Karlovy Vary Karlsbad

Olšová vrata Espenthor

Dvory Meierhöfen

Roh 582 m n. m.

MAPA.

20.01.2022

helo6103.jpg (231463 bytes)

V roce 1894 Cyklistický klub Karlovy Vary organizoval přednášku na téma "Možnosti létat". Snad pod dojmem této přednášky, snad již předem rozhodnut, inicioval advokát Dr. Kilian Frank po této přednášce vznik leteckého spolku.

20.10.1894 vznikl první plachtařský klub na světě, německý 1. Fliegerverein Karlsbad s předsedou dr. Kilianem Frankem a technickým referentem Ing. Ladislavem Dixiem.

Vznik spolku je rovněž doložen schválením spolkových stanov Místodržitelstvím pro království České v prosinci 1894.

Prvním viditelným a doložitelným počinem leteckého spolku byl dopis, který byl odeslán průkopníku letectví Ottovi Lilienthalovi, ten vzápětí, již 8.11.1894 odpovídá, oceňuje vznik spolku a slibuje dodání letounu. Následuje objednávka leteckého stroje, kterou vyřizuje vídeňský obchodní zástupce Otto Lilienthala rytíř Jindřich Stach.


Kluzák typu Normalsegelapparat (jedenáctý Lilienthalův typ), pravděpodobně třetí, či čtvrtý Lilienthalem, respektive jeho leteckým mechanikem Paulem Beylichem, zhotovený exemplář tohoto typu. Tento letoun měl oproti ostatním NormalSegelapparatům o 20 cm menší rozpětí. Pořízen byl spolkem za cenu 300 zlatých.

13.2.1895 byl přivezen na Dolní nádraží, kde byl vyložen z nákladního vlaku a složený na povozu putoval do areálu Weberova pivovaru v Rybářích.

5.5.1895 došlo k prvnímu veřejnému letu došlo kopce Roh 582 m n. m. ale nebyl úspěšný a navíc kluzák byl poškozen. Pro nezkušenost pilotů skončil kluzák s několika zlomenými žebry.

Kdy?

Ing. Dix zlepšil konstrukci tak, aby bylo možno žebra vyměňovat bez demontáže celého křídla.


K dalším pokusům došlo na jaře 1896 ale opět kluzák byl poškozen.

V srpnu 1896 po smrti Lilienthala (10.8.1896) již spolek v pokusech o létání nepokračoval.


1897 se spolek rozešel.


.


.


1900


.


.


.


.


.


.


.


.


.


V červenci 1910 třídenní letecké ukázky na závodišti v Dvorech. Letec Belgičan baron Pierre de Caters .


.


Od července 1912 Rus Харито́н Никано́рович Славоро́ссов (Семене́нко) Chariton Nikanorovič Slavorosov (vlastním jménem Chariton Nikanorovič Semenenko) létal v Rakousku-Uhersku.

V pátek 19.7.1912 startoval z Blériotem z dostihového závodiště.


18.7.1913 Ital Borgatti přeletěl z Františkových Lázní do Karlových Varů.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Válka s Němci o Sudety.

od 27.11.1918 do 1919.

12.12.1918 čs. vojsko obsadilo Karlovy Vary.


od 1919 do 27.12.1921.


Přestavěný Brandenburg C.I s uzavřenou kabinou pro dva cestující společnosti První český letecký podnik Icarus z Mariánských Lázní na I. mezinárodní letecké výstavě v Praze v roce 1920. Společnost letoun používala pro dopravu cestujících mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Kde bylo letiště?


od 27.12.1921 do prosince 1926.


V dubnu 1922 zřízena vojenská Pilotovací stanice Karlovy Vary. Podrobnosti.


.


.


3.4.1925 škp. Ivan Kňažikovský (psáno i Knjažikovskij) se zranil při nouzovém přistání pro poruchu motoru letounu Avia BH 17.11. Kde?


Městská rada již v roce 1925 správně odhadla nezbytnost leteckého spojení s ostatními městy u nás i v zahraničí. V součinnosti s městskou radou Mariánských Lázní, kde se v té době rovněž rozhodovalo o založení letiště, byl předložen záměr leteckého spojení mezi Mariánskými Lázněmi, Karlovými Vary, Chemnitz, Leipzig a Berlin. V Mariánských Lázních byla situace s vybudováním letiště vyřešena rychleji.

, , od prosince 1926 do 1939.


Základním úkolem rady města byl výběr nejvhodnější lokality pro vybudování letiště, z více variant (například vedle závodiště ve Dvorech) byla nakonec vybrána lokalita v katastru obce Olšová Vrata v těsném sousedství Vítkovy hory.


1.7.1928 zrušena Pilotovací stanice Karlovy Vary.

Výkup pozemku a majetkoprávní vypořádání. Holá letištní plocha ve tvaru lichoběžníka měla celkovou rozlohu 40 ha.


V roce 1929 převzalo z pověření čs. státu Ministerstvo veřejných prací zajištění dalších přípravných prací na výstavbu letiště v hodnotě převyšující milion korun.

Letištní pláň byla odvodněna, zrekultivována a oseta travou.

4.5.1929 bylo otevřeno státní letiště s travnatou plochou dlouhou 900 m ve směru V-Z.

První doložené přistání bylo provedeno na ještě rozestavěném letišti v roce 1929. Tuto pro karlovarské letiště zásadní historickou událost zaznamenal deník Deutsche Tageszeitung (Karlsbader Badeblatt), č. 105 z 5.5.1929. Z článku se dozvídáme, že prvním pilotem, který přistál na letišti byl Andrew Paton Holt, anglický bankéř, prezident Canadian Bank, Ltd., prvním letadlem byl třímotorový Fokker F.VIIb/3m. Cesta vedla z Londýna, přes Kolín nad Rýnem, Mariánské Lázně až do Karlových Varů. Účelem cesty bylo představit přátele pana Holta, pana Bitta a Matthewsona jako první letecky dopravené lázeňské hosty radnímu města panu Kovaříkovi. Automobil na dopravu hostů z letiště do města poskytl hotel Imperiál, kde byli všichni ubytováni.

Místní skupina MLL v Karlových Varech. Od kdy?


V roce 1930 byl předložen projekt hangáru, jehož autorem byl akademik Stanislav Bechyně.

Byl postaven tzv. domeček – provizorní budova k zajištění alespoň základního zázemí vznikajícího letiště (byl zbořen a stal se základem pozdější řídící věže).

8.6.1930 zorganizovali členové Místní skupiny MLL v Karlových Varech dvoudenní letecký den.

Na tehdejší dobu mimořádná událost, kdy většina návštěvníků viděla poprvé na vlastní oči letecký provoz a leteckou akrobacii Františka Malkovského.

Jeho Avia BH 21.96 se zabořila kolmo do země 500 metrů od letiště, před zraky asi 30 000 diváků.


V roce 1931 studii odbavovací budovy zpracoval architekt Rudolf Weis(?) z Karlových Varů.

Počátkem roku 1931 bylo tedy letiště připraveno k provozu, dosud však nemělo přijímací budovu, celní, pasovou ani dopravní službu, hangár ještě nestál a koneckonců ani povrch nebyl natolik pevný, aby na něm mohl být zahájen pravidelný provoz.

I přes tyto svízelné podmínky však ČSA umožnily Karlovým Varům, aby se staly jakousi přípojkou na lince Mariánské Lázně - Praha, a tak dne 15.5.1931 v 8.05 hod. odstartoval z Karlových Varů první letoun.

Od této chvíle mělo město v letecké dopravě pravidelné letecké spojení s Prahou. Do Mariánských Lázní trval let 15 minut, do Prahy jednu hodinu. Za jednu leteckou sezónu bylo na této lince přepraveno kolem 300 - 400 osob.

Z neznámých důvodů radnice nepřijala návrhy na hangár i letecké nádraží.

V říjnu roku 1931 byla zpracováním nového projektu pověřena pražská firma ing. Dr. Jana Blažka.

Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) Svaz německých pilotů v ČSR v Karlových Varech. Od kdy?

V roce 1931 byla započata stavba kluzáku Skaut (chyběly finance na nákup letadla). Kdo stavěl?

Výstavba dráhy se zpozdila do Vánoc 1931.


Podle architektonického návrhu akademika Stanislava Bechyněho byl stavěn hangár a odbavovací hala s dalšími objekty zázemí letiště. Výstavbu řídil ing. Antonín Brebera, stavební dozor vykonal ing. František Solveter.

19.7.1932 ČSA zahájily provoz na lince Praha - Karlovy Vary a zpět - dvakrát týdně. Letové řády ČSA.

Na trati Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary byl provozován letoun Caproni Ca 97 OK-BEK od ČSA (v leteckém rejstříku od 9.10.1931).


Nové objekty byly uvedeny do provozu v roce 1933. Hlavni odbavovací budova a další objekty byly na tehdejší poměry dostatečně kapacitní. Železobetonový hangár měl rozměry 36,5 x 27 m, plochu 985 m², vrata byla 30 m široká a 8 m vysoká.

Teprve když byl dokončen hangár, bylo letiště 17.6.1933 uvedeno do plného provozu.

Kdy?

Kdy?

Aero A 38.4 OK-ACC . Kdy?

Ju 52 . Kdy?

V roce 1933 byl kluzák úspěšně dokončen.

Byl zahájen první výcvik bezmotorových pilotů s kluzákem Skaut pomocí gumového startovacího lana. Kde?


8.6.1934, letoun Přikryl-Blecha PB 5 OK-BPE .

26.6.1934 letounu Letov Š 32 OK-ADB od ČSA na lince Praha - Karlovy Vary, při skluzu před přistáním upadla směrovka a kýlovka. Pád z 20 m před prahem letiště. Pilot Karel Tomíček, rakouský herec Max Pallenberg a pan Skurník, majitel továrny v Helsinkách, zahynuli.

V roce 1934 plachtařská skupina Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) v Karlových Varech postavila větroň Grüne Post.

Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) Svaz německých pilotů v ČSR v Karlových Varech (?). Nahoře větroň Grüne Post, dole navíc tři kluzáci.

V roce 1934 aeroklub (jaký?) zorganizoval druhý letecký den - senzací byly průlety stíhacích Ba 33 vojenské stíhací školy v Chebu.

V roce 1934 pokračovalo zavádění radiospojení letadel s československými civilními letišti. V jeho rámci bylo příslušnou stanicí vybaveno také státní civilní letiště v Karlových Varech, které ovšem zajišťovalo radiové služby i pro nedaleké letiště Mariánské Lázně. Na letišti byl instalován vysílač Telefunken o výkonu 800 W. Zpočátku byla provizorní anténa umístěna na střeše hangáru, v průběhu roku pro ni byly vybudovány dva 30 m vysoké, 90 m od sebe vzdálené ocelové stožáry a mezi ně napnuta definitivní anténa. Tato nová instalace zajišťovala větší dosah radiového spojení. Vlastní radiozařízení bylo umístěno v nádražní budově a mimo hlášení se přilétávajících letadel poskytovala posádkám také meteorologické informace. Protože ovšem stožáry představovaly překážky pro letový provoz, byly v souladu s dobovými předpisy patřičně označeny: v horní polovině stožárů se objevily bílé a červené pruhy, na jejich vrcholu pak byla jako výstražná světla umístěny 1,6 m dlouhé neonové trubice. Radiotelegrafní vysílací stanice 248 kHz a 333 kHz.

Avia F.VIIb/3m a Ju 52 Lufthansy . Kdy? Je již vidět stožár antény.


Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 . Místní skupina MLL v Karlových Varech měla jeden neprovozuschopný letoun Aero A 1.


Do konce roku 1936 bylo dobudováno deset pozemních radiogoniometrických stanic na všech letištích nalétávaných dopravními společnostmi, s výjimkou letišť Košice a Ostrava.

V roce 1936 bylo karlovarské letiště dokonce zařazeno do evropské sítě, takže jeho letový řád v Praze plynule navazoval na linky do Budapešti, Bělehradu, Vídně, Berlína, Amsterodamu, Londýna, Paříže a dalších měst.


Od roku 1937 mělo karlovarské letiště spojení s 11 městy v ČSR.

Před válkou létalo vedle jiných letadel asi 14 větroňů Grunau Baby I a II patřících VDF a Akademische Fliegergruppe při německém VUT v Praze. Kromě Prahy to byly VDF skupiny v Sudetech, Brně, Ústí n. L., Karlových Varech, Vrchlabí, Zábřehu, Liberci a Teplicích.

Létalo se na svahovém letiště Činov?


1.7.1938 se v Karlových Varech zabil při leteckém neštěstí konstruktér Hellmuth Hirth.

1.7.1938 založena Četnická letecká hlídka Karlovy Vary. Z Plzně přiletěla původní ČLH Cheb s letouny B.534.194 OK-PAF. S imatrikulací OK-PAF létal (pro chybu byrokratů) i AP.32.42 v Ostravě, B.534.339 v Plzni a B.534.370 v Českých Budějovicích. 

K 1.7.1938 sloužil u ČLH Karlovy Vary velitel a pilot kpt. let. Vladimír Svozil, 2. pilot stržm. Josef Bajer.

23.7.1938 přeletěl nad letištěm německý vojenský letoun.

V roce 1938 kvůli blízkosti státní hranice ČSA zrušila provoz na lince Praha - Karlovy Vary a zpět - dvakrát týdně. Letové řády ČSA. Kdy?

Ortofotomapa 8.1938.

2.9.1938 provedl četnický strážmistr Josef Bajer na Avii B.534.194 OK-PAF průzkumný let.

3.9.1938 provedl četnický strážmistr Josef Bajer na Avii B.534.194 OK-PAF cvičně nálety na pozemní cíle.

8.-9.9.1938 vykonal četnický strážmistr Josef Bajer na Avii B.534.194 OK-PAF ostré střelby v Malackách. V pohotovosti byl velitel kpt. Vladimír Svozil s Avií B.534.372 OK-PAX.

14.9.1938 celkem pět letů. Po letounu OK-PAF s Josefem Bajerem bylo z obce Bublava Schwaderbach stříleno.

V září 1938 letiště 600 x 800 m, stupeň dokončení 100 %.

23.9.1938 mobilizace. Personál ČLH Karlovy Vary byl přidělen k náhradní peruti Leteckého pluku 1 v Hradci Králové.

Za mobilizace letiště znehodnoceno rozoráním.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

ČLH Karlovy Vary se přesunula do Kbel.

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová v odstoupeném území - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb, Česká Kamenice, Břeclav, Chyše, Stříbro, Dobřany, Liberec, Moravská Třebová, Studénka, Litovel, Přáslavice, Rimavská Sobota, Lučenec, Košice a Užhorod.

Podzimní zábor československého pohraničí Německem, Polskem a Maďarskem byl pro naši leteckou dopravu tragický. Československo přišlo o státní civilní letiště Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Liberec, Břeclav , Košice a Užhorod.

4.10.1938 návštěva Hitlera. Letecký provoz.

5.10.1938 přiletěly z Oschatz letouny Bf 109 D od IV/JG 132. Obfw. Fritz Beeck a Uffz. Kröschmann během letu do Karlových Varů he653.jpg (397229 bytes), he654.jpg (138179 bytes), he655.jpg (179145 bytes). MAPA.

29.10.1938 přelétla IV/JG 132 na letiště Staré Město u Moravské Třebové. MAPA.

3.12.1938 přelet vzducholodi LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 (Sudetenlandfahrt). Odstartovala 2.12.1938 v 10.15 hod. z Frankfurtu přes Hammelburg – Cheb Eger – Teplice Teplitz  – Liberec Reichenberg, kde byl tou dobou Hitler – Jablonec nad Nisou Gablonz – Mikulášovice Nixdorf  – Nový Bor Haida  – Litoměřice Leitmeritz  – Regensburg – Augsburg – Pfaffenhofen – Braunau – Linz – Landau – Passau – Obernzell – Hohentisch - kde to je? (navštívila i Český Krumlov Krummau an der Moldau) – Kašperské Hory Bergreichenstein – Furth im Wald – Karlovy Vary Karlsbad  – Loket Elbogen  – Bamberk – Hammelburg a zpět do Frankfurtu, kde přistála 3.12.1938 v 17.46 hod. Velitelem byl kapitán Albert Sammt a jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4.12.1938. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno TVÉ „ANO“ VŮDCI. Byla to první plavba tohoto zeppelinu s poštou a zásilky byly na padáku shozeny na liberecké letiště. MAPA.


15.3.1939 z Döberitz přiletěla I./JG 131 s Bf 109 C. MAPA.

17.3.1939 exhibice Luftwaffe. Stovky letounů létaly nad protektorátem. Piloti od I./JG 131 si mohli vychutnat let do Prahy a následující triumfální přelet nad Hradčany.

Odlet do Döberitz. Kdy? MAPA.

NSFK-Sturm 12/40 Karlsbad/Sudetenland, Waldzeile „Haus Oberon“. Létalo se na svahovém letiště Činov. V obci Dvory Meierhöfen výroba navijáků pro plachtaře. Podrobnosti.

Popiska: Foto, Panz. Rgt. 1, Erfurt 2/Komp., E. Beutler aus Gamstädt, Flugplatz Karlsbad. Kdy?

13.10.1939 přelet vzducholodi LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 ("Egerfahrt") s přistáním v Chebu.

1.11.1939 byla v Chebu zformována Schule/FAR. 63. Satelitní letiště Karlovy Vary, Vilseck u Grafenwöhr, Amberg-Schafhof.


V únoru 1940 Schule/FAR. 63 se přesunula do Straubingu.

, . Kdy?

Rozestavěný kovový hangár Junkers . Vzadu je vidět Kdy?

V říjnu 1940 ze Straubingu se Schule/FAR. 63 přesunula do Mariánských Lázní. Satelitní letiště Karlovy Vary, Vilseck, Amberg-Schafhof.


Ovládání gonia na učebně , , , . Kde, kdy a kdo? Mariánské Lázně nebo Karlovy Vary?

Stín vrtule pohánějící dynamo pro gonio , 13. .

16.10.1941 přejmenována na FFS A/B 63.


8.6.1942 byla rozpuštěna. Většinou přešla pod 1. Battaillon Luftkriegsschule 7 v Tulnn u Vídně. Z druhé části byl ustaven Flieger Regiment 63, který působil v Marseille a Nimes.


.


V červnu 1944 výsadek skupiny Bartlová.

12.9.1944 od 12.34 hod. americký nálet 11 bombardérů B-17G od 8th USAAF z Velké Británie. Primární cíl byl Most. 

Kobercové bombardování trvalo zhruba minutu a postihlo dnešní Dvořákovy sady, levý břeh Teplé, Tržnici až k hornímu nádraží. Poničen byl dům Sirius v Zahradní ulici, hlavní pošta, dnešní kino Čas, dům č. 11 (bývalý Dům potravin) na Masarykově ulici, domy před dnešním Thermalem, Tržnicí, okolí spořitelny v Rybářích, známé kino Elite a hotel Weber. Zahynulo 56 žen a 37 mužů.

Od 23.11.1944 se letiště Cheb stalo základnou pro 4 000 letců, mechaniků a pomocného personálu VVS ROA. V Karlových Varech bylo umístěn štáb. Kde?


23.1.1945 se štáb VVS ROA přesunul do Mariánských Lázní.

14.2.1945 od 12.46 do 12.55 hod. nálet několika bombardérů od 8th USAAF z Velké Británie. Primární cíl byl Chemnitz.

V okolí bylo hodně radiotechnických a světelných prostředků, nutných pro operace německých nočních stíhačů:

Funkmeßstellung 1. Ordnung Engerling (radiolokační ústředna 1. řádu) s krycím názvem Engerling v Přílezích Pröles.

Všesměrový radiomaják FuSAn 724/725 Bernhard, instalace u obce Nevid označení Be 12. V některé dokumentaci se objevuje ještě přídomek Pilzen.

Nesměrový rádiový maják Funkfeuer 11, FN 11, na Klínovci 1 244 m n. m. helo9174.jpg (143589 bytes)

Světlomet Leuchtfeuer Wilhelm, LF 13, na Zádubské výšině, na hotelu Krakonoš Rübezahl a u Golf Hotelu Moris u Mariánských Lázních. Obsluha byla ubytována v hotelu Krakonoš. (Fotky z letounu z léta 1922.)

 

V hlášeních o síle operačních útvarů Lfl. Kdo. Reich jsou u JG 2 až do 4.4.1945 použita data z 26.3.1945, protože nové údaje nedorazily. To je přinejmenším neobvyklé. Přehledy o operační způsobilosti se aktualizovaly každý den, ale Lfl. Kdo. Reich devět dní nemělo od jednotky žádné hlášení. Pravděpodobně vůbec nevědělo kde a v jakém stavu se nachází. Ještě 26.3.1945 vykazovala celá JG 2 sílu 111 strojů, z toho 56 schopných nasazení. Když přišlo 5.4.1945 čerstvé hlášení o stavu jednotky, dozvědělo se Lfl. Kdo. Reich, že JG 2 disponuje pouhými 28 Focke-Wulfy, z čehož bylo jen 20 letuschopných. O týden později klesly tyto počty na 21 strojů, z toho 10 schopných nasazení. Mezi koncem března a polovinou dubna 1945 tak přišla JG 2 o 81 % své techniky a přestala tak téměř existovat. Hlavní bojové jádro JG 2 tvořené Focke-Wulfy 190 D zaniklo již na konci března 1945 roztroušeno na letištích ve středním Německu. Střípkovité zprávy o JG 2 potvrzují přítomnost jednotky od poloviny dubna 1945 na českém území, ale nedovolují posoudit charakter a rozsah jejího fyzického působení nebo nasazení. Do Čech se dostaly patrně jen ojedinělé Fw 190 D a údaje o různých pozicích útvaru (Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary) se vztahovaly jen na ustupující pozemní personál a piloty bez letadel. V období dubna 1945 byl bez bližších podrobností v českém prostoru pohřešován z JG 2 ještě Lt. Friedrich Hochwald. Prozatím nemáme žádný zřejmý důkaz o tom, že se stroje JG 2 (v tuto dobu Fw 190 D-9 s několika Fw 190 D-13) dostaly na naše území a už vůbec se neobjevily v roli, ke které byly určeny - ke krytí vzlétajících a přistávajících tryskáčů Me 262. Dokonce je možné spekulovat o tom, že rozkazy byly vydávány, plány o využití existovaly, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Závěrem lze říci, že problém krytí vzlétajících a přistávajících proudových strojů pomocí pístových stíhaček nezůstal bez povšimnutí velení ani po přesunu jednotek s Me 262 na naše území. V praxi však nebylo funkční, neboť první řešení, s JG 27, nedopadlo dobře a následné, s JG 2, se vůbec neuskutečnilo. Hlavní roli tak po celou dobu hrálo jen protiletadlové dělostřelectvo. Organizační změny rozhodnuté 18. a platné od 21.4.1945. Lfl. Kdo. 6 dostalo do své rozhodovací pravomoci Lfl. Kdo. West a Lfl. Kdo. 4 a zároveň mělo organizačně zajišťovat i jednotky IX. (J) Flg. K. na letištích v Čechách. O dva dny později, 23.4.1945, Lfl. Kdo. 6 informovalo OKL (radiodepeší) o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Je to jasný důkaz o tom, že problémem ochrany proudových letadel během nejkritičtějších fází jejich nasazení se někdo zabýval a to na nejvyšších stupních velení. Za zmínku však stojí, že opatření neprováděl nadřazený útvar IX.(J) Flg.K. (kterému Me 262 náležely), ale „místně příslušná“ operační složka Luftwaffe, tzn. Lfl. Kdo. 6. Důvodem byla zřejmě povinnost Lfl. Kdo. 6 organizačně jednotky IX.(J) Flg. K. zajišťovat, pod kterou spadala i ochrana letišť. Pro tento účel vybralo Lfl. Kdo. 6 jednotku JG 2, v této době podléhající Lfl. Kdo. West a s trochou nadsázky můžeme říci, že ta byla v této době v jakémsi „neuchopitelném“ stavu. Hlášení o dislokaci jednotek Lfl. Kdo. Reich z 19.4.1945 uvádí JG 2 v podřízenosti 15. Fl. Div. (v rámci Lfl. Kdo. West), s jednotlivými částmi „v okolí Chebu (2 Gruppe) a Berlína (1 Gruppe)“. Vzhledem k podrobnosti údajů ostatních jednotek to byly velmi nepřesné informace a svědčily o skutečnosti, že velení Lfl. Kdo. West moc nevědělo, co se JG 2 vlastně děje a kde se nachází. O něco později, 21.4.1945, hlásila JG 2, že je komunikace s nadřízenou 15. Fl. Div. přerušena a proto požaduje dočasně služby (zřejmě logistické zabezpečení) po 7. Jagdivision (7. JD). Stab a I./JG 2 byly na cestě do Chamu (v té době však v Mariánských Lázních), III./JG 2 se nalézala v Plzni. Velitel jednotky požadoval údaje o pozici 7. JD. Ve stejný den se JG 2 dotkla instrukce č.20642 vydaná OKL (Koller) nařizující prostřednictvím buď Lfl. Kdo. Reich nebo Lfl. Kdo. 6 zrušení některých jednotek. Byla mezi nimi i I./JG 2. Provozuschopné stroje s osádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Následující den se JG 2 dočkala odpovědi na její dotaz. Ve 23.00 hod. udala 7. JD svoji pozici v Pfaffenhofenu, 40 km severně od Mnichova a dále vydala, skrze 3./NAGr. 13, rozkaz zastavit přesun Stab a I./JG 2 do Chamu O chvíli později byly části JG 2, spolu s 3./NAGr. 13, informovány, že spadají pod Lfl. Kdo. 6 a mají zůstat na stávajících letištích – Stab a I./JG 2 v Mariánských Lázních, III./JG 2 v Plzni. Jednotka se našla… Po jasně formulovaném záměru o použití JG 2 pro ochranu letišť z 23.4.1945, pocházejí další údaje z 25.4.1945. O půlnoci vydalo Lfl. Kdo. 6 dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Flg. K. pod Lfl. Kdo. 6 (resp. její VIII. Flg. K.) a dále převedení JG 2, se svou Stab, I. a II./JG 2, pod IX. (J) Flg. K. Na rozdíl od předchozích zpráv je zde zmíněna II. Gruppe, chybí však údaje o Gruppe III. Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o chybu zápisu v předešlých dokumentech a celou dobu byla míněna II./JG 2. Další záměry s jednotkou se objevily v korespondenci z 26.4.1945. Opakuje se fakt o vyjmutí JG 2 z podřízenosti Luftflotte West, který je doplněn informací o jejím převedení ve všech ohledech pod IX. (J) Fliegerkorps. Stab a I./JG 2 měly být rozpuštěny, uvolněný letecký i pozemní personál a výzbroj měli doplnit stav II./JG 2. Tato Gruppe měla být použita pro ochranu letišť proudových stíhačů. Je nutné podotknout, že právě tento den došlo k další důležité organizační změně, kdy celý IX. (J) Flg. K. přešel pod plné vedení Lfl. Kdo. 6. To, jak je vidět, ihned potvrdilo své předchozí rozhodnutí o zajištění stíhací obrany letišť s proudovými letouny (tzn. strojů IX. (J) Flg. K. přidělením úkolu JG 2. Její neutěšený stav techniky vyřešilo zrušení dvou částí a koncentrací síly do II./JG 2. 29.4.1945 zachytila britská odposlouchávací služba rozkaz IX. (J) Flg. K. o přesunu II./JG 2 do Prahy-Kbel. Zpráva není zcela jasná, ale po předchozím umístění JG 27 na stejné letiště by dával rozkaz logiku. Jednotka určená k ochraně Me 262 z ruzyňského letiště měla opět sídlit na letišti Praha-Kbely. 1.5.1945 potvrdil dříve citované skutečnosti o JG 2 další rozkaz z Lfl. Kdo. 6. Stab a I./JG 2 byly v likvidaci a zbytek jednotky, tzn. II./JG 2, podléhal velení IX. (J) Flg. K. (ten následně pod velení Lfl. Kdo. 6). O III./JG 2 není nikde žádná zmínka. V přehledu rozmístění leteckých útvarů Lfl. Fl. 6 z 3.5.1945 je poznámka o JG 2 napsána jen tužkou a těžko čitelná. Lze rozeznat jen slovo „Protektorat“, takže se části útvaru zřejmě nalézaly „kdesi v Protektorátu“. Podobný dokument ze 7.5.1945 hovoří o Stab a II./JG 2 v Chebu (?) (od 26.4.1945 osvobozeno US Army) a I./JG 2 v Karlových Varech. Zatímco Stab a I. Gruppe byly v likvidaci, II./JG 2 byla na přesunu do Prahy („in Verl. n. Prag“). Uvedené rozkazy a citace ukazují jasný záměr o využití jednotky. Dubnové a květnové rozkazy o přesunech a plány o využití JG 2 k ochraně letišť v Čechách tak fakticky směřovaly k neexistujícímu útvaru.

 

----------

----------

----------

17.4.1945 před 15 hod. nálet 55 bombardérů B-24 od 8th USAAF z Velké Británie na nádraží. Plný zásah obdržela kolej u Staré Role, v prostoru horního nádraží nebyl nálet příliš úspěšný. Na cíl ale dopadla jen asi čtvrtina bomb, spojenecké velení proto rozhodlo útok na Karlovy Vary zopakovat.

Doprovodné Mustangy od 364 FG ostřelovaly letiště. Motorová letadla, část budov a infrastruktury (naštěstí s výjimkou celé odbavovací haly, věže a hangáru architekta Bechyněho) byly zničeny.

----------

----------

19.4.1945 do 12.09 hod. nálet 87 bombardérů B-17 od 45th BW, 8th USAAF z Velké Británie na nádraží. Během sedmi minut na město dopadlo na 170 tun trhavých a 56 tun zápalných bomb. Zničena byla železniční odbočka na Johanngeorgenstadt, horní nádraží, depa a dílny na dolním nádraží. Rybáře a Tuhnice zachvátilo množství požárů, hořely celé řady domů. Kobercové nálety se nevyhnuly lukám u dnešní Moskevské ul., zasažena byla i plynárna a mnoho budov po celém městě, vyjma lázeňské oblasti, jež byla bomb víceméně ušetřena. Tuhnice a Rybáře vzplály natolik, že se podařilo zachránit jen několik budov. 

Po obou dubnových náletech bylo zničeno 171 domů a 21 těžce poškozeno, dalších 158 budov utrpělo střední či lehčí škody. Počet obětí mezi vojáky a uprchlíky není známý. Objekt ve Dvorech, kde NSFK vyráběl navijáky pro plachtaře byl vybombardovaný.

----------

----------

Radarový vlak k 21.4.1945 stál v Karlových Varech, přesun do Postoloprt Postelberg (okres Louny). Kdy?

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.5.1945

----------

----------

Osvobození západních Čech. helo6122.jpg (1392683 bytes),

----------

3.5.1945 projeli městem první američtí vojáci.

----------

----------

Zdroj. Byli se Američani podívat na letiště?

----------

----------

7.5.1945 na okraji letiště leželo mnoho vraků různých typů.

7.5.1945 Lt. Norbert Hannig od 1./JG 7 po evakuaci Žatce se dostal na letiště a zde nalezl pět letuschopných Fi 156 Storch. S jedním odletěl ale byt zajat Američany.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

----------

8.5.1945 se Major Paul Zorner Gruppenkommandeur II./NJG 100, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (17.9.1944, jako 588 z celkem 869), vzdal Američanům. Od 10.5.1945 zajatec.

----- 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Němci odcházeli severním směrem. Zdroj. Video.

----------

----------

11.5.1945 ráno Rudá armáda obsadila Karlovy Vary.

Sověti u nás. Používali letiště?

1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

Pražáci nalezli pod sutinami objektu ve Dvorech, kde NSFK vyráběl navijáky pro plachtaře šasi navijáku, to se jim podařilo vytáhnout a odvést. Podrobnosti.

31.10.1945 kolem 16 hodiny přistála britská Dakota. Jednalo se o letecký most z Velké Británie do Prahy, kde ale byla mlha. Letoun přepravoval osoby, materiál a archivy z exilu. Přepravované spisy Min. zahraničních věcí doprovázel vysoký úředník předsednictva vlády Sahánek a MUDr. Jaroslav Krinke, jenž doprovázel osobní zavazadla a léky pro presidenta Beneše. Na palubě se též nacházel světoznámý americký houslista Yehudiá Menuhin. Všichni tři prominenti byli do Prahy dopraveni autem. Letadlo strážili sovětští vojáci. Zdroj.

Příštího dne Dakota odlétla do Prahy.

Do konce roku 1945 Sověti odešli.


Po válce se veškeré úsilí zaměřilo na jeho rychlé zprovoznění, provoz byl obnoven již v roce 1946.

V roce 1946 vznikla ČNA odbočka Karlovy Vary. Vladislav Káva a Jan Reithar, oba z Kolína, se zúčastnili prvního výcvikového kurzu plachtění na svahovém letiště Činov. Tam postavili ubytovnu. Podrobnosti.

V roce 1946 vlastnil aeroklub 13 kluzáků, transportní vozy, naviják a další plachtařskou techniku. Na letišti se prováděl navijákový provoz. Létalo se i na dvousedadlovým větroni DFS Kranich. Zdroj.

Ortofotomapa.

Vidět je zhroucený kovový hangár Junkers.

Je to letadlo?


22.4.1947 u Krásného Údolí (okres Cheb) zřícení amerického dopravního letounu C-47. Tříčlenná posádka, která zabloudila pro poruchu radiovybavení, pro nedostatek paliva se zachránila pomocí padáků a přistála v Karlových Varech. Jeden člen přistál na střeše hotelu Pupp. helo9901.jpg (193185 bytes)

15.5.1947 byl zahájena linka Praha - K. Vary - M. Lázně a zpět.

V roce 1947 byl založen Motorový odbor ČNA odbočka Karlovy Vary který vlastnil dva letouny Piper Cub a jeden letoun Z 281. Zdroj.

Od 30.6.1947 Letecká hlídka Letectva SNB.

Od 12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 10 stíhaček a až šest kurýrních letounů.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Na 25.9.1948 byl plánován úlet na západ. Zdroj.

V září 1948 se Karel Bažant domluvil se dvěma zkušenými letci, veterány z druhé světové války, Miroslavem Kolínským a Bohuslavem Velvarským, a mechanikem Otto Lenzem na útěku do Anglie. Měl se uskutečnit pomocí letadel z karlovarského letiště, kde Karel Bažant pracoval jako člen letecké hlídky SNB. Zdálo se to být velmi snadné: „V Karlových Varech to bylo tak jednoduchý jako nikde jinde. Když jsem měl v noci službu, tak jsem na tom letišti byl sám. Nikdo tam nebyl a já měl klíče ode všeho. To bylo ideální místo pro takový podnik. „Bylo to naplánováno tak, že vezmeme oba čápy K-65 [letadlo Fieseler Fi 156 Storch], který tam jsou. Ještě jsme mohli mít pajpry [letadlo Piper Cub], kdyby bylo víc zájemců. Všechno bylo naše, nikdo tam nebyl. [...] Dokonce jsem předem namazal vrata u hangáru, aby je mohl obsluhovat i jeden člověk.“ Den D byl plánován na 25. září 1948. Z útěku a předpokládaného vstupu do britské armády však nakonec nebylo nic. Shodou nešťastných událostí došlo k jejich odhalení asi týden před uskutečněním. Karel Bažant byl jako jediný zatčen, ostatní se podařilo naštěstí včas varovat. I pro něj však měl celý případ šťastný konec. Při pozdějším soudním přelíčení se jediná svědkyně obžaloby zhroutila a Karel Bažant musel být osvobozen.


.


15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1) s podřízenou Spojovací četou - radio družstva (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Staňkov, Klatovy, Strakonice a České Budějovice).

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.


.


K 18.8.1952 se 51. lsp přesunul do Mladé.


Ortofotomapa 1953 a 2011.

V letech 1958–1960 výstavba betonové dráhy dlouhé 2 150 metrů, asfaltových pojížděcích drah a ostatních ploch. Rozšířena odbavovací plocha a zgenerálkovány letištní budovy. Letiště bylo vybaveno novou zabezpečovací leteckou technikou.

1964-74 20. vrlt.

18.4.1972 únos L-410 OK-ADP společnosti SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť na trati Praha - Karlovy Vary (původně Mariánské Lázně). Zdroj.