Praha-Letňany Prag-Letnany Прага-Летняны

Tovární letiště a Stálé vojenské letiště Praha III

MAPA.

18.03.2024

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Kbelské prostory záhy přestaly vyhovovat rostoucím potřebám armády i požadavkům československé letecké dopravy.

V roce 1922 začal stát vykupovat pozemky v Letňanech.

1.5.1922 vznik meteorologického oddělení Vojenského vzduchoplaveckého studijního ústavu (VVSÚ) v Letňanech. Podrobnosti.

K 31.7.1923 zrušeno meteorologického oddělení VVSÚ.

K 1.8.1923 vznik vojenské sekce VVSÚ.

1.12.1923 byla vojenské sekce VVSÚ přejmenována na vojenskou sekci VLÚS.

V roce 1923 rozhodnuto vybudovat nový moderní státní letecký závod. 

Stavba byla zahájena začátkem roku 1924. 

V zimě 1924 se z kbelského letiště přistěhovali truhláři a na jaře 1925 ostatní profese firmy Československá vojenská továrna na létadla.

V roce 1925 se dřevoobráběcí oddělení umístěné v dřevěných barácích za Kolbenovou továrnou ve Vysočanech, přestěhovalo do nového závodu v Letňanech.

V roce 1925 bylo vše hotovo.

Výroba cvičného letounu Letov Š 18 od roku 1925. , .

Dopravní Š 19W L-BALK létala u ČSA v letech 1925 až 1927 na trati Praha - Košice .

Od roku 1926 výstavba letiště. Mělo tvar nepravidelného trojúhelníka o rozměrech cca 500 x 600m. Vzletová dráha nebyla nijak zvlášť značená a celou plochu letiště pokrývala tráva.

V lednu 1926 byl přijat nový zkušební pilot Adolf Chladil. Dne 3.3.1926 se při předvádění letounu Letov Š 20.6 srbochorvatské delegaci zabil. První smrtelná nehoda u firmy.

Prototyp stíhacího letounu Letov Š 20R.

Od října 1926 se firma přejmenovala na Letov, čs. továrna na letadla v Letňanech.

Od roku 1926 zde stavěl své nové sídlo Vojenský letecký ústav studijní. Vysoká budova je aerodynamický tunel, vlevo rozestavěná administrativní budova a vpravo dole hangár. Hangáry v Letňanech postavil Stanislav Bechyně. Které?

, , od prosince 1926 do 1939.

V listopadu 1927 po dokončení se sem z Kbel přestěhoval VLÚS i s piloti jeho Pokusné letky.

Ortofotomapa 1947 .

Letiště se stává centrem leteckého výzkumu Československa, ale i mnoha dalších evropských zemí. Probíhají zde zkoušky všech nových československých letadel, ale své první lety zde podstupují i letadla z tak exotických zemí, jakou v té době pro nás určitě bylo například Turecko.

K 30.6.1928 byla vojenská sekce VLÚS zrušena. Část její dosavadní působnosti byla rozdělena mezi nově zřízené vojenské oddělení povětrnostní služby SÚM a nově vytvořené systemizované místo referenta povětrnostní služby studijního oddělení VLÚS, které byly zřízeny ke dni 1.7.1928. Zbytek působnosti byl převeden přímo ke SÚM. Podrobnosti.

V červenci 1929 byl do továrny Letov přijat nový zkušební pilot František Jodas.

22.8.1929 čet. Richard Krabec od VLÚS s letounem Škoda Dewoitine D.1.12 přistál s letounem, který přišel o levou polovinu výškového kormidla.

13.9.1929 se František Jodas zabil při přejímacím letu s letounem Letov Š 20.22. Při přistání za zhoršené dohlednosti se srazil s letounem Š 20.23 řízeným kpt. Karlem Brázdou, který se připravoval ke vzletu.

Od té doby byla na letišti zřízena stálá letištní služba.

Kdy a kde postaveny opravny pro letouny Praga - Českomoravská- Kolben-Daněk a.s.

.

V dubnu 1932 se z letiště Kbely přesunula Ústřední pilotní škola. Později Ústřední letecká škola. Od kdy?

Aeroklub Vysokoškolského Sportu. Středisko má svůj vlastní hangár. Od kdy? V Hangáru byl i Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF).

V lednu 1933 sloučením Vojenského technického ústavu a Vojenského leteckého ústavu studijního vznikl Vojenský technický a letecký ústav (VTLÚ) v Letňanech, jehož dosavadní VLÚS byl II. odborem. Funkci přednosty odboru zastával plk. technické zbrojní služby letectva RTDr. Ing. Karel Bucháček. Přednostovi odboru byla podřízena kancelář přednosty, První oddělení (aerodynamické) II. odboru technického ústavu (v září 1938 funkci přednosty oddělení zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Ing. Karel Mráz), Druhé oddělení (konstrukční) II. odboru technického ústavu (funkci přednosty oddělení zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Gustav Benesch), Třetí oddělení (materiální) II. odboru technického ústavu (funkci přednosty oddělení zastával pplk. technické zbrojní služby letectva  Ing. Jan Žváček), Letecký zkušební oddíl a další složky. Velitelství Leteckého zkušebního oddílu. Funkci velitele oddílu zastával pplk. let. Karel Mareš. Veliteli oddílu bylo podřízeno velitelství zkušebního oddílu, Pokusná letka 1, Pokusná letka 2 a další jednotky.

8.8.1933 se zabil čet. Rudolf Černín na letounu Letov Š 231.1 od VTLÚ, nevybral střemhlavý let z výšky 3 000 m rychlostí 500 km/h při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ.

27.10.1933 se zabil npor. Václav Touš od VTLÚ na letounu Praga E 44.1 (BH 44), nevybral vývrtku při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ. Byly porovnávány prototypy Praga E 44 (někdy označovaná BH 44, podle konstruktérů Beneše a Hajna kteří dříve pracovali v Avii a v roce 1930 přešli do ČKD-Praga), Letov Š 231 a Avia B 534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva.

3.11.1933 čet. Jaroslav Švábenský od VTLÚ s letounem B 534.1 při přistání narazil do koně.

16.2.1934 se zabil František Muller (6.1.1913) první a zároveň nejmladší absolvent pilotní školy Masarykovy letecké ligy a její pražské župy Dr. Zdeňka Lhoty. Kde to bylo?

Letov Š 328 OK-VOU před továrním hangárem asi v roce 1934.

V červenci 1934 byl zalétán větroň Šp 2, zkonstruovaný Jaroslavem Špitálským, pomocí autovleku i aerovleku.

Poté aerovlekem za letounem Caproni 100 s letcem Kučerou od AVS přeletěl na Ranou.

B 534.1 "S10" .

12.7.1934 Bohumil Holubec od VTLÚ rozbil při nízkém výkrutu B 534.1 "S10" .

18.1.1935 čet. František Taiber od VTLÚ nouzově přistál s letounem Letov Š 28.1 poblíž Chodova pro ztrátu oleje v důsledku prasknutí chladiče.

19.2.1935 nouzově přistál čet. p. p. l. František Glauder a rtm. p. střelec let. Martinec od VTLÚ s letounem Letov Š 328.1 u obce Mečeříš (okres Mladá Boleslav) pro poruchu přívodu benzínu.

25.3.1935 čet. František Taiber od VTLÚ se zachránil pomocí padáku, když se jeho letoun Letov Š 328.1 dostal do ploché vývrtky. Letoun dopadl u Čakovic.

6.6.1935 nehoda vírníku - autogyry Avro 671 (Cierva) C.30A "S8" pilota škpt. Karel Brázda , .

Nouzové přistání rtm. p. p. l. Antonína Duchka od VTLÚ s letounem Praga E 41.2 pro prasknutí olejového potrubí u obce Netřeba.

Zkoušky letounu Aero A 101 "S23" u VTLÚ v roce 1935.

12.8.1935 nehoda stíhacího letounu Letov Š 334 OK-VOD. Pilot Jan Adrle při pojíždění prudce zabrzdil.

Zkoušky letounu Marcel-Bloch MB 200Bn4 "S1" u VTLÚ v roce 1935.

Letadla používaná VTLÚ.

Vysoké výkony seskoku padákem zlákaly úředníka MLL poručíka v záloze Ludvíka Pavlovského k pokusu o světový rekord. Dne 3.10.1935 z Letňan z prototypu Š 528 pilotovaný Kovandou seskočil s padákem Svět mezi Kostelcem a Brandýsem nad Labem z výšky 8 705 m (světový rekord). Přistál až u obce Libichov (okres Mladá Boleslav). Seskok v počáteční teplotě -37° C trval 26 minut a rekordman při něm utrpěl omrzlinu pravé ruky. Byl to světový rekord, který však zůstal zcela bez ohlasu a ani naše úřední kruhy nejevily žádný zájem, ať už o skokana, nebo o podobné seskoky. Špatná příprava a nedostatek finančních prostředků odradil každého, kdo by chtěl podobnou cestou následovat. Samy seskoky, bez systematického výcviku, zůstávaly hazardním pokusem. Zdroj. Zdroj.

Letouny Ústředí MLL. Od kdy?

Letouny Propagační letka župy MLL. Od kdy?

31.10.1935 pilotní žák Emanuel Jurkulák ukradl letoun Praga E 114.103 OK-LAF od Praha-Ústředí MLL a ulétl do Německa. Po vyčerpání paliva přistál s menším poškozením podvozku u Zschopau. Stroj vrácen. Pilot vydán čs. úřadům po odpykání trestu. MAPA. Úlety a únosy.

14.11.1935 letoun Letov Š 328 od VTLÚ zničen při nouzovém přistání, pilot čet. J Filler a poz. čet. asp. M. Malina zraněni.

, Praga E 39M OK-EBH od AVS. Letectví 7/37

V roce 1935 plzeňský letoun Hanriot HD 19 výr. č. 12 OK-IZT létal u AVS. Ještě v tomto roce se přesunul do České Lípy. Zdroj.

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .

7.2.1936 nehoda letounu Aero A 102. Mjr. Ján Ambruš od VTLÚ s ním narazil při dlouhém přistání do tunelové střelnice.

8.9.1936 se zřítil letoun BH 11 OK-AVM od AVS. JUC. Jaroslav Kučera a npor. ing. František Mráz zahynuli.

15.2.1937 se u Letňan zřítil letoun BH 10 OK-AVN od AVS. Ppor. v záloze ing. Vladimír Bejr zahynul.

12.3.1937 z Užhorodu přiletěl první bombardér B 71.1. V továrně Avia byl vyzbrojen.

Od 17.4. do 9.6.1937 zkoušky letounu B 71.1 "S18" u VTLÚ .

8.-11.5.1937 zkoušky střelby a bombardování z letounu B 71.1 v Malackách.

Vojenští atašé třikrát pátrali v ústavu po letounu.

22.-24.5.1937 ukrytí letounu B 71.1 v Milovicích.

1.10.1937 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 1.

Koncem října 1937 odešel Jan Anderle od firmy Letov, čs. továrna na letadla na pozici šéfpilota firmy ČKD Praga.

Civilní soukromé (tovární) letiště a stálé vojenské letiště Praha III. Rozměry 500 x 950 m. Hangáry a skladové prostory.

Nehoda B.71 "S18".

Letouny Letov Š.528 pro ČLH. ,

1.8.1938 , , .

V září 1938 letiště 850 x 400 m.

Letouny "haléřové letky" převzal dne 19.9.1938 starosta města Neuman v Letovu, ale oficiálně je převzala Vojenská letecká přejímací správa v Letňanech až 28.9.1938. Je zajímavé, že ve skutečnosti byly převzaty jiné stroje, tedy právě čísla 345 – 350 a letouny z "budějovické" objednávky byly vyrobeny až roku 1939. Na bocích trupu nad spodním křídlem byl v bílé kružnici historický emblém krajského města s nápisem MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE, znak města a pod kružnicí nápis JIŽNÍ ČECHY ARMÁDĚ.

Předávání letadel "Haléřové letce" , . Byl u toho i pplk. Klapálek. Kdy a kde to bylo?

24.9.1938 byla Letecká radiogoniometrická stanice 1 začleněna do stavu Mobilizačního tělesa 606.

26.9.1938 vznikla Letecká radiogoniometrická stanice 1 v sestavě Mobilizačního tělesa 606 jako mobilizovaný útvar 606-C-11.

28.9.1938 oficiálně Vojenská letecká přejímací správa převzala v Letňanech šest letounů Š.328 ze sbírky "Jižní Čechy armádě". Ještě ten den z nich shazovali nad Č. Budějovicemi letáky, v nichž armáda děkovala občanům za jejich dar. Letouny patřily Letce 2?

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

8.10.1938 z Čáslavi se přesunulo velitelství Leteckého parku 71.

8.10.1938 z Čáslavi se přesunula Letecká pracovní rota 71.

8.10.1938 z Čáslavi se přesunula Záloha leteckého materiálu 71.

15.10.1938 se velitelství Leteckého parku 71 přesunulo do Kbel.

15.10.1938 se Letecká pracovní rota 71 přesunula do Kbel.

15.10.1938 se Záloha leteckého materiálu 71 přesunula do Kbel.

21.10.1938 byla Letecká radiogoniometrická stanice 1 demobilizována.

22.11.1938 v Kyjích se zabil čet. Arnošt Kavalec z Rakšic od VTLÚ zahynul při zkouškách prototypu Avia B.35.1.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou. První dvě používají současně letecké továrny. Jsou to Praha-Kbely, Praha-Letňany, Milovice, Prostějov I, Prostějov II, Německý Brod, Olomouc-Neředín, Vyškov, Přerov, Spišská Nová Ves, Trenčín, Plzeň-Škvrňany, Malacky.

15.3.1939 po 9. hod. bylo letiště obsazeno německými pozemními jednotkami.

16.3.1939 přiletěli dopravní letouny Ju 52/3m s výsadkáři.

23.3.1939 se v Letňanech uskutečnila výstavka čs. letounů pro představitele německé branné moci.

Tovární pilot Avie v Čakovicích Dalecký tam a zpět přelétl letouny B.35.2 a B.158.1. Četař v záloze se tam potkal s generálem Udetem, který přiletěl letounem Ju 52.

, . Generalluftzeugmeister Generalleutnant Ernst Udet . Fotka z léta 1939.

Ernst Udet si zalétal s B.534.

Styčným pracovníkem u VTLÚ byl Ing. Diederisch ze štábu Luftwaffe v Praze.

Přejímání nových i opravených strojů čs. původu zajišťují stále i piloti z letňanského VTLÚ, pplk. Mareš, mjr. Brázda, škpt. Píša, škpt. Semerád, kpt. Gavelčík, kpt. Truksa a npor. Spurný.

V roce 1939 se Dipl. Ing. Ludwig Karch stal docentem na Deutschen technischen Hochschule Prag Německé vysoké škole technické v Praze. Část majetku VTLÚ byla přenechána odborné letecké skupině při Německé vysoké škole technické v Praze. Po vypuknutí války činnost skupiny skončila a studentům byly dány k dispozici ke cvičením laboratoře ústavu.

Od září 1939 II. (letecký) odbor Vojenského technického a leteckého ústavu byl proměněn v Letecko-technický zkušební ústav (LTZÚ) Flugtechnische Versuchsanstalt Prag (FVA Prag Letnan), což byla pražská pobočka německého Deutschen Versuchsanstalt für Luftfahrt (DVL) v Berlíně-Adlershofu. Ústav náležel nejprve pod pravomoc protektorátního ministerstva školství a národní osvěty, od 1.9.1942 pak pod pravomoc ministerstva dopravy a techniky. Spojovací článek mezi oběma ústavy byl Němec Ing. Dr. H. Barth. V roce 1941 se stal jeho zástupcem Dr. Wolfgang Liebe.

Za podpory DVL byla založena Flugtechnische Fachgruppe Prag a nedlouho poté i firma Flugtechnische Fertigungsgemeinschaft GmbH Prag v Praze-Letňanech. Bývá uváděna pod zkratkou FGP ale je i známa pod zkratkou FFG. Umístěna byla v nízkých budovách na okraji areálu směrem k Praze patřících FVA. (Zabrané Ústřední pilotní škole Aeroklubu RČS)(?). Dipl. Ing. Ludwig Karch se stal i technickým vedoucím firmy. V FGP byli zaměstnáni jak němečtí vysokoškolští studenti tak i čeští pracovníci. Nová firma se podílela na výrobě dílů pro školní kluzáky, dodávala různé menší letadlové díly jiným výrobcům. Stala se jakousi zásobárnou pracovní síly, například pro sousedící Letov.

Pro FVA zalétávali německé letouny i čeští piloti: Petr Široký, Josef Kužela (zabil se 11.10.1944), Karel Brázda, Vladislav Spurný.

12.3.1943 průzkum britským Mosquitem PR Mk.IVod No. 540 Squadron, RAF.

V rámci projektu Blohm @ Voss BV 238 byla u firmy Flugtechnische Fertigungsgemeinschaft GmbH Prag objednána stavba létající makety tohoto letounu v měřítku 1:3,75 pod označením FG 227. Konstrukční práce řídil ing. Ludwig Karch, který vedl kolektiv českých techniků a studentů. Letoun měl mít dvoučlennou posádku složenou z pilota a palubního mechanika. Vzlet z pozemních základen měl umožňovat tříkolový podvozek odhazovaný po startu. Pohon zajišťovalo šest dvoutaktních motorů ILO FL-2/400 o výkonu 15,4 kW. Model "BQ+UZ" byl dokončen v roce 1944 a následně převezen do E-Stelle v Travemünde, kde provedl několik zkušebních letů.

V FGP se vyráběly školní kluzáky Schulgleiter SG 38. Od kdy?

V říjnu 1943 bylo přelétnuto do Trenčína celkem 14 kusů průzkumných letounů Fw 189 pro slovenské letectvo. Zdroj.

15.3.1944 oznamuje Letecký úřad Praha zákaz letů českých pilotů. Ing. Dr. H. Barth se odvolává a uvádí, že od srpna 1939 do března 1944 uskutečnili bez nehody 24 470 letů.

28.3.1944 u Jenštejna zřícení letounu Siebel Si 204 D vyrobeného v závodě Českomoravské strojírny a. s. Böhmish-Mährische Maschninenfabriken AG, Prag během záletu. Posádka se zachránila pomocí padáků. Letecká badatelna. 

7.7.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Přeškolování na Me 410 od těžké stíhací I. a II./ZG 76. Útoky na bombardéry od června 1944. Odletěla do Wien-Seyring a Malacek.

20.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

12.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

27.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

12.10.1944 vydává Letecký úřad Praha zákaz letů českých pilotů. Ing. Dr. H. Barth se odvolává.

Od 17.11.1944 létají už jen Karel Brázda a Vladislav Spurný.

Od prosince 1944 Firma Böhmish-Mährische Maschninenfabriken AG, Prag a její specielní, resp. tajné oddělení Flugzeugwerk Karolinenthal-Gbell (Letecké dílny Karlín Kbely) provádělo konečnou montáž a zálety stíhaček Bf 109 G-10/U4 z tišňovského závodu Diana G.m.b.H. Předávací lety k útvarům vykonávala jednotka Fl.Ü.G.1/Gruppe Südost. Výroba a montáž Bf 109 v protektorátu.

Letouny Siebel Si 204 D před hangárem ČMS v  období 1944-45.

Siebel Si 204 D "RU+KX" , .

Od 29.12.1944 do 22.3.1945 zálety strojů Bf 109 G-10/U-4 WNr. 613 000 - 613 115 z tišňovského závodu Diana GmbH v Kralupech nad Vltavou a v Letňanech.

23.1.1945 v 11.15 hod. Nikolaus Mörtl zalétal Bf 109 G-10/U-4 WNr. 613 021. Let trval 31 minut a potom v 13.55 hod. provedl stejný let pilot přebírací let a stroj přešel pod Luftwaffe.

V roce 1945 proběhla už jenom zkouška přetažení na letounu Ju 87 a 22. až 24.3.1945 letové testy cvičného stíhacího letounu Skoda-Kauba SK 257.

----------

Poslední americký průzkum těsně před náletem 23.3.1945 přitom ve Kbelích zachytil 64 jednomotorových stíhaček, 71 strojů Ju 88 (resp. dvoumotorových strojů) a 3 bombardéry, v Letňanech pak 26 jednomotorových, 17 dvoumotorových strojů a 2 bombardéry.

----------

----------

25.3.1945 od 11.40 do 13.20 hod. nálet bombardérů od 5th BW, 15th USAAF z Itálie na Kbely a Letňany. VHÚ. Video., , . Tovární letiště v Letňanech bombardovalo 97 B‑24 od 55th BW s použitím 21 tisíc speciálních 20lb fragmentačních bomb M41 určených proti zaparkovaným letadlům.

----------

Následující den 26.3.1945 před polednem provedly dva průzkumné Lightningy pilotované Lt. Jacksonem a Lt. Altmanem od 37th Photo Recce Squadron další snímkování a zpět na základnu se vrátily se zpřesňujícími snímky cílů z předchozího dne v nejvyšší kvalitě.

Spojenci po vyhodnocení leteckých snímků průzkumu potvrdili mimo jiné také 16 zničených a 12 poškozených jednomotorových letadel.

Němci přiznávají, opět mimo jiné, 11 zničených a 52 poškozených Bf 109 ve Kbelích. Je možné, že německé záznamy, byť jsou uvedeny jako „Prag-Gbell“, zahrnují zničené a poškozené Messerschmitty z Letňan. Celkově německý záznam o škodách po bombardování obou základen zahrnoval úplné zničení 11 kusů Bf 109, 4 Bf 110, 1 Bf 108, 5 He 177, 6 Ju 88, 2 Ju 52, 1 Si 204 a poškození 40 kusů Bf 110, 13 Ju 88, 52 Bf 109, 3 Si 204, 1 Fw 190, 1 Me 410, 2 He 177, 1 He 111, 1 Fw 58. Útok je zaznamenán jako „Teppich“, tedy kobercové bombardování.

Ve Kbelích, resp. Letňanech, se před náletem nacházelo dohromady 64 + 26 jednomotorových strojů a náletem bylo zničeno/poškozeno jen 16/12 + 10/19 podle amerických nebo 11/52 podle německých zdrojů, včetně poškozených strojů, u kterých sami Američané předpokládali rychlou opravu a opětovné použití. Fatální ztráty tedy hypoteticky představovaly jen něco přes 10 % techniky.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.4.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

16.4.1945 přiletěla transportní I./TG 3 s asi 40 kusy Ju 52/3m. Velitel Gruppenkommandeur I./TG 3 Hauptmann Georg-Dieter Matschullat.

16.4.1945 nálet Američanů. Toho dne měly za cíl kbelské (a rovněž sousední čakovické a letňanské) letiště 4th, 78th a 339th FG, 8th USAAF (Kbely navštívila rovněž 368th FG, 9th USAAF, ta byla však vyzbrojena P-47). Po příletu 1./TG 3 jí bylo zničeno 11 kusů Ju 52/3m.

, , . Libor Šolín vytvořil toto .

(sbírka Karla Trojánka)

----------

Na fotografii z dubna 1945 zničené letouny před hangáry patřící Flugtechnische Fertigungsgemeinschaft GmbH Prag (FGP či FFG). .

----------

Rozptýlení přeživších letounů Ju 52/3m na polní letiště. MAPA. Kdy?

Dva letouny Ju 52/3m od 1./TG 3 přeletěly na polní letiště Byšice (okres Mělník).

Letouny 2./TG 3 přeletěly na polní letiště Mimoň-Hvězdov. (Minimálně 10 kusů.)

Letouny Stab I./TG 3 a 3./TG 3 přeletěly na letiště Veleliby (okres Nymburk).

Odletěly též na polní letiště Sendražice (okres Kolín)?

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

2.5.1945 přeletěly Ju 52/3m na polní letiště Sendražice (okres Kolín).(?)

----------

----------

----------

5.5.1945 po krátkém vyjednávání složil zbraně a kapituloval strážní oddíl Lotyšů v továrně Letov. Němci ze strážnice na letišti se odmítli vzdát. Boj skončil až večer. Padli zaměstnanci ústavu a tři zaměstnanci Letova.

----------

6.5.1945 ještě ozbrojený střet s oddílem Hitlerjugend.

----------

, .

----------

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 kolem 18. hod. přijeli tanky Rudé armády Рабоче-крестьянская Красная Армия.

Trosky. Nedatováno.

Nedokončené Bf 109 G-10/U4 , , v pozadí budova 67 , , . Letouny Bf 109 byly převezeny do Avie v Čakovicích.

Šrotiště , . Budova 67 v pozadí , , , .

Foceno z He 177 "ND+SC". Bf 110 G-4 "7J+AF" , .

? .

He 177 "ND+SC" , , , detail sousední Bf 109 . He 177 A-5/R6 "KM+TB" pro studijní účely , .

Letouny He 111. Kdy?

He 219 s radarem a sovětský voják , , . Sověti si letoun He 219 odvezli.

11.5.1945 přiletěl do Prahy divizní generál Alois Vicherek, od 1.5.1945 jmenovaný velitelem čs. letectva v SSSR a na osvobozeném území měl prakticky vystřídat ve funkci velitele divize plk. Budína. Funkci ale nestačil převzít. Přivítal ho plk. Josef Hanuš. Tato dvojice byla ve správný okamžik na správném místě a také obsadila hlavní posty na Velitelství letectva Hlavního štábu MNO (VL).

14.5.1945 z Albrechtiček přiletěl pozemní sled 1. čs. slp a 2. čs. slp, 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА.

15.5.1945 přiletělo 91 letounů 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА do Prahy-Kbel a Prahy-Letňan.

15.5.1945 z Albrechtiček přiletěly 1. a 2. čs. slp: s 27 kusy La-5FN, 54 kusy La 7 a 4 kusy dvoumístných La-5UTI. První přistál škpt. Ľudovít Koza.

Velitelství 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА.

1. československý stíhací letecký pluk / 1-й чехословацкый истребительный авиационный полк.

2. československý stíhací letecký pluk / 2-й чехословацкый истребительный авиационный полк.

17.5.1945 se zúčastnila formace devíti La-5FN vedená škpt. Kozou slavnostní přehlídky čs. vojenských jednotek z Východu.

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

21.5.1945 večer byl přesun divize ukončen.

Při velitelství 1. čs. smíšené letecké divize vznikla Cvičná a dopravní skupina s letouny dvouplošníky Fw 44 D, Po-2, jednoplošníky Bü 180, Bü 181, Kl 35 D, Fi 156 C, Ar 96 B, W.34, dvoumotorovými Fw 58, Si 204, třímotorovými Ju 52, Ju 352 A-1 Herkules,  a dalšími. Kdy byla založena? Velitel škpt. Vladimír Šimůnek.

, . Provoz až 27 letounů do 31.7.1945. Fw 58 . Kdy a kde?

Po válce Letecko-technický zkušební ústav (LTZÚ) převzalo MNO pod stejným názvem a pravděpodobně začlenilo pod Vojenský vědecko-technický ústav v Praze (VVTÚ), což by měl být nástupce předválečného VTLÚ.

Revoluční závodní výbor LTZÚ prosadil transformaci Flugtechnische Fertgungsgemeinschaft GmbH Prag na Letecko-technickou výrobní společnost, s. r. o. a na post národního správce navrhl Ing. Pavla Beneše.

Karel Košek (ve světlém kabátu druhý zleva, říčanský plachtař) se skupinou českých konstruktérů a se sovětskými vojáky na letišti Letňany v květnu 1945 před letounem North American P-51 Mustang. Zdroj.

30.5.1945 z Kbel přiletěl 3. československý bitevný letecký pluk / 3-й чехословацкой штурмовой полк, 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА s Il-2. Nehoda jednoho letounu. Pilot Šebesta přežil. Kde se to stalo?

1.6.1945 přehlídka 1. čs. smíšené letecké divize v Letňanech. Video.

, , Ppor. František Vendl od 1. čs. slp . zprava letouny La-7 "93" a "11", zbytek La-5FN, La-7 "11", , , , , . Zdroj.

Ла-5ФН с/н 39212948 . Kdy a kde? Zdroj. 

K 15.8.1945 byl VVTÚ však reorganizován na samostatný Vědecký technický ústav (VTÚ) v Praze a Vědecký letecký ústav (VLÚ) v Letňanech.

17.8.1945 přesun 1. lp do Piešťan. Odstartovalo 16 letounů. Brzy po vzletu se u Čakovic zřítil rtm. Silvestr Valent na letounu La-5FN v. č. 39213407 "07". Letecká badatelna. Piloti se z Piešťan vrátili vlakem.

18.8.1945 přesun 1. lp do Piešťan. Odstartovalo dalších 15 letounů.

18.8.45 z Benešova pilot Kládek přelétá Ju 52 v. č. 500116.

22.8.1945 přesun 2. lp do Piešťan. Odstartovalo 15 letounů.

23.8.1945 přesun 2. lp do Piešťan. Odstartovalo dalších 15 letounů.

23.8.1945 přesun 1. lp do Piešťan. Odstartoval poslední letoun La-5FN.

Ve dnech 17.-23.8.1945 přeletěl 3. lp na letiště Trenčianské Biskupice.

Koncem roku 1945 byl ÚLS přemístěn do objektu Mahlerovy továrny v Holešovicích.

Od kdy Fotosekce?

Začátkem roku 1946 byla v Letecko-technické výrobní společnosti, s. r. o. zahájena výroba dalších 100 kusů kluzáků Schulgleiter SG 38 pod jménem ŠK 38 Komár.

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Zestátnění (krádež) továrny.

Do Leteckých závodů národní podnik (dále LZ n.p.) byly začleněny majetkové podstaty znárodněných podniků Aero, továrna letadel Dr. Kabeš v Praze IX, Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech, Akciová společnost Walter v Praze Jinonicích a z majetkové podstaty znárodněného podniku Českomoravské strojírny a.s. (dále ČMS a.s.) byly do LZ n.p. převedeny závod na výrobu a opravu aut v Praze Karlíně, automobilové a letecké závody v Praze Libni, Praze Vysočanech, ve Kbelích, v Malešicích a autoopravny v Hradci Králové, Brně, Moravské Ostravě a Uherském Hradišti.  

Po reorganizaci byly LZ n.p. tvořeny třemi závody se závodními ředitelstvími. Závod v Letňanech se skládal z výrobny Letňany (předtím Rudý Letov Letňany), z výrobny v Praze IX, ulice Julia Fučíka 305 (předtím Aero Dr. Kabeš – letadlové oddělení), z výrobny v Praze X Karlíně, ulice Palackého 38 (předtím ČMS – letadlové oddělení Praga) a opravny Kbely (předtím ČMS Praha X Kbely).

Na podzim 1946 byla Letecko-technická výrobní společnost, s. r. o. likvidována.

28.6.1946 nouzové přistání Fw 190 F-9/R1 WNr. 445399 při přeletu do Prahy-Letňan. Jaroslav Maňák nezraněn.

V roce 1946 byl letoun Ju 290 WNr. 2900212 dokončen jako civilní dopravní Letov L.290 Orel s využitím součástek určených pro prototyp Ju 290 B. Zálet 1.8.1946. , , , . Pro problémy s motory stál na letišti.

Kontrola stavu stíhacích lavočkinů v VLÚ na dvou letounech La-7. Podrobnosti.

, , , , , .

Ortofotomapa vrakoviště v roce 1947 , , , a k porovnání s ortofotomapou z roku 1951 .

, , , , , .

Po zkušenostech z druhé světové války, kdy byly pro rozsáhlé výsadkové operace použity nákladní kluzáky a díky zmiňovaným zkušenostem projevila obnovená čs. armáda zájem o tento druh techniky.

V letech 1947-1948 tak bylo do ČSR dodáno z přebytků americké armády celkem 5 ks nákladních kluzáků Waco CG-4A Hadrian, které dostaly typové označení NK-4. Kluzáky  byly dodány v rozebraném stavu a po jejich sestavení a revizi se uskutečnily na letišti v Letňanech jejich letové zkoušky.

21.7.1947 František Vnuk zalétal Ae.45.1 OK-BCA. Zkušební lety dále pokračovaly s Karlem Vaňkem.

Po předvedení 7.9.1947 na Ruzyni se uskutečnily letové zkoušky v zalétávacím oddělení Leteckých závodů, n.p. prováděné pilotem Janem Anderlem.

Od září 1947 Juraj Kostík od VLÚ zkoušel první prototyp letounu HK 101. (Zálet 4.9.1947 v Klecanech.)

14.9.1947 František Kládek zalétal E 112. L+K 7/22

13.2.1948 byl E-112 předán VLÚ. Letové zkoušky do 15.7.1948. L+K 7/22

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K 1.7.1948 byl Vědecký letecký ústav (VLÚ) přejmenován na Letecký výzkumný ústav (LVÚ).

6.8.1948 v 15.30 hod. došlo k prvnímu doložitelnému zkušebnímu vzletu NK-4 v délce trvání 40 min. za vlečným letounem D-47 Dakota, přičemž kluzák NK-4 byl pilotován Bohumírem Fiřtem-Fürstem. 

Dle věcného věstníku MNO č.5/48 z 22.1.1949 vyhlášen druhý nábor k výsadkovému vojsku a obsahoval první zmínku o kluzákovém výcviku. Výcvik byl zahájen 16.5.1949 na letištích Letňany a Kbely pod vedením mjr. let. Jaroslava Taudyho, který se věnoval zpracování metodiky a osnovy výcviku. Výcvik byl koncipován jako čistě bezmotorový, frekventanti začali s létáním na kluzáku Schulgleiter SG 38 ŠK 38 a postupně přecházeli na větroně DFS Kranich II VT-52, při výcviku byl oproti standardnímu civilnímu dáván důraz na bezproblémové zvládnutí aerovleků. Přibližně po provedení třiceti startů a čtyřech hodinách letu každého frekventanta, bylo zahájeno 16.6.1949 přeškolení na nákladní kluzáky NK-4, které bylo ukončeno 22.10.1949. V listopadu 1949 byla skupina absolventů přeřazena z Letňan a Kbel do Výsadkového učiliště ve Stráži pod Ralskem. Pak nás přesunuli k výsadkovému vojsku jako jejich součást. Přesto, že jsme byli piloti kluzáků, donutili nás absolvovat výsadkářský výcvik. Abychom nevyšli ze cviku vozili nás občas do Letňan, kde jsme si vždy trochu zalétali. Zdroj

29.8.-3.9.1949 pokusné hašení lesních požárů u obce Doksy (okres Česká Lípa). Dva letouny C 3 nesoucí dvě nádrže PN 300 l a LB-77 s nádrží PN 900 l.

2.9.1949 nehoda letounu Mosquito "RF912" během záletu po opravě továrním pilotem firmy Rudý Letov Františkem Kládkem. Letecká badatelna.

Rozkazem MNO z 23.2.1950 byla zřízena Fotoletecká skupina VÚ 9681.

25.2.1950 první vzlet letounu s čs. označením He 219.1 (interní označení v Rudém Letově n. p. LB 79/I) WNr. 1280 s trupovým označením "V-29" s kompletním rádiovým a radiotechnickým vybavením a do poloviny roku se zúčastnil různých zkoušek ve LVÚ. Zálety se prováděli z Letňan, ale pro krátkou dráhu se prováděly i ve Kbelích. Prázdný letoun přeskočil do Kbel, tam ho natankovali a naložili a s maximální vzletovou hmotností vzlétal z Kbel. Přistával už v Letňanech.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Od července 1950 měla CL 1 ve Kbelích v péči letoun LB 77, který jen ošetřovala a udržovala pro FLS.

Asi v roce 1950 přeprava rozebraného letounu Letov L.290 Orel do Národního technického muzea na Letné.

V březnu 1951 byl zalétán druhý letoun LB-79/II s trupovým označením "V-34" a později jen "34". Neměl radiolokační výstroj a měl údajně nalétáno jen kolem 40 hodin.

Od 8.5.1951 přelety He 219.1 na trati Letňany - Plzeň. Tam probíhal výcvik nových pilotů.

Od října do listopadu 1951 byl LB 79/I "V-29" u 51. leteckého pluku na letišti v Plzni-Skvrňany pro ochranu hranice za ztížených meteorologických podmínek a v noci. Pro množství závad byl často v Letňanech.

Oba letouny LB 79 převezli do Letňan.

Ortofotomapa z roku 1953 a 2010. Budova aerodynamického tunelu. Hangár VLÚS - VTLÚ. Továrna Letov. Stará aerovka. ČMS.