Avia

01.12.2008

Letiště Čakovice u Prahy bylo založeno v roce 1932.

Znárodnění a reorganizace československého leteckého průmyslu

V počáteční fázi poválečného vývoje Československa, kdy ještě nebylo ustaveno Prozatímní Národní shromáždění, byly veškeré legislativní aktivity prováděny prostřednictvím dekretů prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše. Z nich je pro poválečnou organizaci leteckého průmyslu klíčový dekret prezidenta č. 5/1945 z 19.5.1945 o neplatnosti některých majetkově – právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů a dekret prezidenta č. 100/45 z 24.10.1945 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Dne 27.10.1945 bylo zvoleno v nepřímých volbách delegačním způsobem Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, které schválilo 28.3.1946 ústavní zákon 57/1946 Sb. a podle něj byly prohlášeny za zákon dekrety presidenta republiky.

Podle dekretu prezidenta č. 5/1945 byla v některých leteckých továrnách zavedena národní správa. 

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946.

Rozhodnutím vlády z 16.11.1945 byly zřízeny Československé závody kovodělné a strojírenské, národní podnik (dále ČZKS n.p.), které se staly zastřešujícím orgánem národních podniků průmyslu kovodělného a strojírenského.

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byl začleněn i závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech). Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic.

Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1.10.1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci Leteckých závodů národní podnik (LZ n.p.), resp. soustředit do 30.6.1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1.6.1947 byla lhůta prodloužena do 30.6.1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1.7.1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. 

---------- Komunistický puč 25.2.1948 ----------

K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11.9.1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel). Tím došlo k částečnému oddělení letecké výroby od automobilové výroby, která byla vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2265 z 11.9.1948 sloučena do nově vytvořeného podniku Auto Praga n.p. se sídlem Praha IX Vysočany, ulice Julia Fučíka 616. Od AZ n.p. převzal LET – Letecké závody n.p. závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni. Velký zájem na začlenění závodu Avia Čakovice do nového národního podniku měl ředitel oddělení Letadla ČZKS n.p. ing. Husník a důvody uvedl v dopise řediteli ČZKS n.p. Dr. ing. Fabingerovi z 31.5.1948. Jeho požadavky nebyly vyslyšeny a závod Avia zůstal v rámci AZ n.p. se sídlem v Mladé Boleslavi.

Konstrukční skupiny byly od počátku roku 1948 přemístěny do LZ n.p., výrobna II Vysočany a prozatím si ponechaly původní označení i po ustavení nového národního podniku. Do LET – Letecké závody n.p. byla 10.9.1948 převedena z AZ n.p., závod Avia konstrukční skupina ing. Tomáše a dostala označení LT5. Na základě dohody konstrukčních skupin z října 1948 začaly konstrukční skupiny před koncem roku 1948 používat nové označení. Konstrukční skupina LT5 na LE. 

ČZKS n.p. byly k 1.5.1949 reorganizovány a z jejich podstaty vznikly Československé závody těžkého strojírenství n.p., Československé závody přesného strojírenství n.p., Československé závody lehkého kovoprůmyslu n.p. a Československé závody automobilové a letecké n.p. (dále ČZAL n.p.). ČZAL n.p. byly zřízeny vyhláškou ministra průmyslu č. 672 ze 30.4.1949 a měly řídit a obstarávat společné záležitosti národních podniků podílejících se na výrobě automobilů, motocyklů a letadel.

Ve stejné době byla také rozvolněna dosavadní struktura AZ n.p. a LET – Letecké závody n.p. Z AZ n.p., závod 2 Avia se stal Avia n.p., závody Jiřího Dimitrova v Praze Čakovicích. V ČZAL n.p. bylo sdruženo celkem 18 základních závodů automobilové a letecké výroby, rozdělených do čtyřech operativních středisek. Avia n.p., Rudý Letov n.p., Motorlet n.p., Aero n.p. a Let n.p. byly začleněny do II. operativního středisku – letadla, letecké motory a vrtule.

Rozhodnutím vlády z 20.3.1951 byl k 2.4.1951 změněn název ČZAL n.p. na Československé závody na výrobu vozidel n.p. (dále ČZVV n.p.), které byly vládním nařízením z 1.9.1951 nakonec zrušeny. Pro řízení letecké výroby se v červnu 1951 z ČZVV n.p. vyčlenily Československé závody všeobecné kovovýroby n.p. (dále ČZVK n.p.) v Praze X, Křižíkova 38.

V Rabštejně a Libouchci po válce zůstal kromě podvozků, 17 převodových ústrojí a 27 rotorů, materiál na cca 30 dalších strojů. V továrně pod názvem "Weser spol. s. r. o. pro stavbu letadel" se pod národní správou (nár. správce J. Mazač) pokračovalo s výrobou minimálně do srpna 1945. V létě 1945 na výzvu MNO podala fa Weser nabídku na dohotovení dvou prototypů vrtulníku Fa 223, k jejichž dokončení chyběly podvozky, dodělání jednoho trupu a zhotovení druhého, montáž všech ústrojí a závěrečná kompletace. Weser měl tyto dva stroje dokončit ve spolupráci s Rudým Letovem, ČKD (hnací ústrojí) a Leteckým vědeckým ústavem. Podle literatury je však rekonstruovala firma Avia.

Avia, továrna na letadla, Čakovice u Prahy v letech 1946-48 zrekonstruovala dva vrtulníky Focke Achgelis Fa 223E Drache. Prostředky vyčleněné na výrobu obou vrtulníků označených VR-1 byly v hodnotě Kčs 4 881 000,-. Tovární označení bylo Fa 223-1 a Fa 223-2.

Zkušební pilot František Janča absolvoval praktický výcvik na vrtulníku ve Švédsku na přelomu let 1947 - 1948 na typu Bell-47 u firmy H. Osterman A. B. ve Stockholmu.

 ---------- Komunistický puč 25.2.1948 ----------

První let Fa 223-1 trval 10 minut a uskutečnil se 12.3.1948 na letišti Avie v Čakovicích. , Video. (Vzduch je naše moře (16. díl), ČT 2001). Pilotem byl František Janča.

Zalétávací program vrtulníku pokračoval ověřováním vlastností při visení, kontrolou řiditelnosti a obratnosti při visení a letu vzad a v bok, svislými vzlety až do výšky 20 m a ověřováním rozsahu centráží. Vrtulník byl podroben zkouškám únosnosti a byl použit pro zvedání břemen od 50 kg do 150 kg.

, , , , .

Po prvním letu byl vrtulník předváděn pro zástupce Sboru národní bezpečnosti a pro Vysokou školu technickou.

30.4.1948 již letěl s cestujícími.

Následovalo další předvádění zástupcům čs. vojenského letectva a jugoslávské vojenské delegaci. 

Ještě před předáním letectvu Sboru národní bezpečnosti byl předveden maďarské delegaci a absolvoval několik účelových letů.

Pravděpodobně k 10.6.1948 bylo označení změněno na VR-1.1. Byl předán Bezpečnostnímu letectvu s trupovým označením OK-BZX.

Druhý vrtulník VR-1.2 poprvé letěl 5.7.1948. Pilotem byl František Janča.

U vrtulníku se ověřoval vliv podvěšené palivové nádrže, umístěné pod trupem, na řiditelnost vrtulníku. , , , . Po továrních záletech s posádkou Janča - Mrkvička byl předán Leteckému výzkumnému ústavu LVÚ, kde dostal označení V-25.

Stroj VR-1.1 OK-BZX byl po nehodě ze dne 18.2.1949 odvezen do opravy do podniku Avia.

Stroj VR-1.2 V-25 byl po nehodě ze dne 18.6.1950 odvezen do opravy do podniku Avia.

V roce 1951 si na ně vzpomněl VTÚ a chtěl je po opravě použít pro zkoušky radarů. Téměř nepoškozený trup VR-1.1 byl opraven za použití dílů VR-1.2 a koncem roku 1951 jej pravděpodobně František Janča zalétal s označením VR-1.3. S obsluhou VR-1.3 se seznámil zkušební pilot LVÚ npor. Rudolf Duchoň a mechanik LVÚ starš. Šulc a 24.1.1952 jej na letišti Letňany předvedli veliteli LVÚ gen. Ryplovi. Při tom poškodili jeden list nosného rotoru a další lety byly pravděpodobně zastaveny.