelet zakoupených amerických Piperů L-4 přes Plzeň do Otrokovic.
10.9.1946 přilétla z Eschbornu skupina Piperů o 16 kusech.
Z Milovic do Plzně Škodovi závody n. p. přivezli radarový vlak Raubvogel I k zprovoznění. Kdy?
28.9.1946 vyhlídkové lety v Jindřichově Hradci. Při vyhlídkovém letu se stala nehoda, kdy letoun po průletu (zákaz přistání) skončil v koruně dubu naštěstí bez zranění cestujících. Cestujícími byli majitel tiskárny pan Jan Alexander a syn Jindřich.
Od podzimu 1946 LP 24 provozoval letouny C 8 (později K 68) a také letoun Aero C 3A.
V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.
K 20.11.1946 se LP 25 přesunul z Českých Budějovic do Plzně.
19.12.1946 přiletěl do Plzně první stroj Mosquito označovaný v čs. letectvu jako Mo.
Do 12.12.1946 prosince měl Motorový odbor ČNA odbočka Plzeň 20 obnovených a 20 nových pilotů, a provedl 7 leteckých dnů mimo Plzeň. Postavil se hangár, z větší části se upravily budovy, zařídily se kanceláře, šatny, restaurace, dílna s obráběcími stroji, které jsme koupili ze Škodovky jako vyřazené (ohořelé po náletu ), čtyři zaměstnanci si zařídili byt, upravil se modrý sál, ve kterém se pak konaly večírky a zábavy, opatřilo se 7 letadel a nalétalo se prakticky jen za půl roku 4 985 letů s 685 nalétanými hodinami. V tomto roce bylo odpracováno 43 členy celkem 15 410 hodin.
V roce 1947 byl zvolen výbor v následujícím složení: předseda Josef Srb, I. místopředseda pplk V. Veselý, II. místopředseda Josef Meduna, předseda motorového odboru Jaroslav Balík, předseda plachtařského odboru Frantisek Echtner, předseda modelářského odboru Antonín Hodač. Zdroj.
Začátkem roku 1947 měl aeroklub již 9 motorových letadel a 10 větroňů a kluzáků.
K 20.1.1947 bylo u LP 24: pět letounů Mosquito, tři letouny C 3A, čtyři letouny C 8 a jeden letoun Airspeed Oxford Mk. II "PH511".
K 20.1.1947 bylo u LP 25: 24 letounů Pe-2 (z toho 21 kusů v Havlíčkově Brodě), 3 letouny UPe-2, jeden letoun C 8 v Havlíčkově Brodě a 3 letouny C 3A.
8.2.1947 přiletěly další letouny Mosquito.
12.2.1947 přiletěly další letouny Mosquito.
Ve dnech 10. až 15.3.1947 byly odveleny posádky LP 24 (bez techniky) do Malacek za účelem likvidace ledových bariér na Dunaji pod Bratislavou.
K 12.3.1947 bylo u LP 24: pět letounů Mosquito, jeden letoun C 3A, jeden letoun C 8 a jeden letoun Airspeed Oxford Mk. II "PH511"
K 12.3.1947 bylo u LP 25: 29 letounů Pe-2 a UPe-2, jeden letoun C 8 a 7 letounů C 3A.
Nehoda letounu Pe-2 
.
V pozadí kasárna v Zátiší na severní straně letiště Plzeň-Skvrňany. Kdy?
Od 17.3.1947 byl u LP 25 zřízen přípravný kurs pro pozemní personál dvoumotorových letounů C-3.
1.4.1947 byl u LP 25 zřízen Pilotní přeškolovací kurs na letounech C-3. K výcviku byli povoláni piloti od útvarů s přestávkou v létání delší než dva měsíce. Po jeho ukončení byli dnem 30.6.1947 přiděleni k útvarům: LDP Praha, LP 25 Plzeň, LP 41 Milovice, LP 43 Přerov, LP 44 Vajnory, LSU Malacky, LVA Hradec Králové, VLÚ Praha.
V roce 1947 plachtaři z Plachtařského odboru ČNA odbočka Plzeň létali také na letišti u Koterova a u Třebouně (okres Karlovy Vary).
Od května 1947 byl letoun Pe-2FT označen jako B 32 a Mosquito FB Mk. VI jako B 36.
Postavena i 2. letka LP 24.
V roce 1947 jsme pracovali a létali se stejným nadšením. Soustředili jsme se více na to, co nám přinášelo peníze, abychom měli na benzin a jiné potřebné věci. Restauraci jsme pronajali panu Vostradskému, v obráběcí dílně jsme začali vyrábět kompresorky do ledniček pro firmu bratří Čihulů a pro uranové doly různě dlouhé vrtáky apod. Opravovali jsme letadla, motory, auta, dělali vyhlídkové lety, aerotaxi, léčili dětem černý kašel, jak nám poradili naši letci, kteří létali v Anglii. Provádělo se to tak, že se s dítětem muselo vystoupat neméně do 3 000 m a tam s ním létat půl hodiny. Dařilo se nám, měli jsme úspěch. Aby se to všechno stačilo, byl přijat ještě jeden člen do stálého zaměstnání. To již měl ČNA odbočka Plzeň 6 zaměstnanců: sekretářku Evu Šnepovou, šéfpilota Josefa Raise, řidiče Josefa Staňka a 3 mechaniky Viléma Houbu, Josefa Kordu a Oldřicha Kováříka.
Začal se stavět druhý hangár a to tak, že se nejdříve v lese u Vejprnic musel rozebrat bývalý hangár německých opraven, převést na letiště a zde smontovat. Protože chybělo hodně plechů na stěny i na střechu, dělali jsme stěny z porobetonu tak, že jsme jím vyplnili železnou konstrukci hangáru.
Další velká akce byly dvě velké
benzinové nádrže, každá o obsahu 50 tisíc litrů, které na západní
straně letiště zbyly po Němcích. Protože byly na povrchu letiště a překážely
provozu, musely se odstranit. Tak jsme si půjčili bagr za Škodovky, který nám
je pomohl převézt vedle hangáru, vyhloubil pro ně díry, usadil je tam a
zasypal 
. Čerpací
trubky, motorová čerpadla a elektrickou instalaci nám k nádržím provedla
Benzina na své náklady.
Bagr jsme také použili ke zvednutí a usazení nejtěžšího dílu střešní konstrukce hangáru.
Sedm pilotů si z malých, dosud nevyužitých místností udělalo „svobodárny“, ve kterých přenocovali ze soboty na neděli, aby nemuseli ráno tak brzy vstávat a pospíchat na letiště.
Plachtařský odbor ČNA odbočka Plzeň si postavil svůj první dřevěný hangár s garáží na vozidla Ford 4, Glöckner, Peugeot 402 a bojový KDF. O tuto techniku se starala skupina členů od černého řemesla v dílně pod vedením pana Sobotníka. Zdroj.
Plachtařský odbor měl 4 kluzáky ŠK 38 (Schulgleiter SG 38) (OK-5426, OK-5427, OK-5483 a OK-5484), 4 školní větroně VT 1 (Grunau Baby IIb) (OK-8439, OK-8493, OK-8614 a OK-8616), 2 VT 52 Jeřáb (DFS Kranich II) (OK-9003, OK-9239), 1 VT 4 Olympii (OK-8425) a 1 VT 3 Vážku (OK-8424).
O finanční záležitosti odboru se staral pan Kožíšek, který na svém motokole Sachs dovedl dostihnout i nejzapomnětlivějšího, který „opomněl“ své dlužné záležitosti bezprostředně vyrovnat. Že jsme létali pouze za vlastní peníze, bylo samozřejmostí. Evidenci pracovní aktivity členů nekompromisně sledoval „polír“ Kříž, který uznal pouze skutečně a dobře odvedenou práci. Jeho obligátní hodnocení práce bylo: „U práce jsi byl pět hodin, svačil jsi, odskočil sis, takže do tvé pracovní evidence připisuji tři hodiny“. Hodnocení a evidenci sportovních výkonů prováděl Ing. Kaláb, který vypracoval systém sledování výskytu vhodných podmínek pro plachění za různých meteosituací. K tomuto účelu vyplňoval pilot po každém delším letu zprávu. Tyto údaje pak Ing. Kaláb sumarizoval.
Po rekonstrukci dvou získaných navijáků Ford 8 pak část výcviku probíhala na letišti navijákovými starty. Od kdy? Nehoda.
Na stanovišti Sulkov provedeny zkoušky radarového vlaku s letouny. Kdy? Malý letoun byl sledován pomocí RZ III na vzdálenost 23 km ve výšce 1 000 a 2 000 m, dvojice Pe-2 byla sledována do vzdálenosti 50 km ve výšce 2 000 až 3 700 m. Komise navrhuje vlak převzít s tím, že odesláním vlaku budou dokončeny dohodnuté úpravy vozů RZ III a RZ IV, vyhodnocovací vůz bude převzat až po ukončení praktických zkoušek. Vlak bude odeslán do 18.5.1948.
20.5.1947 dosáhla 1. letka LP 24 bojové pohotovosti.
21.5.1947 přiletěly další letouny B 36.
7.6.1947 přiletěly další letouny B 36. Celkem bylo do června 1947 z Velké Británie dovezeno 24 bojových Mosquito FB Mk. VI.
8.6.1947 aeroklub uspořádal letecký den na svém letišti Plzeň-Bory. Dopoledne byl odhalen pomník všem dosud padlým členům Z.A.K. kterých je s osmnácti padlými ve válce celkem 44. Z toho je však pouze 5 letců za celých 30 let, kteří zahynuli na plzeňském letišti v troskách klubových letadel. Pietní slavnost zahájil ji Jan Štork, další proslovy pronesli předseda ČNA odbočka Plzeň Josef Srb, plk. Alexander Hess, pplk. Veselý a britský velvyslanec sir Philip. Dále se akce zúčastnili britský, francouzský a belgický letecký atašé, ředitel švédské letecké společnosti ABA a zástupci amerického letectva. Předvedení amerických letounů B-17 a C-47. Účast 34 letadel civilních i vojenských.
Vystoupení letců ČNA odbočka Plzeň, ukázka sedmičlenné skupiny letounů Spitfire od 2. letecké divize pod vedením plzeňského rodáka škpt. Karla Pošty, vystoupení trojice letounů Mosquito Leteckého pluku 24 s letci pplk. Veselým, škpt. Kučerou a škpt. Mansfeldem, ukázka akrobacie na letounu C-4 v podání škpt. Karla Pošty - odchovance Z.A.K.. V nízkém průletu byl předveden bombardér B-17 a C-47.
,
,
,
a letoun "SL633"
"JT-10" ex "DU-K" Karla Pošty 
, 
.
Josef
Prokopec v kabině Spitfiru L.F. Mk. IXE "TE522" "JT-2" 
.
22.6.1947 předvedení letounů B-36 na leteckém dni v Českých Budějovicích.
----------
Nedatováno.
Plachtařský odbor ČNA odbočka Plzeň
Plachtařský odbor měl 4 kluzáky ŠK 38 (Schulgleiter SG 38) (OK-5426, OK-5427, OK-5483 a OK-5484), 4 školní větroně VT 1 (Grunau Baby IIb) (OK-8439, OK-8493, OK-8614 a OK-8616), 2 VT 52 Jeřáb (DFS Kranich II) (OK-9003, OK-9239), 1 VT 4 Olympii (OK-8425) a 1 VT 3 Vážku (OK-8424).
Větroň Grunau Baby IIb
OK-8??5 
,
na směrovce nápis ČNA Plzeň 
, příprava
ke vzletu směrem na západ 
,
,
,
naviják 
,
lano od navijáku 
,
Grunau Baby IIb OK-8493 
,
vzlet pomocí navijáku 
,
,
přistání 
.
Kluzák Schulgleiter SG
38 
,
kluzák Schulgleiter SG 38 s gondolou 
,
vzlet pomocí navijáku 
,
Schulgleiter SG 38 a dvoumístný větroň DFS Kranich II OK-9239 
,
,
DFS Kranich II ještě s německým označením "LA+FS" (?) 
,
.
----------
31.8.1947 letecký den na letišti Staňkov. Odletěly tam dva letouny Piper L-4. Předvedení letounů B 36.
Od 1.9.1947 do 15.3.1948 u LP 25 probíhal výcvik absolventů LU - přeškolovací a zdokonalovací kurs pro mechaniky, povolané od útvarů.
Od 1.9.1947 do 15.9.1947 u LP 25 probíhal zkrácený kurs pro učitele létání, určené pro vlastní Pilotní přeškolovací kurs.
Pro vleky větroňů byl využíván Po-2 Kukuruznik OK-XEI. V leteckém rejstříku zapsán od 3.9.1947.
7.9.1947 předvedení letounů B 36 na leteckém dni v Ruzyni.
16.9.1947 byl zahájen Pilotní přeškolovací kurs. Téhož dne složili závěrečné zkoušky učitelé létání. Do kurzu byli povoláni absolventi Pilotní školy pokračovací dvoumotorové I.b k teoretické části kursu.
1.10.1947 bylo zahájeno praktické létání v Plzni a také v Klatovech na 20 letounech C 3. Výcvik trval asi až do dubna 1948. Působení kursu v Plzni skončilo odchodem LP 25 do Trenčína v červnu - červenci 1948.
K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.
8.11.1947 se konala schůze starých členů a příznivců ČNA odbočka Plzeň. Zúčastnili se jí šéf min. dopravy ing. Bervid, představitel civ. letectví, ze staré hangárenské gardy přijeli ředitel ing. Cajthaml, ing. Haller, ing. Pokorný, Jimy Žďárský, p. Fousek, paní Anežka Šedivcová-Formánková, první československá pilotka, praporčík Janhuba, šéfpilot Kraus, pilot Kesler, škpt. Pošta, škpt. Peroutka, ing. Kordule, ing. Schovánek, ing. Štroner, J. Walter, por. Štork a řada jiných. Vzpomínalo se na dobu před dvaceti lety a byla podávána tradiční večeře: dva buřty s cibulí.
V roce 1947 jsme vyřadili Gothu Go 145 a Po-2 Kukuruznika, kteří měly odlétáno, a dva Pipery L-4 po havárii. Získali jsme 8 nových: 2 Zlíny Z 281, Pipera L-4, Po-2 Kukuruzníka OK-XEI, Sokola M 1, Sokola M 2, vlečnou C 104. Vyškolilo se z jara 20 a na podzim také 20 nových pilotů.
56 lidí členů odpracovalo 11 732 hodin. Odlétalo se 8 111 letů s l 385 letovými hodinami. Spotřebovalo se 30 113 l benzinu. Během roku jsme provedli s velkým úspěchem 16 leteckých dnů.
Výcvik pilotů pokračuje tak, že v roce 1948 má aeroklub v řadách svého členstva již 80 činných motorových pilotů. Plachtařský odbor zřizuje Státní plachtařské středisko.
Pro vleky byl využíván K 65A Čáp (Fi 156 Storch) OK-AGO. V leteckém rejstříku zapsán od 17.1.1948 do 15.7.1956.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Pracovalo se, létalo se a získávaly se peníze až do chvíle, kdy se do ČNA odbočky Plzeň dostala politika. Přišel zákaz létání. Z letadel se musel vypustit benzin, sundat vrtule a zamknout hangáry. Na letiště byl přidělen oddíl policistů a ve dne i v noci jeden hlídal, do hangáru se smělo jen za jeho doprovodu. A čekali jsme. Povolení pro nás stále nepřicházelo. Na plachtaře to ale neplatilo. Ti mohli létat – tak létali.
Ve Věznici Plzeň byli vězněni: vojín Karel Janoušek, ....
3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl LP 24 udělen čestný název Biskajský.
3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl LP 25 udělen čestný název Atlantický.
K 17.4.1948 po rámcování 6. ld a LP 24 byly obě letky LP 24 včleněny do LP 25. LP 25 podléhal velitelství II. LS v Českých Budějovicích.
V roce 1948 plachtaři z Plachtařského odboru ČNA odbočka Plzeň létali také na letišti u Koterova.
Zpráva z
22.5.1948 
.
13.5.1948 Škodovi závody n. p. První komisionelní přejímka radarového vlaku asi s 10 vagóny.
Až 19.5.1948 byl radarový vlak odeslán na vlečku cukrovaru ve Slatinanech (okres Chrudim).
K 1.7.1948 následovalo úplné rámcování velitelství II. LS, jehož kompetence převzalo velitelství 2. ld.
Ve dnech 15.-20.7.1948 se část LP 25 přesunula do Trenčína na tříměsíční cvičení. Zabránění úletům.
K 22.7.1948 už se LP 25 dostal do přímé podřízenosti VL.
V červenci 1948 se LP 4 "Letce Aloise Vašátka" přesunul z Českých Budějovic do Plzně bez letounů.
LP 4 "Letce Aloise Vašátka" dostal nové letouny S-199.
Když zákaz létání již trvalo dlouho, to se blížil srpen 1948 a plachtaři viděli naše smutné pohledy, tak se nad námi smilovali a vyzvali nás, abychom si šli s nimi zalétat pomocí navijáku. Tak nás jejich přátelskou nabídku několik využilo. Jednou při našem létání na větroních se nechal pan Dupal vytáhnout na kluzáku (bidle) a vzal si s sebou housle, na které při prolétnutí kolem nás hrál. Sklidil velké ovace. I přesto, že se nesmělo motorově létat, jsme se stále scházeli, a když nebylo co dělat, hrál se stolní tenis nebo žolíky, někdy vzal Pepa Slíva svojí mandolínu a zpívalo se. Mívali jsme, a to i v době kdy se smělo létat, takové schůzky, při kterých nám starší piloti, nebo ti co létali za války vyprávěli své zážitky nebo se promítaly filmy. Byl ustaven akční výbor, který měl o všem rozhodovat, ale nebylo o čem.
Nehoda dvousedadlového větroně na borském letišti, při které zahynul 16-tiletý chlapec. Kdy? Zdroj.
Plachtařka po vzletu z letiště Plzeň-Bory přistála na letišti Plzeň-Skvrňany. Kdy? Zdroj.
K 1.9.1948 LP 4 "Letce Aloise Vašátka" zahájil činnost.
20.9.1948 se měly letouny B 36 přesunout z Plzně do Havlíčkova Brodu. Jedna letka byla v Havlíčkově Brodě, později také přesun do Kbel. Něco šlo do Brna a poté i do Hradčan. Letouny B 36 pouze do Kbel.
8.10.1948 se zabili rt. Jiří Keřtof a rt. Alois Pilař od LP 4 "Letce Aloise Vašátka".
Od 8.11.1948 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 10 stíhaček a až šest kurýrních letounů.
Koncem roku 1948 se zakládá Závodní skupina aeroklubu Škodovy závody v Plzni.
K 15.2.1949 se LP 4 "Letce Aloise Vašátka" přesunul do podřízenosti V III. LS v Brně.
28.2.1949 byla od LP 41 na letišti Boží Dar uvolněna Dělostřelecká letka, která se přemístila do Plzně-Skvrňan a stala se samostatným útvarem Dělostřelecká letka 1.
K 25.4.1949 měl LP 4 "Letce Aloise Vašátka" ve stavu 34 letounů S 199, jeden letoun K 65, čtyři letouny C 2, pět letounů C 4/C 104 a jeden letoun CS 99.
Koncem dubna 1949, když přišel z Prahy po několika urgencích přípis, že dokud nebudou v aeroklubech provedeny akčním výborem řádné prověrky, tak nebude povoleno létání. Tak akční výbor vyloučil asi šedesát našich členů, pak jsme mohli létat. Mezi vyloučenými byli pan Jaroslav Balík (zakladatel Z.A.K.), naši zahraniční letci Vlastimil Veselý, Miroslav Mansfeld, Karel Pošta, Stanislav Peroutka, Václav Šlouf a dále Antonín Dupal, Josef Rais, Hynek Jarošík, Josef Korda, Josef Arbes, Jan Sigmund, Ant. Klouček, Old. Kovářík, Zdeněk Janda, Hubert Hübner, Josef Slíva, Jan Asník, Karel Malecký, Helena Sýkorová, Dr. Krahulík, Kratner a další aktivní členové. My čtyři, co jsme tam byli zaměstnáni a byli jsme také vyloučeni, jsme si museli hledat nové zaměstnání. To jsme našli u Stavebních závodů, které se právě tvořily (poslední název Stavební stroje).
V roce 1949 plachtaři létali také na letišti u Koterova.
V červnu 1949 se LP 5 přesunul z Českých Budějovic do Plzně.
11.6.1949 se při vzletu z přistávací plochy Jordán v Brdech zřítil letoun K 65C Čáp ev. č. 719 od DL 1. Letecká badatelna.
21.6.1949 LP 5 zahájil provoz v Plzni.
Pro Škodováky se pořádají celé stovky vyhlídkových letů, plachtařské kurzy a teoretický kurz. Dále je založena Závodní skupina dopravních podniků Plzně a připravují se Závodní skupiny ČSD a ostatních plzeňských závodů.
14.7.1949 nehoda letounu B 36 "MM431" "JX-8" od LP 25.
Pilot rt. František David nezvládl vzlet. Letecká
badatelna. 
4.-12.8.1949 cvičení LP 4 "Letce Aloise Vašátka" a LP 5 v Chebu.
Nácvik tří devítičlenných skupin S 199 na první oslavy Dne letectva 4.9.1949 v Ruzyni.
6.9.1949 zahynul por. děl. Karel Sambota od DL 1.
Od 1.10.1949 dostala LZ 6 nové krycí číslo VÚ 6991. Její letouny byly označovány písmenem K.
Během nácviku a při návratu z přehlídky k 28.10.1949, která se konala 29.10.1949 došlo ke třem nehodám letounům od LP 4 "Letce Aloise Vašátka". Nácvik se konal od poloviny října v Plzni, od 22.10.1949 v Pardubicích
Koncem roku má LP 4 "Letce Aloise Vašátka" 3 neúplné letky.
K 5.12.1949 měl LP 4 "Letce Aloise Vašátka" ve stavu 38 letounů S 199. Většina z nich není přidělena pilotům, kterých je k danému datu pouze 16.
K 5.12.1949 měl LP 5 ve stavu 40 letounů S 199, z nichž jen 16 je přiděleno pilotům.
15.2.1950 byla 2. ld zrušena.
15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1). V podřízenosti Radiolokační ústřednu I. řádu Praha 863 na Kopci Praha (okres Příbram). Ta měla v podřízenosti Radiolokační ústřednu II. řádu Přílezy u Toužimi (okres Karlovy Vary). Dále byly středisku podřízeny radarové stanice a a 2, zatím neexistující, pravděpodobně pozdější 1. radarová stanice Trpísty (okres Tachov) a 2. radarová stanice Janovice nad Úhlavou (okres Klatovy) a radarový vlak, zatím stále v Plzni. Podřízené Spojovací čety - radio družstva (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Staňkov, Klatovy, Strakonice a České Budějovice).
V Plzni provoz letištního goniometru. Od kdy?
15.3.1950 Škodovi závody Plzeň, n. p. vyslaly na Kopec Praha první pracovní skupinu k uvedení do chodu dvou sloupových radarů RZ III č. LZ 564 a LZ 846. Škodovka dokončovala v té době další RZ III sloupový č. LZ 760, nímž se počítalo pro Kopec Praha.
Koncem března 1950 proveden zácvik obsluhy hlásného vlaku a následně i zkoušky vlaku jako celku v praktické činnosti proti vzdušným cílům, stále ještě v režii Škoda n. p. Plzeň. účastnily se letouny od LP 4 a LP 5 v Plzni.
1.4.1950 byly LP 4 a LP 5 podřízeny přímo VL aby nic nerušilo zkoušky hlásného vlaku.
K 1.4.1950 postavena 2. letka LP 5.
Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.
15.4.1950 byl LP 5 vyjmut z přímé podřízenosti V III. LS a podřízen velitelství letectva. (Nebo 1.4.1950?)
15.4.1950 Škodovi závody Plzeň, n. p. Vojáci převzali hlásný vlak s 9 vagóny.
18.4.1950 se zabil rt. Martin Funka od LP 5.
26.4.1950 se zabil rt. Otto Ryšánek od LP 5.
1.5.1950 v Plzni byl založen LP 45. Z Dělostřelecké letky 2 v Přerově vznikla 2. letka LP 45. Ta v Přerově zůstala do března 1952.
K 1.5.1950 došlo k přečíslování LP 4 "Letce Aloise Vašátka" na LP 6.
17.5.1950 byly radary RZ III na Kopci Praha dohotoveny. S oběma radary byly prováděny zkoušky, ale cíle, letoun C 3 jednotlivě ani devítičlenná skupina ve výšce 3 000 m nebyly zachyceny ani jedním přístrojem.
V roce 1950 plachtaři létali také na letišti u Koterova.
20.6.1950 se zabil rt. Přemysl Güttel od LP 5.
20.6.1950 byl v Toužimi ze Škodovi závody Plzeň, n. p. převzat po opravě radar RZ III.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
26.6.1950 byl v Jičíně ze Škodovi závody Plzeň, n. p. převzat radar RZ III č. 1004, s nímž byly na stanovišti letiště Jičín problémy z důvodu nepříznivých vlivů okolního terénu.
1.7.1950 byl LP 6 zrámcován. Jeho personál a techniku převzal LP 5, který přebírá i vedení jeho rámcové agendy. Pluku to umožnilo postavit 4 letky.
25.7.1950 se zabil por. let. Jozef Kliment od LP 5.
Koncem léta roku 1950 se ve výlohách plzeňských obchodů objevily plakáty a fotografie výsadkářů vyskakujících z letadla s výzvou – staň se i ty sokolským parašutistou. Zdroj. Parašutismus.
13.8.1950 u obce Střítež (okres Pelhřimov) nehoda letounu Fairchild UC-61K c/n: 922, S/N: 43-14958 OK-ZER vlastníka MD, provozovaného Závodní skupinou aeroklubu Škodovy závody v Plzni. Letecká badatelna.
11.9.1950 byly převzaty ze Škodovi závody Plzeň, n. p. RZ III sloupový č. 760 a RZ III lafetový č. 36854, vyzkoušené 30.8.1950 u VÚ 6373. Druhý přístroj prošel doplňkovou funkční přejímkou v Dětenicích (okres Jičín) a 10.10.1950 byl převzat. Na letoun K 65 ve výšce 600 m dosáhl záchytu na vzdálenost 29 km, ve výšce 1 000 m pak 46 km na příletu a 48 km na odletu, což bylo shledáno jako vyhovující.
V říjnu 1950 se LP 5 stává součástí 3. ld ve Kbelích.
K 1.10.1950 zůstala v podřízenosti velitelství letectva existovat pouze velitelství - 3. ld a 4. ld, čtyři bojeschopné stíhací pluky (LP l "Zvolenský", LP 3, LP 5 a LP 8), LP 30 "Ostravský", LP 47, LDP 1 a LP 45.
9.10.1950 Josef Pavlíček z Českých Budějovic letěl s větroněm Zlín Z 125 Šohaj OK-0700 cílový let 115 km do Plzně za 4 hodiny a 9 minut. Spolu s ním letěl s dalším Šohajem Z. Jícha. První přelet z Českých Budějovic západním směrem.
11.11.1950 se zabili rt. Vladislav Krejcar a rt. Karel Tomiška od LP 5.
15.11.1950 byl převzat ze Škodovi závody Plzeň, n. p. RZ III lafetový č. 36802, který v Dětenicíc (okres Jičín) byl zkoušen v porovnání s přístrojem stejného typu v radarovém vlaku. Letoun K 65 na příletu zachytil na 55 km a na odletu do 53 km, zatímco vlakový RZ III dosáhl jen 49 km.
15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S 102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.
Plachtaři působili na borském letišti spolu s motoráři v těsné blízkosti skvrňanského vojenského (západního) letiště. Vojenský provoz se neslučovaly s plachtařským provozem a tak bylo rozhodnuto postavit nové plachtařské letiště na opačné straně Plzně u obce Letkov. Od horní hrany koterovské stráně směrem východním a severovýchodním jsou pole, na kterých bylo po roce 1950 vybudováno nové rovinné letiště, kde bylo možno provádět starty navijákem a aerovlekem. Podrobnosti.
K 1.1.1951 byla Letištní správa Plzeň osamostatněna jako 6. letištní správa Plzeň VÚ 3258.
15.1.1951 byla LZ 6 přejmenována na 6. leteckou základnu (6. LZ).
5.3.1951 radarový kurz v Plzni. "VL obdrželo ze SSSR 1 soupravu radaru SCR-527A pro navádění na VC, výuku bude provádět kpt. sov. let. Beljakov Petr."
K 15.3.1951 byla 6. LZ reorganizována na 6. letištní prapor.
Smrtí
pilota ppor. Jaromíra Žofky skončil nepovolený nácvik vzdušného boje
letounů C 2 ze stavu 51. lp Plzeň. Kdy a kde?
V roce 1951 se 45. letecký pluk (dělostřelecký) přesunul do Klecan.
V roce 1951 plachtaři létali také na letišti u Koterova. Zdroj.
1.6.1951 byla zřízena 22. LD spolu s se 4. lp a 18. lp.
První seskoky z letadla, které jsme viděli ve skutečnosti, byly seskoky našich instruktorů. Ty se uskutečnili 3.6.1951 z výšky pouhých 300 m v Plzni v prostoru za Roudnou z DC-3 Dakoty. K seskokům se startovalo z Prahy. Naše první seskoky byly stále odkládány a nakonec k nim došlo téměř až po roce náročného výcviku. Zdroj. Parašutismus.
Od podzimu 1951 plachtaři létali na novém letišti Plzeň-Letkov. Zdroj.
S 199 "SO-61"
od 3. letky 4. lp či už od 4. lsp. Kdy? Zima 1951-52, či zima
1952-53 či zima 1953-54.
Od října do listopadu 1951 byl LB 79/I "V-29" u 51. lp pro ochranu hranice za ztížených meteorologických podmínek a v noci. Pro množství závad byly často v Kbelích.
V roce 1952 se z Klecan přesunul 45. dělostřelecký letecký pluk. Kdy?
V březnu 1952 se z Přerova přesunula 2. letka LP 45.
Na další seskok jsme si museli počkat až do 6.4.1952. Na borské letiště v Plzni přiletěl Ju 52 OK-BBB. Seskoky se uskutečnily za velmi nepříznivého počasí a silného větru, stále ještě s padáky V-l. Letoun Ju 52 měl kapacitu 10 výsadkářů. Výsadka, do které jsme byl zařazen, měla opět dramatický průběh. Skákalo se opět po dvojicích, z nichž jedna dvojice dopadla na dvůr borské věznice, jeden kolega musel otevírat záložní padák a já s dalším kolegou jsme se chytili na hradbu letiště z ostnatého drátu, takže silný vítr nám padáky rozcupoval na fábory.
23.4. přistál s vysazeným motorem M 211 do terénu letecké střelnice Dobřany por. Ladislav Kadlecovič. Letoun S 199-47 "BS-35" od 18. leteckého stíhacího pluku (pístového) byl v nerovném terénu zničen.
Jen o vlásek unikl smrti uhořením por. Jiří Smažil dne 21.5.1952. Důsledkem
zadření ojnice motoru přerušil vzlet a havaroval. Letoun Avia S 199.494 od od 18. leteckého stíhacího pluku (pístového)
během několika minut dočista
shořel.
Letecká badatelna.
K 1.5.1952 byly zřízena divizní velitelská stanoviště (DVS). Ty měly Radiotechnické stanoviště (RTS). Žatec, Dobřany, Plzeň-Skvrňany, České Budějovice.
Od 1.5.1952 radiolokační stanoviště Radiotechnická stanice Nová Hospoda Plzeň-Skvrňany a též i pro Dobřany.
K 18.8.1952 byl 51. lp přesunut do Mladé.
25.4.1953 z Milovic od 51. lp přiletěla k 45. dlp letka S-199 s třídně málo spolehlivými piloty, kteří proto nešli na přeškolení na MiGy 15. Ta u útvaru vytvořila 3. letku.
---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------
5.6.1953 na letecké střelnici Dlouhá Louka - Čbán zřícení letounu Avia B 33 výrobního čísla 1431 "DD-30" od 45. dlp. Por. Bosý a střelec por. Pejchal zahynuli. Letecká badatelna.
4.8.1953 u Křimice nouzové přistání letounu Avia S 199.285 od 3. letky 45. dlp. Por. Ladislav Kadlecovič bez zranění. Letecká badatelna.
V roce 1953 (?) byl 4. lp redislokován na letiště v Pardubicích.
22.10.1953 byl 18. lp redislokován na letiště v Pardubicích.
23.11.1953 v 11 hod. z Točné uletěl Zdeněk Volf a Jiří Wertheimer s letounem K-68 (Piper L-4) OK-ANE. Let nebyl povolen, v 11.35 hod. byl na letišti Plzeň-Skvrňany uveden do pohotovosti č. 1 letoun S-199 a v 11.51 hod. s ním vzlétl por. Kostelník. Za dohlednost 400-500 m cíl nenalezl. Letoun K-68 doletěl do Bavorska.
B-33 "DD-35" z 2. letky 45. dlp.
V březnu 1955 prý odlet posledních tří S 199 od 4. lp.
V roce 1955 letka S 199 od 3. letky 45. dlp se účastnila natáčení filmu Tanková brigáda. To byl konec provozu S 199. Piloti si vymohli odchod k 5. slp v Dobřanech.
Ortofotomapa z roku 1956. Postavení v ose dráhy: světlomet - letištní goniometr - práh dráhy.
Západně Nové Hospody se nacházelo postavení goniometrického zaměřovače - zelený kruh. Na letišti je hangár Junkers - modrý kruh.
Vpravo na obrázku je borská věznice. Západně věznice jsou vidět dva civilní hangáry i s motorovým letounem, Téčko, kruh. Žlutý kruh je hospoda U darebáka.
Dále na západě až k Nové Hospodě vojenské letiště. A mraky kombajnů Il-10 od 45. dpzlp před hangáry. Červený kruh je vjezd na letiště.
.
V roce 1958 se 45. dpzlp s letouny B 33 přesunul z letiště Plzeň-Skvrňany na letiště s betonovou dráhou Dobřany.
Letiště Plzeň-Bory zrušeno.
Aeroklub se přesunul ze zrušeného borského letiště na skvrňanské letiště.
.
.
.
V roce 1963 z letiště Dobřany přiletěli vojenští vrtulníkáři na jižní stranu původně letiště Plzeň-Skvrňany. Od té doby lze letiště nazývat nové letiště Plzeň-Bory.
1963-64 1. spojlt
1964-74 19. vrlt, 321. vrtulníkový roj, Svazarm
1966-89 v kasárnách na severní straně původně letiště Plzeň-Skvrňany 3. letecký stavební prapor VÚ 5952.
V roce 1974 se Aeroklub přesunul na severní stranu letiště, vedle kasáren v Zátiší.
1975 Odloučená skupina Leteckého oddílu MV. V objektech po Aeroklubu?
1982-83 4. lt 51. vrp
1989-89 11. vrp
1990-91 11. vrp
Foto z roku 1990 na palmový háj. Pohled od západu od Nové Hospody.
V roce 1991 vojenští vrtulníkáři odletěli do Dobřan.
Údržba / Týl na letišti / RTZ na letišti
V roce 1996 motoráři se přesunuli na letiště Letkov.
Provoz do 31.3.1996. Letiště zrušeno.
.