MAPA.
19.10.2022
Po vzniku Československé republiky zůstaly na jejím území rakouské rafinérie: Rafinérie David Fanto a spol. - Pardubice, Mineralöl-Raffinerie A. G. in Budapest - Nový Bohumín, Přívozská rafinérie minerálních olejů - Přívoz, Rafinérie minerálních olejů Lederer a spol. - Kralupy nad Vltavou, Rafinérie minerálních olejů Šumperk, Kolínská rafinérie petroleje - Kolín a na Slovensku „Apollo” Mineralöl-Raffinerie A. G. - Bratislava. Zdroj. Kde se vyrábělo letecké palivo?
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do 1920.
1919-27.12.1921.
.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
Po Velké válce bylo u Bludova letiště s hangárem a dílnou Severomoravského automobilového a leteckého spolku Nordmährische Automobil- und Fluggeselschaft (NAF). Z letounu Aviatik D.I (Berg), upraveného na dvoumístný, pilot Josef Siegel vysazoval parašutistu Franze Pospíchala. Od kdy?
V roce 1923 byla v Šumperku založena skupina německých letců Verband Deutscher Flieger in der ČSR Mährisch Schönberg (VDF). Šumperská letecká skupina zaujímala po nějakou dobu vedoucí postavení v Československu. Tehdy došlo k setkání císařských královských polních pilotů a několika odborníků rakouského letectví, rovněž byli přítomni průmyslníci a obchodníci. S jejichž pomocí došlo v roce 1923 k nákupu dvou strojů. Pelznerrova dvouplošného závěsného kluzáku a větroně Vampýr vyhotoveného v Hannoveru (tento typ byl tehdy držitelem světového rekordu). Lehký závěsný kluzák zalétal sedmnáctiletý Josef Weinhold. Podrobnosti.
12.-19.8.1923 oslavy 700. výročí vzniku města Uničova. VDF in der ČSR Mährisch Schönberg předvedl větroň Vampyr. Velký úspěch a hojnou účast měla například páteční přednáška šumperského německého leteckého spolku v místním kině. Ve středu 15.8.1923 pozornost upoutalo jistě i letadlo šumperské letecké společnosti, které během průvodu shodilo na město kytici květin s blahopřáním. I přes nepřízeň počasí přilákala obrovské množství návštěvníků nedělní letecká přehlídka N.A.F., konaná v parku. Všeobecný obdiv vzbudilo letecké akrobatické umění pilota Siegla a seskok Franze Pospichala s padákem z výšky 2 000 m.
16.9.1923 NAF pořádal letecký den ve Varnsdorfu (okres Děčín).
Vampýr
Kdy a kde?
Vampýr vzlétl 14.9.1924 z Vysoké hole, řízený bývalým c.k. polním pilotem, npor. Krausem. Pilot pravděpodobně z nedostatku zkušeností z letu bezmotorových kluzáků, nezvládl řízení a zřítil se do lesa. Letadlo bylo zcela zničeno, pilot vyvázl jen s odřeninami a pohmožděninami.
Přibližně ve stejné době vznikl v dílně jedné odborné školy v Šumperku, školní kluzák s otevřeným trupem z ocelových trubek, podle plánů ing. Kromera z Breslau Wroclaw.
,
.
Uskutečnilo se s ním několik letů pomocí gumového lana na svazích u Nového Malína, mezi nimi také 11 km dlouhý let z Vysoké hole dolů do údolí.
Následujícího roku v září 1925 Fritz Schuster podnikl další lety na svahu nad Malínem a přistával za silnicí spojující Nový Malín s Hraběšicemi.
V říjnu 1926 podnikl Fritz Schuster velmi strmý let od pomníku letního slunovratu (Mohyly) až na Frankštátské (Malinské) nádraží.
V roce 1926 se začalo se stavbou výkonného větroně v odborné škole pod vedením učitele Pietsche, odborníka v oboru dřevařství. Větroň typu D-15 Westpreusse konstrukce Akaflieg Darmstadt. Na jeho stavbu přispělo ministerstvo práce 10 tisíc korun (údajně ojedinělý příspěvek tohoto ministerstva VDF. Tento větroň byl stejně jako dříve Vampýr pokřtěn Mährisch Schőnberg. Měl rozpětí 14,5 m, klouzavost 1:22. I když na stejném typu v Darmstadtu experimentovali s rušiči vztlaku, nebyl šumperský větroň brzdícími klapkami vybaven. To znamenalo velkou obtížnost při přistávání na takovém území jako jsou Jeseníky.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
1.8.1927 u Šumperku nehoda, kdy pozorovatel npor. děl. Břetislav Borovička zemřel na následky zranění, pilot svob. Mikulášek od Leteckého pluku 2 těžce zraněn.
1928
Fritz Schuster přestoupil na nový výkonnější větroň D-15. Přelet z Vysoké hole do 20 km vzdálené Nieder Lindewiese Dolní Lipová.
V roce 1928 bratislavská obchodní společnost Apollo-Nafta získala Rafinérie minerálních olejů Šumperk.
.
.
.
Začátkem 30. let 20. století Ludvík Kratochvíl naučil létat MUDr. Zdeňka Pospíšila, zakladatele Bludovských lázní. Na ploše vedle lázní pořádal letecké dny.
29.6.1932
MLL v Postřelmově uspořádal letecký den. Před diváky letoun KLZ IV.
19.7.1932 Fritz Schuster vytvořil na větroni D-15 československý vytrvalostní rekord v délce 3 hodiny a 35 minut se startem i přistáním na Vysoké Holi.
Za 3 měsíce neštěstí.
Plachtění v Šumperku pokračovalo přibližně po roce útlumu vznikem nové skupiny VDF.
V roce 1934-38 se v Šumperku podařilo postavit dva školní kluzáky a jeden na tehdejší dobu velice výkonný větroň Schleicher Rhönbussard, který však nikdy prakticky nebyl použit. Po záboru pohraničí v roce 1938 tento větroň neprošel stavební kontrolou říšsko německých pověřovacích zkoušek.
V polovině třicátých let 20. století výroba v rafinérii Rafinérie minerálních olejů Šumperk byla ukončena.
.
V roce 1938 Místní skupina Masarykovi letecké ligy v Šumperku měla kluzák Zlin Z V, který byl uložen v garáži četnického velitelství. Byl dopravován ručně na podvozku na vojenské cvičiště u Rapotína. Tam skupina zájemců nacvičovala starty gumovým lanem na svahu.
Výstavba polního letiště.
27.9.1938 z Olomouce se přesunula Polní povětrnostní stanice 8.
----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
2.10.1938 se Polní povětrnostní stanice 8 přesunula do Olomouce.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště ve stadiu budování v odstoupeném území - Banín, Šumperk - Zábřeh, Doksy - Tuhaň, Lanškroun, Dvorce - Moravský Beroun, Vítkov - Budišov, Levice, Nové Zámky, Vráble, Velký Fedýmeš - Veĺké Úlany, Trnovec nad Váhom - Horný Jatov, Mukačevo.
.
.
.
.
.
.
V roce 1945 přesunuta z Nového Města nad Metují 16. leichte Flugmelde-Kompanie Luftnachrichten-Regiment 229. MAPA stanovišť.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
3.7.1945 se na představitele města obrátili zástupci Ministerstva národní obrany (MNO) – velitelství letectva. Hodlali v Šumperku umístit školu pro odborný dorost letectva s předpokládaným stavem 600 frekventantů. Místní správní komise projekt jednoznačně podpořila a navrhla, aby byla škola umístěna do bývalého ústavu pro hluchoněmé, letiště pak mělo být vybudováno u Rapotína (nejednalo se o plochu dnešního letiště). Další jednání však musela proběhnout se ZNV v Brně. K dohodě nedošlo, protože krátce poté do Šumperka přišla zpráva, že se umístění školy přesouvá do Šternberka. Zdroj.
ČNA odbočka Šumperk. Od kdy?
Od 11.12.1945 provozován letoun He 72 D OK-YMC.
Kdy?
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Pilot Bohuslav Řezníček přelétl Piper L-4J Cub OK-YFB, který byl zestátněn (ukraden) Ludvíku Kratochvílovi z letiště Petříkův statek u Postřelmova do Šumperka a déle pak do Olomouce.
Na podzim 1949 projevili zájem o budovu bývalého ústavu pro hluchoněmé opět vojáci.
24.10.1949 jednali v Šumperku zástupci Ministerstva národní obrany o možnosti umístit v Šumperku leteckou jednotku. Vojenské letiště mělo vzniknout rozšířením letiště šumperského Aeroklubu, který by ho mohl nadále využívat – tak alespoň zástupci MNO slibovali. Město se záměrem souhlasilo pod podmínkou, že bude v Šumperku postavena nová škola s dostatečnou kapacitou. Další jednání se uskutečnilo 30.11.1949, kdy do Šumperka přijeli zástupci hlavního štábu velitelství letectva. Chtěli znát náklady na novou školu a termín, kdy by budova bývalého ústavu mohla být vyklizena. Jejich zájem byl podmíněn žádostí, aby spolu s objektem dostali ještě pozemek nad ním, a to o rozloze 200 x 400 m. Město souhlasilo. Zdálo se, že vše proběhne ke spokojenosti obou stran, neboť vojáci na stavbu školy disponovali dostatečnými finančními prostředky (asi 27 miliony). Stavba měla být zahájena co nejdříve.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
V roce 1950 žádalo MNO, aby byla budova bývalého ústavu uvolněna k 1.8.1952 a zároveň požadovalo přidělení budovy Vyhlídky, kterou chtělo použít pro ubytování svých zaměstnanců. Rada MNV opět souhlasila. K zahájení stavby školy však stále nedocházelo a posléze bylo jasné, že stanovené termíny nebude možno dodržet. Problém zjevně spočíval v nedostatku finančních prostředků, za což ovšem neneslo zodpovědnost město.
Když v roce 1951 byla stavba nové školy odsunuta až na rok 1953 a vojáci přesto požadovali uvolnění budovy k 1.8.1952, snažilo se město najít kompromisní řešení v tom, že by vojákům uvolnilo zatím alespoň 2. poschodí. Jelikož však domluva nebyla možná, postavil se MNV zásadně proti opuštění celé budovy. Bylo to nezbytné, protože školy v objektu bývalého ústavu v té době navštěvovalo již celkem 400 žáků a opravdu je nebylo kam umístit. Reakce vojáků poněkud zaváněla pomstychtivostí, protože požádali o okamžité vyklizení budovy starého šumperského zámku, což jim umožňoval tehdejší zákon. Město, ačkoli mu tento objekt patřil, bylo nuceno ustoupit. Zámek obsadila vojenská správa již v srpnu 1951 a držela ho až do roku 1957. Jednání o dislokaci letecké posádky v Šumperku definitivně skončilo.
.