od 27.11.1918 do
1919. 26.12.2023
od 27.11.1918 do
1919.
1919-27.12.1921.
Po ukončení války se Bedřich Starý vrátil 9.4.1919 do vlasti jako příslušník francouzského letectva v hodnosti nadporučíka s francouzskou vojenskou leteckou setninou Escadrille Bré.590, která měla za úkol spolupracovat s Leteckým sborem čsl. armády při formování a organizaci čsl. vojenského letectva. Setnina přijela železničním transportem 9.4.1919 a byla nejprve dislokována na letišti v Praha-Kbely, avšak její letecký park s technickým vybavením byl k dispozici v nedaleké Vinoři.
Velitel
Capitaine Georges Marcel Lachmann 
, 
.
Kdy?
Bylo postaveno celkem pět plátěných skládacích hangárech Bessonneau o rozměrech 20 x 28 m na jihozápadním okraji letiště.
, 
.
Kdy?
Návštěva velitele francouzské vojenské mise gen. Maurice Pellého. Ten
13.2.1919 přijel do Prahy a o čtyři dny později se stal náčelníkem Hlavního
štábu branné moci. Kdy? Francouzská stíhačka SPAD S.XIII
,
v pozadí letoun Caproni
Ca.3 do kterého po žebříku leze gen. Pellé 
,
křížkem označený gen. Pellé v italském letounu 
, 
.
4.6.1919 přeletěl do Vajnor její velitel capitaine Georges Marcel Lachmann na letounu SPAD S.XIII.
Válka s Maďarskem o Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Nadporučík Starý si repatriační dovolené dlouho neužil, protože byl se setninou pod vedením kpt. let. Lachmanna dne 5.6.1919 odvelen do Vajnor u Bratislavy k obraně republiky, aby hájil její jižní hranici proti jednotkám maďarské Rudé armády. Na Slovensku byla setnina ještě doplněna několika českými důstojníky, kteří byli leteckými pozorovateli. Setník Robert Ellner, npor. Josef Pospíšil, Václav Kahovec, por. Josef Hamšík.
Pomocné letiště Horný Bar (maďarsky Fölbar) na Žitném ostrově a Nitra, kde byly umístěny sklady paliva a pum. Letiště 1918-19.
6.6.1919 následovala pětice letounů Breguet Bre. XIV A. 2.
6.6.1919 z Nitry na lietadle Breguet Bre. XIV A. 2 francúzsky pilot René Gaston Roussin vykonal prieskumný let na zistenie situácie v okolí Lučenca.
Boje začaly hned od 7.6.1919. Francouzi vůbec nepočítali s tím,
že boje budou nejen urputné, nýbrž i značně obtížné, zejména po
technické stránce bombového provedení. S Escadrillou Bré.590 vyzbrojenou
letouny Breguet
Bre. XIV A. 2 a SPAD S.XIII. se Bedřich Starý zúčastnil
úspěšných bojových operací jako stíhací i bombardovací pilot proti maďarským
bolševikům. Startoval nejen na průzkumné lety s pozorovatelem por. let. J.
Hamšíkem, ale hlavně se oba museli připravit na plnění bombardovacích úkolů,
na které dvousedadlová letadla Breguet nebyla připravená (francouzské držáky
na pumy neodpovídaly typům rakouských pum). Letci museli pumy, vážící
15-20 kg, naložit pod sedadlo pozorovatele, pak velmi opatrně odstartovat a
vzlétnout, ve vzduchu podobně opatrně manévrovat, zvláště když
pozorovatel pumy zaměřoval, odjišťoval a ručně házel na cíl. Je
pochopitelné, že za těchto okolností byl letoun doslova létající rakví,
zejména po zásahu protiletadlového dělostřelectva nebo po přímém střetu
v leteckém souboji s nepřítelem. Právě při těchto náročných operacích
se vyznamenal pilot npor. B. Starý s por. J. Hamšíkem, když na železniční
trati Nové Zámky - Nána - Levice (MAPA)
s plným zásahem bombardovali obrněný
vlak. Po průzkumu nádraží bylo zjištěno, že se tam shromažďují nepřátelské
maďarské oddíly, chráněné obrněným vlakem. Byl vydán rozkaz k útoku přímo
na nádraží či dostihnout vlak na trati a zamezit mu v jízdě. Starý s Hamšíkem
vzlétli a uviděli ještě stát vlak ve stanici, která byla před možným
leteckým náletem střežena kulomety a děly. Starý s letounem slétl až na
250 metrů nad zemí, Hamšík zacílil a začal shazovat pumy. První ještě
nezasáhla cíl, druhá perfektně udeřila na vlak, zničila jej a rozmetala
kolejiště i nádraží. Maďarské bolševické oddíly se již nezmohly na žádnou
akci, a nedaleko útočící čs. armáda měla po tomto leteckém útoku záhy
situaci plně pod kontrolou. Za tento vynikající letecký čin obdrželi oba
čeští letci zvláštní armádní pochvalu od velitele čsl. armády bojující
na Slovensku, francouzského generalissima a velitele čsl. branné moci Maurice
C. J. Pellého.
Sestava pilotů: Starý - Hamšík dokázala znovu odvahu, když obdržela
rozkaz k bombardování Levice. Tentokráte vše mohlo skončit tragicky, když
Hamšík se na sedadle vzadu poněkud posunul, kolenem zavadil lehce o vypínací
páku magnetů, čímž ze čtyř magnetů motoru zůstal v činnosti pouze
jeden. Letadlo se stalo neovladatelné, klesalo a bombometčíkovi nezbylo, než
se zbavit pumového nákladu a čekat na pilotovo umění. V poslední chvíli
si npor. Starý všimnul, že páka magnetu je posunuta o jeden stupeň.
Bleskurychle zasáhl, letoun nabral výšku a posléze hladce přistál, aniž
letoun poškodil. V dané chvíli to byl stejný úspěch, jako ten předchozí,
protože ztráta letounu byla pro čsl. letectvo v těchto letech nenahraditelná.
Nakládání pum do letounu Breguet
Bre. XIV A. 2. Kde?
12.6.1919 z Prahy-Kbel přilétly první dva letouny Salmson 2A2.
Za zmínku stojí i nálet z 13.6.1919 na železniční stanici Parkan (dnešní Štúrovo), osádka Starý - Hamšík zde měla jednou pumou zasáhnout maďarský obrněný vlak.
14.6.1919 József Mátyásffy (ex Oblt. Fp. Josef Kretz od Flik 9J) od 4. Vörös Repuloszázad odstartoval na stroji Aviatik Berg D.I (Lo.) 348.46 proti letounu, který bombardoval jeho letiště Györ, svedl s ním souboj a po návratu hlásil, že soupeř po krátkém utkání klouzal na druhou stranu Dunaje. Breguet XIVA.2 se lehce poškozený vrátil na své polní letiště. Francouzsko-česká posádka vyvázla bez zranění. Tvořili ji Sous-Lietenant François Fogues a setník Robert Ellner (ex Flek 5).
Intenzivní nasazení eskadry vyvrcholilo při podpoře postupu československé 2. a 7. pěší divize ve dnech 16. a 17.6.1919 sérií útoků na levické nádraží, kde Maďaři vykládali posily. Spolu s dalšími příslušníky eskadry se poručík Hamšík dne 19.6.1919 dočkal pochvalné citace v rozkaze „Velitelství Západní slovenské skupiny“ (praxe „citací“ odpovídala francouzským zvyklostem – operace na Slovensku řídil francouzský generál Mittelhauser se svým štábem). Po 20.6.1919 podnikl poručík Hamšík několik bojových letů s francouzským pilotem Lt. Josephem Pouliquenem (zajímavá postava, v době druhé světové války byl totiž tento muž prvním velitelem legendární francouzské stíhací eskadry GC 3 „Normandie“ – ještě před jejím odjezdem do SSSR).
Po skončení bojů 22.6.1919 bylo rozhodnuto, aby francouzská setnina na Slovensku ještě nějaký čas zůstala.
Definitivní příměří nastalo 24.6.1919 a od 28.6.1919 již eskadrila jen sledovala stahování maďarských oddílů. Zbývá dodat, že mezi příslušníky eskadry, kteří za bojové akce nad Slovenskem obdrželi Československý válečný kříž 1919, byl i poručík Hamšík.
25.7.1919 byla Escadrille Bré.590 přeorganizována na Francouzsko - českou polní leteckou setninu i když řada dobových dokumentů zachovává původní název.
1.8.1919 zanikla Maďarská republika rad pod tlakem rumunské armády, ale setnina nadále plnila úkoly, pro které byla původně do ČSR vyslána. Tak se stala důležitým předpokladem pro formování čsl. letectva na Slovensku, z něhož se do roka zrodil nejvýznamnější Letecký pluk 3 (výzbroj setniny Bré 590 odkoupila čsl. vláda v květnu 1920). Francouzský kpt. let. Lachmann se stal vojenským zemským velitelem a úzce spolupracoval s npor. B. Starým a setníkem R. Ellnerem.
27.8.1919 capitaine Lachmann a caporal Marcel Chesnel měli přeletět s letounem Salmson 2A2 Nº.4381 do Košic. Kurýrní let mezi štábem 2. divize a uskupením generála Hennocque. Pro mlhu se vrátili.
28.8.1919 doletěli do Košic a zpět.
Od 1.9.1919 podřízena čs. velení.
31.10.1919 se přejmenovala na Leteckou setninu 6. Velitel René-Gaston Roussin. Podléhala Velitelství vojenského vzduchoplavectva pro Slovensko.
29.12.1919
V prosinci 1919 měla ve výzbroji šest letounů Salmson 2A2.
24.1.1920 během letu Praha - Bratislava nouzové přistání letounu Salmson 2A2. N°.4566. Posádka Capitaine Georges Marcel Lachmann a ministr Vavro Šrobár.
7.2.1920 Josef Skubal poškodil během přistání v Nitře letoun Salmson 2A2. N°.4351.
, 
.
10.2.1920 během přistání převrácení letounu Salmson 2A2. N°.4340. Prolomil se led.
Od března 1920 velitel Bedřich Starý.
7.3.1920 propagační lety nad Bratislavou u příležitosti
narozenin T. G. Masaryka. 
V kožichu
npor. Bedřich Starý a s holí G. M. Lachmann.
Od 1.4.1920 podléhala Leteckému pluku 1.
29.4.1920 převrácení letounu Salmson 2A2. N°.4340 na poli u Vajnor. Posádka Jan Matoušek a npor. Josef Novák.
V květnu 1920 čsl. vláda odkoupila výzbroj Escadrille Bré.590.
25.5.1920 na letišti zahynuli rtm. Severin Dřímal a por. Jan Princ na letounu Salmson 2A2. N°.4380.
Trosky 
.
27.5.1920 (?)
25.6.1920 pro závadu na motoru nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4956 na polním letišti u obce Veľká Paludza, dnes Galovany (okres okres Liptovský Mikuláš). Posádka p. p. Miloš Šmahel a por. Vladimír Skrejšovský.
30.6.1920 při vzletu nehoda p. p. Václava Belzy a por. Vladimíra Skrejšovského s letounem Salmson 2A2 N°.4536 na polním letišti u obce Veľká Paludza.
13.7.1920 u Ilové (?) pro závadu na motoru nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4420 během přeletu na polní letiště u obce Veľká Paludza. Posádka p. p. Oskar Výtržný a por. Vladimír Skrejšovský.
V srpnu 1920 detachement na polním letišti u obce Veľká Paludza, dnes Galovany (okres okres Liptovský Mikuláš).
Od 6.9.1920 podléhala Letecké skupině I/3.
18.10.1920 při letu na uvítání ministerského předsedy zadření motoru s nouzovým přistáním letounu Salmson 2A2 N°.4445 na poli u letiště. Posádka p. p. Václav Grof a p. p. Antonín Pavlas.
20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 6. Velitel kpt. Bedřich Starý.
26.11.1920 letm. Severin Dřímal nouzově přistál u obce Kúty (okres Senica) a obce Lamač s letounem Salmson 2A2 pro nekvalitní palivo.
19.3.1921 vysazení motoru letounu Salmson 2A2 N°.4340. Nehoda u Vajnor. Posádka letm. Leopold Wallouch a mechanik.
26.4.1921 měla ve výzbroji 5 letounů Salmson 2A2.
8.8.1921 měla ve výzbroji 6 letounů Salmson 2A2. Z toho pouze 4 letuschopné.
Výcvik pozorovatelů. Kpt. Mirko Dostál předváděl předávání radiotelegrafických zpráv.
15.7.-11.10.1921 třetí dělostřelecký kurz v Malackách. Výborně se osvědčili pozorovatelé por. Vladimír Lánský a por. Ferdinand Hrubý, kteří v armádním dělostřeleckém kurzu zastřelovali i více baterií na týž cíl.
22.7.1921 poškození letounu Salmson 2A2 N°.4524 během fotoletu bratislavského předmostí. Při přistání závada na motoru. Posádka Leopold Wallouch a por. Ladislav Lánský.
22.7.1921 poškození letounu Salmson 2A2 N°.4430 během cvičení s pěchotou u Leopoldova. Nouzové přistání u obce Rišňovce. Posádka p. p. Bohuslav Hrázdil a npor. František Křečan.
Nouzové přistání u Vajnor kvůli závadě motoru letounu Salmson 2A2 N°.4491. Posádka p. p. Jan Matoušek a por. Vladimír Lánský. Kdy?
V říjnu 1921 mobilizace v souvislosti s návratem císaře Karla I. do Uher.
Letadla byla dodatečně vyzbrojena pilotními a pozorovatelskými kulomety. Při nastřelování Vickersu došlo ke dvěma průstřelům vrtule u stroje Salmson 2A2 N°.4446.
27.12.1921-1926.
27.5.1922 odstartoval Salmson 2A2 s posádkou rtm. Bohuslav Hrazdil a por. Ferdinand Hrubý ke snímkování okolí Dunaje u Šamorína. Při návratu asi nad vesnicí Biskupice silný poryv naklonil letoun. Po přistání pilot zjistil, že pozorovatel vypadl. Spadl do obce Mückendorf, později Komárov. Fotokomora dopadla o 174 kroků dál.
8.8.1922 
roj letounů Salmson 2A2
nad Bratislavou. Snímek pořídil pozorovatel npor. Jan Štrof.
Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.
1.11.1922 u obce Česká Bělá (okres Havlíčkův Brod) nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4446. Posádka rtm. Antonín Pavlas a mechanik rtm. Raška.
Od února 1923 do listopadu 1923 velel Jindřich Maršálek.
6.3.1923 měla ve výzbroji deset, většinou neletuschopných letounů Salmson 2A2.
V dubnu 1923 bylo osm letounů Salmson SAL. 2 A.2 odesláno do Hlavních vzduchoplaveckých dílen v Olomouci.
V květnu 1923 měla ve výzbroji dva letouny Salmson 2A2, šest letounů LETOV Š 2, dva letouny LETOV Š 10 a jeden letoun AERO A 1.
1 x SPAD + 4 x Šmolík Š-1 + 7 x Branderburg. Kdy?
Gonzo.
V červnu 1923 bylo rozhodnuto soustředit letuschopné letouny Salmson 2A2 u Letecké roty 5 v Nitře.
Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.
V listopadu 1923 škpt. Vilém Stanovský od učiliště odešel a stal se velitelem Letecké roty 6 ve Vajnorech
Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 3 
.
4.5.1924 se přejmenovala na Letku
6. Podléhala Leteckému
pluku 3 .
V říjnu 1924 měla ve výzbroji sedm letounů LETOV Š 2 a jeden letoun AVIA BH 11.
Od června 1926 podléhala Letecké
peruti II/3 .
, 
,
od 12.1926.
Od ledna do února 1928 slouží Boris Dragoun v hodnosti štábního kapitána, jako zastupující velitel Letky 6
1.10.1929 se přejmenovala na Letku 64.
1.9.1934 v Chebu vznikla Letka
6 G. Podléhala Leteckému
pluku 1 
.
V prosinci 1936 se přesunula do Milovic. Podléhala Druhé
peruti leteckého pluku 1 .
E 39.29 
,
? 
,
Š 328 
,
,
? 
,
? 
,
B 534.186 od ? letky 
,
.
Nehoda Š 328 "G2" 
,
nehoda Š 328 "G5" 
,
,
,
nehoda Š 328 "X10" od Letky
11 (?) 
.
Volný čas 
,
,
další
foto.
V květnu 1938 cvičení na letišti v Mladé Boleslavi.
7.6.1938 se svob. Václav Ryba a ppor. v. z. Josef Kovařovic zřítili během zatáčky před přistáním s Š 328.197 "G1". Posádka bez zranění.
K 14.9.1938 v Mladé Boleslavi. Velitel kpt. let. Čeněk Schwarz.
Od 14.9.1938 využívala ČLH Liberec letiště Mladá Boleslav se stálou posádkou, pilotem strážmistrem Bohumilem Dostálem, pozorovatelem ppor. pěchoty Josefem Stránským ( pozn. přidělen k Letce 6 od p. pl. 22 – „Argonského“), leteckým mechanikem svob. dsl. Oldřichem Jamborem, leteckým mechanikem voj. Františkem Slabým.
Od 19.9.1938 podléhala veliteli Leteckého pluku 1.
23.9.1938 Š 328 odstartoval z plochy Veleliby k průzkumu Šluknovskému výběžku.
23.9.1938 se čet. strážmistr Bohuslav Dostál a ppor. pěchoty Josef Stránský zřítili po ztrátě rychlosti v zatáčce před přistáním s Š 328.189 zapůjčeným od Letky 6. Oba zahynuli, letoun shořel. Podrobnosti.
24.9.1938 byla Letka 6 zařazena do Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-5. Vznikla Letka 6. Krycí název Anička. Velitel kpt. let. Čeněk Schwarz. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.
Od 27.9.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva I. armády.
Velitelství I. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál brigádní generál Karel Janoušek.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
8.10.1938 do Velelib.
15.10.1938 zpět do Milovic.
22.10.1938 byla Letka 6 demobilizovaná.
