Kroměříž Kremsier

Vojenské cvičiště Kroměříž

Pomocné vojenské letiště

MAPA.

23.12.2021

Historie.

V roce 1910 se Antonín Šilhánek a jeho asistent Hugo Tichý pustili do stavby létadla. Jednoplošník s dvouválcovým rotačním motorem, který si Šilhánek sám zkonstruoval. Před závěrečným potažením plátnem byl konstruktér povolán do c. k. armády, čímž projekt skončil.

V roce 1910 se místní sportovní klub Haná pokusil pozvat k letecké atrakci ing. Jana Kašpara, slavného českého aviatika, což se ale nepodařilo.


2.7.1911 ing. Jan Kašpar veřejně vystoupil na vojenském cvičišti Hráza, jihovýchodně Kroměříže. Asi patnáct tisíc diváků sledovalo třináct minut letícího ing. Jana Kašpara (v letounu Kašpar JK). Trvalo dalších šestatřicet let, než zde byla pilotovi odhalena pamětní deska; byla mimochodem vůbec první v Československu.


.


.


od února 1914

, od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


od 1919 do 27.12.1921.

Pořádán letecký den. Své umění zde předváděli příslušníci Leteckého pluku 2 z Olomouce. Kdy se uskutečnil první?


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


6.2.1925 se zřítili do Stoličkovi ulice v Kroměříži pilot des. Bohumír Rozehnal a pozorovatel npor. František Filip v letounu Šmolík Š 1.28 (původně Š H 1.28) od Leteckého pluku 2 z Olomouce. Při fotografování v minimální výšce pád do vývrtky. Zachycení podvozkem o střechu a pád. Shořeli. Letecká badatelna.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


.


.


.


.


V letech 1934-35 výstavba letiště.

1.5.1934 Baťův letoun Aero A 35 OK-ATZ s pilotem Oldřichem Doubkem nouzově přistál na vojenském cvičišti pro vysazení motoru.

16.10.1934 dochází k založení Místní odbočky MLL v Kroměříži. Postaven malý hangár a upraveno letiště.


V roce 1935 je dokončena stavba kluzáku Zögling. 17.3.1935 první vzlet kluzáku.

Ve dnech 8.-9.8.1935 Ludvík Kratochvíl uskutečnil dokonce okružní cestu po ČSR. Startoval ze Zábřehu na Prahu a Plzeň. V Plzni započal svůj okruh návratem do Zábřehu a dále pokračoval do Piešťan, Nitry, Popradu a Košic. Zpátky se vracel přes Piešťany, Trenčín, Žilinu a přistál ve Zlíně, kde přenocoval. Druhý den pak cesta pokračovala na Kroměříž, Olomouc, Zábřeh, Pardubice, Prahu a okružní cesta končila opět v Plzni. Za jeden a půl dne uletěl přes 1 500 kilometrů, přičemž největší výšky 4 800 m dosáhl nad Piešťanami. Okružní let byl opět oslavně popisován novináři, kteří nazývali Kratochvíla „novodobým Ikarem“, ale Ludvíkovi šlo hlavně o to, splnit si svůj sen a dokázat sám sobě, že takový výkon je možný.


.


V roce 1937 měl PO MLL v Kroměříži dva kluzáky Zlín Z V.

Starty pomocí gumových lan nebo za automobilem. Kluzáky "Přerov" a "Morava" (konstruktér Hrbek) a Zlin VI. Prvními piloty byli: Jaroslav Medek, Miloslav Hnilica, Otto Jan Vlasák, Bedřich Vacek, Bohumil Novák.

Pomocné vojenské letiště. Rozměry 550 x 660 m. Hangár.


Létalo se až do podzimu roku 1938.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Skupina OPL Kroměříž měla v podřízenosti jednu Stálou rotu kulometů proti letadlům 1/27 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

Rota VKPL 5 a Rota VKPL 16. Obě byly postaveny Pěší plukem 3 v rámci mimořádných opatření již před vyhlášením mobilizace a zajišťovaly zřejmě protileteckou obranu Kroměříže.

19.9.1938 z Holic se přesunula Letka 14.

24.9.1938 byla Letka 14 zařazena do Mobilisačního tělesa 602 jako mobilizovaný útvar 602-A-4. Vznikla Polní letka 14  Krycí jméno Kosatec. Velitel npor. let. Alois Vašátko, od 24.9.1938 npor. let. Ota Spanilý, od 28.9.1938 škpt. let. František Lopata a od 29.9.1938 npor. let. Alois Vašátko. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně.

25.9.1938 Polní letka 14 se přesunula na polní letiště Ivanovice na Hané.

27.9.1938 z Olomouce se přesunula Polní povětrnostní stanice 14.

27.9.1938 byly Rota VKPL 5 a Rota VKPL 16 podřízeny Hlavnímu velitelství, zbaveny dosavadního úkolu a dostaly úkol nový – bránit prostor Hlavního velitelství. Rota VKPL 5 měla zajišťovat obranu obce Račice (okres Vyškov), Rota VKPL 16 měla zajišťovat obranu města Vyškova.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

17.10.1938 se Polní povětrnostní stanice 14 přesunula do Olomouce.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

V prosinci 1938 se vrátily Rota VKPL 5 a Rota VKPL 16.


Po obsazení republiky je veškerý majetek MLL zabaven. 

V říjnu 1939 Schule/FAR 24 přiletěla do Olomouce. Satelitní letiště v Holicích, Přerově a v Kroměříži.


.


1.10.1941 se přejmenovala na FFS A/B 24.


Provoz kluzáků od FFS A/B 71 z Prostějova. Od kdy?

23.12.1942 v 9.15 zřícení kluzáku Schulgleiter SG 38 od FFS A/B 71. Gefr. Wenzel Pietschmann zahynul. Letecká badatelna.


29.1.1943 FFS A/B 24 přeletěla do Kitzingenu.

V roce 1943 zde probíhat výcvik Hitlerjugend na kluzácích Schulgleiter SG 38, uskladněných v původním malém hangáru. Používali i větroně Grunau Baby IIb a DFS Kranich. Ke startům byl používán buď naviják nebo aerovleky.


Asi v dubnu 1944 nouzové přistání transportního Me 323 Gigant. Aby po opravě vůbec mohl odstartovat, museli prodloužit startovací dráhu až řece Moravě a zpevnit ji štěrkem. I tak musel být neúspěšný start několikrát opakován. Giganti u nás.

Přistávala zde řada různých letounů: Gotha Go 145, různé typy řady Klemm, dopravní Junkers Ju 52/3m či střemhlavý bombardér Ju 87, Bf 109, bitevní Fw 190 a další.


Ke konci války ustupující armáda veškerý vojenský materiál odvezla a plochu rozorala šesti širokými podélnými pruhy.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

8.6.1945 v Kroměříži je dokladováno letecké oddělení při velitelství vojenského obvodu Kroměříž.

Ihned po válce se kroměřížští příznivci létání soustřeďují do ČNA odbočka Kroměříž. Předsedou se stává major Bedřich Vacek, jednatelem Otto Vlasák, náčelníkem plachtařů Jaroslav Medek, náčelníkem modelářů Antonín Neoral a technickým správcem Stanislav Šišák.

Z letiště v Přerově byly přivezeny dva kluzáky Schulgleiter SG 38, jeden větroň Grunau Baby IIb a naviják Ford. Letadla byla uschována do předválečného hangáru a přestavěné obecní stodoly. Ta posloužila jako nouzový hangár. K leteckému výcviku se přihlásilo na tři sta zájemců, tak velké množství ale nebylo možné uspokojit, to přesahovalo možnosti aeroklubu.

Slavnostní křest stříbrně natřeného větroně Grunau Baby IIb OK-8457 byl připraven na 9.9.1945 v půl desáté dopoledne. Provedla jej Zoe Svobodová dcera divizního generála Ludvíka Svobody, ministra národní obrany, se slovy: „Křtím tě jménem Vítěz a přeji ti, abys byl vítězem v oblacích a úspěšně vychovával mládež ve zdatné letce!“

Dostupné záznamy hovoří, že 28.9.1945 se na letišti sešlo jednasedmdesát zájemců o létání. Samotný trénink pod vedením instruktorů Jaroslava Medka a Antonína Zapletala byl relativně jednoduchý. Adepti byli proškoleni v teorii, kluzák se zavěsil na takzvanou kozu a cvičilo se balancování křidélky. Foukal-li větší vítr, reagovala i výškovka. Po zvládnutí přišly na řadu pojezdy: startovací gumou se nejprve jen trochu trhlo, aby se kluzák mírně nadzvedl. Pak víc a víc… Zpočátku bylo toto „létání“ opravdu spíše jen poskakováním, nicméně našli se i tací jedinci, kteří dokázali při poskakování „zlomit nezlomitelné“, totiž jinak celkem dost odolnou lyži kluzáku. Hodnoceno dnešními měřítky je tedy i pojem „létalo se“ poněkud nadnesený, poněvadž nejdelší let trval dvacet sekund.


Prvního výrazného úspěchu dosáhl 22.4.1946 plachtařský instruktor A. Zapletal. Létal v termice na větroni Grunau Baby IIb a let trval 2 hodiny 46 minut 30 sekund, při čemž dosáhl výšky 1 350 metrů.

Hangár, vlastnictví navijáku a vhodný plachtařský terén umožnily iniciativním bystřickým plachtařům založení plachtařského střediska Krajová plachtařská škola Halamáskova, pojmenovaného po rodáku z Chvalčovy Lhoty, pilotu stihači Evženu Halamáskovi. Na jejím vzniku se podílely aerokluby v Holešově, Přerově a Napajedlích, později se přidaly aerokluby Kroměříž, Prostějov, Kelč a Nový Hrozenkov.


Přípravná schůze se konala dne 16.3.1947, ustavující 12.4.1947 v Bystřici pod Hostýnem.

Větroň Grunau Baby IIb OK-8457 "Vítěz".

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------


.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Ortofotomapa z roku 1950.

V květnu 1956 byly od 3. letky 3. lsp vyřazeny letouny S-101 (Jak-23). Letoun "HX-51" byl umístěn na letiště Kroměříž.