Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Praha-Kbely Prag-Gbell Прага-Кбелы provoz do roku 1929 včetně

28.03.2019

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

Planina mezi obcemi Kbely, Letňany a okrajem Vysočan byla jako vhodná pro výstavbu letiště vybrána v listopadu roku 1918.

V zimě se z letiště Vysočany  přesunul letecký provoz na nové letiště Kbely. Letecká setnina Praha. (Od kdy do kdy?)

od 1919 do 27.12.1921.

8.1.1919 vyrazil pracovní oddíl o síle 20 mužů z Letecké setniny Plzeň na letiště v Chebu, aby tam demontoval celkem 9 hangárů. Čtyři hangáry se přesunuly do Kbel, kdy byly montovány v květnu 1919. Do jara 1920 bylo na kbelské letiště přemístěno šest hangárů typu Wagner, z nichž některé jsou dochovány a využívány i dnes (např. H 18 a 87 Leteckého muzea Kbely).

Od února 1919 pražský vysílač na Petříně vysílal  v 9.20 hod, v 15.45 hod. a ve 20.30 hod. GMT do mezinárodní výměny zprávy od Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) z letišť Cheb, Kbely, Česká Třebová a Stará Ďala. Letecké setniny dostávaly aktuální povětrnostní zprávy, přehledy počasí a všeobecné předpovědi počasí. Podrobnosti.

Na jaře 1919 přiletěla italská vojenská mise. Které a kolik letounů? Hangárovány byly v italském hangáru, který stál asi rok.

Je to italský hangár he472.jpg (30250 bytes)?

9.4.1919 francouzská Escadrille Bré 590 s výzbrojí dvanácti Breguet Bre. XIV A. 2 a dvěma SPAD S.XIII a se smíšeným čs.-francouzským personálem přijela vlakem do ČSR s francouzskou vojenskou misí a jejím původním úkolem bylo spolupracovat při organizaci čs. letectva. 

Bylo postaveno celkem pět plátěných skládacích hangárech Bessonneau o rozměrech 20 x 28 m na jihozápadním okraji letiště. Za cestou Černínova cihelna použitá koncem roku 1918 k uskladnění letounů.

, . Foto z roku 1920.

Návštěva velitele francouzské vojenské mise gen. Maurice Pellého. Ten 13.2.1919 přijel do Prahy a o čtyři dny později se stal náčelníkem Hlavního štábu branné moci. Kdy? Francouzská stíhačka SPAD S.XIII helo5506.jpg (257672 bytes), v pozadí třímotorový letoun Caproni Ca.3 do kterého po žebříku leze gen. Pellé helo5505.jpg (320910 bytes), křížkem označený gen. Pellé v italském letounu he475.jpg (25870 bytes), helo5504.jpg (239401 bytes).

14.5.1919 byl v Pilotní škole dvousedadlové zahájen výcvik. Ve výzbroji byly letouny Hansa-Brandenburg B.I (Fd), Hansa-Brandenburg C.I (U) a další. Dále byl zřízen Náhradní prapor leteckých škol.

Od května 1919 do jara 1920 dorazilo do Prahy celkem 113 letounů: SPAD S.VII a SPAD S.XIII (50 kusů), Salmson 2A2 (48 kusů) a Voisin XBn.2 (15 kusů). Po opravách v Leteckém arsenálu v Holešovicích se mohly vybudovat další jednotky. Zálety na letišti Kbely.

V červnu 1919 Escadrille Bré 590 odletěla na Slovensko.

12.6.1919 první dva smontované a opravené letouny Salmson 2A2 odlétly do Vajnor k Escadrille Bré.590 Nº.4351 a 4381.

Do výcviku byla zařazena řada žáků letecké školy, dále všichni aktivní důstojníci – letci pražské posádky, ale také civilní osoby. Jako pomocní učitelé řídili výcvik i někteří váleční piloti. Výcvik byl však zdlouhavý – jednak pro nedostatek letadel, ale především pro nevyhovující organizaci. Docházelo zde ke střetu pilotů s válečnými zkušenostmi a civilistů, kteří neměli nalétané žádné hodiny nebo minimální počet hodin s teprve vznikajícími představami o metodice výcviku. Praxe byla tedy taková, že se činnost školy omezovala ve většině na přeškolení a doškolení již zkušených pilotů, což nebylo dostačující vzhledem k potřebě pilotů podle plánů Ministerstva národní obrany  na další roky. Musela tedy nutně vzniknout letecká škola jako samostatný útvar. Po událostech na Těšínsku a na Slovensku v roce 1919 byla vojenská správa postavena před úkol neotálet se zahájením soustavného leteckého výcviku v potřebném rozsahu v jednom středisku.

Italové v Praze! 5.7.1919 Tenente Haas podletěl železniční most ale hned poté zakopl o kameru na lodičce a zřítil se. Kameraman James B. MacCreary, ředitel kinematografického oddělení American YMCA zahynul. Pilot poručík Haas lehce zraněn. Video.

Pracovníci poštovní správy při plánování československé letecké přepravy pošty - a letecké dopravy obecně - vycházeli ze zahraničních zkušeností a při realizování svého projektu se spojili se zástupci vojenské správy. První pokusná přeprava poštovní zásilky byla uskutečněna 13.7.1919. Partnerem ministerstva pošt byla ovšem továrna Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným, jejíž letoun v ten den přepravil zásilku poštovních balíků s novinami z Prahy do Chrudimi. Pilotem byl pan Valenta a na palubě byli dále jednoroční dobrovolník Jaroslav Wiesner a prokurista firmy Aero ing. Merta. Let trval 50 minut. Letoun při návratu 14.7.1919 přepravil několik dopisů. Charakter letu do Chrudimi byl jednoznačně průkopnický, zkušební a jistě také propagační - byl také součástí široké kampaně, která zřízení letecké dopravy pošty doprovázela.

Další zkušební lety již byly organizovány ve spolupráci s armádou, která zřídila specializovaný Letecký dopravní oddíl. Většina letů směřovala po "strategické linii" Praha - Bratislava - Lučenec - Užhorod a uskutečňovaly je většinou letouny Hansa-Brandenburg C.I, které přepravovaly poštovní zásilky do hmotnosti 50 kg. Letecká pošta, adresovaná na Podkarpatskou Rus, přitom musela být pouze služební - listovní služební zásilky obyčejné i doporučené a také peníze a balíky (zejména s denním tiskem a to i na Slovensko). Poštovní lety na Zakarpatskou Rus byly plánovány vždy na úterý a pátek. Letouny měly startovat ze Kbel vždy v 10 hodin, v Bratislavě přistát ve 12 hodin a ve 12.30 hodin startovat k letu do Lučence, kde měly přistát ve 13.45 hodin a ve 14 hodin již opět startovat - k letu do Užhorodu, na jehož letišti měly plánované přistání v 15.45 hodin. Ovšem jaké byly skutečné časy odletů a příletů a pravidelnost letů vůbec, to dnes již snad ani nelze dohledat.

15.7.1919 rozkaz Velitelství leteckého sboru: Setník Adamec přistoupí v nejkratší době k montáži následujících letadel vzhledem k sestavení nových escadrill: 8 Voisinů, 10 Salmsonů se strojní puškou Vickers, 10 spadů se strojní puškou Vickers, 5 Brandenburgů s motorem Hiero 176 kW. tato letadla budou montována na letišti Kbely s využitím veškerého místa jež stojí k dispozici ...

15.7.1919 vznikla Letecká setnina Sal 3.

28.7.1919 vznikla Letecká setnina Voi 4.

6.8.1919 Caproni Ca.33 italské vojenské mise odletělo do Plzně.

10.8.1919 Polanecký a Brune přelétli s letounem Bohemia B 5 z Plzně na kbelské letiště v Praze.

Druhý den si tam letoun prohlédli představitelé Leteckého sboru a se členy Československého aviatického klubu bylo podniknuto několik vyhlídkových letů. Pro zajímavost, jeden let nad Prahou stál 250 až 300 Kčs.

V srpnu a září 1919 se s "B"5 uskutečnilo několik dálkových přeletů, například do PoděbradMladé Boleslavi. Mezi významnými Polaneckého spoluletci najdeme nejen balónového pilota JUDr. Rudolfa Rumplese, ale i Jaroslava Wiesnera.

V srpnu 1919 byl npor. Vilém Stanovský jmenován velitelem Pilotní školy v Praze a v červnu 1920 dosáhl hodnosti kapitána.

4.9.1919 přepravil diplomatickou poštu do Paříže letoun Breguet Bre. XIV A. 2 s čs. posádkou npor. Bedřich Starý a npor. Jan Blíženec.

7.9.1919 byl v Příbrami Josef Novák, pilot Letecké setniny Praha, s letounem Fokker D.VII. REVI 86/2012

8.9.1919 se Letecká setnina Sal 3 přesunula do Olomouce.

8.9.1919 se Letecká setnina Voi 4 přesunula do Chebu.

V roce 1919 se první evropské letecké společnosti sdružily v mezinárodní organizaci leteckých dopravců International Air Traffic Association (IATA). U příležitosti zasedání mírové konference v Paříži, podepsali dne 13.9.1919, zástupci 27 států mezinárodní úmluvu o letectví, která se stala základním dokumentem pro právní úpravu užívání vzdušného prostoru a provozu mezinárodní letecké dopravy. Československo bylo jedním ze signatářů této dohody, ale bylo obklopeno státy, které jí nepodepsaly. Tato skutečnost nepříznivě ovlivnila v první polovině 20. let možnosti rozvoje československé letecké dopravy. Československý stát proto sjednal kapitálovou účast v La Compagnie Franco-Roumaine de Navigation Aerienne (CFRNA) Franko-rumunské letecké společnosti.

3.10.1919 založena Letecká poštovní setnina a dne 31.10.1919 se přejmenovala na Letecká setnina 5 (nebo vznikla 4.10.1919 ?).

13.10.1919 bylo civilním letadlům Československa přiděleno označení L-Bxxx. Letecký rejstřík s pořadovým číslem imatrikulačního certifikátu byl oficiálně veden až od jara 1923.

Letecké spojení mezi Prahou a Bratislavou však bylo již 20.10.1919 oficiálně zastaveno s odvoláním na nedostatek provozních prostředků. Neoficiální lety ale uskutečňovány byly, neboť letecká přeprava byla jednoznačně rychlejší než protěžovaná železniční, která byla ovšem zavedená a nesporně levnější. 

V říjnu 1919 přesun Pilotní školy do Chebu.

Od října 1919 do jara 1920 bylo postaveno šest hangárů a také celkem dvacet objektů pro potřeby vojenské správy. Vojenské hangáry tvořily ocelové příhradové konstrukce kryté plechy, armádě sloužilo v té době třicet objektů.

1.11.1919 přistál ve Kbelích Adolf Bláha s Albatrosem D.III. (Oeffag.) 253.116 od Flik 3/J.

3.11.1919 Bláha (byl příslušníkem Letecké setniny Praha?) během přistání zakopl o zavátou mez a stroj byl při havárii zcela zničen. helo7193.jpg (128443 bytes), helo7194.jpg (136516 bytes) Pilot vyvázl. Služba tohoto stroje tak vlastně trvala jen několik dnů.

15.11.1919 zde začala pracovat Správa civilního letiště ve Kbelích, na letišti byl jí vyhrazen jihozápadní sektor.

25.11.1919 po vzletu z Milevska (okres Písek) do Kbel pro mlhu nemohli letět dál, havárie při pokusu o přistání u obce Veselíčko (?). Letoun L.V.G. C.VI přistál do močálovitého terénu. Pilot rtm. Václav Provazník zahynul, pozorovatel zraněn. Byli příslušníci Letecké setniny Praha? Odkud letěli?

25.11.1919 v 12.30 hod. po vzletu z Milevska (okres Písek) do Kbel pro mlhu nemohli letět dál, havárie při pokusu o přistání u obce Veselíčko (?). Letounu L.V.G. C.VI narazil do země v pravém skluzu. Pilot por. Vladimír Lepař a pozorovatel Čestmír Čížek zahynuli. Byli příslušníci Letecké setniny Praha? Odkud letěli?

V roce 1919 zřízeny Letecké sklady s odbočkou v Uherském Hradišti. V prosinci 1919 měly 32 letounů Salmson 2A2 a 27 letounů SPAD.


7.1.1920 se Letecká setnina 5 přesunula do Olomouce.

24.1.1920 posádka Capitaine Georges Marcel Lachmann a ministr Vavro Šrobár (v kombinéze v rozhovoru s francouzskou generalitou) u letounu Salmson 2A2. N°.4566 od Letecké setniny 6 před letem Praha - Bratislava.

U Pohořelic (okres Brno-venkov), nouzové přistání . 

V únoru 1920, byla ve Vajnorech internována po nepovoleném přistání ukrajinská Gotha GL. VII. Byla tajně zkoušena z důvodu případného využití pro fotogrammetrické práce. Stroj byl tajně přelétnut do Kbel. helo7731.jpg (144584 bytes) Dne 21.3.1920 nouzové přistání u Stupavy. Po opravě letounu německý pilot při návratu do Bratislavy úmyslně způsobil havárii.

Počátkem roku 1920 Zemský úřad rozhodl, že pražské výstaviště bude nadále využíváno ke svému původnímu účelu a Hlavní letecké dílny dostaly výpověď. Podnik se přestěhoval do čtyř dřevěných budov a dvou hangárů typu Wagner č. 4 a č. 5.  Jeden hangár sloužil jako truhlárna, druhý pro montáž. Pro výrobu součástí letounů byly přiděleny bývalé vojenské baráky a pro motorárnu a administrativu dřevěné budovy u vchodu na letiště.

1.3.1920 byla zahájena výstavba civilní části letiště jako technické základny společnosti La Compagnie Franco-Roumaine de Navigation Aerienne (CFRNA) Franko-rumunská letecká společnost. Podle plánů architekta Josefa Gočára firmou Rudolfa Ehrmanna postavena provizorní část Občanského letiště. Úřední budovy, sklad benzinu, dílna a hostinec byly postaveny ze dřeva, v rondokubistickém slohu, kolorované národními barvami. Stavba provizorního dřevěného baráku pro odbavení cestujících společnosti CFRNA.

První čistě poštovní let, ačkoli stále ještě zkušební, uskutečnil 5.3.1920 na trase Praha - Bratislava a zpět letoun anglického dopravce Aircraft Transport and Travel. Letoun pilotovaný poručíkem McMullinem startoval ze kbelského letiště v 10 hodin po malém slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnili také ministr pošt a telegrafů Staněk a generální ředitel pošt Dr. Fatka. Váha poštovních zásilek byla asi 30 kg. Z bratislavského letiště Vajnory startoval ke zpáteční cestě ve 14 hodin a jeho přistání ve Kbelích přihlížel také anglický vyslanec. Od této události byla opět oficiálně povolena přeprava leteckých poštovních zásilek z Prahy. Dne 29.4.1920 tato společnost uskutečnil zkušební let na trati Paris - Praha - Warszawa. 

8.4.1920 zalétl kapitán Klement Adamec na letišti ve Kbelích letoun Šmolík Š. A. z Hlavních leteckých dílen s takovým úspěchem, že činitelé MNO začali uvažovat o jeho sériové výrobě. Šmolíkem zkonstruovaný dvojplošník  přesvědčil československou vládu dát přes nátlak francouzských výrobců letadel podpořený darem 115 vojenských francouzských letounů přednost české produkci.

První Šmolík Š. A. (později Letov Šm 1, později Letov Š 1 a Š 2 podle použitého motoru) helo5503.jpg (494321 bytes), helo5501.jpg (574958 bytes), helo5502.jpg (474163 bytes), Šmolík a Adamec před strojem helo6773.jpg (288612 bytes). Vzadu chebské hangáry Wagner.

Montážní hangár firmy Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným byl v jihozápadní část letiště, kde firma zbudovala v roce 1920 svůj první dřevěný dvoulodní montážní hangár o ploše 600 m2. První sériový letoun Aero A.1 (Ae 10.01) helo5511.jpg (295331 bytes), helo5512.jpg (377220 bytes). Kdy? Aero Ae 01 helo6775.jpg (245077 bytes).

16.4.1920 letoun italské vojenské mise Caproni Ca.3 odletěl do Českých Budějovic. Při přistání zavadil dvouplošník o střechu jedné z budov rolnické školy u vojenského cvičiště Čtyři Dvory havaroval, po dopadu na blízkého pole explodovala nádrž a tříčlenná posádka Tenente Domenica Bolognesiho zahynula.

21.5.1920 ustavena Letecká skupina v Čechách. Podléhala Velitelství vojenského letectva.

1.6.1920 vznikla Letecká setnina 10.

Letiště Praha bylo v té době ve výstavbě, problematické zde bylo i ubytování: "Ubikace absolutně nevyhovují k jakémukoliv obývání, ať již ze stanoviska čistě lidského nebo lékařského. Barák je napěchován nováčky a instruktory. Na třech lůžkách spí pět vojínů…nelze spát, není odpočinek. Znečištěný vzduch, není ventilace, kamna špatně topí, kouří, okna netěsní, myši, štěnice, blechy… Čistotu neb hygienu v tomto stavu udržovati je vůbec nemyslitelno." Postupně se proto všechny kurzy stěhovaly do Chebu. Info. Pilotní škola a Náhradní prapor Leteckých škol přemístěny z Prahy na letiště Cheb.

Náhradní letecká rota 1. Od kdy? Kde?

V červnu 1920 z Chebu se přemístila Letecká setnina 8.

V červenci 1920 se Letecký sklad Kbely stal odbočkou Hlavního leteckého skladu v Olomouci.

20.8.1920 přiletělo první civilní letadlo Potez VII společnosti CFRNA. Letové řády CFRNA a CIDNA.

Od září 1920 mělo Československo kapitálovou účast ve společnosti CFRNA.

V září 1920 vznikla Hlavní letecká povětrnostní stanice 1 (HLPSt. 1). Podrobnosti.

6.9.1920 se Letecká skupina v Čechách přejmenovala na Letecká skupina I/1.

6.9.1920 se Náhradní letecká rota 1 přejmenovala na Náhradní rota leteckého pluku 1.

Jaroslav Wiesner udržoval kontakty se členy sdružení Bohemia. Leteckých dnů v říjnu 1920 se měli zúčastnit jeho členové Jaroslav Samek, Rudolf Polanecký a Antonín Husník. Tamtéž měl létat „cestovní aparát Polaneckého“, tedy vlastně Bohemia B 5.

9.10.1920 provedl s letounem Avia, společnost pro opravy a výrobu létadel Avia B. H. 1 Exp. první let pilot Josef Novák vypůjčený od společnosti Aero. helo6781.jpg (57250 bytes) B. H. 1 Exp (fotky) před záletem. helo6784.jpg (42426 bytes)

15.10.1920 byl zahájen pravidelný provoz společnosti CFRNA na lince Paris - Strasbourg - Praha. helo5557.jpg (617643 bytes)

Potez VII helo7730.jpg (179964 bytes). Kdy?

20.10.1920 se Letecká setnina 8 přejmenovala na Letecká rota 32.

20.10.1920 se Letecká setnina 10 přejmenovala na Letecká rota 34.

Asi 7.11.1920 po ukončení I. mezinárodní letecké výstavy, kde byl představeny první výrobky našich továren, Čs. aviatický klub uspořádal letecký den. Zájemce vozila limuzína Šmolík ŠM 1a s uzavřenou kabinou pro dva cestující společnosti První český letecký podnik Ikarus

V roce 1920 zahájil První pražský letecký podnik Falco svou leteckou činnost. JUDr. Zdeněk Lhota odkoupil v listopadu 1920 od pana Žužmana starý a přestavěný Albatros D.II (s rakouským civilním označením A-62) a původním sériovým číslem 53.05. Zároveň s ním zakoupil i dvoumístný UFAG C.I. Oba stroje byly přelétávány 28.11.1920, ale pro špatnou viditelnost musely přistát téhož dne u Českých Budějovic. UFAG C.I přistál 4.12.1920 ve Kbelích, ale Albatros dorazil do Prahy po železnici.

UFAG C.I.helo6230.jpg (80947 bytes)  JUDr. Zdeněk Lhota v pilotní kabině stíhačky Albatros D.II. .


V lednu 1921 byla Bohemia B 5 prodána Jaroslavu Wiesnerovi.

27.1.1921 zalétávací pilot HLD Alois Ježek s letounem Letov Š 1 se zatížením 510 kg dosáhl rekordu v dostupu 6 350 m. Výšky 5 000 m dosáhl za 38 min a 6 000 m za 53 minut.

Pro rok 1921 počítal státní rozpočet pro potřeby civilního letectví s částkou 6 850 000 Kč. Z toho bylo 2 070 000 určeno na výstavbu letišť v Praze, Chebu, Bratislavě a Košicích, 380 000 Kč na provozní výdaje letišť. Letiště ve Kbelích, budované od roku 1919 jako vojenské, bylo již tehdy schopno přijímat civilní letouny. V průběhu roku se počítalo se zahájením prací i na dalších letištích, realita však byla poněkud složitější. Nakonec byly vypsány konkurzy na dokončení hangáru typu Wagner III z někdejšího majetku rakouskouherské armády (půdorys 39 x 32 m) a na výstavbu dvou nových železobetonových hangárů (36 x 32 m) na letišti ve Kbelích, přestože původní záměry hovořily o stavbě čtyř betonových hangárů. Historie. Hangár Wagner měl železnou kostru vyplněnou výdřevou a byl pojímán jako stavba provizorní, dočasná, stojí však na kbelském letišti dodnes. Historie.  Šest železobetonových hangárů o rozměrech 34 x 30 x 6 m, zastřešených převážně parabolickými nosníky se světlíky vystavěla firma Pražská stavební a betonářská společnost ve spolupráci s podnikatelstvím Ing. V. Diviš a Ing. J. Blažek.

helo5561.jpg (434790 bytes) V březnu 1921 vyhořel dřevěný montážní hangár firmy Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným na letišti ve Kbelích, kde bylo umístěno 8 letadel připravených k předání. Okamžitě byl zbudován nový totožný hangár. Jedná se o dnešní hangár č. VI v areálu Stará Aerovka. V jeho bezprostřední blízkosti byla současně zahájena výstavba moderního zděného hangáru, který byl dokončen v roce 1922 (nejpozději 1923). Jedná se o dnešní hangár č. III areálu Stará Aerovka.

Od 15.1.1921 obnovila CFRNA lety. Doprava mezi Paříží a Prahou byla v lednu a únoru 1921 ještě nepravidelná, od března se již létalo ob den, od června – pro stoupající zájem cestujících – již každodenně. Za celý rok bylo provedeno 651 letů a dopraveno 608 cestujících. Za léta 1920 a 1921 došlo při provozu k třiceti jednomu nouzovému přistání pro technické závady, osm nouzových přistání způsobilo počasí, ve čtyřiadvaceti případech se kvůli počasí letadlo vrátilo na výchozí letiště. Za celou letovou sezónu bylo celkem 236 letových dnů. Společnost ukončila provoz na počátku listopadu 1921.

11.3.1921 přiletěl britský kapitán Peirceye s letounem Handley Page. Piercey konal větší cestu Evropou a studoval vhodnost různých letišť pro pravidelnou dopravu. Z Londýna odletěl 22.1.1921 a postupně navštívil Brusel, Braunschweig, Poznań, Warszawa, Breslau Wroclaw, odkud přiletěl do Prahy. Potom pokračoval do Lausanne.

Asi v březnu 1921 se společnost Ikarus z Mariánských Lázní připojila k asociaci IATA. Měla v úmyslu otevřít tratě Praha – Dresden – Berlin a Praha – Wien s pozdějším prodloužením do měst Београд a Istambul. Na lince do Dresden měl být nasazen letoun Šm 1a pro dva cestující, výrobek Vojenské továrny na letadla. Linka měla být podle záměrů společnosti v každodenním provozu.

Do konce března 1921 došly na Ministerstvo obchodu čtyři žádosti o koncese. Byly to žádosti společností Ikarus a Falco a pánů Gürta z Liberce a A. Bárty z Prahy.

V dubnu 1921 byl také již speciálně pro účely pošty letecké zřízen zvláštní poštovní úřad na letišti ve Kbelích. Zdroj.

Od 1.4.1921 byly zahájeny lety společnosti CFRNA na lince Praha - Warszawa, zpočátku dvakrát, později třikrát týdně. Československé úřady tehdy trvaly na tom, aby společnost létala z Prahy přímo do města Budapest, a zdráhaly se vydat koncesi pro linku Praha - Wien, kterou hodlaly rezervovat pro československé podnikatelské kruhy.

Podle smlouvy s československým státem měla CFRNA od 1.4.1921 zahájit provoz na lince Praha – Budapest, avšak mezispojenecká letecká komise nedala ihned souhlas a provoz na tomto úseku byl umožněn až ke konci dubna s povoleným termínem zahájení od 1.5.1921.

Avia BH 1 bis , ing. Šimůnek, ing. Beneš a ing. Hain.

Na jaře 1921 byly získány z rakouského Fischamendu dva až tři hangáry.

Vzletová a přistávací plocha letiště byla tvořena elipsou o osách 1350 a 730 m, čímž Kbely ve své době patřily k největším letištím v Evropě. V létě byly provedeny terénní úpravy, které měly zlepšit kvalitu plochy. Pro přilétající letadla bylo letiště označeno bílým kruhem o průměru 50 m, v němž byl bílý nápis PRAHA. Jeho písmena měla výšku 10 m a byla čitelná při příletu od západu. Směr panujícího větru označovala korouhvička a pohyblivé písmeno T. Lékařskou pohotovostní službu zajišťoval v nezbytných případech lékař Leteckého pluku 1.

Letoun Aero Ae 02 helo7714.jpg (132141 bytes), výškový průzkumný letoun Rumpler C VII WNr. 7955/18 helo7737.jpg (243982 bytes).

Na podzim 1920, když byla otevřena linka Paris - Strasbourg - Praha, provozovaná CFRNA, začala pravidelná civilní letecká doprava už i v Československu. Ze začátku se její meteorologické zabezpečování opíralo jen o zprávy francouzských a německých stanic, jelikož na letištích u nás takové stanice nebyly. Prodloužení linky do Varšavy na jaře 1921 dalo podnět meziministerské poradě v březnu 1921 k tomu, aby Ministerstvo veřejných prací jako nejvyšší úřad pro civilní letectví pověřilo Státní ústav meteorologický (SÚM) v Praze meteorologickým zajištěním této trati a celkovou organizací povětrnostní služby pro civilní leteckou dopravu na československém území. Letecká meteorologická služba v ČSR vznikla tedy v roce 1921 a byla vydržována ministerstvem veřejných prací. V prvním roce služby se k leteckému zpravodajství používala pouze hlášení meteorologických stanic Milešovka, Trutnov, Přerov a Opava, které konaly pozorování pro všeobecnou povětrnostní službu a k telegramům ze 7 hod. ráno připojovaly zprávy o dohlednosti a výšce oblaků. V dalších termínech pro letecké účely pozorovala počasí jen vojenská povětrnostní stanice v Kbelích. Zdroj.

Výhledově se počítalo se zajištěním vody na letišti pomocí vodovodu, který měl zlepšit i podmínky pro případnou likvidaci požáru. Kvůli vodovodu se již na jaře 1921 uvažovalo o stavbě vodárenské věže, která měla současně nést meteorologickou stanici a reflektory pro osvětlení letištní plochy v noci a dále zařízení pro světelnou signalizaci s přilétajícími letadly.

Proto nepřekvapí, že se toto letadlo nakonec dostalo do Wiesnerova vlastnictví. Kdy se tak stalo, přesně nevíme. Časopis Letectví uvádí, že 9. ledna 1921 provedl R. Polanecký ve Kbelích předávací let na „B“5, 

6.5.1921 Polanecký na letadle Bohemia B 5 přelétl do Chrudimi, kde stroj předal J. Wiesnerovi. Podle badatele H. Salze byla však „B“5 ještě v dubnu 1922 vedena v evidenci Aviatického sdružení Bohemia.

V květnu 1921 návštěva prezidenta T. G. Masaryka. helo5519.jpg (441377 bytes) S prezidentem rozmlouvá div. gen. Stanislav Čeček. V pozadí hangár Wagner č. 1 (v současnosti č. 87), v pozadí letouny Salmson 2A.2.

Stíhačka SPAD S VIIC.1 helo5507.jpg (560340 bytes) od Letecké roty 32 či Letecké roty 34 a za ní hangár Wagner č. 2, helo6777.jpg (310067 bytes) před hangárem č. 3. 

Francouzští důstojníci očumují prototyp letounu Aero Ae 02, který měl nahradit olétané Spady helo6791.jpg (249286 bytes).

2.7.1921 v 12.20 hod. nehoda letounu Š 1.8 (původně Š-H-1.8). Posádka rtm. Karel Smetana a američtí krajané Marie Stejskalová a Robert Šťastný zahynuli.

15.7.1921 se Letecká rota 34 přejmenovala na Letecká rota 2.

15.8.1921 byl zřízen Náhradní prapor LP 1.

Od 10.8.1921 byla linka Paris - Praha společnosti CFRNA prodloužena do měst Budapest, București a Istambul.

9.9.1921 se zřítil na střechu administrativní budovy dílen prototyp prvního dopravního letounu Aero A 8, který zalétával tovární pilot Rudolf Valenta. helo8180.jpg (265744 bytes)

1.-18.9.1921 uspořádán I. národní letecký meeting v Praze. Okružní let na trati Praha - Olomouc - Nitra - Bratislava - Olomouc - Praha. helo7722.jpg (293499 bytes), , Avia BH 1 bis s letci  J. Kochem a B. Munzarem.

15.10.1921 založena Letecká rota 4.

18.10.1921 prap. František Procházka nouzově přistál s letounem Fokker D.VII 38.67 (od které jednotky?) u Bohnic.

V říjnu 1921 vznikl u Leteckého  pluku 1 plukovní sklad.

5.11.1921 vyhořely dřevěné baráky Hlavních leteckých dílen. Při požáru byly zničeny i sousední hangáry Wagner č. 4 a 5. Montážní oddělení bylo dočasně přestěhováno do ČKD Praha a truhlářská dílna dostala na letišti náhradní hangár. Firma zde přesto působila až do roku 1923, kdy se přesunula do Letňan.

Přebírání sériových letounů Šm 1 helo5518.jpg (368015 bytes).

Od 15.12.1921 společnost CFRNA létala na lince Praha - Wien - Budapest.

Za budovami civilní části byla v roce 1921 zřízena civilní radiotelegrafní stanice o výkonu 1 kW s dosahem 1 000 km (pro rozesílání, či broadcasting, či radiofonii, od roku 1924 rozhlas) příležitostně na vlnách 1 500 m (200 kHz) až 2 500 m (120 kHz). V celé zemi bylo tehdy k dispozici několik málo radiotelegrafních stanic, všechny však byly v majetku armády a sloužily především ke spojení s cizinou pro státní potřeby. Podrobnosti.

od 27.12.1921 do prosince 1926.


Na počátku roku 1922 stály na kbelském letišti, v jeho civilní části, čtyři hangáry. Wagner III se železnou kostrou a tři železobetonové hangáry. Byly tu umístěny dílny CFRNA. Na budování letišť Praha, Bratislava a pomocných letišť pamatoval rozpočet ČSR částkou 2 700 000 Kč, celá tato částka však byla vyčerpána již do března 1922.

K 1.3.1922 se Hlavní letecké dílny přejmenovaly na Československá vojenská továrna na létadla. helo9353.jpg (187365 bytes)

CFRNA v průběhu roku 1922 postupně rozšiřovala svou působnost. V dubnu 1922 dosud nebyly stanoveny přistávací a hangárovací poplatky.

Od 1.5.1922 zahájila provoz mezi Prahou a Wien.

V roce 1922 zřízena první čs. poštovní radiostanice s volací značkou OKB v Moravské ulici č. 9 v Praze-Vinohradech. Ta mimo jiné dostávala ze Státního ústavu meteorologického (SÚM) telefonické hlášení o povětrnostní situaci a vysílala je v 10 a ve 12 hod. na vlně 1 400 m (214 kHz) do Strasbourg, v 10.10 a 11.10 hod. do Varšavy a v 6.40, 8.50 a v 11 hod na vlně 2 500 m (120 kHz) do Wien. Časy byly voleny tak, aby informace zastihly letadlo vždy před odletem do Prahy. Pro letadla startující z Prahy-Kbel braly Vinohrady v 8 a ve 14 hod. meteo z Wien, v 10 a ve 12.12 hod. ze Strasbourg, v 10.50 a ve 13 hod. z Warsaw a sdělovaly je telefonem na kbelské letiště.

2.5.1922 vznikla Československá letecká akciová společnost ČsLAS sloučením podniků První pražský letecký podnik Falco a První český letecký podnik Icarus z Mariánských Lázní. ČsLAS deklarovala záměr zahájit letecké spojení na lince Praha - Drážďany, uvažovalo se dokonce o pozdějším prodloužení linky až do Berlína. Nová společnost u Aera objednala první skutečný dopravní letoun v Československu, určený pro dvoučlennou osádku a přepravu čtyř cestujících v pohodlně vybavené uzavřené kabině (v tehdejší terminologii tzv. aerolimusina). Ovšem záhy poté se firma finančně zhroutila.

7.5.1922 Antonín Ježek poprvé vyskočil z letounu s německým padákem typu Heinecke, prověřeným za Velké války. (Zabil se při leteckém dni v listopadu 1923 v Českých Budějovicích.)

6.6.1922 se zabil Bohumil Munzar, tovární pilot Avie, při nehodě prvního prototypu Avia BH 3.01, porucha konstrukce. L+K 24, 25/1981 helo7738.jpg (97295 bytes)

V červnu 1922 návštěva ministra národní obrany Františka Udržala a prezidenta T. G. Masaryka . Označení na směrovce letounu Salmson 2A2 je ještě staré. Od které jednotky? Letecká rota 2 či Letecká rota 4.

V polovině roku 1922 probíhala na letišti Kbely výstavba 40 m vysoké antény pro radiotelegrafní stanici. Stanice sama zahájila provoz 29.7.1922 a zpočátku sloužila především pro spojení s cizími letišti. Ta měla mít výkon 7,5 kW, dosah 1 000 km a měla pracovat ve vlnovém rozsahu 500 až 3 000 m (600 až 100 kHz).

Státní civilní letiště Praha-Kbely mělo v roce 1922 již zaveden telegraf, byl tu poštovní úřad, zřízena stanice první pomoci, pro pohodlí cestujících sloužila restaurace. 

Fotky z letounu z léta 1922.

Udržovat v provozu několik letadel jen díky výnosům z veřejných vystoupení bylo velmi obtížné a Zdeněk Lhota nabídl MNO své čtyři stroje k odprodeji. Dne 22.6.1922 společnost První pražský letecký podnik Falco  prodala Ministerstvu národní obrany svůj jediný předváděcí Albatros D.II (Oef) 53.05 s motorem Austro-Daimler v.č.: 18011.

Od kdy Společnost s ručením omezeným Bohemia provozovala letoun Phönix D.II

27.8.1922 na leteckém dni zahynul Rudolf Polanecký na stroji Phönix D.II, patřící Společnosti s ručením omezeným Bohemia. Po strmém startu se asi z 50 m náhle zřítil.

Vedle obnoveného dřevěného hangáru firmy Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným byl v roce 1922 (1923) postaven první kovový montážní hangár firmy Aero o ploše cca 1 300 m2. Historie. 

helo7864.jpg (23256 bytes), helo7865.jpg (26884 bytes), helo5560.jpg (317065 bytes), helo5575.jpg (58826 bytes), helo5574.jpg (33361 bytes) v pozadí jsou vidět civilní hangáry na severní straně letiště ve Kbelích.

 

Pokusný kluzák Aero A 17 navržený ing. Antonínem Husníkem byl postaven v továrně Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným v jediném kuse v roce 1922. Letadlo se vyznačovalo velmi zajímavým systémem řízení pomocí křivení konců křídel. Při zalétávání ve Kbelích se dosahovalo skoků dlouhých 70 m.

Září 1922. První Československé armádní manévry u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, nitranská Letecká rota č. 5, 6, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

Od října 1922 linka společnosti CFRNA Praha - Wien - Budapest byla prodloužena do București.

V listopadu 1922 zadalo Ministerstvo veřejných prací stavbu již čtvrtého železobetonového hangáru. Historie.

V roce 1922, po absolvování vojenské prezenční služby nastoupil Jaroslav Kamarýt k Vojenskému leteckému učilišti při Leteckém pluku č. 1 v Praze. Dne 10.12.1922 byl zařazen do II. počátečního pilotního kursu u LP 1, v hodnosti vojín.

31.12.1922 vznikla nová Letecká rota 34.


1.2.1923 započal Vojenský letecký ústav studijní VLÚS činnost jako samostatné hospodářské těleso. Přestěhoval se do Střešovic. Pomocná četa zůstala na Pohořelci. Meteorologická četa byla v Karlíně, kde v barácích za Invalidovnou bylo i velitelství roty. Dne 7.2.1923 byl škpt. Augustin Charvát od LP 1 určen velitelem Pokusného oddílu.

V únoru 1923 (po zániku ČsLAS) uzavřena dohoda mezi MNO a MVP o zřízení Vojenské dopravní skupiny, kterou řídil Rudolf Holeka.

1.3.1923 provedl  major Jaroslav Skala v letounu Aero A.14.1 L-BARA ověřovací let na trati Praha-Bratislava. Prvním cestujícím byla jeho manželka. helo6232.jpg (107650 bytes) která mává na rotmistra Sládka v doprovodném stroji.

helo5564.jpg (356453 bytes), helo7728.jpg (190932 bytes).

Vojenská dopravní skupina provozovala linku do zahájení činnosti Československých státních aerolinií. v říjnu 1923.

1.3.1923 vznikl Letecký prapor I/1.

19.3.1923 zahájila Praha OKO pravidelný radiotelegrafní provoz s Paris UFR.

15.4.1923 se Letecká rota 4 přejmenovala na Letecká rota 71.

16.5.1923 se tovární pilot Avie Josef Skubal těžce zranil s BH 6. Požár motoru.

18.5.1923 ze stanu na letišti Kbely začal vysílat český, tehdy soukromý, rozhlas „Radiojournal“ na vlně 1025 metrů (292,5 kHz) výkonem 1 kW (Tehdy ještě nebylo pásmo dlouhých vln přesně stanoveno, proto ten kmitočet mimo dnešní pásmo DV, vysílalo se již od 50 kHz až do 1500 kHz). Tento vysílač vysílal do 28.2.1925.

helo6785.jpg (288709 bytes) Pětice dopravních letounů Aero A.10 vyrobené v roce 1922 pro firmu Československá letecká akciová společnost ČsLAS (brzy zkrachovalou) před hangárem Aera.

helo6835.jpg (165339 bytes) Avia BH-9 L-BONT (1923-) před hangáry v civilní části letiště a v pozadí osamělé hangáry Aero.

Blériot-Spad S.66 od CFRNA helo7026.jpg (134799 bytes) a v pozadí osamělé hangáry Aero.

6.6.1923 uspořádán I. ročník rychlostního závodu o Cenu prezidenta republiky. Letouny Letov Š 4 "25", SPAD II "40" a Aero A 18 "8". helo7721.jpg (274540 bytes) V kategorii dvoumístných letadel zvítězil rtm. Josef Sedlář na letounu Letov Š 1. helo7719.jpg (147307 bytes) Ministr národní obrany František Udržal u letounu Letov Š 8 "4" helo8181.jpg (209657 bytes).

15.6.1923 letoun Aero A-10.1 L-BALD s pilotem kpt. V. Černým, mechanikem Vlasákem a šesti vojáky na palubě při vzletu narazil do žacího stroje. helo6999.jpg (177186 bytes)

V roce 1923 první detachement Leteckého pluku 1 v Českých Budějovicích.

helo6787.jpg (246245 bytes) Letecký den v roce 1923. Před hangárem Wagner v civilní části letiště stojí vojenský Bréguet Bre.XIV A.2, za ním dva civilní železobetonové hangáry, polní plátěný hangár Bessoneau, dva hangáry typu Wagner a hangár typu Hart ve vojenské části letiště. Dále nízké budovy Československé vojenské továrny na létadla, hangáry Wagner č. 4 a č. 5. Před nimi polní plátěné hangáry.

Kbelské prostory však záhy přestaly vyhovovat rostoucím potřebám armády i požadavkům československé letecké dopravy. Proto bylo v roce 1923 rozhodnuto vybudovat nový moderní letecký závod. Pro jeho výstavbu totiž bylo vybráno pole v katastru Letňan.

Lámací zkoušky v jednom hangáru ve Kbelích helo6815.jpg (342472 bytes).

Září 1923. Československé armádní manévry u Poličky. Video od 22.30 min záznamu. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, nitranská Letecká rota č. 5, 6, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

V září 1923 vznikla u Leteckého  pluku 1 plukovní letecká dílna. (Název ?)

1.10.1923 (k 15.10.1923 ?) založena Letecká rota 81.

6.10.1923 byly oficiálně založeny ČSA z podnětu ministerstva veřejných prací. Pověřen řízením byl mjr. let. Karel Huppner. Vznik letecké meteorologické služby.

Pilot vojenského letadla rtm. Andrej Beleš, který měl 28.10.1923 do Kbel doručit poselství Leteckého pluku 3 pro prezidenta republiky T. G. Masaryka, pro hustou mlhu a dohlednost menší, než dvě stě metrů však slavnostně přichystané letiště nenašel, a nouzově přistál na poli u Kyjí. Rotmistr Beleš požádal náhodného občana, aby mu letadlo pohlídal, a na silnici zastavil první projíždějící automobil, kterým se do Kbel dopravil.

28.10.1923 proto rtm. Karel Brabenec s letounem Aero 14 připraveným na let do Bratislavy odstartoval k slavnostnímu zahájení provozu ČSA ale pouze obletěl letiště.

Teprve na druhý den, v pondělí 39.10.1923 v 12.35 hod. se jím pilotované Aero A 14 L-BARC do Bratislavy skutečně vydalo. Na palubě Brandenburgu byl kromě 15 kg novin a symbolických 760 gramů pošty i jediný cestující, redaktor brněnského vydání Lidových novin Václav König. Ten se během cesty nechával unést do té míry, že mával a pokřikoval na každou postavu, kterou na zemi zahlédl. Jak o tom svědčí krátká ukázka z jeho poeticky koncipované reportáže Vzduchem z Prahy do Bratislavy, otištěné v Lidových novinách na druhý den 30.10.1923. Trať dlouhou 310 km zdolali oba muži, zabalení do teplých kombinéz, kožených kukel a brýlí, za dvě hodiny dvacet minut a na letišti Bratislava-Vajnory přistáli pět minut před třetí hodinou odpoledne.

Z Bratislavy přiletěl pilot Josef Cinibulk s letounem Aero A 14 L-BARI. Cestující byl redaktor Bežo. Ještě přivezl pytel pošty.

ČSA používala letouny Aero A 14 a Aero A 10. Letové řády ČSA. Flotily provozovatelů.

helo8479.jpg (227575 bytes) Eugen Čihák třetí zprava mezi vojenskými letci.

MNO v roce 1923 objednalo dva větroně Dewoitine P 3, k seznámení našich vojenských letců s plachtěním. V listopadu 1923 předváděl francouzský letec a plachtařský instruktor npor. Thoret motorový kluzák Dewoitine D 7 s výrobním číslem 3 a dva kluzáky P 3. helo7920.jpg (73472 bytes), helo7919.jpg (146944 bytes). Jeden kluzák byl ponechán u LP 1 ve Kbelích, kde na něm létal hlavně pplk. Jaroslav Skála, druhý větroň byl přidělen k LP 3 do Nitry, kde ho používal ppor. Šapošnikov.

30.11.1923 ČSA ukončily sezónu .

helo5510.jpg (506026 bytes) Prototyp letounu Letov Š 5.0.


Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 1 .

1.1.1924. vznikla nová Letecká rota 4 .

Aero A 1 helo6776.jpg (202502 bytes). Kdy?

V lednu 1924 byl plukovní sklad a plukovní letecké dílny sloučeny do Parku Leteckého  pluku 1 .

Po dosloužení motoru NAG si Jaroslav Wiesner z Chrudimi nechal  svou Bohemii B 5 přestavět na bezmotorový kluzák. Přestavbu prováděl Rudolf Valenta (1894-1943), správce hangárů a pilot firmy Aero, továrna letadel, dr. Kabeš. V Praze byl demontován motor, přední část trupu byla uzavřena velkým plechovým krytem, zakryto bylo i zadní sedadlo a kolový podvozek nahrazen lyžemi. Úprava byla dokončena na konci ledna 1924. Hmotnost prázdného letadla se snížila na 170 kg. V únoru 1924 proběhlo zalétání na kbelském letišti pilotem Valentou.

20.2.1924 zřízena Pokusná rota VLÚS.

1.3.1924 vznikl Letecký prapor II/1 .

3.3.1924 ČSA zahájily další sezónu.

31.3.1924 rtm. pilot Vladimír Petrásek od Leteckého pluku 1 (asi od Letecké roty 32 či Letecké roty 34) zahynul na stíhacím letounu u Škvorce (okres Praha-východ). Pilot pocházel ze Stupic a byl pohřben v Kolodějích. Letectví 1924, str. 88,112.

5.4.1924 se Letecká rota 4 přestěhovala do Milovic.

28.4.1924 se Náhradní rota leteckého pluku 1 rozdělila na První náhradní rotu leteckého pluku 1 a na Druhou náhradní rotu leteckého pluku  .

4.5.1924 se Letecká rota 2 přejmenovala na Letka 2 .

4.5.1924 se Letecká rota 4 přejmenovala na Letka 4 .

4.5.1924 se Letecká rota 32 přejmenovala na Letka 32 .

4.5.1924 se Letecká rota 34 přejmenovala na Letka 34 .

4.5.1924 se Letecká rota 71 přejmenovala na Letka 71 . V říjnu 1924 měla ve výzbroji devět bombardérů Letov Š.6 helo5516.jpg (411065 bytes).

4.5.1924 se Letecká rota 81 přejmenovala na Letka 81 . V říjnu 1924 měla ve výzbroji deset nočních bombardérů Breguet XVIBn.2 helo5515.jpg (388318 bytes).

4.5.1924 bylo velitelství Náhradního praporu leteckého pluku 1 přejmenováno na velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 1 . V říjnu 1924 měla ve výzbroji dva letouny Aero A 12, tři letouny Letov Š 2 a čtyři kurýrní letouny Avia B 11.

4.5.1924 se První náhradní rota leteckého pluku 1 přejmenovala na První náhradní letku leteckého pluku 1 .

4.5.1924 se Druhá náhradní rota leteckého pluku 1 přejmenovala na Druhou náhradní letku leteckého pluku 1 .

Cvičný letoun Avia B 11.12 helo5514.jpg (460964 bytes). Školní letoun Letov Š 10 helo5525.jpg (475189 bytes). Školní letoun Aero A 26 helo5523.jpg (504977 bytes).

4.5.1924 se Letecký prapor I/1 přejmenoval na Leteckou peruť I/1 .

4.5.1924 se Letecký prapor II/1 přejmenoval na Leteckou peruť II/1 .

4.5.1924 se Pokusná rota přejmenovala na Pokusnou letku VLÚS.

Pozorovací letoun Aero A 11 helo5520.jpg (440591 bytes). Zvědný a pozorovací letoun Aero A 12 helo5513.jpg (561847 bytes)

5.5.1924 byla první linka ČSA prodloužena do Košic.

Hangár č. 1 (ministerstva veřejných prací) ČSA s letouny Aero A 10 a Aero A 14 helo6788.jpg (252952 bytes)

Aero A 10.3 L-BALB od ČSA helo7029.jpg (160451 bytes). Aero A 10.2 L-BALC před odletem. Posádka Sedlář a Malina helo7030.jpg (155039 bytes).

helo5565.jpg (315681 bytes) Aero A 14 L-BARC .helo7031.jpg (208636 bytes) Aero A 14.1 L-BARI.

18.5.1924 při předváděcím letu havaroval letoun A 10.4 L-BALE od ČSA. Vysazení motoru při vzletu. helo6789.jpg (258627 bytes).

10.6.1924 v 17 hodin zálet letounu Aero A 10.5 L-BALA pilotem Sedlářem a mechanikem Čadským. Při vzletu vysazení motoru a při výběhu na kraji letiště zabita žena, co žala trávu a pásla kozy.

5.7.1924 nehoda letounu SPAD v. č. 11485 (asi od Letky 32 či Letky 34) pilota des. Kadlčáka. helo7739.jpg (281060 bytes)

V červenci 1924 detachement Leteckého pluku 1 v Českých Budějovicích.

1.8.1924 zahynul pozorovatel Vincenc Komenda a pilot Jan Valenta s letounem u Avia BH 11.5 při letecké nehodě mezi obcemi Svémyslice a Dřevčice u Brandýsa nad Labem. Zdroj.

4.8.1924 kbelská radiostanice se zúčastnila prvních pokusů s radiotelefonií v leteckém provozu na vlně 900 m (333 kHz). Tyto pokusy konala CFRNA na trati Štrasburk - Praha s letadlem Berline SPAD 46 stanicí DC 4.

7.8.1924 se zabil tovární pilot Avie Josef Černohous s letounem Škoda D 1.7. Nezvládnutý klopivý moment při rychlostní zkoušce.

7.9.1924 uspořádán II. ročník rychlostního závodu o Cenu prezidenta republiky. Letouny Aero A 12 helo7720.jpg (233865 bytes). Video.

26.9.1924 z Milovic se přesunula Letka 4.

21.10.1924 ČSA ukončily sezónu.

V zimě 1924 se do nových objektů na letňanském letišti přestěhovali truhláři a na jaře 1925 ostatní profese firmy Československé vojenské továrny na létadla.


28.2.1925 ukončeno vysílání rozhlasu „Radiojournal“ na vlně 1025 metrů (292,5 kHz) výkonem 1 kW. Nový vysílač Radiojournalu, s.r.o. vysílal od 21.2.1925 již v pásmu dnešních středních vln, na vlně 550 metrů (545 kHz) výkonem 0,5 kW z Prahy-Strašnic.

V roce 1925 se CFRNA přejmenovala na CIDNA (La Compagnie Internationale de Navigation Aerienne).

3.3.1925 ČSA zahájily další sezónu. Od 24.5.1925 se létalo i do Brna.

V letech 1925 a 1926 na lince Praha - Mariánské Lázně provozovala firma Aero, továrna letadel, dr. Kabeš letouny Aero A-22 (upravené A-12) L-BUCA, L-BUCB a L-BUCC.

Od roku 1925 výstavba kasáren.

12.5.1925 v noci exploze na palubě Aera A 26 při zkoušce signálních raket u Pokusné letky VLÚS. Npor. František Egert popálen, oslněný Kostrba bezpečně přistál.

25.5.1925 zahájen vojenský rádiový provoz na letecké síti Cheb - Praha - Olomouc - Nitra. Letecký pluk 1 měl stanici KEL na vlně 720 m 416 kHz), Letecký pluk 2 měl stanici LM, rovněž na 720 m a Letecký pluk 3 měl stanici LA na vlně 540 m (555 kHz).

26.7.1925 nehoda dvoumotorového bombardéru Liore et Olivieri LeO 7 u Tábora při přeletu z Kbel na vojenské cvičiště Čtyři Dvory u Českých Budějovic. Pro technickou závadu pilot Vrecl nouzově přistál.

31.7.1925 se zabili škpt. pilot Vladimír Barth – velitel První peruti leteckého pluku 2 v Olomouci a pozorovatel npor. Vítězslav Kaštil od Leteckého pluku 1 v letounu Breguet Bre. XIV A.2. Havárie při startu do Olomouce za silného větru. Letecká badatelna.

V roce 1925 se Letka 2 přesunula do Milovic.

V roce 1925 byl dokončen železobetonový hangár 76 x 25 m. Další se začal stavět. V létě 1925 byla objednána stavba schodiště, nezbytného pro dokončení řídicí věže na rohu hangáru číslo 1. Historie.

K 1.9.1925 Letecká povětrnostní stanice 7 Praha-Kbely.

20.9.1925 uspořádán III. ročník rychlostního závodu o Cenu prezidenta republiky. Zvítězil Karl Fritsch na letounu Avia BH 21R. helo7710.jpg (197407 bytes)

21.10.1925 ČSA ukončily sezónu .

1.11.1925 vznikla Letka 36.

21.12.1925 se Letecký pluk 1 přemístil z Černínských kasáren na letiště Kbely.


3.3.1926 při nočním přistání lehce poškozen letoun Aero A 26.16 od Pokusné letky VLÚS.

15.3.1926 ČSA zahájily další sezónu.

17.3.1926 Američan Ford seskočil z letounu Aero A 11 s padákem Irwin.

V roce 1926 stavba hangáru firmy Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha na západním okraji letiště Kbely. Zde se dělaly zálety. helo6795.jpg (250136 bytes) Trojice stíhacích Avia BH 21.

V roce 1926 firma Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha provozovala poštovní linku Praha - Liberec s letounem Avia BH 11 L-BONB. Linka byla nerentabilní a byla zrušena. helo7712.jpg (342597 bytes)

BH 11 L-BONE helo6816.jpg (229443 bytes) (1924-31)  před hangáry civilní části letiště helo6814.jpg (230027 bytes).

V letech 1926 na lince Praha - Mariánské Lázně provozovala firma Aero, továrna letadel, dr. Kabeš letouny Aero A 22 (upravené A 12) L-BUCA, L-BUCB a L-BUCC. helo7711.jpg (151688 bytes)

12.4.1926 se zabil tovární pilot Avie Alexandr Truc na letounu B 21.108. Nevybral vývrtku.

6.5.1926 rotmistr Alois Vrecl s letounem Avia BH 21 podletěl železniční most v Praze-Podolí.

16.5.1926 Letecký den ve Kbelích pořádaný Aeroklubem R.Č.S. pod protektorátem M. L. L. za účasti Leteckého pluku 1. Přišlo se sem podívat 25 tisíc diváků. Ve stanech bylo pro ně připraveno občerstvení. Na programu byly skupinové lety, letecká akrobacie a seskoky padákem. Kvůli nepříznivému počasí bylo nejprve předvedeno shození figuríny s padákem. Ital Prospero Freri představil italský padák typu Salvator A 37. Seskočil z letounu Hansa-Brandenburg C.I (U) 369.166 od kbelské Letky 81 pilotovaným Aloisem Vreclem. Video.

18.5.1926 seskočil s padákem i Alois Vrecl. Video.

helo5257.jpg (560491 bytes) Letecký pohled na civilní část letiště Praha Kbely z archivu Isidora Fašunga. Budovu letištní restaurace v pravé části snímku je dnes možné nalézt přenesenou a zrekonstruovanou v pražské zoologické zahradě.

23.5.1926 odletělo linkou ČSA do Brna první letadlo Farman F 60 Goliath pro 12 cestujících.

24.5.1926 odpoledne odletělo do Brna letadlo Avia/De Havilland DH 50, imatrikulační značky L-BAHE, se 4 cestujícími.

25.5.1926 odletěl Vilém Stanovský s mechanikem Františkem Šimkem na let po Evropě. helo6808.jpg (148920 bytes),helo6809.jpg (258103 bytes). Přílet letounu Aero Ab 11 L-BUCD do Kbel 22.7.1926.

V letech 1926-1927 byla vybudována budova pro vysílání radiotelegrafie v Satalicích. Ze Kbel sem byly přestěhovány tři lampové vysílače po 1 kW vzoru Dr. Erich F. Huth. Jeden z nich sloužil pro zpravodajskou službu Č.T.K., druhá pro službu meteorologickou a pro zabezpečení letů a třetí stanice byla používána výpomocně pro rozhlas na dlouhé vlně. V okolí radiostanice byly postaveny dva 100 metrové stožáry a o několik let později přibyl ještě jeden stožár. Od počátku patřila tato stanice pod Ministerstvo pošt a spojů. Pro zabezpečení letového provozu zde měla jeden vysílač pronajata armáda.

Od července 1926 začala radiotelegrafní stanice SÚM - Rádio Kbely umístěná v Satalicích vysílat ve prospěch uživatelů v rámci letecké povětrnostní služby až 14 x denně Soubornou národní leteckou povětrnostní depeši.

1.7.1926 vznikla Letka 10 .

1.7.1926 vznikla Letka 11 .

5.7.1926 závod Okružní let ARČS o cenu Českého slova. Trať Praha - Hradec Králové - Opava - Ostrava - mezipřistání v Olomouci - Nitra - Bratislava - mezipřistání v Brně - České Budějovice - Plzeň - Praha.

1.9.1926 vznikla Letecká peruť III/1 .

10.9.1926 se těžce zranil četař polní pilot letectva Miroslav Seidl při nehodě letounu Avia B 7 od pokusné letky VLÚS, se kterým se měl účastnit závodu o cenu prezidenta republiky. Utrhlo se balanční křidýlko a letoun skončil v ovocném sadu ve Kbelích.

12.9.1926 uspořádán IV. ročník rychlostního závodu o Cenu prezidenta republiky.

24.9.1926 srážka po startu letounů Aero Ab 11.12 a Breguet Bre XIX letectva Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Zahynuli pilot škpt. Jindřich Kostrba velitel Pokusné letky VLÚS, pilot nadp. Eugen Něgovan a pplk. Jovan Jugovič.

Na podzim 1926 natáčení leteckého filmu na scénář Vladimíra Studeckého SLAVIA L-BROX7 aneb románek letcův na letištích v Milovicích a Kbelích. Pilot rtm. Alois Vrecl s kameramanem škpt. Vojtěchem Vyšínem ve stroji Aero A 11.19 filmovali další letoun A 11 s hercem npor. Alexandrem Hessem a slečnou Nelly Ardenovou. Video. Film od 7.48 min. záznamu.

1.10.1926 vznikla Letka 38.

31.10.1926 ČSA ukončily sezónu .

1.11.1926 večer letoun Blériot-SPAD S.66 F-AHAA od CIDNA z Wien, tvrdě přistálo a převrátilo se. Pilot Lozert.

12.11.1926 letounu Farman F 60 L-BALF od ČSA s pilotem Albertem Kociánom při vzletu vysadil pravý motor. Při výběhu narazil do meze. helo7006.jpg (118583 bytes), helo7005.jpg (234245 bytes)

Jak vypadala naše civilní letiště v roce 1926? Ve Kbelích stálo pět hangárů železobetonových, jeden hangár typu Wagner III, jeden hangár plechový a dva dílenské hangáry, motorárna, tři garáže pro služební vozidla, dvě budovy pro zaměstnance letiště a ČSA, vila ředitele letiště. Těsně u civilního letiště byly tři stožárové antény rozhlasového vysílače v Satalicích. Na brněnském letišti stály dva železobetonové hangáry o nestejné světlosti vrat a služební budova. Na bratislavském letišti Vajnory byl postaven železobetonový hangár s přístavky a také provizorní dřevěný hangár. Připravovalo se zahájení výstavby civilních letišť Košice a Lučenec. V roce 1925 se také chystalo rozšíření bratislavského letiště Vajnory a budovalo se letiště v Užhorodě. Historie.

V letech 1924 až 1929 zkoušky a provoz prvního našeho dvoumotorového bombardéru Aero A 24.


, , od prosince 1926 do 1939.

Začátkem ledna 1927 vypsalo Ministerstvo veřejných prací veřejnou soutěž na stavbu silnic, chodníků a úpravu ramp před hangáry státního civilního letiště Praha-Kbely. V květnu přišlo vypsání soutěže na stavbu majáku na kbelském letišti. Začátkem září vypsalo další soutěž, tentokrát na na přístavek hangáru č. 1 a na stavbu dalšího železobetonového hangáru ve Kbelích. Historie.

Škodovy závody založili 22.1.1927 Československá letecká společnost v Praze s kapitálem 8.000.000 Kč rozděleným na 16.000 akcií po 500 Kč. Bylo však vydáno pouze 320 hromadných listin po 50 akciích s datem emise 15. listopadu 1927. Jediným akcionářem byly Škodovy závody a firma převzala i malý díl na společnosti Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, která vznikla 4.1.1928 přeměnou z původního podniku Avie a kterou po dlouhých jednáních koncern Škodových závodů získal do svého majetku. Československá letecká společnost (ČSL) nejprve převzala obchodní zastoupení firmy Deutsche Lufthansa Aktiengesellschaft, Berlin později Österreichische Luftverkehrs A.-G. in Wien a Koninklijke Luchtvaart Maatschappij voor Nederland en Koloniën, Amsterdam (zkráceně KLM) a počátkem března 1928 zahájila lety na své první lince Vídeň – Praha – Drážďany - Berlín.  Jejím ředitelem byl jmenován Karel Huppner, kterého u ČSA nahradil v ředitelské funkci ing. František Stočes. Svou základnu měla tak jako ČSA na letišti Praha-Kbely.  Kanceláře se nacházely v Paláci Škodových závodů v Charvátově ulici. Letové řády ČLS. Flotily provozovatelů.

1.3.1927 vznikla Technická letka leteckého pluku 1 .

Bombardovací letoun Letov Š 6 helo5527.jpg (363035 bytes).

16.3.1927 ČSA zahájily další sezónu.

1.4.1927 se První náhradní letka leteckého pluku 1 přejmenovala na Náhradní letku leteckého pluku 1 .

1.4.1927 se Druhá náhradní letka leteckého pluku 1 přejmenovala na Cvičnou letku leteckého pluku 1 .

Od 4.7.1927 byla letecká linka Praha - Mariánské Lázně provozovaná firmou Aero, továrna letadel, dr. Kabeš převzata ČSA, kterým propůjčilo ministerstvo pro veřejné práce ČSR koncesi k provozu.

Roku 1927 byly u nás vyzkoušeny italské padáky typu SaIvator A 37 a byly s nimi provedeny seskoky.

V červenci 1927 škpt. Josef Hamšík s letounem Avia BH 10 L-BONO zaletěl světový rekord výkonem 1 400 km za dobu 16.32 hod. Trať Praha - Nové Benátky - Říp proletěl 16 krát. helo7707.jpg (208216 bytes)

19.7.1927 škpt. Josef Hamšík s letounem Avia BH 10 L-BONO doletěl až do Tallinnu Revalu.

27.-28.8.1927 Let státy Malé dohody a Polska 1927.

V roce 1927 v továrně Československá vojenská továrna na létadla konstruktéři ing. Oskar a Oldřich Mayerovi postavili kluzák Chachar. Zálet ve Kbelích.

31.10.1927 civilní zaměstnanec fotograf Karel Bízek bez dovolení odstartoval s Š.118.22 od Pokusné letky VLÚS s desátníkem Hanzlíkem. Po nastoupání do výšky asi 50 m nezvládl řízení, spadl do do vývrtky a zřítil se.

V listopadu 1927 se VLÚS ze Střešovic s Pokusnou letkou přestěhoval do Letňan.

helo5563.jpg (377756 bytes).

helo5529.jpg (305251 bytes) Československá vojenská továrna na létadla podnikla pokus o proslavení letounu Letov Š 16 za hranicemi. Vyslala první prototyp Letov Š 16.1 s posádkou pplk. Skálou a čet. Taufrem jako mechanikem k letu dlouhému 12 000 km z Prahy do Tokia. Let probíhal v srpnu a září 1927 a stroj skutečně zakroužil kolem posvátné hory Fudžijamy. Bohužel zpáteční cestu nedokončili, neboť je začal trápit chladič motoru a tak se do Prahy vrátili vlakem.

helo5521.jpg (488138 bytes) Vojáci sledují ukázku činnosti pozemní radiostanice. helo5522.jpg (545581 bytes) Vodojem vedle hangáru Wagner č. 1.

15.9.1927 ČSA ukončily sezónu .

Na podzim zadána stavba dalšího železobetonového hangáru, v listopadu 1927 stavba dílen pro ČSA , Historie.

V letech 1927-1928 podle projektu Otakara Novotného byl vybudován na letišti věžový vodojem. Železobetonový šestipodlažní skelet na půdorysu šestiúhelníka nese válcovou nádrž, zdobenou reliéfy s leteckými motivy (sochař Jan Lauda). Ve výši 34 m vznikl ochoz, ve 40 m plošina nesoucí reflektor francouzské firmy Barbier, Ténard & Turenne, který byl za jasného počasí viditelný až do vzdálenosti 80 km. Fejeton Karla Čapka, který se jmenuje "Světla nad Prahou" (napsal ho v roce 1931, je v knize Obrázky z domova)


V roce 1928, poté co ČSL obdržela svá první letadla, pět dvouplošníků BH 25 pro 5 cestujících a dva Fokkery F VIIa pro 8 cestujících, ČLS razantně vstoupila na pole pravidelné letecké přepravy. Dne 7.3.1928 zahájila provoz na lince Wien - Praha - Dresden - Berlin letem z Prahy do Wien (na této lince do té doby létala německá Deutsche Lufthansa a rakouská společnost ÖLAG).

helo6822.jpg (258358 bytes) Avia BH 25J L-BABB.

15.3.1928 ČSA zahájily další sezónu.

 Aero A 31 L-BAAA u ČSA sloužilo od roku 1928 helo7032.jpg (133094 bytes).

Od 26.3.1928 ČLS provozovala letouny Avia F.VIIa L-BAAH a L-BAAI helo7038.jpg (138340 bytes), he142.jpg (297144 bytes) a helo7039.jpg (156979 bytes).

První volný padák české výroby vznikl roku 1927. Jednalo se o sedací padák F.P.S. (později známý jako PAK) - jde o první záchranný letecký padák čs. konstrukce škpt. Fialy, kpt. Popeláka a Ing. Svobody, klesající rychlostí pět metrů za sekundu. Prý se hodně podobal americkému Irvinovi, ale byl zhotoven z domácích materiálů. V roce 1927 na něm probíhaly zkoušky s figurínou, které přinesly dobré výsledky, a proto bylo 26.4.1928 přikročeno ke zkušebním seskokům rtm. Vrecla z letounu Aero A 24 a to metodou stržení. Letec se postavil na křídlo letadla, v okamžiku výskoku otevřel padák, ten se naplnil vzduchem a strhl pilota z křídla. Byl užíván jako padák statický i padák s ručním otevřením. Sedací padák s kruhovým vrchlíkem z šapového hedvábí měl lněné popruhy a obal z plachtoviny. Do sestavy patřil vrchlík se šňůrami, nosný postroj s rychloodpoutávacím zámkem, obal padáku, výtažný padáček, ohebná hadice, uvolňovací ocelové lanko, uvolňovač a transportní brašna. Vrchlík měl plochu 41 m² a 24 šňůr z čistého hedvábí. Hmotnost celého padáku byla 9 kg. Zvláštností byl rychloodpoutávací zámek, umožňující letci se po dopadu rychle zbavit vrchlíku, aby jím nebyl vláčen po zemi. Všechny seskoky dopadly úspěšně a padák poté bratislavská firma Klinger vyráběla sériově. Zdroj. Bylo to u Letky 81?

1.5.1928 zahájila ČSL letounem Avia BH 25 L-BABC lety na lince Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam, jež byla provozována denně mimo neděle.

 

7.5.1928 škpt. Josef Hamšík a mechanik Jaroslav Kučera na letounu Avia BH 29 L-BONQ odletěli do ciziny. Vrátil se 10.6.1928. helo7709.jpg (205260 bytes), helo7708.jpg (200270 bytes).

1.7.1928 vznikla Letka 61.

1.7.1928 vznikla Letka 72.

helo6824.jpg (305111 bytes) Autobus Škoda ČLS.

20.7.1928 v 0.30 hod. se u Nových Kestřan (okres Strakonice) zřítil letoun Aero A 14.4 od LP 1 z Kbel. Posádka pilot praporčík Viktor Hrivík a letecký pozorovatel  poručík Josef Zetek během letu z Hradce králové do Kbel zabloudili a během přistání do neznámého terénu osvětleným pouze přistávacím světlometem se zřítili. Pomník.

II. ročník závodu Let státy Malé dohody a Polska 1928. Zvítězila posádka pilot št. kpt. Josef Kalla a cestující čet. Matěj Taufer na stroji letov Š 216.

22.9.1928 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 1 přesunulo do Chebu.

V září 1928 se Letka 32 přesunula do Chebu.

V září 1928 se Letka 34 přesunula do Chebu.

7.10.1928 letecký den. Akrobacie št. kpt. Malkovského.

Vojenská část helo5531.jpg (553026 bytes).

31.10.1928 ČSA ukončily sezónu.

1.11.1928 vzniklo velitelství Leteckého pluku 4.

1.11.1928 vzniklo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 4.

2.11.1928 letoun F-AGFD s pilotem Magerlem od CIDNA na lince Wien - Praha, přistál 200 jižně dráhy kvůli mlze.

helo6823.jpg (132276 bytes) Autobus ČLS a letoun BH 25 v kruté zimě 1929.

 V roce 1928 měla ČSL 19 zaměstnanců, z toho 4 piloty a 10 mechaniků.


16.3.1929 letoun DH-50 L-BAHE s pilotem Dokoupilem během vzletu na rozmočeném letišti narazil na mez. helo7002.jpg (183887 bytes)

Od 6.5.1929 ČSA létaly až do Užhorodu.

9.5.1929 na lince z Prahy do Rotterdamu poblíž německého Kasselu letoun BH 25 L-BABD v špatných povětrnostních podmínkách narazil do zalesněného kopce. Pilot Oldřich Leitkap, mechanik Josef Holík a jeden cestující při nehodě zahynuli, byla to jediná havárie se smrtelnými následky v dějinách ČLS.

V reakci na nehodu začala ČLS vybavovat svá letadla radiotelegrafickým zařízením, umělými horizonty a dalšími přístroji umožňujícími lety bez dohlednosti země. Piloti se v létě 1929 zúčastnili kurzu přístrojového létání v Nizozemí a byli mezi prvními v Evropě, kteří ovládali létání v mracích a přistávání za špatné viditelnosti. V roce 1929 se kancelář ČLS přestěhovala do Vodičkovy ulice 36.

Od 21.5. do 31.8.1929 letouny ČLS létaly na sezónní lince Mariánské Lázně - Nürnberg (v příštích letech však linka již nebyla provozována).

1.6.1929 se ČSA zapojily do mezinárodní dopravy až linkou Praha - Bratislava - Zagreb.

15.-16.6.1929 letecký den. Akrobacie št. kpt. Malkovského.

4.-16.8.1929 Challenge. Trať: Paris - Basel - Genève - Torino - Milano - Venezia - Zagreb - Београд - Drobeta-Turnu Severin - București - Drobeta-Turnu Severin - Budapest - Wien - Brno - Praha - Wroclaw - Warszawa - Poznań - Berlin - Hamburg.

Od 1.9.1929 byl pplk. let. Bedřich Starý přemístěn do Kbel ke stíhacímu Leteckému pluku 4, v němž se stal zástupcem velitele pluku. Od 2.9.1929 byl z rozhodnutí MNO pověřen jeho velením, a to až do 10.3.1930.

1.9.1929 vznikla Náhradní letka leteckého pluku 4.

1.9.1929 vznikla Letecká peruť III/4.

1.9.1929 (15.9.1929) vznikla Technická letka leteckého pluku 4.

4.-8.9.1929 III. ročník závodu Let státy Malé dohody a Polska 1929 stíhacích letounů. Trať: București - Iași - Львів - Warszawa - Kraków - Praha - Brno - Zagreb - Београд - București. Zvítězil škpt. Josef Kalla na letounu Letov Š 131. solin002.JPG (230664 bytes)

15.9.1929 vzniklo velitelství Leteckého pluk 6.

15.9.1929 vzniklo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 6 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 6.

Technická letka LP 6.

helo6830.jpg (211953 bytes) Před hangárem č. 5. Zleva Fokker F VIIa, Avia BH 25J L-BABB a Foker F VIIa L-BAAH od ČLS, Junkers G 23 (po přestavbě jako G 24) bavorské společnosti Bayerische Luftverkehr.

15.9.1929 se velitelství Druhé peruti leteckého pluku 1 přejmenovala na velitelství První peruti leteckého pluku 6 a poté se přesunula do Milovic.

29.9.1929 Letecký den. Akrobacie št. kpt. Malkovského.

helo6828.jpg (264091 bytes) Letoun Etrich E.VIII Limousine postavený v roce 1929, byl potají zkoušen ve Kbelích. Kdy?

1.10.1929 byl zaveden jednopísmenný kód letek na boku letounu vedle plukovního znaku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 11.980-III./1.odděl.1929. Kódy.

Letecký pluk 1 barevný plukovní znak . Letka 61.

Letecký pluk 4 barevný plukovní znak .

Letecký pluk 6 barevný plukovní znak

Letka 71

Letka 72

Letka 81 .

1.10.1929 se Letka 4 přejmenovala na Letka 1 .

1.10.1929 se Letka 10 se přejmenovala na Letka 2 .

1.10.1929 se Letka 11 přejmenovala na Letka 14 .

1.10.1929 se Letka 36 přejmenovala na Letka 40 .

1.10.1929 se Letka 38 přejmenovala na Letka 41 .

1.12.1929 vznikla nová Letka 4 .

1.12.1929 vzniklo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 1 .

 

Provoz na letišti Kbely od roku 1930.