Praha-Kbely Prag-Gbell Прага-Кбелы provoz po roce 1929

Veřejné hlavní letiště a Stálé vojenské letiště Praha II.

Flugplatz Prag-Gbell

06.10.2024

Historie, historie2, historie3.

V roce 1930 se označení československých civilních letadel písmenem L-Bxxx změnilo na nynější OK-xxx.

Od ledna 1930 provoz Ústřední pilotní školy.

7.3.1930 se stal pražský Letecký pluk 1 nositelem čestného názvu Letecký pluk Tomáše Garrigua Masaryka. Kasárna byla přejmenována na Kasárna Tomáše Garrigue Masaryka.

23.4.1930 Ministerstvo pošt a telegrafů se rozhodlo vybudovat leteckou zaměřovací službu v Praze, v Brně a v Mariánských Lázních, postavit krátkovlný 300 W vysílač pro leteckou službu za 400 000 Kč, koupit krátkovlné přijímače za 20 000 Kč a zřídit na letištích dálnopisy. Podrobnosti.

Radiotelegrafní vysílací stanice byly umístěny na letišti Praha (jedna stanice v Satalicích za kbelským letištěm, vysílala na frekvenci 248 kHz a byla určena pro spojení se zahraničními letišti (zprávy o startech, přistání a počtu cestujících), druhá a třetí stanice vysílaly na frekvencích 238 kHz a 333 kHz a byly přímo na letišti). Stanice přijímací pak byly v Praze (přímo na letišti Kbely).

Radiotelegrafní vysílací stanice 333 kHz pro spojení s letadly a zaměřování. Na letišti byl nainstalován goniometr Marconi. Směr se zjišťoval natáčením indukční cívky. Goniometrické stanice byly zatím pouze dvě, v Praze a v Brně.

Výstavba nočních majáků od roku 1930 na trati Praha - Brno - Bratislava a na trati Praha - Plzeň - Tachov - Paris.

1.4.1930 se Letecká povětrnostní stanice 7 přejmenovala na Leteckou povětrnostní stanici 1 Letiště Praha.

Zvědný a pozorovací letoun Letov Š 16 helo5528.jpg (368227 bytes). Cvičný letoun Aero A 125 z výzbroje Leteckého pluku 4 před kbelským hangárem helo5530.jpg (449334 bytes).

Od 23.4.1930 provoz letounu Ford 5-AT-C Trimotor OK-FOR u ČSA helo7035.jpg (117629 bytes). Katastrofa 22.8.1930 v bouřce v Bedřichově u Jihlavy, kvůli tomu, že letoun ještě neměl rádio. Gonzo.

V roce 1930 ČLS doplnila svůj letadlový park o letouny Fokker F VII/3m stavěnými licenčně v továrně Avia. Společnost z obchodních důvodů změnila směrování linky do Rotterdamu. Místo přes Kassel se nově létalo přes Halle/Lipsko, Dortmund a Essen. Aby změnou vedení linky nepřišly Mariánské Lázně o spojení se světem, subvencovalo město linku Mariánské Lázně - Halle/Lipsko, na které ČLS létaly od 1.6.1930.

8.6.1930 letecký den v Karlových Varech. V neděli dopoledne odletělo letadlo Aero A 15 od MLL Praha s četařem pol. pil. letcem Švabenským a panem ing. Wernerem. Odletělo i letadlo Ab.11 pilotováno prap. p. p. l. Vreclem a npor. p. poz. Brožkem K. za účelem předvedení padáku systému Heinecke.

Junkers G 24 od Deutsche Luft Hansa he173.jpg (47090 bytes).

1.7.1930 zahájily ČSA s letounem Fokker F VII/3m provoz na své první zahraniční lince Praha - Bratislava - Zagreb.

Nakládání pytlů s kávou do letounu Avia/Farman F 60 Goliath helo6812.jpg (239349 bytes) před hangárem č. 1.

Aero A.34 Kos OK-ASO od MLL a helo5572.jpg (495178 bytes) Aero A.34 Kos OK-ASR z Ústřední letecké školy RČS z Letňan před hangáry firmy Aero po roce 1930. Flotily provozovatelů.

V roce 1930 se Miloš Bondy a spol., továrna na letadla Avia přestěhovala do Čakovic.

23.8.1930 odlet na IV. ročník závodu Let státy Malé dohody a Polska 1930 do Polska.

V září 1930 se Letka 71 a Letka 72 přesunuly do Milovic.

1.10.1930 vznikla Letka 82.

4.10.1930 do Kbel přiletěl prototyp letounu Junkers G 38 D-2000 od Deutsche Luft Hansa. Fotky.

11.10.1930 se zabil št.kp. Ivan Kňažikovský (psáno i Knjažikovskij) od Letky 41, porucha konstrukce letounu Avia BH 21.132 při akrobacii, dopad do kasáren.

12.10.1930 dopoledne u Petrovic u Nového Města na Moravě v mlze nouzově přistálo dvoumístné letadlo od Leteckého pluku 4, které letělo z Prahy přes Olomouc do Bratislavy. Po obědě se mlha zvedla a letadlo odletělo.

Od 13.10.1930 ČSA provozovala letoun Aero A 35 OK-AUB.


V březnu 1931 Václav Korda odešel z Vojenského leteckého ústavu studijního v Letňanech do zálohy a nastoupil jako pilot k ČLS.

Rok 1931 byl z důvodu hospodářské krize ve znamení poklesu letecké dopravy. ČLS řešila tuto situaci snížením tarifů na některých tratích (např. na lince Berlin - Dresden - Praha - Wien). V únoru 1931 nově dojednaná letecká dohoda s Německem umožnila otevřít ČLS linku Praha - München - Zürich, jež byla provozována v poolu se Swissair. Linka Mariánské Lázně - Lipsko/Halle měla nově mezipřistání v Karlových Varech, kde bylo otevřeno nové letiště. 1.4.1931 byla linka do Rotterdamu prodloužena až do Amsterdamu, kde navazoval spoj KLM do Londýna. Na této lince létaly výhradně letouny Fokker F VII/3b pro 8 cestujících.

Zahájení linky Praha - Amsterdam hel924.jpg (48551 bytes), hel925.jpg (46164 bytes). Kdy? 

Pilot František Novotný po svém rekordním letu Amsterdam - Praha za 4 hodiny a 35 minut stojí před letounem Fokker/Avia FVIIb/3m od ČLS. hel926.jpg (76006 bytes). Kdy?

helo6836.jpg (170417 bytes) Praga E 39 (1931-) před hangáry v civilní části letiště a v pozadí osamělé hangáry Aero.

Caproni Ca.97 zapsaný v leteckém rejstříku v roce 1931. helo6839.jpg (233922 bytes)

25.9.1931 se velitelství Třetí perutě leteckého pluku 4 přesunula do Hradce Králové s podřízenou Letkou 14, Letkou 40 a Letkou 41.

30.9.1931 se velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 4 přesunulo do Hradce Králové.

1.10.1931 vznikla Letka 43.

V říjnu 1931 se Náhradní letka leteckého pluku 4 přesunula do Milovic.

1.10.1931 vzniklo velitelství Leteckého pluku 5 .

1.10.1931 vznikla Technická letka leteckého pluku 5  

1.10.1931 vzniklo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 5  s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 5 .

1.10.1931 vzniklo velitelství První peruti leteckého pluku 5 .

20.10.1931 letoun Fokker F VII/3m F-ALGR od CIDNA přistál v noci vedle letiště. helo7010.jpg (60831 bytes), .

Zkušební let na trati Praha - Plzeň - Přimda se konal 20.10.1931 letounem Fokker F.VIIb-3m F-ALGR. "Po startu o 19 hod. na letišti Praha nastoupilo letadlo k letu na trať, která byla absolvována až k sedmému majáku (u Kladna(?)). Ježto dále byla na trati hustá mlha, kterou paprsky osmého (poslední) majáku nemohly proniknouti, otočil pilot letadlo a vrátil se zpět. Asi o 21 hod. byl let dokončen na letišti Praha-Kbely, letadlo však při přistání havarovalo."

V zimním období 1931/32 dolehla hospodářská krize na leteckou dopravu nejtíživěji, ČLS přerušila provoz na všech tratích.


1.1.1932 v Praze vzniklo velitelství Zemského leteckého skladu I. Ve Kbelích vznikla Pomocná letka zemského leteckého skladu I.

K 1.3.1932 vznikly spojovací články mezi Třetím ( leteckým) odborem ministerstva a jednotlivými pluky - Letecké skupiny u štábu Zemských vojenských velitelství ZVV v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích.

V dubnu 1932 se Ústřední pilotní škola přesunula na letiště Letňany.

2.5.1932 se zabil instruktor rtm. Stanislav Pelikán z Přibyslavi (od Leteckého pluku 5) a žák čet. Korecký. Porucha vzpěry křídla letounu Aero A.230 při nácviku létání bez viditelnosti. Žák seděl pod neprůhledným krytem, který nešel zevnitř otevřít. Instruktor, sedící v otevřeném místě za žákem sice vyskočit mohl, do poslední chvíle se však snažil zvenku otevřít kryt a dostat z padajícího letadla i žáka.

Státní civilní letiště Praha (Kbely) v roce 1932. Vlevo je vidět vodojem s letištním světelným majákem, vpravo věž pro řídící létání. Před hangáry stojí letouny Aero A 23, Avia F XII/3m OK-AFE a prototyp Letov Š 32 OK-ADA.

Aero A 35 OK-AUB od ČSA helo6842.jpg (167319 bytes), he141.jpg (279339 bytes) a od Bati helo6843.jpg (194059 bytes). Avia F XII/3m OK-ABU helo6844.jpg (301564 bytes), helo6845.jpg (201099 bytes) provozovaná od roku 1932.

helo6827.jpg (277255 bytes) Fokker F XII/3m F-ALGR od CIDNA před hangárem Avie.

  3. ročník závodů turistických Challenge v roce 1932.

 Sportovní letoun Praga BH.111.3 OK-BIH helo5566.jpg (247322 bytes), major Kalla hel929.jpg (36514 bytes), hel933.jpg (43133 bytes), generál Fajfr a major Kalla hel934.jpg (55240 bytes), major Mareš hel927.jpg (43728 bytes), A. Colombo hel932.jpg (39489 bytes), hel928.jpg (24388 bytes), Marienfeld hel930.jpg (43491 bytes), hel931.jpg (51547 bytes), Massenbach hel935.jpg (37825 bytes).

 

V roce 1932 zvítězil rtm. František Novák v mezinárodní akrobatické soutěži.

helo6894.jpg (110478 bytes) Avia F IX v roce 1932 před hangárem Avia na letišti Kbely.(?)

Návštěva náčelníka generálního štábu americké armády gen. Douglase MacArthura v roce 1932 helo8188.jpg (223860 bytes).

V říjnu 1932 byla trať Praha - Brno - Bratislava se světelnými traťovými majáky poprvé vyzkoušena letadly ČSA.

15.11.1932 vznikla Letka 44.

15.11.1932 vzniklo velitelství Druhé perutě leteckého pluku 6.


2.3.1933 voj.p.l. Rudolf Klíma s letounem Ab 111.92 "M5" od Cvičné letky leteckého pluku 1 místo cvičných okruhů svévolný odlet do Německa. Přistál u Altötting v Bavorsku. Návrat 7.5.1933. Dne 18.8.1933 odsouzen na 5 let těžkého žaláře. MAPA. Úlety a únosy.

V únoru 1933 z Milovic se přesunula Letka 71 a Letka 72.

Akrobatická BH 22.13 OK-IPE  v roce 1933 vlastněná ARČS asi na letišti Kbely Podrobnosti. Flotily provozovatelů.

V roce 1933 ČLS definitivně vyřadila z provozu jednomotorová letadla. Do flotily byl zařazen nový letoun, Avia A 51 pro 5 cestujících.

11.4.1933 se velitelství Druhé perutě leteckého pluku 1 přemístilo do Milovic.

helo5524.jpg (571320 bytes) V popředí letouny Cvičné letky leteckého pluku 1, M, za nimi letouny Letky 44 F.

10.9.1933 Armádní letecký den. Akrobat rtm. František Novák. Gumovými lany svázané letouny Avie BH 22 četařů Jana Kauckého, Josefa Řechka a Josefa Hubáčka. Četař Bohumil Holubec vyhrál akrobatickou soutěž.hel900.jpg (47739 bytes)hel865.jpg (33413 bytes), helo7664.jpg (1579467 bytes), hel897.jpg (33393 bytes), hel898.jpg (48796 bytes), hel899.jpg (32790 bytes), helo6833.jpg (276546 bytes). Video.

Předveden první dvouvlek větroňů za vlečným letounem, které řídil rtm. Chovanec z Olomouce, ve větroních Kassel 20 byli piloti Ludvík Elsnic z Prahy a Cyril Kudlička z Olomouce hel866.jpg (53104 bytes), hel867.jpg (42003 bytes), hel868.jpg (56717 bytes).

17.9.1933 přetažení a pád při nouzovém přistání v husté mlze do brambor u obce Bukovina (okres Svitavy). V troskách letounu AP 32.12 od Letky 1 zůstali zaklíněni pilot četař Miloš Kopecký a npor. Karel Náprstek. Rozbité letadlo bylo odvezeno do Hradce Králové. Dne 23.9.1933 byli oba propuštěni z poličské nemocnice.

V roce 1933 se CIDNA přejmenovala na Air France. Letové řády Air France.

7.10.1933 konec linky ČLS do Amsterdamu.

30.11.1933 konec linky ČLS Berlin - Praha - Wien. Společnosti Ölag a Deutsche Luft Hansa provozovaly linku do ledna 1934.

V prosinci 1933 po absolvování Kursu pro velitele vojskových těles v Praze byl Jindřich Maršálek jmenován velitelem Leteckého pluku 5 . Převzal pluk ve stavu dvou bojových a dvou pomocných letek se zastaralou výzbrojí.

V prosinci 1933 se Boris Dragoun stává již v hodnosti podplukovník velitelem Druhé peruti leteckého pluku 6.


1.1.1934 z letecké skupiny ZVV v Praze vzniklo Zemské velitelství letectva Čechy v Praze. Velitel brig. gen. Karel Janoušek. (Velitelství zemského letectva v Praze.) 

1.1.1934 vzniklo velitelství Letecké brigády. V podřízenosti měla velitelství Leteckých pluků 4, 5 a 6.

22.1.1934 v 15.32 hod. na letišti Kbely nehoda letounu Avia B 21.75 od Letky 81. Npor. Bohuslav Petržíla zahynul.

7.2.1934 přehlédl pplk. Boris Dragoun při přistání se strojem Š 131.2 stojící stříbrný E 41.9 s posádkou čet. Pařík a čet. Ovčáčík a vrazil do nich. Dragounův stroj patřil Letce 43. Opět vyvázl bez vážnějších následků.

V únoru 1934 se Josef Hamšík se svou Třetí perutí leteckého pluku 1 přesídlil z Chebu na letiště Kbely, od září 1934 do března 1935 velel stíhací První peruti leteckého pluku 4 a poté do května 1935 opět Třetí perutí leteckého pluku 1.

Baťův letoun Spartan Cruiser II OK-ATQ he143.jpg (173241 bytes). Kdy?

De Havilland DH-86A Express G-ADCN od Imperial Airways he136.jpg (205650 bytes). Kdy?

1.4.1934 vznikla Letka 91.

V dubnu 1934 se z Milovic přesunulo velitelství První peruti leteckého pluku 6.

Aero Mobiloil Vacuum Oil Company , . Kdy?

Oil Trading Company, ředitel Alexa, pilot Kropf, major Aldrin hel914.jpg (57913 bytes), hel915.jpg (74275 bytes), hel916.jpg (74572 bytes). Kdy?

18.5.1934 byl pražským větroněm Kassel 20 proveden dálkový aerovlek z Prahy do Užhorodu za letounem Aero A 125, který pilotoval Vladislav Košťálek s pozorovatelem Václavem Kubcem, pilotem větroně byl Ludvík Elsnic. Mezi Nitrou a Lučencem dne 20.5.1934 zabloudili a přistáli v Maďarsku. Do Užhorodu se dostali až 26.5.1934.

V červnu a v srpnu 1934 J. A. Baťa daroval dva kluzáky Zlin  Z V PO ARČS, který s nimi létal ve Kbelích v autovleku a zkoušeli i aerovleky.

Stinson SR 10C Reliant OK-ATP . Kdy?

16. a 17.6.1934 provedl Slávek Rodovský zálet dvoumístného větroně EL 2 Šedý vlk. Dne 13.7.1934 byl schválen komisí Ministerstva veřejných prací a ihned se zúčastnil leteckého dne v Terezíně, kam byl dopraven ve vleku za motorovým letounem.

15.8.1934 navštívila Kbely skupina tří sovětských bombardovacích letounů ANT-6 (TB-3) URSS 2237, 2238 a 2239. . Podrobnosti.

20.8.1934 nehoda prototypu Přikryl-Blecha PB 6 OK-BPI při přípravě na I. národní let RČS. Ing. Šimůnek byl zraněn ale závody vyhrál. helo7663.jpg (179485 bytes)

Nakládání pytlů s kávou do letounu Letov Š 32. helo6840.jpg (275647 bytes)

31.8.1934 vzniklo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 6

1.9.1934 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 6 přejmenovalo na velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 .

V září 1934 se Letka 81 přesunula do Malacek.

29.-30.9.1934 I. národní let RČS - první aeroklubová soutěž.

V říjnu 1934 se Letecký pluk 4 přesunul do Hradce Králové.


1.3.1935 vzniklo velitelství Leteckého radioelektrického střediska. Funkci velitele střediska zastával pplk. let. Karel Nedoma.

Od 23.3. do 7.4.1935 zkoušky motorizovaného větroně EL 2 M Šedý vlk s motorem Blackburn o výkonu 14 kW. Sláva Rodovský vzlétal pomocí gumového lana či za autem. Neúspěšné. V listopadu 1935 další pokusy.

V dubnu 1935 ČLS zařadila do flotily první Fokker F XVIII pro 14 cestujících. Společnost dále objednala dva letouny Douglas DC-2, po KLM byla ČLS druhou evropskou aerolinií, která tento typ objednala. Od roku 1935 byla linka do Amsterdamu provozována celoročně, létalo se v poolu s KLM (spoj byl označován jako Středoevropský expres).

10.5.1935 byl k nám přelétnut originální stroj Marcel-Bloch MB 200Bn4. Foto z 30.5.1935 před civilním hangárem č. 5. helo5571.jpg (398830 bytes)

12.5.1935 Aeroklub RČS otevřel svoji novou základnu, hangár č. 5 s kanceláří, klubovnou a jejím vybavením s celkovou plochou 360 m², kterou uhradil ředitel továrny Aero JuDr. Vladimír Kabeš. Křest 10 letounů a jednoho větroně.

15.5.1935 ČLS zahájila provoz na lince Amsterdam - Köln - Halle - Leipzig - Praha - Wien- Budapest.

Od 24.5.1935 ČSA provozovaly letoun Saro Cloud OK-BAK .

PO ARČS zakoupil větroň Zlín Z VIII Šídlo, s kterým se létalo ve Kbelích v autovleku a aerovleku.

Větroň Zlín Z VI  hel870.jpg (43871 bytes). Kdy a kde?

Úvahy o výstavbě nového pražského letiště v Ruzyni (otevřeno 1937).

Video - cvičení čs. letců v roce 1935. , . Letoun Avia Ba 33 "P1" od Letky 43. Letoun Avia BH 10 OK-AVO od Aeroklubu Vysokoškolského sportu v Letňanech. Letouny Aero A 11 (možná Ab 11 nebo Ab 111) a s hvězdicovým motorem asi A 11J s trupovým označením "D" od Letky 2.

V roce 1935 ČLS obnovila provoz na lince Berlin - Praha - Wien.

Letouny Lufthansy helo7666.jpg (172404 bytes). Kdy?

29.5. až 7.6.1935 návštěva delegace čs. vojenského letectva v čele s gen. Jaroslavem Fajfrem v Moskvě s originálním francouzským bombardérem Marcel-Bloch MB 200Bn4. helo6848.jpg (251356 bytes)  Podrobnosti.

helo8480.jpg (277243 bytes) Eugen Čihák uprostřed jako správce letiště. Vlevo pracovník MVP ing. Vítězslav Verner.

Od 15.6.1935 ČLS svou linku do Zürichu prodloužila až do Genéve a Marseille, tzv. "Riviera express" byl provozován denně s letounem Fokker F VII/3m. Na tuto linku navazovaly spoje zahraničních společností do severní a západní Afriky. 

1.7.1935 ČSA zahájily provoz na lince Praha - Hradec Králové - Dolní Benešov, což trvalo do 30.9.1935.

8.6.1935 letoun Avia F VIIb/3m OK-AFF od ČSA po přistání při pojíždění střet s dřevěnou kozou.

Ve dnech 8.-9.8.1935 Ludvík Kratochvíl uskutečnil dokonce okružní cestu po ČSR. Startoval ze Zábřehu na Prahu a Plzeň. V Plzni započal svůj okruh návratem do Zábřehu a dále pokračoval do Piešťan, Nitry, Popradu a Košic. Zpátky se vracel přes Piešťany, Trenčín, Žilinu a přistál ve Zlíně, kde přenocoval. Druhý den pak cesta pokračovala na Kroměříž, Olomouc, Zábřeh, Pardubice, Prahu a okružní cesta končila opět v Plzni. Za jeden a půl dne uletěl přes 1 500 kilometrů, přičemž největší výšky 4 800 m dosáhl nad Piešťanami. Okružní let byl opět oslavně popisován novináři, kteří nazývali Kratochvíla „novodobým Ikarem“, ale Ludvíkovi šlo hlavně o to, splnit si svůj sen a dokázat sám sobě, že takový výkon je možný.

9.6.1935 nehoda kluzáku Zlín Z VIII od PO ARČS ve vleku za autem přes kladku na letišti. Pilot Rudolf Kohlíček si zlomil nohu. Poté plachtaři PO ARČS tento druh vzletu opustili.

Letoun Aero AP 32.19 OK-PAD před odletem do Liberce, kde k 1.7.1935 vznikla Četnická letecká hlídka Liberec. helo7137.jpg (183873 bytes)

17.7.1935 z Prahy do Malacek přeletěl Š 328n-50 od Letky 91. Zkoušky nočního stíhání. 17.8.1935 se vrátil do Prahy.

Hangáry 1 a 2 používala ČSA a hangáry 3 a 4 společnost Air France.

Dva Baťovy letouny Aero A 35 OK-ATN a OK-ATK. helo7028.jpg (126609 bytes).

Od 7.8.1935 ČSA provozovaly letoun Avia F-IX D.15 he140.jpg (221553 bytes).

Firma Baťa koupila jako první v ČSR vírník - autogyru Avro 671 (Cierva) C.30A OK-ATS (v. č. 739), kterou předváděl na propagačních letech pilot Brtník (od 2.10.1934 do 21.8.1937).

gyro42.jpg (163181 bytes), gyro44.jpg (140900 bytes), gyro45.jpg (149108 bytes), gyro46.jpg (152151 bytes), gyro47.jpg (154449 bytes), gyro43.jpg (199137 bytes), gyro48.jpg (205148 bytes). Kdy?

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 15.

6.9.1935 první let do Moskvy. Letoun Airspeed AS 6A Envoy I OK-BAL helo5252.jpg (346115 bytes) v roce 1935. Fotografováno při letu v rámci zkoušek u ČSA před nasazením na lince Praha - Moskva od 1.9.1936.

Kdy?

Vysoké výkony seskoku padákem zlákaly úředníka Masarykovy letecké ligy poručíka v záloze Ludvíka Pavlovského k pokusu o světový rekord. Dne 11.9.1935 z letounu Š 328 - 5 900 m a po 16 minutách přistál u obce Zeleneč (okres Praha-východ) (československý rekord). Zdroj. Zdroj.

Místní hasičské družstvo. helo6837.jpg (199062 bytes)

14.-15.9.1935 II. národní let RČS a I. národní soutěž v letecké akrobacii.

Akrobatická BH 22.2 OK-LIW od září 1935 vlastněná MLL helo5698.jpg (459917 bytes), helo5699.jpg (675136 bytes), helo5700.jpg (222495 bytes) asi na letišti Kbely Podrobnosti. Flotily provozovatelů.

Saunders Roe A.19 Cloud OK-BAK od ČSA helo5241.jpg (367977 bytes), Aero A 35 OK-AUB helo5242.jpg (328633 bytes), Avia F.VIIb/3m helo5247.jpg (255122 bytes).

helo8481.jpg (228137 bytes) Správce letiště Eugen Čihák u letadla Avia F VIIb/3m od ČSA.


18.2.1936 první přistání DC-2 v Československu. Letoun DC-2-115E PH-AKN společnosti KLM helo5250.jpg (277474 bytes) Kapitán Smirnoff, na palubě dále gen. ředitel KLM p. Plessman, který přiletěl na jednání se zástupci ministerstva veřejných prací o možné spolupráci v letecké dopravě.

V březnu 1936 se velitelství První peruti leteckého pluku 5 přestěhovalo do Brna.

1.3.1936 vznikla Cvičná letka leteckého pluku 6 .

12.3.1936 ČLS převzala první dva letouny Douglas DC-2 (OK-AIA, OK-AIB) určené pro přepravu 18 cestujících. Vyškolení létajícího i pozemního personálu na tento typ probíhalo u KLM.

16.4.1936 přistál v ve Kbelích první letoun Douglas DC-2 OK-AIA. Poprvé s těmito letadly létala u ČLS také letuška. 

20.4.1936 byl Douglas DC-2 poprvé nasazen  na linku Praha - Wien.

Týž den navečer se letoun DC-2 OK-AIA pilotovaný Karlem Balíkem poprvé vydal na lince do Amsterdamu, jež byla naplánovaná bez mezipřistání. V důsledku silného protivětru, jež způsobil zvýšenou spotřebu pohonných hmot, byla posádka nucena nouzově přistát. Při přistání v nepříznivých povětrnostních podmínkách bylo letadlo zcela zničeno.

7.6.1936 Letecký den, zúčastnilo se ho 200 letadel a shlédlo ho více jak čtvrt milionu diváků. hel923.jpg (22250 bytes), hel921.jpg (22363 bytes), hel922.jpg (22423 bytes).

helo6849.jpg (309801 bytes), , vírník - gyro C.30A "S8" .

Zabil se por. v zál. Karel Skácel od LP 2. Při seskoku ze "sestřeleného" bombardéru se mu neotevřel padák. Stalo se to při ukázce napadení letiště těžkými bombardéry a útoku stíhaček na bombardéry. Bombardér byl jako sestřelený, kouřil a vyskákalo z něj pět mužů. Pak bombardér zmizel za obzorem a za chvilku se odtud začalo kouřit, jako po havárii. Video.

Video: Dejte nám křídla. Raná, Kbely a Letky 31 "A", 43 "P", 44 "L",

DC-2 helo6869.jpg (188083 bytes), helo6870.jpg (262849 bytes)he147.jpg (171648 bytes).

15.6.1936 přistál sovětský ANT-6 (vojenské označení TB-3) URSS-1216 s velitelem sovětského letectva armádním generálem Jakovem Ivanovičem Alksnisem. Podrobnosti.

22.6.1936 odlet.

helo6000.jpg (27860 bytes) Plachtaři Místní skupiny MLL v Roudnici nad Labem v roce 1936 dostavěli větroně EL 2 M Šedý vlk. Domluvili se s pražským PO ARČS a provozovali společně létání ve Kbelích s aerovleky.

Větroň Zlín Z VIIIb Dáša létal jako cvičný větroň členů PO ARČS ve Kbelích.

4.7.1936 si Slávek Rodovský zalétal větroň Goppingen Gö 1 Wolf (česky nazývaný Sokol) za účasti zástupců MVP a pak se s ním přesunul do Žiliny.

22.7.1936 se u Chloumku (okres Jičín) zřítil Ju 160 D-0 D-ULUR Schakal WNr. 4246 od Deutsche Luft Hansa, startující z Kbel. Pilot Viktor Neubrandt a radiotelegrafista Vilfried Haupt zahynuli. Letecká badatelna. Podrobnosti na str. 136. Spolupráce s pražským goniem OKL a goniem DDU v Breslau.

Státní průmyslová škola na Smíchově měla plachtařskou skupinu, kterou vedl profesor Bobek. Od 4.10.1936 jim Špitálský vedl kurz na kluzáku Zlín Z V v Kyjích.

1.9.1936 zahájena pravidelná linka Praha - Moskva.

ПС-9 (АНТ-9) PS-9 (ANT-9) (s dvěma motory М-17)) URSS-M26 Aeroflotu .

2.9.1936 odstartovalo z Prahy letadlo ČSA Airspeed Envoy AS-6 OK-BAL a 2440 kilometrech a mezipřistáních v Užhorodě, rumunských městech Kluž a Iaşi, ukrajinském Kyjevě a ruském Brjansku přistálo na letišti Moskva-Tušino. Posádku prvního letu tvořili známý šéfpilot Karel Brabenec, rádionavigátor Bedřich Soukup a palubní mechanik Vladimír Čadský. Prvního letu se účastnil i tehdejší generální ředitel společnosti František Stočes a tajemník firmy Vilém Bauer. Letenka na let do Moskvy v té době stála 1 600 Kčs, let trval deset hodin. Letoun Airspeed Envoy s českými motory Walter totiž dosahoval maximální rychlosti 300 km/h.

Pro III. národní soutěž plachtařů MLL v Žilině bylo stavěno mnoho nových konstrukcí větroňů. ÚPO MLL vypsalo národní soutěž na nové konstrukce výkonných větroňů právě se zřetelem na blížící se závody. V této soutěži dostal druhou cenu větroň konstruktérů Huberta Váhaly a Štefana Pleška VP 1 Jánošík, který byl postaven v dílnách PO MLL Sodomka. 7.11.1936 byl zalétán Ludvíkem Elsnicem a Janem Vondrysem, vedoucím místní dílny MLL pomocí gumového lana. Další zalétávání 

V listopadu 1936 Sláva Rodovský a Ludvík Elsnic zalétali větroň VP 1 Jánošík.za letounem Aero A 125.

15.11.1936 uskutečnil PO ARČS zálet větroně FPZ 1 OK-CHICHICH ve vleku za motorovým letounem Caproni Ca 100. Potom sloužil jako cvičný pro členy PO ARČS.

V tomto roce se na letišti Kbely uskutečnilo denně průměrně 22 pohybů letadel a bylo odbaveno 110 cestujících, 1,6 tuny zboží a 200 kg pošty. Tankování letadel zajišťovaly ČSA. Tankoval se zde např. benzín Fanto Super a oleje Fantolin Motoroil.

V zimě 1936-37 přesun ČSA a ČLS z Kbel na Ruzyň.


Veřejné hlavní letiště a stálé vojenské letiště Praha II. Rozměry 810 x 1 350 m. Hangáry a skladové prostory.

1.1.1937 se velitelství Zemského leteckého skladu I přejmenovalo na velitelství Leteckého skladu 1. Funkci velitele skladu zastával plk. technické zbrojní služby letectva Ing. Julius Philipp.

1.1.1937 se Pomocná letka zemského leteckého skladu I přejmenovala na Pomocnou letku leteckého skladu 1.

21.1.1937 se zabil se svob. Jaroslav Bureš a ? Pisařík. Náraz do věže. Bureš má hrob v Chrudimi.

15.4.1937 vznikla Cvičná letka leteckého pluku 5 .

V červnu 1937 imatrikulace motorizovaného větroně EL 2 M Šedý vlk "HUMPOLEC". Do Humpolce ho pak přelétl vedoucí Propagační letky MLL kpt. Strejček.

V červnu 1937 výcvik aerovleků za motorovými letouny Caproni Ca 100 a Sardel od ARČS na ocelovém laně dlouhém až 120 m pod vedením Rodovského. Plachtaři Rackaři od PO MLL Praha. Vlekaři od ARČS: František Němec, ing. Oskar Mayer, Bohumil Šimůnek a Konečný.

9.7.1937 v 13.55 hod. vysazení obou motorů při letu po okruhu bombardéru MB 200.42 od Letky 82. Letoun při nouzovém přistání urazil podvozek o násep trati Kbely - Satalice. Posádka čet. dsl. František Zapletal, rotný Stanislav Anderle bez zranění. Letoun opraven.

23.7.1937 odlet čs. výpravy do Zurichu na IV. mezinárodní letecký mítink. helo7662.jpg (189004 bytes), helo5569.jpg (588326 bytes) V čele MB.200, za ním dvě B.534 (4. verze) a dvě Ba.122. Ukončení až 1.8.1937.

Pražský ilustrovaný zpravodaj. 

31.8.1937 Sláva Rodovský vzlétl s větroněm VP 1 Jánošík v aerovleku a nad Brandýsem po odpoutání od vlečné ve výšce 1 093 m vystoupal v mraku až do výšky 2 245 m. Převýšením 1 152 m překonal oficiální výškový rekord s větroněm.

1.9.1937 se Letka 91 přejmenovala na Letku 11.

1.9.1937 se Letka 43 přejmenovala na Letka 31.

1.9.1937 se Letka 44 přejmenovala na Letka 32.

1.9.1937 vznikla Letka 34.

1.9.1937 vzniklo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 6.

1.9.1937 vznikla Letka 85.

1.9.1937 vznikla Letka 86.

V měsíci září až prosinec 1937 bylo v Moskvě převzato 61 letounů B 71. Přelet Kyjev, Spišská Nová ves, Praha-Kbely.

V září 1937 se velitelství Leteckého pluku 5 přemístilo do Brna.

16.9.1937 z Kbel do Brna se přesunulo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 5 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 5.

16.9.1937 se Letka 82 přestěhovala do Brna.

V roce 1937 se Technická letka leteckého pluku 5 přemístila do Brna.

V září 1937 akce III. národní let ČSR. Z Vajnor do Brna a do Prahy skupinový přelet, kde ve Kbelích nacvičovali let velkoskupiny. Defilé se uskutečnilo 21.9.1937 nad Wilsonovým nádražím. Konala se i II. národní soutěž v letecké akrobacii, v níž zvítězil rtm. let. Josef Hubáček.

24.-27.9.1937 III. národní let RČS a II. národní soutěž v letecké akrobacii. helo7661.jpg (185082 bytes), Miroslav Plecitý a Vincenc Hodek u letounu Zlín Z XII, v. č. 149 OK- IPS .

24.10.1937 ráno zálet kluzáku Racek 3 "Mrkev" pilotem Vítězslavem Rodovským ve vleku za Aero Ab 111. NTM.

V říjnu 1937 pod vedením Rodovského výcvik aerovleků na ocelovém laně dlouhém až 120 m. Plachtaři PO ARČS a PO MLL Škoda.

1.11.1937 vzniklo velitelství Povětrnostní ústředny 1 ve Kbelích.

5.12.1937 pilot Konečný s letounem Caproni Ca 100 OK-WAM od MLL při přistání najel do stojícího letounu Praga E 114. Ukončen výcvik aerovleků na ocelovém laně dlouhém až 120 m pod vedením Rodovského.


K 1.1.1938 byl ukončen na letišti veškerý civilní provoz.

12.1.1938 se velitelství První perutě leteckého pluku 1 přesunulo do Hradce Králové.

Letka 1.

Letka 61.

14.1.1938 se velitelství Třetí perutě leteckého pluku 1 přesunulo do Hradce Králové.

Letka 31.

Letka 32.

Letka 34.

Do Hradce Králové se přesunulo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 1 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 1 a Cvičnou letkou leteckého pluku 1. Kdy se přesunula?

V lednu 1938 se Technická letka leteckého pluku 1 přesunula do Hradce Králové.


13.1.1938 z Hradce Králové se přesunulo velitelství Leteckého pluku 4 . Podléhalo veliteli Letecké brigády.

12.1.1938 se z Hradce Králové přesunulo velitelství První peruti leteckého pluku 4 .

Letka 40.

Letka 41.

Letka 42.

12.1.1938 se z Hradce Králové přesunulo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4 .

Letka 43.

Letka 44.

Letka 50.

 

V lednu 1938 z Hradce Králové se přesunulo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 4 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 4 a Cvičnou letkou leteckého pluku 4.

24.1.1938 se při letu z Prahy do Brna u obce Havlíčkova Borová (okres Havlíčkův Brod) zabil plk. let. Jindřich Maršálek (velitel Leteckého pluku 5), npor. let. Václav Vyskočil (zatímní velitel Letky 76) a čet. dsl. Otakar Sláma. Při kroužení za mlhy s letounem MB 200.3 "D3" nízko nad zemí ve zvlněném terénu, zachytil pravým křídlem o zem a letoun částečně shořel. Zdroj. Zdroj2. Letecká badatelna.


Jaroslav Vyhnis z Hradce Králové přemístěn do Kbel k absolvování stíhací pilotní školu. Létal u Letky 43. Kdy přišel do Kbel?

Josef Balejka (jako jediný z Piešťan) přišel s dalšími 53 druhy do Kbel k šestiměsíčnímu výcviku na stíhače. Pod dohledem pplk. Berounského a kpt. Veselého cvičili na strojích Avia 33, Avia 122 a B 534. Kdy přišel do Kbel?

8.3.1938 u Čelákovic (okres Praha-východ) se zřítil letoun B 534.106 od Letky 43. Letec svob. p.l.  Karel Čáp se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

9.3.1938 se zřítil stíhací B 534.46 od Letky 44 v Praze-Podolí. Ppor. Adolf Strach se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

31.3.1938 v Praze-Jahodnici zřícení letounu Avia Ba 32.25 od Cvičné letky leteckého pluku 4. Pil. žák svob. Jan Šari se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

6.4.1938 se zřítil stíhací B 534.20 od Cvičné letky leteckého pluku 4 vedle hangárů. Npor. let. Josef Dekastello se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

helo5568.jpg (369775 bytes) Aero MB 200.

Zavádění bombardérů B 71 u Letky 71 a Letky 72.

helo6874.jpg (214496 bytes), helo6875.jpg (232232 bytes) letoun Avia B 71 před bývalým hangárem č. 1 (MVP). V pozadí letoun Aero Ab 101 od Letky 71, která byla přednostně vyzbrojována letouny Avia B 71.

V dubnu 1938 se piloti od hradecké Letky 61 a božídarské Letky 66 přeškolovali na B 71 u První peruti leteckého pluku 6.

Ve skladech Dělostřeleckého pluku 151 se nacházelo velké množství zbraní a materiálu. Podle výkazu garážovaného materiálu v dubnu 1938, disponovaly jednotky pluku včetně mobilizačních záloh 66 kanony vz. 22 a 4 kanony vz. 12/20 v trvalém palebném postavení na letišti ve Kbelích.

5.5.1938 nehoda Avie B 534.175 od Letky 50 .

21.5.1938 přiletěly B 534.359 OK-PCE a Š 328.286 OK-PCC od ČLH Liberec. Dne 23.5.1938 odletěly do Mladé Boleslavi.

Po 21.5.1938 se velitelství První peruti leteckého pluku 4 přesunula na polní letiště Mstětice (okres Praha-východ).

Po 21.5.1938 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4 přesunula na polní letiště Benice (okres Hlavní město Praha).

23.5.1938 četař Otakar Hrubý společně se svobodníkem Breitmajerem z Výcvikového střediska v Chebu přeletěli z Plzně do Prahy a Hradce Králové.

Na počátku června 1938 se vrátily do Kbel.

Od 13.6. do 16.7.1938 přeškolování pilotů Letky 73. a Letky 74 hradecké Druhé peruti leteckého pluku 6 na letouny Avia B.71.

23.6.1938 Na Hřebenkách v Praze-Smíchov, se zřítily tři letouny Avia Ba.122.20, Ba.122.24 a Ba.122.25. Došlo ke srážce letadel akrobatické skupiny npor. Františka Nováka při nácviku na vystoupení k X. všesokolskému sletu. Zabil se čet. Vlastimil Rys a čet. Rudolf Motyčka od Letky 44, pilot třetího letounu čet. Smolík se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

6.7.1938 první B.71 odletěly do Hradce Králové.

hel983.jpg (546584 bytes)

1.8.1938 , , .

5.8.1938 se zabil por. Václav Pohanka na letounu B.534.53 od Letky 50, při vojenském cvičení srážka se strojem B 534.333 četaře Josefa Šaška (ten vyskočil padákem, lehce zraněn). Pomník v dnešní Rooseveltově ulici v Čelákovicích. Letecká badatelna.

28.8.-5.9.1938 Závod kolem států Malé dohody na trati Praha - Zlín - București - Београд - Arad - Praha.


Velitelství Leteckého pluku 4 (plk. J. Berounský, od 16.10.1938 plk. let. L. Syka) k 1.9.1938. Podřízeno veliteli Letecké brigády ve Kbelích.

Letka 11.

Velitelství První peruti leteckého pluku 4.  Velitel pplk. let. Josef Hamšík.

Velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4. Velitel mjr. let. Alois Snášel.

Velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 4. Velitel pplk. let. Jan Čech.

Cvičná letka leteckého pluku 4.

Náhradní letka leteckého pluku 4.

Technická letka leteckého pluku 4. Velitel mjr. let. Gustav Beránek.


Velitelství Leteckého pluku 6 (plk. let. V. Stanovský) k 1.9.1938. Podřízeno veliteli Letecké brigády ve Kbelích.

Velitelství První peruti leteckého pluku 6.  Velitel pplk. let. Ludvík Budín.

Letka 71.

Letka 72.

Velitelství Třetí peruti leteckého pluku 6. Velitel pplk. let. Vladimír Nosek.

Letka 85.

Letka 86.

Velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 6. Velitel pplk. let. Karel Fulín.

Cvičná letka leteckého pluku 6.

Náhradní letka leteckého pluku 6.

Technická letka leteckého pluku 6. Velitel mjr. let. Antonín Suda.


14.9.1938 se Letka 2 přesunula do Zbraslavic (okres Kutná Hora).

14.9.1938 se Letka 11 přesunula na polní letiště Jeneč (okres Praha-západ).

14.9.1938 se velitelství První perutě leteckého pluku 4, Letka 40, Letka 41 přemístily na polní letiště Horní Měcholupy (okres Hlavní město Praha) a Letka 42 se přesunula na polní letiště Dvůr Netluky (okres Hlavní město Praha).

14.9.1938 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4, Letka 43, Letka 50 přemístily na polní letiště Cvrčovice (okres Praha-východ). Letka 44 se přesunula na polní letiště Polerady (okres Praha-východ).

14.9.1938 se velitelství První peruti leteckého pluku 6, Letka 71 a Letka 72 přemístily na polní letiště Zlosyň (okres Mělník).

14.9.1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 6, Letka 85 a Letka 86 přesunuly na polní letiště Radonice (okres Praha-východ).

 

15.9.1938 byl stíhač por. František Fajtl poslán z Olomouce do Kbel na dvoutýdenní pilotní výcvik na vícemotorových letounech. Dne 19.9.1938 létal s letounem MB 200.52 a později i na MB 20.29 až do 23.9.1938. Poté létal na letounu B 71.58 a B 71.59.

 

19.9.1938 se velitelství Leteckého pluku 4 přesunulo na polní letiště Cvrčovice (okres Praha-východ).

 

helo5570.jpg (814661 bytes) V září 1938 letiště 1350 x 810 m, stupeň dokončení 100 %, plné vybavení. Největší a nejdůležitější letiště. Na jihozápadní straně je umístěno goniometrický zaměřovač Marconi.

24.9.1938 bylo velitelství Letecké brigády začleněno do stavu Mobilizačního tělesa 145. Velitelství Letecké brigády vzniklo v sestavě Mobilizačního tělesa 145 jako mobilizovaný útvar 145-A-1. Krycí jméno Roháč. Velitel brigádní generál Karel Procházka.

24.9.1938 se Náhradní peruť leteckého pluku 4 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-C-1. Vznikla Náhradní peruť leteckého pluku 4. Velitel pplk. let. Jan Čech.

24.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 4 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 604 jako součást mobilizovaného útvaru 604-C-1. Vznikla Cvičná letka leteckého pluku 4. Podléhala veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 4.

24.9.1938 se Náhradní letka leteckého pluku 4 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 604 jako součást mobilizovaného útvaru 604-C-1. Vznikla První náhradní letka leteckého pluku 4 a Druhá náhradní letka leteckého pluku 4. Podléhaly veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 4.

24.9.1938 byla Technická letka leteckého pluku 4 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 604.

24.9.1938 vznikla Náhradní technická letka leteckého pluku 4 v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako součást mobilizovaného útvaru 604-C-1. Velitel por. let. Miroslav Kredba.

24.9.1938 se velitelství Leteckého pluku 6 začlenilo do sestavy Mobilisačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-A-1. Krycí jméno Bělásek. Vzniklo velitelství Leteckého pluku 6. Podřízeno veliteli Letecké brigády ve Kbelích. Funkci velitele pluku zastával plk. let. Vilém Stanovský.

24.9.1938 se Náhradní peruť leteckého pluku 6 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-C-1. Vznikla Náhradní peruť leteckého pluku 6. Velitel pplk. let. Karel Fulín.

24.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 6 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 606  jako součást mobilizovaného útvaru 606-C-1. Vznikla Cvičná letka leteckého pluku 6. Podléhala veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 6.

24.9.1938 se Náhradní letka leteckého pluku 6 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 606 jako součást mobilizovaného útvaru 606-C-1. Vznikla První náhradní letka leteckého pluku 6 a Druhá náhradní letka leteckého pluku 6. Podléhaly veliteli Náhradní peruti leteckého pluku 6.

24.9.1938 byla Technická letka leteckého pluku 6 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 606.

24.9.1938 vznikla Náhradní technická letka leteckého pluku 6 v sestavě Mobilisačního tělesa 606 jako součást mobilizovaného útvaru 606-C-1. Velitel kpt. let. Alfréd Löffler a od 10.10.1938 mjr. let. Filip Doležal.

24.9.1938 bylo velitelství Povětrnostní ústředny 1 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 604.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 1 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 604.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého radioelektrického střediska začleněno do stavu Mobilizačního tělesa 606.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 15 začleněna do stavu Mobilizačního tělesa 606.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 1 začleněno stavu Mobilizačního tělesa 607.

24.9.1938 byl a Pomocná letka leteckého skladu 1 začleněna stavu Mobilizačního tělesa 607.

 

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého parku 71 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-1. Krycí jméno Hadinec. Velitel mjr. technické zbrojní služby let. Ing. Josef Effenberger. Podléhalo veliteli Velitelství zemského letectva v Praze a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva I. armády.

25.9.1938 vznikly  Sloučené parkové dílny 71 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako součást mobilizovaného útvaru 607-B-1. Krycí jméno ?. Velitel škpt. let. Ing. Jaromír Trnka.

25.9.1938 vznikla Letecká pracovní rota 71 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-A-6. Krycí jméno Káď. Velitel ppor. let. Václav Vohradský. Podléhala veliteli Leteckého parku 71.

25.9.1938 vznikla Záloha leteckého materiálu 71 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-1. Krycí jméno ? Velitel ppor. let. Ladislav Schindler. Podléhala veliteli Leteckého parku 71.

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého parku 91 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-8. Krycí jméno ? Velitel pplk. technické zbrojní služby let. Ing. Karel Čermák. Podléhalo veliteli Velitelství zemského letectva v Praze, od 25.9.1938 veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství a od 14.10.1938 veliteli Velitelství letectva I. armády.

25.9.1938 vznikly  Sloučené parkové dílny 91 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako součást mobilizovaného útvaru 607-B-8. Krycí jméno ?. Velitel kpt. let. Jaromír Wurm. Podléhala veliteli Leteckého parku 91.

25.9.1938 vznikla Letecká pracovní rota 91 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-A-14. Krycí jméno ? Velitel por. let. Vojtěch Koribský. Podléhala veliteli Leteckého parku 91.

25.9.1938 vznikla Záloha leteckého materiálu 91 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-8. Krycí jméno ? Velitel kpt. let. zbrojnictva Josef Vokoun. Podléhala veliteli Leteckého parku 91.

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého skladu 1 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-C-1. Funkci velitele skladu zastával plk. technické zbrojní služby letectva Ing. Julius Philipp.

25.9.1938 vznikla Pomocná letka leteckého skladu 1 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako součást mobilizovaného útvaru 607-C-1. Funkci velitele letky zastával škpt. let. Vladimír Komberec.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 1 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-2. Krycí jméno Tabák. Velitel npor. let. Ing. Jaroslav Pavlů.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 2 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-3. Krycí jméno Bahenka. Velitel ppor. let. Ing. Zdeněk Svoboda (?).

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 3 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-4. Krycí jméno Alpaka. Velitel por. let. Zdeněk Šabata.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 13 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-9. Krycí jméno Trasa. Velitel por. let. Rudolf Josítko.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 14 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-10. Krycí jméno Babice. Velitel ppor. let. Ing. Zdeněk Svoboda (?).

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 15 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-11. Krycí jméno ? Velitel ?

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 16 v sestavě Mobilizačního tělesa 607 jako mobilizovaný útvar 607-B-12. Krycí jméno ? Velitel por. let. Heřman Vodrážka.

 

26.9.1938 byl por. František Fajtl poslán zpět do Olomouce k Letce 63.

 

26.9.1938 vznikla Peruť I, velitelství v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-B-1. Krycí jméno Palma. Velitel škpt. let. Jaromír Smrčka. Podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství.

26.9.1938 vznikla Polní letka 69 v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-B-2. Krycí jméno Albína. Letka měla ve stavu jen personál pozemní obsluhy a byla připravena k zabezpečení činnosti francouzské průzkumné letky. Podléhala veliteli Peruti I, velitelství.

26.9.1938 vznikla Polní letka 70 v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-B-3. Krycí jméno Granát. Letka měla ve stavu jen personál pozemní obsluhy a byla připravena k zabezpečení činnosti francouzské průzkumné letky. Podléhala veliteli Peruti I, velitelství.

26.9.1938 vznikla IV. peruť leteckého pluku 6, velitelství v sestavě Mobilisačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-B-1. Krycí jméno ? Velitel kpt. let. František Truxa. Podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství.

26.9.1938 vznikla Letka 89 v sestavě Mobilisačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-B-2. Letka měla ve stavu jen personál pozemní obsluhy a byla připravena k zabezpečení činnosti francouzské bombardovací letky. Podléhala IV. perti leteckého pluku 6, velitelství.

26.9.1938 vznikla Letka 90 v sestavě Mobilisačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-B-3. Letka měla ve stavu jen personál pozemní obsluhy a byla připravena k zabezpečení činnosti francouzské bombardovací letky. Podléhala IV. perti leteckého pluku 6, velitelství.

26.9.1938 vznikla Letecká fotografická četa 71 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-18. Krycí jméno Tulipán. Velitel ? Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva I. armády.

26.9.1938 vznikla Kurýrní letka 103.

26.9.1938 vznikla Kurýrní letka 111.

26.9.1938 se velitelství Hlavní povětrnostní ústředny 91 začlenilo do sestavy Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-19. Vznikla Hlavní polní povětrnostní ústředna 91. Velitel por. let. Miroslav Štěpánek.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 1 v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-C-2.

26.9.1938 vzniklo velitelství Polní povětrnostní ústředny 71 v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-20. Krycí jméno Rada. Velitel ?

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 6 v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-21. Krycí jméno Záblesk 6. Podřízena veliteli Polní povětrnostní ústředny 71.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 9 v sestavě Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-22. Krycí jméno ?. Podřízena veliteli Polní povětrnostní ústředny 74.

26.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého radioelektrického střediska v sestavě Mobilizačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-A-5.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 15 v sestavě Mobilizačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-C-9.

 

27.9.1938 se Peruť I, velitelství přesunulo do Jenče (okres Praha-západ).

27.9.1938 se Letka 69 přesunula do Jenče.

27.9.1938 se Letka 70 přesunula do Jenče.

27.9.1938 se IV. peruť leteckého pluku 6, velitelství přesunulo do Milovic (okres Nymburk).

27.9.1938 se Letka 89 přesunula do Milovic.

27.9.1938 se Letka 90 přesunula do Milovic.

27.9.1938 se velitelství Hlavní polní povětrnostní ústředny 91 přesunulo do Vyškova.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 6 přesunula do Horažďovic (okres Klatovy).

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 9 přesunula do Jihlavy

27.9.1938 se Letecká fotografická četa 71 přesunula do Milovic.

27.9.1938 Kurýrní letka 103 se přesunula do Brna a Kurýrní letka 111 se přesunula na Ruzyň.

27.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 4 přesunula do Trenčianských Biskupic.

27.9.1938 se velitelství Leteckého parku 71 přesunulo do Čakovic (okres Hlavní město Praha).

27.9.1938 se Sloučené parkové dílny 71 přesunuly do Čakovic.

7.9.1938 se Záloha leteckého materiálu 71 přesunula do Čakovic.

27.9.1938 se Letecká pracovní rota 71 přesunula do Čakovic.

27.9.1938 se velitelství Leteckého parku 91 přesunulo do Ruzyně.

27.9.1938 se Sloučené parkové dílny 91 přesunuly do Ruzyně.

27.9.1938 se Letecká pracovní rota 91 přesunula do Ruzyně.

 

27.9.1938 se Polní letecké dílny 1 přesunuly do Čakovic.

27.9.1938 se Polní letecké dílny 2 přesunuly do Čakovic.

27.9.1938 se Polní letecké dílny 3 přesunuly do Čakovic.

27.9.1938 se Polní letecké dílny 13 přesunuly do Milovic.

27.9.1938 se Polní letecké dílny 14 přesunuly do Čakovic.

27.9.1938 se Polní letecké dílny 15 přesunuly do Německého Brodu.

27.9.1938 se Polní letecké dílny 16 přesunuly do Křižanova (okres Žďár nad Sázavou). 

28.9.1938 se velitelství Letecké brigády přesunulo do Čáslavi (okres Kutná Hora).

28.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 1 přejmenovala na První letku cvičné peruti I.

28.9.1938 se Letecký pluk 4 přejmenoval na Skupinu bojového letectva I. armády.

 

30.9.1938 byla Pomocná letka leteckého skladu 1 přejmenována na První pomocnou letku leteckého skladu 1. Velitel škpt. let. Vladimír Komberec.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

3.10.1938 z Trenčína se přesunulo velitelství Cvičné peruti IV.

3.10.1938 z Trenčína se přesunula První letka cvičné peruti IV.

aa.png (466402 bytes)

Po zabrání Sudet přiletěla do Kbel Četnická letecká hlídka Karlovy Vary.

4.10.1938 z Čáslavi přesun velitelství Letecké brigády.

4.10.1938 z Jenče se přesunula Peruť I, velitelství.

4.10.1938 z Jenče se přesunula Letka 69.

4.10.1938 z Jenče se přesunula Letka 70.

4.10.1938 z Milovic se přesunula IV. peruť leteckého pluku 6, velitelství. Velitel kpt. let. František Truxa.

4.10.1938 z Milovic přesunula Letka 89.

4.10.1938 z Milovic přesunula Letka 90.

5.10.1938 byla Peruť I, velitelství demobilizována.

5.10.1938 byla Letka 69 demobilizována.

5.10.1938 byla Letka 70 demobilizována.

5.10.1938 bylo IV. peruť leteckého pluku 6, velitelstv demobilizována.

5.10.1938 byla Letka 89 demobilizována.

5.10.1938 byla Letka 90 demobilizována.

5.10.1938 z Horních Měcholup se přesunula Letka 40.

5.10.1938 z Horních Měcholup se přesunula Letka 41.

5.10.1938 z Dvora Netluky se přesunula Letka 42.

5.10.1938 z polního letiště Cvrčovice se vrátila II. peruť leteckého pluku 4, velitelství. Velitel mjr. let. Alois Snášel.

7.10.1938 z Horních Měcholup se přesunula I. peruť leteckého pluku 4, velitelství.

7.10.1938 z Ruzyně se přesunula Druhá pomocná letka leteckého skladu 1.

8.10.1938 z Německého Brodu se přesunuly Polní letecké dílny 15.

8.10.1938 z Křižanova se přesunuly Polní letecké dílny 16.

9.10.1938 z Radonic se přesunula III. peruť leteckého pluku 6, velitelství.

9.10.1938 z Radonic se přesunula Letka 85.

9.10.1938 z Radonic se přesunula Letka 86.

11.10.1938 byla Druhá pomocná letka leteckého skladu 1 demobilizována.

11.10.1938 z Ruzyně se přesunulo velitelství Leteckého parku 91.

11.10.1938 z Ruzyně se přesunuly Sloučené parkové dílny 91.

11.10.1938 z Ruzyně se přesunula Letecká pracovní rota 91.

13.10.1938 bylo velitelství Cvičné peruti IV demobilizováno.

13.10.1938 byla První letka cvičné peruti IV demobilizována.

14.10.1938 z Ruzyně se vrátila Kurýrní letka 111.

14.10.1938 z Vyškova se přesunulo velitelství Hlavní polní povětrnostní ústředny 91.

15.10.1938 ze Zlosyně se přesunula I. peruť leteckého pluku 6, velitelství.

15.10.1938 ze Zlosyně se přesunula Letka 71.

15.10.1938 ze Zlosyně se přesunula Letka 72.

15.10.1938 z Milovic se přesunula Letecká fotografická četa 71.

15.10.1938 se z Milovic přesunuly Polní letecké dílny 13.

15.10.1938 z Letňan se přesunulo velitelství Leteckého parku 71.

15.10.1938 z Čáslavi se přesunuly Sloučené parkové dílny 71.

15.10.1938 z Letňan se přesunula Záloha leteckého materiálu 71.

15.10.1938 z Pardubic se přesunuly Polní letecké dílny 1.

15.10.1938 z Čáslavi se přesunuly Polní letecké dílny 2.

15.10.1938 z Líbeznic se přesunuly Polní letecké dílny 3.

15.10.1938 z Dušníků nad Vltavou se přesunuly Polní letecké dílny 14.

15.10.1938 z Letňan se přesunula Letecká pracovní rota 71.

17.10.1938 z Hájku (polního letišti Jeneč) se přesunula Letka 11.

17.10.1938 z Brna se přesunula Kurýrní letka 103.

17.10.1938 z Písku se přesunula Polní povětrnostní stanice 6.

17.10.1938 z Jihlavy se přesunula Polní povětrnostní stanice 9.

20.10.1938 ze Zbraslavic se přesunula Letka 2.

21.10.1938 byla Letecká fotografická četa 71 demobilizována. 

21.10.1938 byla Kurýrní letka 103 demobilizována.

21.10.1938 byla Kurýrní letka 111 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Polní povětrnostní ústředny 71.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 1 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 6 demobilizována.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 9 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého radioelektrického střediska demobilizováno. 

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 15 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého parku 71 demobilizováno.

21.10.1938 byly Sloučené parkové dílny 71 demobilizovány.

21.10.1938 byla Letecká pracovní rota 71 demobilizována.

21.10.1938 byla Záloha leteckého materiálu 71 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého parku 91 demobilizováno.

21.10.1938 byly Sloučené parkové dílny 91 demobilizovány.

21.10.1938 byla Letecká pracovní rota 91 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 1 demobilizováno.

21.10.1938 byla První pomocná letka leteckého skladu demobilizována.

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 1 demobilizovány.

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 2 demobilizovány.

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 3 demobilizovány.

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 13 demobilizovány.

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 14 demobilizovány.

21.10.1938 byly Polní letecké dílny 15 demobilizovány.

22.10.1938 bylo velitelství Letecké brigády demobilizováno.

22.10.1938 byla Letka 2 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 11 demobilizována.

22.10.1938 byla I. peruť leteckého pluku 4, velitelství demobilizováno.

22.10.1938 byla Letka 40 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 41 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 42 demobilizována.

22.10.1938 bylo velitelství Leteckého pluku 6 demobilizováno.

22.10.1938 byla I. peruť leteckého pluku 6, velitelství demobilizováno.

22.10.1938 byla Letka 71 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 72 demobilizována.

22.10.1938 byla III. peruť leteckého pluku 6, velitelství demobilizováno.

22.10.1938 byla Letka 85 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 86 demobilizována.

22.10.1938 byla Náhradní peruť leteckého pluku 4 demobilizována.

22.10.1938 byla První náhradní letka leteckého pluku 4 demobilizována.

22.10.1938 byla Druhá náhradní letka leteckého pluku 4 demobilizována.

22.10.1938 byla Náhradní technická letka leteckého pluku 4 demobilizována.

22.10.1938 byla Náhradní peruť leteckého pluku 6 demobilizována.

22.10.1938 byla Cvičná letka leteckého pluku 6 demobilizována.

22.10.1938 byla První náhradní letka leteckého pluku 6 demobilizována.

22.10.1938 byla Druhá náhradní letka leteckého pluku 6 demobilizována.

22.10.1938 byla Náhradní technická letka leteckého pluku 6 demobilizována.

22.10.1938 byly ČLH propuštěny z armádní podřízenosti zpět pod pravomoc ministerstva vnitra. Založena ČLH Praha.

Z Terezína se přesunula ČLH Terezín. Měla jít do Kralup nad Vltavou.

22.10.1938 přiletěla z letiště Borek Letka 4, kde byla demobilizovaná.

22.10.1938 se Skupina bojového letectva I. armády přejmenovala na Letecký pluk 4.

22.10.1938 vznikl Letecký pluk 6.

 

28.10.1938 se II. peruť leteckého pluku 4, velitelství přesunula do Nitry.

28.10.1938 se Letka 43 přesunula do Nitry.

28.10.1938 se Letka 44 přesunula do Nitry.

28.10.1938 se Letka 50 přesunula do Nitry.

 

9.11.1938 z Nitry se přesunula II. peruť leteckého pluku 4, velitelství.

9.11.1938 z Nitry se přesunula Letka 43.

9.11.1938 z Nitry se přesunula Letka 44.

9.11.1938 z Nitry se přesunula Letka 50.

10.11.1938 byla II. peruť leteckého pluku 4, velitelství 4 demobilizována.

10.11.1938 byla Letka 43 demobilizována.

10.11.1938 byla Letka 44 demobilizována.

10.11.1938 byla Letka 50 demobilizována.

10.11.1938 ulétl z Kbel do Itálie des. Ondřej Janata s letounem B.534 "D10" od Letky 42. Nouzově přistál u obce Paluzza. Letoun zničen. MAPA.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Skvrňany, Malacky.

Od prosince 1938 do poloviny ledna 1939 Pilotní škola stihací leteckého pluk 4. Celkem 53 absolventů. Patřila pod Cvičnou letku leteckého pluku 4.


9.1.1939 se zabil des. asp. Josef Holsta od Letky 4. Zahynul při havárii na poli u Kbel. Může se jednat o stejnou havárii, při které zahynul i pilot Rudolf Komorous, dosud to však nebylo prokázáno.

Kdy se do Německého Brodu přesunuly letouny MB 200 Letky 85 a Letky 86? Velitelství Třetí peruti leteckého pluku 4. Velitel mjr. let. Alois Snášel.

15.3.1939 neletové počasí.

15.3.1939 po 9. hod. bylo letiště obsazeno německými pozemními jednotkami.

Ukořistěné bombardéry B.71 "K7" a "K9" od Letky 72. Foto.

Akrobatický Avia Ba.122 a v pozadí B.534 "F3" od Letky 44 helo6871.jpg (303764 bytes). B.534 helo6876.jpg (275874 bytes).

31.3.1939 zrušena ČLH.

1.4.1939 zrušena Letecká povětrnostní stanice 1 Letiště Praha.

V dubnu 1939 ukořistěné B.71 s přemalovanými znaky odlétli do Merseburgu. Jeden letoun se po vzletu zřítil a posádka zahynula.

V dubnu 1939 z Merseburgu přiletěla I./KG 153 s Ju 86, Do 17. Velitel Major Balck. MAPA.

1.5.1939 byl část Stab/KG 153 s Do 17 a velitelem Oberstleutnantem Heinrichem Seywaldem z Merseburgu reorganizován na Stab/KG 77 s 9 kusy Do 17. I./KG 153 byla reorganizována na I./KG 77 s 37 kusy Do 17

Od 1.7.1939 Fliegerhorst-Kommandantur Prag-Gbell (Velitelství letiště), podřízené Flughafen-Bereichs-Kommando Pilsen (Velitelství letištní oblasti) v Plzni, podřízené Luftgau-Kommando VIII (Letecká župa) v Breslau Wrocław.

31.7.1939 byl Letecký pluk 4 zrušen.

Asi 25.8.1939 přeletěl Stab/KG 77 s 9 kusy Do 17 do Grottkau Grodków. MAPA.

Asi 25.8.1939 přeletěla I./KG 77 s 37 (34) kusy Do 17 do Brieg Brzeg. MAPA.

---------- 1.9.1939 Němci přepadli Polsko ----------

21. a 22.9.1939 se Stab/KG 77 vrátil. MAPA.

28.9.1939 se I./KG77 vrátila. MAPA.

28.9.1939 byl celý vzdušný prostor protektorátu začleněn do podřízenosti Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

V říjnu 1939 byla I./KG 77 převelena na letiště Werl a Stab/KG 77 byl převelen na letiště Düsseldorf. MAPA.

V říjnu 1939 přiletěla FFS E A/B Nürnberg. Přejmenována na FFS A/B Prag-Gbell. Satelitní letiště Kralupy nad Vltavou, Klecany a Letňany.


16.1.1940 byla FFS A/B Prag-Gbell přeznačena na FFS A/B 4.

Bf 110 B-2 byl průzkumný letoun.

Š.328 "TE+BU" od FFS A/B 4 helo5397.jpg (96789 bytes), Š.328 "SE+WK" kbelské FFS A/B 4 na letišti Olomouc-Holice helo5388.jpg (154719 bytes). Š.328 "TQ+BB". Ve Kbelích sloužily vlečné Š.328.

Plachtařský klub Luftwaffe s dílnami.

Rozšiřování letiště.

30.9.1940 poslední zálet letounu Bü 131 D znamenal konec činnosti továrny Aero, továrna letadel, dr. Kabeš na kbelském letišti. Hangáry byly přemístěny na nové místo, na jižní stranu letňanského letiště.


V únoru 1941 (?) FFS A/B 4 přelétla do Wien-Schwechatu, kde zůstala do 18.9.1941. Kbely zůstaly satelitní letiště.

Jaro 1941 a letoun Avia B.122 "BO+IK" od FFS A/B 4. helo4732.jpg (184415 bytes)

V červnu 1941 z letiště v Ohlau Oława se přesunula FFS C 14. Výcvik na letištích Kbely, Letňany, Klecany a Ruzyně.

V září 1941 se FFS A/B 4 přesunula na letiště Neudorf O/S. Polska Nowa Wieś se satelitními letišti Ottmuth Otmęt (Krapkowice) a Dolní Benešov.

Od října 1941 Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

13.10.1941 se u obce Kal (okr. Jičín) zřítil německý letoun He 111 B WNr. 1162 "DA+BA" od FFS C 14. Posádka zahynula. Letecká badatelna.

20.12.1941 se u Prášilského jezera (okres Klatovy) zřítil německý letoun Ju 88 A-1 WNr. 0089 "CO+ON" od FFS C 14. Čtyřčlenná posádka zahynula. Letecká badatelna.

Od podzimu 1941 generální oprava větroně PP-1 Tulák v dílnách plachtařského klubu Luftwaffe. 


V roce 1942 letoun He 111 H "GA+MH" od FFS C 14. helo7271.jpg (147147 bytes)

15.10.1942 krátce po vzletu došlo k vysazení motoru letounu He 111 B-2 WNr. 1019 od FFS C 14 a ten zřítil v Praze-Stromovce. Druhý pilot Fw. Horst Kornhäusel zahynul, pilot Uffz. Harry Popall a palubní mechanik Uffz. Matthias Traber zraněni. Letecká badatelna.

30.11.1942 (let Wien - Kbely - Prostějov) zřícení letounu Ju 88 u Letohradu (okres Ústí nad Orlicí). Čtyřčlenná posádka zahynula. Letecká badatelna.

V listopadu 1942 se v dílnách plachtařského klubu Luftwaffe objevil i druhý větron PP-1 Tulák.Ten už ale nebyl zgenerálkován.

V prosinci 1942 byla dokončena generálka větroně PP-1 Tulák a imatrikulován značkou "WL-XVII-222". Létal pak ve Kbelích, Letňanech a v Německém Brodě.


15.4.1943 se u Štěchovic (okres Praha-západ) zřítil letoun Ju 88 A WNr. 6569 od FFS C 14. Letecká badatelna.

15.10.1943 byla FFS C 14 přeznačena na FFS B 14. Opuštění Ruzyně.

Koncem roku 1943 byl plachtařský klub Luftwaffe s dílnami  zrušen. Větroně převezeny do Českých Budějovic.

V roce 1943 pod hotelem Na Klíčově vybudováno velitelské stanoviště letiště Kbely. Dnes hotel Ivka.


K 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 16/XVII (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

MAPA postavení flaku východně Vltavy.

25.4.1944 z Ansbachu se přesunuly těžké stíhací letouny letouny Bf 110 a Me 410 od ZG 76. Přeškolení na Me 410. Velitel Geschwaderkommodor ZG 76 Major Robert Kowalewski, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. hel020.jpg (80808 bytes)

Gruppe byly umístěny ve Kbelích a v Ruzyni. Která byla kde?

 

Velitel Gruppenkommodore I./ZG 76 Hauptmann Heinrich Offterdinger .

V dubnu 1944 přiletělo dalších  celkem 65 kusů Me 410.

V dubnu ztraceno 8 kusů při neoperačních letech.

Zůstalo celkem 57 kusů Me 410 (38 kusů Me 410 A-1 a 19 kusů Me 410 B-1.

V květnu 1944 bylo 6 kusů Me 410 předáno jiným jednotkám.

 V květnu 1944 ztraceno 11 kusů při neoperačních letech.

K 31.5.1944 měla I./ZG 76 měla celkem 47 kusů Me 410 (33 kusů Me 410 A-1 a 14 kusů Me 410 B-1.

 

Velitel Gruppenkommodore II./ZG 76 Major Herbert Kaminski, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes .

V dubnu 1944 měla II./ZG 76 celkem 3 kusů Me 410.

Zůstalo celkem 57 kusů Me 410 (38 kusů Me 410 A-1 a 19 kusů Me 410 B-1.

V květnu 1944 přiletělo dalších 33 kusů Me 410.

 V květnu 1944 ztraceno 4 kusy Me 410 (3 kusy Me 410 A-1 a 1 kus Me 410 B-1) při neoperačních letech.

K 31.5.1944 měla II./ZG 76 měla celkem 33 kusů Me 410.

 

Kapitán Hans Werner Lerche přelétl ukořistěný B-17F S/N: 42-30336 "Miss Nonalee II" z místa nouzového přistání u dánského Esbjergu v říjnu 1943 do Rechlinu. Předváděcí let pro německé stíhače byl zahájen 14.5.1944 a pak probíhal po trase s úseky  Rechlin - München - Wien  - Praha. Dne 15.5.1944 se uskutečnil přelet z Wien do Prahy. Z Prahy se pak letoun B-17  "7+8"  navrátil zpět do Rechlinu pravděpodobně ještě tentýž den.

10.6.1944 se II./ZG 76 přesunula na letiště Seyring.

V polovině června 1944 I./SG 102 uvolnila letiště České Budějovice. Výcvik letců na Fw 190 od I./SG 102 byl dokončen na pražských letištích (Ruzyně či Kbely) nebo v Prostějově a výcvik na Ju 87 pokračoval v Německém Brodu.

5.7.1944 u Týnce nad Labem (okres Kolín) zřícení letounu Fw 190 F od I./SG 102 asi z letiště Kbely. Letec zahynul.

12.6.1944 průzkum letiště jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

13.6.1944 se Stab a I./ZG 76 přesunuly na letiště Seyring. V Praze probíhalo až do července přeškolování na Me 410.

7.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Někteří piloti od II./SG 102 v Německém Brodu se na Fw 190 přeškolovali na pražských letištích (Ruzyně či Kbely).

28.7.1944 na letišti Čakovice se zřítil Fw 190 F-8 od 6./SG 102 z Kbel. Letec zahynul. Letecká badatelna.

V červenci 1944 poslední piloti FFS B 14 ukončili kompletní výcvik.

20.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

23.8.1944 průzkum 15th USAAF z Itálie.

12.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

27.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Šipka ukazuje na hangár, kde byl podle výpovědi svědka uschován létající aparát ve tvaru disku. Podrobnosti.

Postup spojeneckých vojsk na západní i východní frontě vyvolal koncem roku 1944 také přesuny bojových útvarů Luftwaffe do Kbel.

Přeškolení zkušených bombardovacích pilotů KG 6 na stíhací piloty se zaměřením na masové útoky na americké bombardéry za každého počasí. Zdroj.

Stab a I. Gruppe měly obsadit letiště Praha-Kbely (Prag-Gbell), II. Gruppe základnu v Klecanech (Prag-Kletzan) a III. Gruppe pak Prahu-Ruzyni (Prag-Rusin). Všechny uvedené Gruppe byly v této době vedeny jako „Umrüst. u. Umschul.“, tedy v přezbrojení a přeškolení.

Stab/KG 6. Velitel Geschwaderkommodor KG 6 Oberstleutnant Hermann Hogeback, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.2.1943, jako 192 z celkem 863). hel012.jpg (45470 bytes) Na fotce ještě jako Major, mezi únorem a srpnem 1943.

Stab/KG (J) 6 se usadil nejspíše v Praze-Ruzyni, kde je od 20.11.1944 zaznamenáván. V původních dokumentech je ale jeho umístění udáváno různě. K 10.10.1944 jej materiály Gen.Qu.6.Abt. zaznamenávají nejprve v Praze-Kbelích a až o deset dní později v Praze-Ruzyni. Zde je Stab/KG (J) 6 uváděn také 10.1.1945. Telefonní seznam jednotlivých stanovišť pražské vojenské posádky udává pozici ústředny Stab/K.G. (J) 6 v „Prag XIX Wokowitz“, tedy u Ruzyně.

16.10.1944 průzkum 15th USAAF z Itálie odhalil první větší zvýšení počtu jednomotorových stíhaček, kdy zde bylo zachyceno 37 strojů a 18 bombardérů.

21.10.1944 z Gerstungen se přesunula I./KG 6. Velitel Gruppenkommandeur I./KG 6 Hauptmann Ernst Haller he153.jpg (53150 bytes). Na fotce ještě jako Oberleutnant. Zdroj.

23.11. 1944 Stab/KG 6 přejmenován na stíhací Stab/KG (J) 6.

23.11.1944 I./KG 6 přejmenována na stíhací I./KG (J) 6.

Od prosince 1944 Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ( Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XV (Letecká župa) v Praze.

Letecká střelnice východně letiště v období 1.12.1944-31.1.1945 pro I./KG (J) 6. Zřízena dopadová plocha pro střelbu z palubních zbraní. Kde?

21.12.1944 u Uhříněvsi nouzově přistál Bf 109 G‑14 WNr. 464599 od 5./KG (J) 6 z Kbel. Fhr. Fritz Sondermann těžce zraněn. Zemřel 24.12.1944 v pražském lazaretu Luftwaffe 2/XVII, tedy v dnešní Nemocnici Na Františku. Letecká badatelna.

V prosinci 1944 I./KG (J) 6 měla 19 kusů Bf 109 G-6. Zdroj.

V prosinci 1944 se z letiště Oels Olešnica se přesunula výcviková noční stíhací 2./NJG 102 vyzbrojená letouny Ju 88, Do 217 a Bf 110.


Počátkem roku 1945 se z Ingolstadt-Manchingu přesunula výcviková noční stíhací 3./NJG 101, která byla podřízena 4. Flieger Schul Division v Döberitz-Elsgrund. Ve výzbroji měla letouny Bf 110, Do 217 a Ju 88.

Počátkem roku 1945 se z Schönfeld/Seifersdorf Brochocin (Lotnisko Łukaszów) se přesunul Stab I./NJG 102.

----------

2.1.1945 v 10 hod. zřícení letounu Bf 109 G‑6 WNr. 782167 "červená 13" blízko skladu munice u obce Dlouhé Pole na východním okraji Benešova. Letoun byl zcela zničen, příčina havárie nebyla zjištěna a na místě byl nalezen mrtvý letec Oblt. Hans Otto Karl Wühle od 1./KG (J) 6. Letecká badatelna.

2.1.1945 u letiště nehoda Fw 190 F-8 WNr. 930185 "bílá 18" od 4./SG 102. Ofhr. Heinz Friedrich zahynul.

----------

----------

4.1.1945 nehoda Bf 109 G‑6 WNr. 165516 "žlutá 6". Uffz. Frithjof Griesemann od 3./KG (J) 6 zahynul.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Z letiště Stubendorf Izbicko přiletěly letouny již rozpuštěné noční stíhací III./NJG 102, ale údaje z konce války jsou tak kusé, že rekonstruovat jejich pohyb je dnes obtížné.

----------

15.1.1945 se noční stíhací 2./NJG 102 přesunula na dánské letiště Københavns-Kastrup.

----------

----------

----------

18.1.1945 v 13.10 hod. v obci Zeleneč se zřítil Bf 109 G-10 WNr. 13036? "bílá 8" od 1./KG (J) 6. Stroj explodoval a shořel. Příčinu se opět nepodařilo zjistit. Pilot Uffz. Johannes Fix se pokusil zachránit padákem, ale pro malou výšku se zabil. Dopadl u strážního domku u železniční trati ve směru na Mstětice. Letecká badatelna.

----------

----------

----------

----------

----------

23.1.1945 kolem 12.50 hodin u obce Dehtáry (okres Praha-východ) se zřítil Bf 109 G‑6, WNr. 163498 "červená 22" od 1./KG (J) 6. Hermann Josef August König zahynul.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

30.1.1945 z Københavns-Kastrup přiletěla noční stíhací 1./NJG 102. Podřízena byla 2. Flieger Schul Division v Neurphinu a ve výzbroji měla letouny Ju 88 a Bf 110. Ve Kbelích výcvik maďarských nočních stíhačů na Bf 110 G-4.

----------

----------

Od února 1945 Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích opět podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

----------

2.2.1945 v 11.15 hod. u Miškovic se zřítil hořící Bf 109 G-10 WNr. 490193 od I./KG (J) 6. Mrtvý Lt. Hermann August Barth ležel asi 100 metrů od místa nehody. Letecká badatelna.

2.2.1945 u Satalic se zřítil Bf 109 G‑10 WNr. 130377. Ofhr. Joachim Schürer zahynul.

----------

----------

----------

----------

----------

7.2.1945 průzkum 15th USAAF z Itálie odhalil na letišti 51 jednomotorových a 81 dvoumotorových Bf 110 či Ju 88 a 7 bombardérů.

----------

----------

----------

----------

11.2.1945 v 11.30 hod. na pole rolníka Horsta Körnera asi 300 m východně od obce Zlonín (okres Praha-východ) nouzově přistál pro poruchu motoru Bf 109 G‑10 WNr. 491448 "11". Uffz. Friedrich Bernhardi od 2/KG (J) 6 řekl, že odstartoval v 11.03 hod. na okružní let z Prahy-Kbel a zpět. Letoun měl poškozenu vrtuli a trup.

11.2.1945 v 9.45 hod. se u Slivence (?) zřítil Bf 109 G‑10 WNr. 150977. Pilot se zachránil pomocí padáku.

11.2.1945 v 12.15 hod. u Pátku (okres Nymburk) se zřítil hořící Bf 109 G‑10 WNr. 150862 "žlutá 6". Fw. Wilhelm Brodasch se zachránil pomocí padáku a sám ihned telefonoval na domovské letiště v Praze-Kbelích.

Posledním, nepřímým důkazem o vrcholícím výcviku pilotů KG (J) 6 mohou být záznamy o cvičných letech s použitím radiové navigační techniky, určené k vedení skupin stíhačů. Záznamy hovoří o letech jak v Praze, tak i Hörschingu, a to přibližně od poloviny února 1945. Nazývány byly jako Hermine-Erpr., Hermine-Kringel, Egon Führung, Y-Führung. (Někteří piloti do zápisníku letů je označovali jako Egonführung, Erfliegen Egon Y (G. Parge), Hermine-Erpr., Hermine-Kringel, Y-Fhrg.-Kringel, Y-Führung, Hermine, BaKe (H. Schlichting).) Dokládají, že zde bylo jednak pozemní zařízení takovýchto systémů, jednotky měly a využívaly příslušně vybavené letouny (Bf 109 G‑10/R6, Fw 190 A‑8/9/R11) a personál byl schopen provádět cvičné lety ve větších skupinách a s využitím těchto prostředků. Rozsah tohoto výcviku a jeho výsledek ale nejsme schopni z dostupných záznamů zhodnotit.

18.2.1945 v 11.45 hod. se na zahradu fy. Melichar a Umrath v Brandýse nad Labem zřítil Bf 109 WNr. 151051 "černá 13ů a zcela shořel. Na místě zasahovali tovární i městští hasiči. Až následující den po uhašení požáru bylo pod ohořelými troskami nalezeno tělo pilota. Ogefr. Karl Rothaller od 2./KG (J) 6. Firmě Melichar a Umrath vznikla škoda v částce 3135,70 Korun, která byla předána německému četnictvu. Letecká badatelna.

18.2.1945 z Českých Budějovic se přesunul Stab/KG (J) 30. Velitel Geschwaderkommodor KG (J) 30 Oberstleutnant Hanns Horst Heise - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (3.9.1942, jeden z 7 313). hel039.jpg (23994 bytes) Na fotce ještě jako Major.

18.2.1945 z Fürth se přesunula I./KG (J) 30.

----------

19.2.1945 u Červeného Hrádku (okres Plzeň-město) pro nedostatek paliva nouzově přistál Bf 109 K‑4 WNr. 331472 "černá 13" od 2./KG (J) 6. Poškození 40 %.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

25.2.1945 z Hörschingu přiletěl Zirkus Rosarius s kořistní leteckou technikou aby seznámil piloty KG (J) 6 s nejvhodnější formou boje proti nim.

----------

26.2.1945 se do obce Hloubětín zřítil noční stíhací Bf 110.(?)

----------

----------

----------

1.3.1945

----------

----------

----------

4.3.1945 u obce Jílové u Prahy (okres Praha-západ) nouzové přistání Bf 109 G‑10 WNr. 150992.

----------

----------

----------

----------

8.3.1945 nad Hloubětínem se srazily dva Bf 109. První Bf 109 G‑10/R6 WNr. 150752, který pilotoval Uffz. Günther Reimers, a stroje Bf 109 G‑10/R6 WNr. 150931, který pilotoval Uffz. Friedrich Fritz Bernhardi. Oba od 2./KG (J) 6. Letecká badatelna.

----------

----------

10.3.1945 do lužního lesa na ostrov mezi Vltavou a kanálem, těsně před soutokem s Labem u Mělníka, se zřítil s hořícím motorem Bf 109 WNr. 332293. Uffz. Günther Martens shořel.

----------

----------

----------

----------

----------

15.3.1945 byla výcviková noční stíhací 3./NJG 101 rozpuštěna.

15.3.1945 byla FFS B 14 rozpuštěna. Dostala rozkaz aby se přemístila do Wassermühle u Hamburku. Přelet se asi neuskutečnil.

----------

16.3.1945 mezi obce Suchdol a Vysoká na pole rolníka Františka Kárníka (okres Kutná Hora) nouzově přistál  Bf 109 G‑10 WNr. 150908 "bílá 21" od 1./KG (J). Pilot Uffz. Josef Berberich vypověděl, že pro poruchu motoru musel přistát na prvním vhodném místě. Letadlo bylo jen lehce poškozeno, asi z 5 %.

----------

17.3.1945 zřejmě právě proti bombardovacímu svazu, který se někdy kolem 13.20 hod. vracel nad hřebenem Krušných hor zpět do Anglie, byli prvně vysláni stíhači od KG (J) 6.

17.3.1945 po srážce ve vzduchu zřícení  Bf 109 G-10/R-6 WNr. 151572 od 3./KG (J) 6 u obce Líšnice (okres Praha-západ). Pilot Uffz. Wilhelm Altmann zahynul. Letecká badatelna.

17.3.1945 po srážce ve vzduchu zřícení Bf 109 G-10/R-6 WNr. 490305 od 3./KG (J) 6 u obce Senešnice (okres Praha-západ). Pilot Obfhr. Leopold Korsak zahynul. Letecká badatelna.

----------

----------

----------

----------

21.3.1945 průzkum jihoafrickým Mosquitem PR Mk.XVI od No. 60 Squadron, SAAF.

----------

22.3.1945 při doprovodu průzkumného letounu nad Kralupy nad Labem šesticí Mustangů od 325th FG, 15th USAAF z Itálie záhy po náletu, sestřelil v 13.45 h nad cílem 1./Lt. Roy F. Noe dvoumotorový stroj identifikovaný Američany jako nepřátelský Bf 110. Přítomnost Bf 110 by nebyla překvapivá vzhledem k zmíněné NJG 102 na základně v Praze-Kbelích, v tomto případě však došlo k tragickému omylu. Obětí amerického stíhače byl sovětský průzkumný Peltjakov Pe‑2 od 98 ограп, 2 ВА. Jeden letec zahynul, další dva se zachránili a byli zajati. Výpověď sovětského letce obsahuje zpravodajský souhrn z análů Luftflotte 6, který současně otevřeně zmiňuje, že Pe‑2 byl sestřelen 4 americkými stíhačkami v pražské čtvrti Hloubětín, tedy přímo nad základnou I./KG (J) 6. Smutná událost jen potvrzuje, že základna Praha-Kbely byla předmětem zájmu i sovětského dálkového průzkumu. Střelba do vlastních řad.

----------

23.3.1945 při startu havaroval Bf 109 G‑10 WNr. 130334, "černá 3". Pilot Obfhr. Hans-Ulrich Lübke od 2./KG (J) 6 se zranil a byl odeslán do Luftwaffe Lazarett 2/XVII v Praze Na Františku.

Poslední americký průzkum těsně před náletem 23.3.1945 přitom ve Kbelích zachytil 64 jednomotorových stíhaček, 71 strojů Ju 88 (resp. dvoumotorových strojů) a 3 bombardéry, v Letňanech pak 26 jednomotorových, 17 dvoumotorových strojů a 2 bombardéry.

----------

Ve Kbelích se objevily také letouny He 177 a Ju 52/3m, které původně patřily Erg. TGr. působící na letišti Berlin-Schönwalde. Ta byla oficiálně rozpuštěna k 22.7.1944, proto zůstává nezodpovězenou otázkou, zda se její letouny dostaly do Kbel s jinou jednotkou, která je převzala, ale v závěrečném chaosu již nepřeznačila.

----------

 

25.3.1945 od 11.40 do 13.20 hod. nálet bombardérů od 5th BW, 15th USAAF z Itálie na Kbely a Letňany. VHÚ. Video. helo6197.jpg (189757 bytes) helo4736.jpg (450207 bytes), helo4764.jpg (203045 bytes). Nad letištěm Praha-Kbely odhodilo 160 B‑17 od 5th BW společně s 48 B‑24 od 40th BW až 54 tisíc speciálních 20lb fragmentačních bomb M41 určených proti zaparkovaným letadlům. V oboře u Vinoře, obci sousedící s letištěm, byla mezi stromy poschovávána letadla ze Kbel. Bomby padaly v pásu od Kbel přes Vinoř a neúmyslně padaly i do obory. Během náletu ale přišlo ve Vinoři o život i 49 místních obyvatel, v nejvíce postižené obci Kbely 117 a v blízkých Satalicích ještě dalších 62 osob. Neurčený počet obětí, zřejmě stovky, ale byl mezi cizinci, dělníky i vojáky, kterými byly všechny tři obce v okolí letiště přeplněny.

Prvotní záznamy cílových kamer bombardérů doplnil odpoledne fotografický průzkum. V Lightningu z 37th Photo Recce Squadron se v 15 hod. dostal nad Kbely Lt. Simms.

----------

Následující den 26.3.1945 před polednem provedly dva průzkumné Lightningy pilotované Lt. Jacksonem a Lt. Altmanem od 37th Photo Recce Squadron další snímkování a zpět na základnu se vrátily se zpřesňujícími snímky cílů z předchozího dne v nejvyšší kvalitě.

Spojenci po vyhodnocení leteckých snímků průzkumu potvrdili mimo jiné také 16 zničených a 12 poškozených jednomotorových letadel.

Němci přiznávají, opět mimo jiné, 11 zničených a 52 poškozených Bf 109 ve Kbelích. Je možné, že německé záznamy, byť jsou uvedeny jako „Prag-Gbell“, zahrnují zničené a poškozené Messerschmitty z Letňan. Celkově německý záznam o škodách po bombardování obou základen zahrnoval úplné zničení 11 kusů Bf 109, 4 Bf 110, 1 Bf 108, 5 He 177, 6 Ju 88, 2 Ju 52, 1 Si 204 a poškození 40 kusů Bf 110, 13 Ju 88, 52 Bf 109, 3 Si 204, 1 Fw 190, 1 Me 410, 2 He 177, 1 He 111, 1 Fw 58. Útok je zaznamenán jako „Teppich“, tedy kobercové bombardování.

Ve Kbelích, resp. Letňanech, se před náletem nacházelo dohromady 64 + 26 jednomotorových strojů a náletem bylo zničeno/poškozeno jen 16/12 + 10/19 podle amerických nebo 11/52 podle německých zdrojů, včetně poškozených strojů, u kterých sami Američané předpokládali rychlou opravu a opětovné použití. Fatální ztráty tedy hypoteticky představovaly jen něco přes 10 % techniky.

----------

----------

28.3.1945 byla výcviková noční stíhací I./NJG 102 rozpuštěna.

----------

29.3.1945 se přesunulo do Prahy 25 až 30 letců od II./KG (J) 27. Patřil k nim Uffz. Kurt Ahrens, Gefr. Herfried Breinl, OGefr. Gustl Pohl a Uffz. Otto Reimers, od I. Gruppe (resp. 1. Staffel) ještě Ofhr. Herbert Dienst, Uffz. Günter Golz, Uffz. Hartmut Hilger. „Všichni jsme víceméně skončili se životem a žili ze dne na den. Nikdo nevěděl, jak by to mohlo jít dál.“, vzpomíná Kurt Ahrens. Jeho skupina byla po příjezdu do Klecan ubytována v nějaké škole. Další skupiny byly ubytovány asi ve Kbelích.

----------

----------

31.3.1945 byla nasazena I./KG (J) 6. Dále z Klecan odstartovali další Bf 109 od II./KG (J) 6. Celkem 17 stíhacích Bf 109. Vedl je Hptm. Erwin Zöllner. Sedmnáct Mustangů od 309th FS, 31st FG, 15th USAAF z Itálie nárokovalo na 18 sestřelů. Sami Němci přiznávají ztrátu devíti letadel a k tomu čtyř zabitých a třech zraněných pilotů. Většinu nasazených německých letadel tvořily Bf 109 K‑4 z II./KG (J) 6. Ve výčtu ztrát však figurují i dva Bf 109 G‑10/R6 ze 2./KG (J) 6, takže se do vzduchu dostala i část I. Gruppe. Zdroj. MAPA.

Kbelští se zřítili:

Klecanští se zřítili:

----------

1.4.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Na dění ze 7.4.1945 Kurt Ahrens vzpomíná takto: „Transport z ubytovny na letiště Klecany autobusem. Tam stojí asi 50 Bf 109 K‑4 připravených ke startu. Byli jsme rozděleni do strojů, asi 27 jich stojí přede mnou. Motory jsou nastartovány a všechny přede mnou, stejně jako můj, naskakují hned. Necháváme je zahřát a čekáme na rozkaz ke vzletu. Všichni přede mnou rolují bez poruch, jeden za druhým, ke startu. Náhle přede mnou stojí velitel a dává mi znamení, abych vypnul motor. Za mnou už nikdo nedostal povolení ke vzletu. Vylézáme z letadel a jedeme zpět na ubytovnu. Rammkommando Elbe pro mě skončila.“ Letový deník Kurta Ahrense události potvrzuje, resp. pro uvedené období, tzn. po 29.3.1945 už neobsahuje žádný let v rámci původní KG (J) 27. K létání se Kurt Ahrens dostal až 15.4.1945, ale to už bylo v rámci akce Bienenstock, což byla následná aktivita Hajo Herrmanna. Marně čekal v kabině na rozkaz ke startu také Ogefr. Hans-Dieter Eitle, původně příslušník Erg. KG (J) z Plzně, zatímco Lt. Ernst-Hermann Rübsam, původně z IV./KG (J) 30, zlomil při pojíždění ke startu pravou podvozkovou nohu a špičkou křídla vrazil do země. Přesto část letců z Klecan odstartovala. Byl mezi nimi Gefr. Herfried Breinl, ale po půl hodině letu přišel rozkaz k návratu. Údajně odstartovalo až 60 letadel a pravděpodobným důvodem jejich odvolání mohlo být, že se bombardovací svazy stočily k severu, směrem na Hamburg, mimo dolet z Prahy. Také na letišti Praha-Kbely bylo připraveno množství „nových, ještě nenatřených strojů bez výzbroje“, vzpomíná Fw. Walter Otto, původně z Stab/KG (J) 6. Odstartoval z Kbel a jeho skupina byla navedena k Hannoveru, téměř za hranicí doletu. Cílem byl svaz 3nd Air Division. Na konci jedné skupiny bombardérů si Fw. Walter Otto vybral svoji oběť a zamířil svým strojem na záď bombardéru. Po nárazu stihl vyskočit, nezraněn přistál na padáku u Stadthagen a s krátkou zastávkou u rodičů se vrátil do Prahy. Jeho pravděpodobnou obětí byl B‑17 Flying Fortress S/N: 42‑31366, který se také zřítil do okolí Stadthagen. Celá posádka zahynula. Doprovod svazu zajišťovaly Mustangy 78th FG, které na místo střetnutí rychle dorazily a sestřelily zbývající čtyři stíhačky ze skupiny Waltera Otta. Ve stejném prostoru ale probíhalo množství dalších střetnutí, jen v okolí Steinhuber Meer nárokovali američtí stíhači 6 dalších sestřelů, a nelze jasně identifikovat stroje náležející skupině vyslané z Prahy. Je však zřejmé, že se žádný stroj nemohl vrátit do Prahy bez mezipřistání. Konečně, kromě svědectví Waltera Otta, není jiný doklad o bojovém nasazení strojů z Prahy-Kbel. Lokální zprávy z Německa zmiňují ještě nouzové přistání u Ohr, jihozápadně od Hannoveru. Nezraněný letec Uffz. Erhard Buchenau vypověděl, že startoval z Prag-Kbell. Jedinou lokální zprávou, která časově i okolnostmi může souviset s nasazením Rammkommando Elbe, je záznam telefonátu četnické stanice Peruc podaný v 13.30 hod. na velitelství v Lounech. Dne 7.4,1945 v 11.25 hod. musela na pole 5 km severovýchodně od obce nouzově přistát německá stíhačka, stroj byl poškozen asi z 20 %. Pilot Obgefr. Günther Goltz byl jen lehce zraněn. Hlášení převzal také zástupce Wehrmachtu v Lounech Fw. Resch, který měl zajistit další strážení letadla. Nepochybně totožnou zprávu cituje poválečný (9.6.1947) souhrn Stanice SNB v Peruci: „…nad obvodem stanice směrem k Černochovu se strhl menší letecký boj, jedna německá stíhačka musela pro poškození nouzově přistát na poli rolníka Františka Kalouše z Černochova čp. 23. Letadlo pak bylo střeženo něm. vojíny, v převratových dnech byli hlídky odvolány a většina součástí letadla byla lidmi rozebrána. Vrak letadla byl poté dotažen rolníkem Kaloušem do jeho dvora, kde se dosud nachází.“ Nasazení Schulungslehrgang Elbe dne 7.4.1945 bylo jeho jediným a posledním střetnutím. Ke Schulungslehrgang Elbe se jako doprovod přidaly klasické stíhačky od JG 300, dále do akce odstartovali také stíhači od JG 301 a JG 26. Samostatně se zapojilo také 59 proudových Me 262 od JG 7 a KG (J) 54. K útoku taranem měla příležitost nebo se odhodlala asi čtyřicítka letců. Výsledkem bylo 9 zničených bombardérů, které se zřítily nad Německem, a téměř dvě stovky dalších, které přes vážná poškození dokázaly doletět domů nebo na nejbližší vlastní základnu. Me 262 a další doprovodné stíhačky přidaly 5 dalších a jeden bombardér padl za oběť střelbě flaku. Ztráty německé strany stále nejsou uzavřeny, podle nároků amerických stíhačů mělo být sestřeleno až 50 Bf 109, 8 Fw 190 a 2 Me 262. Jen Schulungslehrgang Elbe ztratil asi 24 pilotů, kolem deseti pilotů se zachránilo na padáku a 14 nárazem poškozených Bf 109 nouzově přistálo. Z výše uvedených svědectví a faktů je zřejmé, že útvar skutečně využil na pražských letištích techniku I. a II./KG (J) 6. To nakonec přímo potvrdil i bývalý příslušník 6./KG (J) 6 p. Saathof, sloužící v Klecanech. Podle jeho osobního vyjádření byli "Rammjäger" ubytováni v klecanské škole. Všechny Bf 109 K‑4 ze II./KG (J) 6 byly předány Rammkommando Elbe, 15 strojů  od každé Staffel plus 4 od Stab II./KG (J) 6, celkem tedy 49 strojů. Nasazení svých pilotů v rámci této akce Oberst. Hogeback zamítl. Po předání letecké techniky byly jejich zbraně až na jeden kulomet demontovány, rádio nastaveno pouze na příjem a nebyly použity přídavné nádrže.

----------

----------

9.4.1945 byly stíhací I. a II./KG (J) 6 rozpuštěny a jejich personál se přesunul k 10. a 11. parašutistické divizi (10. a 11. Fallschirm-Jäger Division) do rakouského Grazu.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

15.4.1945 z Ruzyně přelétla průzkumná jednotka 1.(F)/122 s letouny Me 410 A-3 a Ju 88 T-3.

15.4.1945 přelétla z Ruzyně noční průzkumná jednotka 4.(F)/Nacht s letouny Do 217 M-1 a Ju 188 D-2.

(sbírka Karla Trojánka)

15.4.1945 z Grossenhainu se přesunula III./JG 27. Velitel Gruppenkommandeur III./JG 27 Hauptmann Dr. Peter Werfft-Wessely - nositel vysokého vyznamenání - Rytířského kříže Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (28.1.1945, jeden z 7 313) he155.jpg (164710 bytes)he156.jpg (28479 bytes)

Stíhačky Bf 109 k ochraně startujících Me 262 z Ruzyně. Několik letců, včetně Hanse-Joachima Bebenrotha, bylo umístěno na základnu v Klecanech a přelétávali odtud do Kbel použitelné stroje Bf 109 po zrušených I. a II./KG (J) 6).

----------

16.4.1945 nálet amerických hloubkařů od 368th FG, 9th USAAF a 4th FG, 78th FG, 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Ten den bylo ve Kbelích 170 letadel.

Cílem pro Mustangy 4th FG, vedené Lt.Col. Sidney S. Woodsem, se stala letiště v okolí Prahy. Američané se zde objevili kolem třetí hodiny odpoledne a nárokovali celkem 61 zničených letadel. Nejlépe si vedl 2/Lt Douglas P. Pederson, který sám nárokoval osm vítězství. 

helo6116.jpg (29975 bytes), helo6118.jpg (32967 bytes), helo6119.jpg (29242 bytes). Libor Šolín vytvořil toto hel385.jpg (105471 bytes).

III./JG 27 přišla o většinu svých Bf 109. 

Zničen jeden Me 410 od 1.(F)/122

4.(F)/Nacht přišla o jeden Ju 88 D-2 helo7354.jpg (127851 bytes), helo7355.jpg (65546 bytes) a čtyři Do 217 M.

Zničený He 177 asi od Erg. TG. helo7357.jpg (175921 bytes)

Na druhou stranu ale 4th FG utrpěla své největší ztráty během útoků na pozemní cíle. Celkem osm jejích Mustangů skončilo svůj let v okolí našeho hlavního města. Nejhůře postiženou se shodou okolností stala Gimbelova 336th FS, přišla o šest svých letounů. 

Kbelská protiletadlová obrana sestřelila několik Mustangů.  Lt.Col. Sidney Woods vedl útok svého čtyřčlenného roje na kbelské letiště. Tři letouny byly sestřeleny. Pouze 1st Lt. Douglas Pedersen odletěl domů.

U Vestce (okres Praha-západ) nouzové přistání P-51D S/N: 44-72251 "QP-A". Pilot Lt. Col. Sidney S. Woods od 336th FS, 4th FG byl zajat. Trosky byly dopraveny na letiště Kbely. helo6884.jpg (382554 bytes) Letecká badatelna.

U Kolešovic (okres Rakovník) se zřítil P-51D S/N: 44-72769. Pilot Capt. Edward L. Gimbel od 336th FS, 4th FG byl zajat. Letecká badatelna.

U obce Ohrobce (okres Praha-západ) nouzové přistání P-51D S/N 44-72523 "VF-Q". Capt. Carl R. Alfred od 336th FS, 4th FG shořel ve svém letounu. Letecká badatelna.

Později zaútočila další skupina.

V 15.10 hod. nouzově přistál u Vinoře (okres Hlavní město Praha) P-51D Mustang S/N: 44-14527 "VF-A" "Mary". Pilot 1/ Lt. Maurice W. Miller Jr. od 336th FS, 4th FG byl zajat. helo7226.jpg (144613 bytes) Trosky byly dopraveny na letiště Kbely Letecká badatelna.

V 15.15 hod. nouzově přistál na poli Čihadla dnes čtvrť Černý Most  (okres Hlavní město Praha) P-51D S/N: 44-13375, "VF-M". Pilot 1/Lt. William H. Ayer od 336th FS, 4th FG byl zajat. Letecká badatelna.

V 15.20 hod. nouzově přistál na pozemku p. Birnbauma z č. p. 54, v blízkosti Vavrochova zahradnictví v Záběhlicích  (okres Hlavní město Praha) P-51D S/N: 44-14277 "VF-H" "Marian". Pilot 1/ Lt. Benjamin L. Griffin od 336th FS, 4th FG byl zajat. Trosky byly dopraveny na letiště Kbely helo7356.jpg (193073 bytes), . Letecká badatelna.

Občané Doks (okres Kladno) měli krásnou podívanou na pilota, Američana, který se zachránil pomocí padáku a snášel se pomalu na luka pod Horou, kde právě vyhrabovalo několik žen luka. Nic se mu nestalo a vyčkal klidně, až jej přišla zatknout německá policie. Letadlo spadlo na polní cestu vedoucí za rolnickou usedlostí p. Václava Vrbského čp. 1 k státní silnici. Mezi lípou a státní silnicí asi v polovině spadla tato stíhačka. Velkou prudkostí padající letadlo se zabořilo 2 metry do země hluboko a shořelo. Pravděpodobně to byl 1/Lt Edward J. McLoughlin od 335th FS, 4th FG. Letoun P-51D Mustang S/N 44-13389 "WD-P".

Všichni byli zajati ve stejnou dobu a společně jsme cestovali pod německou stráží do zajateckého tábora Stalag Luft 7A u München. Sestřelené Mustangy helo4755.jpg (151225 bytes).

----------

Od 17.4.1945 pro dopravu nových letounů z továren na frontu k bojovým útvarům působil ve Kbelích Stab/Flugzeugüberführungsgeschwader 1/Gruppe Südost pod velením Hauptmanna Schulze-Eckela.

----------

18.4.1945 Stab a I./KG (J) 30 byly rozpuštěny.

----------

19.4.1945 přelétla 4.(F)/Nacht do Vysokého Mýta. V některých případech vzlétaly letouny 4.(F)/Nacht umístěné ve Vysokém Mýtě na průzkumné lety z pražských letišť.

?.4.1945 přelétla 1./(F)/122 do Vysokého Mýta.

19.4.1945 z Grossenhainu přilétla také I./JG 27. Velitel Gruppenkommandeur I./JG 27 Hauptmann Emil Clade he157.jpg (16734 bytes). Stíhačky Bf 109 K k ochraně startujících Me 262 z Ruzyně.

----------

20.4.1945 měla III./JG 27 krýt vzlety Me 262 z Ruzyně a při tom se mezi 11.55 a 12.15 hod. střetla se stíhacími letouny P-51 Mustang od americké 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Jenomže sami ochránci byli napadeni při vzletu z letiště Kbely stíhači z 357th FS a 358th FS. Mezi 11.55 až 12.15 hod. nárokovali Američané celkem 7 – 0 – 4 (6 - 1 - 4) Bf 109. Dle hlášení pilotů z 358th FS, hlídkovali chvíli před tím nad Ruzyní a na zemi identifikovala 15 letounů Me 262. Úkolem 355th FG tak bylo zablokovat vzlet proudových stíhačů, čemuž měly Bf 109 z JG 27 zabránit. Dle četnického hlášení došlo k prvnímu souboji ve 12 hodin a v obvodu četnické stanice Kbely byly sestřeleny dvě německé stíhačky. Obě dopadly v prostoru letiště.

Lt. Col. Claiborne H. Kinnard Jr. nárokoval dva sestřelené Bf 109 a třetí stroj téhož typu poškodil. Pilot jednoho ze sestřelených Bf 109 měl dle jeho svědectví přes nízkou výšku úspěšně vyskočit na padáku, načež opuštěné letadlo po dopadu do malého lesíka explodovalo. Pád do Hloubětína. Letecká badatelna.

Velitel 357th FS Maj. Henry S. Bille uvádí: „Letěl jsem jako velitel roje Custard při volném stíhání v okolí Prahy. Po zhruba třiceti minutách v oblasti velitel 355th FG (pozn. Lt. Col. Clay Kinnard) zpozoroval na letňanském letišti (?) několik Bf 109 připravujících se ke vzletu. Napadli jsem tato nepřátelská letadla, jakmile se odlepila od země, já jsem sestřelil jednu stodevítku krátkými dávkami zezadu, palbu jsem zahájil ve vzdálenosti 200 yardů a ukončil zhruba 50 yardů od cíle. Odhadoval jsem, že se nepřítel nacházel zhruba ve výšce 200 stop, ale můj wingman prohlásil, že se pilot zachránil padákem. Nárokuji uznání zničení tohoto Bf 109. Znovu jsme vystoupali a já jsem čelně zaútočil na dvojici Němců, kteří spolu s třemi dalšími nepřátelskými letouny létali v levotočivé obranné kruhové formaci. Zasáhl jsem toho, na něhož jsem vystřelil. Když jsem ho míjel, vytékala z jeho pravé strany nějaká tekutina. Setřásl jsem nepřítele z ocasu a změnil směr zatáčení, abych se mohl zapojit do obranného kruhu. Udělal jsem to, ale točili jsme tak ostře, že ukazatel gyroskopu byl většinou mimo stupnici. Podařilo se mi vystřelit několik dávek a myslím, že jsem poškodil další stodevítku.

Ohlédl jsem se a uviděl tři stodevítky za ocasem svého wingmana. Přiostřil zatáčku a kruhová formace se rozpadla. Pronásledoval jsem jeden z těchto nepřátelských letounů až k zemi, rychle jsem se k němu přibližoval. Střílel jsem na něj, dokud jsem ho nepřeletěl, palbu jsem zahájil zezadu ve vzdálenosti asi 250 yardů. Nepřátelské letadlo bylo zasaženo po celé délce. Když jsem vybíral klesání, dopadlo na zem a explodovalo. Letecká badatelna.

Nárokuji sestřel dvou Bf 109 a poškození dalších 2. V soubojích jsem vystřílel celkem 1 061 nábojů.

1./Lt. Victor D. Iglesias od 357th FS sestřelil Bf 109. , ,

1./Lt. Harold P. Knutty od 358th FS sestřelil 1/2 Bf 109.

1./Lt. Keo L. Snook sestřelil 1/2 Bf 109.

Capt. Grant A. Seeley pravděpodobně sestřelil Bf 109.

2/Lt Robert F. Parks poškodil Bf 109.

Střetnutí dokládá obecní kronika blízkých Horních Počernic: „Bylo to poprvé, kdy jsme u nás mohli sledovati vzdušný letecký souboj. Spojenecká letadla kroužila rozptýleně, jakoby hlídkovala v prostoru kbelského letiště. Kdykoliv se vzneslo německé letadlo, ať již za jakýmkoliv účelem, bylo jimi napadeno a sestřeleno. Tehdy bylo v našem obvodu sestřeleno osm německých letadel, která se zřítila i s posádkami, nemajíce již možnost zachránit se padákem. Pouze v jediném případě (sestřel na Bílém vrchu) se letec zachránil ač neletěl právě zvlášť vysoko. Trosky letadel zůstaly na místě sestřelu a byly odstraňovány až mnohem později. Některé součástky si lidé rozebrali. Tělesné pozůstatky sestřelených letců byly německými oddíly odstraněny až po několika dnech a po několikerém upozornění obce, aby se tak stalo.“ Na konkrétní místo pádu jedné z uvedených německých stíhaček vzpomíná očitý svědek Ing. František Špilar (*1932) „...my jako kluci jsme registrovali deset sestřelenejch letadel... jako kluci jsme to brali támhle spadlo a támhle spadlo, jestli to bylo u Satalic nebo Počernic nám bylo jedno, takže tady se mluví o osmi (pozn. obecní kronika), ale jinak my jako kluci jsme konstatovali deset. To bylo tadyhle, byli jsme se tam jako kluci podívat, když je trať mezi Počernicema a Vysočanama a tady, když se vyjede Počernic tak na pravý straně je takovej lesík, březovej tak tam někde, tam byl nějakej stoh taky, tak tam spadlo letadlo... tam byly trosky letadla.“ Tři zřícené německé stíhačky dne 20.4.1945 zmiňuje poválečné hlášení v okolí Svémyslic a další v souboji poškozená stíhačka nouzově přistála až u Nymburka.

Intops Summary No. 355, 8th USAAF z 20.4.1945 popisuje událost následně:„K jediným vzdušným bojům došlo v okolí Prahy, kde se skupina P-51 při volném stíhání v rámci podpory Třetí armády střetla přibližně v 11.40 hod. se zhruba 12 Bf 109 krátce poté, co byl pozorován start nepřátelských letadel z letiště Praha-Ruzyně (?). Když se naši stíhači poprvé přiblížili k letišti, nepřátelská letadla připravená ve startovacích pozicích vypnula motory a počkala, dokud P-51 neopustí oblast. Teprve poté odstartovala. P-51, které kroužily mimo oblast letiště, však oblast sledovaly a byly odměněny nárokovanými 7-0-4, když počkaly, až všechny letouny odstartují. Podle hlášení byli nepřátelští piloti agresivní a odhodlaní, nicméně nezkušení. Pozoruhodná byla absence činnosti Me 262, která jinak provázela nedávné operace v okolí Prahy.“ 

III./JG 27 pohřešovala v pražském prostoru tři své letce. Nezvěstnými byli Obgefr. Bernard Mairose, Fw. Hubert Doberer a Uffz. Heinz Durchdewald.

Ve stejný den večer však došlo k dalšímu střetnutí. Hlášení četnické stanice Kbely zmiňuje v 19 hodin večer nad letištěm letecký souboj. I v tomto případě známe aktéra na americké straně. Mezi 18 a 20.30 hodinou bylo do prostoru Cham – Plzeň vysláno na hlídku 14 Mustangů 354th FG, 9th USAAF, přímo podporující postup 3. US Army. Nad Prahou se v 19 hodin střetly se skupinou Bf 109 a další dva sestřelené Bf 109 si připsal 1./Lt. Andrew J. Ritchey a dva poškozené byly připsány dalším pilotům od 353rd FS.

20.4.1945 byl v souboji sestřelen Lt. Wolf Dieter Zirzow na Bf 109 G-14 "bílá 4" od 9./KG (J) 6. Letoun dopadl u nádraží Praha-Hostivař, letci pro malou výšku se neotevřel padák a on propadl střechou továrna poblíž nádraží. Letecká badatelna.

Asi 20.4.1945 asi u Vinoře zřícení letounu Bf 109 G-14 "bílá 4" asi od KG (J) 54 či KG (J) 6. hel100.jpg (296577 bytes) Letecká badatelna.

Tentokrát ovšem byli úspěšní i němečtí stíhači. 2./Lt. Frederick R. Canada popisuje sestřelení svého velitele: „Letěl jsem jako číslo 3 v bílé letce, když jsme se osm mil východně od Prahy dostali do souboje s osmi Bf 109. Bílou letku vedl 1. Lt. Francis J. O’Connell, který sestřelil jeden Me 109. Letěl jsem jako jeho horní doprovod a viděl jsem to. Krátce poté jsem zpozoroval osamělý P-51 směřující na západ. Doprovodil jsem ho, protože z něj vytékala chladící kapalina nebo palivo. Identifikoval jsem ho jako letoun pilotovaný na této akci 1.Lt. O´Connellem. Asi tři míle východně od Prahy se v P-51 vznítil oheň a krátce nato došlo k explozi, která odtrhla celé ocasní plochy. Zbytek letadla se ve vzduchu divoce točil, pilot vyskočil a dostal se bezpečně od letadla. Viděl jsem, že se otevřel padák, který se snášel k zemi v minimální výšce 300 stop. Dopadl na jihozápadním předměstí Prahy...“ 

Pražská Civilní protiletecká ochrana hlásí v 18.50 hodin 4 letadla v prostoru Hrdlořez a Kbel a další zápis v 18.59 hodin uvádí „v prostoru u Staré Strašnice se zřítilo letadlo,vystupuje černý dým, zřítivší se letadlo bylo americké značky“. V 19.07 hodin 3 letadla odlétla přes Kobylisy. Na večerní letecký souboj vzpomíná Vratislav Kdýr (*1929): „ ... z okna sem se díval od Hostivaře nahoru na Měcholupy, měl jsem angýnu, tak jsem ležel... slyšel jsem dělostřeleckou palbu flaku, tak jsem vstal a honem jsem hnal do pokoje k otevřenýmu oknu. Kouknu se z okna a krásně vidim na to místo na Groši, bylo hezký počasí, sluneční počasí a chladno, takový počáteční jarní, a pak se to najedou seběhlo, ale to byl zlomek, to bylo pár vteřin. Najednou přiletěli dva nebo tři Mustangy a na ně zaútočily německé stíhačky. A tenhle pilot, ten Američan, letěl směrem od Strašnic k tomu našemu baráku a teďka udělal výkrut, napadlo ho jedno, dvě letadla, a stoupal nahoru a to už sem ho neviděl. Chvilku na to sem teprve viděl jak spirálovitě padá letadlo dolu a za ním jak padá na padáku pilot.“ Letec 1./Lt. Francis J. O´Connell těsně nad zemí vyskočil a zachránil se pomocí padáku. Zasažený Mustang 44-72076 se zřítil v Praze-Hostivaři na okraj cesty hned vedle hostince U posledního groše. 

20.4.1945 po 18. hod. byl 1/Lt. Francis J. O’Connell na P-51D S/N 44-72076 "FT-A" od 353rd FS sestřelen v souboji s Bf 109 od JG 27 nad jihovýchodní částí Prahy. Letoun dopadl mezi rodinné domky v Hostivaři v zatáčce u Groše. Pilot přežil. helo7246.jpg (246283 bytes) Letecká badatelna. Požár letadla likvidovali hostivařští hasiči.

20.4.1945 se stíhací III./JG 27 přesunula do Bad Aiblingu. Patrně nedošlo k okamžitému přesunu všech letadel, možná plánovaný přesun narušily letecké souboje během dne, kterým za oběť padlo podle údajů americké strany 8 Bf 109 sestřelených a 6 poškozených.

20.4.1945 velení Luftwaffe pověřilo Oberstleuntnanta Hermanna Hogebacka velením všech útvarů v prostoru Velká Praha Grossraum Prag, kam kromě pražských letišť patřila ještě letiště Čakovice, Klecany, Kralupy nad Vltavou, Plzeň a Žatec. Uskupení Gefechtsverband Hogeback operačně podléhalo velitelství IX. Fliegerkorps (J) v Treuenbritzenu u Berlína a do bojů o Berlín poskytlo všechny své bojeschopné letouny.

----------

21.4.1945 radiodepeše I./KG (J) 54 z Ruzyně popisuje nasazení strojů z předešlého dne: Nasazení proudových letadel 20.4.1945 nebylo možné kvůli blokování letiště nepřátelskými stíhači. Pro ochranu proudových letadel při startu vyžadujeme ponechání jedné bojeschopné Gruppe JG 27 v pražském prostoru jako ochranu letišť.

21.4.1945 se stíhací I./JG 27 přesunula do Bad Aiblingu. Tímto byla ochrana proudových letadel při startu z Ruzyně záležitostí již pouze ruzyňské protiletecké obrany.

----------

22.4.1945 bylo na letišti Ruzyně 34 m³ paliva J2, letiště Cheb, Žatec, Kbely byly bez paliva.

----------

----------

24.4.1945 se do Kbel přesunula i 3./Flugzeugüberführungsgeschwader 1/Gruppe Südost, která zabezpečovala přelety letounů Messerschmitt Bf 109 G-10/U-4 na frontu. Messerschmitty vyráběla továrna Diana GmbH v Tišnově, odtud byly dopravovány vlakem na letiště v Letňanech a Kralupech nad Vltavou, kde byly kompletovány a zalétávány.

----------

----------

Stálou přítomnost Bf 109 v Praze (Kbely či Ruzyně) naznačuje i další souboj dne 26.4.1945, kdy šest Mustangů od 332nd FG, 15th USAAF z Itálie doprovázelo nad Prahu průzkumný F-5 Lightning. Opět přesně v poledne, asi 15 km jižně od Prahy (?), spatřili piloti Mustangů pět nepřátelských Bf 109 a okamžitě na ně zaútočili. První Bf 109 se po výstřelech 2./Lt. Richarda A. Simonse ve spirále roztříštil o zem. Další dva Bf 109 se pokusily uniknout přízemním letem, ale 2./Lt. Thomas W. Jefferson s výhodou převýšení je dostihl. Včas vyskočil jen jeden dostižený letec. Čtvrtý sestřelil po krátkém souboji 1./Lt. Jimmy Lanhan a pátý Bf 109 byl zničen pravděpodobně. Doplňme, že tento průzkumný let zaznamenal mimo jiné jeden Me 262 na letišti v Českých Budějovicích. Příslušnost těchto Bf 109 není jasná. S velkou pravděpodobností se nejednalo o stroje JG 27 neboť ta nasadila v rámci Lw. Kdo. West už 24.4.1945 19 Bf 109 do bojů v okolí Dillingenu. Mohlo se však jednat o výše  zmiňované letouny po zrušených I. a II./KG (J) 6, které byly postupně přelétány do jižního prostoru. Tomu nepřímo napovídá i místo souboje, tzn. jižně od Prahy. S ochranou letiště Praha-Ruzyně už ale neměla tato činnost nic společného.

----------

----------

----------

V hlášeních o síle operačních útvarů Lfl. Kdo. Reich jsou u JG 2 až do 4.4.1945 použita data z 26.3.1945, protože nové údaje nedorazily. To je přinejmenším neobvyklé. Přehledy o operační způsobilosti se aktualizovaly každý den, ale Lfl. Kdo. Reich devět dní nemělo od jednotky žádné hlášení. Pravděpodobně vůbec nevědělo kde a v jakém stavu se nachází. Ještě 26.3.1945 vykazovala celá JG 2 sílu 111 strojů, z toho 56 schopných nasazení. Když přišlo 5.4.1945 čerstvé hlášení o stavu jednotky, dozvědělo se Lfl. Kdo. Reich, že JG 2 disponuje pouhými 28 Focke-Wulfy, z čehož bylo jen 20 letuschopných. O týden později klesly tyto počty na 21 strojů, z toho 10 schopných nasazení. Mezi koncem března a polovinou dubna 1945 tak přišla JG 2 o 81 % své techniky a přestala tak téměř existovat. Hlavní bojové jádro JG 2 tvořené Focke-Wulfy 190 D zaniklo již na konci března 1945 roztroušeno na letištích ve středním Německu. Střípkovité zprávy o JG 2 potvrzují přítomnost jednotky od poloviny dubna 1945 na českém území, ale nedovolují posoudit charakter a rozsah jejího fyzického působení nebo nasazení. Do Čech se dostaly patrně jen ojedinělé Fw 190 D a údaje o různých pozicích útvaru (Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary) se vztahovaly jen na ustupující pozemní personál a piloty bez letadel. V období dubna 1945 byl bez bližších podrobností v českém prostoru pohřešován z JG 2 ještě Lt. Friedrich Hochwald. Prozatím nemáme žádný zřejmý důkaz o tom, že se stroje JG 2 (v tuto dobu Fw 190 D-9 s několika Fw 190 D-13) dostaly na naše území a už vůbec se neobjevily v roli, ke které byly určeny - ke krytí vzlétajících a přistávajících tryskáčů Me 262. Dokonce je možné spekulovat o tom, že rozkazy byly vydávány, plány o využití existovaly, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Závěrem lze říci, že problém krytí vzlétajících a přistávajících proudových strojů pomocí pístových stíhaček nezůstal bez povšimnutí velení ani po přesunu jednotek s Me 262 na naše území. V praxi však nebylo funkční, neboť první řešení, s JG 27, nedopadlo dobře a následné, s JG 2, se vůbec neuskutečnilo. Hlavní roli tak po celou dobu hrálo jen protiletadlové dělostřelectvo. Organizační změny rozhodnuté 18. a platné od 21.4.1945. Lfl. Kdo. 6 dostalo do své rozhodovací pravomoci Lfl. Kdo. West a Lfl. Kdo. 4 a zároveň mělo organizačně zajišťovat i jednotky IX. (J) Flg. K. na letištích v Čechách. O dva dny později, 23.4.1945, Lfl. Kdo. 6 informovalo OKL (radiodepeší) o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Je to jasný důkaz o tom, že problémem ochrany proudových letadel během nejkritičtějších fází jejich nasazení se někdo zabýval a to na nejvyšších stupních velení. Za zmínku však stojí, že opatření neprováděl nadřazený útvar IX.(J) Flg.K. (kterému Me 262 náležely), ale „místně příslušná“ operační složka Luftwaffe, tzn. Lfl. Kdo. 6. Důvodem byla zřejmě povinnost Lfl. Kdo. 6 organizačně jednotky IX.(J) Flg. K. zajišťovat, pod kterou spadala i ochrana letišť. Pro tento účel vybralo Lfl. Kdo. 6 jednotku JG 2, v této době podléhající Lfl. Kdo. West a s trochou nadsázky můžeme říci, že ta byla v této době v jakémsi „neuchopitelném“ stavu. Hlášení o dislokaci jednotek Lfl. Kdo. Reich z 19.4.1945 uvádí JG 2 v podřízenosti 15. Fl. Div. (v rámci Lfl. Kdo. West), s jednotlivými částmi „v okolí Chebu (2 Gruppe) a Berlína (1 Gruppe)“. Vzhledem k podrobnosti údajů ostatních jednotek to byly velmi nepřesné informace a svědčily o skutečnosti, že velení Lfl. Kdo. West moc nevědělo, co se JG 2 vlastně děje a kde se nachází. O něco později, 21.4.1945, hlásila JG 2, že je komunikace s nadřízenou 15. Fl. Div. přerušena a proto požaduje dočasně služby (zřejmě logistické zabezpečení) po 7. Jagdivision (7. JD). Stab a I./JG 2 byly na cestě do Chamu (v té době však v Mariánských Lázních), III./JG 2 se nalézala v Plzni. Velitel jednotky požadoval údaje o pozici 7. JD. Ve stejný den se JG 2 dotkla instrukce č.20642 vydaná OKL (Koller) nařizující prostřednictvím buď Lfl. Kdo. Reich nebo Lfl. Kdo. 6 zrušení některých jednotek. Byla mezi nimi i I./JG 2. Provozuschopné stroje s osádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Následující den se JG 2 dočkala odpovědi na její dotaz. Ve 23.00 hod. udala 7. JD svoji pozici v Pfaffenhofenu, 40 km severně od Mnichova a dále vydala, skrze 3./NAGr. 13, rozkaz zastavit přesun Stab a I./JG 2 do Chamu O chvíli později byly části JG 2, spolu s 3./NAGr. 13, informovány, že spadají pod Lfl. Kdo. 6 a mají zůstat na stávajících letištích – Stab a I./JG 2 v Mariánských Lázních, III./JG 2 v Plzni. Jednotka se našla… Po jasně formulovaném záměru o použití JG 2 pro ochranu letišť z 23.4.1945, pocházejí další údaje z 25.4.1945. O půlnoci vydalo Lfl. Kdo. 6 dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Flg. K. pod Lfl. Kdo. 6 (resp. její VIII. Flg. K.) a dále převedení JG 2, se svou Stab, I. a II./JG 2, pod IX. (J) Flg. K. Na rozdíl od předchozích zpráv je zde zmíněna II. Gruppe, chybí však údaje o Gruppe III. Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o chybu zápisu v předešlých dokumentech a celou dobu byla míněna II./JG 2. Další záměry s jednotkou se objevily v korespondenci z 26.4.1945. Opakuje se fakt o vyjmutí JG 2 z podřízenosti Luftflotte West, který je doplněn informací o jejím převedení ve všech ohledech pod IX. (J) Fliegerkorps. Stab a I./JG 2 měly být rozpuštěny, uvolněný letecký i pozemní personál a výzbroj měli doplnit stav II./JG 2. Tato Gruppe měla být použita pro ochranu letišť proudových stíhačů. Je nutné podotknout, že právě tento den došlo k další důležité organizační změně, kdy celý IX. (J) Flg. K. přešel pod plné vedení Lfl. Kdo. 6. To, jak je vidět, ihned potvrdilo své předchozí rozhodnutí o zajištění stíhací obrany letišť s proudovými letouny (tzn. strojů IX. (J) Flg. K. přidělením úkolu JG 2. Její neutěšený stav techniky vyřešilo zrušení dvou částí a koncentrací síly do II./JG 2. 29.4.1945 zachytila britská odposlouchávací služba rozkaz IX. (J) Flg. K. o přesunu II./JG 2 do Prahy-Kbel. Zpráva není zcela jasná, ale po předchozím umístění JG 27 na stejné letiště by dával rozkaz logiku. Jednotka určená k ochraně Me 262 z ruzyňského letiště měla opět sídlit na letišti Praha-Kbely. 1.5.1945 potvrdil dříve citované skutečnosti o JG 2 další rozkaz z Lfl. Kdo. 6. Stab a I./JG 2 byly v likvidaci a zbytek jednotky, tzn. II./JG 2, podléhal velení IX. (J) Flg. K. (ten následně pod velení Lfl. Kdo. 6). O III./JG 2 není nikde žádná zmínka. V přehledu rozmístění leteckých útvarů Lfl. Fl. 6 z 3.5.1945 je poznámka o JG 2 napsána jen tužkou a těžko čitelná. Lze rozeznat jen slovo „Protektorat“, takže se části útvaru zřejmě nalézaly „kdesi v Protektorátu“. Podobný dokument ze 7.5.1945 hovoří o Stab a II./JG 2 v Chebu a I./JG 2 v Karlových Varech. Zatímco Stab a I. Gruppe byly v likvidaci, II./JG 2 byla na přesunu do Prahy („in Verl. n. Prag“). Uvedené rozkazy a citace ukazují jasný záměr o využití jednotky. Dubnové a květnové rozkazy o přesunech a plány o využití JG 2 k ochraně letišť v Čechách tak fakticky směřovaly k neexistujícímu útvaru.

----------

V dubnu 1945 se ve Kbelích objevily také letouny Heinkel He 177 a Junkers Ju 52/3m, které původně patřily Erg. TGr. působící na letišti Berlin-Schönwalde. Ta byla oficiálně rozpuštěna k 22.7.1944, proto zůstává nezodpovězenou otázkou, zda se její letouny dostaly do Kbel s jinou jednotkou, která je převzala, ale v závěrečném chaosu již nepřeznačila.

----------

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

----------

----------

4.5.1945 přiletěla z rakouského Raffeldingu západně Lince a z Prostějova II./NJG 100 s nočními stíhačkami Ju 88 G-6. Později přeletěla na Ruzyň.

----------

----------

6.5.1945 v 6.30 hod. odlet skupiny stíhacích Bf 109 do Dresden. Nepříznivé počasí skupinu rozptýlilo. Nouzové přistání pro závadu na motoru letounu Bf 109 K-4 od JG 27 u obce Želkovice (okres Louny). Pilot Hans-Joachim Bebenroth lehce zraněn. Letecká badatelna.

----------

Na samém konci války se přesunula část JG 300, vedená již jako Jagdgruppe 300. Po startu ze Salzburg-Ainringu s mezipřistáním v Českých Budějovicích přistálo ve Kbelích několik strojů III. a IV./JG 300. Fotky prý z Kbel. Bf 109 G-10/R3 WNr. 151965 "žlutá 5" od 3./JG 300. 1, 2, 3, "Žlutá 9" 4. Neznámá 5. Kdy?

7.5.1945 se část JG 300 přesunula do Žatce.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

----------

8.5.1945 Fw. Josef Unminger od Flugzeugüberführungsgeschwader 1 odstartoval s Bf 109 G‑10/R6 "modrá 2" od bývalé 16./JG 300 ale pro nedostatek paliva nouzově přistál u Bochova (okres Karlovy Vary). Palivo k úletu získal vypuštěním z jiných zanechaných strojů na letišti.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 ráno bylo letiště vyklizeno.

Opuštěné protiletadlové dělo ráže 88 mm u Vinoře helo7231.jpg (112107 bytes), helo7232.jpg (58126 bytes).

9.5.1945 ráno převzal velení letiště pplk. let. Karel Fulín s npor. let. procházkou a prap. Plášilem. Převzetí letiště se rovněž zúčastnili vedoucí učňovské školy Aero mjr. let. Josef Crha se stovkou učňů, štábní kpt. Emanuel Cener, kpt Aušprung, prap. Václav Janoušek, prap. Josef Havlík, prap. Alois Loun a prap. Maška. Tato skupina již používala název Velitelství letiště Kbely.

Trosky. Nedatováno.

Bf 109 G-10/R3 WNr. 613016 od 3./JG 300. helo4941.jpg (451098 bytes), Bf 109 G-14 helo7433.jpg (217575 bytes).

Noční stíhací Ju 88 G-6 "W7+BP" s radiolokátorem FuG 220 Lichtenstein SN-2 a výzbrojí Schräge Musik od 4./NJG 100. helo4751.jpg (218683 bytes)

Rozptýlené Bf 110 G-4 "7J+FH" helo4733.jpg (111794 bytes), "7J+EF" helo4734.jpg (126573 bytes), "7J+HH" helo4743.jpg (168199 bytes), "7J+3E" s radarem helo5582.jpg (489686 bytes) a "7J+FE" helo4735.jpg (136235 bytes), "bílá 50" "SI+??" (?) s radarem , .

Průzkumný Ju 188 D-2 helo7361.jpg (90062 bytes) od 4.(F)/Nacht.

Do 17 P helo7358.jpg (240814 bytes). Že by od Schleppgruppe 1 (Gruppe Herzog) nacházející se v Hradci Králové a ve Vysokém Mýtě?

He 177 helo4761.jpg (98411 bytes).

BF 108 helo5583.jpg (598791 bytes), helo5584.jpg (391034 bytes), v pozadí zničený hangár Pícha zničený bombardováním. Později byl stržen.

Sověti u nás.

9.5.1945 dvě skupiny po 6 stíhačkách Jak-9 od 181 иад, 3 шак, 2 ВА ze základen v Dolním Slezsku blokovaly západní a jižní letiště Praha (nebo západní a východní letiště Praha) během bojové činnosti 3 шак, 2 ВА v okolí Liberce. Deník bitevního korpusu.

9.5.1945 přiletěly dva sovětské letouny Pe-2FT od 8 орап, 8 ВА z letiště Dolní Benešov s úkolem zjistit, která vojska jsou už v Praze. Na palubě Pe-2FT "žlutá 22" byl šturman 1. čs. smíšené letecké divize pplk. let. František Rypl. helo8294.jpg (47575 bytes) Jeho posádka pilot staršij lejtěnant Fjodor I. Michajlov, šturman kapitan Petr M. Chripkov a radista/střelec starší seržant Michail. B. Melamed. Druhá posádka lejtěnant Alexejev, šturman staršij lejtěnant Alexej P. Medjanik a radista/střelec seržant Vladimir N. Šapošnikov.

Před obědem odletěly přes Ruzyň zpět do Dolního Benešova.

 

Přiletěla 227 шад, 8 шак, 8 ВА s podřízenými:

208 шап

525 шап

637 шап.

9.5.1945 ustaven velitel letiště plk. let. Ladislav Syka rozkazem div. gen. Ing. Jaroslava Fajfra.

V poledne převzal štábní kpt. Cener strážní službu od zaměstnanců Aera.

----------

10.5.1945 dopoledne převzal velení letiště plk. let. Ladislav Syka. 

Odpoledne v 15.30 hodin přiletěla z letiště Bratislava-Vajnory na palubě Douglasu C-47-15-DK s trupovým číslem "012" kpt. Karatkova) asi od 95 трап, 5 ВА v doprovodu sovětského velvyslance Valerije A. Zoryna a velitele 2. ukrajinského frontu Маршал Советского Союза Малиновский, Родион Яковлевич Maršála Sovětského svazu Rodiona Jakovleviče Malinovského československá vláda Národní jednoty Čechů a Slováků v čele s předsedou Zdeňkem Fierlingerem, agentem sovětské tajné služby NKVD. Na letišti je přivítali členové České národní rady, velitel 3. gardové tankové armády genplk. Pavel S. Rybalko a další.

, , . Okupanti si přivezli ochotný kolaboranty.

----------

----------

Большая группа летчиков 2-го гиап (2 гиап, 322 иад, 2 иак, 2 ВА) прибыла в Прагу 12 мая 1945 г., а 17 мая самолеты полка взлетели с аэродрома Гроссенхейм и взяли курс на восток, домой. (?) Zdroj.

  helo6887.jpg (141149 bytes) Фото на память — летчики 2-го гиап на фоне истребителя Ла- 7, аэродром Прага-Кбелы, май 1945 г. Zdroj.

----------

----------

14.5.1945 z polního letiště Albrechtičky přiletěl pozemní sled 3. čs. blp, 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА.

----------

15.5.1945 z polního letiště Albrechtičky přiletěly letouny Il-2 od 3. československého bitevního leteckého pluku / 3-й чехословацкой штурмовой полк, 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА.

Il-2 "27" , , , Il-2UTI , . Kdy?

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

20.5.1945 vznikla strážní letky.

----------

----------

22.5.1945 dorazily pozemní sledy.

Po-2 "49" asi na jižní straně letiště , . Kdy? Zdroj. Po-2 , vzadu Pe-2 a stíhačky La-5FN a La-7. Zdroj.

----------

----------

----------

----------

26.5.1945 zřízena Technická správa Kbely. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Liberec, Kummer, Hvězdov, Hodkovice, Zbraslavice, Boží dar, Čakovice, Pardubice, Havlíčkův Brod, Vysoké Mýto, Humpolec, Skuteč a příslušné sklady. Technický hospodář škpt. let. zbroj. Egert.

----------

----------

----------

----------

30.5.1945 přelet 3. čs. bilp do Letňan na přehlídku. Havárie letounu Il-2/3m, pilot Šebesta přežil.

----------

1.6.1945 velitel letiště opět plk. let. Fulín.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství Leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.

1.6.1945 z Großenhainu přiletěl stíhací 2 гиап, 322 иад, 2 иак, 2 ВА. MAPA. helo6888.jpg (321950 bytes) Kde a kdy?

----------

----------

----------

----------

5.6.1945 na letiště nastoupili povolaní záložníci.

5.6.1945 se 3. čs. bilp vrátil.

----------

----------

----------

----------

9.6.1945 z Großenhainu se přesunula 322 иад, 2 иак, 2 ВА. MAPA.

La-5FN "35" lejtěnanta Alexeje G. Mitrofanova od 937 иап322 иад, 2 иак, 2 ВА.

La-7 "12" gardového podpalkovnika F. M. Kosolapova Филипп Макарович Косола́пов velitele 937 иап322 иад, 2 иак, 2 ВА. Tři šikmé pruhy na směrovce a na horní straně křídla patří 937 иап322 иад, 2 иак, 2 ВА.

----------

----------

----------

----------

----------

14.6.1945 přelet 3. čs. bilp do Letňan.

----------

----------

----------

V červnu 1945 vzniklo Náhradní těleso letecké oblasti 1.

----------

18.6.1945 bylo Velitelství letiště Kbely přejmenováno na Letištní peruť Kbely.

 

 

 

18.7.1945 . V dopise lze vyčíst, že Češi se mohli přetrhnou pro Военно-Воздушные Силы РККА (Рабоче-крестьянская Красная армия. Přestavba čtyř letounů Si 204, WNr. 131247, 251???, 321529 a 321920 ve Kbelích.

----------

Přiletěla 8 гшад, 1 гшак, 2 ВА. Kdy přiletěla a kdy odletěla?

----------

20.7.1945 byl 3. čs. bitevní letecký pluk uvolněna ze svazku sovětského letectva.

Vraky letounů byly shromažďovány na jihozápadním okraji. Byly zbourány tři nebo čtyři hangáry Pícha, které byly poškozeny bombardováním.

Vrakoviště helo5580.jpg (713276 bytes). Bf 109 K-4 "modrá 7"od 12./JG 27 helo5581.jpg (602855 bytes), helo7347.jpg (124400 bytes), Bf 109 G-10 bílá 9 od KG(J) 6 helo5579.jpg (681410 bytes).

20.7.1945 zřízen Oblastní letecký sklad 1 VÚ 8915 ve prospěch leteckých útvarů Velitelství letectva 1. oblasti.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

K 1.8.1945 se 227 шад přemístila do Коломыя. MAPA.

1.8.1945 se 3. československý bitevní letecký pluk přeznačil na 3. letecký pluk.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Ve dnech 17.-23.8.1945 se 3. lp přesunul na letiště Trenčianské Biskupice.

----------

----------

----------

----------

----------

22.8.1945 2 гиап, 322 иад, 2 иак, 2 ВА odletěla do maďarského Szombathely. MAPA.

----------

----------

24.8.1945 se 322 иад, 2 иак, 2 ВА přesunula do maďarského Szombathely. MAPA.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.9.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

14.9.1945 z Ruzyně přiletěla No. 310 (Czechoslovak) Squadron RAF.

14.9.1945 z Ruzyně přiletěla No. 313 (Czechoslovak) Squadron RAF.

----------

15.9.1945 na bázi Náhradního tělesa letecké oblasti 1 vznikl Letecký náhradní pluk 1.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

24.9.1945 byla Letištní peruť Kbely přejmenována na Letištní peruť 1, určená zabezpečovat nové útvary.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

V říjnu 1945 vznikla Letištní správa Kbely, která měla zabezpečovat místní letiště. Ta dávala k dispozici svoje zařízení a personál Letištní peruti 1.

Po odchodu Sovětů zůstalo po nich jen vrakoviště.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

K 28.10.1945 se No. 310 (Czechoslovak) Squadron RAF reorganizovala na 1. leteckou divizi s podřízeným Leteckým plukem 1 a Leteckým plukem 2).

K 28.10.1945 se No. 313 (Czechoslovak) Squadron RAF reorganizovala na 3. leteckou divizi s podřízeným Leteckým plukem 7 a Leteckým plukem 8).

----------

----------

----------

17.12.1945 npor. v. z. Bořivoj Šmíd v letounu Spitfire "TE 563" "NN-O" od Leteckého pluku 2 nouzově přistál u obce Vrbičany (okres Kladno) pro závadu na motoru. Pilot byl obžalován, že zabil na přívozu přes řeku Labe ve Velkých Žernosekách (okres Litoměřice) dva třináctileté chlapce, Herberta Guderu a Jiřího Dvořáka. Pilot pro nedostatek důkazů zproštěn obvinění. Letecká badatelna.

17.12.1945 se pro závadu na motoru zřítil v Praze-Hloubětíně kpt. Václav Šlouf s letounem Spitfire LF Mk. IXE "TE 571" "NN-F" od Leteckého pluku 1. Letecká badatelna.


K 22.1.1946 byl LP 1 přečíslován na Letecký pluk 10 a LP 2 přečíslován na Letecký pluk 12.

V únoru a březnu 1946 proběhl první přeškolovací kurz pro domácí výkonné letce (piloty a pozorovatele) Pilotní přeškolovací kurs (PPK) Kbely na letounech C 2 u 1. ld. Do něj byli vysláni i letci ze 3. oblasti.

Pilotní škola pokračovací (PŠK) Kbely na letounech C 2.

25.2.1946 nehoda u PŠK Kbely.

12.3.1946 nehoda u PPK Kbely.

Po 14.3.1946 byla Letištní peruť 1 přejmenována na Leteckou základnu 1 (LZ 1) VÚ 4638. Do ní byla včleněna Letištní správa Kbely.

K 27.3.1946 byl Oblastní letecký sklad 1 přejmenování na Letecký sklad 1.

Na jaře 1946 se personál a potřebné vybavení 3. ld, LP 7 a LP 8 přesunuly do Brna, které uvolnili Sověti. O letouny se ve Kbelích staral detachement (odloučená jednotka) pod velením npor. let. Františka Masaříka.

1.4.1946 nehoda u PŠK Kbely.

11.4.1946 nehoda u PŠK Kbely.

Po ukončení kurzu 15.4.1946 se Povětrnostní škola na Ruzyni přesunula do Kbel.

1.6.1946 byla Povětrnostní škola přejmenována na Školu povětrnostní služby, kde zabezpečovala  i letový provoz.

Od 6.6.1946 do 18.7.1946 se z Ruzyně přesunul Letecký dopravní pluk.

Od 18.6. do 20.7.1946 se konal druhý přeškolovací kurz na letounech C 2.

26.6.1946 pravděpodobně první skupinu armádních strojů Piper L-4 v počtu šesti kusů přelétli z Plzně do Prahy (Kbely?) piloti Bayer, Vanto, Čáp, Truhlář, Zouhar a Šťastný. Stroje byly prakticky obratem zařazeny k Leteckému dopravnímu pluku a s trupovými kódy "D-61" až "D-66" působily z Kbel.

, letouny Spitfire od LP 12.

17.7.1946 nehoda u PPK Kbely. Vysazení motoru po vzletu letounu Spitfire "TE 572" "DZ-3" od LP 12. Npor. let. v záloze Josef Sokol zahynul. Letecká badatelna.

K 1.8.1946 zřízena Cvičná letka 1.

3.9.1946 ve Kbelích vysazení motoru po vzletu letounu Spitfire "TE 570" "IV-8" od LP 7. Miroslav Liškutín vyvázl bez škrábnutí. , , . Letecká badatelna.

Detachement se do Brna přesul mezi 23.9. až 5.10.1946. Poslední den přelétly letouny.

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.


helo5600.jpg (1366619 bytes) Letiště v roce 1947. V dolní části fotky je vrakoviště.

V rámci Ústředního leteckého skladu VÚ 8908 působila přejímací komise, nejdříve v objektu Aero Letňany, od roku 1947 na letišti Kbely.

1.9.1947 zřízena Spojovací letka 1 (SL 1) VÚ 4683 pro V I. LS.

K 1.10.1947 bylo u Školy povětrnostní služby pro plnění úkolů plánováno šest letounů.

K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší. MAPA.

Od 24.11.1947 byl u I. LS organizován Kurs pro velitele letek.

1947-49 výstavba dráhy


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

helo8210.jpg (1574610 bytes) Provoz radaru RZ III (ukořistěný FuMG 80 Freya) v roce 1948.

Po 1.4.1948 přibyla k PÚ I povětrnostní stanice Kumr (Hradčany). MAPA.

3.5.1948 přiletěl první bulharský letoun He 111 WNr. 161604. Továrna Letov podle něho rekonstruovala He 111 WNr. 7605.

V neděli 13.6.1948 v odpoledních hodinách ve Kbelích při údržbě dopravního letadla D-47 Dakota od Leteckého dopravního pluku pracoval na letadle mechanik Vlastimil Prášek. Po ukončení údržby ponechal plné nádrže paliva a letadlo zaparkoval mimo hangár, což vyvolávalo dojem, že v údržbě se bude pokračovat příští den ráno. Pozdě večer se Klement Gottwald vrátil ze služební cesty v Bratislavě s letounem D-47 (Douglas C-47 S/N: 43-48406 Skytrain). Pod rouškou tmy se přiblížila k plotu u letiště skupina občanů v devíti taxicích. U plotu letiště se setkali s dvojicí hlídky ostrahy letiště Kvapilem a Koudelou, kteří střežili letiště. Toto setkání bylo předem domluveno s tím, že hlídka bude pomáhat při úletu. V plotě vyřezali otvory, kterými skupina vstoupila na letiště. Když skupina přišla na místo zjistila, že jejich zaparkovaný a připravený letoun k úletu D-47  je blokovaný dalším letounem D-47 stojícím před ním. Přítomní letci se rychle poradili a došli k závěru, že by bylo příliš pozdě, aby zrušili pokus o úlet a kdyby se pokusili přesouvat stojící letoun před jejich letounem připraveným úletu, mohli by na sebe upozornit letištní orgány a proto se rozhodli k úletu použít letoun stojící před jejich letounem. Skupina nastoupila do letadla a piloti v kabině začali spouštět motory. U jednoho motoru museli spouštění opakovat. Vzlet provedli 14.6.1948 asi v 1.00 hod. směrem k Horním Počernicím. Piloty letounu byli Josef Bernát, Hugo Hrbáček a Karel Šťastný. Dalšími osobami na palubě letounu byli Zdeněk Sichrovský, Vlastimil Prášek, Karel Kanda a dva další bývalí příslušníci RAF, dále generál Alois Liška a další cestující, mezi nimi bratr Karla Šťastného se svou ženou a dvěma chlapci. 14.6.1948 v 03.30 hod. přistál na letišti Manston, Kent v Anglii letoun D-47 s označením československého letectva. Na palubě bylo 17 mužů ve vojenském věku , dvě ženy a dva chlapci ve věku 14 a 18 let. Československá vláda požadovala vrácení letadla. Po třech měsících jednání se letadlo spolu s vyúčtováním za parkování v Manstonu vrátilo do Československa.

K 5.8.1948 byl Letecký náhradní pluk 1 přesunut do Vysokého Mýta.

Od 18.8.1948 do 2.6.1950 měl Letecký sklad 1 v podřízenosti rámcový Letecký sklad 2 v Havlíčkově Brodě jako svoji pobočku.

20.8.1948 pod Ještědem u Liberce zřícení letounu Aero C 3D ev. č. 233 "D-78" od LDP z Prahy-Kbel. Posádku stroje tvořili pilot štrtm. Václav Barborka, navigátor čet. asp. Josef Kroulík a radiotelegrafista rtm. Karel Paduch. Na palubě byli dále cestující-letečtí konstruktéři ing. Antonín Husník, ing. Vladimír Karmazín a ing. Václav Brabec. Posledně jmenovaný byl také jediný, kdo leteckou katastrofu přežil. Letecká badatelna.

7.9.1948 přiletěl druhý bulharský letoun He 111 WNr. 161250.

Ke dni 15.9.1948 se přesunulo z Trenčína do Kbel deset letounů B 36 od LP 25.

Až v roce 1948 byly dodány dva cvičné letouny Mosquito T Mk.III.

11.10.1948 u Říčan (okres Praha-východ) zřícení letounu B 36 "HR 255" "IY-11" od LP 25. Npor. Liška Vratislav a ppor. Mudr Votruba František zahynuli. Letecká badatelna.

V roce 1948 počet B 32 a CB 32 klesl na 16 a o rok později na 15 letounů. 

1. letka LP 25 byla vyzbrojena letouny B 32 a 2. letka LP 25 letouny B 36.


V lednu 1949 prováděl pluk přeškolování nepřecvičených pilotů na bojové letouny, pokračovací bojový výcvik nebyl vůbec zahájen pro technické obtíže a přeškolení piloti prováděli pouze udržovací lety.

K 1.2.1949 měl LP 25 ve stavu: 26 letounů B 32, 22 letounů B 36, 5 letounů C 3 a 4 letouny C 4/104.

4.3.1949 u Kvaštova, Sedlec-Prčice (okres Příbram) se zřítil letoun B 36 "RF 913" "JX-4" od LP 25. Zahynul rt. let. Michal Engelman a škpt. let. Stanislav Židlický. Letecká badatelna.

Počátkem roku 1949 se pluk zúčastnil velitelského cvičení u II. sboru v Písku.

15.4.1949 byl na základě SL 1 postaven LSP 1 v Jičíně.

Od 20. do 23.4.1949 přelety letounu LB 77 "V-26" s por. Jozefem Kúkelem mezi letišti Kbely a Malacky. Poté zálety letounu po opravě.

Po zkušenostech z druhé světové války, kdy byly pro rozsáhlé výsadkové operace použity nákladní kluzáky a díky zmiňovaným zkušenostem projevila obnovená čs. armáda zájem o tento druh techniky. Současně byl dle věcného věstníku MNO č.5/48 z 22.1.1949 vyhlášen druhý nábor k výsadkovému vojsku a obsahoval první zmínku o kluzákovém výcviku. Výcvik byl zahájen 16.5.1949 na letištích Letňany a Kbely pod vedením mjr. let. Jaroslava Taudyho, který se věnoval zpracování metodiky a osnovy výcviku. Výcvik byl koncipován jako čistě bezmotorový, frekventanti začali s létáním na kluzáku Schulgleiter SG 38 a postupně přecházeli na větroně DFS Kranich II, při výcviku byl oproti standardnímu civilnímu dáván důraz na bezproblémové zvládnutí aerovleků. Přibližně po provedení třiceti startů a čtyřech hodinách letu každého frekventanta, bylo zahájeno 16.6.1949 přeškolení na nákladní kluzáky NK 4, které bylo ukončeno 22.10.1949. Zdroj.

4.9.1949 se LP 25 účastnil Dne čs. letectva devíti letouny B 36, které spolu se skupinou letounů S 199 od LP 4 a LP 5 měly po přeletu Ruzyně pokračovat dále na Kladno, Plzeň, a poté během zpátečního letu do Kbel samostatně přelétnout na Mostem.

Závěrem roku 1949 byl výcvik omezen.

K 1.10.1949 byla Škola povětrnostní služby včleněna k nově vytvořené Hlavní povětrnostní ústředně (HPÚ) VÚ 6388 ve Kbelích jako její výcviková složka. Letounům HPÚ bylo asi v říjnu 1949 přiděleno označení pořadovými čísly počínaje 201. PÚ I dostala nové krycí číslo VÚ 8864.

1.10.1949 byl LDP očíslován na Letecký dopravní pluk 1.

Od 1.10.1949 dostala LZ 1 nové krycí číslo VÚ 9450. Její letouny byly označovány písmenem E.

Od 1.10.1949 měl Letecký sklad 1 nové krycí číslo VÚ 8149.

V listopadu 1949 byla skupina pilotů kluzáků přeřazena z Letňan a Kbel do Výsadkového učiliště ve Stráži pod Ralskem (okres Česká Lípa). Zdroj.

V listopadu 1949 se Výcviková letka tryskových letadel na letišti Žatec s S 92 a CS 92 (Me 262) přesunula do Kbel, kde byla hotova betonová dráha. 


15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1). Velitel střediska mjr. let. Jaroslav Mach. Velitel Leteckého operačního sálu 1 škpt. let. Vlad. Lang.

V podřízenosti Radiolokační ústřednu I. řádu Praha 863 na Kopci Praha (okres Příbram). Ta měla v podřízenosti Radiolokační ústřednu II. řádu Přílezy u Toužimi (okres Karlovy Vary). Dále byly středisku podřízeny radarové stanice a a 2, zatím neexistující, pravděpodobně pozdější radarové stanice Trpísty (okres Tachov) a Janovice nad Úhlavou (okres Klatovy) a radarový vlak, zatím stále v Plzni.

Ve Kbelích provoz oblastního goniometru EP 2 a sestupového goniometru. V Miškovicích provoz zaměřovače FUSAn 733 Tornado s dálkoměrnou stanicí FUSAN 733 Hans.

25.2.1950 první vzlet letounu s čs. označením He 219.1 (interní označení v Rudém Letově n. p. LB 79/I) WNr. 1280 s trupovým označením "V-29" s kompletním rádiovým a radiotechnickým vybavením a do poloviny roku se zúčastnil různých zkoušek ve LVÚ. Zálety se prováděli z Letňan, ale pro krátkou dráhu se prováděly i ve Kbelích. Prázdný letoun přeskočil do Kbel, tam ho natankovali a naložili a s maximální vzletovou hmotností vzlétal z Kbel. Přistával už v Letňanech.

31.3.1950 byl LP 25 zrušen. Personál s leteckou technikou vytvořil 4. letku LP 41 v Havlíčkově Brodě, jako jeho odloučenou část ve Kbelích.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice. MAPA.

1.5.1950 byl LP 41 v Havlíčkově Brodě s odloučenou částí ve Kbelích přečíslován na Letecký zpravodajský pluk 47.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

K 5.7.1950 se Lzpp 47 z Havlíčkova Brodu přesunul do Kbel.

Od července 1950 měla CL 1 v péči letoun LB 77, který jen ošetřovala a udržovala pro FLS v Letňanech.

V létě 1950 přeškolovací kurz na proudové S 92. Zdroj.

14.9 1950 s odvoláním na nutnost zabezpečení obrany státu je nařízeno 3. letecké divizi v Brně spolu s LP 1 ve Zvolenu a LP 8 v Brně přesun do Kbel.

K 30.9.1950 přešel Lzpp 47 do Brna.

Koncem září 1950 byla Výcviková letka tryskových letadel rozpuštěna a přesunuta do Mladé.

1.10.1950 proběhl přesun 3. ld do Kbel.

K 1.10.1950 zůstala v podřízenosti velitelství letectva existovat pouze velitelství - 3. ld a 4. ld, čtyři bojeschopné stíhací pluky (LP 1 "Zvolenský", LP 3, LP 5 a LP 8), LP 30 "Ostravský", Lzpp 47, LDP 1 a LP 45.

1.10.1950 se Letecký dopravní pluk 1 přejmenoval na 1. letecký dopravní pluk.

Do konce října 1950 se LP 8 z Kbel přesunul do Klecan, protože rozměklý terén vedle nové dráhy byl nevyhovující pro vzlety letounů S 199. Personál dojížděl do Klecan autobusem. 

LP 1 "Zvolenský" létal z Letňan.

K 15.12.1950 byly zřízeny u PÚS 1 povětrnostní stanice u budovaných radarových ústředen Přílezy a Kopec Praha, a také u radarového vlaku. MAPA.

K 15.12.1950 přejmenování Lzpp 47 na 47. lzpp.


1.1.1951 bylo LOS 1 přejmenováno na 1. letecké operační středisko.

1.1.1951 byla Letištní správa Kbely znovu osamostatněna jako 1. letištní správa Kbely VÚ 5962.

15.1.1951 byla LZ 1 přejmenována na na 1. leteckou základnu (1. LZ).

K 31.1.1951 byla 1. letištní správa Kbely zrušena.

K 15.3.1951 byla 1. LZ reorganizována na 1. letištní prapor.

K 1.4.1951 byl Letecký sklad 1 zrušen.

5. a 6.12.1951 LB 79/I "V-29" létal ve Kbelích snad už ve stavu 47. lp. Piloti Por. Racko, npor. Elleder.


14.5.1952 byl LB 79/I "V-29" zrušen. Oba letouny převezli do Letňan.

V únoru 1952 se Kluzáková letka přesunula z Hradčan do Kbel.

V únoru 1952 se štáb 47. lzpp přesunul z Hradčan do Kbel. Zde letouny B-36, několik K-65 a C-3AF s personálem byly shromážděny, kde se stal základem podle sovětského vzoru nového 47. leteckého zpravodajského pluku VÚ 8863, zřízeného 8.3.1952 - rozkazem NGŠ MNO č.j.400.1952.

V roce 1952 piloti kluzáků František Trojka, Chramosta a Rejhon se z Košic přes Klecany vrátili znovu do Kbel. Dělali instruktory nejprve na NK-25 a později na NK-14.

Od 1.5.1952 4. kluzáková letka 1. leteckého dopravního pluku. Na kluzácích se létalo až do roku 1956, kdy kluzáky byly zrušeny a všichni piloti byli přeškoleni na vrtulníky. Zdroj


1.1.1953 byla zrušena Cvičná letka 1.

K 1.1.1953 se 47. letecký zpravodajský pluk přejmenoval na 47. letecký průzkumný pluk.

Ortofotomapa z roku 1953