Provoz vrtulníků u policie do převratu.

09.10.2023

Československá letecká policie.

Od 12.12.1947 změna názvu vyhláškou MV č. 4169/1947-Va5 na Bezpečnostní letectvo (BL).

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Předpokládá se, že někdy kolem 10.5.1948 mohlo dojít k předání prvního Fa 223 vojenské správě, která jej následně předala přímému uživateli, BL. V záznamech knihy letů závodu Avia bohužel tento záznam není konkrétně specifikován.

Následovalo další předvádění zástupcům čs. vojenského letectva 8.6. a 10.6.1948 také jugoslávské vojenské delegaci. 

Dnem 17.6.1948 skončily zkoušky v Avii a VLÚ pod označením Fa 223.1 a dále pokračoval zkušební program již pod novým typovým označením VR 3.1, což časově koresponduje s vydáním předpisu Mc-VIII-1, jímž bylo označení VR 3 stanoveno.

Dne 18.6.1948 to byl přelet do VLÚ s osádkou E Janča - por. Josef Němeček.

Deník Obrana lidu ve čtvrtek 24.6.1948 na str. 1 pod titulkem „Víte co je vrtulník?: „Vrtulník „ OK-BZX“ vzbudil v úterý nad Prahou velký rozruch. Nad Můstkem a Karlovým náměstím se vznášela téměř na dosah ruky červenostříbrná helikoptera. Chvilku se zastavila na nebi, potom poskočila vpřed, zase vzad, vznesla se vzhůru a opět klesla na místě dolů. Letci spolu s filmaři zkoušeli jediný (zatím) vrtulník SNB, z něhož budou filmovat události slavných sletových dnů na Strahově. Vrtulník má dvě vodorovné třílisté vrtule a v době sletu bude z něj řízena pražská pouliční doprava.“ 

V podobném tónu informoval časopis Letectví č. 6/1948 z 28.6.1948 na str. 139: „Za letošního všesokolského sletu bude učiněn zajímavý pokus. Ředitelství národní bezpečnosti použije našeho domácího vrtulníku, vyrobeného továrnou Avií k tornu, aby regulovalo dopravu a přístup ke sletišti. Pozorovatel na helikopteře bude radiem hlásit všechny závady v dopravě tak, aby se mohly včas vhodným zákrokem odstraniti.“

, , , , , , , , , .

V čísle č. 12/1948 téhož časopisu z 20.9.1948 v článku „Letci o Xl. všesokolském sletu“ na str. 275 však o tomtéž píše velitel Bezpečnostního letectva pplk. (plk.?) gšt. Albín Hejtmánek zcela jinak: „Bezpečnostní letectvo SNB dostalo za úkol spolupracovat při řízení sletové dopravy. Pro splnění tohoto úkolu zdál se býti nejvhodnější náš nový vrtulník (helikoptera). Zkoušky konané před sletem přinesly zklamání. Nikoli snad proto, že vrtulník svými technickými vlastnostmi, či z jiných důvodů, by se nehodil pro tento úkol. Naopak, při všech zkouškách bylo prokázáno, že vrtulník je tím nejvhodnějším prostředkem pro řízení velkoměstské dopravy. Byla to však novost prostředku, která vyloučila jeho použití. Při předletových zkouškách se totiž ukázalo, že vrtulník na místo toho, aby pomáhal dopravu říditi, dopravu úplně zastavil. Když řidiči aut spatřili na obloze něco, co nemělo křídla, co ve vzduchu stálo, couvalo, pohybovalo se do strany, zastavili svoje vozy a zvědavě přihlíželi nevídané podívané. Nejinak bylo tomu u chodců. Ti pak, kteří pospíchali, šli tak, že pohledem sledovali oblohu a vzájemně do sebe vráželi. Po celou dobu zkoušek, kdy vrtulník hlídkoval nad křižovatkou, byla křižovatka zaplněna chodci a vozidly. Proto bylo použito letadel typu Čápa ta se velmi osvědčila.“ Nevíme zda tato nepříznivá zkušenost byla učiněna právě v úterý 22.6.1948, jak psala Obrana lidu 24.6.1948, ale jí zmíněné využití pro filmaře se ukázalo vhodnějším než řízení dopravy: „Státní film vyjednával před sletem v cizině o zapůjčení helikoptery. Při pořizování sletového barevného filmu neměla být opomenuta žádná technická možnost, která by napomohla vytvořiti z tohoto filmu něco nevídaného. Zapůjčení helikoptery z ciziny bylo vázáno na velmi značné požadavky devisové. Proto vyšlo bezpečnostní letectvo vstříc státnímu filmu a uvolnilo se zapůjčit vrtulník pro natáčení filmu. Tu je nutno si uvědomit, že nebylo zkušeností ani na straně filmařů, ani na straně letců. Vrtulník se ukázal jako velmi způsobilý pro získání zcela jedinečných záběrů. Naproti tomu vrtulník způsobuje značný hluk a v malé výšce víření prachu a písku.“ Hrozil však obdobný problém jako předtím s řidiči a chodci: „Proto bylo jasné, že nebude možno použít vrtulníku při hlavním vystoupení cvičenců, a to proto, že by se zde střetly požadavky náčelnictva s požadavky filmařů. Nedalo by se přece předpokládat, že cvičenci nebo cvičenky věnovali by se s plným soustředěním cvičení, když by jim nad hlavami, v malé výšce, stála helikoptéra, která svým hlukem by přerušovala hudební doprovod.“ Pro dokonalou filmovou dokumentaci sletových vystoupení však bylo nutno překonati tento problém: „Vrtulník přeplaval v malé výši tribuny a zastavil se nad cvičícími. Hluk motoru vydatně rušil hudební doprovod, což přirozeně nemohlo přivésti náčelníka ČOS (Československá obec sokolská) do příjemné nálady. A tak nikoli filmaři (kteří hluk nezpůsobovali), ale na náčelnickém můstku přítomný velitel bezpečnostního letectva dostal svůj díl. Vystoupení vrtulníku omezilo se opravdu pouze na míru nejnutnější, a to bylo několik minut, a tak šálek dobré kávy, kterou společně potom vypil náčelník ČOS s velitelem bezpečnostního letectva, napravil opět to, co hluk vrtulníku natropil, zejména proto, že spokojenost se zvětší v daleko větší míře, až náčelnictvo a miliony diváků v klidu biografů se budou moci opájet barevnou symfonií sletového filmu.“ 

, , , , 

4.7.1948 tři lety s posádkou Janča - Mrkvička, včetně veřejného předvedení s rámci armádního dne Xl. všesokolského sletu na Strahovském stadionu. Posádka předvedla se svým strojem ukázky manévrování a režimu visení, kdy byl z vrtulníku vypuštěn provazový žebřík, po němž sestoupili dva cestující, poté vrtulník přistál a opět vzlétl. V té době to byla v Československu, ale i v celoevropském měřítku zcela unikátní podívaná. Vrtulník během předvádění na Strahově nesl již poznávací značku OK-BZX, která jej spolu s červeně natřenou přídí řadila k Bezpečnostnímu letectvu (BL) a byl tedy již předán Sboru národní bezpečnosti (SNB).

Podle jiného zdroje z vrtulníku po provazovém žebříku slezl palubní technik ve vycházkové uniformě s kyticí v ruce, kterou předal v prezidentské lóži, pak se vrátil a vrtulník odletěl. Za tribunou ale přistál, protože se mu zadřel motor. Druhý den byl motor vyměněn a vrtulník odletěl na Ruzyň.

V tovární letové knize sice do 4.7.1948 žádný záznam o předání SNB nenalezneme, ale vzhledem k množství záznamů o pohybech stroje na továrním letišti pod vedením F. Janči je zřejmé, že VR 3.1. byl v Avii častým hostem i po předání SNB, nejspíš z různých technických příčin.

,

VR 3.1 byl znovu v akci hned po předvedení na Strahově v rámci ukázkového spojovacího cvičení pro hosty bezpečnostních sborů Slovanských národů (jedná se o dobový výraz pro spřátelené lidově - demokratické evropské země) dne 5.7.1948. Cvičení se konalo v prostoru Praha - Pyšely a jeho náplní byla ukázka vzájemného spojení mezi VR 3.1, letounem K 65 a pěti služebními automobily SNB. V rámci cvičení vrtulník provedl ukázkové přistání u Libuše poblíž silnice na Benešov. Pravděpodobně jej při této příležitosti již pilotoval příslušník BL por. let. Josef Němeček, který se v záznamech letové knihy Avie objevuje od 7.7.1948. Vrtulník měl už nalétáno 14.16 hod.

, . , Piloti mjr. let. Flekal a škpt. let. Stanislav Hlučka pilotovali Čápa.

Cvičení na Máchově jezeře. Vrtulník prý měl technické problémy.

Dne 7.7.1948 ve 22 hodin vykonává tovární pilot Janča na VR 3.1 s imatrikulací OK-BZX první noční let na vrtulníku u nás, když jej přelétl z Čakovic do Kbel. Tento let byl zřejmě posledním, kdy za řízením VR-3.1 seděl tovární pilot.

V létě 1948 dr. Drachovská pokusně použila vrtulníku OK-BZX s pilotem kpt. Němečkem. při hubení mšice makové na cukrové řepě - semenačce v okolí Čakovic  Protože nebylo k dispozici vhodné rozprašovací zařízení, byl přípravek vysypáván z vrtulníku druhým členem posádky pomocí gumové hadice, napojené na zásobník. I přes tyto primitivní podmínky dosáhli letci poměrně dobrých výsledků. Údajně byl prováděn chemický zásah také proti mandelince bramborové, tehdy nechvalně známému „americkému brouku“, vděčnému to terči dobové československé oficiální protiimperialistické propagandy. 

Poměrně častý výskyt VR 3.1 na továrním letišti Avie pokračoval i nadále. Během oprav v Avii byly u obou strojů rekonstruovány přední podvozkové nohy, neboť původní konstrukční řešení bylo shledáno vadným a bylo příčinou tří poškození. 

Pro úplnost je třeba dodat, že záznamy z 10., 15. a 20.10.1948 jsou v knize letů Avie zapsány pod označením VR 1 a 23.10.1948 dokonce jako VK l, což dle našeho názoru nikterak nepotvrzuje existenci někdy uváděného oficiálního označení VR 1. Evidentně si zapisovatel zjednodušil práci a místo celého označení zapsal pouze VR a číslo stroje, čemuž nasvědčují další záznamy od 20.11.1948, kde je opět zapsáno správné označení VR 3.1.

Na rok 1949 plánovalo SNB kromě služebních úkolů i využití VR 3.1 k jiným činnostem ve prospěch civilního sektoru, jak informoval časopis Letectví č. 17/1948 z 29.11.1948 na str. 407: „Helikoptera pomůže stavět turistické chaty na Slovensku. Cestovní informační služba sděluje ve svém říjnovém zpravodajství: minist. vnitra oznámilo, že helikoptera, která bude používána při stavbě turistických chat, je ve stadiu zkoušek a dopravování stavebního materiálu její pomocí bude zahájeno již na jaře příštího roku.“

Bohužel dne 18.2.1949 během přeletu z Českých Budějovic do Prahy s posádkou kpt. let. Josef Němeček, por. let. Zdeněk Wágner a cestujícím gen. Lomským VR 3.1 havaroval poblíž obce Hosty u Týna nad Vltavou kvůli utržení ojnice motoru. 

Výnos VL čj. 11.756 Dův. Let.49 z 12.3.1949 určený pro LVÚ a BL jímž se nařizuje: dnem 1.7.1949 musí být helikoptéra se dvěma posádkami připravena na závěrečné cvičení, VL tedy muselo vědět, že bude VR 3.1 opraven. Podle nařízení VL k oslavám Dne čs. letectva 4.9.1949 čj. 14.966/dův.let.1949 z 25.8.1949 měl být VR 3.1. k dispozici pro velitelství III. leteckého sboru pro ukázky startu a přistání na letištích Brno, Gottwaldov a Hrabůvka, bohužel nemáme žádný doklad, zda se tak skutečně stalo, ale pokud ještě 15.8.1949 letěl, pak je to velmi pravděpodobné. Jestli byl během roku 1949 nasazen k přepravě materiálu pro stavbu chat na Slovensku, není známo, Letectví v ročníku 1949 žádnou takovou informaci již nepřineslo a není známa ani z žádného jiného zdroje.

 Do 28.4.1949 byl v Avii opraven. Po předání Bezpečnostnímu letectvu 28.7.1949 byl VR 3.1 dále provozován.

Dne 22.1.1950 byl v Avii převzat VR 3.1 do revize po havárii, bohužel informace o ní zatím nejsou známy.

Změny v organizaci MV prováděné v průběhu roku 1949 se dotkly i BL. Nově vzniklé Velitelství bezpečnostního letectva při MV přešlo do přímé podřízenosti náměstka MV pro bezpečnost.

27.3.1950 MV ČSR vydalo výnos o změně tvaru značky státní příslušnosti na nové "B" a pomlčka a čtyři cifry.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V srpnu 1950 do funkce velitele BL nastoupil vrchní strážmistr Eduard Spousta. V prosinci ale zahynul při nehodě K 65A B-0153.

K 1.9.1950 mělo BL 120 stíhacích, dopravních, kurýrních a cvičných letounů. Celkem 21 kusů S 199, 13 kusů S 99, 12 kusů S 97, 7 kusů C 2B, 28 kusů K 65A, 9 kusů K 65C, jeden D 52, dva kusy D 44, tři kusy K 74, dva kusy K 63, pět kusů UC-61K, 12 kusů C 104, jeden K 68, jeden C 106, jeden CS 199 a jeden CS 95. Z toho 22 letounů se nacházelo v opravě, včetně VR 3.1.

Předsednictvo vlády ČSR rozhodlo 3.11.1950 přenést ostrahu hranic z kompetence Ministerstva národní bezpečnosti (MNB) (od 23.5.1950) na MNO.Vznikem Hlavní správy civilního letectví MD (pozdější Státní letecké inspekce) přišlo BL o práci.

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Škvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově. MAPA.

23.12.1950 bylo BL zrušeno. Ze 120 letounů převzalo 103 stroje vojenské letectvo a rovněž převážná část ze 303 členů létajícího personálu přešla k armádě.

Od roku 1961 se používal vrtulník Mi-1 OK-BYK. Vrtulník vybavený Geiger-Mulleroým počítačem sloužil i k radiačnímu průzkumu země.

, , KV 10/61 , , .

Dále v roce 1961 přišla Mi-4OK-BYL (oficiálně od 4.9.1961 do 29.4.1965).

Vznik Odloučené skupiny (OS) na letiště Bratislava-Ivánka k 17.11.1961.

V roce 1962 přišel salon Mi-4P OK-BYM (13.6.1962-31.5.1973) , , , s novým nátěrem , , a Mi-4 OK-BYN (5.11.1962-21.5.1973) . Poprvé se cvičilo slaňování z vrtulníku. Spolupráce s Civilní obranou - nácvik měření radiace.

Na podzim 1962 se HS TANAPu obrátila se žádostí o pomoc při pátrání na Ministerstvo vnitra, které poskytlo vrtulník Mi-4. Pátrání sice nebylo úspěšné, ale přineslo první zkušenosti s létáním v horských dolinách. Odhalilo omezené možnosti vrtulníku Mi-4. V následujícím období vrtulník vypomáhal při mimořádných pracích i v jiných horách na Slovensku.

U výrobce v Polsku v prosinci 1962 byl na vrtulník SM-2 přeškolen pilot vrtulníku Mi-1 František Červíček. Nebyl k dispozici vrtulník s dvojím řízením a tak přeškolení pilota proběhlo tak, že instruktor žákovi, který seděl vedle instruktora, půjčil řízení aby se ten pokusil odhadnou odlišnosti od vrtulníku Mi-1. Přezkoušení proběhlo 14.12.1962 a pak následoval nepříznivým počasím ovlivněný přelet do Prahy. L+K 9/08

Od 14.1.1963 Letecký oddíl Ministerstva vnitra používal jeden kus vrtulníku SM-2 v.č. 203009 OK-BYK. Vrtulník létali piloti František Červíček, Ladislav Bušek a Vladimír Bačák. Technikem byl Josef Šíma.

, , KV 10/63, , , , , .

Statut LO MV z roku 1958 platil do roku 1963, kdy byl nahrazen novým, který leteckou činnost rozděloval do tří oblastí - přepravní lety, činnost operativně pátrací charakteru (i radiační průzkum země) a výcvik.

V roce 1963 došlo k vyřazení Mi-1 OK-BYK.

V září 1965 vrtulník Mi-4 opět pátral po nezvěstných v různých částech Vysokých Tater. Pátrání nepřineslo úspěch, ale poskytlo posádce v složení mjr. František Červíček a kpt. Emil Flégl dostatek zkušeností a umožnilo jim poznat místní podmínky natolik, že 23.9.1965 mohli uskutečnit vrtulníkem Mi-4 OK-BYN první záchrannou akci - přepravili z Ledového plesa v dolině Zlomísk ve výšce 1850 m do Popradu jugoslávskou horolezkyni. L+K 23/75

V roce 1965 byla vyřazena Mi-4 OK-BYL.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

První let po okupaci provedl František Červíček s vrtulníkem SM-2 dne 13.9.1968 do Kbel. Sovětští vojáci mířili zbraněmi na vrtulník.

Koncem roku 1969 odešel z funkce velitele LO MV plk. Eliáš (osobní pilot prezidenta Novotného) a velitelem útvaru byl jmenován jeho dosavadní zástupce plk. Miroslav Nedvěd.

Statut LO MV z roku 1963 platil do roku 1970, kdy byl značně rozšířen. Nové státoprávní uspořádání se odrazilo i ve statutu LO MV. Odloučená část v Bratislavě byla posílena.

Přeškolení na Mi-8 v Košicích a ve dnech 6.-11.2.1970 výcvik u Odloučené části 1. dopravně-výsadkového leteckého pluku VÚ 2073/A v Prostějově. Piloti Bačák, Červíček, Flégr a technici Ernst, Beneš a Roubík. Další výcvik s pplk. Nuslem.

Vrtulník SM-2 byl od LO MV vyřazen k 8.4.1970. Vrtulník zakoupil Slov-air.

V prosinci 1970 přišla první Mi-8P OK-BYL později B-8022) L+K 9/71, 22/03, 11/07

, .

V lednu 1971 poprvé vezla cestující na trati Praha - Břeclav - Tábor - Praha. Přiletěla další Mi-8PS OK-BYK později B-8021.

Od roku 1970 vrtulníky dostaly poznávací značku tvořenou písmenem B a čtyřmi číslicemi.

Od 17.2.1971 pravidelná linková přeprava státních funkcionářů vrtulníky Mi-8 na trati Praha - Brno - Ostrava - Bratislava a někdy i Košice a to až do roku 1978.

Přišla další Mi-8P B-8223.

Oblíbení tahouni Mi-2 přišly ve značném počtu 32 kusů ( hodně jich bylo předáno později jiným provozovatelům - 6 kusů armádě) v roce 1972. Praktické přeškolení proběhlo ve Swidniku od 1.9.1972 s nalétáním 11 hodin. První let v policejních službách 6.9.1972. Mi-2 nalétaly přes 37 000 hod a k vyřazení poslední došlo 27.5.1996. Podrobnosti. L+K 13/76

L+K 11/73, , , L+K 12/73

V roce 1973 byly vyřazena Mi-4 OK-BYN a salon Mi-4P OK-BYM.

Od roku 1973 začala spolupráce s Dopravním inspektorátem Městské správy VB v Praze při kontrole a řízení dopravy v Praze.

V roce 1973 přichází pilot Tibor Nosian do Bratislavy. 

V roce 1974 přišly k LO MV další Mi-8 B-8426, B-8427 a B-8428.

3.6.1974 díky nepřesné činnosti hotovostní směny 1 stíhacího leteckého pluku byl donucen k přistání na letišti v Českých Budějovicích vlastní vrtulník Mi-2 od LO MV, který prováděl oblet státní hranice se samotným velitelem Pohraniční stráže gen. Šádkem na palubě. Kronika VS pluku tuto událost zaznamenala jako "nezapomenutelné datum".

19.12.1974 na Barrandově proběhla projekce ukázek z filmu Major Zeman a pak byli herci dopraveni dvěma vrtulníky do zámečku ve Starém Hrozňatově u Chebu. Stoly se prohýbaly pod nadívanými pstruhy, dančími kýtami na víně a špikovanými bažanty. Víno, koňak, vodka, ale i pivo a šampaňské tekly proudem! K tanci vyhrávala kapela Pytláků. Druhý den po snídani zase všichni odletěli zpět do Prahy. Podrobnosti.

V květnu 1975 byl do funkce náčelníka LO MV ustaven plk. František Horák. Vedoucí vrtulníků byl Vladimír Bačák.

Milan Fabík s Mi-2 B-2402 ve Vysokých Tatrách jenom za srpen 1975 provedl 12 záchranných letů.Podrobnosti.

Odloučená skupina (OS) s dvěma Mi-2 vznikla v Plzni. Po půl roce byla zrušena.

Odloučená skupina (OS) vznikla na letišti v Popradě v roce 1976 nejdříve s vrtulníky Mi-2 a později Mi-8. Měla za úkol spolupracovat s Horskou službou ve Vysokých Tatrách.L+K 3,17/87

Mi-8 B-8021 v červnu 1976 na Ruzyni

Ako lieta Mi-2 , . L+K 13/76

V březnu 1977 rušila hlukem Mi-2 během pohřbu profesora Patočky - signatáře Charty 77, když visela vedle břevnovského hřbitova.

, , , , .

Velitel letky v Bratislavě pplk. Samuel Ďurč.

V roce 1977 začalo Federální ministerstvo vnitra FMV ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ústavem národního zdraví shromažďovat informace o činnosti Letecké záchranné služby v evropských státech.

K oddílu přišel pilot Jiří Kiliánek a vrtulník Mi-8 B-8829.

Na počátku roku 1978 byl do funkce náčelníka tehdejší VIII. správy MV - Leteckého oddílu - jmenován plk. Gustav Hartman.

Výcvik ve Vysokých Tatrách v roce 1978 s Mi-8 B-8021.

, , , , , ,

Vrtulník Mi-8 B-8022 přepravil poštu z Prahy do Tábora k zajištění přepravy balónové pošty soutěže O pohár Praga 78.

K dalšímu přejmenování došlo v roce 1979 na Leteckou správu Federálního ministerstva vnitra (LS FMV). Velitelem zůstal plk. Gustav Hartman.

Vedoucí vrtulníků byl Jan Hlavinka. Odloučená skupina (OS) na letišti v Popradě po katastrofě už spolupracovala s HS pouze příležitostně až do roku 1988. L+K 3,17/87

V roce 1979 byly dodány (ale nepoužívány) a k 1.1.1980 vyřazeny a Slov-airu předány vrtulníky Mi-2: B-2912 OK-JIX a (B-2913) OK-JIY.

Rozvíjela se spolupráce s URNA.

Použití vrtulníku Mi-2 ve filmu Smrt stopařek, 1979.

Použití vrtulníku Mi-2 B-2541 s pilotem Červíčkem ve filmu Za trnkovým keřem, 1980. Filmaři přestříkali vrtulník do podoby civilního vrtulníku OK-LYR. (L+K 2/09)

V roce 1980 vrtulník Mi-2 operativně přepravil do nemocnice v Praze malého chlapce převáženého sanitkou, která však pro poruchu nemohla pokračovat v jízdě. Vrtulník měl monitorovat dopravní situaci.

V roce 1981 se uskutečnilo přeškolení vojenských pilotů instruktorů z Piešťan na vrtulníky Mi-2 u LS FMV.

K 11.3.1981 byly vyřazeny a armádě předány vrtulníky Mi-2: B-2525 jako 4525, B-2541 jako 4541. K 3.11.1981 byly vyřazeny a armádě předány: B-2208 jako 2508, B-2209 jako 2509.

V roce 1981 bylo zachráněno 5 dětí a 2 dospělí při povodních na Dobříšsku a na Vltavě. Filmování páteční Prahy z vrtulníku Mi-8 pro komediální film Zelená vlna.

V roce 1981 přišel vrtulník Mi-8 B-8130.

Vrtulníky Mi-2FM a Mi-8 se zúčastnily i geofyzikálního průzkumu. Šlo o dálkový průzkum země, realizovaný z letadlového nosiče na speciálním zařízení ke zpracování obrazových dat pro Český geodetický a kartografický úřad.

Jedním z prostředků sběru dat dálkového průzkumu Země je termovize. Termovizní aparaturou lze registrovat elektromagnetické záření v pásmu tepelných infračervených vln. Termovizní experiment se uskutečnil v roce 1981 ve spolupráci s odborníky z PLR a byl konán aparaturou AGA, kterou dodala polská strana. Čidlo aparatury bylo chlazeno kapalným dusíkem a umožňovalo záznam emitovaného záření v rozsahu vlnových délek od 2,0 do 5,6 mikrometru. Nosičem aparatury byl vrtulník Mi-8. L+K 20/88

V roce 1982 přišel vrtulník Mi-8 B-8231.

Rozhovor s náčelníkem letecké správy federálního ministerstva vnitra, plk. GUSTAVEM HARTMANEM.

V roce 1984 provedlo FMV první pokusné lety s lékařem na palubě. Koncepci budoucí LZS vytvořili ing. Karel Kakos a ing. Jiří Šubrt, CSc.

V roce 1985 přišel vrtulník Mi-8 B-8532.

K 1.9.1985 byly vyřazeny a armádě předány vrtulníky Mi-2: B-2523 jako 4523, B-2526 jako 4526.

Mi-8 B-8022 po generální opravě byla v roce 1985 předána Slov-airu jako OK-ZXP.

K 21.4.1986 byly vyřazeny a armádě předány vrtulníky Mi-2: B-2301 jako 3301, B-2302 jako 3302.

XV. ročníku branného a leteckého dne Svazarmu s Květy v Mladé Boleslavi se 14.9.1986 zúčastnil vrtulník Mi-2 B-2401 . Foto Petr Popelář.

Záchranné akce v Tatrách.

První etapa zkušebního provozu LZS v Praze byla plánovaná a realizovaná od 1.4. do 30.5.1987. Umožnily ji dohody mezi FMV, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem dopravy a spojů, které stanovily její právní základ. O zprovoznění prvního stanoviště LZS se nejvíce zasloužily tři subjekty. Pražský Ústav národního zdraví vyčlenil lékařský personál, LS FMV poskytla volné vrtulníky a zajistila jejich přestavbu pro zdravotnické účely a Československá státní pojišťovna se spolupodílela na finančním krytí celého projektu. V tomto období byl provoz zabezpečován vrtulníkem Mi-2 B-2401 Letecké správy FMV. Zdravotnickou úpravu provedl LO 103 v Chrudimi. L+K 5/90

V roce 1987 přišel vrtulník Mi-8 B-8733.

V roce 1988 přejmenování LS FMV na Leteckou správu Sboru národní bezpečnosti (LS SNB). V jejím čele stál plk. JUDr. Jozef Tarčák. Vedoucí vrtulníků byl npor. Jiří Kiliánek.

.

K 1.5.1988 byly vyřazen a armádě předán vrtulníky Mi-2: B-2524 jako 4524.

Mi-8 B-8426 po generální opravě byla v roce 1988 předána Slov-airu jako OK-EXR.

V roce 1989 přišly k LS SNB vrtulníky Mi-8 B-8938 a B-8939.

Mi-8 B-8130 . Foto Petr Popelář.

Mi-8PS-9 B-8829 jako 0829 a Mi-8PS-11 B-8130 jako 0830 byla v roce 1989 předány armádě.

K 1.10.1989 byly vyřazen a Slov-airu předány vrtulníky Mi-2: B-2401 jako OK-EIT a B-2542 jako OK-FIU.

Provoz vrtulníků u Policie po převratu.