Praha-Čakovice Tschakowitz Прага-Чаковице

Tovární letiště a Pomocné vojenské letiště Praha IV

26.04.2022

od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


22.8.1923 tovární pilot firmy Aero Bohumil Kolín zahynul při záletu nového letounu Aero A 18.16 u Čakovic. Pilot nebyl připoután a při nouzovém přistání byl vymrštěn z letounu.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


V roce 1929-30 koncern Škoda přesunul firmu Miloš Bondy a spol., továrna na letadla Avia do Čakovic, kde vybudoval nový závod.


.


V roce 1931 byla v Letňanech založena Akciová společnost pro průmysl letecký v Praze Avia


V roce 1932 letiště Čakovice dokončeno. Mělo nepravidelný tvar o rozměrech cca 690 x 810 m. Hangáry a skladové prostory.


Závod II - motorové oddělení. Hluk motorů rušil obyvatele přilehlé obce Ďáblice. Od kdy?


helo6829.jpg (306441 bytes) Avia BH 10 před hangárem a halami továrny. Kdy?


12.4.1935 v 13.42 hod startoval ke zkušebnímu letu prototyp Av 156 a ve 14.10 hod třímotorový Av 57. Oba se později zřítí v rozpětí sedmi minut.


V červnu 1936 návštěva velitele sovětského letectva Jakoba Ivanoviče Alksnise v Avii. helo8187.jpg (183670 bytes). Arm. gen. Alksnis v civilu, ing. Teny Kumpera a konstruktér ing. František Novotný. helo8186.jpg (223885 bytes)


Zkoušky Avia Av 158 po záletu v listopadu 1937. helo6880.jpg (251705 bytes)


Civilní soukromé (tovární) letiště a pomocné vojenské letiště Praha IV.

Avia B 35 helo7669.jpg (393902 bytes).

27.9.1938 z Kbel se přesunulo velitelství Leteckého parku 71.

27.9.1938 z Kbel se přesunuly Sloučené parkové dílny 71.

27.9.1938 z Kbel se přesunula Záloha leteckého materiálu 71.

27.9.1938 z Kbel se přesunula Letecká pracovní rota 71.

27.9.1938 z Kbel se přesunuly Polní letecké dílny 1.

27.9.1938 z Kbel se přesunuly Polní letecké dílny 2.

27.9.1938 z Kbel se přesunuly Polní letecké dílny 3.

27.9.1938 z Kbel se přesunuly Polní letecké dílny 14.

 

30.9.1938 se Polní letecké dílny 1 přesunuly do Českého Brodu (okres Kolín).

30.9.1938 se Polní letecké dílny 2 přesunuly do Čáslavi (okres Kutná Hora).

30.9.1938 se Polní letecké dílny 3 přesunuly do Líbeznic (okres Praha-východ).

30.9.1938 se Polní letecké dílny 14 přesunuly do Dušníků (okres Mělník).

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

2.10.1938 se velitelství Leteckého parku 71 přesunulo do Čáslavi.

2.10.1938 se Sloučené parkové dílny 71 přesunuly do Čáslavi.

2.10.1938 se Záloha leteckého materiálu 71 přesunula do Čáslavi.

2.10.1938 se Letecká pracovní rota 71 přesunula do Čáslavi.

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště civilní soukromé, tovární, městské, klubové a pod. Jsou to Praha-Čakovice, Choceň, Zlín - Otrokovice, Uherské Hradiště - Kunovice, Heřmanův Městec, Olomouc-Holice, Moravská Ostrava.

20.12.1938 se zabil tovární pilot Oldřich Košař na letounu Bk.534.547. Smuteční oznámení a reflektor z havarovaného letadla se nacházejí v expozici Leteckého muzea ve Kbelích.


19.4.1939 si zalétal německý pilot Carl Francke letoun Avia B 35.

Zkoušky Av 158 helo5147.jpg (227863 bytes), helo6881.jpg (214452 bytes).

Od června 1939 zálety 3. prototypu B 35 se zatahovacím podvozkem.


V roce 1940 zálety B 135.

27.5.1940 nouzové přistání letounu Avia B 71. helo7269.jpg (483295 bytes)he611.JPG (119784 bytes), he612.JPG (176445 bytes), he613.jpg (216368 bytes).


11.2.1941 se zabil František Zemánek na letounu Avia B.71.213 "SE+FU". František Zemánek zemřel v nemocnici, kontrolor Soldán zraněn. Vybočení při vzletu a náraz do zaparkovaného letounu Ar 96 B-1 WNr. 4062 a poté do betonové zdi. Letoun byl zničen. he107.jpg (51319 bytes), he108.jpg (35705 bytes).

Zálety letounů Ar 96.

8.11.1941 nehoda Ar 96 B-7 WNr. 4312 "VH+OL" při záletu. helo7317.jpg (153902 bytes)


Fotomapa z roku 1953. MAPA postavení flaku východně Vltavy.


Rakouský letecký konstruktér Otto Kauba, zakladatel konstrukční kanceláře Skoda-Kauba v Praze, zkonstruoval v roce 1943 letoun Skoda-Kauba Sk V4 s motorem Argus As 10 C určený k zaškolování stíhacích pilotů.

Kde?

Po testech 2 prototypů vyrobených v nedaleké továrně Avia rozhodlo Říšské ministerstvo letectví (Reichsluftfahrtministerium - RLM) o modifikaci letounu s výkonnějším motorem Argus As 410 a novým označením Sk 257.

Kde?


Továreň na dopravné prostriedky (TDP) v Trenčianskych Biskupiciach už od mája 1944 začala spolupráca TDP s pražskou firmou Skoda-Kauba Flugzeugbau-Prag. Z viacerých prototypov vybrala RLM sériovú výrobu 1000 ks stroja označeného SK 257 (pôvodne prototyp V-4). V TDP boli zmontované dva prototypy, pričom prvý bol odvezený do Prahy na skúšky. Podľa nich upravili v Trenčíne druhý prototyp. V TDP  vyrobili 5 kusovú overovaciu sériu modifikovaných SK 257. Všetky hotové stroje boli nakoniec preletené do Prahy. Série měla špatné dílenské zpracování, které nesplňovalo podmínky požadované kvality při inspekci kontrolorů Luftwaffe. Výroba byla zastavena. Tak na Slovensku skončilo krátke obdobie vlastnej leteckej výroby.

28.7.1944 na letišti Čakovice se zřítil Fw 190 F-8 od 6./SG 102 z Kbel. Letec zahynul. Letecká badatelna.

helo5990.png (609862 bytes) 1.10.1944 u Rajnochovic v Hostýnských vrších (okr. Kroměříž) havaroval dvoumístný cvičný letoun Arado Ar 96 B WNr. 450673. Během vyhlášení poplachu si jej na továrním letišti v Praze kolem 16.00 h „osedlali" dva čeští pracovníci letecké továrny Avia. Po startu s ním zamířili na povstalecké Slovensko. Aby unikli pozornosti, volili let v malé výšce, což se jim však stalo osudné. V důsledku špatné viditelnosti vrazili do terénní vyvýšeniny. Předválečný pilot, Josef Kužela, který seděl za řízením, při havárii zahynul. Jeho „spolucestující", Jiří Matička utrpěl vážná zranění. Na gestapu měl co vysvětlovat, ale hájil se tvrzením, že jej Kužela unesl. Úlety českých pilotů.

Zálety letounů Ar 396.

Vyzbrojená Ar 396 "NS+OA".

Ar 96 "KO+OO" do opravy


22. až 24.3.1945 letové testy cvičného stíhacího letounu Skoda-Kauba SK 257.

Nehoda prototypů při zkouškách. Kdy?

25.3.1945 od 11.40 do 13.20 hod. nálet bombardérů od 5th BW, 15th USAAF z Itálie na Kbely a Letňany. VHÚ. Video. helo6197.jpg (189757 bytes)

Blízké tovární letiště Avia v Čakovicích průzkum ignoroval, přestože samotná obec Čakovice byla bombardováním vážně postižena.

Na letištích Letňany a Čakovice zničeno: jeden He 177, 19 kusů Bf 110, šest Si 204, 10 kusů Bf 109. Poškozeno: jeden Bf 109, tři Si 204 a 19 kusů Bf 109. helo4736.jpg (450207 bytes)

16.4.1945 nálet Američanů. Toho dne měly za cíl kbelské (a rovněž sousední čakovické a letňanské) letiště 4th, 78th a 339th FG, 8th USAAF z Velké Británie (Kbely navštívila rovněž 368th FG, 9th USAAF, ta byla však vyzbrojena P-47).

20.4.1945 velení Luftwaffe pověřilo Oberstleuntnanta Hermanna Hogebacka velením všech útvarů v prostoru Velká Praha-Grossraum Prag, kam kromě pražských letišť patřila ještě letiště Čakovice, Klecany, Kralupy nad Vltavou, Plzeň a Žatec. Uskupení Gefechtsverband Hogeback operačně podléhalo velitelství IX. Fliegerkorps (J) v Treuenbritzenu u Berlína a do bojů o Berlín poskytlo všechny své bojeschopné letouny.

5.5.1945 povstalci obsadili letiště a v 15.57 hodin odstartoval Ar 396 "RT+WT" s čs. označením nad Prahu. Piloti Janča a Kraus s ním provedli průzkumný let nad Prahou, spojený se shozem letáků.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

26.5.1945 zřízena Technická správa Kbely. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Liberec, Kummer, Hvězdov, Hodkovice, Zbraslavice, Boží dar, Čakovice, Pardubice, Havlíčkův Brod, Vysoké Mýto, Humpolec, Skuteč a příslušné sklady.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství Leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.

Avia a. s. pro průmysl letecký v Letňanech.

V letech 1945-47 Ústřední letecký sklad (ÚLS) VÚ 8908 spravoval sklad Správního oddělení I v Čakovicích. Sortiment: letecký oděv a výstroj.

V Čakovicích létala plachtařská sekce ČNA odbočka Letňany. Plachtaři začínali s trofejním vybavením, které si sami dovezli z Grunau bei Hirschberg Jeżów Sudecki (Jelenia Góra). Pod patronátem zdejšího leteckého podniku postavili dřevěný hangár za silnicí z Letňan do Čakovic. Z něho byly kluzáci Schulgleiter SG 38 přetahovány přes silnici za pozornosti řidičů, kterým vynucené zdržení nevadilo, na plochu továrního letiště. Zde byly prováděny lety s kluzáky za pomoci motorového navijáku. Navijákář vytahoval pilotního žáka do výšky jednoho metru, z které prováděl vodorovný let. Po té co ho zvládl, byl vytažen do větší výšky. Až postoupil k nácvikům zatáček. Vše probíhalo za hlasitých pokynů instruktora.

17.8.1945 u Čakovic se zřítil rtm. Silvestr Valent na letounu La-5FN v. č. 39213407 "07". Letecká badatelna.


Od 15.1.1946 Automobilové závody, národní podnik, závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel).

První letoun C-10.1 zalétal Petr Široký 22.2.1946. L+K 4/22

První dvoumístný C-110.1 zalétal 20.6.1946 Petr Široký s technikem Jizbou. L+K 4/22


Srpen 1947 hel633.jpg (1315205 bytes).

Ortofotomapa he619.jpg (114154 bytes), Zlín Z-20 OK-VCA he618.JPG (36583 bytes), Focke Achgelis Fa 223 he620.JPG (103740 bytes).

Poslední letoun C-10.21 zalétal Antonín Kraus 14.5.1947. L+K 4/22

Poslední dvoumístný letoun CS-99.529 zalétali Petr Široký a technik Horák 1.9.1947. L+K 4/22


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

12.3.1948 první vzlet čs. vrtulníku Focke Achgelis Fa 223-1 trval 10 minut. Vrtulník měl československé označení VR-1 (tovární označení nejdříve FA-223).

Aeroklub Praha-Letňany byl organizován jako tovární Aeroklub leteckých a automobilových závodů (ALAZ) (z Avie se stala automobilka). Ustanoven byl počátkem roku 1948 a předsedou byl Jaroslav Zeman z Čakovic.

První plachtařský start na aviácké ploše uskutečnil 27.6.1948 Jirka Vašák a zároveň byl prvním plachtařským instruktorem ALAZu. Prvním vlečným letounem byl Fi 156 původem z Točné. Létalo se na třech kluzácích ŠK 38, Z 24, na dvou větroních Grunau Baby IIb, na Z 25/125 Šohajích, na DFS Olympii, na DFS Weihe (Vážka) a na dvousedadlovém DFS Kranichu I.

Aviácké letiště bylo dosti krátké, takže když byla jednou potřeba větší výška z navijáku, zastavil se řídký provoz na silnici, větroně se přetáhly a startovalo se z pole, přičemž cestující zastavené MHD sledovali klidně letecký provoz.

Větroně Zlín Z 24 OK-8282 he231.JPG (81948 bytes) a OK-8538 he232.JPG (98084 bytes). Kdy?


3.5.1949 Focke Achgelis Fa 223 he621.JPG (129944 bytes).

Pražák Pavel Novák po získání Zkoušky B v letecké škole ČNA odbočka Vrchlabí další výcvik prováděl na letišti mateřského aeroklubu ALAZu v Čakovicích a i v Brandýse n. Labem (okres Praha-východ) na kluzácích ŠK-38 OK-5598, OK-5190 a větroních Grunau Baby IIb OK-8282, Z-24 OK-8658, OK-8575. Podmínku pro zkoušku C složil na letišti Čakovice na větroni Z-24 Krajánek OK-8658 letem v trvání 1 hod. 37 min.. Zdroj.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V roce 1950 havaroval na letišti v Čakovicích s novým větroněm LF-107 Luňák, pádem ve 4. zatáčce před přistáním, plachtař ing. Zbyněk Procházka. Letadlo dopadlo přibližně v místě, kde je nyní zastávka autobusu Obchodní centrum Čakovice (Globus) ve směru od Prahy do Čakovic. Tehdy se létaly levé okruhy a přistávalo se přes vrátnici a kotelnu staré Avie.

Pražák Pavel Novák odešel do pokračovacím kursu v Hodkovicích nad Mohelkou. Zdroj.

Po svém návratu splnil poslední podmínku (přelet z Čakovic do Obrub u Dolního Bousova - 54 km) pro získání Stříbrného odznaku plachtaře. Zdroj.
                    
V roce 1950 byl zrušen v Klecanech Aeroklub vysokoškolského sportu (AVS) a do ALAZu přestoupili známí plachtaři a konstruktéři větroňů Dlouhý, Matějíček (byl druhým vedoucím plachtařského odboru), Frynta (třetí vedoucí plachtařského odboru a později i celého aeroklubu).


V roce 1951 Pražák Pavel Novák za přítomnosti letového inspektora Ministerstva dopravy složil úřední zkoušku Pilota plachtových letadel a byl zapsán v leteckém rejstřík. Následně byl přeškolen na větroně DFS Weihe OK-8358, Z 25 Šohaj OK-8673, LG-125 OK-0608, OK-0751, OK 8745, DFS Kranich I (Jeřáb) OK-9266. V ALAZu měl instruktory: Břeťa Roček, Karel Dlouhý (zlaté C č.1), Jiří Matějíček (konstruktér Orlíka), Vlad. Frynta sen., Jiří Vašák (tvůrce motorizovaného Blaníka ), František Tůma (instruktor z Vrchlabí).


.


Fotomapa z roku 1953. Továrna Avia, Stará aerovka, ČMS, Letov, výzkumák.


 



V letech 1956-8 bylo zrušeno tovární letiště a nyní na něm stojí automobilové výrobní haly. Plachtařský odbor se přestěhoval na letiště Letňan.