Vzducholodě u nás

16.01.2024

Informace poskytl Petr Vorlíček.

V roce 1872 byla ve Francii postavena vzducholoď, jejíž vrtuli poháněla skupina vzduchoplavců svými svaly. Výsledky odpovídaly výkonu tohoto „motoru". Téhož roku však vznikla další, celkově čtvrtá postavená vzducholoď, tentokrát v Rakousku. Jejím tvůrcem byl Paul Haenlein, pocházející z německé Mohuče. Svou vzducholoď začal stavět ve Wiener Neustadt, když mu však tamní plynárna v srpnu toho roku odmítla dodávat svítiplyn, hledal jinou. Dostatečnou kapacitu měla tehdy pouze plynárna brněnská, a tak byly další práce přesunuty sem. S četnými potížemi bylo vzdušné plavidlo počátkem prosince 1872 dokončeno a ve dnech 13.a 14. 12.1872 se uskutečnily dvě zkušební plavby. Dne 13.12.1872 Haenleinova vzducholoď přeletěla nad Brnem rychlostí 8 km/h. Vinou předsedy společnosti, která stavbu financovala, však byla o několik dní později vzducholoď vážně poškozena a další práce nepokračovaly. Tato vzducholoď používala Lenoirův výbušný motor na plyn s třímetrovou tlačnou vrtulí, svítiplyn pro něj odebírala z nosného balonu. Motor měl výkon pouze 2,9 kW; pro dosažení solidních výkonů letadla o délce 50,4 m a průměru 9,2 m však byl příliš slabý. Zajímavé je, že podle britského patentu měl být nosný balon uložen v ocelovém rámu obepínajícím jeho rovník, což můžeme považovat za jistý náběh k vyztužené konstrukci vzducholodi. Postavená vzducholoď však byla řešena odlišně - nosný obal byl uchycen k podélnému nosníku, umístěnému pod jeho spodní stranou. Vzducholodě Giffardova a Haenleinova měly vrtuli umístěnou u gondoly, tedy pod nosným balonem, který byl díky svým rozměrům hlavním zdrojem aerodynamického odporu. Působiště odporu celé vzducholodi tedy bylo dosti vysoko nad osou tahu vrtule. Odpor a tah vrtule tak vytvářely dvojici sil, která zdvihala příď vzducholodi, a protože obě tyto vzducholodi neměly vodorovné ocasní (stabilizační) plochy, bylo by pro ně při dosažení vyšších rychlostí obtížné udržovat výšku plavby: Při každém zvětšení rychlosti by vzrostl moment uvedené dvojice sil, neboť by vzrostl jak tah vrtule , tak odpor vzdušného plavidla. Následně by se zvětšil úhel náběhu nosného balonu, vzrostl by jeho aerodynamický vztlak a vzducholoď by stoupala. Jediným možným způsobem kompenzace uvedené dvojice sil by byla změna polohy těžiště přemísťováním osádky, pokud to ovšem řešení gondoly umožňovalo. U Giffardovy vzducholodi to bylo vyloučeno, rozměry gondoly Haenleinovy vzducholodi takový pohyb v omezeném rozsahu umožňovaly. Obě vzducholodi měly pouze směrové kormidlo. Třetí významnější vzducholoď vznikla ve Francii v roce 1884. Jmenovala se La France a k jejímu pohonu sloužil elektromotor, napájený z akumulátorů. Motor měl výkon 6,2 kW. Při podobných rozměrech, jaké měla vzducholoď Haenleinova - délka obnášela 50,4 m a průměr 8,4 m - měla k dispozici výkon více než dvojnásobný. Ze sedmi uskutečněných zkušebních plaveb můžeme pět považovat za úspěšné. Avšak akumulátory dovolovaly trvání plavby jen asi od 20 do 90 minut, což ovšem bylo poměrně málo.

7.3.1903 v 10 hod. přelet vzducholodě Zeppelin LZ 17 Sachsen nad Varnsdorfem.

Vzducholoď Parseval PL 4 nad Prešporkom. Sloužila v rakousko-uherském letectvu jako k. u. k Militär-Luftschiff M I. Ke svému prvnímu letu se vznesla z Fischamendu 26.11.1909.

MAPA. Na 20.10.1913 plánován přílet vzducholodi. Zeppelin LZ 17 Sachsen. Odloženo. Dne 9.11.1913 se uskutečnil první dopravní let za úplatu v Čechách a první poštovní let v Čechách - vzducholoď Zeppelin LZ 17 Sachsen společnosti DELAG vzlétla v Liegnitz Legnica ve Slezsku a přes Liberec Reichenberg a Jabloné v Podještědí Deutsch Gabel dolétla do Nového Boru, kde přistála, přijala na palubu poštu a cestující a odlétla do Dresden. Velitelem vzducholodi byl kapitán Ernst Lehmann (zemřel na následky popálenin při katastrofě LZ 129 Hindenburg v květnu 1937 v Lakehurstu). Podrobnosti.

Nad Libercem .

Kolem 11 hod. přelet vzducholodi LZ. 17 Sachsen nad obcí Seidenberg Zawidów poblíž obce Habartice Ebersdorf (okres Liberec).

Nad Novým Borem Fotky z pohlednic: , , , , , , . Zdroj.

. Zdroj.

Vzlet z Nového Boru . Sklářské muzeum Nový Bor.

od února 1914

od října 1914

V knize Paměti města Josefova se píše: 27. ledna 1916 v 10 hodin dopoledne letěla vzducholoď Zeppelin nad Josefovem. Byli vidět zřetelně postavy v lodičkách. Směřovala do Prahy. Směrem od východu na západ. V Hradci Králové byla fotografována.

Zdroj.

od listopadu 1916

V roce 1917 přeletěla Prahu německá vzducholoď Zeppelin LZ 104 (námořní označení L 59) během letu z bulharského Jambolu.

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

1919-27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

, , od prosince 1926 do 1939.

15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. MAPA. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Osádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna. V 14.00 hod. vzlétl vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě. Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby našli Italia. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.

, , .

Vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127 na Přívozem u Moravské Ostravy v roce 1929.

24.6.1930 nad Lipníkem nad Bečvou vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127 .

MAPA. V pondělí 25.8.1930 ve tři čtvrtě na 11. hod. dopoledne přeletěla 127 Graf Zeppelin D-LZ127 Liberec. Ohromný stříbrošedý kolos doutníkového tvaru plul majestátně nízko nad městem směrem od Zittau k Turnovu a odtud zahnul doprava k Praze. Vzducholoď vyletěla v pondělí ráno ze svého přístavu ve Friedrichshafenu (u Bodamského jezera) a vyletěla vzdušnou trať z Berlína přes Königsberg dnes ruský Калининград, Zittau, Liberec, Jablonec, Turnov, Prahu, Plzeň a Regensburg zpět do svého přístavu, kam přiletěla bez nehody ve 4.36 hod. odpoledne. Let tohoto vzdušného kolosu poskytl za krásného počasí vzácnou podívanou a sledován byl všude s ohromným zájmem. Kapitánem vzducholodi byl Ernst Lehmann.

Nad Libercem .

Jablonec nad Nisou Gablonz an der Neiße , .

Hodkovice nad Mohelkou Liebenau bei Reichenberg

Nad Prahou , Muzeum hl. města Prahy.

Nad Plzní. Pohled z kostela sv. Bartoloměje na náměstí v Plzni. , , . Čmoudící plzeňská Škodovka.

7.9.1930 po 20 hodině hořela stavení náležející Kučovi a Zdráhalové na samotě Vrbovci v Grymově. Náš hasičský sbor přijel k požáru jako první. Právě tou dobou letěla nad Radslavicemi (okres Přerov) s ohlušujícím hřmotem německá vzducholoď Graf Zeppelin směrem k Přerovu a Olomouci. Vpředu měla dvě veliká světla jako mají auta, z boku bylo vidět osvětlená okénka kabin. Plula pomalu a tak si ji mohl každý prohlédnout. Byla to podívaná u nás dosud nevídaná.

6.5.1937 katastrofa vzducholodi D-LZ129 Hindenburg.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

20.10.1938 Hitler navštívil Český Krumlov. Nad městem létala vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127. Měla už na ocasních plochách hakenkrajc.

, , .

LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 (Sudetenlandfahrt). Odstartovala 2.12.1938 v 10.15 hod. z Frankfurtu přes Hammelburg – Cheb Eger – Teplice Teplitz – Liberec Reichenberg, kde byl tou dobou Hitler – Jablonec nad Nisou Gablonz – Mikulášovice Nixdorf – Nový Bor Haida – Litoměřice Leitmeritz – Regensburg – Augsburg – Pfaffenhofen – Braunau – Linz – Landau – Passau – Obernzell – Hohentisch - kde to je? (navštívila i Český Krumlov Krummau an der Moldau) – Kašperské Hory Bergreichenstein – Furth im Wald – Karlovy Vary Karlsbad – Loket Elbogen – Bamberk – Hammelburg a zpět do Frankfurtu, kde přistála 3.12.1938 v 17.46 hod. Velitelem byl kapitán Albert Sammt a jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4.12.1938. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno TVÉ „ANO“ VŮDCI. MAPA.

2.12.1938 podle palubního deníku letěla vzducholoď nad Libercem rychlostí 100 km/h ve výšce asi 330 m nad terénem.

Byla to první plavba tohoto zeppelinu s poštou a zásilky byly na padáku shozeny na liberecké letiště.

Jablonec nad Nisou Gablonz .

Mikulášovice Nixdorf .

Zaznamenána nad Ústím nad Labem, Mostem, Žatcem, ..

3.12.1938 přiletěla do Českého Krumlova .

Předvolební letáky shazované u Kašperských Hor. Silný vítr je donesl až do Sušice.

16.7.1939 plula vzducholoď LZ-130 Graf Zeppelin II D-LZ130 nad Ústím nad Labem. Fotografováno ze čtvrti Vaňov, v popředí hrad Střekov. Plavba nesla název "Görlitzfahrt", vedla z Frankfurtu do Görlitz a zpět a část plavby vedla nad dnešními severozápadními Čechami, tehdy Sudety. Velitelem vzducholodi byl kapitán Albert Sammt (přežil katastrofu LZ-129 Hindenburg). Snímek pochází z bývalého archivu Hilfsverein Aussig München, dnes uložen v Sudetendeutsches Archiv München.

Zaznamenána nad Mostem, ...

13.10.1939 zažil Cheb další historickou událost, na kterou se do města sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Tento den na chebském letišti přistála vzducholoď LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 ("Egerfahrt"). Celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem (bývalého) Československa, kde tento obr přistál.

Fotil Bohumil Krejčí.

, , .

Karlovy Vary .

1940 vzducholodě rozebrány.

Délka 236,53 m. Bez hakenkrajců asi do roku 1933. Model.

Délka 245 m.