Brno Brünn Брно

Veřejné hlavní letiště a Stálé vojenské letiště

Fliegerhorst Brünn

Komárov

Černovice Czernowitz

Pošta Slatina Latein

MAPA.

18.03.2024

22.9.1850 vzlétl v Brně anglický vzduchoplavec Henry Tracey Coxwell se svým balonem Sylph plněném svítiplynem. Přistál u Babic nad Svitavou. Dne 29.9.1850 pro silný vítr už nevzlétl. Dne 7.10.1850 druhý vzlet balonem.

V roce 1872 byla ve Francii postavena vzducholoď, jejíž vrtuli poháněla skupina vzduchoplavců svými svaly. Výsledky odpovídaly výkonu tohoto „motoru". Téhož roku však vznikla další, celkově čtvrtá postavená vzducholoď, tentokrát v Rakousku. Jejím tvůrcem byl Paul Haenlein, pocházející z německé Mohuče. Svou vzducholoď začal stavět ve Vídeňském Novém Městě, když mu však tamní plynárna v srpnu toho roku odmítla dodávat svítiplyn, hledal jinou. Dostatečnou kapacitu měla tehdy pouze plynárna brněnská, a tak byly další práce přesunuty sem. S četnými potížemi bylo vzdušné plavidlo počátkem prosince 1872 dokončeno a ve dnech 13.a 14. 12.1872 se uskutečnily dvě zkušební plavby. Dne 13.12.1872 Haenleinova vzducholoď přeletěla nad Brnem rychlostí 8 km/h. Vinou předsedy společnosti, která stavbu financovala, však byla o několik dní později vzducholoď vážně poškozena a další práce nepokračovaly. Tato vzducholoď používala Lenoirův výbušný motor na plyn s třímetrovou tlačnou vrtulí, svítiplyn pro něj odebírala z nosného balonu. Motor měl výkon pouze 2,9 kW; pro dosažení solidních výkonů letadla o délce 50,4 m a průměru 9,2 m však byl příliš slabý. Zajímavé je, že podle britského patentu měl být nosný balon uložen v ocelovém rámu obepínajícím jeho rovník, což můžeme považovat za jistý náběh k vyztužené konstrukci vzducholodi. Postavená vzducholoď však byla řešena odlišně - nosný obal byl uchycen k podélnému nosníku, umístěnému pod jeho spodní stranou. Vzducholodě Giffardova a Haenleinova měly vrtuli umístěnou u gondoly, tedy pod nosným balonem, který byl díky svým rozměrům hlavním zdrojem aerodynamického odporu. Působiště odporu celé vzducholodi tedy bylo dosti vysoko nad osou tahu vrtule. Odpor a tah vrtule tak vytvářely dvojici sil, která zdvihala příď vzducholodi, a protože obě tyto vzducholodi neměly vodorovné ocasní (stabilizační) plochy, bylo by pro ně při dosažení vyšších rychlostí obtížné udržovat výšku plavby: Při každém zvětšení rychlosti by vzrostl moment uvedené dvojice sil, neboť by vzrostl jak tah vrtule, tak odpor vzdušného plavidla. Následně by se zvětšil úhel náběhu nosného balonu, vzrostl by jeho aerodynamický vztlak a vzducholoď by stoupala. Jediným možným způsobem kompenzace uvedené dvojice sil by byla změna polohy těžiště přemísťováním osádky, pokud to ovšem řešení gondoly umožňovalo. U Giffardovy vzducholodi to bylo vyloučeno, rozměry gondoly Haenleinovy vzducholodi takový pohyb v omezeném rozsahu umožňovaly. Obě vzducholodi měly pouze směrové kormidlo. Třetí významnější vzducholoď vznikla ve Francii v roce 1884. Jmenovala se La France a k jejímu pohonu sloužil elektromotor, napájený z akumulátorů. Motor měl výkon 6,2 kW. Při podobných rozměrech, jaké měla vzducholoď Haenleinova - délka obnášela 50,4 m a průměr 8,4 m - měla k dispozici výkon více než dvojnásobný. Ze sedmi uskutečněných zkušebních plaveb můžeme pět považovat za úspěšné. Avšak akumulátory dovolovaly trvání plavby jen asi od 20 do 90 minut, což ovšem bylo poměrně málo.

4.-8.9.1929 III. ročník závodu Let státy Malé dohody a Polska 1929 stíhacích letounů. Trať: București - Iași - Львів - Warszawa - Kraków - Praha - Brno - Zagreb - Београд - București. Zvítězil škpt. Josef Kalla na letounu Letov Š 131.

1.10.1929 byl zaveden jednopísmenný kód letek na boku letounu vedle plukovního znaku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 11.980-III./1.odděl.1929. Kódy.

V roce 1930 se označení československých civilních letadel písmenem L-Bxxx změnilo na nynější OK-.

23.4.1930 Ministerstvo pošt a telegrafů se rozhodlo vybudovat leteckou zaměřovací službu v Praze, v Brně a v Mariánských Lázních, postavit krátkovlný 300 W vysílač pro leteckou službu za 400 000 Kč, koupit krátkovlné přijímače za 20 000 Kč a zřídit na letištích dálnopisy. Podrobnosti.

Jednotlivá letiště si mezi sebou vyměňovala na kmitočtu 248 kHz zprávy o startech, přistání a počtu cestujících.

Radiotelegrafní vysílací stanice 333 kHz pro spojení s letadly a zaměřování. Na letišti byl nainstalován goniometr Marconi. Antény byly rozloženy na střeše provozní budovy. Směr se zjišťoval natáčením indukční cívky. Gonio fungovalo špatně. Vadil sousední hangár, pojíždějící letadla. Podrobnosti. Goniometrické stanice byly zatím pouze dvě – v Praze a v Brně.

Pohled severním směrem na hangáry. Na provozní budově je již anténa. Severně letiště obec Židenice.

Od roku 1930 na trati Praha - Brno - Bratislava budovány letecké světelné majáky. Na hangáru letištní světelný maják? Kde?

MAPA. Letecký světelný maják na kopci Hády 424 m n. m. (Letištní světelný maják?)

Od května 1930 M.A.K. provozoval letoun aero A 14.23 OK-AAX.

25.5.1930 letecký den. Létal akrobat št. kpt. Malkovský.

7.6.1930 na dvoudenní letecký den v Karlových Varech. Z Brna odletělo Aero A 13 (?) s pilotem panem Křehlíkem a vrch. mechanikem p. Vyhlídalem.

.

K 1.3.1932 vznikly spojovací články mezi III. ( leteckým) odborem MNO a jednotlivými pluky - Letecké skupiny u Zemských vojenských velitelství ZVV v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích.

14.8.1932 pořádal místní hasičský sbor v Jemnici (okres Třebič) za spolupráce s M.A.K. letecký den. Při vyhlídkových letech se letoun Aero A 14.23 OK-AAX zřítil a v troskách zahynuli dva občané Jemnicka. Pilot V. Kolařík byl těžce raněn.

V letech 1932–1933 vznikl v Brně další plachtařský odbor, a to v rámci Vysokoškolského sportu Brno (VSB). Ve spolupráci s varšavským a krakovským aeroklubem bylo vyškoleno celkem deset Čechoslováků, kteří dokončili kompletní plachtařský výcvik včetně úředního „C“ a navíc i instruktorský kurz. Po návratu z výcviku v Polsku hledali nově vyškolení plachtaři vhodný terén pro plachtění v blízkosti Brna. Nalezli jej u obce Čebín (asi 15 km od Medlánek).

7.9.1933 nehoda letounu Junkers F.13.741 OK-ALH. po startu, pilot Lipovský, mechanik Vyhlídal a čtyři cestující nezraněni.

V roce 1933 studenti Vysoké školy technické v Brně postavili kluzák VSB 1 (Zögling 31).

V roce 1933 učni Jindřich Mišurc a Norbert Pučan v dílně strýce N. Pučana v Brně-Cejlu postavili dřevěný kluzák MP 1 (Stamer Lippisch Zögling s kovovým trupem). Kluzák létal v okolí Brna a na Čebíně. Po ročním provozu byl předělán na větroň MP 2.

PO MLL v Brně postavil větroň Hütter H 17. Kdy?

V roce 1933 Československá zbrojovka, akc.spol. vyrobila letadlový motor ZOD-240A.

Rána pro medlánecké plachtaře byl policejní zákaz létání na Medlánkách vyvolaný protesty komínských zemědělců. Létání zakázalo policejní ředitelství v Brně s oficiálním zdůvodněním, že Medlánky nejsou schváleny Ministerstvem veřejných prací jako letiště. Plachtařský výcvik a kondiční létání bylo přeloženo na civilní letiště Brno, kde měla své sídlo Místní skupina Masarykovy letecké ligy v Brně spolu s Moravským aeroklubem Brno.

1.1.1934 vzniklo Velitelství zemského letectva v Brně.

V roce 1934 bylo rozhodnuto postavit goniometrický zaměřovač (gonio) Telefunken s kruhovou rámovou anténou v dřevěném domku na druhém konci letiště, stranou rušivých vlivů. Podrobnosti.

Od roku 1934 brněnští plachtaři létali na Čebíně.

1.9.1934 vznikla Letka 83.

1.9.1934 vznikla Letka 84.

Letecký den. Pro silnou bouřku, kdy ve dvou hodinách spadlo 90 mm srážek (srážkový rekord Černovic), však celá akce byla o týden odložena. 

V roce 1933-34 Stanislav Hoffírek postavil větroň Milan. Kluzák létal na Rané a potom v okolí Brna a na Čebíně.

V roce 1934 student Vysoké školy technické v Brně František Slovák za pomoci dalšího studenta Bedřicha Panduly si soukromě postavil větroň Grunau Baby I OK-FR-FR. Roku 1934 byla přihlášena na II. závody plachtařů MLL na Rané, kde s ní B. Pandula splnil časovou podmínku "stříbrného C" letem 5 hod. a 17 min. Při dalším letu s ní však František Slovák havaroval. Po opravě se s touto Baby zúčastnil dalších závodů roku 1936 v Žilině, kde se celkově umístil na 15. místě z 28 závodníků.

Větroň Grunau Baby II postavili studenti Vysoké školy technické v Brně v PO Vysokoškolského sportu Brno pod názvem "Tajfun", označovaný jako typ VSB 2.

Další moravskou Grunau Baby II s názvem "Slávia" postavili členové PO MLL na výstavišti v Brně.

V roce 1935 učni Jindřich Mišurc a Norbert Pučan předělali svůj kluzák MP 1 (Stamer Lippisch Zögling s kovovým trupem) na větroň MP 2. Kluzák létal v Medlánkách a na Čebíně.

23.6.1935 Letecká slavnost v Brně. Imitace hořících hangárů . Prezident Beneš a králové vzduchu .

29.7.1935 během 16. rhönské soutěže plachtařů se podařilo plachtařům Oeltzchnerovi na Condoru, Bräutigamovi na staré DB 10, Heinemannovi na Rhönsperbru a Steinhoffovi na Rhönadleru z Wasserkuppe po uletění vzdálenosti 504 km doletět do Brna.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 14.

Vysoké výkony seskoku padákem zlákaly úředníka Masarykovy letecké ligy poručíka v záloze Ludvíka Pavlovského k pokusu o světový rekord. Dne 7.9.1935 provedl z letounu MLL seskok v Brně - 3 500 m (československý rekord). Zdroj. Zdroj.

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .

Po důsledcích hospodářské krize, která se začíná projevovat od roku 1931, dochází v roce 1935 ke zrušení zahraničních linek z politických důvodů a brněnské letiště, jehož provoz byl po Praze vždy největší, upadá na významu a ustupuje až na třetí místo za Bratislavu.

V letech 1935-36 PO MLL Brno postavil větroň Morava "OK Maria Kulík". Létal na Čebíně.

V roce 1935-36 členové PO Vysokoškolského sportu Brno ing. Václav Ošťádal a ing. Jan Golda navrhli a postavili výkonný větroň s typovým označením VSB 35. Při úřední zkoušce ho Bedřich Pandula rozbil.

1.1.1936 Letecká povětrnostní stanice 13.

V březnu 1936 z Malacek (Kbel) se přesunula Letka 81.

1.3.1936 z Kbel se přesunulo velitelství První perutě leteckého pluku 5 .

Od roku 1936 Místní skupina MLL Brno provozovala kluzák Zlín Z V. Létal na Čebíně.

16.6.1936 letěl B. Čapek od LP 4 z Hradce Králové na novém stroji Avia B 534.59 v defilé před prezidentem republiky Edvardem Benešem v Brně.

V roce 1936 Československá zbrojovka, akc.spol. vyrobila letadlový motor ZOD-260.

Už do roku 1936 M.A.K. vycvičil jenom pro potřebu vojenského letectva více jak 30 pilotů, z nichž 22 v následující válce v boji za svobodu položilo své životy.

Moravskoslezský Aeroklub v Brně. Od kdy?

1.1.1937 vznikla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Brně. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Václav Kapras.

1.1.1937 vznikla Letecká skupina štábu III. sboru. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Ladislav Kalus.

4.2.1937 v 18.30 hodin při nočním letu z Bratislavy do Brna před přistáním za tmy a nízké oblačnosti havaroval na zasněženém poli Na hraničkách letoun Avia F IX "L1" od Letky 81. V troskách zahynuli kapitán letectva Otto Šafařík, rotmistr letec Josef Ovčačík a četař Josef Plechatý. Lehce zraněni byli četař Jan Macků a svobodník Ludvík Helešic.

15.4.1937 vznikla Cvičná letka leteckého pluku 5 .

V červnu 1937 skupina šesti pilotních žáků vykonala teoretické a praktické pilotní zkoušky, kterou vycvičil klubovní šéfpilot Vojtěch Krč. Mezi žáky byl také předseda Moravskoslezského Aeroklubu Dr. František Král, profesor vysoké školy zvěrolékařské v Brně, který začal pilotní výcvik v dubnu. Aeroklub má jen dva školní letouny.

V roce 1937 instalovaná krátkovlnná radiostanice měla zlepšit možnosti spojení s letadly za letu.

1.9.1937 vznikla Letka 75.

1.9.1937 vznikla Letka 76.

1.9.1937 vznikla Letka 77. 

16.9.1937 z Kbel se přesunulo velitelství Leteckého pluku 5 . Jindřich Maršálek nejen přemístil pluk do nových a rozsáhlých prostor v Brně, ale rozšířil jej na sílu sedmi bojových a tří pomocných letek. Navíc noční bombardovací letky pluku byly přezbrojeny na novou techniku (Aero MB 200) a denní bombardovací letky se k tomuto kroku připravovaly. Podřízeno velitelství Letecké brigády ve Kbelích.

16.9.1937 z Kbel se přesunula Letka 82.

16.9.1937 z Kbel se přesunulo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 5 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 5.

V roce 1937 z Kbel se přesunula Technická letka leteckého pluku 5 .

1.10.1937 vzniklo velitelství Druhé perutě leteckého pluku 5 . Velitel mjr. let. Vladimír Lanský.

1.10.1937 vzniklo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 5 .

1.10.1937 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 2.

1.11.1937 zřízena vojenská Povětrnostní ústředna 2.

Veřejné hlavní letiště a stálé vojenské letiště. Rozměry 850 x 1 000 m. Hangáry a skladové prostory.

Proměnu Leteckého pluku 5 v silné a nově vyzbrojené vojskové těleso se však plukovníku letectva Jindřichovi Maršálkovi dokončit nepodařilo. Zahynul 24.1.1938, spolu se zatímním velitelem Letky 76, nadporučíkem letectva Václavem Vyskočilem, a mechanikem, délesloužícím četařem Otakarem Slámou, při havárii letounu MB 200.3 za letu z Prahy do Brna v prostoru Borové dnes Havlíčkova Borová. Podrobnosti.

Na začátku roku 1938 se Letka 75 přesunula do Hlohovce.

Na začátku roku 1938 se Letka 76 přesunula do Hlohovce.

Na začátku roku 1938 se Letka 77 přesunula do Hlohovce.

V květnu 1938 přiletěla Letka 75.

V roce 1938 stavba radiomajákového přistávacího systému Lande-Funk-Feuer (LFF) Lorenz, který měl usnadnit přistávání při snížené dohlednosti.

Současně zahájen provoz na lince Praha - Brno - Zlín.

1.7.1938 založena Četnická letecká hlídka Brno. 

K 1.7.1938 sloužil u ČLH Brno velitel a pilot por. let. Vladimír Janota, 2. pilot stržm. Jan Fafílek.

Červenec 1938. Třetí zleva Miroslav Liškutín.

Před válkou létalo vedle jiných letadel asi 14 větroňů Grunau Baby GB I a GB II patřících Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) a Akademische Fliegergruppe při německém VUT v Praze. Kromě Prahy to byly VDF skupiny v Sudetech, Brně, Ústí n. L., Karlových Varech, Vrchlabí, Zábřehu, Liberci a Teplicích.

V roce 1938 se leteckého dne účastnil také prezident republiky dr. Edvard Beneš. Kdy?

1.8.1938 , , .

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Brněnská Skupina OPL II/152 měla v podřízenosti baterie 4/152 a 6/152 s 8,35 cm PLK vz.22.

-Světlometná skupina OPL IX/152 - světlometné čety 19/152, 21/152, 22/152 (s 120 cm světlometem vz.20 ?).

-čtyři stálé roty kulometů proti letadlům 2/10, 1/43, 2/43, 3/43 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

Armádní obrana proti letadlům AOPL. Podrobnosti.

Rota VKPL 6 a 7 s 2 cm VKPL vz.36 Brno u (SV IV. armády).

Velitelství zemského letectva v Brně. Funkci velitele letectva zastával plk. let. Jaroslav Plass. Ve věcech odborných podléhalo přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních veliteli Zemského vojenského velitelství v Brně.

Velitelství Leteckého pluku 5 (plk. let. J. Borecký od 15.9.1938). Podřízeno veliteli Letecké brigády ve Kbelích.

Velitelství První peruti leteckého pluku 5. Velitel pplk. letl. František Klepš.

Letka 81.

Letka 82.

Velitelství Druhé peruti leteckého pluku 5. Velitel mjr. let. Vladimír Lanský.

Letka 83.

Letka 84.

Velitelství Třetí peruti leteckého pluku 5. Velitel pplk. let. Karel Müller.

Letka 75. (?)

Letka 76.

Letka 77.

Náhradní peruť leteckého pluku 5. Velitel mjr konceptní služby Rudolf Vaníček.

Cvičná letka leteckého pluku 5.

Náhradní letka leteckého pluku 5.

Technická letka leteckého pluku 5. Velitel mjr. let. Dimitrij Jarčevský.

Začátkem září 1938 Letka 75 se přesunula do Nitry.

12.9.1938 vzniklo Středisko hlásné služby Brno mimo mobilizační plány. Krycí jméno M. Velitel mjr. let. Jiljí Svoboda. Podléhalo veliteli Ústředny hlásné služby Olomouc.

14.9.1938 se velitelství První peruti leteckého pluku 5, Letka 81, Letka 82, velitelství Druhé peruti leteckého pluku 5, Letka 83, Letka 84 přesunuly do Dvora Jalovisko (okres Brno-venkov).

14.9.1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 5 přesunulo na polní letiště Tovarníky (okres Topolčany).

15.9.1938 se Letka 76, Letka 77 přesunuly na polní letiště Měnín (okres Brno-venkov).

15.9.1938 z Hradce Králové se přesunula Letka 34.

V Brně byla mobilizační stanice.

Mobilizační těleso 103 vzniklo ze Zemského vojenského velitelství v Brně. Ve skupině B vytvořilo Velitelství letectva II. armády.

Mobilizační těleso 108 vzniklo z velitelství III. sboru. Ve skupině A vytvořilo Leteckou skupinu štábu XIV. hraničního pásma, ve skupině B vytvořilo Leteckou skupinu štábu III. sboru a ve skupině C vytvořilo Leteckou skupinu III. sborové oblasti.

Mobilizační těleso 605 vzniklo z Leteckého pluku 5. Vytvořeno celkem 39 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Brno, Hlohovec, Slatinské Doly a Užhorod.

V září 1938 letiště 1000 x 850 m, stupeň dokončení 90 %, plné vybavení, moderní kasárna. Smíšený provoz.

23.9.1938 personál ČLH Brno byl přidělen k Náhradní peruti leteckého pluku 2 v Olomouci.

24.9.1938 bylo Velitelství zemského letectva v Brně začleněno do sestavy Mobilizačního tělesa 103, ale působilo až do 27.9.1938.

24.9.1938 byla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Brně začleněna do sestavy Mobilizačního tělesa 103.

24.9.1938 byla Letecká skupina štábu III. sboru začleněna do Mobilisačního tělesa 108.

24.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu XIV. hraničního pásma v sestavě Mobilisačního tělesa 108 jako součást mobilizovaného útvaru 108-A-1. Krycí jméno Svatopluk 10. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Ladislav Kalus.

24.9.1938 se velitelství Leteckého pluku 5 začlenilo do Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-1. Krycí jméno Sluníčko. Vzniklo velitelství Leteckého pluku 5. Funkci velitele pluku zastával plk. let. Jaroslav Borecký

24.9.1938 byla Letka 34 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-14. Vnikla Polní letka 34. Krycí název ? Velitel kpt. let. Adolf Chmela. Podléhala veliteli Třetí polní peruti leteckého pluku 1.

24.9.1938 se Náhradní peruť leteckého pluku 5 začlenila do Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-1. Vznikla Náhradní peruť leteckého pluku 5. Velitel mjr. konceptní služby Rudolf Vaníček.

24.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 5 začlenila do Mobilisačního tělesa 605 jako součást mobilizovaného útvaru 605-C-1. Vznikla Cvičná letka leteckého pluku 5. Podléhala veliteli Náhradní perutě leteckého pluku 5.

24.9.1938 se Náhradní letka leteckého pluku 5 začlenila do Mobilisačního tělesa 605 jako součást mobilizovaného útvaru 605-C-1. Vznikla První náhradní letka leteckého pluku 5 a Druhá náhradní letka leteckého pluku 5. Podléhaly veliteli Náhradní perutě leteckého pluku 5.

24.9.1938 byla Technická letka leteckého pluku 5 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

24.9.1938 vznikla Náhradní technická letka leteckého pluku 1 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako součást mobilizovaného útvaru 605-C-1. Velitel por. let. Vilém Kleisner a od 5.10.1938 npor. let. Ing. Ladislav Groh.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 13 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 14 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

24.9.1938 byla Letecká radiogoniometrická stanice 2 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

25.9.1938 se Velitelství zemského letectva v Brně začlenilo do stavu Mobilisačního tělesa 103.

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu III. sboru v sestavě Mobilisačního tělesa 108 jako součást mobilizovaného útvaru 108-B-3. Krycí jméno Hálek 10. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Jindřich Trunda a od 13.10.1938 št. kpt. let. František Lopata.

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu III. sborové oblasti v sestavě Mobilizačního tělesa 108 jako součást mobilizovaného útvaru 108-B-6. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Sylvestr Šebesta.

26.9.1938vznikla Kurýrní letka 112 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-15.

26.9.1938 vznikla Letecká fotografická četa 74 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-17. Krycí jméno ? Velitel škpt. let. František Matějka. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva IV. armády.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 13 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-2.

26.9.1938 vzniklo velitelství Polní povětrnostní ústředny 74 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-19.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 15 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-21. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 74.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 14 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-7.

26.9.1938 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 2 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-11.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 10.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 11.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 12.

27.9.1938 vzniklo Velitelství letectva IV. armády ve stavu Mobilizačního tělesa 105 jako součást mobilizovaného útvaru 105-A-1. Krycí jméno Neruda. Funkci velitele letectva zastával plk. let. František Sazima. Ve věcech odborných podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství a od 14.10.1938 přednostovi III. odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních podléhalo veliteli IV. armády.

27.9.1938 se Kurýrní letka 112 přesunula do Vyškova.

27.9.1938 z Kbel se přesunula Kurýrní letka 103.

27.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 5 přesunula do Kunovic.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 15 přesunula do Bzence.

27.9.1938 z Olomouce se přesunulo velitelství Leteckého parku 74.

27.9.1938 z Olomouce se přesunuly Sloučené parkové dílny 74.

27.9.1938 z Olomouce se přesunula Záloha leteckého materiálu 74.

27.9.1938 z Olomouce se přesunula Letecká pracovní rota 74.

Sovětští letci v ČSR na podzim 1938.

28.9.1938 vzniklo velitelství Skupiny bojového letectva IV. armády. Krycí jméno Zlatohlávek. Velitel plk. let. Vladislav Květoň. Podléhalo veliteli Velitelství letectva IV. armády.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

5.10.1938 bylo velitelství Skupiny bojového letectva IV. armády demobilizováno.

5.10.1938 z Dvora Jalovisko se přesunula III. peruť leteckého pluku 5, velitelství.

5.10.1938 ze Sokolnice se přesunula Polní letka 7.

5.10.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunula Polní letka 76.

5.10.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunula Polní letka 77.

8.10.1938 se Polní letka 34 přesunula do Milovic.

8.10.1938 z Křižanova se přesunula I. peruť leteckého pluku 5, velitelství.

5.12.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunula Polní letka 73.

7.12.1938 se Polní letka 73 přesunula do Hradce Králové.

8.12.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunula Polní letka 74.

16.12.1938 se Polní letka 74 přesunula do Hradce Králové.

Asi 22.3.1939 z Wiener Neustadt přiletěla II./KG 158 s bombardéry Do 17. MAPA.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

31.3.1939 zrušena ČLH Brno.

V květnu 1939 německá okupační armáda zabavila M.A.K. kromě veškerého majetku i 18 sportovních letounů.

1.5.1939 byla přejmenována na II./KG 77 s 39 kusy Do 17. 

14.6.1939 se bombardér Do 17 E-2 "53+F25" od II./KG 77 zřítil u obce Radostice. Letecká badatelna.

Nehoda Do 17 "3Z+PE" ve Vyškově. Komu letoun patřil?

K 1.7.1939 vzniklo Fliegerhorst-Kommandantur Brünn (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti) v Brně, podřízeno Luftgau-Kommando VIII (Letecká župa) v Breslau Wrocław.

31.7.1939 byl Letecký pluk 5 zrušen.

26.8.1939 se II./KG 77 odletěla s 37 (32)  kusy Do 17 do Grottkau Grodków. MAPA.

---------- 1.9.1945 Němci přepadli Polsko ----------

Po zřízení protektorátu nabyl také u nás účinnosti německý zákon č. 827 z 26. 6. 1935 (tzv. Luftschutzgesetzt). Dřívější nařízení v podobě zákona O ochraně proti leteckým útokům ze dne 11.4.1935 a vládního nařízení ze dne 18.10.1935 zůstaly v platnosti i nadále (na základě výnosu říšského protektora ze dne 4.9.1939). Do běžného života se Civilní protiletecká ochrana CPO poprvé prakticky promítla po vypuknutí války dne 1.9.1939, kdy vstoupily v platnost předpisy o zatemnění. Zákon byl později doplňován prostřednictvím pozměňovacích nařízení (3. nařízení 8.9.1939, 4. nařízení 25.3.1941). 

Roku 1940 pak veškeré vedení CPO přešlo pod Protektorátní policii. Dosavadní organizace CPO byla od roku 1941 začleněna do Luftschutzu, který byl řízen Reichsanstalt für Luftschutz v sekci Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium). Je jasné, že do nové organizace LS se hledali lidé, kteří dříve působili v CPO. 

V rámci Velitelství protiletecké ochrany Praha byly postupně vybudovány tzv. Luftschutzzentralstellen (ústředny protiletecké ochrany) v Praze, Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Souběžně s tím byla na celém území Čech a Moravy budována také tzv. Warnungsnetz (výstražná síť). K Luftschutzu na německém území byli často jako výpomoc nuceně nasazováni čeští středoškoláci. Podrobnosti  Podrobnosti.

28.9.1939 byl celý vzdušný prostor protektorátu začleněn do podřízenosti Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien. V podřízenosti Fluko Pilsen, Fluko Prag, Fluko Budweis, Fluko Brünn, Fluko Passau, Fluko Amstetten, Fluko Wien, .. MAPA Fluko.

26.9.1939 se vrátila II./KG 77. V době od 13.32 do 15.43 hod se vrátila 6./KG 77. MAPA.

Od září 1939 Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti) podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

V říjnu 1939 byla II./KG 77 převelena na letiště Düsseldorf. MAPA.

Fliegerhorst-Kommandantur Brünn (Velitelství letiště) se změnil na Flugplatzkommando A 21/XVII.

1.11.1939 z Detmoldu se přesunula Schule/FAR. 72. MAPA.

Rozhlasový vysílač Rundfunksender Brno (Komárov) mohl být používaný i jako letecký nesměrový rádiový maják - Navigationsfunkfeuer 1 158 kHz (259 m) .

22.2.1940 se  Schule/FAR. 72 přestěhovala do Markersdorf-Haindorf. MAPA.

V březnu 1940 se z částí Schule/FAR. 72 zformovala FFS A/B 113. Satelitní letiště Otrokovice, Havlíčkův (Německý) Brod, Vyškov a Křižanov. Fotky, 2.

Š.328 "BT+AK".

8.4.1940 přistálo nouzově na polích mezi Jeruzalémem a Kněževsí (okres Blansko) německé letadlo. V malé chvíli se sem dostavilo mnoho lidí z Olešnice, Veselky a Kněževse. Olešničtí četníci měli u letadla hlídku až do druhého dne, kdy letadlo dvěma páry koní zataženo k silnici ke Kněževsi, potom rozloženo a na autech odvezeno do Brna. Zdroj.

Plachtařská škola na Čebíně se přestěhovala zpátky do Medlánek.

8.12.1940 bylo území protektorátu svěřeno Flakgruppe Bohmen. Ta se dělila ještě na tři Flak-Untergruppe, jež byla umístěna v lokalitách, v nichž byla umístěna nejdůležitější zařízení pro válečnou výrobu, např. rafinérie či zbrojovky. Jednalo se o: Flak-Untergruppe  Mahren - oblast Moravy hlavní postavení v Brně a Moravské Ostravě, Flak-Untergruppe Elbe - střední a východní část Čech s úseky Praha, Kralupy, Kladno, Kolín, Domašín, Pardubice a Flak-Untergruppe Pilsen -západní Čechy s hlavními pozicemi obrany u Plzně. Hlavňové prostředky protiletecké obrany.

30.3.1941 se Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti) přejmenovalo na Flughafen-Bereichs-Kommando 3/XVII.

4.5.1941 po vzletu z Brna zřícení letounu Junkers Ju 52/3m WNr. 6215 "SE+AS" od 3./KGr.z.b.V. 60 u obce Omice (okres Brno-venkov). Zahynuli Uffz. Anton Rösch, pilot, Gefr. Leopold Herzog, pozorovatel, Uffz. Max Hof, radista, Uffz. Wilhelm Erl, palubní mechanik, Gefr. Georg Kreidler, "1. Wart", takže by mělo jít o převáženého mechanika z pozemního personálu, Uffz. Herbert Hardt, "Fluggast", tedy nespecifikovaná převážená osoba, Fw. Karl-Otto Heiderich, Fluggast, Fw. Erich Vorberger, Fluggast. Letecká badatelna.

Někdy v roce 1941 v úzkém údolí u Kaprálova mlýna (katastr obce Ochoz u Brna (okres Brno-venkov)) nouzově přistál pilot asi od brněnské FFS A/B 113 . Vzlétnout už nemohl, letadlo bylo tedy rozebráno a odvezeno. MAPA.

2.7.1941 u obce Batelov (okres Jihlava) pro poruchu motoru nouzově přistál Go 145 A WNr. 2512 "CU+BS" od FFS A/B 113. Gefr. Heinz Schaude. Přelet z Brna do Welsu. Přelet z Brna do Welsu.

Od března 1942 se Luftschutz (Protiletecká ochrana) dělila podle důležitosti na I., II. a III. řád. Luftschutz I. řádu byla v Praze, Plzni, Olomouci, Brně a Ostravě, kde byly oddíly Luftschutz vojensky organizované, uniformované a speciálně vycvičené.

18.5.1942 přiletěla BFS 2. Satelitní letiště byly Landsberg/Lech, Baranowitschi.

V roce 1942 vznikla v Brně-Líšni pobočka vídeňské firmy Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn. Výroba vstřikovacích čerpadel pro motory DB 603 a DB 605, různých agregátů - pumpy, čerpadla, filtry. Po válce z toho byl Zetor. Podrobnosti.

6.11.1942 za špatného počasí se v Brně-Maloměřice zřítil letoun He 111 H-6 WNr. 4300 "3E1PZ" od 15./KG 6. Při havárii zahynuli pilot Uffz. Joachim Möller a radioelektroničtí specialisté Uffz. Waldemar Böhm, Uffz. Herbert Jung a Ogfr. Heinrich Demmel, dále pozorovatel Ogfr. Gerhard Otto a radioelektronický pozorovatel, vrchní letecký technik Dr. Heinrich Becker, civilní zaměstnanec záhadného Oddělení F Výzkumného ústavu v Rechlinu. Letecká badatelna.

20.2.1943 Flughafen-Bereichs-Kommando 3/XVII (Velitelství letištní oblasti) bylo zrušeno.

Od února 1943 Flugplatzkommando A 21/XVII (Velitelství letiště) nově podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

Fluko Brünn (hlásný obvod Brno) s Flugmelde Zentrale Brünn (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky).

Letecká hláska-Flugwache 21 na letišti patřila pod Flugmelde Zentrale Brünn. Od kdy?

Funksendestelle Brünn-Latein. Od kdy?

Luftwaffen-Lazarett 1/XVI. Od kdy?

Na jaře 1943 se v Brně objevil osobní letoun Fw 190 A-5 WNr. 2594 velitele EJGr. Ost. Obstlt. Hermanna Grafa - nositele vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči a brilianty k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern und Brillanten zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes.

22.9.1943 nouzové přistání pro poruchu motoru letounu Bü 181 WNr. 330317 od Flugzeugüberführungsgeschwader 1. Pilot nezraněn. Kde to bylo?

26.9.1943 byla FFS A/B 113 odvelena do Gubenu pod FFS A/B 3.

Na podzim roku 1943 byl na letišti v Medlánkách zahájen intenzívní internátní pilotní výcvik. Škola připravovala vojenské piloty pro německou Luftwaffe. Po šestitýdenním výcviku, kdy absolvovali cca 60–80 letových hodin na bezmotorových letadlech a dalších 10 hodin v rámci pokračovacího výcviku na motorových školních letounech absolvovaných na letišti v Brně, byli frekventanti školy přeřazeni k docvičení k bojovým leteckým útvarům.

15.10.1943 byla BFS 2 přeznačena na FFS B 32.

4.2.1944 u obce Zbyslavec (okres Chrudim) v důsledku námrazy zřícení školního letounu Siebel Si 204 D-1 WNr. 321628 od FFS B 32. Zahynul Oblt. Otto Englert, Nachr.-Lehrer, Uffz. Heinrich Schlüter, Fluglehrer, Uffz. Emil Schürle, Bordwart, Uffz. Georg Stütz, Flugschüler, Uffz. Karl Tegtmeier, Flugschüler, Gefr. Josef Kloos, Bordfunkerlehrer Gefr. Ottmar Heymann, Bordfunkerschüler. Letecká badatelna.

Od 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 12/XVII (Velitelství letiště) s podřízeným Platzkommando Wischau (letiště Vyškov) a nadále podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

V roce 1944 přesun Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn z Líšně do Moravského krasu MAPA, sklepních prostorů u Sokolnice (okres Brno-venkov) a u Brněnských Ivanovicích. V srpnu 1944 už byly dvě třetiny výroby dislokovány v těchto prostorech. Podrobnosti.

V podzemí Stránské skály byla budována podzemní továrna pro Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn. Systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet o třech horizontálních patrech ale nebyl dokončen, přesto Němci stihli vyrubat přibližně 1 km chodeb. Kdy začali práce? Pozorovatelna Luftschutz - Splitterschutzzelle.

Od roku 1944 u firmy Klöckner-Deutz výroba dílů proudového motoru BMW 003 pro He 162 firmou BMW.

MAPA. V roce 1944 bylo rozhodnuto umístit do Brna (především v okolí Zbrojovky) několik baterií flaku. Konkrétně se jednalo o protiletadlovou baterii Sperrfeuerbatterie č. 24 umístěnou v Brně-Juliánově, baterii č. 193 (východně od zábrdovického areálu Zbrojovky) a konečně baterii č. 194, která chránila Brno z prostoru černopolských kasáren. Každá z těchto baterií byla vyzbrojen čtyřmi protiletadlovými děly.

V květnu 1944 provoz těžkých stíhaček Me 410 od ZG 76 na které se přeškoloval personál na Ruzyni a ve Kbelích.

, . Zdroj.

23.5.1944 z Clermont-Ferrand přiletěla II./SG 101 s letouny Ar 96, Fw 190, Hs 129.

Bombenabwurfplatz Topolna dopadová plocha Topolná pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování.

9.6.1944 přiletěl Stab II./SG 101 a 6./SG 101.

V roce 1944 vystavěno polní letiště v prostoru koňského závodiště uprostřed lesíků asi 2 km východně Tuřan. V pozdním létě 1944 provoz transportních letadel.

Od srpna 1944 konečná montáž a zálety stíhaček Bf 109 G-10/U4 z tišňovského závodu Diana G.m.b.H. Výroba a montáž Bf 109 v protektorátu.

24.8.1944 nehoda Fw 190 G-2 WNr. 1530 "černá 10" od II./SG 101 u letiště. Pilot Ogefr. Heinz Henze zahynul při vzletu.

25.8.1944 plánovaný nálet 84 bombardérů B-17 od 5th BW, 15th USAAF z Itálie na továrnu Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn v Brně-Líšni a nálet 84 bombardérů B-17 od 5th BW, 15th USAAF z Itálie na letiště Brno-Černovice. Doprovod oběma svazům mělo zajistit 39 stíhacích P-38 od 1st FG a 64 stíhacích P-51 od 332nd FG. Meteorologický průzkum a fotoprůzkum po náletu letouny P-38/F-5. Podrobnosti o náletech.

25.8.1944 na Luftschutz Warnkommando Brünn (LS-Wako Brünn) (velitelství varovné služby protiletecké ochrany) Flukoführer Major Luftwaffe Göttl dlouho otálel s vyhlášením poplachu. Již v 10.23 hod. mu navrhl Warnkommanderführer Zugführer Wald aby kvůli nepřehledné letecké situaci nechal ihned spustit poplach. Major jeho návrh zamítl. Wald se ale nenechal odbýt a požadoval spuštění výstražného alarmu znovu v 10.49 hod a po třetí v 10.57 hod. Ale opět byl jeho požadavek zamítnut. Ke spuštění letecké poplachu nakonec došlo v 10.58 hod. kdy byl vydán podřízeným Luftschutz Warnstellen (hlásky protiletecké varovné služby) příkaz k okamžitému vyhlášení poplachu v čase, když už americké letouny byly na dohled. Vzápětí se ve městě rozezněly sirény. První puma byla na Brno svržena v 11.01 hod. Fluko vydalo poslední hlášení o pozici bombardérů v 10.53 hod., kdy byly 80 km od Brna. Teprve v 11.01 hod. oznámilo Fluko na LS-Wako Brünn, že přímo na Brno směřují tři vlny bombardérů, přičemž čela svazů se nacházejí nad Slavkovem, Vyškovem a Bzencem, pouhých 20 km od Brna.

V době od 11.02 do 11.04 hod. na továrnu zaútočilo 79 bombardérů B-17 od 2nd, 97th a 99th BG. Bombardéry svrhly celkem 940 pum s celkovou tonáží 235 tun. Pumy zasáhly haly v jihovýchodní a západní části areálu továrny. Poškodily také strojovnu v jihozápadním úseku továrny, opravárenské dílny na jejím severním okruhu, lokální vlečku a kotelnu. Zahynulo 120-130 osob. Po opravě výroba omezeně pokračovala.

V době od 11.04 do 11.15 hod. na letiště zaútočilo 80 bombardérů B-17 od 301st, 463rd a 483rd BG. Bombardéry svrhly pumy s celkovou tonáží 231 tun. Řada obytných budov, dílen a hangárů se ocitla v troskách. Krátery po trhavých bombách vyřadily z provozu rozjezdovou a přistávací dráhu. Vedle velkých materiálních škod bylo hlášeno i mnoho mrtvých a zraněných mezi německými vojáky a českými civilisty, kteří se v době náletu nacházeli na letišti. Dva dny po náletu zde bylo evidováno 18 mrtvých (z toho 13 příslušníků Wehrmachtu), 14 těžce zraněných (šest vojáků a osm civilistů) a 48 lehce zraněných (23 německých vojáků a 25 civilních zaměstnanců, u nichž hlášení zdůrazňuje, "že jsou všichni práceschopní"). Během náletu utrpěla vážné škody i nedaleká železniční trať vedoucí z Brna do Vlárského průsmyku. Exploze těžkých pum zničily koleje a železniční násep v délce 40 metrů.

25.8.1944 na letišti se nacházely: cvičné letouny Ju 86, Ju 88 a Fw 58 od FFS B 32, 24 letounů Fw 190 od II./SG 101, osm Bf 109 nových strojů z továrny Diana G.m.b.H.

II./SG 101 přišla o 9 kusů Fw 190 s mírou poškození 10, 20, 35, 50, 50, 50, 70, 80 a  80 %. Zahynul pilot Uffz. Karl Uhl a zraněni byli piloti Flg. Heinz Ratajczak a Fw. Otto Paskarbis.

Německé hlášení potvrzuje zničení a poškození devíti strojů nejnovějšího typu Bf 109 G-14(?).

Doprovod oběma svazům zajistilo 37 stíhacích P-38 od 1st FG a 60 stíhacích P-51 od 332nd FG.

28.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

28.8.1944 v 12.20 hod., po vzdušném souboji s americkým svazem od 5th BW, 15th USAAF z Itálie bombardující Moosbierbaum, přistál Uffz. Hansotto Nehls od 11./JG 300 se svým Bf 109.

V 15.25 hod. odletěl do Grossenhainu.

V srpnu 1944 ukončila FFS B 32 pilotní výcvik.

6.9.1944 u Žerotic (okres Znojmo) se zřítil Fw 190 F WNr. 582196 "bílá 18" od 4./SG 101. Ogefr. Lothar Schmidt zahynul. Letecká badatelna.

20.9.1944 foto z průzkumného F-5 Lightningu .

Fluko Brünn (hlásný obvod Brno) s Flugmelde Zentrale Brünn (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky). Od konce roku 1944 Funkmeßstellung 1. Ordnung Brumbär (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Topolna (radiolokační ústřednu 2. řádu).

11.10.1944 v 14.07 hod napadeno letiště a nádraží v Brně. Američani se domnívali, že útočí na letiště Prostějov, původní cíl. Překvapivý útok 30 amerických stíhačů od 31st FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie způsobil na letišti značné škody. Z devíti zapálených německých strojů začaly stoupat k obloze sloupy dýmu. Plné ruce práce měli po "návštěvě" amerických stíhaček především němečtí mechanici, kteří museli opravovat sedm těžce a 12 lehce poškozených letounů. Lehká zranění utrpěli pouze dva příslušníci Wehrmachtu.

Druhá skupina Mustangů zaměřila svou pozornost na nádraží. Šest lidí (převážně zaměstnanců drah) útok amerických stíhaček zaplatilo svým životem a 19 osob utrpělo vážná zranění (14 mužů a pět žen). Dva muži a jedna žena mohli hovořit o štěstí, že vyvázli z útoku "kotlářů" jen s lehkým zraněním. Podařilo se zapálit jeden z odstavených cisternových vagónů, ale palba německého flaku od Tuřanského lesa srazila z oblohy stíhačku P-51B S/N: 43-24854 "HL-" "Miss Betty" od 308th FS pilotovanou 2/Lt Williamem L. Kigginsem. Poté, co se neovladatelný stroj zřítil do lesa vzdáleného asi 700 m od železniční trati, následovala ohlušující detonace. Místo dopadu amerického stoje okamžitě zajistili němečtí vojáci a dva strážmistři uniformované protektorátní policie. Při prohlídce trosek Mustangu bylo nalezeno ohořelé tělo amerického pilota. Kigginsovy ostatky byly po válce převezeny na hřbitov ve Slatině. 2/Lt Williamem L. Kiggins tak drží smutný primát: stal prvním a zároveň i posledním americkým letcem, který zahynul v průběhu bojové akce nad Brnem. Moravské zemské muzeum. Letecká badatelna.

Úměrně tomu, jak se v průběhu války stupňovaly útoky amerického a anglického bombardovacího letectva na Německo a okupovaná území, rostla i síla protiletadlových jednotek určených k ochraně Brna. Baterie vyzbrojené lehkými děly byly postupně nahrazovány těžkým protiletadlovým dělostřelectvem. Ve městě byly na strategicky důležitých bodech umístěny tři baterie těžkého flaku tvořené slavnými děly ráže 8,8 cm a obranu proti nízkoletícím nepřátelským strojům posílily dvě lehké protiletadlové baterie vyzbrojené rychlopalnými děly ráže 2 cm. Vedle příslušníků Luftwaffe se na obsluze těchto protiletadlových zbraní podíleli i němečtí zaměstnanci Zbrojovky.

V období okupace byly německou armádou využívány vývojové kapacity českých firem. Zbrojovce Brno byl v roce 1940 zadán úkol vyvinout automatický protiletadlový kanón ráže 30 mm pro obranu německých ponorek. Projekt měl označení ZK 414. Vývoj střeliva pro tento kanón probíhal v Konstruktě Praha. V průběhu roku 1943 byl kanón s označením ZB 303 Br konstrukčně dořešen a byly s ním uskutečněny střelecké zkoušky. Výsledek zkoušek však pro malou rychlost střelby (300 ran za minutu místo požadovaných 400) zadavatele neuspokojil. Vývoj dále pokračoval a jeho výsledkem byly dvě varianty tohoto kanónu - první s lafetou Br 300 (pro obranu ponorek) a druhá na lafetě Br 303 s dvoukolovým taženým podvozkem. Další vývoj varianty pro obranu ponorek se z pochopitelných důvodů opožďoval a do konce války nebyl dokončen. V následujícím roce, po odstranění některých nedostatků, byla v Brně, Vsetíně a Strakonicích zahájena sériová výroba varianty Br 303. Podle některých zdrojů bylo údajně do konce války vyrobeno asi 130 kusů těchto kanónů.

20.11.1944 ve třech vlnách: 11.43, 11.48 a 12.05 hod. nálet 149 bombardérů B-17 od 97th BG, 5th BW, 15th USAAF z Itálie na seřazovací nádraží. Primární cíl byl Blechhammer-Jih. Záložní cíle: Brno, Břeclav, Hodonín, Kroměříž, Opava, Přerov, Zlín. Pokusily se ho zasáhnout skrz silnou vrstvu mraků. 2 500 pum svržených za pomoci radiolokátorů však dopadlo v širokém okruhu od zamýšleného cíle a způsobily rozsáhlé materiální škody jak v centru města, tak v řadě přilehlých čtvrtí. Nálet si vyžádal 578 obětí na životech. Zcela zničeno bylo 183 domů a 1 449 poškozeno, Město se navíc muselo postarat o velké množství lidí bez domova, jejichž počet se na počátku zimy pohyboval kolem 6 000 osob. Jiné prameny hovoří o asi 530 lidech bez přístřeší. Kromě pum bylo také svrženo 351 balíků s protiněmeckými letáky. V tento den byl v Brně na inspekční cestě Karl Hermann Frank. Měl zde poradu s vojenskými veliteli a při vyhlášení poplachu se ukryl ve Starobrněnském klášteře.

Na podzim 1944 z letiště Udetfeld u Kattowitz Katowice přiletěla 2./NJG 100 s nočními stíhačkami Ju 88 G vybavené palubními radary.

Na podzim 1944 kolem 21. hodiny byl pozorován nad Brnem letoun typu Junkers Ju 88 asi od 2./NJG 100 letící v malé výšce přes město směrem na Ochoz. V oblasti Maloměřic byla z letounu vystřelena světlice, jak se pilot zřejmě snažil zorientovat. Najednou bylo slyšet zavytí motoru letadla a vzápětí se ozvala rána a výbuch, jak letoun narazil do západního svahu Hádů. Ve stráni nad Obřany byl v lese velký požár. Místo havárie se nachází cca 100 m jižně od jeskyně Na Šumbeře. Trosky letadla byly rozházeny po lese, motory s vrtulemi se utrhly z trupu. Hořící letadlo hlídali Němci. Přítomen byl i důstojník v koženém kabátu s kožichem a s pistolí za pasem. Němci nervózně pobíhali kolem vraku. Pilot přežil, byl však popálen a po převozu do Brna svým zraněním podlehl. Místo druhý den zajistili četníci a na odklízení trosek byli povoláni mladí Němci ze 490. oddělení Říšské pracovní služby (RAD) v hnědých uniformách. Odnášeli menší kusy. Větší agregáty byly odtaženy z lesa pomocí automobilů. Na místě havárie dlouho nic nerostlo. Poblíž byl postaven malý pomník z betonem spojených vápencových kamenů a na něm vztyčen kříž z březových větví o výšce 2 m. Na kříž byl připevněn pomačkaný štítek z havarovaného letounu. Pomník zůstal na místě až do osvobození, potom jej neznámí vandalové strhli a kamenný pomníček rozbili. Na podzim 2003 byl autorem článku proveden průzkum lokality, na místě však nebyly nalezeny žádné stopy. Badatelna.

V prosinci 1944 se 2./NJG 100 přejmenovala na 4./NJG 100 a přešla do podřízenosti Stab II./NJG 100 v Malackách. Ve výzbroji měla osm nočních stíhacích letounů Ju 88 C-6 a jeden Ju 88 G-1. Tak pod II./NJG 100 sloužily 4., 5. a 6./NJG 100. Bojovaly v Maďarsku, Rakousku a nad Moravou.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 12/XVII (Velitelství letiště), podřízené Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII. (Velitelství letištní oblasti) v Brně, podřízené Luftgau-Kommando XV (Letecká župa) v Praze.

Od 6.12.1944 přelet dvou nočních stíhacích letounů Ju 88 od 2./NJG 100 na západní frontu k zabezpečení operace Bodenplatte - navedení útočících jednotek na spojenecká letiště.

19.12.1944 v 12.22 hod. ve špatném počasí posádka amerického bombardéru asi nouzově svrhla devět pum na střed Brna.

27.12.1944 byla II./SG 101 zrušena.

Zálety Bf 109 se prováděly do prosince 1944. Poté v Letňanech a Kralupech nad Vltavou.

Koncem prosince 1944 americký průzkum zjistil na letišti asi 50 letadel. Patřily pod FFS B 32.

9.1.1945 byla FFS B 32 rozpuštěna.

19.1.1945 dopoledne na zasněženém západním svahu Hádů havaroval jednomístný německý letoun. Místo dopadu se nachází ve zmole asi 1 km jižně od obřanského tunelu a východně od jižní budovy staré strojírny. Dle údajů z archívů se mohlo jednat o jeden ze dvou letounů: Fw 190 F-8 od 3./SG 2, WNr:  580909, pilot svobodník Hans Smit nebo Fw 190 F8, 8./SG 2, WNr. 932286, pilot Ofw. Wilhelm Dückhardt (při přeletu). Stroj dopadl do zmoly nad strojírnou. Pilota vytáhli lidé z kabiny, ale později zemřel na následky těžkých popálenin. Badatelna. Letecká badatelna.

V noci z 19.1. na 20.1.1945 bombardéry B-25 a Li-2 od 15 гбад, 4 гбак, 18 ВА poprvé bombardovaly Moravskou Ostravu. Dokumenty bombardovací divize. Útoky nočních stíhačů Ju 88 od 4./NJG 100 z Brna?

V únoru 1945 možná přesun několika nočních stíhačích letounů Ju 88 od 4./NJG 100 do Prahy-Ruzyně.

Od února 1945 Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII  (Velitelství letištní oblasti) v Brně bylo opět podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

V noci z 19.2. na 20.2.1945 celkem 3 letouny A-20 od 22 гнбап, 321 бад, 8 ВА z letiště Krosno prováděly průzkum železničních stanic Moravská Ostrava, Brno, Přerov, Opava, Pumy odhozeny na železniční stanice Milówka, Moravská Ostrava a Týniště nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou). Realita: pumy dopadaly na Opavu, Týniště nad Orlicí a 3 pumy na obce Libotov, Dubenec a tetí u silnice Libotov - Dvůr Králové nad Labem (okres Trutnov),

Kopání zákopů kolem letiště Splittergraben. Od kdy? Podrobnosti.

V noci z 25.3. na 26.3.1945 v 21.45 hod. letoun od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 400 m vysadil 6 osob a 300 kg nákladu ve prospěch RO 4. UF na plochu 10 km jihovýchodně Brna. Deník bombardovacího korpusu.

V noci z 25.3. na 26.3.1945 v 21.45 hod. letoun od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 300 m vysadil 1 osobu a 150 kg nákladu ve prospěch RO 4. UF na plochu 14 km severovýchodně Brna. Deník bombardovacího korpusu.

26.3.1945 noční stíhač Ju 88 s palubním radarem od 4./NJG 100 z Brna sestřelil sovětský transportní letoun Li-2 od 340 бап, 54 бад, 4 гбак, 18 ВА u obce Mokrá-Horákov (okres Brno-venkov). Deník bombardovacího korpusu.

2.4.1945 ze Seyringu přiletěla část II./NJG 100.

4.4.1945 Sověti obsadili Bratislavu.

K 8.4.1945 měla v Brně 5 nočních stíhaček Ju 88 G-6.

8.4.1945 osm bombardérů Douglas A-20G Boston asi od 453 бап, 218 нбад, 5 BA z polního letiště Babolnapuszta po 15 hod bombardovaly park na Kolišti v Brně. Nebyl vyhlášen poplach. Historie. Zahynulo celkem 38 osob. Dalších sedm lidí bylo zraněno těžce a 19 lehce.

12.4.1945 v 9 hodin 18 sovětských bombardérů Douglas A-20G Boston od 453 бап, 218 нбад, 5 BA ze základen Győr a Babolnapuszta bombardovaly střed Brna. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 4/1945.

Sovětské letouny se snažily vyřadit z provozu městskou plynárnu, teplárnu a elektrárnu. V případě brněnské elektrárny se jim tento záměr plně zdařil; v celém městě byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Exploze tříštivých pum navíc na několika místech poškodily vodovodní a plynové potrubí. Po odletu sovětských letounů se nad městem zdvihaly sloupy dýmu ze šesti požárů, které se však podařilo hasičským jednotkám brzy lokalizovat. Vedle průmyslových objektů bylo zasaženo i mnoho obytných budov. Upřesněné hlášení Ö.L. Leitung hovoří o nejméně 105 domech, které utrpěly různý stupeň škod. Místní velitelství civilní obrany v Brně však na základě podkladů Statistického úřadu města Brna uvádí menší číslo. Podle poválečných údajů měly sovětské pumy zcela zničit 11 brněnských domů, 21 poškodit těžce a 57 lehce. Zahynulo celkem 78 osob, 57 utrpělo vážná a 94 lehká zranění. Historie.

----------

13.4.1945 Sověti obsadili Wien.

----------

14., 16., 18. a 19.4.1945 prováděly dvojice Jaků  od 513 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА průzkum. Letiště Brno vyfotil starší lejtěnant Stroganov. Odhaleno na 40 stíhaček. Přehled bojové činnosti pluku.

V noci z 14. na 15.4.1945 se nad Brnem poprvé objevily noční průzkumné dvojplošníky Po-2 od 992 нлбап, 312 нбад, 5 ВА z polního letiště Slovenský Grob (okres Pezinok). Historie. Deník bojové činnosti divize.

----------

15.4.1945(?) byl u letiště sestřelen Fw 190 F "žlutá 7+I" od 9./SG 10 z Přerova (nebo z letiště Brno?). , , , , , , , .

V noci z 15.4. na 16.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 392 нбап, 312 нбад, 5 ВА z polního letiště Pustý Fedýmeš (Pusté Úľany) (okres Galanta) bombardovaly letiště. Deník bojové činnosti divize.

V noci z 15. na 16.4.1945 útok nočních bombardérů Po-2. Tři dvojplošníky ve 21.15 hod  shodily pumy na nádraží v Králově Poli. Další útok v 0.30 hod. Další útok v 3.21 hod. Historie.

----------

16.4.1945 brzy ráno provedly sovětské letouny Pe-2 od 511 орап, 5 BA průzkumný let nad jižní Moravou a na letištích bylo zjištěno 139 nepřátelských letadel. V Brně bylo na 60 letadel. Které jednotky byly na letišti v Brně? Od kdy?

16.4.1945 kapitán Fedosov na Jak-9 od 513 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА z polního letiště Senica při doprovodu Il-2 do oblasti východně Brna blokoval letiště Brno. Zaútočil na letouny na zemi a na dva vzlétající Fw 190. Jeden hořící Fw 190 se zřítil jižně letiště. Přehled bojové činnosti pluku.

Na letišti zničen jeden Ju 52 a čtyři Fw 190. Deník bojové činnosti letecké armády.

16.4.1945 bombardéry A-20G Boston od 218 нбад, 5 BA ze základen Győr a Babolnapuszta bombardovaly železniční nádraží v Brně. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 4/1945. , , .

V noci z 16. na 17.4.1945 v 0.30 hod. noční stíhač Ju 88 G s palubním radarem od II./NJG 100 z Brna sestřelil americký transportní letoun B-24H S/N 42-50447 "Q" "Flying Rumor" od 859th BS, 2641st Special Group (Provisional) u Tišnova. Osmičlenná posádka velitele 1/Lt Thomase O. McCarthyho se zachránila na padácích a přidala se k partyzánům organizace Rada tří, kterým měli shodit zbraně. Letecká badatelna.

----------

17.4.1945 bombardéry A-20G Boston od 48 бап, 218 нбад, 5 BA z letiště Győr bombardovaly letiště, hangáry, kasárna a sklady paliva v Černovicích. Historie.

Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 4/1945.

Na letišti zničeno 19 letounů. Deník bojové činnosti letecké armády.

V 7.15 hod. na severní a jižní stranu letiště útočily dvě skupiny po 8-9 šturmoviků od 264 шад, 5 шак, 5 ВА přikryté stíhačkami Jak od 513 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА. Deník bitevního korpusu.

17.4.1945 bitevní SG 4 s Fw 190 F-8 ze Stichovic za doprovodu II./JG 77 s Bf 109 G z Prostějova útočila na cíle u Brna.

Část nočních stíhačů od II./NJG 100 odletěla do Prostějova.

Při ústupu bylo letiště Brno-Černovice zčásti zdemolováno a letištní plocha rozryta. Kdy?

Konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.

Brno bránila stíhací JG 77 z Prostějova a později i JG 52 z Německého Brodu.

----------

18.4.1945 bitevní 10.(Pz)/SG 2 s Ju 87 G z Prostějova za doprovodu II./JG 77 útočila na cíle u Brna.

18.4.1945 se letecké útoky se soustředily především na jižní a západní brněnská předměstí. V Pisárkách zasáhly bomby tramvajové remízy a vodárnu, následkem čehož byly přerušeny dodávky pitné vody do celého města.

----------

19.4.1945 byl vysílač Brno (Komárov) zničen. Vysílání pokračovalo z Českých Budějovic.

19.4.1945 bombardéry A-20G Boston od 218 нбад, 5 BA z letiště Szarvaš a Košúty (okres Galanta)  bombardovaly střed Brna. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 4/1945. , , , .

19 апреля 1945 года. Морозов Фотий Яковлевич. Сбил ФВ-190 в районе Брно. Zdroj od 31 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА. (Kývalka?)

Útoky bitevních Il-2 od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА. Zdroj.

----------

20.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Těšany (okres Brno-venkov), Hajany (okres Brno-venkov), Slatina (okres Brno-město), Šlapanice (okres Brno-venkov), Ořechovičky (okres Brno-venkov) a na nádraží obce Újezd u Brna (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

----------

21.4.1945 nad obcí Brno-Bosonohy ve vzdušném boji byl sestřelen a v Brně-Komárově se zřítil Jak-9 No. 14042 od 149 гиап, 13 гиад, 3 гиак, 5 ВА z polního letiště Rohožník (okres Malacky). Gardový lejtěnant Grigorij Jefimovič Dmitrijev гв. лейтенант Григорий Ефимович Дмитриев zahynul. Přehled bojové činnosti stíhacího korpusu. Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

Trosky sovětského letounu . Kdo, kdy a kde?

----------

Poslední letecký poplach byl v Brně vyhlášen ve večerních hodinách 22.4.1945. Tento poslední Fliegeralarm již nebyl odvolán. 

Během noci z 22. na 23.4.1945 se ozýval z jihovýchodních předměstí Brna neustálý hřmot leteckých motorů přehlušovaný sériemi explozí svržených pum. Vedle obytných čtvrtí v Židenicích, Juliánově a Černovicích bylo opět bombardováno letiště. Mnoho bombardovacích a bitevních letounů 5 BA zamířilo oné noci, kdy se "nad Brnem rozevřelo pravé peklo", k tradičním cílům, mezi kterými nechyběly teplárna a elektrárna na Radlase. Po zásahu posledně jmenovaného energetického podniku zůstalo město bez elektrického proudu.

V noci z 22.4. na 23.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly obce Sokolnice, Hrušovany u Brna, Šlapanice, Líšeň a komunikaci na Vyškov.

V noci z 22.4. na 23.4.1945 v 22.09-22.29 hod. 30 bombardérů B-25 Mitchell od 15 гбад, 4 гбак, 18 ВА z letiště Tököl z výšky 1 000-1 700 m bombardovaly Brno. Shozeno 208 pum o celkové hmotnosti 48 390 kg. Dalších 10 mladých posádek ve složitých meteorologických podmínkách se vrátili na svoji základnu i s pumami. Deník bombardovacího korpusu.

----------

23.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Nesvačilka (okres Brno-venkov), Měnín (okres Brno-venkov), Třebomyslice (okres Brno-venkov), Otnice (okres Vyškov), Šaratice (okres Vyškov), Telnice (okres Brno-venkov), Tuřany, Líšeň, Sivice (okres Brno-venkov), na nádraží Újezd u Brna (okres Brno-venkov), Ponětovice (okres Brno-venkov), Blažovice (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

23.4.1945 v Bohunicích byl sestřelen Il-2 od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА. Pilot staršina Michail Pavlovič Kovjazin Старшина Михаил Павлович Ковязин zajat. Střelec staršina Konstantin Grigorjevič Zajčuk Старшина Константин Григорьевич Зайчук zahynul.

23.4.1945 byla v 9.30 h zahájena prudká dělostřelecká příprava, která měla připravit cestu pozemním jednotkám 2. ukrajinského frontu, které se podílely na generálním útoku na město. Ze vzduchu je podporovalo čtyřiapadesát bombardovacích letounů A-20G, 147 bitevníků Il-2, 188 stíhacích letounů La-7 a Jak-9.

23.4.1945 se sovětské bombardovací a bitevní stroje nejprve zaměřily na brněnská jižní a jihovýchodní předměstí a později přenesly bombardování i na zbývající čtvrti města. Sovětské letouny útočily především na přesunující se německé pozemní jednotky, avšak mnoho bomb dopadlo i do civilní zástavby. Ani Němci toho dne nezaháleli a vyslali do vzduchu své bojové stroje. Nad městem a v jeho bezprostředním okolí se rozhořely vzdušné souboje, které si vyžádaly ztráty na obou stranách. Na konci dne Sověti "odepsali" dva bitevní Il-2 "Šturmoviky" a jeden bombardovací Boston. Německá strana přišla o šest Fw 190 a dva Bf 109.

23.4.1945 lejtěnant Rabinovič na Jak-9 od 513 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА z polního letiště Senica při doprovodu Il-2 od 451 шап, 264 шад, 5 шак, 5 ВА do oblasti východně Brna sestřelil jeden ze čtyř Fw 190, které útočily na Il-2 . Fw 190 se zřítil západně železniční stanice Slatina. Přehled bojové činnosti pluku.

23.4.1945 po poledni v Holáskách německý flak umístěným na kopci v oblasti brněnského ústředního hřbitova sestřelil sovětský bombardér Douglas A-20G-15-DO Boston S/N: 42-54174 "2" od 48 бап, 218 нбад, 5 BA z letiště Szarvaš (okres Galanta). Odklonil se ze sestavy směrem na východ a při pokusu o nouzové přistání na poli zavadil o vršek stromu na břehu tzv. holaských jezer. Lejtěnant Ivan Pavlovič Běloglazenko лейтенант Иван Павлович Белоглазенко, mládšij lejtěnant Jurij Vasiljevič Uvarov мл. лейтенант Юрий Васильевич Уваров, stáršij lejtěnant Georgij Gordějevič Luščuk ст. сержант Георгий Гордеевич Лущук a mládšij seržant Alexej Pavlovič Karnilov мл. сержант Алексей Павлович Карнилов uhořeli. Letecká badatelna.

, , . Letci byli provizorně pohřbeni mým dědečkem , . Po válce převezeni do vojenské části brněnského ústředního hřbitova. Fotka ze střechy některého z domů v naší ulici (vzdušnou čarou cca 200 m od místa havárie). Dým vzadu je bombardované brněnské hlavní nádraží. To pole v místě havárie je dnes relativně čerstvě zastavěné - ulice Widmannova a Pěnkinova. Jiří Buňka

V noci z 23.4. na 24.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly Brno a silnici na Velké Meziříčí. V nočních hodinách nad Brnem operovalo 43 víceúčelových dvouplošníků Po-2. 

Od této chvíle už nešlo prakticky rozeznat, zda škody na brněnských obytných domech způsobila sovětská dělostřelba nebo letecké bombardování.

----------

24.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Sokolnice (okres Brno-venkov), Tuřany (okres Brno-město), Líšeň (okres Brno-město), Sivice (okres Brno-venkov), Holubice (okres Vyškov), na nádraží Ponětovice (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

24.4.1945 dopoledne proběhl velký letecký útok na centrum Brna, během něhož zasáhly sovětské bomby Německý dům, kavárnu Muzeum, Čechyňskou ulici a Dornych.

24.4.1945 odpoledne zaměřily sovětské letouny svou pozornost na západní a severní brněnská předměstí. Nepřetržité bojové nasazení si vybralo svou daň mezi sovětskými leteckými jednotkami, které přišly o další dva bitevní letouny Il-2.

V Maloměřicích v místě za myslivnou nad restaurací Klajdovka byl sestřelen sovětský letoun Il-2. U silnice v lese, kde jsou dodnes patrné zbytky zákopů, ležel zbytek trupu s rudou pěticípou hvězdou, kusy křídla a další součásti letounu. Kdy? Badatelna.

24.4.1945 bylo obsazeno první brněnské předměstí, Tuřany.

V noci z 24.4. na 25.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 930 нбап, 312 нбад, 5 BA z polního letiště Cunín (okres Skalice) poprvé bombardovaly Brno. Do 23. hod. jižní části a poté celé město. Deník bojové činnosti divize.

V noci z 24.4. na 25.4.1945 v 22.18-22.28 hod. 16 bombardérů B-25 Mitchell od 15 гбад, 4 гбак, 18 ВА z letiště Tököl z výšky 1 000 m bombardovaly severní železniční nádraží v Brně. Shozeno 124 pum o celkové hmotnosti 24 540 kg. Protiletecká palba nebyla zaznamenána. Nepřátelští stíhači nebyli zaznamenány. Deník bombardovacího korpusu.

----------

25.4.1945 Sověti obsadili Slatinu, Líšeň, Židenice, Juliánov, Černovice, Komárov, Obřany a Maloměřice. Současně však v Brně proběhly dosud netvrdší boje mezi Rudou armádou a jednotami Wehrmachtu. Postup pozemních jednotek podporovaly ze vzduchu letouny 5 BA, které byly po celý den nasazeny v opravdu masovém měřítku. Bombardování Brna se účastnila i bombardéry od 244 бад, 17 BA a šturmoviky od 136 шад, 10 шак, 17 ВА.

25.4.1945 bombardéry A-20G Boston od 218 нбад, 5 BA z letiště Szarvaš a Košúty (okres Galanta)  bombardovaly střed a sever Brna. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 4/1945. , , .

25.4.1945 flak sestřelil bombardér A-20G-15-DO S/N: 42-54202 od 48 бап, 218 бад, 5 ВА z letiště Szarvaš (okres Galanta) přímo nad městem a jeho trosky dopadly do Plynárenské ulice a přilehlé strojírny. Velitel stáršij lejtěnant Dmitrij Sergejevič Bongard командир ст. лейтенант Дмитрий Сергеевич Бонгард, stáršij lejtěnant Ivan Nikolajevič Krasikov штурман ст. лейтенант Иван Николаевич Красиков, seržant Alexej Ivanovič Kirjanov воздушный стрелок старшина Алексей Иванович Кирьянов zahynuli. Staršina Nikolaj Plužnikov старшина Николай Плужников se zachránil pomocí padáku.

25.4.1945 během náletu na centrum města a severní předměstí Brna byla napadena skupina 18 sovětských bombardovacích letounů A-20G od 218 бад, 5 BA se 7 doprovodnými stíhačkami Jak-9 od 3 гиак, 5 ВА německými stíhačkami Bf 109 od JG 77 z Prostějova, doprovázející skupinu Fw 190. Německým pilotům se podařilo tři letouny od 453 бап, 218 нбад, 5 ВА sestřelit.

Přehled bojové činnosti divize , , , . Deník bojové činnosti pluku . Sestřely německých a sovětských stíhaček nad jižní Moravou.

25.4.1945 německý stíhač Bf 109 poškodil bombardér A-20G Boston staršího lejtěnanta Michaila Levanoviče Kakuliji ст. лейтенант Михаил Леванович Какулия od 453 бап, 218 нбад, 5 ВА (z letiště Košúty (okres Galanta). Radista/střelec starší seržant Alexej Petrovič Morjakin ст. сержант Алексей Петрович Морякин zahynul palbou nepřátelského stíhače. Posádka nouzově přistála u Vacenovic (okres Hodonín). Podrobnosti o ztrátách pluku.

25.4.1945 německý stíhač Bf 109 sestřelil sovětský bombardér Douglas A-20G Boston od 453 бап, 218 нбад, 5 ВА (z letiště Košúty (okres Galanta). Posádka kapitán Vasilij Kirilovič Jurčenko капитан Василий Кириллович Юрченко, šturman stáršij lejtěnant Georgij Davidovič Permisašvilli ст. лейтенант Георгий Давыдович Пермисашвилли, střelec-radista gardový starší seržant Georgij Tichonovič Burov гв. ст. сержант Георгий Тихонович Буров a palubní střelec gardový starší seržant Vasilij Semjonovič Fomenko гв. ст. сержант Василий Семенович Фоменко zahynula. Letoun dopadl u Jalového dvora (okres Vyškov). Zdroj. Podrobnosti. Letecká badatelna. Zdroj. Podrobnosti o ztrátách pluku.

25.4.1945 německý stíhač Bf 109 sestřelil sovětský bombardér A-20G Boston od 453 бап, 218 бад, 5 ВА (z letiště Košúty (okres Galanta). Lejtěnant Anatolij Alexejevič Větrov лейтенант Анатолий Алексеевич Ветров (granát mu ustřelil hlavu) a st. seržant Vladimír Alexandrovič Oslopov ст. сержант Владимир Александрович Ослопов zahynuli. Lejtěnant Oleg Ivanovič Maximov a mládšij seržant Mamažan Otožanov se zachránili pomocí padáků. Letoun dopadl u Ruprechtova (okres Vyškov). Zdroj. Letecká badatelna. Podrobnosti o ztrátách pluku.

25.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Ochoz u Brna (okres Brno-venkov), Vranov (okres Brno-venkov), Jedovnice (okres Blansko), v Brně a na nádraží v obci Luleč (okres Vyškov) a Tišnov (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

25.4.1945 osm letoun Il-2 od 672 шап, 306 шад, 10 шак, 17 ВА pod velením Nikolaje Anisimoviče Pribylova bombardovaly cíle v okolí Brna. Ohromný výbuch a kouř vystoupal až do 1 700 m. Zdroj.

25.4.1945 byly německé oddíly v obci Kohoutovice bombardovány sovětskými letci. Dva letouny typu La-7 zaútočily na německou kolonu u obce. Každý z letounů shodil po dvou bombách. První dvě dopadly na silnici, další zasáhla místní holičství, ale nevybuchla. Poslední bomba zcela zničila dům hajného Kovaříka. Při útoku byl jeden z letounů zasažen palbou flaku a zřítil se v místech dnešní obory. Jednalo se o stroj výr. č. 0969 od 486 иап, 279 иад, 3 гшак, 5 ВА pilotovaný mladším lejtěnantem Viktorem Sergejevičem Kašutinem мл. лейтенант Виктор Сергеевич Кашутин. Badatelna. Letecká badatelna. Deník korpusu.

25.4.1945 v Holáskách se zřítil německý stíhací letoun Bf 109 G-10. Moravské zemské muzeum. Letecká badatelna.

25.4.1945 nad Líšní letecký souboj mezi stíhačkami - dvěma sovětskými a jednou německou - a to nad zahradami mezi ulicí Dlouhou (dnes Ondráčkovou) a Podhorní, kde německé letadlo bombardovalo a střílelo z kulometů na sovětskou armádu postupující po Dlouhé ulici. Jedno sovětské letadlo bylo zasaženo a pilot se zachránil pomocí padáku. Zdroj. Sestřely německých a sovětských stíhaček na jižní Moravě.

25.4.1945 flak v Bystrci sestřelil Il-2 od 131 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 BA. Gardový lejtěnant Anatolij Vasiljevič Bespalov гв. лейтенант Анатолий Васильевич Беспалов, střelec gardový seržant Boris Stěpanovič Skopincev гв. сержант Борис Степанович Скопинцев zahynuli.

25.4.1945 šest La-7 od 177 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА přikrývající pozemní vojska v oblasti Grušny? - Tuřany - Měnín, v 17.15 hod. v oblasti 5 km jihozápadně Brna potkaly čtyři Fw 190. Gardový mládšij lejtěnant Zemit sestřelil Fw 190, který se zřítil 1-2 km východně Diskovec?. V 17.20 hod. v oblasti obce Slatina gardový starší lejtěnant Muchin sestřelil Fw 190, který se hořící zřítil 1-1,5 km jihovýchodně Brna. Letec se zachránil pomocí padáku. Gardový starší lejtěnant Olin sestřelil Fw 190, který se  zřítil 2 km jihovýchodně Brna. Přehled bojové činnosti pluku. Sestřely německých a sovětských stíhaček na jižní Moravě.

V noci z 25.4. na 26.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly Pohořelice, Znojmo, Valtice, Brno, Staré Město, Uherský Brod a Bzenec.

----------

26.4.1945 bombardéry A-20G Boston od 218 нбад, 5 BA z letiště Szarvaš a Košúty (okres Galanta)  bombardovaly střed Brna. Přehled bojové činnosti bombardovací divize za 4/1945.

26.4.1945 se jednotkám 2. ukrajinského frontu podařilo obsadit prakticky celé Brno. V rukou německých vojáků zůstalo pouze několik severních předměstí (Knínice, Medlánky, Mokré Hory, Řečkovice a Soběšice).

Приказ Верховного Главнокомандующего,
26 апреля 1945 года
№ 345 Об овладении промышленным центром Чехословакии городом Брно (Брюн)

летчики генерал-полковника авиации Горюнова 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Селезнева 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Каманина 5 шак, 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Степичева 3 гшак, 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Подгорного 3 гиак, 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Толстикова 10 шак, 17 ВА,

генерал-майора авиации Смирнова 288 иад, 17 ВА,

полковника Шутеева 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Чижикова 12 гшад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Благовещенского 279 иад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Сапрыкина 4 гшад, 5 шак, 5 ВА,

полковника Клобукова 264 шад, 5 шак, 5 ВА,

полковника Семененко 331 иад, 5 шак, 5 ВА,

полковника Юдакова 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА,

полковника Тараненко 13 гиад, 3 гиак, 5 ВА,

полковника Недосекина 244 бад, 17 ВА,

полковника Гейбо 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА,

полковника Ульяновского 15 гбад, 4 гбак, 18 BA,

полковника Терехова 136 шад, 10 шак, 17 ВА,

полковника Романова 218 бад, 5 ВА,

полковника Чанпалова 312 нбад, 5 ВА.

Místa bombardování.

----------

Obnova letiště Brno-Černovice byla provedena občany okolních obcí v rámci pracovní povinnosti. Podrobnosti.

Sověti u nás.

27.4.1945 bylo během dvou dnů po přechodu fronty již letiště upraveno a přistál zde první letoun Po-2 s pilotkou.

Co všechno mohlo přiletět do Brna s letouny Po-2?

85 санап (85-й отдельный санитарный Будапештский авиационный полк) s letouny Po-2 pro odsun raněných.

1001 санап s letouny Po-2 pro odsun raněných.

714 оапс se spojovacími letouny Po-2.

Pilotky Po-2 létali také z polního letiště Kobylí.

----------

----------

----------

----------

1.5.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

7.5.1945 rumunská Bateria 147 Rheinmettal sestřelila německý letoun nad letištěm Brno. (Nebylo to v Medlánkách?)

7.5.1945 se z polního letiště Tuřany přesunul 177 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА s La-5, La-7. Přehled bojové činnosti stíhací divize. Přehled bojové činnosti stíhacího korpusu.

Velitel 177 гв. иап Ла-5, Ла-7 кп гв.м Петр Васильевич Угроватов gardový major Petr Vasiljevič Ugrovatov a náčelník štábu нш гв.пп Борис Иванович Рубцов gardový podpalkovnik Boris Ivanovič Rubcov.

----------

8.-9.5.1945 se z letiště Kuchyňa přesunul 207 окрап, 5 ВА s letouny Il-2KR, Jak-9 a Po-2. Přehled bojové činnosti za 5/1945. MAPA. Zdroj. Артиллерийские эскадрильи в бою.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

----------

K 10.5.1945 rozmístění útvarů 5 ВА.

177 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА s La-5, La-7.

Velitel 177 гв. иап Ла-5, Ла-7 кп гв.м Петр Васильевич Угроватов gardový major Petr Vasiljevič Ugrovatov a náčelník štábu нш гв.пп Борис Иванович Рубцов gardový podpalkovnik Boris Ivanovič Rubcov.

207 отдельный корректировочно-разведывательный авиаполк – штаб

Velitel 207 окрап кп п Георгий Георгиевич Комаров palkovnik Georgij Georgijevič Komarov a náčelník štábu нш м Ефим Сергеевич Богданов major Jefim Sergejevič Bogdanov.

----------

10.5.1945 dva letouny Li-2 s velitelstvím 5 ВА doprovázené osmi Jaky od 3 гиак, 5 ВА odletěly do Prahy.

27.5.1945 zemřel těžce zraněný mladší lejtěnant Andrej Jakovlevič Voroncov младший лейтенант Андрей Яковлевич Воронцов od 207 окрап, 5 ВА. Letec průzkumník лётчик-наблюдатель s více než 20 operačními lety. Pohřben ve Slatině. Letecká nehoda? Zdroj.

Koncem května 1945 se z Bunzlau Bolesławiec přesunul 3 шак, 2 ВА s podřízenou: (Podle Wikipedie.)

    307 шад s podřízeným:

            154 гшап

            621 шап

            893 шап

    308 шад s podřízeným: (Byla v Prostějově.) (Podle Wikipedie.)

            135 шап

            624 шап

            948 шап

    181 иад s podřízeným: (Byla v Brně?)

            53 иап s Jaky

            306 иап s Jaky

            355 иап s Jaky

Koncem května 1945 vydává Velitelství letectva nařízení čj. 8005 Taj. let. 45 ke zřízení velitelství Velitelství letecké oblasti 3. Prozatímním řízením agendy letecké oblasti byl pověřen dnem 1.6.1945 plk. let. Vladislav Květoň. Byly mu podřízeny pozemní útvary letectva na letištích Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Od 10.6.1945 3 шак, 2 ВА podřízen Центральная группа войск.

V červnu 1945 177 гиап, 4 гиад, 3 гиак, 5 ВА odletěl do Крумово v Bulharsku. MAPA

V červnu 1945 vznikl Letecký pluk 201, složený z technické letky, náhradní technické letky, pomocné letky a detašmánů Medlánky a Vyškov.

Od 15.6.1946 Skupina pro kurýrní službu u VL 3.

15.6.1945 byl Letecký pluk 201 zrušen a z něho byla zřízena Letištní peruť Brno.

18.7.1945 207 окрап byl ještě v Brně. Deník bojové činnosti pluku.

V srpnu 1945 se 3 шак, 2 ВА, Центральная группа войск přesunul do Rakouska. (Podle Wikipedie.)

V srpnu 1945 se 307 шад, 3 шак, 2 ВА, Центральная группа войск přesunul do Unterwaltersdorf v Rakousku. (Podle Wikipedie.)

Kdy a kam Sověti odletěli?

Od 2.10.1945 byla linka Letecké dopravní skupiny Praha - Bratislava doplněna o Brno.

První pilot npor. let. Václav Foglar, druhý pilot rt. Josef Čermák, radiotelegrafista por. let. Antonín Martiš. Letoun D 7 (Ju 52/3m) nese nápis ČESKOSLOVENSKÉ AEROLINIE a emblém předválečné Československé letecké společnosti. Rozlet č. 16/45.

K 28.10.1945 vzniklo nové Velitelství letectva 3. oblasti. V podřízenosti mělo Velitelství leteckého týlu 3. oblasti.

K 2.1.1946 se Velitelství leteckého týlu 3. oblasti přejmenovalo na Velitelství leteckých základen 3. oblasti.

Do 16.1.1946 byla Letištní peruť Brno přečíslována Letištní peruť 3.

16.1.1946 zřízena Letištní správa Brno.

První poválečná valná hromada M.A.K. byla svolána 26.1.1946. Jednání vyústilo v sloučení s leteckými zájmovými skupinami brněnské Zbrojovky a odboru vysokoškolského sportu.

16.2.1946 se konalo ustavující valné shromáždění Moravskoslezského zemského aeroklubu v zasedací síni Nové radnice v Brně.

Na jaře 1946 se personál a potřebné vybavení 3. letecké divize, Leteckého pluku 7 a Leteckého pluku 8 přesunuly z Kbel do Brna. O letouny se ve Kbelích staral detachement (odloučená jednotka) pod velením npor. let. Františka Masaříka.

Po 14.3.1946 byla Letištní peruť 3 přejmenována na Leteckou základnu 3 (LZ 3) VÚ 8931. Do ní byla včleněna Letištní správa Brno.

15.3.1946 ČSA zahájily pravidelnou leteckou dopravu na vnitrostátní lince: Praha - Brno - Bratislava - Zvolen - Košice.

K 8.7.1946 na bázi dřívější Skupiny pro kurýrní službu u VL 3. O byla zřízena Cvičná letka 3. Zabezpečovala bojový výcvik absolventů LVA a pilotních škol LU, docvičovala a přezkušovala piloty, kteří z různých příčin přerušili bojový letecký výcvik na dobu delší jednoho měsíce, a přecvičování stíhacích pilotů na dvoumotorové letouny. Rovněž plnila úkoly kurýrní služby.

23.9. až 5.10.1946 se z Kbel do Brna přesunul detachement. 

Od 1.10.1946 Letecká hlídka Letectva SNB.

13.10.1946 slavnostní uvítání 3. ld na letišti Brno. Předvedení skupiny letounů Spitfire od 2. ld z Českých Budějovic Piloti npor. Liška a rtm. Bartoš, oba od Leteckého pluku 5 museli po srážce ve vzduchu během ukázky bombardování nouzově přistát. Předvedení skupiny letounů Spitfire od 3. ld. Útok třech letounů Spitfire na "nepřátelský" bombardér, jehož posádka na závěr opustila hořící letoun pomocí padáků. Poté útok osmičlenné skupiny letounů Spitfire na letiště. Na závěr tři letouny Spitfire předváděly slétanost.

Spitfire velitelského roje LP 7 s kódovým označením "JP-1".

Spitfire od 1. letky LP 7 s kódovým označením "IV-10".

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

20.10.1946 ustanovující valná hromada A RČS v Obecním domě v Praze. Celostátní aeroklub sdružil Český národní aeroklub, Moravskoslezský aeroklub a Slovenský národný aeroklub.

10.6.1947 přelet soukromého letounu Piper L-4H OK-XPM majitele Františka Habarta .

K 1.8.1947 se Velitelství letectva 3. oblasti přejmenovalo na Velitelství III. leteckého sboru.

K 1.8.1947 se Velitelství leteckých základen 3. oblasti přejmenovalo na Velitelství II. leteckého okruhu.

Od 1.8.1947 byla LZ 3 podřízena V II. LO.

31.8.1947 účast Spitfirů na leteckém dni v Dačicích.

1.10.1947 zřízena Spojovací letka 3 (SL 3) VÚ 4698 pro V III. LS.

10.10.1947 se zabil npor. let. Václav Truhlář v letounu S 89 "SL 635" "LS-8" od 1. letky Leteckého pluku 8. Během nočního letu z Bratislavy do Brna narazil do kopce u obce Načeratice (okres Znojmo). Letecká badatelna.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo. MAPA.

Od 12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny. Do kdy?

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K 21.4.1948 byla u PÚ II zrušena povětrnostní stanice Znojmo a k 31.5.1948 se očekávalo zřízení povětrnostní stanice ve Valašském Meziříčí. MAPA.

4.5.1948 únos letounu C 103 A OK-ZDL od ČSA na trase Brno - České Budějovice. Na palubě letounu bylo celkem 7 lidí, včetně dvou členů posádky, pilot Oldřich Doležal a radiotelegrafista Jiří Kügler. Přistáli na letišti Erding u München. Všech pět cestujících požádalo o politický azyl. Posádka byla repatriována. Úlety českých a slovenských pilotů.

4.10.1948 únos letounu DC 3 OK-WCN od ČSA na trase Košice - Bratislava - Brno - Praha. Na palubě byla posádka ve složení: pilot Jaroslav Hájek o němž bylo známo, že byl komunistou, druhý pilot Ján Bělopotocký, který ve druhé světové válce byl příslušníkem slovenského vojenského letectva, radiotelegrafista Milan Jakubec. Ten zorganizoval únos s Milanem Jurasem. Letadlo z letiště Brno vzlétlo v 10.28 hod.  Krátce po vzletu letadla vešel do pilotní kabiny Milan Juras, vytáhl pistoli kterou zamířil na pilota a řekl: "Leťte se podívat do americké zóny v Německu". Letadlo přistálo na letišti americké armády Frankfurt (Rhein-Main-Flughafen) v 12.22 hod. Všichni cestující byli dotazováni orgány USA. Dvanáct cestujících požadalo o politický azyl v Německu a tři požádali o návrat do Československa. Mezi cestujícími byli manželka Viliama Širokého a její pětiletý syn. Její manžel Viliam Široký byl komunistický politik, zastávající tvrdou linii, který ve druhé světové válce byl v Moskvě. V letech 1945 až 1954 byl vůdcem komunistické strany Slovenska. Současně byl místopředsedou komunistické vlády Československa a od roku 1953 až do roku 1963 byl předsedou komunistické vlády Československa. Pilot, Jaroslav Hájek se vrátil do Československa. Krátce po jeho návratu byl od ČSA propuštěn a odsouzen na 10 let odnětí svobody. Paní Široké, protože měla politické styky, se podařilo dosáhnout jeho propuštění z vězení po dvou letech. Úlety českých a slovenských pilotů.

1.4.1949 nehoda letounu S 199.302 "IV-3". Pilot rtm. Josef Filus od LP 7 lehce zraněn. Zdroj.

Zpráva CIA z 12.4.1949

,

10.6.1949 nehoda letounu Avia S 199.156 "NP-2" při přistání. Pilot rt. Jan Dočkal od LP 8.  Zdroj.

24.6.1949 nehoda letounu Avia  S 199.174 "KT-7". Pilot rt. Jaroslav Galát od LP 7 lehce zraněn. , . Zdroj.

K 1.7.1949 se SL 3 v Brně přesunula do Přerova a přečíslovala se na SL 2.

25.7.1949 nehoda letounu Avia S 199.285 "LS-7" při přistání. Pilot rt. Josef Jiroušek od LP 8. Stroj z produkce Aera patřil do prvních sedmi, v tomto závodě postavených strojů, které byly ještě osazeny chladičem oleje pod trupem. Zdroj.

K 1.10.1949 PÚ II dostala nové krycí číslo VÚ 5733.

Od 1.10.1949 dostala LZ 3 nové krycí číslo VÚ 8851. Její letouny byly označovány písmenem G.

Od 15.11.1949 byl u III. LS organizován Kurs pro velitele letek.

2.12.1949 por. let. Miloš Hrbek a rt. Leopold Kozák s letounem Avia CS 99, výr. č. 524 "JP-14" od LP 7 během přeletu z Brna do Prahy ve špatném počasí narazili do kopce a zahynuli. Letecká badatelna.

24.3.1950 úlet Dakoty OK-WAR ČSA do Erdingu. Podrobnosti. Úlety českých a slovenských pilotů.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc. MAPA.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V srpnu 1950 se velitelství 4. ld v Trenčíně přesunulo do Brna. V podřízení byl 3. lp v Brně, 30. lp "Ostravský" ve Stichovicích a LP 47 v Brně.

14.9 1950 s odvoláním na nutnost zabezpečení obrany státu je nařízeno 3. letecké divizi v Brně spolu s LP 1 ve Zvolenu a LP 8 v Brně přesun do Kbel.

K 30.9.1950 se LP 47 ve Kbelích přesunul do Brna.

1.10.1950 proběhl přesun 3. ld do Kbel.

K 1.10.1950 zůstala v podřízenosti velitelství letectva existovat pouze velitelství - 3. ld a 4. ld, čtyři bojeschopné stíhací pluky (LP 1 "Zvolenský", LP 3, LP 5 a LP 8), LP 30 "Ostravský", LP 47, LDP 1 a LP 45.

1.10.1950 bylo zřízeno v Olomouci Letecké operační středisko 2 VÚ 8675 (LOS 2). V Brně-Kohoutovicích provoz zaměřovače FUSAn 733 Tornado.

K 1.12.1950 byla zformována Letecká základna 7 (LZ 7) VÚ 3843. Byla v podřízenosti V III. LO. Její letouny byly označovány písmenem L.

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.

C 103 OK-ADR .

K1.1.1951 se Velitelství II. leteckého okruhu přejmenovala na 2. leteckou technickou divizi.

1.1.1951 byla Letištní správa Brno osamostatněna jako 3. letištní správa Brno VÚ 9671.

K 15.1.1951 byla CL 3 zrušena.

K 15.1.1951 byla LZ 3 přejmenována na 3. leteckou základnu (3. LZ).

K 15.1.1951 byla LZ 7 přejmenována na 7. leteckou základnu (7. LZ)

K 31.1.1951 byla 3. letištní správa Brno zrušena.

K 15.3.1951 byla 3. LZ reorganizována na 3. letištní prapor.

K 15.3.1951 byla 7. LZ reorganizována na 7. letištní prapor.

31.7.1951 v Brně-Líšni nehoda letounu S-199.137 "GY-33" od LP 3. Por. Stanislav Strnad zahynul. Letecká badatelna.

V létě 1951 se ze 4. ld vyčlenily její letecké pluky do nově zřízených leteckých divizí: 3. lp do 22. ld, 30. lp do 34. ld a 47. lp se rozdělil.

Jeho největší část s letouny C-3 přelétla spolu s velitelem pplk. let. Františkem Novákem 14.9.1951 na letiště Hradčany. Shromážděná letecká technika (C-3) a personál na letišti Hradčany se po doplnění letového personálu o nové absolventy z LU stal jádrem výstavby bombardovacího svazku 46. ld a jeho první bojové součásti 24. letecký pluk, z počátku o 2 letkách C-3B. Výnosem MNO – GŠ OMS byla dnem 1.9.1951 zřízena na letišti v Hradčanech u Mimoně 46. letecká divize.

25. letecký pluk chtěl fakticky velitel letectva zřídit přečíslováním 47. lp (průzkumný) na 25. lp. To mu MNO-GŠ neschválil a de jure ke zřízení -jak je často uváděno k 19.11.1951- neměl pravomoc! Proto bylo požádáno nově o zřízení a na to MNO-GŠ zřídilo 25. lp k 1.1.1952.

Zbytek 47. lp (průzkumný) s B-36 a několika K-65 a C-3AF s personálem byl shromážděn ve Kbelích. Stali se základem podle sovětského vzoru nového 47. leteckého zpravodajského pluku, zřízeného 8.3.1952.

Zničením letounu S-199 "GY-32" od 3. lsp skončil vzlet na letišti Brno dne 18.3.1952. Škpt. Arnošt Lukeš byl zaskočen kombinací nechvalně známých vlastností „mezka“ a nerovnosti letištní plochy.

1.8.1952 byl nařízením nám. MNO - VL č. j. 0046256 z 20.5.1952 založen 28. letecký bitevní pluk na letišti v Brně-Černovicích, s nadřízeným velitelstvím 34. ld.. Také tento pluk byl vyzbrojen letouny B-33 a jeho cvičnou verzí CB-33.

1.10.1952 byl založen 32. letecký bitevní pluk na letišti v Brně, s nadřízeným velitelstvím 34. ld.

V březnu 1953 byly aerokluby zařazeny do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm). Do této doby lze datovat přijetí názvu Aeroklub Brno-Slatina pro skupinu sportovců, která se zabývala především motorovým létáním a parašutizmem.

Porucha vstřikovacího palivového čerpadla stála za vynuceným přistáním letounu S-199 od 3. lsp dne 5.4.1953. Stíhací "GY-35" pilotoval por. Václav Dvořák.

9.7.1953 pro upadnutí listu vrtule zřícení letounu Avia S-199 od 3. lsp na plochu letiště. Por. Milan Procházka zahynul. Letecká badatelna.

Ortofotomapa 1953 a 2009.

.

.

V ČSR byla po roce 1956 v provozu civilní gonia na letištích Praha-Ruzyně (OKL), Olomouc-Holice (OKO), Brno-Černovice (OKB), Holešov (OKA), Ostrava-Hrabůvka (OKM), Bratislava-Vajnory (OKR), Piešťany (OKP), Tatry (OKT), Sliač (OKS), Košice (OKD).

V květnu 1956 byly od 3. letky 3. slp vyřazeny letouny S-101 (Jak-23). Letoun "HX-51" byl umístěn na letiště Kroměříž.

13.7.1956 CB-33 (UIL-10) "3823" "BM-84" narazil do neosvětleného CB-33 (UIL-10) "3828" "BM-85" od 28. bilp. Kpt. Jiří Černý a npor. František Chaloupka zahynuli. Letecká badatelna.

Aeroklub Brno-Slatina byl civilním provozovatelem letiště Brno-Černovice (LKCL) až do 30.9.2001, kdy byl provoz letiště ukončen z důvodu přípravy rozsáhlé průmyslové zóny. V následujícím období odprodal Aeroklub Brno-Slatina svůj stávající hangár a další nemovitosti Statutárnímu městu Brnu a dohodl se s ním na poskytnutí výrazné finanční pomoci pro vybudování nového zázemí na jižní straně letiště Brno-Tuřany. Po překonání vážných legislativních, technických a finančních problémů se v prosinci 2009 podařilo zkolaudovat nový areál i se zázemím základny letecké záchranné služby firmy Alfa Helicopter, spol. s r.o.