24.02.2024
Známé letiště a plochy v kraji.
27.8.1944 v 12.30 hod. se po útoku na Blechhammer sever zřítil flakem poškozený bombardér B-17G S/N: 42-102944 "The Old Lady " od 414th BF, 97th BG, 15th USAAF z Itálie. Všech jedenáct členů posádky ve složení: velitel 2nd Lt. Charles T. Wilson Jr., druhý pilot 2nd Lt. Albert M. Karman, navigátor 2nd Lt. Jerome Marlow, bombometčík 1st Lt. William B. Bower, radista S/Sgt. John A. Fogelgren, horní střelec, mechanik S/Sgt. William L. Schulz, pravý boční střelec Sgt. John W. Parsons, levý boční střelec S/Sgt. Walter W. Furca, střelec spodní otočné věže Sgt. Silas M. Crase, zadní střelec S/Sgt. Charles T. Muller, fotograf S/Sgt. Wesley E. Raubolt opustilo letoun na padácích, druhému pilotu Karmanovi se však padák bohužel neotevřel a zahynul po dopadu nedaleko obce Staré Hamry (okres Frýdek-Místek). Osm letců bylo Němci zajato krátce po dopadu na území Slovenska, jen Silas Crase se úspěšně skrýval až do 1.5.1945, kdy byla obec Štiavnik obsazena Rudou armádou.
Od roku 1935 stavba dvojmístného kluzáku EL 2 M Šedý vlk "Chalan".
Pilot Bartoloměj Klein na IV. národní soutěži plachtařů v roce 1937 v Žilině s ním získal 4. místo za celkově nalétanou dobu 4 hod. 9 min. a 1. cenu slovenskou za nejlepší výkony na školním větroni.
Приказ
Верховного
Главнокомандующего
1 мая 1945 года
№ 356
Об
овладении в
полосе
Западных
Карпат
городами
Богумин,
Фриштат,
Скочув, Чадца
и Великая
Битча
летчики генерал-лейтенанта авиации Жданова 8 ВА,
генерал-майора авиации Изотова 8 ВА,
генерал-майора авиации Рубанова 8 ш а к, 8 ВА,
генерал-майора авиации Головни 10 иак, 8 ВА.
V pátek 3.1.1919 polská letadla letěla přes obec Skalité nad Čadcu. Štáb plukovníka Schöbla trochu bezzubě odpověděl, že jakmile polské letadlo přistane, okamžitě ho mají vojáci zabavit. Češi válčili s Poláky o Těšínsko
4.1.1919 velitelství Žiliny hlásilo, že polští piloti nejméně třikrát operovali v okolí slovenského města Čadca, naposledy den předtím kolem půl dvanácté hodiny.
V noci z 16. na 17.3.1945 asi 6 km od Čadce (0,5 km jihovýchodně od Mazury v okolí Žiliny ?) výsadek skupiny Tkáčik Petruňová.
V noci z 23.3. na 24.3.1945 v 00.33 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 1 500 m vysadil 4 agentů a 1 300 kg nákladu ve prospěch československých partyzánů na plochu 26 km jihozápadně Čadca. Deník bombardovacího korpusu.
Приказ
Верховного
Главнокомандующего
1 мая 1945 года
№ 356
Об
овладении в
полосе
Западных
Карпат
городами
Богумин,
Фриштат,
Скочув, Чадца
и Великая
Битча
летчики генерал-лейтенанта авиации Жданова 8 ВА,
генерал-майора авиации Изотова 8 ВА,
генерал-майора авиации Рубанова 8 шак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Головни 10 иак, 8 ВА.
7.10.1944 výsadek skupiny Arap.
1.1.1945 výsadek skupiny Chan I.
26.4.1945 výsadek skupiny Arap.
21.1.1945 výsadek skupiny Za vlast.
V září 1950 se Letecká přípravná škola (LPŠ) ve Šternberku (okres Olomouc) přemístila do Dolního Kubína. Zabezpečovala základní vojenský výcvik leteckých dorostenců spolu s výukou základů teoretického odborného výcviku před jejich nástupem do Pilotní školy elementární v LU.
4.10.1909 v 13.30 hod. přistání balonu Ile-de-France. Francouzští vzduchoplavci Alfred Leblanc a Jacques Delebecque se s vybavením vysypali z koše, načež odlehčený balon odletěl. Vzduchoplavci odstartovali 3.10.1909 ze švýcarského města Schlieren během Coupe Aéronautique Gordon Bennett. MAPA.
Výsadek skupiny Lvovci. Následovali další výsadky.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
Roku 1937 koncern BAŤA, akciová společnost ze Zlína zakoupil objekty kožedělného průmyslu a o rok později založili sesterskou společnost Darina (pod již dříve zmíněnou společností Baťa slov. vedená jako Závody na výrobu krému, Lipt. sv. Mikuláš) pro výrobu a prodej gumového zboží.
Výstavba letiště.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
Po vídeňské arbitráži.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.
---------- Vznik Slovenské republiky 14.3.1939 ----------
V červnu 1939 zřídili rovněž punčochárnu a ze Zlína přijelo 30 instruktorek (firma Baťa disponovala dnes už přesněji neurčitelným rozsáhlým kádrem školitelů a školitelek, bez kterých se zavádění produkce a výstavba sídlišť neobešla).
6.9.1944 výsadek skupiny Courrier 5.
18.10.1944 se na Liptově zřítil Fw 189 od 2./NAGr. 10 startující z Maďarska. Možná byl sestřelen rtm. Ĺudovítem Dobrovodským.
V roce 1949 nastoupili další zájemci o studium ve Vojenské odborné škole leteckých mechaniků (VOŠLM) VÚ 4651 v Liberci. Zahájení studia až po přesunu školy do Liptovského Mikuláše, Mokradi a v Popradu.
1.10.1949 reorganizace na Letecké technické učiliště (LTU), se VOŠLM stává jeho součástí, zároveň je k LTU začleněno Vojenské výchovné středisko pro letecké mechaniky (VVSLM) v Olomouci a Poprad. Dosavadní systém letek je nahrazen učebními skupinami podle specializace.
V Liptovském Mikuláši probíhal výcvik motorářů, drakařů a zbrojířů.
K 1.3.1950 byla při LTU zřízena Škola technických důstojníků letectva v záloze (ŠTDLZ) pod velením škpt. Leona Fismola.
V roce 1933 polní letiště. Zdroj.
Polní letiště. Kde?
25.6.1920 pro závadu na motoru nouzové přistání letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4956 od Letecké roty 6 ve Vajnorech u obce Veľká Paludza. Posádka p. p. Miloš Šmahel a por. Vladimír Skrejšovský.
30.6.1920 při vzletu nehoda p. p. Václava Belzy a por. Vladimíra Skrejšovského s letounem Salmson SAL. 2 A.2 N°.4536.
,
, 
.
Srpen 1920 detachement 
,
13.10.1944 u Popradu byl nočním stíhačem Ju 88 G-6 s radarem od odloučené 2./NJG 100 z letiště Udetfeld (Zendek, severně Katowic) sestřelen dopravní letoun Li-2 "26" od 340 ап ДД, 54 бад, 5 гак ДД. Letoun dopadl na vrch Slemä. Zahynulo pritom 13 príslušníkov 2. čs. samostatné paradesantní brigády, ktorí boli členmi veliteľskej batérie delostreleckého oddielu 2.PB vrátane jej veliteľa por. Dionýza Tomčányho, 6 členov posádky zahynulo. Letecká přeprava během SNP. Zdroj. VLA Čepí. Letecký most na pomoc SNP.
19.1.1945 výsadek skupiny Javor I.
12.12.1944 se pro technickou závadu zřítil bombardér B-24J S/N" 42-50513 "Blushing Virgin" od 756th BS, 459th BG, 15th USAAF z Itálie. Velitel 1/Lt Keith M. Abbott se zachránil pomocí padáku a byl zajat.
26.6.1944 výsadek skupiny Lida-Sidonia.
V roce 1949 schváleno letiště pro navijákový provoz.
V roku 1949 vzniká SNA odbočka Mošovce pod vedením predsedu Jána Pálka vtedajšieho predsedu MNV a tajomníka Břetislava Dvořáčka. V roku 1950 bolo letisko situované v priestoroch Vlčanová-Bukoviny a v tom istom roku ukončená výstavba hangáru. Správcom letiska bol Ján Koša. Už v septembri uskutočnili letecký deň, na ktorom vystúpili so Z-381 pilot Poliaček, bratia Budíkovci, Česnek, akrobaciou vetroňa LG-125 pilot B. Klein. V aeroklube v rokoch 1951-1954 pôsobili Gustáv Šmehýl, M. Bolo, Milan Slíž, JánMičica, J. Hamza. Výkonná letecká činnosť začala na jar roku 1951, aeroklub dosahoval pozoruhodné výkony, len v roku 1951 odlietal 1243 štartov v trvaní 18 hod. 39 min. 26 sec. Rozvoj priemyslu v Martine určoval ďalšie smerovanie a v máji roku 1954 sa aeroklub včlenil do martinského aeroklubu, ktorý pôsobil na letisku v Tomčanoch. Zdroj.
, ,
od prosince 1926 do
1939.
Výstavba letiště. Kde?
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.
---------- Vznik Slovenské republiky 14.3.1939 ----------
Letouny nadále označeny , ,
.
Civilní znaky od května 1939.
První
výsostné označení slovenských letadel bylo zavedeno až 23.6.1939, kdy čs.
znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený
kříž na modrém kruhovém podkladu.
Po
zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší
výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc
na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový
kříž).
3.5.1940 byl ustanoven Slovenský Letecký Sbor ( SleS).
Od
15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském
MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až
3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí
označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným
terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto
novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se
skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které
uvádělo pořadí letadla v letce.
3.12.1940 Snem Slovenskej republiky přijal Zákon o SLeS. (Slovenský letecký sbor sústreďuje príslušníkov Hlinkovej gardy, Freiwilige Schutzstaffel, Hlinkovej mládeže a Deutsche Jugend (v daľšom texte HG, FS, HM a DJ), ktorí sa dobrovoľne prihlásia, a sú pre leteckú výchovu a výcvik spôsobilí.)
Bezmotorová letka č. 11Turčiansky Svätý Martin. Od kdy?
25.5.1943 nehoda cvičného letounu
Ar 96 B WNr.
2897 u Martina.
Letounu se utrhla zadní část trupu. Posádka npor. let. Karol Klusáček a čatár
Rudolf Palatický bez zranění. 
Slovenské
krídla č. 8-9 Apríl Máj 1944, Ročník VIII.
Slovenské národní povstání
Předsunuté polní letiště u obce Dražkovce? Prý odtud startovaly letouny Avia B.534 a Letov Š.328 do protiútoků u Strečna (okres Žilina). Nelétali spíše z letiště Tri Duby?
Tři tanky LT-40 byly zničeny v martinských kasárnách při náletu střemhlavých bombardérů Junkers Ju 87 Stuka asi od NSGr. 4 z Popradu.
4.10.1944 v 10.45 hodin Rudolf Božík na Bf 109 G-6 WNr. 161742 od Kombinované letky sestřelil v prostoru jižně Turčianského Sv. Martina průzkumný Fw 189 A-2 z Malacek nebo Piešťan.
26.10.1944 ráno bylo letiště Tri Duby a polní letiště Zolná dobyta Němci.
21.12.1944 bombardovanie Martina. Zasiahnutá bola Oblastná nemocnica v Martine. Zdroj.
V noci z 23.3. na 24.3.1945 v 23.33 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 1 500 m vysadil 1 agenta a 1 300 kg nákladu ve prospěch československých partyzánů na plochu u Sv. Martina. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 26.3. na 27.3.1945 v 23.00 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА shodil ve prospěch československých partyzánů z výšky 400 m náklad 1 700 kg na plochu 20 km jihovýchodně Sv. Martina. Deník bombardovacího korpusu.
V zimných mesiacoch roku 1945-46 sa v klubových miestnostiach hotela Slovan uskutočnila zakladajúca schôdza Slovenského národného aeroklubu - odbočka Turčiansky Svätý Martin. Zakladajúcimi členmi boli: Milan Silaj, Fedor a Vladimír Hurta, Viliam Majer, Jozef Oškvarek, Alexander Podstanický, Drahoslav Michalík a ďalší. V roku 1948 nadväzuje kontakt s aeroklubom Dr. Ing. Trávniček, GR farmaceutického priemyslu, ktorý prevádzkuje motorové lietadlo Fairchild UC-61K/Argus Mk.III s úmyslom lietať s ním do Martina. Iniciuje tak výstavbu letiska južne od Martina pri obci Košťany nad Turcom s rozlohou asi 40 ha. Povereníctvo dopravy zistilo nevyhovujúcu únosnosť, a tak letisko bolo schválené len pre navijákovú leteckú prevádzku. V roku 1949 na prelome rokov bol založený úspešný letecko-modelársky krúžok pod vedením prof. Dvořáčka. Letecké noviny č. 11/49 uverejňujú príspevok prof. Dvořáčka o stavbe lietadla B DV 3. V telocvični ľudovej školy v Martine bola celoštátna modelárska výstava. Na celoštátnych pretekoch v Brne sa medzi desiatimi najúspešnejšími umiestnil Miloš Ursíni na 2. mieste a Igor Klúčik na 8. mieste. V tomto roku bola vyhodnotená stredná škola v Mošovciach ako najlepšia školská letka modelárov. Na jar roku 1950 tzv. školská letka pri 1. strednej škole usporiadala modelárske závody. V Martine je jeden klzák Z 24 Krajánek a martinskí plachtári Koreň, Višňovec, Patrik sú zaradení do reprezentácie Slovenska v bezmotorovom lietaní. V tomto roku je rozpracovaný aj projekt na výstavbu hangáru. V apríli roku 1951 prišiel pracovať do Martina Valent Paučo, ktorý už mal v tom období kvalifikáciu pilota motorového a bezmotorového lietadla. Nadviazal kontakt s aeroklubom v Košťanoch a aktívne sa zapojil do výcviku nových pilotov. V tomto období začal v aeroklube pracovať aj pilot Alexander Jančok, ktorý lietal aj počas vojny a Rudo Kapusta, ktorý začal lietať ešte v Košťanoch. Tu sa uskutočnil v roku 1951 výber plochy pre terajšie letisko v Tomčanoch. Nenachádzali sa tu žiadne letové prekážky, výber plochy zodpovedal letisku pre náročnejšiu leteckú činnosť, aj na lietanie za zhoršenej meteorologickej situácie.Veľká podpora výstavby letiska prišla zo strany strojární v Martine. Plocha sa upravovala svojpomocne pod vedením Valenta Pauča, Alexandra Jančoka a Dušana Tomeka. Pomerne rýchlo sa z pasienkov stala pristávacia plocha. V tomto období bola jediným pevným bodom letiska, okrem staveniska hangára, telefónna búdka. Zdroj.
1951 - Aeroklub
Stalinové závody Turč. Sv. Martin 
.
Od 21.8.1944 výsadky skupiny Jan Žižka II.
28.8.1944 výsadek skupiny Jan Žižka.
21.3.1944 havarovalo nad obcou Šútovo lietadlo He 111 H-4 WNr. 6965 "5J+JV" patriace IV./ KG 4 v Plzni Posádka v zložení Flugzeugführer Lt. Peter Kalte, Kampfbeobachter Uffz. Hans Kühlmann, Borfunker Uffz. Otto Treszcz, Ogefr. Ernst Kröcher, Ogefr. Gerhard Hubert zahynula a sú pochovaní v Žiline. Stroj prelietaval na trase Plzeň - Stichovice. Zdroj.
V roku 1949 vzniká Turiansky aeroklub v Turanoch. Prvým predsedom bol Ing. Ján Zvara, tajomníkom Ján Žiak. Združoval celkom 240 členov. Letisko bolo situované v lokalite "na Bronách" a prvých 6 frekventantov ukončilo výcvik v roku 1950. Boli to: Štefan Kalivoda, Pavol Morogoš, Ladislav Novák, Peter Mečiar, Miloš Kučera, František Špaček, ktorí lietali na Piperi OK-ZKW. Turiansky aeroklub nemal dlhé trvanie a podľahol prudkému rozrastaniu priemyselnej výroby v Martine, kde sa začal prejavovať aj aktívnejší záujem o letecký šport. Prudký rozmach strojárskej výroby a vznik Závodov J. V. Stalina v Martine (neskoršie ZTS) ponúkali dobré pracovné príležitosti a tak aj z rozvíjajúceho sa Turianskeho aeroklubu v Turanoch odchádzajú funkcionári do Martina. Zdroj.
14.9.1944 z letiště Campo Cassale u Brindisi v Itálii odletěli letounem 15th USAAF Ja´akov, Reisz a Chermeš společně s dalším tříčlenným čs. desantem COURIER 5. Trojice židovských parašutistů Operace AMSTERDAM seskočila krátce po půlnoci na 15.9.1944 vinou navigační odchylky na jiném než určeném místě a dopadla v lese dva kilometry severně od Turčianských Kľačian. Zdroj.
4.9.1944 v 16. hod. německé letouny Ju 87 asi od NSGr. 4 z Popradu zaútočili na obranná postavení před Vrútkami.
13.9.1944 v 11.52 hod. sedem bombardérov Boeing B-17 "Flying Fortress" od 2nd BG, 5th BW, 15th USAAF z Itálie bombardovalo príležitostný cieľ, ktorým bola zoraďovacia stanica vo Vrútkoch. Na cieľ dopadlo 55 kusov 250 kilogramových RDX bômb. Podľa vyhodnocovacej správy, vypracovanej na základe fotografií po návrate na základňu, útok na Vrútky bol úspešný. Bomby boli koncentrované v priestore zoraďovacej stanice. Poškodených bolo asi 50 vagónov, trať bola prerušená a bomby zasiahli budovy na juhu a severe cieľa. Zdroj.
15.9.1944 výsadek skupiny Stalin II.
16.9.1944 výsadek skupiny Signál.
6.8.1944 výsadek skupiny Za svobodu Slovanů.
7.8.1944 výsadek skupiny Nálepka.
8.8.1944 výsadek skupiny Stalin.
25.7.1944 výsadek skupiny M. R. Štefánik.
9.11.1913 Andrej Kvas létal v Ružomberku.
, ,
od prosince 1926 do 1939.
Výstavba letiště.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.
---------- Vznik Slovenské republiky 14.3.1939 ----------
Letouny nadále označeny , ,
.
Civilní znaky od května 1939.
První
výsostné označení slovenských letadel bylo zavedeno až 23.6.1939, kdy čs.
znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený
kříž na modrém kruhovém podkladu.
Po
zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší
výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc
na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový
kříž).
3.5.1940 byl ustanoven Slovenský Letecký Sbor ( SleS).
Od
15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském
MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až
3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí
označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným
terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto
novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se
skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které
uvádělo pořadí letadla v letce.
3.12.1940 Snem Slovenskej republiky přijal Zákon o SLeS. (Slovenský letecký sbor sústreďuje príslušníkov Hlinkovej gardy, Freiwilige Schutzstaffel, Hlinkovej mládeže a Deutsche Jugend (v daľšom texte HG, FS, HM a DJ), ktorí sa dobrovoľne prihlásia, a sú pre leteckú výchovu a výcvik spôsobilí.)
Prvé základy športového lietania v Ružomberku boli položené v roku 1941, kedy Vladimír Švárny a František Piecka, obyvatelia Liskovej, boli v Ústrednej plachtárskej škole na Straníku pri Žiline, kde ukončili výcvik v bezmotorovom lietaní skúškou B.
V roku 1942 Vladimír Švárny získal oprávnenie pomocného inštruktora pre bezmotorové lietanie. V tom istom roku sa Vojtech Turan naučil ovládať bezmotorové lietadlo na Straníku, pričom dosiahol skúšku stupňa B.
Bezmotorová letka č. 13 Ružomberok. Od kdy?
V roku 1943 SLes pridelil do Ružomberka jeden klzák poľskej výroby. V lete v roku 1943 s klzákom, pomocou gumového lana, Vladimír Švárny vykonal niekoľko krátkych letov z vŕšku nad Malou Štiavnicou.Počas prvých letov bol klzák niekoľkokrát poškodený a po neodborných opravách bol v roku 1944 zrušený. V roku 1944 získal Vojtech Turan plachtársku skúšku C na Straníku.
Slovenské
krídla č. 8-9 Apríl Máj 1944, Ročník VIII.
V noci z 12. na 13.11.1944 skupina dvanástich B-17 od 5th BW a dva B-24 od 47th BW, 15th USAAF z Itálie zasiahla rafinériu Blechhammer-Juh tridsiatimi piatimi tonami bômb. Jednalo sa o skúšobné nočné bombardovanie "Lone Wolf". Posádky sa nad cieľom orientovali pomocou radarov H2X/Mickey. Sedem ďalších strojov zhodilo bomby na príležitostné ciele v lokalitách ako Glivice v Poľsku a Karviná na Morave, a Ružomberok na Slovensku. Na posledne menované mesto zhodila posádka osamoteného bombardéru B-24 dve tony bômb o 20.35 hod. Denné operácie sa obmedzili na prieskumné lety. Zdroj.
V noci z 19. na 20.1.1945 v 21.40 hod. letoun Li-2 od 4 гбак, 18 ВА za silné námrazy shodil pět agentů a 200 kg nákladu z výšky 2 000 m 20-30 km východně cíle (10 km jihovýchodně Ružomberka). Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 27.3. na 28.3.1945 v 21.25-21.50 hod. 3 letouny B-25 od 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА ve prospěch československých partyzánů shodily z výšky 800 m 22 PDM o celkové hmotnosti 2 750 kg na plochu 22 km jihojihozápadně Ružomberka. Deník bombardovacího korpusu.
5.4.1945 Sověti obsadili Ružomberok.
Predsedom SNA v Ružomberku v rokoch 1947 – 1949 bol Ferdinand Štulák, obyvateľ Ružomberka.
V roku 1947, začiatkom júna, pristáli dve motorové lietadlá typu Piper Cub na Lúkach za Váhom v priestore terajšieho letiska. Lúky za Váhom boli pri závodoch v motorovom lietaní okolo Slovenska v júni 1947 vybraté ako diverzné letisko. V auguste 1947 bol na Lúkach za Váhom prvý letecký deň, ktorý zorganizoval Slovenský národný aeroklub (SNA) v Poprade v spolupráci so SNA v Bratislave. Na leteckom dni boli predvedené športové, motorové aj bezmotorové lietadlá, ktoré na letisku tiež štartovali, a vojenské lietadlá, ktoré prileteli z letiska Tri duby – na letisku ale nepristáli. V rámci leteckého dňa sa konali dva vyhliadkové lety, pričom bolo poškodené jedno motorové lietadlo typu Storch. Na leteckom dni bolo 20 tisíc divákov. Intenzívnejšie rozvíjanie bezmotorového lietania sa začalo v roku 1948, kedy do Ružomberka prišiel profesor Zoltán Bukovinský, dlhoročný inštruktor bezmotorového lietania v Maďarsku V tomto roku do Aeroklubu prišiel prvý klzák Schulgleiter SG 38 zo Straníka a v roku 1949 druhý klzák Schulgleiter SG 38 z Trstenej. Výcvik na týchto klzákoch prevádzalo 12 ľudí. Výcvikový priestor bol nad Štiavničkou a od roku 1949 na Mníchu, odkiaľ sa štartovalo gumovým lanom na Martinček.
V roku 1949 prišiel tiež prvý vetroň Grunau Baby II a v roku 1950 podobný vetroň československej konštrukcie typu Krajánek.
V roku 1950 za výcvikový priestor bezmotorového lietania slúžilo tzv. Krúhovie v katastri obce Lisková. V roku 1949 miestny Aeroklub dostal oceľovú konštrukciu hangáru typu Kamynaty, ktorý sa začal stavať v roku 1950 na úbočí Predného Choča nad Krúhovím.
V jeseni 1950 prišiel do Ružomberka prvý naviják Stratílek na štartovanie bezmotorových lietadiel. Tento naviják, ktorý pre štartovanie bezmotorových lietadiel potrebuje rovinaté letisko, znamenal zmenu v ďalších zámeroch výstavby letiska. Opustil sa priestor Krúhovia, opustila sa začatá stavba hangáru pod Predným Chočom.
Začiatkom mája 1951 bol prevedený Antonom Kupčom, vtedy inštruktorom bezmotorového lietania, prvý navijákový štart na Lúkach za Váhom, odkedy sa začína na tomto mieste stavať letecký hangár a upravuje sa pristávacia plocha.
Aeroklub Leninové závody Ružomberok
.
15.10.1944 ppor. Tomáš Motyčka s letounem La-5FN od 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku, 2 ВА zahynul při útoku na pozemní cíle u železniční stanice Diviaky.
20.11.1938 se zabil des. Július Lukačovič a ppor. Josef Sirový na letounu Be.50.23 od Letky 16. Zlomení křídla za letu.
V roce 19314 Břetislav Dvořáček, středoškolský profesor v Turčianskych Tepliciach postavil kluzák BDv 2.
Konstruktér napsal příručku, ve které podrobně popsal stavbu kluzáku "Jak se sestavíme plachtové letadlo", kterou v roce 1933 vydalo Moravské nakladatelství v Brně.
Kluzák nebyl uznán Technickou skupinou MLL za bezpečné a jeho další stavba se nepovolovala.
Výstavba letiště.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplic, Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.
---------- Vznik Slovenské republiky 14.3.1939 ----------
26.3.1945 bola bombardovaná obec Vieska. Pri nálete to úplne zruinovalo dom Michala Krakovského. Susedné domy boli poškodené, tiež dom Šenšelov a Piškove hospodárske budovy boli poškodené od bomby, ktorá padla na záhumnie. Zdroj.
27.6.1939 se v Nitře od Letky 10 pokusili o útěk dva mechanikové na letounu Letov Š.328.250. Byli to Pavol Rajták a Jozef Krošlák, kteří využili situace, kdy měli přístup k letounu, na kterém měli vymontovat čtyři svíčky, což mělo být opatření proti úletům do Polska. Ze strachu před možnou okupací letiště, kterou si vyvodili z návštěvy německého důstojníka 26.6.1939 na letišti v Nitře, raději volili úlet do Polska, i přestože neměli z létáním zkušenosti. Nahodili motor ještě v hangáru a okamžitě narolovali na start a poté úspěšně vzlétli. Letěli podél Váhu a Oravy, a když doletěli k hranici začali kroužit asi pod dojmem, že jsou již v Polsku. Rajták opustil letoun na padáku nad slovenským územím. Letoun pokračoval chvíli v přímém letu, než přešel do prudkého klesání. Na zem dopadl letoun i s mrtvým Krošlákem, který sice vyskočil, ale otevřel brzy padák a ten se zamotal do letounu. Rajták odešel po nehodě rovnou na četnickou stanici a nakonec celou válku až do ledna 1945 strávil po různých věznicích, ze kterých několikrát utekl. Úlety.
22.3.1944 z dôvodu nedostatku paliva zrútil 6-7 kilometrov južne od obce Suchá Hora na Orave Ju 88, patriaci LG 1. Traja členovia posádky - Obgfr. Erich Böhrst, Fw. Fritz Bahrs a Fw. Paul Drobinski prežili bez zranení. Štvrtý Fw. Herman Schmittkamp je nezvestný. Zdroj.
28.3.1942 nehoda německého letounu Ju 52/3m.
V noci z 19.2. na 20.2.1945 v 23.45 hod. letoun Li-2 od 53 бад, 4 гбак, 18 ВА shodil z výšky 400 m tři agenty a 150 kg nákladu na plochu 12 km západně Čičman. Bylo to u obce Košecké Podhradie – Kopec (okres Ilava)? Deník bombardovacího korpusu.
20.12.1944 výsadek skupiny Váh.
20.11.1944 v 12.20 hod. se zřítil bombardér B-24J S/N" 42-51872 "modré E" "Hot Pants " od 831st BS, 485th BG, 15th USAAF z Itálie. Primární cíl byl Blechhammer-Jih. Záložní cíle: Brno, Břeclav, Hodonín, Opava, Přerov, Zlín. Posádka velitele 2/Lt Jeroma P. Warnera se zachránila pomocí padáků. Přistáli u obce Porúbka a byli zajati. Zdroj.
27.8.1938 se zabil pilot čet. Vojtech Polakovič, pilot des. Josef Štěpán, ppor. let. Vojtech Zajac a ppor. let. Vilibald Richter, od Letky 15. Při letu v tříčlenném roji narazily dva stroje Letov Š 328.152 a Š 328.226 v mlze do lesa.
31.8.1944 Von Ohlenova skupina zaútočila na Strečno. Němci obsadili výšiny na pravé straně řeky a začali z těchto výšin ostřelovat obránce v údolí a pozorovatelé začali řídit dělostřeleckou palbu a útoky střemhlavých bombardérů Ju 87 asi od NSGr. 4 z Popradu na pozice povstalců. Ti se museli stáhnout. Povstalci zaujali nové obranné pásmo na linii Grúň – Košariská – Janošíkovo – Panošina.
2.9.1944 v 17. hod. německý útok letouny Ju 87. Stuky znepokojovaly obránce, ale v hornatém terénu se nemohly plně uplatnit.
Dva dvojplošníky Š.328 bombardovaly a ostřelovaly německé jednotky a dělostřelecké pozice, ale bez úspěchů.
V noci z 22.3. na 23.3.1945 v 21.10-21.58 hod. letoun B-25 Mitchell od 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА shodil ve prospěch slovenských partyzánů z výšky 800 m 6 PDM o celkové hmotnosti 750 kg na plochu 15 km jihojihovýchodně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 22.3. na 23.3.1945 v 21.10-21.58 hod. 3 letouny B-25 Mitchell od 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА shodily ve prospěch československých partyzánů z výšky 800 m 18 PDM o celkové hmotnosti 2250 kg na plochu 23 km jižně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 23.3. na 24.3.1945 v 22.10 hod. letoun B-25 Mitchell od 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА shodil ve prospěch československých partyzánů z výšky 800 m 6 PDM o celkové hmotnosti 750 kg na plochu 16 km jihojihovýchodně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 23.3. na 24.3.1945 v 21.52-22.35 hod. letoun B-25 Mitchell od 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА shodil ve prospěch československých partyzánů z výšky 800 m 12 PDM o celkové hmotnosti 1 500 kg na plochu 28 km severozápadně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 26.3. na 27.3.1945 v 22.55 hod. letoun Li-2 od 4 гбак, 18 ВА shodil ve prospěch československých partyzánů z výšky 400 m náklad 1 300 kg na plochu 17 km jihozápadně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 26.3. na 27.3.1945 v 23.02-23.12 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА shodil ve prospěch československých partyzánů z výšky 350 m 1 osobu a náklad 1 700 kg na plochu 17 km jihozápadně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 27.3. na 28.3.1945 v 21.50-22.23 hod. 4 letouny B-25 od 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА ve prospěch československých partyzánů shodily z výšky 800 m 26 PDM o celkové hmotnosti 3 250 kg na plochu 16 km jihovýchodně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
V noci z 8.4. na 9.4.1945 v 22.07-22.33 hod. letoun Li-2 od 4 гбак, 18 ВА shodil z výšky 700 m 1 500 kg nákladu ve prospěch štábu partyzánského hnutí na plochu 23 km severozápadně Žiliny. Deník bombardovacího korpusu.
Která jednotka shazovala parašutisty ve prospěch sovětských tajných služeb
Letouny Li-2 byly v roce 1944-45 provozovány u:
3-й гвардейский бомбардировочный авиационный корпус (авиации дальнего действия) MAPA.
4-й гвардейский бомбардировочный авиационный корпус (авиации дальнего действия)
od 3.4.1945 Rzeszów.
MAPA.Podrobnosti naleznete: Бомбардировочные авиационные полки (bombardovací letecké pluky) a Гвардейские бомбардировочные авиационные полки (gardové bombardovací letecké pluky)
Авиационные полки ГВФ (гражданского воздушного флота)
Podrobnosti naleznete: Гвардейские транспортные авиационные дивизии (gardové transportní letecké divize civilního letectví), Транспортные авиационные полки (transportní letecké pluky civilního letectví) a Гвардейские транспортные авиационные полки (gardové transportní letecké pluky civilního letectví).
Připomínky, doplnění a staré fotografie mi posílejte na BorivojCech@seznam.cz.
