Nitra Neutra (maďarsky Nyitra) Нитра

Stálé vojenské letiště

Notlandeplätzen Neutra

MAPA.

14.03.2024

od února 1914

26.7.1914 Andrej Kvas po ukážkových letoch v Piešťanoch priletel do Hlohovce a po nabratí benzínu odletel do Nitry a tu aj zosadol na svojom jednoplošníku na lúkach pri rieke Nitre pri Gisserovom kúpeli (Číneš). Ľudia sa čudovali a postávali po uliciach, keď ho videli prilietavať nad železničnou stanicou. Pri oprave stroja mu pomáhal Nitran Karol Kasala.

Po nabratí benzínu na druhý deň, 27.7.1914 skoro zrána odletel preč ponad Krškany do Budapešti. Podrobnosti.

od října 1914

.

od listopadu 1916

.

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918. Použití upoutaných balonů v čs. armádě.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

V dubnu 1919 z Košic se přesunula Polní letecká setnina 1.

Válka s Maďarskem o Slovensko a Podkarpatskou Rus.

28.4.1919 se přesunula do Mařatic (okres Uherské Hradiště).

4.6.1919 přeletěl z Prahy-Kbel do Vajnor velitel Escadrille Bré.590 Georges Marcel Lachmann na letounu SPAD S.XIII a 6.6.1919 následovala pětice letounů Breguet Bre. XIV A.2. Nadporučík Starý si repatriační dovolené dlouho neužil, protože byl se setninou pod vedením kpt. let. Lachmanna dne 5.6.1919 odvelen do Vajnor u Bratislavy k obraně republiky, aby hájil její jižní hranici proti jednotkám maďarské Rudé armády. Na Slovensku byla setnina ještě doplněna několika českými důstojníky, kteří byli leteckými pozorovateli. Setník Robert Ellner, npor. Josef Pospíšil, Václav Kahovec, por. Josef Hamšík. Nejdříve zřídili pomocné letiště u obce Horný Bar (maďarsky Fölbar) (okres Dunajská Streda) na Žitném ostrově a v Nitře, kde byly umístěny sklady paliva a pum.

Z kterého polního letiště byly akce vykonány?

6.6.1919 vykonal na lietadle Breguet Bre. XIV A.2 francúzsky pilot kapitán Roussin prieskumný let na zistenie situácie v okolí Lučenca. Francúz bol v tom čase so svojou letkou detašovaný na letisku v Nitre.

Boje začaly hned od 7.6.1919. Francouzi vůbec nepočítali s tím, že boje budou nejen urputné, nýbrž i značně obtížné, zejména po technické stránce bombového provedení. S Escadrillou Bré.590 vyzbrojenou letouny Breguet Bre. XIV A.2 a SPAD S.XIII. se Bedřich Starý zúčastnil úspěšných bojových operací jako stíhací i bombardovací pilot proti maďarským bolševikům. Startoval nejen na průzkumné lety s pozorovatelem por. let. J. Hamšíkem, ale hlavně se oba museli připravit na plnění bombardovacích úkolů, na které dvousedadlová letadla Breguet nebyla připravená (francouzské držáky na pumy neodpovídaly typům rakouských pum). Letci museli pumy, vážící 15-20 kg, naložit pod sedadlo pozorovatele, pak velmi opatrně odstartovat a vzlétnout, ve vzduchu podobně opatrně manévrovat, zvláště když pozorovatel pumy zaměřoval, odjišťoval a ručně házel na cíl. Je pochopitelné, že za těchto okolností byl letoun doslova létající rakví, zejména po zásahu protiletadlového dělostřelectva nebo po přímém střetu v leteckém souboji s nepřítelem. Právě při těchto náročných operacích se vyznamenal pilot npor. B. Starý s por. J. Hamšíkem, když na železniční trati Nové Zámky - Nána - Levice s plným zásahem bombardovali obrněný vlak. Po průzkumu nádraží bylo zjištěno, že se tam shromažďují nepřátelské maďarské oddíly, chráněné obrněným vlakem. Byl vydán rozkaz k útoku přímo na nádraží či dostihnout vlak na trati a zamezit mu v jízdě. Starý s Hamšíkem vzlétli a uviděli ještě stát vlak ve stanici, která byla před možným leteckým náletem střežena kulomety a děly. Starý s letounem slétl až na 250 metrů nad zemí, Hamšík zacílil a začal shazovat pumy. První ještě nezasáhla cíl, druhá perfektně udeřila na vlak, zničila jej a rozmetala kolejiště i nádraží. Maďarské bolševické oddíly se již nezmohly na žádnou akci, a nedaleko útočící čsl. armáda měla po tomto leteckém útoku záhy situaci plně pod kontrolou. Za tento vynikající letecký čin obdrželi oba čeští letci zvláštní armádní pochvalu od velitele čsl. armády bojující na Slovensku, francouzského generalissima a velitele čsl. branné moci Maurice C. J. Pellého. Sestava pilotů: Starý - Hamšík dokázala znovu odvahu, když obdržela rozkaz k bombardování Levice. Tentokráte vše mohlo skončit tragicky, když Hamšík se na sedadle vzadu poněkud posunul, kolenem zavadil lehce o vypínací páku magnetů, čímž ze čtyř magnetů motoru zůstal v činnosti pouze jeden. Letadlo se stalo neovladatelné, klesalo a bombometčíkovi nezbylo, než se zbavit pumového nákladu a čekat na pilotovo umění. V poslední chvíli si npor. Starý všimnul, že páka magnetu je posunuta o jeden stupeň. Bleskurychle zasáhl, letoun nabral výšku a posléze hladce přistál, aniž letoun poškodil. V dané chvíli to byl stejný úspěch, jako ten předchozí, protože ztráta letounu byla pro čsl. letectvo v těchto letech nenahraditelná.

Breguet Bre. XIV A.2. Kdy a kde?

10.6.1919 o 16.00 hod. lietadlo maďarskej Červenej armády, dva krát nadletelo nad železničnú stanicu (kterou?) a zhodilo niekoľko bômb. Netrafili sa presne , takže nespôsobili veľké materiálne škody. Smutné je, že bomba zabila mladé dievča - Karolínu Dobrotkovú, ktorá vedľa plota železničnej stanice pásla kozy.

12.6.1919 byla na mírové konferenci v Paříži stanovena konečná československo–maďarská hranice, jejíž vymezení pak bylo zahrnuto i do článku 27 Trianonské smlouvy.

Za zmínku stojí i nálet z 13.6.1919 na železniční stanici Parkan (dnešní Štúrovo), osádka Starý - Hamšík zde měla jednou pumou zasáhnout maďarský obrněný vlak.

Intenzivní nasazení eskadry vyvrcholilo při podpoře postupu československé 2. a 7. pěší divize ve dnech 16. a 17.6.1919 sérií útoků na levické nádraží, kde Maďaři vykládali posily.

Spolu s dalšími příslušníky eskadry se poručík Hamšík dne 19.6.1919 dočkal pochvalné citace v rozkaze „Velitelsví Západní slovenské skupiny“ (praxe „citací“ odpovídala francouzským zvyklostem – operace na Slovensku řídil francouzský generál Mittelhauser se svým štábem).

Po 20.6.1919 podnikl poručík Hamšík několik bojových letů s francouzským pilotem Lt. Josephem Pouliquenem (zajímavá postava, v době druhé světové války byl totiž tento muž prvním velitelem legendární francouzské stíhací eskadry GC 3 „Normandie“ – ještě před jejím odjezdem do SSSR).

22.6.1919 bylo rozhodnuto, aby francouzská setnina na Slovensku ještě nějaký čas zůstala.

24.6.1919 nastalo definitivní příměří.

V červnu 1919 presun francúzskeho Leteckého parku č. 408 (název?) so svojím skladovým a dielenským oddielom z Prahy do Nitry - opravy lietadiel dvoch československých leteckých stotín na poľnom letisku pri Nitre.

Výstavba letiště. Výstavba Kasáren Milana Rastislava Štefánika.

22.7.1919 z Pezinku se přesunula Letecká setnina Bra 1

15.8.1919 z Mařatic se přesunula Letecká setnina Spa 2.

Letoun Ansaldo SVA 10 asi na letišti v Nitře . Kdy?

V októbri 1919 zriadenie Čs. ľahkého aviatického oddelenia správkového a leteckého skladišťa v Nitre. Opravy lietadiel  Hansa-Brandenburg B.I, Hansa-Brandenburg C.I, SPAD S.VII C1, SPAD S.XIII, Breguet Bre. XIV A. 2.

Pohled ze západní strany letiště na jihovýchod. V pozadí kalvárie. MAPA. Kdy?

Pohled z letiště na jih. V pozadí dům s věžičkou. MAPA. Kdy?

6.10.1919 čet. Klazárek obelhal pilota letícího s letounem L.V.G. C.VI od Escadrilla kpt. DeRoy (?) z Prahy-Kbel, nebo Olomouce, nebo Vajnor nebo Nitry do Opavy a vloudil se na palubu a přistáli někde v Polsku.  

31.10.1919 se Letecká setnina Bra 1 přejmenovala na Letecká setnina 1. V prosinci 1919 v Nitře měla ve výzbroji čtyři letouny Hansa-Brandenburg C.I. 

31.10.1919 se Letecká setnina Spa 2 přejmenovala na Letecká setnina 2. V prosinci 1919 v Nitře měla ve výzbroji deset letounů SPAD S.VII C1.

7.2.1920 Josef Skubal poškodil během přistání v Nitře letoun Salmson SAL. 2 A.2. N°.4351 od Letecké setniny 6.

, .

1.4.1920 se Velitelství vzduchoplavectva pro Slovensko přejmenovalo na Letecký pluk 1 s velitelstvím nejprve v Bratislavě a od 26.4.1920 v Nitře.

Stíhací letouny SPAD S.VII C1 v roce 1920 stále ještě s francouzským výsostným označením. V pozadí kostel sv. Ladislava. MAPA.

31.5.1920 z Chebu se přesunula Letecká setnina 4.

Náhradní letecká rota 3. Od kdy?

6.9.1920 se velitelství Leteckého pluku 1 přejmenovalo na velitelství Leteckého pluku 3. Podřízen byl Zemskému vojenskému velitelství pro Slovensko.

6.9.1920 vznikla První skupina leteckého pluku 3.

6.9.1920 se Náhradní letecká rota 3 přejmenovala na Náhradní rotou leteckého pluku 3.

3.10.1920 letecký den.  Zdroj.

Asi v říjnu 1920 přejmenování na Plukovné dílny a Plukovní sklady. (Názvy?)

20.10.1920 se Letecká setnina 1 přejmenovala na Letecká rota 5.

20.10.1920 se Letecká setnina 2 přejmenovala na Letecká rota 31.

20.10.1920 se Letecká setnina 4 přejmenovala na Letecká rota 8.

2.12.1920 p. p. Václav Bahník postavil letoun Salmson SAL. 2 A.2 N°.4426 od Letecké roty 8 na hlavu. Motor se vytrhl.

1.1.1921 vznikla Balonová rota 3. Podřízena byla Balonovému oddílu v Olomouci. Naše vojenské balony a vzducholodě.

Kdy? Zdroj.

Od 10.6. do 14.6.1921 I. národní letecká výstava. Zdroj.

Kdy? Zdroj.

1.8.1921 se První skupina leteckého pluku 3 přejmenovala na První prapor leteckého pluku 3.

15.8.1921 vzniklo velitelství Náhradního praporu leteckého pluku 3 s podřízenou Náhradní rotou leteckého pluku 3.

Š-H-1.7 asi od Letecké roty 8. Kdy?

Řada Spadů, Šmolíků Š 1 či Š 2 a Breguet Bre. XIV A.2. Kdy?

Zleva skupina stíhacích Spadů od Letecké roty 31, Rumpler C.VII Rubild 7955/18, tři SAL. 2 A.2 a první Š 2 od Letecké roty 5 a Letecké roty 8. Kdy?

27.9.1921 poškození letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.4370 od Letecké roty 8. Nouzové přistání pro závadu na motoru. Posádka letm. Bohuslav Kašpar a por. Vilém Mrázek.

1.-18.9.1921 uspořádán I. národní letecký meeting v Praze. Okružní let na trati Praha - Olomouc - Nitra - Bratislava - Olomouc - Praha.

17.10.1921 nehoda letounu Hansa-Brandenburg C.I 368.118 s posádkou Hrubín a Koželuh.

, .

Od 1.12.1921 Hlavní letecká povětrnostní stanice 3 (HLPSt 3). Podrobnosti.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Zdroj.

Stíhací SPAD. Zdroj.

Zdroj.

Salmson SAL. 2 A.2. Kdy? Zdroj.

SAL. 2 A.2. Kdy?

Š-M-1.33. Zdroj.

Zdroj.

Zdroj.

, LETOV Š 2 v letu nad Nitrou fotografovaný z letounu stejného typu. Fotografovaný letoun má anomálii v podobě prohozené bílé a červené barvy výsostného znaku na levé polovině horního křídla. Pohled ze severu. Za letištěm vlevo dům s věžičkou. MAPA. Kdy? Zdroj. Zdroj.

Breguet Bre. XIV A.2. Kdy? Zdroj.

, ,, , oslava TGM , . Kdy?

Plukovné dielne (název?) mali v roku 1922 celkom 60 príslušníkov - vojakov v základnej službe, rotmajstrov, dôstojníkov a civilných zamestnancov. Skupina civilných zamestnancov sa skladla z leteckých mechanikov, zámočníkov, stolárov, čalúnnikov, klampiarov a ďalších remeselníkov, ktorí tvorili stály stav pracovníkov dielní a zabezpečovali trvale vysokú kvalitu práce. Veliteľom bol škpt. Vladimír Koželuh, veľmi dobrý letecký odborník, konštruktér a organizátor. Po krátkom pôsobení vo funkcii však škonštatoval, že dielne postavené v roku 1919, viac-menej ako provizórium, nevyhovujú. Preto spracoval a dňa 22.3.1922 predložil na MNO komplený návrh na výstavbu, organizáciu a vybavenie objektov pre opravu lietadiel. Ministerstvo hodnotilo návrh ako veľmi dobrý, svojou originalitou dokonca predstihoval dobu, ale pre nedostatok štátnych financií nebol zrealizovaný.

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, nitranská Letecká rota č. 5, 6, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

25.10.1922 letoun Salmson SAL. 2 A.2 N°.4286 od Letecké roty 5 poškozen projíždějícím letounem Š-M-1.3.

4.4.1923 se zabil pilot rtm. Rudolf Gabzdyl od letecké roty v Nitře. Při návratu ze cvičení přistál pro ztrátu orientace nebo poruchu u obce Gomba (dnes Hubice) na Žitném ostrově. Poté pokračoval v letu do Nitry a za šera narazil do stromů. Letectví 1923, str. 64.

16.5.1923 krátce po vzletu nouzové přistání letounu Salmson SAL. 2 A.2 N°.5044 od Letecké roty 5. Posádka des. Václav Lipovský a ppor. Kunz.

V květnu 1923 bylo v Plukovních dílnách (název?) jeden letoun LETOV Š 2 a dva letouny Salmson SAL. 2 A. 2.

V květnu 1923 bylo v Plukovním parku (název?) jeden letoun Salmson SAL. 2 A. 2.

Od června či srpna 1923 převzetí stíhaček AERO A 18 pro Leteckou rotu 31.

Návšteva anglického leteckého atašé mjr. Oldfielda . Archív Mestského múzea Pezinok.

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video od 22.30 min záznamu. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, nitranská Letecká rota č. 5, 6, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

MNO v roce 1923 objednalo dva větroně Dewoitine P 3, k seznámení našich vojenských letců s plachtěním. V listopadu 1923 ve Kbelích předváděl francouzský letec a plachtařský instruktor npor. Thoret motorový kluzák Dewoitine D 7 s výrobním číslem 3 a dva kluzáky P 3. Jeden kluzák byl ponechán u LP 1 ve Kbelích, kde na něm létal hlavně pplk. Jaroslav Skála, druhý větroň byl přidělen k LP 3 do Nitry, kde ho používal ppor. Šapošnikov.

14.12.1923 zálet kluzáku škpt. Koželuha Nitra 1, postaveného v plukovních dílnách . Podrobnosti.

V roce 1923 Jaroslav Tunzenga postavil kluzák Zobor 1 v plukovních dílnách , .  Při zkouškách na začátku roku 1924 kpt. Kalla provedl 27 letů délkou letu 43 - 55 sekund. Podrobnosti.

Bombardér Letov Š 6. Kdy? Zdroj.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 3 .

1.1.1924 vznikl sloučením Plukovních dílen a Plukovního parku (názvy ?) nový Park leteckého pluku 3.

Hašení letounu čet. Valeše. Kdy?

Hansa-Brandenburg C.I.

19.2.1924 rtm. Andrej Beleš měl nehodu s letounem SPAD S.VII v.č. 11544 od Letecké roty 31 při přeletu u obce Slavkov.

10.3.1924 předávací let. Při přistání nehoda letounu Salmson Sal 2 A.2 N°.4539 od Letecké roty 5. Posádka rtm. Stanislav Pilař a npor. Jaroslav Rosůlek.

25.4.1924 závada na podvozku letounu Salmson Sal 2 A.2 N°.4355 od Letecké roty 5. Posádka svob. Richter a čet. asp. Buchta.

Letoun byl výnosem ze 4.6.1924 zrušen.

28.4.1924 se Náhradní rota leteckého pluku 3 rozdělila na První náhradní rotu leteckého pluku 3 a Druhou náhradní rotu leteckého pluku 3, která se přesunula do Vajnor.

4.5.1924 se První prapor leteckého pluku 3 přejmenoval na První peruť leteckého pluku 3 .

4.5.1924 se Letecká rota 31 přejmenovala na Letku 31.

4.5.1924 se Letecká rota 5 přejmenovala na Letku 5.

4.5.1924 se Letecká rota 8 přejmenovala na Letku 8.

4.5.1924 se velitelství Náhradního praporu leteckého pluku 3 přejmenovalo na velitelství Náhradní perutě leteckého pluku 3 .

4.5.1924 se První náhradní rota leteckého pluku 3 přejmenovala na První náhradní letku leteckého pluku 3.

5.5.1924 byla první linka ČSA z Prahy-Kbel prodloužena do Košic.

Aero A 14.9 L-BARG od ČSA z Prahy-Kbel, vymazán z leteckého rejstříku 28.4.1925. Zdroj.

21.5.1924 převrácení při přistání letounu Salmson Sal 2 A.2 N°.4424 od LP 3. Posádka des. Václav Honz a npor. Seidl.

Zdroj.

Nouzové přistání letounu Salmson Sal 2 A.2 N°.4539 od LP 3 pro destrukci motoru. Posádka ?

Od června 1924 Letecký pluk 3 nesl čestné jméno "Letecký pluk generála letce Milana Rastislava Štefánika.

15.7.1924 pri núdzovom pristáti do vinohradu na Zobori havarovalo vojenské lietadlo. Pilot rtm. Kolár, ako aj pozorovateľ vyviazli bez zranenia.

Je vidět jeden zásobník plynu. Kdy?

15.8.1924 Balonová rota 3 přešla pod Dělostřelecký pluk 304 Brno.

Pohled od jihu. Dva zásobníky plynu. Kdy?

Zdroj.

1.10.1924 byla Balonová rota 3 zrušena.

V říjnu 1924 v Parku leteckého pluku 3 byly dva letouny LETOV Š 2 a dva letouny AERO A 12. 

12.10.1924 narazilo vojenské lietadlo do mlynského komína (naproti terajšej Mestskej tržnice) a havarovalo. Pilot rtm. Hadinec sa zachránil, letecký mechanik Podlipský zahynul.

Požár dílen v roce 1924.

Pohled na severozápad. Zásobníky plynu už jsou pryč. Kdy?

18.10.–2.11.1924 se konala I. Národní soutěž plachtových letadel u Brna, které se zúčastnily i kluzáci Nitra 1 a Zobor 1.

Rok 1924 skončil výkonem kpt. Kally, který na motorovém kluzáku Dewoitine D 7 se znaky Leteckého pluku 3 plachtil s vypnutým motorem nad vrchem Zobor nad Nitrou 3 hodiny 2 minuty. To byl do této doby asi nejdelší u nás docílený čas.

V roce 1924 byl kluzák Nitra 1 poškozen a přestavěn na Nitra 2 s motorem Salmson o 9 kW.

25.5.1925 zahájen vojenský rádiový provoz na letecké síti Cheb - Praha - Olomouc - Nitra. Letecký pluk 1 měl stanici KEL na vlně 720 m, Letecký pluk 2 měl stanici LM, rovněž na 720 m a Letecký pluk 3 měl stanici LA na vlně 540 m.

Kdy byl postaven kovový hangár Pícha?

V roce 1925 škpt. Koželuh postavil kluzák Nitra 3 v plukovních dílnách , kasárne pod Zoborom , , . Podrobnosti.

Od 15.9.1925 byl Letecký pluk 3 podřízen Zemskému vojenskému velitelství v Bratislavě.

1.9.1925 zřízena Letecká povětrnostní stanice Nitra.

13.11.1925 u Nitry zahynul pilot čet. pilot František Chládek od Letky 31.

Rumunský korunný princ Carol (od roku 1930 král Carol II) na návštěvě v Nitře . Kdy? Archív Mestského múzea Pezinok.

24.2.1926 při přistání se svob. p. asp. František Markus s letounem Aero A 11.55 od Letky 8 vyhýbal rozvodněné ploše a narazil do hangáru. Pozorovatel čet. asp. Jaroslav Maršál. , . Zdroj.

10.3.1926 pri núdzovom pristáti na nitrianskej lúke v terajšom brezovom háji pod Zoborom havarovalo vojenské lietadlo „Šmolík“. Pilot desiatník Jelen a pozorovateľ čatár ašpirant Hlaváč vyviazli bez zranenia.

V červnu 1926 se Letka 31 přesunula do Vajnor.

Letoun Aero A 11. Kdy?

14. a 15.8.1926 Letecké cvičenie v Piešťanech.

, , od prosince 1926 do 1939.

1.4.1927 se První náhradní letka leteckého pluku 3 přejmenovala na Náhradní letku leteckého pluku 3.

28.10.1927 slavnostní nástup Leteckého pluku 3. Stíhačky Avia BH 21. .

V říjnu 1927 se Letka 5 přesunula do Piešťan.

V říjnu 1927 se Letka 8 přesunula do Piešťan.

V říjnu 1927 se Náhradní peruť leteckého pluku 3 s podřízenou Náhradní letkou leteckého pluku 3 přesunula do Piešťan.

V říjnu 1927 se Park leteckého pluku 3 přesunul do Piešťan. (?) Opravy se dělaly též v Trenčíně.

V lednu 1928 se velitelství Leteckého pluku 3 přesunulo do Piešťan.

V březnu 1928 se Letecká povětrnostní stanice 4 Užhorod přesunula do Nitry.

Kdy?

Zaplavené letiště. Kdy?

Meandr řeky na obrázku vlevo se napřímil - mimo obrázek vpravo. Tím se letiště rozpůlilo - zmenšilo.

V letech 1928-1929 regulace řeky a tím zmenšení provozní plochy letiště.

Park leteckého pluku 3 sa presťahoval do Štefánikových kasární pod Zoborom. Tým sa podstatne zhoršili podmienky pre činnosť dielní. Lietadlá prisúvané do opravy museli na letisku demontovať, previesť do dielní a po oprave opäť previezť na letisko, zmontovať a samozrejme zalietnuť. (?)

1.10.1929 byl zaveden jednopísmenný kód letek na boku letounu vedle plukovního znaku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 11.980-III./1.odděl.1929.

1.10.1929 z Piešťan se přesunula Letka 10.

Od 1.4.1930 se Letecká povětrnostní stanice 4 přejmenovala na Letecká povětrnostní stanice 9.

15.6.1930 pri núdzovom pristátí havarovalo vojenské lietadlo do svahu Jeleneckého kopca pri osade Dolná Malanta. Pilot lietadla ako aj pozorovateľ vyviazli bez zranenia. Lietadlo letelo z Malaciek do Košíc.

Kdy? Zdroj.

19.2.1931 sa zrútilo vojenské lietadlo na bývalú Masarikovú ulicu, terajšia Štefániková, oproti budove terajšieho Mestského úradu. Pilot čatár Kraus zostal na žive, ale oslepol, žil v Nitre. Pozorovateľ npor. Sokolovský pádom hlavou na železničnú koľajnicu zahynul.

1.1.1932 vznikl Zemský letecký sklad III - generálne opravy lietadiel Aero A 11, Ab 11, AP 32, APb 32, A 29, A 211, A 230, Letov Š 13, Š 16, Š 616, Š 128, Š 328, Zlín XII, Avia B 21, Ba 33, B 534, Praga E 114, motorov Walter IV, Hispano-Suiza HS 8Fb, Škoda I, Lorraine-Ditrich 12C.

1.1.1932 vznikla Pomocná letka zemského leteckého skladu III.

1.3.1932 se velitelství První perutě leteckého pluku 3 přestěhovala do Piešťan.

23.8.1932, technici před letounem Aero Ap 32 . Gonzo

Letov Š 218 "C21" . Kdy?

2.5.1933 sa zrazili pri cvičnom lete dve vojenské lietadlá nad letisko v Nitre. Jedno lietadlo počas pádu zhorelo, psádka sa zachránila padákmi, boli to pilot čat. Plocek a strelec čat. Jirout. Druhé lietadlo Aero Ap 32.74 od Letky 10 sa zrútilo na zem. Pilot čat. Gejza Moravec, ako aj pozorovateľ npor. Štvrtečka zahynuli.

, .

Prvá žena - pilotka na Slovensku Ľudmila Šapošniková. Létala s Vrabčiakom.

, , . Kdy?

V září 1933 byla Dělostřelecká balonová rota včleněna do 331. dělostřeleckého pluku s velitelství v Jincích u střelnice v Brdech, v rámci něhož pozorovací balony tvořily samostatný III. oddíl v Milovicích skládající se ze 2 balonových baterií.

17.3.1934 . Kdo?

Aero Ap 32.51 , na kole sedí František Polidor. Kdy?

6.4.1934 zrútilo sa na vojenskom letisku vojenské lietadlo Aero A 11. Pilot Čatár Zounek zahynul v troskách lietadla. Pochovaný je na mestskom cintoríne.

17.4.1934 , , rumunský Potez s kpt. Barbilesku a npor. Dakynter.

18.5.1934 byl pražským větroněm Kassel 20 proveden dálkový aerovlek z Prahy do Užhorodu za letounem Aero A 125, který pilotoval Vladislav Košťálek s pozorovatelem Václavem Kubcem, pilotem větroně byl Ludvík Elsnic. Mezi Nitrou a Lučencem dne 20.5.1934 zabloudili a přistáli v Maďarsku. Do Užhorodu se dostali až 26.5.1934.

15.1.1935 vypadol pozorovateľ npor. Jan Fryšák z vojenského lietadla, ktoré pilotoval slob. Julo Goralík, pri cvičnom lete z výšky asi 80 m. Dopadl na Tormošskom poli, terajšia Nová Chrenová.

Pohřeb , .

21.2.1935 .

Zleva Jan Křivda, František Polidor, .. . Kdy?

Ve dnech 8.-9.8.1935 Ludvík Kratochvíl uskutečnil dokonce okružní cestu po ČSR. Startoval ze Zábřehu na Prahu a Plzeň. V Plzni započal svůj okruh návratem do Zábřehu a dále pokračoval do Piešťan, Nitry, Popradu a Košic. Zpátky se vracel přes Piešťany, Trenčín, Žilinu a přistál ve Zlíně, kde přenocoval. Druhý den pak cesta pokračovala na Kroměříž, Olomouc, Zábřeh, Pardubice, Prahu a okružní cesta končila opět v Plzni. Za jeden a půl dne uletěl přes 1 500 kilometrů, přičemž největší výšky 4 800 m dosáhl nad Piešťanami. Okružní let byl opět oslavně popisován novináři, kteří nazývali Kratochvíla „novodobým Ikarem“, ale Ludvíkovi šlo hlavně o to, splnit si svůj sen a dokázat sám sobě, že takový výkon je možný.

1.9.1935 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 7.

Provoz kluzáků Zlin Z V. , .

Detachement Letky 37 s letouny Avia B 34 (1934-37) v Nitře. Kdy? , .

2.7.1936 pilot čet. p. p. l. Antonín Štěpán zahynul v troskách letadla, pozorovatel svob. aspirant Petr Gašparovič sa zachránil pomocí padáku. Aero AP 32.63 "B4" od Letky 10 narazilo do Miléniového stĺpa na vrchu Pyramída poblíž vrchu Zobor 587 m n. m. Asi nevolnost pilota, třikrát vyzval pozorovatele k výskoku. Potom narazil do stĺpu. Sebevražda? .

Kurz leteckých mechanikov v Nitre na Zobore. Archív Karola Jančára.

Be 60.4 OK-PIA (1936-38) . Kdy?

1.1.1937 se velitelství Zemského leteckého skladu III přejmenovalo na velitelství Leteckého skladu 3 . Funkci velitele skladu zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Ing. Václav Jirout.

1.1.1937 se Pomocná letka zemského leteckého skladu III přejmenovala na Pomocnou letku leteckého skladu 3.

Sklad leteckého skladu 3.

Dílny leteckého skladu.

17.5.1937 zavadilo lietadlo E 39 o kríž na veži kostola U sestričiek (kláštorský kostol v Nitre) a odlomilo kus veže. Hoci lietadlo stratilo polovicu krídla, podarilo sa mu pristáť na letisku. Pilotom bol čat. Ján Zouhar.

29.5.1937 nehoda letounu Praga E 39.65 od Cvičné letky leteckého pluku 3 (z Vajnor či Piešťan) při přistání. Převrácení.

,

1.9.1937 vzniklo velitelství Čtvrté peruti leteckého pluku 3 . Velitel pplk. let. Vojtěch Linét.

Stálé vojenské letiště. Rozměry 600 x 600 m. hangáry a skladové prostory.

V květnu 1938 z Hlohovce se přesunula Letka 75. Přesun do Brna.

Z Brna se přesunula Letka 75. Kdy?

14.9.1938 se Letka 10 přesunula do Tardoškedu (okres Nové Zámky).

14.9.1938 z Piešťan se přesunula Letka 45.

14.9.1938 z Spišské Nové Vsi se přesunula Letka 49.

15.9.1938 se Letka 75 přesunula do Tovarníků (okres Nitra).

15.9.1938 se velitelství Leteckého skladu 3 přejmenovalo na velitelství Leteckého skladu 4 . Funkci velitele skladu zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Ing. Václav Jirout.

19.9.1938 vznikla V. peruť leteckého pluku 3. Velitel mjr. let. Otto Baier.

19.9.1938 vznikla Letka 53. Podléhala V. peruti leteckého pluku 3.

Mobilizační těleso 603 vzniklo z Leteckého pluku 3. Vytvořeno celkem 39 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Bratislava, Košice, Malacky, Nitra, Piešťany, Spišská Nová Ves, Užhorod, Zvolen a Žilina.

Mobilizační těleso 609 vzniklo z Leteckého skladu 4. Vytvořeno celkem 6 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Nitra.

24.9.1938 bylo velitelství Čtvrté peruti leteckého pluku 3 začleněno do sestavy Mobilisačního tělesa 603.

24.9.1938 byla V. peruť leteckého pluku 3 začleněno do sestavy Mobilisačního tělesa 603. Mimo mobilizační plány vznikla V. peruť leteckého pluku 3. Krycí jméno Mandlovník. Velitel mjr. let. Otto Baier, od 6.10.1938 pplk. let. Jaroslav Topič, od 7.11.1938 škpt. let. Jan Duda.

24.9.1938 byla Letka 45 zařazena do Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-A-14. Vznikla Letka 45. Krycí jméno Juraj. Velitel škpt. let. Josef Duda, od 28.9.1938 por. let. Stanislav Fejfar, od 13.10.1938 škpt. let. Josef Duda, od 7.11.1938 por. let. Stanislav Fejfar a od 16.11.1938  škpt. let. Josef Duda. Podléhala V. peruti leteckého pluku 3.

24.9.1938 byla Letka 49 zařazena do Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-A-15. Vznikla Letka 49. Krycí jméno Talár, od 2.10.1938 Gabriel. Velitel kpt. let. Václav Kanta. Podléhala V. peruti leteckého pluku 3.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 9 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 7 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 603.

24.9.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 4 začleněno do stavu Mobilizačního tělesa 609.

24.9.1938 byla Pomocná letka leteckého skladu 4 začleněna stavu Mobilizačního tělesa 609.

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého skladu 4 začleněné ve stavu Mobilizačního tělesa 609  jako mobilizovaný útvar 609-C-1. Funkci velitele skladu zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Ing. Václav Jirout.

25.9.1938 vznikla Pomocná letka leteckého skladu 4 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako součást mobilizovaného útvaru 609-C-1. Funkci velitele letky zastával škpt. let. Karel Filip. Podléhala veliteli Leteckého skladu 4.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 7 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako mobilizovaný útvar 609-B-2. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhaly veliteli Leteckého skladu 4.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 8 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako mobilizovaný útvar 609-B-3. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhaly veliteli Leteckého skladu 4.

25.9.1938 vznikly Polní letecké dílny 9 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako mobilizovaný útvar 609-B-4. Krycí jméno ? Velitel ? Podléhaly veliteli Leteckého skladu 4.

25.9.1938 vzniklo velitelství Leteckého parku 73 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako mobilizovaný útvar 609-B-1. Krycí jméno ? Velitel škpt. technické zbrojní služby let. Ing. Jan Žid. Podléhalo veliteli Velitelství zemského letectva v Bratislavě a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva III. armády.

25.9.1938 vznikly Sloučené parkové dílny 73 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako součást mobilizovaného útvaru 609-B-1. Funkci velitele letky zastával ? Podléhaly veliteli Leteckého parku 73.

25.9.1938 vznikla Záloha leteckého materiálu 73 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako součást mobilizovaného útvaru 609-B-1. Funkci velitele letky zastával ? Podléhala veliteli Leteckého parku 73.

25.9.1938 vznikla Letecká pracovní rota 73 v sestavě Mobilizačního tělesa 609 jako mobilizovaný útvar 609-A-6. Krycí jméno ?. Velitel ?. Podřízena veliteli Leteckého parku 73.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 9 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-4.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 7 v sestavě Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-C-14.

27.9.1938 se velitelství Leteckého parku 73 přesunulo do Prievidze.

27.9.1938 se Sloučené parkové dílny 73 přesunuly do Prievidze.

27.9.1938 se Záloha leteckého materiálu 73 přesunula do Prievidze.

27.9.1938 se Letecká pracovní rota 73 přesunula do Prievidze.

27.9.1938 se Polní letecké dílny 9 přesunuly do Prievidze.

28.9.1938 se V. peruť leteckého pluku 3 přesunula do Vnorov (okres Hodonín).

28.9.1938 se Letka 45 přesunula do Vnorov.

28.9.1938 se Letka 49 přesunula do Vnorov.

28.9.1938 se Letka 53 přesunula do Vnorov.

---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------

4.10.1938 z Dvora Jalovisko se přesunula Letka 75.

5.10.1938 z Vnorov se přesunula V. peruť leteckého pluku 3. Od 6.10.1938 velitel pplk. let. Jaroslav Topič a od 7.10.1938 škpt. let. Jan Duda.

5.10.1938 z Vnorov se přesunula Letka 45.

5.10.1938 z Vnorov se přesunula Letka 49.

5.10.1938 z Vnorov se přesunula Letka 53.

11.10.1938 nehoda B.534.211.

13.10.1938 se Letka 75 přesunula na polní letiště Tovarníky (okres Topolčany).

25.10.1938 byl sestřelen Letov Š.328 československých letců Jána Kella a Jaromíra Šotoly od Letky 10. K tomuto leteckému incidentu mezi československými a maďarskými letci došlo nad obcí Hodžovo (od roku 1950 Lipové). Toho dne Maďaři vyslali nad československé území třímotorový Junkers Ju 52, kterého kryli dvě maďarské stíhačky italské výroby Fiat CR 32. Třímotorový junkers byl oficiálně pronajat soukromou společností na snímkování povodí Dunaje, ale ve skutečnosti měl na palubě plno štvavých letáků s protičeskoslovenskými texty. Maďarská strana později tvrdila, že se jejich letadla dostala nad československé území omylem, ale to byla lež. Jelikož jejich letadla už byli nad okresem Komárno a letci museli dost dobře vidět, že přeletěli Dunaj a jsou zhruba 10 km nad cizím územím, takže nemohlo jít tedy o náhodnou ztrátu orientace. Nad obcí Hodžovo však maďarští stíhači objevili československý Š.328.237, který právě fotografoval obec Zemianská Olča. Pilotoval ho desátník Ján Kello, který měl 21 let a na místě pozorovatele byl Jaromír Šotola (hodnost měl asi četař aspirant). Když se otáčeli nad Velkým Mederem, tak Maďaři tento nic netušící šmolík bez varování napadli. Pilot Lászlo Pongrácz vystřelil 3 dávky. Po první dávce byla na Š.328 prostřelena levá strana nosných ploch a spádová palivová nádrž a pravděpodobně byl už touto první salvou Jaromír Šotola zabit. Ján Kello s hořícím Letovem nouzově přistál. Při dopadu na zem byl vymrštěn ze sedačky a vyvázl pouze jenom s lehkými zraněními. Mrtvý pozorovatel zůstal v hořících troskách. Ihned po incidentu byla vytvořena vyšetřovací komise. Maďaři tvrdili, že se jejich stíhači domnívali, že na Junkers 52 chce československý letoun zaútočit. Jaromír Šotola je označován za první leteckou obět druhé světové války. Ta sice vypukla později, ale vzhledem k tehdejším událostem se to tak bere.

28.10.1938 vzniklo velitelství Skupiny stíhacího letectva III. armády. Velitel plk. let. Josef Berounský a od 4.10.1938 pplk. let. Josef Heřmanský. Podléhalo veliteli Velitelství letectva III. armády.

28.10.1938 z Kbel se přesunula II. peruť leteckého pluku 4, velitelství. Velitel mjr. let. Alois Snášel. Střežila hranici v prostoru východně Váhu až po silnici Pliešovce - Senohrad - Litava - Čebovce a k soutoku Ipoĺy s Krtíšem.

28.10.1938 z Kbel se přesunula Letka 43.

28.10.1938 z Kbel se přesunula Letka 44.

28.10.1938 z Kbel se přesunula Letka 50.

28.10.1938 z Pardubic se přesunula III. peruť leteckého pluku 4, velitelství. Velitel mjr. let. Alexander Hess. Střežila hranici v prostoru Zvolen - Krupina - Hokovce.

28.10.1938 z Pardubic se přesunula Letka 46.

28.10.1938 z Pardubic se přesunula Letka 47.

28.10.1938 z Pardubic se přesunula Letka 48.

30.10.1938 se V. peruť leteckého pluku 3 přesunula do Trhoviště (okres Michalovce).

30.10.1938 se Letka 45 přesunula do Trhoviště.

30.10.1938 se Letka 49 přesunula do Trhoviště.

30.10.1938 se Letka 53 přesunula do Trhoviště.

Po vídeňské arbitráži.

9.11.1938 se II. peruť leteckého pluku 4, velitelství přesunula do Kbel.

9.11.1938 se Letka 43 přesunula do Kbel.

9.11.1938 se Letka 44 přesunula do Kbel.

9.11.1938 se Letka 50 přesunula do Kbel.

9.11.1938 se III. peruť leteckého pluku 4, velitelství přesunulo do Pardubic.

9.11.1938 se Letka 46 přesunula do Pardubic.

9.11.1938 se Letka 47 přesunula do Pardubic.

9.11.1938 se Letka 48 přesunula do Pardubic.

9.11.1938 Skupina stíhacího letectva III. armády demobilizováno.

15.11.1938 z Horných Obdokovec se přesunula Letka 10.

16.11.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunula V. peruť leteckého pluku 3. Ihned byla demobilizována.

16.11.1938 z Prievidze se přesunulo velitelství Leteckého parku 73.

16.11.1938 z Prievidze se přesunuly Sloučené parkové dílny 73.

16.11.1938 z Prievidze se přesunula Záloha leteckého materiálu 73.

16.11.1938 z Prievidze se přesunuly Polní letecké dílny 9.

16.11.1938 z Prievidze se přesunula Letecká pracovní rota 73.

20.11.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 9 demobilizována.

20.11.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 7 demobilizována.

20.11.1938 bylo velitelství Leteckého skladu 4 demobilizováno.

20.11.1938 byla Pomocná letka leteckého skladu 4 demobilizována.

20.11.1938 bylo velitelství Leteckého parku 73 demobilizováno.

20.11.1938 byly Sloučené parkové dílny 73 demobilizovány.

20.11.1938 byla Záloha leteckého materiálu 73 demobilizováno.

20.11.1938 byla Letecká pracovní rota 73 demobilizována.

20.11.1938 Polní letecké dílny 7 demobilizovány.

20.11.1938 Polní letecké dílny 8 demobilizovány.

20.11.1938 Polní letecké dílny 9 demobilizovány.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště hotová, která zůstanou v používání jako nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště obsazena trvale vojenskou leteckou posádkou a kromě toho slouží též účelům letectva civilního. Jsou to Hradec Králové, Pardubice, Brno, Piešťany, Nitra, Zvolen, Žilina, Bratislava.

1.12.1938 byla Polní letka 10 demobilizována.

Avia/Fokker F.VII OK-OUA byl v opravě u vojenských leteckých dílní k 14.3.1939.

---------- Vznik slovenského štátu 14.3.1939 ----------

14.3.1939 vznikla Peruť IV s podřízenou Letkou 10, Letkou 15 v Žilině a Letkou 16 ve Zvolenu.

Letecký park SVZ.

14.3.1939 se Letka 10 stala součástí slovenského letectva jako Letka 10. Vyzbrojena letouny Letov Š.328.

22.3.1939 rtk. J. Gerthofer s MB.200.12 z Malacek preletel do leteckých dielní v Nitre, kde motor opravili.

Avia/Fokker F.VII OK-OUA přeletěl do Vajnor.

K 15.5.1939 byla Peruť IV zrušena.

15.5.1939 z Vajnor se přesunula Letka 9. Vyzbrojena letouny Letov Š.328.

15.5.1939 z Vajnor se přesunula Peruť I s podřízenou Letkou 9, Letkou 10, Letkou 16 ve Zvolenu a Letkou 64 v Piešťanech.

Civilní znaky od května 1939.

27.5.1939 nehoda letounu Letov Š.328223 od Letky 9. Posádka svob. Oldřich Soukup a por. let. Osvald Fenczl. VHÚ Bratislava.

12.6.1939 se do obce Veľké Kršteňany (okres Partizanske) zřítil letoun Avia Bš.122.27 od Letky 38. Pilot čat. Jozef Menšík bez zranění. VHU Bratislava.

První výsostné označení slovenských letadel bylo zavedeno až 23.6.1939, kdy čs. znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený kříž na modrém kruhovém podkladu.

27.6.1939 se v Nitře u Letky 10 pokusili o útěk dva mechanici na letounu Letov Š.328.250. Byli to Pavol Rajták a Jozef Krošlák, kteří využili situace, kdy měli přístup k letounu, na kterém měli vymontovat čtyři svíčky, což mělo být opatření proti úletům do Polska. Ze strachu před možnou okupací letiště, kterou si vyvodili z návštěvy německého důstojníka 26.6.1939 na letišti v Nitře, raději volili úlet do Polska, i přestože neměli z létáním zkušenosti. Nahodili motor ještě v hangáru a okamžitě narolovali na start a poté úspěšně vzlétli. Letěli podél Váhu a Oravy, a když doletěli k hranici začali kroužit asi pod dojmem, že jsou již v Polsku. Rajták opustil letoun na padáku nad slovenským územím. Letoun pokračoval chvíli v přímém letu, než přešel do prudkého klesání. Na zem dopadl letoun i s mrtvým Krošlákem, který sice vyskočil, ale otevřel brzy padák a ten se zamotal do letounu. Rajták odešel po nehodě rovnou na četnickou stanici a nakonec celou válku až do ledna 1945 strávil po různých věznicích, ze kterých několikrát utekl. Úlety.

Velitelství Letecký sklad. Generálka letounu Aero A 35 pro MVP. VHÚ Bratislava. 

V červenci 1939 letecký den. Letectvo - Slovenské krídla č. 8-9 1940, Ročník IV.

MB.200.12 dostal nový náter a nové výsostné znaky. Po preskúšaní s ním 7.8.1939 preleteli na letisko Piešťany.

Slovenské letectvo pro polské tažení bylo od 1.9. do 7.9. rozdělené na dvě části. První část (krycí jméno Šarfia a Čakanka) tvořili pozorovací Letka 9, Letka 10, Letka 12, Letka 16 a zvědná Letka 69, které byly podřízené velitelství Bernolák (velitelství pozemní armády) a jejich hlavním úkolem byl průzkum před slovenskými jednotkami. Druhou část (krycí jméno Rozmarýn) tvořili čtyři stíhací Letka 37 a Letka 39 v Piešťanech a Letka 45 a Letka 49 ve Spišské Nové Vsi. Hlavním cílem byla ochrana území Slovenska a především zbrojního průmyslu. Byly podřízené Luftgaukommando XVII.

Po zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz  trámový kříž).

Na podzim 1939 byla Peruť I zrušena.

Na podzim 1939 byla Letka 9 rámcována.

Na podzim 1939 byla Letka 10 podřízena Samostatnej peruti I ve Zvolenu.

K 9.11.1939 Lietadlá uskladnené u Leteckého skladu. VHÚ Bratislava. 

1.1.1940(?) se Letka 10 přejmenovala na Letka 3. Vyzbrojena letouny Letov Š.328. Podřízená Samostatnej peruti I ve Zvolenu.

3.5.1940 byl ustanoven Slovenský Letecký Sbor ( SleS).

Bezmotorová letka č. 19.

Od června 1940 se  Letecký park a dílny se přestěhovaly do Trenčína.

Od 15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až 3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které uvádělo pořadí letadla v letce.

Stěhování ukončeno v prosinci 1940.

Ambiciózna továreň Ing. J. Mráz, továrna na letadla Choceň Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik Chotzen z Chocne (okres Ústí nad Orlicí) v protektoráte mala obmedzené aktivity a tak využila možnosti na Slovensku. Na začiatku jari 1941 vznikla v Nitre jej pobočka s názvom Továreň na lietadlá ing. Jaroslav Mráz Nitra. Gonzo.

  Kdy a kde? Zdroj Karol Farský * 4.11.1921.

Od 1.5.1941 byla Letka 3 podřízena Pozorovací peruti I ve Zvolenu.

Slovenské krídla č. 2 Október 1941, Ročník VI.

Koncem roku 1941 u Jurského dvora zahájena výstavba radionavigačního bodu.

Letectvo - Slovenské krídla č. 8 Apríl 1942, Ročník VI

V roce 1942 Slovenský Letecký Sbor ( SLeS) zorganizoval motorový výcvik s letouny Be.50.2 OK-BEF , Zlín Z.12 , Be.60 Bestiola OK-PIA .

V roce 1942 v továrně Továreň na lietadlá ing. Jaroslav Mráz Nitra pod vedením ing. Rubliča vzniklo turistické a športové lietadlo Mráz Zobor I. OK-SOA, ktoré konštrukčne vychádzalo z osvedčeného predvojnového typu Be 555 Superbibi. .

Od roku 1942 v továrně ing. Mráze stavěl Miloš Mičík svůj letoun MiMi 2 SŠ.

Slovenské krídla č. 7 Marec 1943, Ročník VII.

V roce 1943 bylo vyrobeno 10 kusů letounu Mráz Zobor I. Zobor I OK-SOF.

27.5.1943 havarovalo civilné motorové lietadlo Mráz Zobor I. v blízkosti Výčap-Opatoviec. Lietadlo bolo majetkom firmy Továreň na lietadlá ing. J. Mráz. Pilot rotník let. Ján Kello zahynul v troskách lietadla.

Fw 58 Reiseweihe OK-HLM.

  .

V roce 1943 se z Trenčianských Biskupic vrátila část leteckých dílen.

V roce 1943 Miloš Mičík stavbu svého letounu MiMi 2SŠ přesunul do Vajnor.

5.9.1943 nehoda letounu Letov Š.328 od Letky 3.

Slovenské krídla č. 8-9 Apríl Máj 1944, Ročník VIII.

Od konce roku 1943 rozšíření radionavigačního bodu u Jurského dvora o radary na Funkmeßstellung 1. Ordnung Neufundländer radiolokační ústřednu 1. řádu s krycím názvem Neufundländer.

Na přelomu let 1943-44 byla Letka 3 rámcována.

Po zaradení firmy Továreň na lietadlá ing. Jaroslav Mráz Nitra do zbrojného programu RLM sa v Nitre začali vyrábať vetrone DFS Kranich. Kdy?

.

Slovenské krídla č. 8-9 Apríl Máj 1944, Ročník VIII.

2.7.1944 jihovýchodně Nitry americký stíhač Maj. Claud E. Ford na stroji P-38 Lightning od 97th FS, 82nd FG, 15th USAAF z Itálie sestřelil těžký stíhací letoun Bf 110 G-2 WNr. 6300 "2N+UN" od 5./ZG 1. Uff. Horst Schumann a Uffz. Heinz Mayer zahynuli. Zdroj.

Na konci srpna 1944 Gefechtsverband Henne z Nových Dvorů obsadil letiště a zajistil letecký materiál. Ukořistila poslední dva letouny Zobor I (OK-SOI, OK-SOJ).

Stinson SR-10C Reliant prežil rozobraný v leteckých dielňach v Nitre a stopy po ňom miznú s príchodom frontu.

Provoz sovětských letadel.

20.12.1944 o 21.15 hod. priletelo ľahké bombardovacie lietadlo Po-2 nad Nitru a zhodilo 4 bomby. Pravdepodobne na štáb, kde sídlilo gestapo / Veroho vila/. Našťastie lietadlo minulo cieľ asi o desiatky metrov. Prvá bomba zasiahla dom vdovy Ireny Tóthovej na Hlinkovej, druhá zasiahla dom Štefana Dalloša - redaktora /ul. F. Mojtu/, tretia zasiahla dom Jána Jablonického na tej istej ulici. Posledná nevybuchla, prepadla cez múr Štátnej meštianskej školy v Nitre a jej plášť sa roztrhol na podlahe, vysypal sa žltý prášok a rozbuška alebo ako sa to volá /iniciátor/ zlyhal. Školník Imrich Vereš za pomoci učiteľa Baucha, prášok odstránili. Pravdepodobne išlo o síru. V ten istý večer bola jedna bomba zhodená aj na Dražovce.

Noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 ВА z polního letiště v Maďarsku , , . Deník noční bombardovací divize.

Ilustrační foto vyzbrojeného letounu Po-2.

24.12.1944 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Drienovo (okres Krupina), Krupinské Laza?, Nemce?, dále u obce Trgiňa?, Perőcsény, Vámosmikola, Pastovce (okres Levice), Lok (okres Levice). Dvojice stíhačů prováděly průzkum u obcí Salgótarján, Fiľakovo (okres Lučenec), Lučenec, Zvolen, Krupina, Čebovce (okres Veľký Krtíš), Banská Štiavnica, Kalná nad Hronom (okres Levice), Nitra a u města Esztergom. Deník bitevního korpusu.

25.12.1944 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Čebovce (okres Veľký Krtíš), Opava (okres Veľký Krtíš), Ďurkovce (okres Veľký Krtíš), dále u obce Pliešovce (okres Zvolen), Sása (okres Zvolen), Krupina, Devičie (okres Krupina), dále u obce Dariotky?. Dále prováděly průzkum u obcí Salgótarján, Fiľakovo (okres Lučenec), Lučenec, Banská Štiavnica, Krupina, Tata, Komárno, Nitra, Farand?. Deník bitevního korpusu.

26.12.1944 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Vámosmikola, Pastovce (okres Levice), dále u obce Tekov (okres Levice), Šernut?, dále u obce Nová Ves (okres Veľký Krtíš), Sklabiná (okres Veľký Krtíš), Cerovo (okres Krupina), Dvorníky (okres Krupina). Dále dvojice stíhaček prováděly průzkum u města Esztergom, Farand?, Nitra, Levice, Zvolen, Lučenec. Deník bitevního korpusu.

16.1.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Lovinobaňa (okres Lučenec), Divín (okres Lučenec), Tuhár (okres Lučenec), Polichno (okres Lučenec), Ábelová (okres Lučenec), Madačka (okres Lučenec), Podkriváň (okres Detva), Kriváň (okres Detva), Stredna Rečka?. Dále prováděly průzkum u obcí Tomášovce (okres Lučenec), Zvolen, Senohrad (okres Krupina), Nemce (okres Banská Bystrica), Banská Štiavnica, Žarnovica, Zlaté Moravce, Nitra, Vráble (okres Nitra), Kalná nad Hronom (okres Levice). Deník bitevního korpusu.

20.1.1945 o 21.10 hod. noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 ВА z polního letiště v Maďarsku bombardovaly letiště. Bolo zhodených 7 bômb. Priamo neboli zasiahnuté žiadne budovy a ani nebol nikto v ohrození života. Deník bitevního korpusu. O bombardování letiště tam asi nic není.

29.1.1945 letouny Jak od 331 иад, 5 шак, 5 ВА prováděly průzkum u města Zvolen, Nitra, Nové Zámky, Esztergom. Deník bitevního korpusu.

30.1.1945 letouny Jak od 331 иад, 5 шак, 5 ВА prováděly průzkum u města Zvolen, Nitra, Nové Zámky, Esztergom. Deník bitevního korpusu.

Od ledna 1945 Fliegerhorstkommandantur E(v) 254/III.

V únoru 1945 provoz noční bitevní 4./NSGr. 2, která se v té době přejmenovala na 4./NSGr. 5 s letouny Ju 87.

4.2.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u města Krupina a Pliešovce (okres Zvolen). Dále prováděly průzkum u obcí města Banská Štiavnica, Žarnovice, Nitra, Nové Zámky, Komárno, Esztergom. Deník bitevního korpusu.

Asi v této době byla Funkmeßstellung 1. Ordnung Neufundländer radiolokační ústředna 1. řádu s krycím názvem Neufundländer u Jurského dvora zrušena. Radiotechnické zařízení bylo demontováno a odvezeno. Některý personál nastoupil na frontu?

6.3.1945 pozorovateľ  gard. por. Starostin Anatolij Andrejevič od 4. eskadrily 48 горап, 5 ВА plnil špeciálnu úlohu fotografovania obrany nepriateľa na rieke Malý Dunaj v časti Bratislava – Kolárovo. V oblasti mesta Nitra bol atakovaný dvoma Bf 109. Hrdinsky a nebojácne odrazil dva útoky, splnil zadanú úlohu a odfotografoval obranu. Zdroj.

6.3.1945 pilot nadp. Sereda Igor Jemeľjanovič, zástupca veliteľa eskadrily 178 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА viedol prieskum vojsk a techniky nepriateľa v oblasti Kálnica, Zlaté Moravce, Nitra - Komárno. Počas letu stretol nemecký bombardér Ju 87, atakoval ho a zostrelil. Zdroj.

6.3.1945 počas bojového letu gard. kapitán Ščetinin Petr Romanovič, pilot a veliteľ letky 178 гиап, 14 гиад, 3 гиак, 5 ВА uskutočnil prieskum v oblasti Kálnica, Zlaté Moravce, Nitra, Nové Zámky, Komárno. Prieskumom zaznamenal dve prepravy cez rieku Dunaj v oblasti Komárno a taktiež  intenzívny pohyb auto-transportov  po cestách Nitra-Šurany, Šurany-Senča (Podhájska), Nové Zámky-Komárno. Na železničnej stanici Nové Zámky objavil tri železničné súpravy s celkovým počtom do 120 vagónov. Zdroj.

11.3.1945 por. Nikolaj Timofejevič Černikov, pilot 513 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА, letiac vo dvojici na prieskum letísk a železničných staníc v oblasti Nitra - Komárno, v zložitých meteorologických podmienkach objavil v oblasti Nitra, využívané nepriateľské letisko s lietadlami. Na stanici Komárno ďalej objavil veľké sústredenie vojenských železničných súprav. Všetky uvedené informácie boli súčasne odovzdané poručíkom Černikovom na veliteľský štáb k prijatiu ďalších opatrení. Zdroj.

12.3.1945 letel ppor. Viktor Fedorovič Fomenko, pilot 513 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА, vo dvojici na prieskum letísk a železničných staníc. V zložitých meteorologických podmienkach v oblasti Nitra objavil veľké sústredenie vojenských súprav. Tieto informácie boli ihneď odstúpené na veliteľstvo k prijatiu potrebných opatrení. Zdroj.

14.3.1945 nehoda Ju 87 u Ivánky pri Nitre.

V noci z 25. na 26.3.1945 německé vojsko opustilo Nitru směrem na východ k Hronu vstříc Rudé armádě. Kam odletěla 4./NSGr. 5 s letouny Ju 87.

----------

26.3.1945 od 9.16 do 9.28 hod. hod tři vlny celkem 42 bombardérů A-20G Boston od 48 бап, 452 бап a 453 бап, v podřízenosti 218 бад, 5 ВА z letiště Kecskemét a Rakci? bombardovalo Nitru.

V ten pondelok sa tam práve konal trh. Blížila sa Veľká noc a na jarmok v centre Nitry prišlo veľa ľudí z vidieka. Bolo asi štvrť na deväť ráno, keď sa zjavili bombardéry. Bez varovania. Zlyhala totiž ohlasovacia služba, a tak sa sirény spustili až päť minút po začiatku náletu.

Bolo zhodených 164 bômb.

Foto.

Zahynulo 345 ľudí, z toho 13 vojakov – osem slovenských a päť nemeckých. Úplne zničených bolo 48 domov, silne poškodených 289, veľmi ťažko zasiahnutých bez možnosti rekonštrukcie 172 a ľahko 301 budov. 430 bytov sa dalo zrekonštruovať.

Útok štyroch stíhačiek La 5 na vlak v železničnej stanici Kozárovce. Ostreľovaly vojenský transport s nemeckou bojovou technikou idúci na Zlaté Moravce. Lietadlá pokračovali v smere na Nitru kde v prízemnom lete prekvapili obsluhu štvorhlavňového rýchlopalného kanóna. Obsluha ďalšieho kanóna umiestneného južne od obce Tormoš (Chrenová) nemala šancu ani vystreliť. Všetci štyria vojaci zahynuli. Stíhacie lietadlá ostreľovali ulice v centre mesta. 

Vzhľadom na novú situáciu nemecké velenie nasadilo do operačného priestoru Nitra celú stíhaciu I./JG 53 vedenú Hptm. Helmutom Lipfertom v Piešťanech.

----------

27.3.1945 letouny Il-2 od 4 гшад, 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Vráble (okres Nitra), Šurany (okres Nové Zámky), Kalaz?, Paňa (okres Nitra), Jezdeč?, Zlaté Moravce a na cestách Nitra, - Vráble (okres Nitra), Zlaté Moravce - Vráble, Nitra - Komjatice (okres Nové Zámky) - Šurany - Nové Zámky. Deník bitevního korpusu.

27.3.1945 Sověti vykonali ďalší útok, ale už v inej zostave. Krátko po 14.00 hod. skupina 18 letounů Il-2 v doprovode stíhacích bombardérov Jak-9B a špeciálnych hĺbkových Jak-9T napadla ustupujúce nemecké kolóny a letisko v Nitre. Proti nim zasiahl flak na obrnených transportéroch, aj nemeckí stíhači Lipfertovej skupiny I./JG 53.

27.3.1945 o 14.20 hod. z Piešťan vzlietol v Bf 109 "9" medzi inými aj Staffelführer 3./JG 53 Lt. Arno Fischer k doprovodu skupiny Fw 190, útočiacich na pozemné ciele. Po splnení úlohy pristál na letisku o 35 minút neskôr. Po krátkom oddychu a dotankovaní vzlietol opäť o 16.45 hod. Po stretu s Jak-9 a súboji s Il-2 v oblasti Nitry musel  Lt. Fischer na letisku Piešťany núdzovo pristáť. Stalo sa tak o 17.20 hod. Jeho Bf 109 G-10 "žltá 5" dostal zásah do chladiča. Pilot bol nezranen. Zdroj. 

Útok dvoch sovietskych lietadiel o 15.00 hod. v centre Nitry. Raketami zasiahli mestské divadlo a vedľajší obytný dom. Pri nálete sa dostali do súboja s dvoma nemeckými lietadlami. Obidve sovietske lietadlá boli zostrelené, piloti pre malú výšku nemali šancu použiť padáky.

Lipfert o 15.15 hod. u Jelence zostrelil Jak-9T "37" od 122 иап, 331 иад, 5 шак, 5 ВА z polního letiště Héred pilotovaný mládšim lejtěnantom Petrom Andrejevičom Filatovom. Přehled bojové činnosti pluku.

Lipfert o 15.18 hod. u Nitrianske Hrnčiarovce zostrelil Il-2 od 91 гшап, 4 гшад, 5 шак, 5 ВА.

Protilietadlová paľba zo zeme zostrelila letoun?

27.3.1945 byl německými letouny Fw 190 od I./SG 2 sestřelen Il-2 od 90 гшап, 4 гшад, 5 шак, 5 ВА. Šturman pluku gard. major Alexander Grigorjevič Kuzin Александр Григорьевич Кузин se zachránil pomocí padáku a byl zajat. Strelec gard. staršina Alexej Vasiljevič Molčanov Алексей Васильевич Молчанов zahynul. Letadlo dopadlo východně Nitry. Kde? Zdroj. Zdroj.

Svoj neúspech chceli Sověti napraviť a nálet proti pozemným cieľom zopakovali, ale aj pri tomto druhom útoku Nemci útočiaciu skupinu rozbili a Lipfert o 16.55 hod. zostrelil ďalší Jak-9. Kde? Dolná Gedra (okres Nové Zámky)?

V noci z 27. na 28.3.1945 letouny Po-2 od 930 нбап, 312 нбад, 5 ВА bombardovaly okolí Nitry.

----------

Od 28.3.1945 provoz sovětských letounů z polního letiště Kalná nad Hronom.

28.3.1945 letouny Il-2 od 4 гшад, 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Topol’čianky (okres Zlaté Moravce), Nitry a Molnoš?. Deník bitevního korpusu.

28.3.1945 Sověti zopakovali útok, avšak znova bez väčšieho úspechu. V ten deň Il-2 vystriedali dvojmotorové Pe-2, ale v priestore Nitry Sověti aj z nich stratili jeden Pe-2 a stíhací Jak-3.

28.3.1945 noční bombardéry Po-2 od 992 нлбап, 312 нбад, 5 ВА z polního letiště Tupá-Chorvatice (dnes Tompa) bombardovaly postavení Wehrmachtu v Nitře. , . Deník noční bombardovací divize.

28.3.1945 poručík Devjatov Aľbert Nikolajevič, navigátor posádky Po-2 od 930 нбап, 312 нбад, 5 ВА bombardoval Nitru(?). Vykonal dva bojové lety za noc v celkovej dĺžke 3 hod. 15 minút.

----------

Mapa rozmiestnenia nepriateľských pozemných jednotiek pred vojskami 2.UF podľa sovietskej rozviedky ku dňu 29.3.1945.

29.3.1945 však padli Nové Zámky a nemecké jednotky začali od Nitry ustupovať. Front sa rýchlo posunul.

----------

30.3.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Nitra-Kynek, Lehota (okres Nitra), Ujlak (dnes Veľké Zálužie), Diakovce (okres Šala), Dunameldeky?, Tallos?. Deník bitevního korpusu.

----------

31.3.1945 sovietské jednotky vstúpili do Nitry.

Sověti u nás.

Приказ Верховного Главнокомандующего
31 марта 1945 года
№ 323 О форсировании реки Ваг и овладении городами Нитра и Галанта

летчики генерал-полковника авиации Горюнова 5 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Каманина 5 шак, 5 ВА,

полковника Сапрыкина 4 гшад, 5 шак, 5 ВА,

полковника Клобукова 264 шад, 5 шак, 5 ВА,

подполковника Еременко ?.

----------

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Od 10.5.1945 zahájil činnost Letecký park Nitra též Oblastní park.

Po ukončení vojny sa všetky časti leteckých dielní a skladov v Trenčianských Biskupiciach vrátili do pôvodných skladov v Nitre, tamojšie priestory však nevyhovovali.

Povojnové pôsobenie Leteckého parku 1 československej armády - neskôr Leteckého skladu 4 v Nitre a vyslanie skupiny odborníkov pre dielne letiskového práporu v Trenčianskych Biskupiciach - opravy lietadiel C 4 (Bücker Bu 131 D), C 2 (Arado Ar 96 B), C 6 (Bücker Bu 181), Zlín XII, K 65 (Fieseler Fi 156 Storch), K 74 (Fairchild UC-61 Forwarder). (?) Kdy?

1.6.1945 byli ustanoveni velitelé letišť na Slovensku. Letiště Kamenica nad Cirochou, Košice, Malacky, Mokraď, Nitra, Piešťany, Poprad, Prešov, Spišská Nová Ves, Trenč. Biskupice, Tri Duby, Vajnory, Žilina.

1.7.1945 v Kasárnách pod Zoborom vznikla Rota velkých kulometů proti letadlům 9.

V júni 1945 vzniká prípravný výbor pre znovu založenie Slovenského národného aeroklubu, predsedom ktorého sa stal Ferdinand Trebichavský. Podnetom pre založenie SNA bolo obnovenie činnosti pobočiek v Banskej Bystrici, Bratislave-Vajnoroch, Trenčíne, Trnave, Nitre a na Straníku pri Žiline.

Miloš Mičík postavil větroň MiMi-B-3 Šidlo. Podrobnosti. Video.

Zřízena Letištní správa Nitra.

K 27.3.1946 přejmenování na Letecký sklad 4.

14.7.1946 D-7b.3165 výsadky na leteckém dni v Nitře. Letectví 8/46.

K 1.0.1947 byla Rota velkých kulometů proti letadlům 9 přemístěna do Bratislavy.

K 13.11.1947 v Bratislavě zřízena Povětrnostní ústředna III (PÚ III/PÚS III) VÚ 8903 pro Slovensko. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Vajnory, Malacky, Piešťany, Trenčín, Žilina, Poprad, Prešov, Košice, Tri Duby, Spišská Nová Ves, Telgárt, Nitra, Malé Bielice, Kamenica nad Cirochou, Hlboké, Lešť.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Od 28.2.1949 měla Letištní správa Nitra krycí číslo VÚ 5458.

V srpnu 1949 se Letecký sklad 4 přemístil do Trenčianských Biskupic.

Od 1.10.1949 měla Letištní správa Nitra nové krycí číslo VÚ 8861. Její letouny byly označovány písmeny JJ.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS III ve složení: Povětrnostní družstva: Trenčín, Zvolen, Mokraď, Košice. Povětrnostní stanice letectva: Nitra, Dvorník (Vajnory), Švermovo, Poprad, Križná. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Lešť, Kamenica nad Cirochou, Elbská (?). Povětrnostní hlídky letectva: Žilina, Malé Bielice, Spišská Nová Ves, Prešov. Vyhlášková kancelář: Malacky, Piešťany.

K 1.5.1950 byla Letištní správa Nitra zrušena.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Ortofotomapa z roku 1950.

Aeroklub Nitra  .