Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Vyškov Wischau Вышков

Stálé vojenské letiště

Fliegerhorst Wischau

MAPA.

05.06.2020

, , od prosince 1926 do 1939.

K 1.11.1935 bylo zřízeno Velitelství výcvikového tábora v Dědicích u Vyškova. Všechny součásti střelnice (dělostřelecká, pěchotní a letecká) byly budovány velmi intenzivně, aby mohly co nejdříve sloužit výcviku vojenských jednotek na střední Moravě. VVP Dědice.


Od roku 1936 výstavba letiště.


1.1.1937 vzniklo velitelství Letecké střelnice Studnice. Velitelství se nacházelo v Dědicích. Velitel št. kpt. let. František Rabenstein. Velitelství střelnice, pomocná četa, skladové oddělení, dílenské oddělení, dopravní oddělení.  Podrobnosti.

Letecká střelnice se skládala ze střelnice pro střelbu na T.R. (tažný rukáv) (střelba na vzdušné cíle), střelnice pro střelbu na P.T. (pískový terč) (střelba na pozemní cíle), střelnice pro bombardování (na bodový a liniový cíl) a letiště Studnice. Protože při výcviku v bombardování by musela letadla (s podvěšenýma pumama) startující z vyškovského letiště přelétávat státní silnici Vyškov - Prostějov, a ta by musela být z bezpečnostních důvodů uzavírána, bylo rozhodnuto vybudovat v okolí Studnice polní letiště. MAPA.

Ortofotomapa 1937.

Nic tam není. Vpravo dole obec Křížanovice u Vyškova.

Stálé vojenské letiště. Rozměry 500 x 710 m. Tři velké hangáry, dílenské a skladové prostory.


1.1.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 23 Vyškov.

30.1.1938 z Olomouce se přesunulo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 2 (velitel mjr. let. František Kryška), Letka 7, Letka 8, Letka 62.

15.7.1938 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 18.

30.8.1938 nehoda letounu Letov Š.328.220 od Letky 8. Letoun odstartoval v 7.30 hodin s úkolem navázat spolupráci s dělostřeleckým oddílem v Třebíči. Během letu se však letoun dostal do nepříznivých povětrnostních podmínek, vlétl do husté mlhy a v 7.45 hodin narazil letoun do lesa jihovýchodně obce Zakřany. Posádka pilot - četař aspirant Václav Zach a pozorovatel - desátník aspirant Josef Erban zahynuli. Podrobnosti.

14.9.1938 se Letka 7 přesunula do Sokolnic.

14.9.1938 se Letka 8 přesunula do Ivanovic na Hané.

14.9.1938 se Letka 62 přesunula na pomocné vojenské letiště Prostějov III.

Mobilizační těleso 602 vzniklo z Leteckého pluku 2. Vytvořeno celkem 26 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc, Přerov a Vyškov.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 65 %.

24.9.1938 bylo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 2 začleněno do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 23 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 18 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 602.

26.9.1938 z Prostějova se přesunula IV. peruť leteckého pluku 2, velitelství. Velitel pplk. let. Josef Heřmanský.

26.9.1938 z Prostějova se přesunula Letka 36.

26.9.1938 z Prostějova se přesunula Letka 51.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 23 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-3.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 18 v sestavě Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-C-7.

27.9.1938 z Brna se přesunula Kurýrní letka 112.

27.9.1938 z Olomouce se přesunula Letecká fotografická četa 91.

27.9.1938 se z Kbel přesunulo velitelství Hlavní polní povětrnostní ústředny 91. Velitel por. let. Miroslav Štěpánek.

Rota VKPL 5 a Rota VKPL 16. Obě byly postaveny Pěší plukem 3 v rámci mimořádných opatření již před vyhlášením mobilizace a zajišťovaly zřejmě protileteckou obranu Kroměříže. Dne 27.9.1938 byly Rota VKPL 5 a Rota VKPL 16 podřízeny Hlavnímu velitelství, zbaveny dosavadního úkolu a dostaly úkol nový – bránit prostor Hlavního velitelství. Rota VKPL 5 měla zajišťovat obranu obce Račice (okres Vyškov), Rota VKPL 16 měla zajišťovat obranu města Vyškova.

30.9.1938 ráno generál Ludvík Krejčí pobývající v Račicích byl telegraficky vyzván, aby se dostavil do Prahy na zasedání ministerské rady. Na tuto výzvu odletěl společně s divizním generálem Karlem Husárkem a přistál na ruzyňském letišti. (Letounem či letouny Kurýrní letky 112?)

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

3.10.1938 se Kurýrní letka 112 přesunula do Otrokovic.

aa.png (466402 bytes)

5.10.1938 se Letecká fotografická četa 91 se přesunula do Olomouce.

8.10.1938 z Olomouce se přesunulo Velitelství letectva II. armády.

8.10.1938 z Holic se přesunula Kurýrní letka 102.

Po přijetí mnichovské dohody a přesunu Hlavního velitelství do Prahy se obě roty měly 8.10.1938 vrátit do Kroměříže. Zda k tomu skutečně došlo, nevíme, protože krátce nato byly obě roty odeslány na Slovensko, kde 13.10.1938 byly zařazeny do protiletecké obrany III. armády. Rota VKPL 5 bránila prostor Spišská Nová Ves, Rota VKPL 16 bránila prostor Kysak – Obyšovce.

10.10.1938 z Přerova se přesunula Polní letka 8.

12.10.1938 se IV. peruť leteckého pluku 2, velitelství přesunula do Piešťan.

12.10.1938 se Letka 36 přesunula do Piešťan.

12.10.1938 se Letka 51 přesunula do Piešťan.

14.10.1938 se velitelství Hlavní polní povětrnostní ústředny 91 přesunulo do Kbel.

15.10.1938 z Brna se přesunula Letka 7.

20.10.1938 se Velitelství letectva II. armády přesunulo do Brna.

20.10.1938 se Kurýrní letka 102 přesunula do Olomouce.

20.10.1938 z Prostějova III se přesunula Letka 62.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 23 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 18 demobilizována.

22.10.1938 byla Letka 7 demobilizovaná.

22.10.1938 byla Letka 8 demobilizovaná.

22.10.1938 byla Letka 62 demobilizovaná.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.


15.3.1939 prvosledové německé jednotky projely okolo vyškovského letiště bez povšimnutí, neboť v husté vánici letiště vůbec nezpozorovaly. Letiště tak bylo obsazeno až v dalších sledech jednotkami Luftwaffe.

Před okupací byly na letišti vybudovány pravděpodobně 3 hangáry, Němci jejich počet posléze zvýšili na 5. Ti také po obsazení začali horečně budovat sklady, kanceláře a další budovy. Kromě toho byly vybudovány podzemní chodby, které sloužily především pro ukrývání personálu a cenných věcí při náletech. Byl také vybudován domek pro velitele letiště, a to s veškerým komfortem, neboť zde stály i tenisové kurty. Mnoho dalších budov bylo pro případ náletu rozeseto po okolí. Například u Křižanovic měli Němci postavený velký sklad na náhradní díly, palubní přístroje a agregáty. Na tyto práce byli od července 1939 najímáni také čeští dělníci. Kromě Čechů pracovalo na letišti také velké množství Rakušanů.

Truppenübungsplatz Wischau cvičiště Vyškov.

K 1.7.1939 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur Wischau (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti), podřízeno Luftgau-Kommando VIII.

Nehoda letounu Do 17 "3Z+PE" helo4750.jpg (55722 bytes), helo4752.jpg (122407 bytes), helo4759.jpg (137896 bytes), helo4758.jpg (116631 bytes) asi od II./KG 77 z Brna. Kdy?

Fliegertechnicheschule 5 (FTS-5), která disponovala letouny Bü 131 a He 111.

helo4762.jpg (95173 bytes) ?, Ju 87, W.34. Kdy?

---------- 1.9.1945 Němci přepadli Polsko ----------

Od září 1939.Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn podřízeno Luftgau-Kommando XVIIFliegerhorst-Kommandantur Wischau se změnil na Flugplatzkommando A 13/XVII.

V říjnu 1939 Schule/FAR. 43 přiletěla do Prostějova. Satelitní letiště Landau (jižně Vídně) a Vyškov.


V březnu 1940 se z částí Schule/FAR. 72 v Brně zformovala FFS A/B 113. Satelitní letiště Otrokovice, Německý Brod, Vyškov a Křižanov.

Praga E.39.

25.9.1940 prostějovská Schule/FAR. 43 odletěla zpět do Crailsheimu.

1.10.1940 přiletěla Schule/FAR. 71 do Prostějova. Satelitní letiště Dolní Benešov, Kostelec (Stichovice) a Vyškov.


1.10.1941 přejmenována na FFS A/B 71.


Od února 1943 Flugplatzkommando A 13/XVII podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

26.9.1943 byla brněnská FFS A/B 113 převzata FFS A/B 3 v Gubenu. Provoz na letišti Vyškov ukončen.

15.10.1943 byla prostějovská FFS A/B 71 přejmenována na FFS A 71.

22.12.1943 prostějovská FFS A 71 přešla pod FFS A 12. Provoz na letišti Vyškov ukončen.


Od 1.4.1944 Platzkommando Wischau podřízeno brněnskému Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 12/XVII.

Letecká hláska-Flugwache 25 na letišti patřila pod Flugwachkommando Brünn. Od kdy?

5.4.1944 z Reims přiletěl Stab a I./SG 101.

Bombenabwurfplatz Topolna dopadová plocha Topolná pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování.

Později z Clermont-Ferrand přiletěla II./SG 101, která byla v Brně.

13.5.1944 se ve špatném počasí při letu z Kunovic zřítil německý letoun Fw 56 A-1 WNr. 1629 "KG+NO" z Vyškova. Pilot Gefreiter Gerhard Horst Mossler zahynul.

Mimo jiné sloužilo letiště také jako vrakoviště, údajně se zde měly nalézat vraky různých typů letounů, dokonce i trup italské SM 75. Na letišti se také opravovaly sestřelené spojenecké letouny.

30.6.1944 v 11.30 hod u Vracova (okres Hodonín) nouzové přistání amerického P-51D D-5NA Mustang "WD-R", jehož pilotoval Lieutnant Merle Max Kurtz od 4th FS, 52nd FG, 15th USAAF z italské základny Madna. Ukořistěný Mustang byl převezen na letiště do Vyškova. Podrobnosti Video.

Od 1.7.1944 byl Geschwaderkommodore SG 101 Major Friedrich Lang, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (21.11.1942, jako 148. z celkem 863). Major Lang byl však u pilotů údajně velmi neoblíbený hel139.jpg (31243 bytes). Na fotce ještě jako Hauptmann (do 31.8.1943).

Od 2.7.1944 nositelem vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (2.7.1944, jako 74. z celkem 148) hel140.jpg (32513 bytes).

22.7.1944 zřícení německého letounu Ar 96 B WNr. 425260 od SG 101. Pilot Uffz. Walter Kuhnert zahynul.

22.8.1944 americký průzkum zjistil 24 jednomotorových a 18 dvoumotorových letadel.

25.8.1944 nehoda letounu Ju 87 D-3 WNr. 2609 "52" od 1./SG 101 u obce Břest (okres Kroměříž). Pilot Fw. Albin Künzel se zranil.

Po náletu 25.8.1944 na Pardubice se pardubická část III./SG 151 přesunula na čas do Vyškova. 

27.8.1944 ve 13.30 hod. při zpáteční cestě z náletu na hornoslezské rafinerie v Blechhammeru napadeno stíhacím doprovodem letiště. Výsledkem bylo 9 zničených a 3 poškozené Fw 190 F-8 právě od III./SG 151.

Dále byly zničeny dva Me 323 Gigant pravděpodobně od transportní TG 5, jejíž zbytky se od 6.8.1944 postupně soustřeďovaly v českých zemích. Zde byla TG 5 mezi 23. a 30.8.1944 rozpuštěna a její zbylé letouny převzala IV./TG 4. Giganti u nás.

Provoz na letišti v Pardubicích byl velice rychle obnoven a do týdne se opět III./SG 151 vracela do Pardubic.

13.10.1944 nálet Američanů.

21.12.1944 u obce Dětkovice (okres Vyškov) nouzové přistání Ar 96 WNr. 525651 "bílá "61" od I./SG 101. Gefr. Walter Fleischhanderl zahynul. Letecká badatelna.


30.1.1945 u obce Švábenice (okres Vyškov) zřícení Fw 190. Byl z letiště Vyškov? Letecká badatelna.

V noci z 2.2. na 3.2.1945 mělo 83 letounů B-25 Mitchell a 18 letounů Li-2 od 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Deset letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА mělo blokovalo přepravu na trati Olomouc - Přerov a Vyšňakov? (Vyškov) - Přerov. Pro špatné počasí bylo bombardování a blokování přepravy zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 4.2. na 5.2.1945 mělo 83 letounů B-25 Mitchell od 4 гбак, 18 ВА bombardovat nádraží v Přerově. Šest letounů A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА mělo blokovalo přepravu na trati Olomouc - Přerov a Vyšňakov? (Vyškov) - Přerov. Pro špatné počasí bylo bombardování a blokování přepravy zrušeno. Deník bombardovacího korpusu.

9.2.1945 Major Friedrich Lang převzal v zastoupení velení SG 2. Dne 13.2.1945 byl zraněn při nouzovém přistání a tím uzavřel počet svých bojových letů na konečných 1 008.

17.2.1945 I./SG 101 odletěla do Aalborg-West.

V noci z 20.2. na 21.2.1945 v 22.43-22.45 hod. letoun Li-2 od 53 бад, 4 гбак, 18 ВА shodil z výšky 500 m čtyři agenty a PDM ve prospěch GŠ RA na plochu 30 km severovýchodně Brna. Místo u Vyškova, shoz u obce Žerotice (okres Znojmo). Navigační chyba 70 km, a v 23.03 hod. z výšky 500 m shodil další tři agenty a PDM na plochu 60 km severozápadně Brna. Místo shozu u Žďáru nad Sázavou, shoz u obce Radlice (okres Jindřichův Hradec). Navigační chyba 65 km. Deník bombardovacího korpusu. MAPA.

Po 21.2.1945 od obce Žerotice (okres Znojmo) se výsadek skupiny Pavel přesunul sledovat provoz na letišti Vyškov.

Od března 1945 Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 110/XVII (Velitelství letiště), podřízené .v Brně, podřízené Luftgau-Kommando XVII.

----------

----------

----------

----------

----------

5.4.1945 z Deutsch-Wagram přiletěly stíhačky Bf 109 od I./JG 53 (asi jednotlivá Staffel), další byly na letišti Brno-Tuřany. MAPA. Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

----------

----------

----------

----------

10.4.1945 průzkum objevil 7 letounů. Deník bojové činnosti stíhacího korpusu.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

17.4.1945 zbytek I./JG 53 odletěl do Hörschingu, kde byla zrušena.

----------

----------

----------

----------

V sobotu 21.4.1945 provedla sovětská letadla první nálet na Vyškov. Z prostějovského letiště proti nim odstartovaly německé stíhačky, přičemž jedna z nich se po vzdušném souboji zřítila severně od Ostrova u Macochy (okres Blansko). Jednalo se pravděpodobně o letoun Bf 109 G od 6./JG 77 pilotovaný Feldwebelem Güntherem Kleinem. Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

----------

V dubnu 1945 z Kunovic přiletěl Pz. Aufkl. Schwarm 4 s pěti Fi 156 na letiště Jeschikowitz-Ježkovice z Vyškova. Kdy?

----------

----------

25.4.1945 průzkum letiště sovětským Pe-2 od 511 орап, 5 ВА. Na letišti bylo kolem 10 letadel.

----------

----------

27.4.1945 zhruba v 16.00 hod bylo letiště kompletně zničeno ustupující německou armádou a to tak, že k pilířům budov a hangárů byly přivázány letecké bomby a ty byly posléze odpáleny. Velká většina budov byla naprosto srovnána se zemí, jen část třetího hangáru zůstala stát.

, , . Kdy?

27.4.1945 protiletecká baterie 12 děl ráže 88 mm podřízená 11. Flak-Division přesunutá od Vyškova k Lulči a k Nemojanům sestřelila mezi třetí a pátou hodinou na sedm až osm sovětských bitevních Il-2. Jeden byl od 235 шап, 264 шад, 5 шак, 5 ВА a pět letounů bylo od 4 гшад, 5 шак, 5 ВА. Navečer při dalším leteckém útoku byla baterie zničena.

----------

28.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Hoštice, Vyškov, Pustiměřské Prusy, Ivanovice na Hané a na nádraží v obci Ivanovice na Hané a Nezamyslice (okres Prostějov). Deník bitevního korpusu.

----------

29.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u Vyškova, u obce Pustiměře, Dobromilice (okres Prostějov), Nezamyslice (okres Prostějov), Poličky (okres Prostějov). Deník bitevního korpusu.

29 апреля 1945 года. Выдриган Николай Захарович. Сбил ФВ-190 северо-восточнее Вышков. Zdroj od 31 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА. Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

----------

30.4.1945 útoky šturmoviků od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА. Dále pa rusky:-)

30.4.45 года группа 7 ИЛ-2, ведущий тов. Леньков, заместитель гв. ст. лейтенант Никифоров. С пункта управления штурмовой авиации группа получила задачу уничтожать танки, артминбатареи и авто машины противника 1,5 км севернее гор. Вышков, которые обстреливали наши войска на подступах к данному городу. Умелыми штурмовыми действиями, сделав 5 заходов, 10 атак, группа подавила огневые средства группировки противника, обороняющего гор. Вышков. На поле боя остались уничтоженные: 5 танков, 10 автомашин, одна минбатарея и батарея зенитных пулеметов, рассеяна и частью уничтожена рота пехоты противника. Zdroj. Лично тов. Журавлев поджег 2 автомашины, обстрелял минометы и пехоту противника.

30.4.1945 Sověti obsadili Vyškov.

----------

1.5.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

----------

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Krátce po válce se na letišti znovu obnovila činnost skupiny nadšenců se zájmem o letectví, která projevovala určité aktivity již před válkou v Aeroklubu Brno-Medlánky a v leteckém kroužku v Rousínově. Naskytla se možnost provozovat tento sport ve Vyškově na válkou zničeném letišti. Zástupci Aeroklub Vyškov se proto vydali na Ministerstvo národní obrany, kde dostali svolení k výstavbě vlastního hangáru a dřevěné správní budovy. Zdroj.


Od června 1946 byl Aeroklub Vyškov zaregistrován jako samostatná organizace v rámci Moravskoslezského Aeroklubu. Zdroj.

Ortofotomapa.

V prosinci roku 1946 zpracoval člen tehdejšího Aeroklubu Josef Mixa stavební dokumentaci na výstavbu hangáru, garáže a kanceláří klubu. Zdroj.


Následovala sbírka mezi občany a podnikateli z Vyškova a okolí na získání nezbytných finančních prostředků. Peníze se sháněly také akcí "Cihla pro Aeroklub". Jeden lístek z bločku znamenal jednu cihlu a stál pět korun. Zdroj.

Co zbylo leteckým nadšencům? Jen trosky letounu Fw 190 "SP+IH" helo4760.jpg (134275 bytes) a rozbitý hangár helo4686.jpg (32835 bytes). Kdy?

Ortofotomapa Vpravo dole obec Křížanovice u Vyškova.

Stavba pokračovala tak jak tyto prostředky zvolna přibývaly. Zdroj.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Příchodem roku 1948 byly stavební práce zastaveny, protože místní podnikatelé byli okradeni o své podniky a postupem času museli opustit i vlastní AK. Objekt hangáru a garáže byl však již zprovozněn a mohl se proto používat ke svému účelu. Zdroj.


.


Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


.


V roce 1952 byla provedena modernizace a prodloužení travnaté VPD až na 2.500 m s ohledem na použitelnost LKVY pro proudové letouny, zejména MiG-15, Av-14 a Il-28, které zde čas od času operovaly.


Ortofotomapa


.


.


23.9.1956 z Vyškova uletěl por. Vladimír Vrzal a Ludvík Ševela s letounem Z 126 Trener "844" do Pasova okres Vilshofen. Zdroj. Úlety českých a slovenských pilotů.

 

V roce 1989 byla původní travnatá dráha zkrácena, mírně posunuta a nyní se nachází bezprostředně vedle speciálního úseku silnice pro motorová vozidla I/46.

Ortofotomapa