1919-27.12.1921.26.12.2023
1919-27.12.1921.
3.10.1919 ve Kbelích vznikla Letecká poštovní setnina. Podřízena Velitelství vojenského vzduchoplavectva.
Od 4.10.1919 disponovala „smíšená“ letecká setnina č. 5 jedním a později dvěma letouny SPAD S.VII C1.
31.10.1919 se přejmenovala na Leteckou setninu 5. Velitel npor. Jan Popelák. Ve výzbroji měla letouny Breguet Bre. XIV A. 2, letouny Phönix C I, letoun Fokker D VII, letouny SPAD S.VII C1 a letouny Hansa-Brandenburg C I.
V prosinci 1919 měla ve výzbroji pět letounů Breguet Bre. XIV A. 2.
Od prosince 1919 velitel Jan Valenta.
7.1.1920 se přesunula do Olomouce. Podléhala Letecké skupině na Moravě.
Velitel kpt. Robert Elner.
Od 1.3.1920 velitel Jiří Hon.
16.4.1920 velitel Leteckých oddílů pro Moravu (?), major Josef Smetana píše 13. oddělení MNO: "U zdejšího velitelství nachází se několik pilotů, kteří v případě války by byli nuceni létati aparáty typu Salmson a Breguet, kteréž však typy dosud neovládají. Ke školení a přezkoušení pilotů nacházejí se zde toliko dva aparáty a sice typu 276 a 26, které však k tomu účelu (pro francouzská létadla) nevyhovují. Tak například 5. letecká setnina má 5 polních pilotů a 3 žáky, z nichž toliko jeden ovládá typ Breguet. 3 . setnina má rovněž 2 žáky, kteří dosud neovládají typ Salmson. Z těchto důvodů prosíme o přidělení dvou aparátů typu ANATRA, které se nejlépe hodí k průpravě pilotů k létání, spojeném s francouzskými létadly. Jeden z nich navrhujeme k předělání na dvojité řízení, což jest dle mínění npor. Žváčka lehce proveditelné ..."
20.8.1920 mechanik vojín Rudolf Peksa při spouštění letounu Salmson SAL. 2 A. 2 N°.4592 od Letecké setniny 3 poškodil letoun Hansa-Brandenburg C.I 27.64 asi od Letecké setniny 5.
Od 6.9.1920 podléhala První skupině leteckého pluku 2.
12.9.1920 leteckého dnu v Brně se zúčastnili: s letounem Breguet Bre. XIV A. 2 polní pilot Kocián a zástupce velitele pluku kpt. František Kabeláč a s letounem Hansa-Brandenburg C.I.
Od září 1920 velitel Karel Filip.
20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 61.
Od března 1921 podléhala Leteckému pluku 2.
15.7.1921 se přejmenovala na Leteckou rotu 3.
27.12.1921-1926.
15.5.1922 zahynuli polní pilot letmistr Antonín Bělohlávek a npor. polní pozorovatel Antonín Špaček v letounu Š 1.19 (původně Š-H-1.19). Požár za letu. Letecká badatelna.
Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.
Od 15.3.1923 podléhala Prvnímu praporu leteckého pluku 2.
V květnu 1923 měla ve výzbroji 10 letounů Breguet Bre. XIV A. 2, jeden letoun LETOV Š 1 a čtyři letouny LETOV Š 2.
1.9.1923 v 8.25 hod. u Konice (okres Prostějov) při přeletu velké formace letounů na cvičení z Olomouce do Šebetova (okres Blansko) nehoda letounu LETOV Š 1.11 (původně Š-H-1.11) od Leteckého pluku 2 asi Letecká rota 3). Posádka rtm. pil. let. Josef Slovák a pozorovatel zbrojíř voj. Potůček zahynuli. Letecká badatelna.
Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.
Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 2 
.
V roce 1924 u Majetína (okres Olomouc) nehoda letounu Breguet Bre. XIV A. 2 asi od Letecké roty 3 či Letky 3.
4.5.1924 se přejmenovala na Letku
3. Podléhala Prvnímu
praporu leteckého pluku 2 .
Kdy?
V říjnu 1924 měla ve výzbroji 9 letounů Breguet Bre. XIV A. 2 a tři letouny LETOV Š 2.
Pilot des. Krajča Jaroslav v kabině
, pozorovatel
přebírá fotografický aparát.
1.5.1925 u Hodonína zřícení letounu Breguet XIV výr. č. 9116. Pilot des. Krajča Jaroslav a pozorovatel por. Heran Josef zahynuli. Letecká badatelna.
2.9.1926 u obce Lichnov (okres Bruntál) zahynuli pilot des. Bohuslav Kudela a pozorovatel npor. Štěpán Minarik od Pěšího pluku 13. Letoun Aero A 12.16 ve vývrtce dopadl na zem. Letecká badatelna.
, 
, 
od 12.1926.
1.10.1929 se Letka 3 v Olomouci přejmenovala na Letku 7.
Od října 1929 měl
Letecký pluk 1 barevný plukovní znak 
.
1.10.1929 se Letka 2 v Milovicích přejmenovala na Letku 3 A.
Od dubna 1933 podléhala Druhé
peruti leteckého pluku 1
.
,
v pozadí Š 328 "D40" od
Letky 2 
,
,
,
,
,
,
B-534.186 
,
.
Volný čas 
,
,
další
foto.
14.9.1938 přelet do Velelib. Velitel škpt. let. Václav Potěský.
24.9.1938 byla Letka 3 zařazena do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 603-A-3. Vznikla Letka 3. Krycí název Václav. Velitel škpt. let. Václav Potěský, 12 Š 328. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.
Od 27.9.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva I. armády.
Velitelství I. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál brigádní generál Karel Janoušek.
28.9.1938 přelet do Čáslavi.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
5.10.1938 přelet do Milovic.
22.10.1938 byla Letka 3 demobilizována.
