Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Brno Brünn Брно

Veřejné hlavní letiště a Stálé vojenské letiště

Fliegerhorst Brünn

Komárov

Černovice Czernowitz

Pošta Slatina Latein

MAPA.

11.09.2019

helo6103.jpg (231463 bytes)

22.9.1850 vzlétl v Brně anglický vzduchoplavec Henry Tracey Coxwell se svým balonem Sylph plněném svítiplynem. Přistál u Babic nad Svitavou. Dne 29.9.1850 pro silný vítr už nevzlétl. Dne 7.10.1850 druhý vzlet balonem.

V roce 1872 byla ve Francii postavena vzducholoď, jejíž vrtuli poháněla skupina vzduchoplavců svými svaly. Výsledky odpovídaly výkonu tohoto „motoru". Téhož roku však vznikla další, celkově čtvrtá postavená vzducholoď, tentokrát v Rakousku. Jejím tvůrcem byl Paul Haenlein, pocházející z německé Mohuče. Svou vzducholoď začal stavět ve Vídeňském Novém Městě, když mu však tamní plynárna v srpnu toho roku odmítla dodávat svítiplyn, hledal jinou. Dostatečnou kapacitu měla tehdy pouze plynárna brněnská, a tak byly další práce přesunuty sem. S četnými potížemi bylo vzdušné plavidlo počátkem prosince 1872 dokončeno a ve dnech 13.a 14. 12.1872 se uskutečnily dvě zkušební plavby. Dne 13.12.1872 Haenleinova vzducholoď přeletěla nad Brnem rychlostí 8 km/h. Vinou předsedy společnosti, která stavbu financovala, však byla o několik dní později vzducholoď vážně poškozena a další práce nepokračovaly. Tato vzducholoď používala Lenoirův výbušný motor na plyn s třímetrovou tlačnou vrtulí, svítiplyn pro něj odebírala z nosného balonu. Motor měl výkon pouze 2,9 kW; pro dosažení solidních výkonů letadla o délce 50,4 m a průměru 9,2 m však byl příliš slabý. Zajímavé je, že podle britského patentu měl být nosný balon uložen v ocelovém rámu obepínajícím jeho rovník, což můžeme považovat za jistý náběh k vyztužené konstrukci vzducholodi. Postavená vzducholoď však byla řešena odlišně - nosný obal byl uchycen k podélnému nosníku, umístěnému pod jeho spodní stranou. Vzducholodě Giffardova a Haenleinova měly vrtuli umístěnou u gondoly, tedy pod nosným balonem, který byl díky svým rozměrům hlavním zdrojem aerodynamického odporu. Působiště odporu celé vzducholodi tedy bylo dosti vysoko nad osou tahu vrtule. Odpor a tah vrtule tak vytvářely dvojici sil, která zdvihala příď vzducholodi, a protože obě tyto vzducholodi neměly vodorovné ocasní (stabilizační) plochy, bylo by pro ně při dosažení vyšších rychlostí obtížné udržovat výšku plavby: Při každém zvětšení rychlosti by vzrostl moment uvedené dvojice sil, neboť by vzrostl jak tah vrtule, tak odpor vzdušného plavidla. Následně by se zvětšil úhel náběhu nosného balonu, vzrostl by jeho aerodynamický vztlak a vzducholoď by stoupala. Jediným možným způsobem kompenzace uvedené dvojice sil by byla změna polohy těžiště přemísťováním osádky, pokud to ovšem řešení gondoly umožňovalo. U Giffardovy vzducholodi to bylo vyloučeno, rozměry gondoly Haenleinovy vzducholodi takový pohyb v omezeném rozsahu umožňovaly. Obě vzducholodi měly pouze směrové kormidlo. Třetí významnější vzducholoď vznikla ve Francii v roce 1884. Jmenovala se La France a k jejímu pohonu sloužil elektromotor, napájený z akumulátorů. Motor měl výkon 6,2 kW. Při podobných rozměrech, jaké měla vzducholoď Haenleinova - délka obnášela 50,4 m a průměr 8,4 m - měla k dispozici výkon více než dvojnásobný. Ze sedmi uskutečněných zkušebních plaveb můžeme pět považovat za úspěšné. Avšak akumulátory dovolovaly trvání plavby jen asi od 20 do 90 minut, což ovšem bylo poměrně málo.

Profesor VŠ technické Jiří (Georg) Welner asi od roku 1880 publikoval projekty letadel, v roce 1885 projekt vzducholodi, v letech 1892-93 měřil odpor těles  umístěných na železničním vagoně, v roce 1894 model letadla s plošníkovými kolym a v roce 1895 ve Zborovicích měřil charakteristiky vrtulí.


30.10.1910 vídeňský letec Ing. Adolf Warchalowski předvedl let na letounu Farmanova typu na vojenském cvičišti za královopolskou továrnou. Jednalo se o první předvedení letadla na brněnském území. více než 50 000 lidí spatřilo 13 minutový let, při němž byl letec filmován. Film se pak promítal v jednom brněnském biografu.

V roce 1910 byla založena Meteorologická stanice c.k. České techniky Brno a od roku 1911 konala pravidelná pozorování. V roce 1912 byla zařazena do státní meteorologické sítě jako významná observatoř.


.


26.5.1912 pro neletové počasí se veřejné vystoupení pardubických letců posunulo na 2.6.1912. Čihákovo letadlo typ E bylo vystaveno v sále U Kebrtů v Králově Poli.

6.6.1912 veřejný vzlet Evžena Čiháka. helo8461.jpg (163835 bytes), . V turbulentním počasí letoun sražen na svah a poškozen.


14.7.1913 Vilém Mazouch provedl řadu zkoušek, při nichž byl padák zatěžován 80 kg vážícím pytlem. Testování padáku probíhalo z čtyřpatrové rozhledny (35 m) na závodní dráze v Brně-Pisárkách. Vilém Mazouch pak otestoval padák vlastním seskokem, ve výši 15 m ovšem narazil na roubení rozhledny, zřítil se na zem a těžce zranil.


25.1.1914 provedl francouzský pilot Célestin Adolphe Pégoud s letounem Blériot XI-2 Monopol na vojenském cvičišti v Králově Poli u Brna za obrovské návštěvy obecenstva dva lety. helo9214.jpg (65732 bytes)

od února 1914

V roce 1914 byl z iniciativy Heinricha a Georga Schichtových uspořádán Schichflug Schichtův let s cenami v hodnotě 100 000 rak. korun. Trasa vedla z Vídně do Prahy, Terezína, Brna, Budapešti a zpět do Vídně. Z Terezína se nepovinně mohlo letět ještě do Teplic a Ústí nad Labem a zpět. Vzhledem k pozornosti, jakou události věnoval tisk, to byla velmi účinná reklama firmy. Z dvanácti přihlášených pilotů dokončili celou tisícikilometrovou trasu pouze dva. Muzeum Ústí nad Labem.

Dne 20.4.1914 v Brně přistály letouny v pořadí: F. Konschel s cestujícím Krigerem na Etrichově letounu,  L. Bareth s cestjícím ing. Schiskem na letounu Lohner Pfeilflieger, V. Wittmann s cestujícím por. Lanyim s letounem Lohner Pfeilflieger. Ještě ten den odletěli do Vídně. F. Konschel ještě cestou pro poruchu přívodu paliva stačil nouzově přistál u Rajhradu.

od října 1914

Prvním známým brněnským plachtařským nadšencem byl student techniky Richard Harabus, který již v roce 1914 dokončil svůj první kluzák he347.jpg (36254 bytes). Tento kluzák při prvních letech zničil, ale nedal se neúspěchem odradit a postavil do roku 1921, kdy bohužel umírá na TBC, ještě několik kluzáků s nimiž nalétal přes 100 letů. Na upoutaném kluzáku, dle svých slov, dosáhl nejdelší doby letu 11 min 23 sec a výšky asi 20 m nad terénem.


.


od listopadu 1916


.


od července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Příprava zamýšlené letecké kurýrní linky z Prahy do východních oblastí republiky. "Česká letecká pošta se právě organisuje", napsaly 15.11.1918 brněnské Lidové noviny. Trasa byla zvolena z Prahy do Pardubic, dále do Olomouce, Brna, Uherského Hradiště, s prodloužením dále na východ až do Košic, kde však bylo nejprve potřeba vojensky zajistit území Slovenska. To ovšem trvalo až do poloviny ledna 1919.

10.11.1918 byl velitelem Leteckého oddílu Brno jmenován Viktor Polanský. Krátce zde pobyl Josef Hamšík. Pro nedostatek všeho se výcvik nekonal.

Po polovině listopadu 1918 se na cestu po republice vydala komise, která na zvolených místech vyhledávala vhodné plochy a s místními úřady dojednávala možnosti stavby letišť.

V listopadu 1918 byl Český aviatický klub obnoven jako Československý aviatický klub.

od 27.11.1918 do 1919.

Stav leteckého personálu umožnil vznik Letecké setniny Brno. Pro nedostatek všeho se výcvik nekonal. 


od 1919 do 27.12.1921.

V březnu 1919 se Letecká setnina Brno dostala do podřízenosti Letecké setniny Olomouc. Setník Smetana ji nalezl demoralizovanou a tak ji rozpustil a převedl k pěchotě.

V říjnu 1919 založena odbočka Československého aviatického klubu. Zakladatel Richard Harabus. Flotily provozovatelů.

V listopadu 1919 byl založen Aeroklub republiky Československé (ARČS).


16.4.1920 na valné hromadě Československého aviatického klubu v Praze byl založen Moravský aeroklub v Brně (M.A.K.). Zakládajícím členem a čestným předsedou byl prezident Československé republiky Tomáš G. Masaryk.

V Brně a Olomouci působila soukromá Moravská letecká společnost Aero-Lloyd. Provozovala upravené, původně vojenské letouny Hansa-Brandenburg C.I 326, Phönix C I a rychlý italský stroj Ansaldo S.V.A. 10. Když její technický ředitel ing. Richard Harabus náhle 2.5.1921 zemřel, společnost zanikla. Přestože tyto informace uvádí několik na sobě nezávislých zdrojů nejsou podklady ověřeny zápisy z firemních rejstříků.

12.9.1920 v Komárově leteckého dnu organizovaný Sokolem Brno I. a M.A.K. se od Leteckého pluku 2 v Olomouci zúčastnili s letounem Breguet Bre. XIV A. 2 od Letecké setniny 5 polní pilot Kocián a zástupce velitele pluku kpt. František Kabeláč, s letounem Salmson SAL. 2 A. 2 od Letecké setniny 3 pilot Bělohlávek a npor. Budín, s letounem Hansa-Brandenburg C.I od Letecké setniny 5 polní pilot Hartl a por. Baier, s dvěma letouny SPAD S.VII C1 od Letecké setniny 9 npor. Topič a pol. pilot Černohous. Návštěva na 60 000 diváků.Vyhlídkové lety s 10 odvážlivci!


2.5.1921 zemřel ing. Richard Harabus.

Od 14.8. do 21.8.1921 I. národní letecká výstava.

Asi v srpnu 1921 první pokusy s plachtěním v Brně. Použito bylo prvních kluzáků ing. Richarda Harabuse. Kromě toho provedl v Černých polích několik skoků s dvouplošníkem R. Dohnálek, který jej však při jednom skoku rozbil. Poté se aktivity přesunuly do Medlánek.

12.11.1922 získal M.A.K. zastoupení ve sportovní komisi ARČS a ve Federation Aeronautique Internationale (FAI).

od 27.12.1921 do prosince 1926.


Na konci roku 1922 Západočeský aviatický klub a Moravský aeroklub přistoupili k Československému aviatickému klubu.


Od 5.8. do 15.8.1923 byl na II. moravské letecké výstavě vystavován M.A.K. letoun Nieuport 3598. helo7089.jpg (110367 bytes)

Září 1923. Československé armádní manévry u Poličky (Svitav). Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

Ve středu 5.9.1923 v 7 hodin ráno přistálo u Líšně vojenské letadlo č. 77 pro poruchu stroje. Původně mělo přistát u Kunštátu (okres Blansko), kde se konalo vojenské cvičení, ale pro hustou mlhu nemohlo přistát a doletělo až k Líšni. Ke zranění osob nedošlo.

Vzhledem k výhodné poloze města na trase Praha – Bratislava se už od roku 1923 uvažovalo o zřízení letiště pro civilní dopravu. O zřízení státního letiště začalo zajímat ministerstvo veřejných prací. Jako nejvýhodnější byl nakonec vybrán katastr Černovic, v místech kde se dnes nachází světelná křižovatka ulic Olomoucké a Těžební. Plocha byla vykoupena a zčásti pronajata od černovických sedláků v části zvané Dlouhý a Široký lis. Tehdejší katastr Černovic byl mnohem větší než dnes, zasahoval mnohem východněji, takže k němu patřily i dnešní Černovičky. Pouze skutečnost, že nové letiště bylo obsluhováno poštou Brno-Slatina, vedla k tomu, že letiště a pozdější kasárna byla spojována s touto městskou částí a nikoliv Černovicemi. 

V roce 1923 se Československý aviatický klub přejmenoval na Československý aeroklub.


21.2.1924 Československý aeroklub se sloučil s ARČS.

6.3.1924 rozhodla ministerská rada o vybudování brněnského letiště, které se mělo stát prvním záložním letištěm pro leteckou dopravu mezi Prahou a Bratislavou. Bylo také rozhodnuto o civilní výstavbě na letišti v Košicích, kde byla dosud pouze zařízení vojenská, o vybudování záložního letiště v Lučenci na úseku Bratislava - Košice a o výstavbě letiště Užhorod, kde měla končit vnitrostátní linka ČSA. Historie.

Výstavba letiště.


V květnu 1925 objednalo Ministerstvo veřejných prací stavbu železobetonového hangáru na letišti v Brně. Historie.

14.12.1925 Baťovu firemnímu letounu D.III Albatros po vzletu ve výšce 20 m vysadil motor. Letoun byl zničen. Pilot Brouček měl vyražené zuby a cestující Piska byl pohmožděný. 


1.5.1926 mělo být dáno do provozu brněnské letiště, jehož ředitelem byl na konci února 1926 jmenován ing. Nekvasil. Historie.

První letoun Farman-Goliath pro 12 cestujících ČSA z Prahy přistál v Brně 23.5.1926.

24.5.1926 letem s cestujícími fakticky zahájen provoz na lince Praha - Brno.

Následujícího dne odpoledne přilétlo z Prahy letadlo De Havilland DH 50 L-BAHE, se 4 cestujícími. Letové řády ČSA.

30.5.1926 při příležitosti otevření letiště uspořádal M.A.K. letecký den, na kterém se sešlo 30 tisíc diváků.

Ing. Nekvasil, pověřený řízením letištní služby na státním letišti v Brně, dne 17.7.1926 sdělil MVP, že na brněnské letiště přiletěl a zase odstartoval pilot Brouček firmy T. & A. Baťa ze Zlína s letadlem D.III Albatros, které není vyzkoušeno a zaneseno do rejstříku letadel.

Jak vypadala naše civilní letiště v roce 1926? Ve Kbelích stálo pět hangárů železobetonových, jeden hangár typu Wagner III, jeden hangár plechový a dva dílenské hangáry, motorárna, tři garáže pro služební vozidla, dvě budovy pro zaměstnance letiště a ČSA, vila ředitele letiště. Těsně u civilního letiště byly tři stožárové antény rozhlasového vysílače. Na brněnském letišti stály dva železobetonové hangáry o nestejné světlosti vrat a služební budova. Na bratislavském letišti Vajnory byl postaven železobetonový hangár s přístavky a také provizorní dřevěný hangár. Připravovalo se zahájení výstavby civilních letišť Košice a Lučenec. V roce 1925 se také chystalo rozšíření bratislavského letiště Vajnory a budovalo se letiště v Užhorodě. Historie.

Pohled jihozápadním směrem na hangáry vysoké 16 a 12 m helo7685.jpg (239300 bytes), větší hangár a služební budova. Popis letiště. Zdroj.

Rozhlasový vysílač Brno.

, , od prosince 1926 do 1939.


Letiště v roce 1927. Pohled severovýchodním směrem na hangáry .

Letecký den v roce 1927. Pohled východním směrem na hangáry .

V roce 1927 začala pravidelná přeprava pošty na trati Brno - Glivice - Breslau - Berlín. 

Pošta z Brna do Wien byla dopravena poprvé 1.11.1927, z Brna do Krakova zpětným letem pak 2.11.1927.

Brněnská letištní radiostanice OKB 333 kHz.


V roce 1928 letiště začala využívat polská letecká společnost LOT na trase Wien – Warszawa.

15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. MAPA. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Osádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna. V 14.00 hod. vzlétl  vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě. Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby našli  Italia. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.


Od roku 1929 se začala ve východní části letiště budovat jeho vojenská část s novými betonovými hangáry a s novými kasárnami. Na severní straně letiště Kasárna Edvarda Beneše.

Od roku 1929 díky vstřícnosti Ministerstva veřejných prací měl M.A.K. zázemí v malém hangáru na státním letišti Brno-Černovice.

18.5.1929 při seskoku padákem zahynul František Hronek (od Leteckého pluku 2 nebo z M.A.K.).

19.5.1929 se zranili škpt. Boris Dragoun a mechanik čet. Karel Lis. Nehoda při přistání při cestě na letecký den do Brna. Letecký den byl o týden odložen.

26.5.1929 letecký den. Pilot čet. Václav Peřina od Leteckého pluku 2 zraněn. Porucha motoru letounu Letov Š 20 ve vývrtce při akrobacii na leteckém dni, letoun dopadl vedle prostoru pro diváky a zničil dva automobily.

11.7.1929 letounu Farman F-60 L-BAGF od ČSA s pilotem Albertem Kociánom při pojíždění se poškodil podvozek. Letounu se postavil na hlavu. helo7007.jpg (134901 bytes)

4.-16.8.1929 Challenge. Trať: Paris - Basel - Genève - Torino - Milano - Venezia - Zagreb - Београд - Drobeta-Turnu Severin - București - Drobeta-Turnu Severin - Budapest - Wien - Brno - Praha - Wroclaw - Warszawa - Poznań - Berlin - Hamburg.

4.-8.9.1929 III. ročník závodu Let státy Malé dohody a Polska 1929 stíhacích letounů. Trať: București - Iași - Львів - Warszawa - Kraków - Praha - Brno - Zagreb - Београд - București. Zvítězil škpt. Josef Kalla na letounu Letov Š 131.

1.10.1929 byl zaveden jednopísmenný kód letek na boku letounu vedle plukovního znaku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 11.980-III./1.odděl.1929. Kódy.


V roce 1930 se označení československých civilních letadel písmenem L-Bxxx změnilo na nynější OK-.

23.4.1930 Ministerstvo pošt a telegrafů se rozhodlo vybudovat leteckou zaměřovací službu v Praze, v Brně a v Mariánských Lázních, postavit krátkovlný 300 W vysílač pro leteckou službu za 400 000 Kč, koupit krátkovlné přijímače za 20 000 Kč a zřídit na letištích dálnopisy. Podrobnosti.

Jednotlivá letiště si mezi sebou vyměňovala na kmitočtu 248 kHz zprávy o startech, přistání a počtu cestujících.

Radiotelegrafní vysílací stanice 333 kHz pro spojení s letadly a zaměřování. Na letišti byl nainstalován goniometr Marconi. Antény byly rozloženy na střeše provozní budovy. Směr se zjišťoval natáčením indukční cívky. Gonio fungovalo špatně. Vadil sousední hangár, pojíždějící letadla. Podrobnosti. Goniometrické stanice byly zatím pouze dvě – v Praze a v Brně.

Pohled severním směrem na hangáry. Na provozní budově je již anténa. Severně letiště obec Židenice.

Od roku 1930 na trati Praha - Brno - Bratislava budovány letecké světelné majáky. Na hangáru letištní světelný maják? Kde? Letecký světelný maják na kopci Hády.

25.5.1930 letecký den. Létal akrobat št. kpt. Malkovský.

7.6.1930 na dvoudenní letecký den v Karlových Varech. Z Brna odletělo Aero A 13 (?) s pilotem panem Křehlíkem a vrch. mechanikem p. Vyhlídalem.


.


K 1.3.1932 vznikly spojovací články mezi III. ( leteckým) odborem MNO a jednotlivými pluky - Letecké skupiny u Zemských vojenských velitelství ZVV v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích.

14.8.1932 pořádal místní hasičský sbor v Jemnici za spolupráce s M.A.K. letecký den. Při vyhlídkových letech se letoun Aero A 14.23 OK-AAX zřítil a v troskách zahynuli dva občané Jemnicka. Pilot V. Kolařík byl těžce raněn.


7.9.1933 nehoda letounu Junkers F.13.741 OK-ALH. po startu, pilot Lipovský, mechanik Vyhlídal a čtyři cestující nezraněni.

V roce 1933 studenti Vysoké školy technické v Brně postavili kluzák VSB 1 (Zögling 31).

V roce 1933 učni Jindřich Mišurc a Norbert Pučan v dílně strýce N. Pučana v Brně-Cejlu postavili dřevěný kluzák MP 1 (Stamer Lippisch Zögling s kovovým trupem). Kluzák létal v okolí Brna a na Čebíně. Po ročním provozu byl předělán na větroň MP 2.

PO MLL Brno postavil větroň Hütter H 17. Kdy?

V roce 1933 Československá zbrojovka, akc.spol. vyrobila letadlový motor ZOD-240A.


1.1.1934 vzniklo Velitelství zemského letectva v Brně.

V roce 1934 bylo rozhodnuto postavit goniometrický zaměřovač (gonio) Telefunken s kruhovou rámovou anténou v dřevěném domku na druhém konci letiště, stranou rušivých vlivů. Podrobnosti.

Od roku 1934 brněnští plachtaři létali na Čebíně.

1.9.1934 vznikla Letka 83.

1.9.1934 vznikla Letka 84.

Letecký den. Pro silnou bouřku, kdy ve dvou hodinách spadlo 90 mm srážek (srážkový rekord Černovic), však celá akce byla o týden odložena. 

V roce 1933-34 Stanislav Hoffírek postavil větroň Milan. Kluzák létal na Rané a potom v okolí Brna a na Čebíně.

V roce 1934 student Vysoké školy technické v Brně František Slovák za pomoci dalšího studenta Bedřicha Panduly si soukromě postavil větroň Grunau Baby I OK-FR-FR. Roku 1934 byla přihlášena na II. závody plachtařů MLL na Rané, kde s ní B. Pandula splnil časovou podmínku "stříbrného C" letem 5 hod. a 17 min. Při dalším letu s ní však František Slovák havaroval. Po opravě se s touto Baby zúčastnil dalších závodů roku 1936 v Žilině, kde se celkově umístil na 15. místě z 28 závodníků.

Větroň Grunau Baby GB II postavili studenti Vysoké školy technické v Brně v PO Vysokoškolského sportu Brno pod názvem "Tajfun", označovaný jako typ VSB 2.

Další moravskou Grunau Baby II s názvem "Slávia" postavili členové PO MLL na výstavišti v Brně.


V roce 1935 učni Jindřich Mišurc a Norbert Pučan předělali svůj kluzák MP 1 (Stamer Lippisch Zögling s kovovým trupem) na větroň MP 2. Kluzák létal v Medlánkách a na Čebíně.

23.6.1935 Letecká slavnost v Brně. Imitace hořících hangárů helo8878.jpg (37678 bytes). Prezident Beneš a králové vzduchu helo8914.jpg (51689 bytes).

29.7.1935 během 16. rhönské soutěže plachtařů se podařilo plachtařům Oeltzchnerovi na Condoru, Bräutigamovi na staré DB 10, Heinemannovi na Rhönsperbru a Steinhoffovi na Rhönadleru z Wasserkuppe po uletění vzdálenosti 504 km doletět do Brna.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 14.

Vysoké výkony seskoku padákem zlákaly úředníka Masarykovy letecké ligy poručíka v záloze Ludvíka Pavlovského k pokusu o světový rekord. Dne 7.9.1935 provedl z letounu MLL seskok v Brně - 3 500 m (československý rekord). Zdroj. Zdroj.

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .

Po důsledcích hospodářské krize, která se začíná projevovat od roku 1931, dochází v roce 1935 ke zrušení zahraničních linek z politických důvodů a brněnské letiště, jehož provoz byl po Praze vždy největší, upadá na významu a ustupuje až na třetí místo za Bratislavu.


V letech 1935-36 PO MLL Brno postavil větroň Morava "OK Maria Kulík". Létal na Čebíně.

V roce 1935-36 členové PO Vysokoškolského sportu Brno ing. Václav Ošťádal a ing. Jan Golda navrhli a postavili výkonný větroň s typovým označením VSB 35. Při úřední zkoušce ho Bedřich Pandula rozbil.

1.1.1936 Letecká povětrnostní stanice 13.

V březnu 1936 z Malacek (Kbel) se přesunula Letka 81.

1.3.1936 z Kbel se přesunulo velitelství První perutě leteckého pluku 5 .

Od roku 1936 Místní skupina MLL Brno provozovala kluzák Zlín Z V. Létal na Čebíně.

16.6.1936 letěl B. Čapek od LP 4 z Hradce Králové na novém stroji Avia B 534.59 v defilé před prezidentem republiky Edvardem Benešem v Brně.

V roce 1936 Československá zbrojovka, akc.spol. vyrobila letadlový motor ZOD-260.

Už do roku 1936 M.A.K. vycvičil jenom pro potřebu vojenského letectva více jak 30 pilotů, z nichž 22 v následující válce v boji za svobodu položilo své životy.

Moravskoslezský Aeroklub v Brně. Od kdy?


1.1.1937 vznikla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Brně. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Václav Kapras.

1.1.1937 vznikla Letecká skupina štábu III. sboru. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Ladislav Kalus.

4.2.1937 v 18.30 hodin při nočním letu z Bratislavy do Brna před přistáním za tmy a nízké oblačnosti havaroval na zasněženém poli Na hraničkách letoun Avia F IX "L1" od Letky 81. helo6891.jpg (31399 bytes) V troskách zahynuli kapitán letectva Otto Šafařík, rotmistr letec Josef Ovčačík a četař Josef Plechatý. Lehce zraněni byli četař Jan Macků a svobodník Ludvík Helešic.

15.4.1937 vznikla Cvičná letka leteckého pluku 5 .

V červnu 1937 skupina šesti pilotních žáků vykonala teoretické a praktické pilotní zkoušky, kterou vycvičil klubovní šéfpilot Vojtěch Krč. Mezi žáky byl také předseda Moravskoslezského Aeroklubu Dr. František Král, profesor vysoké školy zvěrolékařské v Brně, který začal pilotní výcvik v dubnu. Aeroklub má jen dva školní letouny.

V roce 1937 instalovaná krátkovlnná radiostanice měla zlepšit možnosti spojení s letadly za letu.

1.9.1937 vznikla Letka 75.

1.9.1937 vznikla Letka 76.

1.9.1937 vznikla Letka 77

16.9.1937 z Kbel se přesunulo velitelství Leteckého pluku 5 . Jindřich Maršálek nejen přemístil pluk do nových a rozsáhlých prostor v Brně, ale rozšířil jej na sílu sedmi bojových a tří pomocných letek. Navíc noční bombardovací letky pluku byly přezbrojeny na novou techniku (Aero MB 200) a denní bombardovací letky se k tomuto kroku připravovaly. Podřízeno velitelství Letecké brigády ve Kbelích.

16.9.1937 z Kbel se přesunula Letka 82.

16.9.1937 z Kbel se přesunulo velitelství Náhradní peruti leteckého pluku 5 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 5.

V roce 1937 z Kbel se přesunula Technická letka leteckého pluku 5 .

1.10.1937 vzniklo velitelství Druhé perutě leteckého pluku 5 . Velitel mjr. let. Vladimír Lanský.

1.10.1937 vzniklo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 5 .

1.10.1937 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 2.

1.11.1937 zřízena vojenská Povětrnostní ústředna 2.

Veřejné hlavní letiště a stálé vojenské letiště. Rozměry 850 x 1 000 m. Hangáry a skladové prostory.


Proměnu Leteckého pluku 5 v silné a nově vyzbrojené vojskové těleso se však plukovníku letectva Jindřichovi Maršálkovi dokončit nepodařilo. Zahynul 24.1.1938, spolu se zatímním velitelem Letky 76, nadporučíkem letectva Václavem Vyskočilem, a mechanikem, délesloužícím četařem Otakarem Slámou, při havárii letounu MB 200.3 za letu z Prahy do Brna v prostoru Borové dnes Havlíčkova Borová. Podrobnosti.

Na začátku roku 1938 se Letka 75 přesunula do Hlohovce.

Na začátku roku 1938 se Letka 76 přesunula do Hlohovce.

Na začátku roku 1938 se Letka 77 přesunula do Hlohovce.

V květnu 1938 přiletěla Letka 75.

V roce 1938 stavba radiomajákového přistávacího systému Lande-Funk-Feuer (LFF) Lorenz, který měl usnadnit přistávání při snížené dohlednosti.

Současně zahájen provoz na lince Praha - Brno - Zlín.

1.7.1938 založena Četnická letecká hlídka Brno

K 1.7.1938 sloužil u ČLH Brno velitel a pilot por. let. Vladimír Janota, 2. pilot stržm. Jan Fafílek.

Červenec 1938. Třetí zleva Miroslav Liškutín.

 

Před válkou létalo vedle jiných letadel asi 14 větroňů Grunau Baby GB I a GB II patřících Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) a Akademische Fliegergruppe při německém VUT v Praze. Kromě Prahy to byly VDF skupiny v Sudetech, Brně, Ústí n. L., Karlových Varech, Vrchlabí, Zábřehu, Liberci a Teplicích.

V roce 1938 se leteckého dne účastnil také prezident republiky dr. Edvard Beneš. Kdy? 

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Brněnská Skupina OPL II/152 měla v podřízenosti baterie 4/152 a 6/152 s 8,35 cm PLK vz.22.

-Světlometná skupina OPL IX/152 - světlometné čety 19/152, 21/152, 22/152 (s 120 cm světlometem vz.20 ?).

-čtyři stálé roty kulometů proti letadlům 2/10, 1/43, 2/43, 3/43 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

Armádní obrana proti letadlům AOPL. Podrobnosti.

Rota VKPL 6 a 7 s 2 cm VKPL vz.36 Brno u (SV IV. armády).


Velitelství zemského letectva v Brně. Funkci velitele letectva zastával plk. let. Jaroslav Plass. Ve věcech odborných podléhalo přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních veliteli Zemského vojenského velitelství v Brně.

Velitelství Leteckého pluku 5 (plk. let. J. Borecký od 15.9.1938). Podřízeno veliteli Letecké brigády ve Kbelích.

Velitelství První peruti leteckého pluku 5. Velitel pplk. letl. František Klepš.

Letka 81.

Letka 82.

Velitelství Druhé peruti leteckého pluku 5. Velitel mjr. let. Vladimír Lanský.

Letka 83.

Letka 84.

Velitelství Třetí peruti leteckého pluku 5. Velitel pplk. let. Karel Müller.

Letka 75. (?)

Letka 76.

Letka 77.

Náhradní peruť leteckého pluku 5. Velitel mjr konceptní služby Rudolf Vaníček.

Cvičná letka leteckého pluku 5.

Náhradní letka leteckého pluku 5.

Technická letka leteckého pluku 5. Velitel mjr. let. Dimitrij Jarčevský.


Začátkem září 1938 Letka 75 se přesunula do Nitry.

12.9.1938 vzniklo Středisko hlásné služby Brno mimo mobilizační plány. Krycí jméno M. Velitel mjr. let. Jiljí Svoboda. Podléhalo veliteli Ústředny hlásné služby Olomouc.

14.9.1938 se velitelství První peruti leteckého pluku 5, Letka 81, Letka 82, velitelství Druhé peruti leteckého pluku 5, Letka 83, Letka 84 přesunuly do Dvora Jalovisko (okres Brno-venkov).

14.9.1938 se velitelství Třetí peruti leteckého pluku 5 přesunulo na polní letiště Tovarníky (okres Topolčany).

15.9.1938 se Letka 76, Letka 77 přesunuly na polní letiště Měnín (okres Brno-venkov).

15.9.1938 z Hradce Králové se přesunula Letka 34.

V Brně byla mobilizační stanice.

Mobilizační těleso 103 vzniklo ze Zemského vojenského velitelství v Brně. Ve skupině B vytvořilo Velitelství letectva II. armády.

Mobilizační těleso 108 vzniklo z velitelství III. sboru. Ve skupině A vytvořilo Leteckou skupinu štábu XIV. hraničního pásma, ve skupině B vytvořilo Leteckou skupinu štábu III. sboru a ve skupině C vytvořilo Leteckou skupinu III. sborové oblasti.

Mobilizační těleso 605 vzniklo z Leteckého pluku 5. Vytvořeno celkem 39 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Brno, Hlohovec, Slatinské Doly a Užhorod.

 

V září 1938 letiště 1000 x 850 m, stupeň dokončení 90 %, plné vybavení, moderní kasárna. Smíšený provoz.

23.9.1938 personál ČLH Brno byl přidělen k Náhradní peruti leteckého pluku 2 v Olomouci.

 

24.9.1938 bylo Velitelství zemského letectva v Brně začleněno do sestavy Mobilizačního tělesa 103, ale působilo až do 27.9.1938.

24.9.1938 byla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Brně začleněna do sestavy Mobilizačního tělesa 103.

24.9.1938 byla Letecká skupina štábu III. sboru začleněna do Mobilisačního tělesa 108.

24.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu XIV. hraničního pásma v sestavě Mobilisačního tělesa 108 jako součást mobilizovaného útvaru 108-A-1. Krycí jméno Svatopluk 10. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Ladislav Kalus.

24.9.1938 se velitelství Leteckého pluku 5 začlenilo do Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-1. Krycí jméno Sluníčko. Vzniklo velitelství Leteckého pluku 5. Funkci velitele pluku zastával plk. let. Jaroslav Borecký

24.9.1938 byla Letka 34 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-14. Vnikla Polní letka 34. Krycí název ? Velitel kpt. let. Adolf Chmela. Podléhala veliteli Třetí polní peruti leteckého pluku 1.

24.9.1938 se Náhradní peruť leteckého pluku 5 začlenila do Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-1. Vznikla Náhradní peruť leteckého pluku 5. Velitel mjr. konceptní služby Rudolf Vaníček.

24.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 5 začlenila do Mobilisačního tělesa 605 jako součást mobilizovaného útvaru 605-C-1. Vznikla Cvičná letka leteckého pluku 5. Podléhala veliteli Náhradní perutě leteckého pluku 5.

24.9.1938 se Náhradní letka leteckého pluku 5 začlenila do Mobilisačního tělesa 605 jako součást mobilizovaného útvaru 605-C-1. Vznikla První náhradní letka leteckého pluku 5 a Druhá náhradní letka leteckého pluku 5. Podléhaly veliteli Náhradní perutě leteckého pluku 5.

24.9.1938 byla Technická letka leteckého pluku 5 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

24.9.1938 vznikla Náhradní technická letka leteckého pluku 1 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako součást mobilizovaného útvaru 605-C-1. Velitel por. let. Vilém Kleisner a od 5.10.1938 npor. let. Ing. Ladislav Groh.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 13 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 14 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

24.9.1938 byla Letecká radiogoniometrická stanice 2 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.

 

25.9.1938 se Velitelství zemského letectva v Brně začlenilo do stavu Mobilisačního tělesa 103.

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu III. sboru v sestavě Mobilisačního tělesa 108 jako součást mobilizovaného útvaru 108-B-3. Krycí jméno Hálek 10. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Jindřich Trunda a od 13.10.1938 št. kpt. let. František Lopata.

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu III. sborové oblasti v sestavě Mobilizačního tělesa 108 jako součást mobilizovaného útvaru 108-B-6. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Sylvestr Šebesta.

26.9.1938vznikla Kurýrní letka 112 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-15.

26.9.1938 vznikla Letecká fotografická četa 74 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-17. Krycí jméno ? Velitel škpt. let. František Matějka. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Brně a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva IV. armády.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 13 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-2.

26.9.1938 vzniklo velitelství Polní povětrnostní ústředny 74 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-19.

26.9.1938 vznikla Polní povětrnostní stanice 15 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-21. Podléhala veliteli Polní povětrnostní ústředny 74.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 14 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-7.

26.9.1938 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 2 v sestavě Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-C-11.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 10.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 11.

26.9.1938 z Olomouce se přesunuly Polní letecké dílny 12.

 

27.9.1938 vzniklo Velitelství letectva IV. armády ve stavu Mobilizačního tělesa 105 jako součást mobilizovaného útvaru 105-A-1. Krycí jméno Neruda. Funkci velitele letectva zastával plk. let. František Sazima. Ve věcech odborných podléhalo veliteli Velitelství letectva hlavního velitelství a od 14.10.1938 přednostovi III. odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních podléhalo veliteli IV. armády.

27.9.1938 se Kurýrní letka 112 přesunula do Vyškova.

27.9.1938 z Kbel se přesunula Kurýrní letka 103.

27.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 5 přesunula do Kunovic.

27.9.1938 se Polní povětrnostní stanice 15 přesunula do Bzence.

27.9.1938 z Olomouce se přesunulo velitelství Leteckého parku 74.

27.9.1938 z Olomouce se přesunuly Sloučené parkové dílny 74.

27.9.1938 z Olomouce se přesunula Záloha leteckého materiálu 74.

27.9.1938 z Olomouce se přesunula Letecká pracovní rota 74.

Sovětští letci v ČSR na podzim 1938.

28.9.1938 vzniklo velitelství Skupiny bojového letectva IV. armády. Krycí jméno Zlatohlávek. Velitel plk. let. Vladislav Květoň. Podléhalo veliteli Velitelství letectva IV. armády.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

5.10.1938 bylo velitelství Skupiny bojového letectva IV. armády demobilizováno.

5.10.1938 z Dvora Jalovisko se přesunula III. peruť leteckého pluku 5, velitelství.

5.10.1938 ze Sokolnice se přesunula Polní letka 7.

5.10.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunula Polní letka 76.

5.10.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunula Polní letka 77.

8.10.1938 se Polní letka 34 přesunula do Milovic.

8.10.1938 z Křižanova se přesunula I. peruť leteckého pluku 5, velitelství.

8.10.1938 z Křižanova se přesunula Polní letka 81.

8.10.1938 z Křižanova se přesunula Polní letka 82.

8.10.1938 z Německého Brodu se přesunula II. peruť leteckého pluku 5, velitelství.

8.10.1938 z Německého Brodu se přesunula Polní letka 83.

8.10.1938 z Německého Brodu se přesunula Polní letka 84.

11.10.1938 byla Letecká skupina štábu III. sborové oblasti demobilizovaná.

13.10.1938 byla Letecká skupina štábu III. sboru demobilizovaná.

13.10.1938 se III. peruť leteckého pluku 5, velitelství přesunulo do Tovarníků (okres Topolčany).

13.10.1938 se Polní letka 76 přesunula do Tovarníků.

13.10.1938 se Polní letka 77 přesunula do Tovarníků.

15.10.1938 se Polní letka 7 přesunula do Vyškova.

15.10.1938 z Otrokovic přiletěla Kurýrní letka 112.

17.10.1938 Kurýrní letka 103 se přesunula do Kbel.

17.10.1938 se velitelství Leteckého parku 74 přesunulo do Olomouce.

17.10.1938 se Sloučené parkové dílny 74 přesunuly do Olomouce.

17.10.1938 se Záloha leteckého materiálu 74 přesunula do Olomouce.

17.10.1938 se Letecká pracovní rota 74 přesunula do Olomouce.

17.10.1938 z Bzence se přesunula Polní povětrnostní stanice 15.

20.10.1938 z Vyškova se přesunulo Velitelství letectva II. armády.

20.10.1938 se Polní letecké dílny 10 přesunuly do Prostějova.

20.10.1938 se Polní letecké dílny 11 přesunuly do Spišské Nové Vsi.

20.10.1938 se Polní letecké dílny 121 přesunuly do Olomouce.

20.10.1938 (?) vzniklo velitelství Leteckého pluku 5.

21.10.1938 byla Letecká fotografická četa 74 demobilizována.

21.10.1938 byla Kurýrní letka 112 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 13 demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Polní povětrnostní ústředny 74 demobilizováno.

21.10.1938 byla Polní povětrnostní stanice 15 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 14 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiogoniometrická stanice 2 demobilizována.

21.10.1938 bylo Středisko hlásné služby Brno demobilizováno.

22.10.1938 bylo Velitelství letectva II. armády demobilizováno.

22.10.1938 byla Letecká skupina štábu XIV. hraničního pásma demobilizována.

22.10.1938 bylo velitelství Leteckého pluku 5 demobilizováno.

22.10.1938 byla I. peruť leteckého pluku 5, velitelství demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 81 demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 82 demobilizována.

22.10.1938 byla II. peruť leteckého pluku 5, velitelství demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 83 demobilizována.

22.10.1938 byla Polní letka 84 demobilizována.

22.10.1938 byla Náhradní peruť leteckého pluku 5 demobilizována.

22.10.1938 byla První náhradní letka leteckého pluku 5 demobilizována.

22.10.1938 byla Druhá náhradní letka leteckého pluku 5 demobilizována.

22.10.1938 byla Náhradní technická letka leteckého pluku 5 demobilizována.

24.10.1938 se Velitelství letectva IV. armády přesunulo do Vojenských Srubů. Kde to je? Tam 30.11.1938 demobilizováno.

14.11.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunulo III. peruť leteckého pluku 5, velitelství.

14.11.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunula Polní letka 75.

14.11.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunula Polní letka 76.

14.11.1938 z polního letiště Tovarníky se přesunula Polní letka 77.

15.11.1938 byla III. peruť leteckého pluku 5, velitelství demobilizována.

15.11.1938 byla Polní letka 75 demobilizována.

15.11.1938 byla Polní letka 76 demobilizována.

15.11.1938 byla Polní letka 77 demobilizována.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou a kromě toho slouží též účelům letectva civilního. Jsou to Hradec Králové, Pardubice, Brno, Piešťany, Nitra, Zvolen, Žilina, Bratislava.

5.12.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunula Polní letka 73.

7.12.1938 se Polní letka 73 přesunula do Hradce Králové.

8.12.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunula Polní letka 74.

Od 12.12.1938 ve službě u ČLH doložena Avia B.534.409 OK-PCZ. REVI 69/2007

16.12.1938 se Polní letka 74 přesunula do Hradce Králové.


Do roku 1939 letecký park M.A.K. tvořilo celkem 53 letounů různých typů od Aero A 1.28 až po Zlín Z XII.125.

Okupace letiště.

Nacisté okupací brněnského letiště získali materiál v hodnotě 217 milionů korun

19.3.1939 přehlídka německé branné moci . Brno přeletěly i ex-rakouské dvojplošníky Fiat CR-32 od I./JG 131.

Asi 22.3.1939 přiletěla II./KG 158 s bombardéry Do 17. 

31.3.1939 zrušena ČLH Brno.

V květnu 1939 německá okupační armáda zabavila M.A.K. kromě veškerého majetku i 18 sportovních letounů.

1.5.1939 byla přejmenována na II./KG 77 s 39 kusy Do 17. 

14.6.1939 se bombardér Do 17 E-2 "53+F25" od II./KG 77 zřítil u obce Radostice. Letecká badatelna.

Nehoda Do 17 "3Z+PE" ve Vyškově. Komu letoun patřil?

K 1.7.1939 vzniklo Fliegerhorst-Kommandantur Brünn (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti) v Brně, podřízeno Luftgau-Kommando VIII (Letecká župa) v Breslau Wrocław.

31.7.1939 byl Letecký pluk 5 zrušen.

26.8.1939 se II./KG 77 odletěla s 37 (32)  kusy Do 17 do Grottkau Grodków. MAPA.

---------- 1.9.1945 Němci přepadli Polsko ----------

Po zřízení protektorátu nabyl také u nás účinnosti německý zákon č. 827 z 26. 6. 1935 (tzv. Luftschutzgesetzt). Dřívější nařízení v podobě zákona O ochraně proti leteckým útokům ze dne 11.4.1935 a vládního nařízení ze dne 18.10.1935 zůstaly v platnosti i nadále (na základě výnosu říšského protektora ze dne 4.9.1939). Do běžného života se Civilní protiletecká ochrana CPO poprvé prakticky promítla po vypuknutí války dne 1.9.1939, kdy vstoupily v platnost předpisy o zatemnění. Zákon byl později doplňován prostřednictvím pozměňovacích nařízení (3. nařízení 8.9.1939, 4. nařízení 25.3.1941). 

Roku 1940 pak veškeré vedení CPO přešlo pod Protektorátní policii. Dosavadní organizace CPO byla od roku 1941 začleněna do Luftschutzu, který byl řízen Reichsanstalt für Luftschutz v sekci Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium). Je jasné, že do nové organizace LS se hledali lidé, kteří dříve působili v CPO. 

V rámci Velitelství protiletecké ochrany Praha byly postupně vybudovány tzv. Luftschutzzentralstellen (ústředny protiletecké ochrany) v Praze, Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Souběžně s tím byla na celém území Čech a Moravy budována také tzv. Warnungsnetz (výstražná síť). K Luftschutzu na německém území byli často jako výpomoc nuceně nasazováni čeští středoškoláci. Podrobnosti  Podrobnosti.

28.9.1939 byl celý vzdušný prostor protektorátu začleněn do podřízenosti Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien. V podřízenosti Fluko Pilsen, Fluko Prag, Fluko Budweis, Fluko Brünn, Fluko Passau, Fluko Amstetten, Fluko Wien, .. MAPA Fluko.

26.9.1939 se vrátila II./KG 77. V době od 13.32 do 15.43 hod se vrátila 6./KG 77. MAPA.

Od září 1939 Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti) podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

V říjnu 1939 byla II./KG 77 převelena na letiště Düsseldorf. MAPA.

Fliegerhorst-Kommandantur Brünn (Velitelství letiště) se změnil na Flugplatzkommando A 21/XVII.

1.11.1939 z Detmoldu se přesunula Schule/FAR. 72. MAPA.

Rozhlasový vysílač Rundfunksender Brno (Komárov) mohl být používaný i jako letecký nesměrový rádiový maják - Navigationsfunkfeuer 1 158 kHz (259 m) helo8788.JPG (100540 bytes).


22.2.1940 se  Schule/FAR. 72 přestěhovala do Markersdorf-Haindorf. MAPA.

V březnu 1940 se z částí Schule/FAR. 72 zformovala FFS A/B 113. Satelitní letiště Otrokovice, Havlíčkův (Německý) Brod, Vyškov a Křižanov. Fotky, 2.

Š.328 "BT+AK".

Plachtařská škola na Čebíně se přestěhovala zpátky do Medlánek.

8.12.1940 bylo území protektorátu svěřeno Flakgruppe Bohmen. Ta se dělila ještě na tři Flak-Untergruppe, jež byla umístěna v lokalitách, v nichž byla umístěna nejdůležitější zařízení pro válečnou výrobu, např. rafinérie či zbrojovky. Jednalo se o: Flak-Untergruppe  Mahren - oblast Moravy hlavní postavení v Brně a Moravské Ostravě, Flak-Untergruppe Elbe - střední a východní část Čech s úseky Praha, Kralupy, Kladno, Kolín, Domašín, Pardubice a Flak-Untergruppe Pilsen -západní Čechy s hlavními pozicemi obrany u Plzně. Hlavňové prostředky protiletecké obrany.


30.3.1941 se Flughafen-Bereichs-Kommando Brünn (Velitelství letištní oblasti) přejmenovalo na Flughafen-Bereichs-Kommando 3/XVII.

Někdy v roce 1941 v úzkém údolí u Kaprálova mlýna (katastr obce Ochoz u Brna (okres Brno-venkov)) nouzově přistál pilot asi od brněnské FFS A/B 113 . Vzlétnout už nemohl, letadlo bylo tedy rozebráno a odvezeno. MAPA.


Od března 1942 se Luftschutz (Protiletecká ochrana) dělila podle důležitosti na I., II. a III. řád. Luftschutz I. řádu byla v Praze, Plzni, Olomouci, Brně a Ostravě, kde byly oddíly Luftschutz vojensky organizované, uniformované a speciálně vycvičené.

18.5.1942 přiletěla BFS 2. Satelitní letiště byly Landsberg/Lech, Baranowitschi.

V roce 1942 vznikla v Brně-Líšni pobočka vídeňské firmy Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn. Výroba vstřikovacích čerpadel pro motory DB 603 a DB 605, různých agregátů - pumpy, čerpadla, filtry. Po válce z toho byl Zetor. Podrobnosti.


20.2.1943 Flughafen-Bereichs-Kommando 3/XVII (Velitelství letištní oblasti) bylo zrušeno.

Od února 1943 Flugplatzkommando A 21/XVII (Velitelství letiště) nově podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

Fluko Brünn (hlásný obvod Brno) s Flugmelde Zentrale Brünn (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky).

Letecká hláska-Flugwache 21 na letišti patřila pod Flugmelde Zentrale Brünn. Od kdy?

Funksendestelle Brünn-Latein. Od kdy?

Luftwaffen-Lazarett 1/XVI. Od kdy?

Na jaře 1943 se v Brně objevil osobní letoun Fw 190 A-5 WNr. 2594 helo7304.jpg (192041 bytes) velitele EJGr. Ost. Obstlt. Hermanna Grafa - nositele vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči a brilianty k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern und Brillanten zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes.

22.9.1943 nouzové přistání pro poruchu motoru letounu Bü 181 WNr. 330317 od Flugzeugüberführungsgeschwader 1. Pilot nezraněn. Kde to bylo?

26.9.1943 byla FFS A/B 113 odvelena do Gubenu pod FFS A/B 3.

15.10.1943 byla BFS 2 přeznačena na FFS B 32.


4.2.1944 u obce Zbyslavec (okres Chrudim) v důsledku námrazy zřícení školního letounu Siebel Si 204 D-1 WNr. 321628 od FFS B 32. Zahynul Oblt. Otto Englert, Nachr.-Lehrer, Uffz. Heinrich Schlüter, Fluglehrer, Uffz. Emil Schürle, Bordwart, Uffz. Georg Stütz, Flugschüler, Uffz. Karl Tegtmeier, Flugschüler, Gefr. Josef Kloos, Bordfunkerlehrer Gefr. Ottmar Heymann, Bordfunkerschüler. Letecká badatelna.

Od 1.4.1944 vznikl Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 12/XVII (Velitelství letiště) s podřízeným Platzkommando Wischau (letiště Vyškov) a nadále podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

V roce 1944 přesun Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn z Líšně do Moravského krasu MAPA, sklepních prostorů u Sokolnice (okres Brno-venkov) a u Brněnských Ivanovicích. V srpnu 1944 už byly dvě třetiny výroby dislokovány v těchto prostorech. Podrobnosti.

V podzemí Stránské skály byla budována podzemní továrna pro Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn. Systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet o třech horizontálních patrech ale nebyl dokončen, přesto Němci stihli vyrubat přibližně 1 km chodeb. Kdy začali práce? Pozorovatelna Luftschutz - Splitterschutzzelle.

MAPA. V roce 1944 bylo rozhodnuto umístit do Brna (především v okolí Zbrojovky) několik baterií flaku. Konkrétně se jednalo o protiletadlovou baterii Sperrfeuerbatterie č. 24 umístěnou v Brně-Juliánově, baterii č. 193 (východně od zábrdovického areálu Zbrojovky) a konečně baterii č. 194, která chránila Brno z prostoru černopolských kasáren. Každá z těchto baterií byla vyzbrojen čtyřmi protiletadlovými děly.

V květnu 1944 provoz letounů Me 410 od ZG 76 na které se přeškoloval personál na Ruzyni a ve Kbelích.

(kde?), . Zdroj.

23.5.1944 z Clermont-Ferrand přiletěla II./SG 101 s letouny Ar 96, Fw 190, Hs 129.

Bombenabwurfplatz Topolna dopadová plocha Topolná pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování.

9.6.1944 přiletěl Stab II./SG 101 a 6./SG 101.

V roce 1944 vystavěno polní letiště v prostoru koňského závodiště uprostřed lesíků asi 2 km východně Tuřan. V pozdním létě 1944 provoz transportních letadel. Později provoz letounů Bf 109 a Fw 190.

V srpnu 1944 ukončila FFS B 32 pilotní výcvik.

Na letišti v Brně se vyráběly ocasní plochy Bf 109.

Od srpna 1944 konečná montáž a zálety stíhaček Bf 109 G-10/U4 z tišňovského závodu Diana G.m.b.H. 

23.8.1944 americký průzkum zjistil 39 jednomotorových a 17 dvoumotorových letadel.

24.8.1944 nehoda Fw 190 G-2 WNr. 1530 "černá 10" od II./SG 151 u letiště. Pilot Ogefr. Heinz Henze zahynul při vzletu.

25.8.1944 nálet 159 bombardérů B-17 od 5th BW, 15th USAAF z Itálie na letiště a továrnu Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn a nálet 82 bombardérů B-24 od 304th BW, 15th USAAF z Itálie na zábrdovickou Zbrojovku. Další svazy bombardovaly továrny v Kuřimi (okres Brno-venkov) a letiště Prostějov. Podrobnosti o náletech.

25.8.1944 na Luftschutz Warnkommando Brünn (LS-Wako Brünn) (velitelství varovné služby protiletecké ochrany) Flukoführer Major Luftwaffe Göttl dlouho otálel s vyhlášením poplachu. Již v 10.23 hod. mu navrhl Warnkommanderführer Zugführer Wald aby kvůli nepřehledné letecké situaci nechal ihned spustit poplach. Major jeho návrh zamítl. Wald se ale nenechal odbýt a požadoval spuštění výstražného alarmu znovu v 10.49 hod a po třetí v 10.57 hod. Ale opět byl jeho požadavek zamítnut. Ke spuštění letecké poplachu nakonec došlo v 10.58 hod. kdy byl vydán podřízeným Luftschutz Warnstellen (hlásky protiletecké varovné služby) příkaz k okamžitému vyhlášení poplachu v čase, když už americké letouny byly na dohled. Vzápětí se ve městě rozezněly sirény. První puma byla na Brno svržena v 11.01 hod.Fluko vydalo poslední hlášení o pozici bombardérů v 10.53 hod., kdy byly 80 km od Brna. Teprve v 11.01 hod. oznámilo Fluko na LS-Wako Brünn, že přímo na Brno směřují tři vlny bombardérů, přičemž čela svazů se nacházejí nad Slavkovem, Vyškovem a Bzencem, pouhých 20 km od Brna.

V době od 11.05 do 11.11 hod. na továrnu zaútočilo 79 bombardérů B-17 od 2nd, 97th a 99th BG s doprovodem 39 stíhaček P-38 od 1th FG a 64 stíhaček P-51 od 332nd FG celkem 940 pum s celkovou tonáží 235 tun. Pumy zasáhly haly v jihovýchodní a západní části areálu továrny. Poškodily také strojovnu v jihozápadním úseku továrny, opravárenské dílny na jejím severním okruhu, lokální vlečku a kotelnu. Zahynulo 120-130 osob. Po opravě výroba omezeně pokračovala.

V 11.15 hod. nálet na letiště. Řada obytných budov, dílen a hangárů se ocitla v troskách. Krátery po trhavých bombách vyřadily z provozu rozjezdovou a přistávací dráhu. Vedle velkých materiálních škod bylo hlášeno i mnoho mrtvých a zraněných mezi německými vojáky a českými civilisty, kteří se v době náletu nacházeli na letišti. Dva dny po náletu zde bylo evidováno 18 mrtvých (z toho 13 příslušníků Wehrmachtu), 14 těžce zraněných (šest vojáků a osm civilistů) a 48 lehce zraněných (23 německých vojáků a 25 civilních zaměstnanců, u nichž hlášení zdůrazňuje, "že jsou všichni práceschopní"). Během náletu utrpěla vážné škody i nedaleká železniční trať vedoucí z Brna do Vlárského průsmyku. Exploze těžkých pum zničily koleje a železniční násep v délce 40 metrů. Na letišti se nacházelo 24 letounů Fw 190 od II./SG 101, osm Bf 109 nových strojů z továrny Diana, a cvičné Ju 86, Ju 88 a Fw 58 Weihe od školní jednotky FFS B 32. Co se týče zničených Bf 109, potvrzuje německé hlášení zničení a poškození devíti strojů nejnovějšího typu Bf 109 G-14.

V 11.25 hod nálet na Zbrojovku, která utrpěla malé škody. O to větší škody byly v okolí továrny.

28.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

6.9.1944 u Žerotic (okres Znojmo) se zřítil Fw 190 F WNr. 582196 "bílá 18" od 4./SG 101. Ogefr. Lothar Schmidt zahynul. Letecká badatelna.

20.9.1944 foto z průzkumného F-5 Lightningu .

Fluko Brünn (hlásný obvod Brno) s Flugmelde Zentrale Brünn (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky). Od konce roku 1944 Funkmeßstellung 1. Ordnung Brumbär (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Topolna (radiolokační ústřednu 2. řádu).

11.10.1944 v 14.07 hod napadeno letiště a nádraží v Brně. Překvapivý útok 30 amerických stíhačů od 31st FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie způsobil na letišti značné škody. Z devíti zapálených německých strojů začaly stoupat k obloze sloupy dýmu. Plné ruce práce měli po "návštěvě" amerických stíhaček především němečtí mechanici, kteří museli opravovat sedm těžce a 12 lehce poškozených letounů. Lehká zranění utrpěli pouze dva příslušníci Wehrmachtu.

Druhá skupina Mustangů zaměřila svou pozornost na nádraží. Šest lidí (převážně zaměstnanců drah) útok amerických stíhaček zaplatilo svým životem a 19 osob utrpělo vážná zranění (14 mužů a pět žen). Dva muži a jedna žena mohli hovořit o štěstí, že vyvázli z útoku "kotlářů" jen s lehkým zraněním. Podařilo se zapálit jeden z odstavených cisternových vagónů, ale palba německého flaku srazila z oblohy stíhačku P-51B S/N: 43-24854 "HL-" "Miss Betty" od 308th FS pilotovanou 2/Lt Williamem L. Kigginsem. Poté, co se neovladatelný stroj zřítil do lesa vzdáleného asi 700 m od železniční trati, následovala ohlušující detonace. Místo dopadu amerického stoje okamžitě zajistili němečtí vojáci a dva strážmistři uniformované protektorátní policie. Při prohlídce trosek Mustangu bylo nalezeno ohořelé tělo amerického pilota. Kigginsovy ostatky byly po válce převezeny na hřbitov ve Slatině. 2/Lt Williamem L. Kiggins tak drží smutný primát: stal prvním a zároveň i posledním americkým letcem, který zahynul v průběhu bojové akce nad Brnem. Moravské zemské muzeum. Letecká badatelna.

Úměrně tomu, jak se v průběhu války stupňovaly útoky amerického a anglického bombardovacího letectva na Německo a okupovaná území, rostla i síla protiletadlových jednotek určených k ochraně Brna. Baterie vyzbrojené lehkými děly byly postupně nahrazovány těžkým protiletadlovým dělostřelectvem. Ve městě byly na strategicky důležitých bodech umístěny tři baterie těžkého flaku tvořené slavnými děly ráže 8,8 cm a obranu proti nízkoletícím nepřátelským strojům posílily dvě lehké protiletadlové baterie vyzbrojené rychlopalnými děly ráže 2 cm. Vedle příslušníků Luftwaffe se na obsluze těchto protiletadlových zbraní podíleli i němečtí zaměstnanci Zbrojovky.

V období okupace byly německou armádou využívány vývojové kapacity českých firem. Zbrojovce Brno byl v roce 1940 zadán úkol vyvinout automatický protiletadlový kanón ráže 30 mm pro obranu německých ponorek. Projekt měl označení ZK 414. Vývoj střeliva pro tento kanón probíhal v Konstruktě Praha. V průběhu roku 1943 byl kanón s označením ZB 303 Br konstrukčně dořešen a byly s ním uskutečněny střelecké zkoušky. Výsledek zkoušek však pro malou rychlost střelby (300 ran za minutu místo požadovaných 400) zadavatele neuspokojil. Vývoj dále pokračoval a jeho výsledkem byly dvě varianty tohoto kanónu - první s lafetou Br 300 (pro obranu ponorek) a druhá na lafetě Br 303 s dvoukolovým taženým podvozkem. Další vývoj varianty pro obranu ponorek se z pochopitelných důvodů opožďoval a do konce války nebyl dokončen. V následujícím roce, po odstranění některých nedostatků, byla v Brně, Vsetíně a Strakonicích zahájena sériová výroba varianty Br 303. Podle některých zdrojů bylo údajně do konce války vyrobeno asi 130 kusů těchto kanón

20.11.1944 mezi 11.43 a 12.05 h nálet 150 B-17 Flying Fortressů od 5th BW, 15th USAAF z Itálie. Pokusily se zasáhnout skrz silnou vrstvu mraků brněnské hlavní nádraží. Bomby svržené za pomoci radiolokátorů však dopadly v širokém okruhu od zamýšleného cíle a způsobily rozsáhlé materiální škody jak v centru města, tak v řadě přilehlých čtvrtí. Nálet si vyžádal minimálně 400 obětí na životech. Dalším 107 lidem způsobil vážná zranění, zatímco 154 osob vyvázlo jen s lehkým zraněním. Město se navíc muselo postarat o velké množství lidí bez domova, jejichž počet se na počátku zimy pohyboval kolem 5 000 osob.

Na podzim 1944 přiletěla 2./NJG 100 s nočními stíhačkami Ju 88 G, vybavené palubními radary.

Od prosince 1944 Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 12/XVII (Velitelství letiště), podřízené . (Velitelství letištní oblasti) v Brně, podřízené Luftgau-Kommando XV (Letecká župa) v Praze.

Od 6.12.1944 přelet dvou nočních stíhacích letounů Ju 88 od 2./NJG 100 na západní frontu k zabezpečení operace Bodenplatte - navedení útočících jednotek na spojenecká letiště.

19.12.1944 v 12.22 hod. ve špatném počasí posádka amerického bombardéru asi nouzově svrhla devět pum na střed Brna.

27.12.1944 byla II./SG 101 zrušena.

V prosinci 1944 se 2./NJG 100 přejmenovala na 4./NJG 100. Ve výzbroji měla osm nočních stíhacích letounů Ju 88 C-6 a jeden Ju 88 G-1. Tak pod II./NJG 100 sloužily 4., 5. a 6./NJG 100. Bojovaly v Maďarsku, Rakousku a nad Moravou.

Zálety se prováděly do prosince 1944. Poté v Letňanech a Kralupech nad Vltavou.

Koncem prosince 1944 americký průzkum zjistil na letišti asi 50 letadel. Patřily pod FFS B 32.


9.1.1945 byla FFS B 32 rozpuštěna.

V únoru 1945 možná přesun několika nočních stíhačích letounů Ju 88 od 4./NJG 100 do Prahy-Ruzyně.

Od února 1945   (Velitelství letištní oblasti) v Brně bylo opět podřízeno Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien.

V noci z 25. na 26.2.1945 bombardovalo 50 sovětských A-20G Bostonů Moravskou Ostravu. Jeden Boston od 251 гбап, 15 гбад, 4 гбак ze základny v Maďarsku odvrátil útok nočního stíhače Ju 88 od 4./NJG 100 z Brna.

V noci z 16. na 17.3.1945 bombardovaly sovětské B-25 Moravskou Ostravu. Jeden bombardér od 15 гбап, 14 гбад, 4 гбак odvrátil útok nočního stíhače Ju 88 od 4./NJG 100 z Brna.  Jeden B-25 od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак odvrátil útok nočního stíhače Ju 88 od 4./NJG 100 z Brna.

helo8701.jpg (372544 bytes)

Kopání zákopů kolem letiště Splittergraben. Od kdy? Podrobnosti.

26.3.1945 noční stíhač Ju 88 s palubním radarem od 4./NJG 100 z Brna sestřelil sovětský transportní letoun Li-2 od 340 бап, 54 бад, 4 бак, 2 ВА u obce Mokré u Brna.

Od 2.4.1945 část 4./NJG 100 přiletěla ze Seyringu.

4.4.1945 Sověti obsadili Bratislavu.

K 8.4.1945 měla v Brně 5 nočních stíhaček Ju 88 G-6. Bojovala o Ostravu.

helo8504.gif (759573 bytes)

8.4.1945 osm bombardérů Douglas A-20G Boston asi od 453 бап, 218 нбад, 5 BA z letiště Košúty (okres Galanta) které po 15 hod bombardovaly park na Kolišti v Brně. Historie. Zahynulo celkem 38 osob. Dalších sedm lidí bylo zraněno těžce a 19 lehce.

helo7386.jpg (29779 bytes)

12.4.1945 v 9 hodin 18 sovětských bombardérů Douglas A-20G Boston od 218 нбад, 5 BA bombardovaly střed Brna. Historie. Sovětské letouny se snažily vyřadit z provozu městskou plynárnu, teplárnu a elektrárnu. V případě brněnské elektrárny se jim tento záměr plně zdařil; v celém městě byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Exploze tříštivých pum navíc na několika místech poškodily vodovodní a plynové potrubí. Po odletu sovětských letounů se nad městem zdvihaly sloupy dýmu ze šesti požárů, které se však podařilo hasičským jednotkám brzy lokalizovat. Vedle průmyslových objektů bylo zasaženo i mnoho obytných budov. Upřesněné hlášení Ö.L. Leitung hovoří o nejméně 105 domech, které utrpěly různý stupeň škod. Místní velitelství civilní obrany v Brně však na základě podkladů Statistického úřadu města Brna uvádí menší číslo. Podle poválečných údajů měly sovětské pumy zcela zničit 11 brněnských domů, 21 poškodit těžce a 57 lehce. Zahynulo celkem 78 osob, 57 utrpělo vážná a 94 lehká zranění.

13.4.1945 Sověti obsadili Wien.

V noci z 14. na 15.4.1945 se nad Brnem poprvé objevily noční průzkumné dvojplošníky Po-2. Historie.

15.4.1945 byl u letiště sestřelen Fw 190 F "žlutá 7+I" od 9./SG 10 z Přerova. helo7387.jpg (245959 bytes), helo7388.jpg (184297 bytes), , helo7624.JPG (956266 bytes), helo7628.JPG (1072881 bytes), helo7625.JPG (880382 bytes), helo7626.JPG (982273 bytes), helo7627.JPG (1037426 bytes).

V noci z 15. na 16.4.1945 útok nočních bombardérů Po-2. Tři dvojplošníky ve 21.15 hod  shodily pumy na nádraží v Králově Poli. Další útok v 0.30 hod. Další útok v 3.21 hod. Historie.

16.4.1945 brzy ráno provedly sovětské letouny Pe-2 od 511 орап, 5 BA průzkumný let nad jižní Moravou a na letištích bylo zjištěno 139 nepřátelských letadel. V Brně bylo na 60 letadel.

V noci z 16. na 17.4.1945 v 0.30 hod. noční stíhač Ju 88 G s palubním radarem od 4./NJG 100 z Brna sestřelil americký transportní letoun B-24H S/N 42-50447 "Q" "Flying Rumor" od 859th BS, 2641st Special Group (Provisional) u Tišnova. Osmičlenná posádka velitele 1/Lt Thomase O. McCarthyho se zachránila na padácích a přidala se k partyzánům organizace Rada tří, kterým měli shodit zbraně. Letecká badatelna.

V noci z 16.4. na 17.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly letiště. Letouny Po-2 od 930 нбап, 312 нбад, 5 BA bombardovaly letiště. V dalších nocích bombardovaly Brno.

17.4.1945 ráno pátý nálet Sovětů na Brno zasáhl i letiště, hangáry, kasárna a sklady paliva v Černovicích. Historie.

V 7.15 hod. na severní a jižní stranu letiště útočily dvě skupiny po 8-9 šturmoviků od 264 шад, 5 шак, 5 ВА přikryté stíhačkami Jak od 513 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА. Deník bitevního korpusu.

17.4.1945 bitevní SG 4 s Fw 190 F-8 ze Stichovic za doprovodu II./JG 77 s Bf 109 G z Prostějova útočila na cíle u Brna.

Část 4./NJG 100 odletěla do Prostějova.

Konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.

Brno bránila stíhací JG 77 z Prostějova a později i JG 52 z Německého Brodu.

18.4.1945 bitevní 10.(Pz)/SG 2 s Ju 87 G z Prostějova za doprovodu II./JG 77 útočila na cíle u Brna.

18.4.1945 se letecké útoky se soustředily především na jižní a západní brněnská předměstí. V Pisárkách zasáhly bomby tramvajové remízy a vodárnu, následkem čehož byly přerušeny dodávky pitné vody do celého města.

19.4.1945 byl vysílač Brno (Komárov) zničen. helo8787.JPG (108125 bytes) Vysílání pokračovalo z Českých Budějovic.

Soustavné bombardování.

19 апреля 1945 года. Морозов Фотий Яковлевич. Сбил ФВ-190 в районе Брно. Zdroj od 31 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА. (Kývalka?)

Útoky bitevních Il-2 od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА.hel209.jpg (35175 bytes) Zdroj.

20.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Těšany (okres Brno-venkov), Hajany (okres Brno-venkov), Slatina (okres Brno-město), Šlapanice (okres Brno-venkov), Ořechovičky (okres Brno-venkov) a na nádraží obce Újezd u Brna (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

21.4.1945 se v Brně-Komárově se zřítil Jak-9 od 13 гиад, 3 гиак, 5 BA. Gardový lejtěnant Grigorij Jefimovič Dmitrijev гв. лейтенант Григорий Ефимович Дмитриев zahynul.

Trosky sovětského letounu . Kdy a kde?

Poslední letecký poplach byl v Brně vyhlášen ve večerních hodinách 22.4.1945. Tento poslední Fliegeralarm již nebyl odvolán. 

Během noci z 22. na 23.4.1945 se ozýval z jihovýchodních předměstí Brna neustálý hřmot leteckých motorů přehlušovaný sériemi explozí svržených pum. Vedle obytných čtvrtí v Židenicích, Juliánově a Černovicích bylo opět bombardováno letiště. Mnoho bombardovacích a bitevních letounů 5 BA zamířilo oné noci, kdy se "nad Brnem rozevřelo pravé peklo", k tradičním cílům, mezi kterými nechyběly teplárna a elektrárna na Radlase. Po zásahu posledně jmenovaného energetického podniku zůstalo město bez elektrického proudu.

V noci z 22.4. na 23.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly obce Sokolnice, Hrušovany u Brna, Šlapanice, Líšeň a komunikaci na Vyškov.

23.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Nesvačilka (okres Brno-venkov), Měnín (okres Brno-venkov), Třebomyslice (okres Brno-venkov), Otnice (okres Vyškov), Šaratice (okres Vyškov), Telnice (okres Brno-venkov), Tuřany, Líšeň, Sivice (okres Brno-venkov), na nádraží Újezd u Brna (okres Brno-venkov), Ponětovice (okres Brno-venkov), Blažovice (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

23.4.1945 v Bohunicích byl sestřelen Il-2 od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА. Pilot staršina Michail Pavlovič Kovjazin Старшина Михаил Павлович Ковязин zajat. Střelec staršina Konstantin Grigorjevič Zajčuk Старшина Константин Григорьевич Зайчук zahynul.

23.4.1945 byla v 9.30 h zahájena prudká dělostřelecká příprava, která měla připravit cestu pozemním jednotkám 2. ukrajinského frontu, které se podílely na generálním útoku na město. Ze vzduchu je podporovalo čtyřiapadesát bombardovacích letounů A-20G, 147 bitevníků Il-2, 188 stíhacích letounů La-7 a Jak-9.

23.4.1945 se sovětské bombardovací a bitevní stroje nejprve zaměřily na brněnská jižní a jihovýchodní předměstí a později přenesly bombardování i na zbývající čtvrti města. Sovětské letouny útočily především na přesunující se německé pozemní jednotky, avšak mnoho bomb dopadlo i do civilní zástavby. Ani Němci toho dne nezaháleli a vyslali do vzduchu své bojové stroje. Nad městem a v jeho bezprostředním okolí se rozhořely vzdušné souboje, které si vyžádaly ztráty na obou stranách. Na konci dne Sověti "odepsali" dva bitevní Il-2 "Šturmoviky" a jeden bombardovací Boston. Německá strana přišla o šest Fw 190 a dva Bf 109.

23.4.1945 v Holáskách německý flak sestřelil sovětský bombardér Douglas A-20G Boston S/N: 42-54174 od 48 бап, 218 нбад, 5 BA (z letiště Košúty (okres Galanta) nebo maďarského Szarvas). Lejtěnant Ivan Pavlovič Běloglazenko лейтенант Иван Павлович Белоглазенко, mládšij lejtěnant Jurij Vasiljevič Uvarov мл. лейтенант Юрий Васильевич Уваров, stáršij lejtěnant Georgij Gordějevič Luščuk ст. сержант Георгий Гордеевич Лущук a mládšij seržant Alexej Pavlovič Karnilov мл. сержант Алексей Павлович Карнилов zahynuli. Letecká badatelna.

helo7376.jpg (137417 bytes), helo7377.jpg (118793 bytes).

V noci z 23.4. na 24.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly Brno a silnici na Velké Meziříčí. V nočních hodinách nad Brnem operovalo 43 víceúčelových dvouplošníků Po-2. 

Od této chvíle už nešlo prakticky rozeznat, zda škody na brněnských obytných domech způsobila sovětská dělostřelba nebo letecké bombardování.

24.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Sokolnice (okres Brno-venkov), Tuřany (okres Brno-město), Líšeň (okres Brno-město), Sivice (okres Brno-venkov), Holubice (okres Vyškov), na nádraží Ponětovice (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

24.4.1945 dopoledne proběhl velký letecký útok na centrum Brna, během něhož zasáhly sovětské bomby Německý dům, kavárnu Muzeum, Čechyňskou ulici a Dornych.

24.4.1945 odpoledne zaměřily sovětské letouny svou pozornost na západní a severní brněnská předměstí. Nepřetržité bojové nasazení si vybralo svou daň mezi sovětskými leteckými jednotkami, které přišly o další dva bitevní letouny Il-2.

24.4.1945 bylo obsazeno první brněnské předměstí, Tuřany.

V noci z 24.4. na 25.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly Brno. Do 23 hod. bombardovaly jižní část města. V noci z 24.4. na 25.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 930 нбап, 312 нбад, 5 BA z plochy u Cunína (Kopčany) poprvé bombardovaly Brno.

Severní část města bombardovaly letouny B-25 od 15 гбад, 4 гбак, 18 BA.

Při ústupu bylo letiště Brno-Černovice zčásti zdemolováno a letištní plocha rozryta. Kdy?

25.4.1945 Sověti obsadili Slatinu, Líšeň, Židenice, Juliánov, Černovice, Komárov, Obřany a Maloměřice. Současně však v Brně proběhly dosud netvrdší boje mezi Rudou armádou a jednotami Wehrmachtu. Postup pozemních jednotek podporovaly ze vzduchu letouny 5 BA, které byly po celý den nasazeny v opravdu masovém měřítku. Bombardování Brna se účastnila i bombardéry od 244 бад, 17 BA a šturmoviky od 136 шад, 10 шак, 17 ВА.

25.4.1945 flak sestřelil bombardér A-20G S/N: 42-54202 od 48 бап, 218 бад, 5 ВА (z letiště Košúty (okres Galanta) nebo maďarského Szarvas) přímo nad městem a jeho trosky dopadly do Plynárenské ulice a přilehlé strojírny. Velitel stáršij lejtěnant Dmitrij Sergejevič Bongard командир ст. лейтенант Дмитрий Сергеевич Бонгард, stáršij lejtěnant Ivan Nikolajevič Krasikov штурман ст. лейтенант Иван Николаевич Красиков, seržant Alexej Ivanovič Kirjanov воздушный стрелок старшина Алексей Иванович Кирьянов zahynuli. Staršina Nikolaj Plužnikov старшина Николай Плужников se zachránil pomocí padáku.

25.4.1945 nad městem stíhač Bf 109 od JG 77 z Prostějova poškodil bombardér A-20G Boston od 453 бап, 218 нбад, 5 ВА (z letiště Košúty (okres Galanta) nebo maďarského Szarvas). Posádka nouzově přistála u Vacenovic (okres Hodonín). Radista/střelec starší seržant Alexej Petrovič Morjakin ст. сержант Алексей Петрович Морякин zahynul palbou nepřátelského stíhače a byl pohřben ve Vacenovicích. Podrobnosti o ztrátách pluku.

25.4.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Ochoz u Brna (okres Brno-venkov), Vranov (okres Brno-venkov), Jedovnice (okres Blansko), v Brně a na nádraží v obci Luleč (okres Vyškov) a Tišnov (okres Brno-venkov). Deník bitevního korpusu.

25.4.1945 osm letoun Il-2 od 672 шап, 306 шад, 10 шак, 17 ВА pod velením Nikolaje Anisimoviče Pribylova bombardovaly cíle v okolí Brna. Ohromný výbuch a kouř vystoupal až do 1 700 m. Zdroj.

25.4.1945 v Holáskách se zřítil německý stíhací letoun Bf 109 G-10. Moravské zemské muzeum. Letecká badatelna.

25.4.1945 flak v Bystrci sestřelil Il-2 od 131 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 BA. Gardový lejtěnant Anatolij Vasiljevič Bespalov гв. лейтенант Анатолий Васильевич Беспалов, střelec gardový seržant Boris Stěpanovič Skopincev гв. сержант Борис Степанович Скопинцев zahynuli.

V noci z 25.4. na 26.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA bombardovaly Pohořelice, Znojmo, Valtice, Brno, Staré Město, Uherský Brod a Bzenec.

26.4.1945 se jednotkám 2. ukrajinského frontu podařilo obsadit prakticky celé Brno. V rukou německých vojáků zůstalo pouze několik severních předměstí (Knínice, Medlánky, Mokré Hory, Řečkovice a Soběšice).

26 апреля 1945 года. Безмельцев Иван Иванович. Сбил ФВ-190 северо-восточнее Брно. Zdroj od 179 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА.

Приказ Верховного Главнокомандующего,
26 апреля 1945 года
№ 345 Об овладении промышленным центром Чехословакии городом Брно (Брюн)

летчики генерал-полковника авиации Горюнова 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Селезнева 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Каманина 5 шак, 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Степичева 3 гшак, 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Подгорного 3 гиак, 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Толстикова 10 шак, 17 ВА,

генерал-майора авиации Смирнова 288 иад, 17 ВА,

полковника Шутеева 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Чижикова 12 гшад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Благовещенского 279 иад, 3 гшак, 5 ВА,

полковника Сапрыкина 4 гшад, 5 шак, 5 ВА,

полковника Клобукова 264 шад, 5 шак, 5 ВА,

полковника Семененко 331 иад, 5 шак, 5 ВА,

полковника Юдакова 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА,

полковника Тараненко 13 гиад, 3 гиак, 5 ВА,

полковника Недосекина 244 бад, 17 ВА,

полковника Гейбо 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА,

полковника Ульяновского 15 гбад, 4 гбак, 18 BA,

полковника Терехова 136 шад, 10 шак, 17 ВА,

полковника Романова 218 бад, 5 ВА,

полковника Чанпалова 312 нлбад, 5 ВА.

Místa bombardování.

Asi 27.4.1945 se německý pilot stíhačky Bf 109 G snažil přistát na brněnském letišti. Jakmile však zjistil, že město již obsadila Rudá armáda, snažil se uletět směrem na západ. V následném leteckém souboji byl letoun zasažen a pilot z něj vyskočil na padáku. Skok prý nepřežil a místo jeho hrobu není známo. Neřízený letoun dopadl do údolí potoka 750 m jižně od budovy tzv. prádelny pod hradem Veveří (okres Brno-venkov). Podrobnosti. Letecká badatelna.

Obnova letiště Brno-Černovice byla provedena občany okolních obcí v rámci pracovní povinnosti. Podrobnosti.

Sověti u nás.

27.4.1945 bylo během dvou dnů po přechodu fronty již letiště upraveno a přistál zde první letoun Po-2 Kukuruzník s pilotkou od 930 нбап, 312 нбад, 5 BA. MAPA.

Na letišti v Černovicích byly umístěny sovětské stíhací a bitevní útvary. (Co bylo v Tuřanech?)

Na letišti byly umístěny též letouny A-20G Boston (pod kabinami měly znak s rackem nad vodní hladinou) asi od 13 гмрап ВМФ (дбап). Ty možná 7.5.1945 bombardovali Moravský Krumlov (okres Znojmo).

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 velitel 486 иап, 279 иад, 3 гшак, 5 ВА Медведев Дмитрий Александрович podpalkovnik Dmitrij Alexandrovič Medvěděv na Lavočkinu sestřelil Ju 52. Zdroj.


K 10.5.1945 rozmístění útvarů 5 ВА.

177 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА s La-5, La-7.

Velitel 177 гв. иап Ла-5, Ла-7 кп гв.м Угроватов Петр Васильевич a náčelník štábu нш гв.пп Рубцов Борис Иванович

Nadřízené velitelství 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА bylo v Újezdu u Brna MAPA.

177 гиап s Lavočkiny, Brno, od června 1945 Крумово v Bulharsku.
178 гиап s Lavočkiny, Tuřany, od června 1945 Граф-Игнатиево v Bulharsku).
179 гиап s Lavočkiny, Měnín, od května Brno-Tuřany, od června 1945 София Враждебна v Bulharsku.

 

207 отдельный корректировочно-разведывательный авиаполк – штаб

Velitel 207 гв.оапс По-2 кп гв.п Наконечный Иван Тимофеевич a náčelník štábu нш гв.пп Сергеев Иван Матвеевич


В конце мая 1945 года 3 шак, 307 шад и наш полк 154 гшап перебазировались на специально сооруженный аэродром в г. Брно, в Чехословакии. Brno nebo Tuřany? Zdroj.

Koncem května 1945 se z Bunzlau Bolesławiec přesunul 3 шак, 2 ВА s podřízenou:

307 шад s podřízeným:

154 гшап. Byl tady do listopadu 1945. Poté se přesunul do Bad Vöslau - Kottingbrunn.

621 шап

893 шап

308 шад s podřízeným: (byla v Brně?)

135 шап

624 шап

948 шап

181 иад s podřízeným: (byla v Brně?)

53 иап s Jaky

306 иап s Jaky

355 иап s Jaky

Koncem května 1945 vydává Velitelství letectva nařízení čj. 8005 Taj. let. 45 ke zřízení velitelství Velitelství letecké oblasti 3. Prozatímním řízením agendy letecké oblasti byl pověřen dnem 1.6.1945 plk. let. Vladislav Květoň. Byly mu podřízeny pozemní útvary letectva na letištích Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Štáb stíhací 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА (podle Wikipedie od května 1945 Brno) s podřízeným 177 гиап, 4 гиад, 3 гиак, 5 ВА.

V červnu 1945 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА odletěla. 177 гиап, 4 гиад, 3 гиак, 5 ВА odletěl do Крумово v Bulharsku. MAPA

V červnu 1945 vznikl Letecký pluk 201, složený z technické letky, náhradní technické letky, pomocné letky a detašmánů Medlánky a Vyškov.

Od 15.6.1946 Skupina pro kurýrní službu u VL 3.

15.6.1945 byl Letecký pluk 201 zrušen a z něho byla zřízena Letištní peruť Brno.

Od 2.10.1945 byla linka Letecké dopravní skupiny Praha - Bratislava doplněna o Brno.

K 28.10.1945 vzniklo nové Velitelství letectva 3. oblasti. V podřízenosti mělo Velitelství leteckého týlu 3. oblasti.


K 2.1.1946 se Velitelství leteckého týlu 3. oblasti přejmenovalo na Velitelství leteckých základen 3. oblasti.

Do 16.1.1946 byla Letištní peruť Brno přečíslována Letištní peruť 3.

16.1.1946 zřízena Letištní správa Brno.

První poválečná valná hromada M.A.K. byla svolána 26.1.1946. Jednání vyústilo v sloučení s leteckými zájmovými skupinami brněnské Zbrojovky a odboru vysokoškolského sportu.

16.2.1946 se konalo ustavující valné shromáždění Moravskoslezského zemského aeroklubu v zasedací síni Nové radnice v Brně.

Na jaře 1946 se personál a potřebné vybavení 3. letecké divize, Leteckého pluku 7 a Leteckého pluku 8 přesunuly z Kbel do Brna. O letouny se ve Kbelích staral detachement (odloučená jednotka) pod velením npor. let. Františka Masaříka.

Po 14.3.1946 byla Letištní peruť 3 přejmenována na Leteckou základnu 3 (LZ 3) VÚ 8931. Do ní byla včleněna Letištní správa Brno.

15.3.1946 ČSA zahájily pravidelnou leteckou dopravu na vnitrostátní lince: Praha - Brno - Bratislava - Zvolen - Košice.

K 8.7.1946 na bázi dřívější Skupiny pro kurýrní službu u VL 3. O byla zřízena Cvičná letka 3. Zabezpečovala bojový výcvik absolventů LVA a pilotních škol LU, docvičovala a přezkušovala piloty, kteří z různých příčin přerušili bojový letecký výcvik na dobu delší jednoho měsíce, a přecvičování stíhacích pilotů na dvoumotorové letouny. Rovněž plnila úkoly kurýrní služby.

23.9. až 5.10.1946 se z Kbel do Brna přesunul detachement. 

Od 1.10.1946 Letecká hlídka Letectva SNB.

13.10.1946 slavnostní uvítání 3. ld na letišti Brno. Předvedení skupiny letounů Spitfire od 2. ld z Českých Budějovic Piloti npor. Liška a rtm. Bartoš, oba od Leteckého pluku 5 museli po srážce ve vzduchu během ukázky bombardování nouzově přistát. Předvedení skupiny letounů Spitfire od 3. ld. Útok třech letounů Spitfire na "nepřátelský" bombardér, jehož posádka na závěr opustila hořící letoun pomocí padáků. Poté útok osmičlenné skupiny letounů Spitfire na letiště. Na závěr tři letouny Spitfire předváděly slétanost.

Spitfire velitelského roje LP 7 s kódovým označením "JP-1".

Spitfire od 1. letky LP 7 s kódovým označením "IV-10".

V polovině října 1946 zřízeny letové kontroly na letištích Boží Dar, Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov I, Trenčín, Zvolen.

20.10.1946 ustanovující valná hromada A RČS v Obecním domě v Praze. Celostátní aeroklub sdružil Český národní aeroklub, Moravskoslezský aeroklub a Slovenský národný aeroklub.


K 1.8.1947 se Velitelství letectva 3. oblasti přejmenovalo na Velitelství III. leteckého sboru.

K 1.8.1947 se Velitelství leteckých základen 3. oblasti přejmenovalo na Velitelství II. leteckého okruhu.

Od 1.8.1947 byla LZ 3 podřízena V II. LO.

31.8.1947 účast Spitfirů na leteckém dni v Dačicích.

1.10.1947 zřízena Spojovací letka 2 (SL 3) VÚ 4698 pro V III. LS.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo. MAPA.

Od 12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny. Do kdy?


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K 21.4.1948 byla u PÚ II zrušena povětrnostní stanice Znojmo a k 31.5.1948 se očekávalo zřízení povětrnostní stanice ve Valašském Meziříčí. MAPA.

4.5.1948 únos letounu C-3 OK-ZDL od ČSA na trase Brno - České Budějovice. Na palubě letounu bylo celkem 7 lidí, včetně dvou členů posádky, pilot Oldřich Doležal a radiotelegrafista Jiří Kügler. Přistáli na letišti Erding u München. Všech pět cestujících požádalo o politický azyl. Posádka byla repatriována. Úlety českých a slovenských pilotů.

4.10.1948 únos letounu C-3 OK-WCN od ČSA na trase Košice - Bratislava - Brno - Praha. Na palubě byla posádka ve složení: pilot Jaroslav Hájek o němž bylo známo, že byl komunistou, druhý pilot Ján Bělopotocký, který ve druhé světové válce byl příslušníkem slovenského vojenského letectva, radiotelegrafista Milan Jakubec. Ten zorganizoval únos s Milanem Jurasem. Letadlo z letiště Brno vzlétlo v 10.28 hod.  Krátce po vzletu letadla vešel do pilotní kabiny Milan Juras, vytáhl pistoli kterou zamířil na pilota a řekl: "Leťte se podívat do americké zóny v Německu". Letadlo přistálo na letišti americké armády Frankfurt (Rhein-Main-Flughafen) v 12.22 hod. Všichni cestující byli dotazováni orgány USA. Dvanáct cestujících požadalo o politický azyl v Německu a tři požádali o návrat do Československa. Mezi cestujícími byli manželka Viliama Širokého a její pětiletý syn. Její manžel Viliam Široký byl komunistický politik, zastávající tvrdou linii, který ve druhé světové válce byl v Moskvě. V letech 1945 až 1954 byl vůdcem komunistické strany Slovenska. Současně byl místopředsedou komunistické vlády Československa a od roku 1953 až do roku 1963 byl předsedou komunistické vlády Československa. Pilot, Jaroslav Hájek se vrátil do Československa. Krátce po jeho návratu byl od ČSA propuštěn a odsouzen na 10 let odnětí svobody. Paní Široké, protože měla politické styky, se podařilo dosáhnout jeho propuštění z vězení po dvou letech. Úlety českých a slovenských pilotů.


Zpráva CIA z 12.4.1949

,

K 1.7.1949 se SL 3 v Brně přesunula do Přerova a přečíslovala se na SL 2.

K 1.10.1949 PÚ II dostala nové krycí číslo VÚ 5733.

Od 1.10.1949 dostala LZ 3 nové krycí číslo VÚ 8851. Její letouny byly označovány písmenem G.

Od 15.11.1949 byl u III. LS organizován Kurs pro velitele letek.

2.12.1949 por. let. Miloš Hrbek a rt. Leopold Kozák s letounem Avia CS-99, výr. č. 524 "JP-14" od LP 7 během přeletu z Brna do Prahy ve špatném počasí narazili do kopce a zahynuli. Letecká badatelna.


24.3.1950 úlet Dakoty OK-WAR ČSA do Erdingu. Podrobnosti. Úlety českých a slovenských pilotů.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc. MAPA.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V srpnu 1950 se velitelství 4. ld v Trenčíně přesunulo do Brna. V podřízení byl 3. lp v Brně, 30. lp "Ostravský" ve Stichovicích a LP 47 v Brně.

14.9 1950 s odvoláním na nutnost zabezpečení obrany státu je nařízeno 3. letecké divizi v Brně spolu s LP 1 ve Zvolenu a LP 8 v Brně přesun do Kbel.

K 30.9.1950 se LP 47 ve Kbelích přesunul do Brna.

1.10.1950 proběhl přesun 3. ld do Kbel.

K 1.10.1950 zůstala v podřízenosti velitelství letectva existovat pouze velitelství - 3. ld a 4. ld, čtyři bojeschopné stíhací pluky (LP 1 "Zvolenský", LP 3, LP 5 a LP 8), LP 30 "Ostravský", LP 47, LDP 1 a LP 45.

1.10.1950 bylo zřízeno v Olomouci Letecké operační středisko 2 VÚ 8675 (LOS 2). V Brně-Kohoutovicích provoz zaměřovače FUSAn 733 Tornado.

K 1.12.1950 byla zformována Letecká základna 7 (LZ 7) VÚ 3843. Byla v podřízenosti V III. LO. Její letouny byly označovány písmenem L.

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Skvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.


K1.1.1951 se Velitelství II. leteckého okruhu přejmenovala na 2. leteckou technickou divizi.

1.1.1951 byla Letištní správa Brno osamostatněna jako 3. letištní správa Brno VÚ 9671.

K 15.1.1951 byla CL 3 zrušena.

K 15.1.1951 byla LZ 3 přejmenována na 3. leteckou základnu (3. LZ).

K 15.1.1951 byla LZ 7 přejmenována na 7. leteckou základnu (7. LZ)

K 31.1.1951 byla 3. letištní správa Brno zrušena.

K 15.3.1951 byla 3. LZ reorganizována na 3. letištní prapor.

K 15.3.1951 byla 7. LZ reorganizována na 7. letištní prapor.

31.7.1951 v Brně-Líšni nehoda letounu S-199.137 "CV-33" od LP 3. Por. Stanislav Strnad Zahynul. Letecká badatelna.

V létě 1951 se ze 4. ld vyčlenily její letecké pluky do nově zřízených leteckých divizí: 3. lp do 22. ld, 30. lp do 34. ld a 47. lp se rozdělil.

Jeho největší část s letouny C-3 přelétla spolu s velitelem pplk. let. Františkem Novákem 14.9.1951 na letiště Hradčany. Shromážděná letecká technika (C-3) a personál na letišti Hradčany se po doplnění letového personálu o nové absolventy z LU stal jádrem výstavby bombardovacího svazku 46. ld a jeho první bojové součásti 24. letecký pluk, z počátku o 2 letkách C-3B. Výnosem MNO – GŠ OMS byla dnem 1.9.1951 zřízena na letišti v Hradčanech u Mimoně 46. letecká divize.

25. letecký pluk chtěl fakticky velitel letectva zřídit přečíslováním 47. lp (průzkumný) na 25. lp. To mu MNO-GŠ neschválil a de jure ke zřízení -jak je často uváděno k 19.11.1951- neměl pravomoc! Proto bylo požádáno nově o zřízení a na to MNO-GŠ zřídilo 25. lp k 1.1.1952.


Zbytek 47. lp (průzkumný) s B-36 a několika K-65 a C-3AF s personálem byl shromážděn ve Kbelích. Stali se základem podle sovětského vzoru nového 47. leteckého zpravodajského pluku, zřízeného 8.3.1952.


V březnu 1953 byly aerokluby zařazeny do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm). Do této doby lze datovat přijetí názvu Aeroklub Brno-Slatina pro skupinu sportovců, která se zabývala především motorovým létáním a parašutizmem.

Fotomapa z roku 1953 a 2009.

V ČSR byla po roce 1956 v provozu civilní gonia na letištích Praha-Ruzyně (OKL), Olomouc-Holice (OKO), Brno-Černovice (OKB), Holešov (OKA), Ostrava-Hrabůvka (OKM), Bratislava-Vajnory (OKR), Piešťany (OKP), Tatry (OKT), Sliač (OKS), Košice (OKD).

V květnu 1956 byly od 3. letky 3. slp vyřazeny letouny S-101 (Jak-23). V Brně nebo Tuřanech?

Aeroklub Brno-Slatina byl civilním provozovatelem letiště Brno-Černovice (LKCL) až do 30.9.2001, kdy byl provoz letiště ukončen z důvodu přípravy rozsáhlé průmyslové zóny. V následujícím období odprodal Aeroklub Brno-Slatina svůj stávající hangár a další nemovitosti Statutárnímu městu Brnu a dohodl se s ním na poskytnutí výrazné finanční pomoci pro vybudování nového zázemí na jižní straně letiště Brno-Tuřany. Po překonání vážných legislativních, technických a finančních problémů se v prosinci 2009 podařilo zkolaudovat nový areál i se zázemím základny letecké záchranné služby firmy Alfa Helicopter, spol. s r.o.