Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Vzducholodě u nás

03.09.2019

Informace poskytl Petr Vorlíček.

helo6103.jpg (231463 bytes)

V roce 1872 byla ve Francii postavena vzducholoď, jejíž vrtuli poháněla skupina vzduchoplavců svými svaly. Výsledky odpovídaly výkonu tohoto „motoru". Téhož roku však vznikla další, celkově čtvrtá postavená vzducholoď, tentokrát v Rakousku. Jejím tvůrcem byl Paul Haenlein, pocházející z německé Mohuče. Svou vzducholoď začal stavět ve Wiener Neustadt, když mu však tamní plynárna v srpnu toho roku odmítla dodávat svítiplyn, hledal jinou. Dostatečnou kapacitu měla tehdy pouze plynárna brněnská, a tak byly další práce přesunuty sem. S četnými potížemi bylo vzdušné plavidlo počátkem prosince 1872 dokončeno a ve dnech 13.a 14. 12.1872 se uskutečnily dvě zkušební plavby. Dne 13.12.1872 Haenleinova vzducholoď přeletěla nad Brnem rychlostí 8 km/h. Vinou předsedy společnosti, která stavbu financovala, však byla o několik dní později vzducholoď vážně poškozena a další práce nepokračovaly. Tato vzducholoď používala Lenoirův výbušný motor na plyn s třímetrovou tlačnou vrtulí, svítiplyn pro něj odebírala z nosného balonu. Motor měl výkon pouze 2,9 kW; pro dosažení solidních výkonů letadla o délce 50,4 m a průměru 9,2 m však byl příliš slabý. Zajímavé je, že podle britského patentu měl být nosný balon uložen v ocelovém rámu obepínajícím jeho rovník, což můžeme považovat za jistý náběh k vyztužené konstrukci vzducholodi. Postavená vzducholoď však byla řešena odlišně - nosný obal byl uchycen k podélnému nosníku, umístěnému pod jeho spodní stranou. Vzducholodě Giffardova a Haenleinova měly vrtuli umístěnou u gondoly, tedy pod nosným balonem, který byl díky svým rozměrům hlavním zdrojem aerodynamického odporu. Působiště odporu celé vzducholodi tedy bylo dosti vysoko nad osou tahu vrtule. Odpor a tah vrtule tak vytvářely dvojici sil, která zdvihala příď vzducholodi, a protože obě tyto vzducholodi neměly vodorovné ocasní (stabilizační) plochy, bylo by pro ně při dosažení vyšších rychlostí obtížné udržovat výšku plavby: Při každém zvětšení rychlosti by vzrostl moment uvedené dvojice sil, neboť by vzrostl jak tah vrtule , tak odpor vzdušného plavidla. Následně by se zvětšil úhel náběhu nosného balonu, vzrostl by jeho aerodynamický vztlak a vzducholoď by stoupala. Jediným možným způsobem kompenzace uvedené dvojice sil by byla změna polohy těžiště přemísťováním osádky, pokud to ovšem řešení gondoly umožňovalo. U Giffardovy vzducholodi to bylo vyloučeno, rozměry gondoly Haenleinovy vzducholodi takový pohyb v omezeném rozsahu umožňovaly. Obě vzducholodi měly pouze směrové kormidlo. Třetí významnější vzducholoď vznikla ve Francii v roce 1884. Jmenovala se La France a k jejímu pohonu sloužil elektromotor, napájený z akumulátorů. Motor měl výkon 6,2 kW. Při podobných rozměrech, jaké měla vzducholoď Haenleinova - délka obnášela 50,4 m a průměr 8,4 m - měla k dispozici výkon více než dvojnásobný. Ze sedmi uskutečněných zkušebních plaveb můžeme pět považovat za úspěšné. Avšak akumulátory dovolovaly trvání plavby jen asi od 20 do 90 minut, což ovšem bylo poměrně málo.

.

7.3.1903 v 10 hod. přelet vzducholodě Sachsen nad Varnsdorfem.

Vzducholoď Parseval PL 4 nad Prešporkom. Sloužila v rakousko-uherském letectvu jako k. u. k Militär-Luftschiff M I. Ke svému prvnímu letu se vznesla z Fischamendu 26.11.1909.

 

MAPA. Na 20.10.1913 plánován přílet vzducholodi. Zeppelin L.Z. 17 Sachsen. Odloženo. Dne 9.11.1913 se uskutečnil první dopravní let za úplatu v Čechách a první poštovní let v Čechách - vzducholoď Zeppelin LZ. 17 Sachsen společnosti DELAG vzlétla v Liegnitz Legnica ve Slezsku a přes Liberec Reichenberg a Jabloné v Podještědí Deutsch Gabel dolétla do Nového Boru, kde přistála, přijala na palubu poštu a cestující a odlétla do Dresden. Velitelem vzducholodi byl kapitán Ernst Lehmann (zemřel na následky popálenin při katastrofě LZ 129 Hindenburg v květnu 1937 v Lakehurstu). Podrobnosti.

Kolem 11 hod. přelet vzducholodi LZ. 17 Sachsen nad obcí Seidenberg Zawidów poblíž obce Habartice Ebersdorf (okres Liberec).

Nad Novým Borem

Vzlet z Nového Boru. Sklářské muzeum Nový Bor.

 

, , od prosince 1926 do 1939.

15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. MAPA. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Osádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna. V 14.00 hod. vzlétl  vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě. Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby našli  Italia. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.

, , .

Vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127 na Přívozem u Moravské Ostravy v roce 1929.

24.6.1930 nad Lipníkem nad Bečvou vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127 .

MAPA. V pondělí 25.8.1930 ve tři čtvrtě na 11. hod. dopoledne přeletěla 127 Graf Zeppelin D-LZ127 Liberec. Ohromný stříbrošedý kolos doutníkového tvaru plul majestátně nízko nad městem směrem od Zittau k Turnovu a odtud zahnul doprava k Praze. Vzducholoď vyletěla v pondělí ráno ze svého přístavu ve Friedrichshafenu (u Bodamského jezera) a vyletěla vzdušnou trať z Berlína přes Königsberg dnes ruský Калининград, Zittau, Liberec, Jablonec, Turnov, Prahu, Plzeň a Regensburg zpět do svého přístavu, kam přiletěla bez nehody ve 4.36 hod. odpoledne. Let tohoto vzdušného kolosu poskytl za krásného počasí vzácnou podívanou a sledován byl všude s ohromným zájmem. Kapitánem vzducholodi byl Ernst Lehmann.

Nad Libercem , .

Jablonec nad Nisou Gablonz an der Neiße , .

Hodkovice nad Mohelkou Liebenau bei Reichenberg

Nad Prahou , Muzeum hl. města Prahy.

Pohled z kostela sv. Bartoloměje na náměstí v Plzni.. Čmoudící plzeňská Škodovka.


6.5.1937 katastrofa vzducholodi D-LZ129 Hindenburg.


----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

20.10.1938 Hitler navštívil Český Krumlov. Nad městem létala vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127.

, , .

 

LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 (Sudetenlandfahrt). Odstartovala 2.12.1938 v 10.15 hod. z Frankfurtu přes Hammelburg – Cheb Eger – Teplice Teplitz  – Liberec Reichenberg, kde byl tou dobou Hitler – Jablonec nad Nisou Gablonz – Mikulášovice Nixdorf  – Nový Bor Haida  – Litoměřice Leitmeritz  – Regensburg – Augsburg – Pfaffenhofen – Braunau – Linz – Landau – Passau – Obernzell – Hohentisch - kde to je? (navštívila i Český Krumlov Krummau an der Moldau) – Kašperské Hory Bergreichenstein – Furth im Wald – Karlovy Vary Karlsbad  – Loket Elbogen  – Bamberk – Hammelburg a zpět do Frankfurtu, kde přistála 3.12.1938 v 17.46 hod. Velitelem byl kapitán Albert Sammt a jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4.12.1938. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno TVÉ „ANO“ VŮDCI. MAPA.

2.12.1938 podle palubního deníku letěla vzducholoď nad Libercem rychlostí 100 km/h ve výšce asi 330 m nad terénem. 

Byla to první plavba tohoto zeppelinu s poštou a zásilky byly na padáku shozeny na liberecké letiště.

Mikulášovice Nixdorf 

Zaznamenána nad Ústím nad Labem, Mostem, Žatcem, ..

 

3.12.1938 přiletěla do Českého Krumlova .

hel353.jpg (143173 bytes) Předvolební letáky shazované u Kašperských Hor. Silný vítr je donesl až do Sušice.


16.7.1939 plula vzducholoď LZ-130 Graf Zeppelin II D-LZ130 nad Ústím nad Labem. Fotografováno ze čtvrti Vaňov, v popředí hrad Střekov. Plavba nesla název "Görlitzfahrt", vedla z Frankfurtu do Görlitz a zpět a část plavby vedla nad dnešními severozápadními Čechami, tehdy Sudety. Velitelem vzducholodi byl kapitán Albert Sammt (přežil katastrofu LZ-129 Hindenburg). Snímek pochází z bývalého archivu Hilfsverein Aussig München, dnes uložen v Sudetendeutsches Archiv München. 

Zaznamenána nad Mostem, ...

 

13.10.1939 zažil Cheb další historickou událost, na kterou se do města sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Tento den na chebském letišti přistála  vzducholoď LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 ("Egerfahrt"). Celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem (bývalého) Československa, kde tento obr přistál.

Fotil Bohumil Krejčí.

, , .


1940 vzducholodě rozebrány.