Letecká setnina Sal 3

Letecká setnina 3

Letecká rota 1

Letka 1

07.08.2024

1919-27.12.1921.

15.7.1919 ve Kbelích vznikla Letecká setnina Sal 3

Od 1.9.1919 velitel setník Robert Ellner.

6.9.1919 převzala devět letounů Salmson 2A2 od Leteckého arsenálu.


8.9.1919 se přesunula do Olomouce.

31.10.1919 se přejmenovala na Leteckou setninu 3. Podléhala Leteckému oddílu 3.

Velitel setník Robert Ellner.

28.11.1919 byl setník Robert Ellner povýšen na kapitána.

V prosinci 1919 měla ve výzbroji devět letounů Salmson 2A2.

Od 1.1.1920 podléhala Letecké skupině na Moravě.

Od 7.1.1920 velitel kpt. Robert Baar.

10.4.1920 silný zadní vítr způsobil nehodu při přistání letounu Salmson 2A2 N°.4358. Posádka p. p. Josef Hartl a šik. Vojtěch Červinka.

12.4.1920 hlášení velitele: "Dne 11.4.1920 řádil zde v Olomouci silný vítr, který značně poškodil veškeré dřevěné hangáry 3. letecké roty. U hangáru č. 6 stržena střecha, z vnitřku vyrváno trámoví. veškeré plachty, které jsou místo dveří úplně roztrhány. Padajícími trámy dva aparáty Salmson 2A2 (N°.4346 a N°.4376) poškozeny ... Dřevěné hangáry vůbec nevyhovují svému účelu, plachty jsou při každém větru potrhány, práší se na stroje a prší dovnitř. Prosí se, aby byla urychlena stavba železného hangáru, dokud drahé stroje nebudou úplně zničeny.

16.4.1920 velitel Leteckých oddílů pro Moravu (?), major Josef Smetana píše 13. oddělení MNO: "U zdejšího velitelství nachází se několik pilotů, kteří v případě války by byli nuceni létati aparáty typu Salmson a Breguet, kteréž však typy dosud neovládají. Ke školení a přezkoušení pilotů nacházejí se zde toliko dva aparáty a sice typu 276 a 26, které však k tomu účelu (pro francouzská létadla) nevyhovují. Tak například 5. letecká setnina má 5 polních pilotů a 3 žáky, z nichž toliko jeden ovládá typ Breguet. 3 . setnina má rovněž 2 žáky, kteří dosud neovládají typ Salmson. Z těchto důvodů prosíme o přidělení dvou aparátů typu ANATRA, které se nejlépe hodí k průpravě pilotů k létání, spojeném s francouzskými létadly. Jeden z nich navrhujeme k předělání na dvojité řízení, což jest dle mínění npor. Žváčka lehce proveditelné ..."

Od května 1920 velitel kpt. Ladislav Sika.

30.5.1920 posádka letmistr Josef Hartl a npor. Bedřich Adam odstartovala s letounem Salmson 2A2 N°.4355 k propagačnímu letu. Po vzletu táhl silně doprava. Při přistání utržený podvozek, zničená vrtule, spodní křídlo. Letoun stál dva měsíce v hangáru, do kterého pršelo. Generálka trvala do 26.8.1920.

Salmson 2A2 N°.4536.

20.8.1920 mechanik vojín Rudolf Peksa při spouštění letounu Salmson 2A2 N°.4592 poškodil letoun Hansa-Brandenburg C.I 27.64 asi od Letecké setniny 5.

Od 6.9.1920 podléhala První skupině leteckého pluku 2.

12.9.1920 leteckého dnu v Brně se zúčastnil s letounem Salmson 2A2 pilot Bělohlávek a npor. Budín.

Od září 1920 velitel npor. Slavomír Polanský.

20.10.1920 se přejmenovala na Leteckou rotu 1.

V únoru 1921 návrat pro závadu na motoru letounu Salmson 2A2 N°.4333, kolize se žacím strojem.

Od 15.2.1921 podléhala Leteckému pluku 2.

V dubnu 1921 měla málo paliva. Pouze dva letouny se zásobou paliva na pouhou hodinu letu.

14.5.1921 u Hranic nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4592 během fotoletu Olomouc - Opava. Posádka Josef Hartl a kpt. Karel Fulín.

30.6.1921 při vzletu po zborcení kola došlo k převrácení letounu Salmson 2A2 N°.4376. Posádka letm. Josef Hartl a npor. Walter Hohl.

3. nebo 7.7.1921 nehoda letounu Salmson 2A2 N°.4345. Posádka letm. Stanislav Pilař a por. Otto Baier.

18.7.1921 nehoda letounu Salmson 2A2 N°.4346.

Dělostřelecké cvičení v Jeseníkách 1921 a 1922 . Střelba odkud? Dopadová plocha jižně Vysoké hole 1 464 m n. m.

8.8.-10.9.1921 detachement na dělostřeleckých ostrostřelbách v Bruntále.

8.8.1921 při přistání po kolapsu podvozku došlo k převrácení letounu Salmson 2A2 N°.4592. Posádka letm. Josef Hartl a škpt. Vladimír Barth.

Létalo se od 4 do 7 hodin ráno, než se vytvořila oblačnost.

Zamontovaná rádiová stanice francouzského vzoru pracovalo bezvadně. Řízení dělostřelecké palby z letounu.

Zkoušely se fotografické aparáty. Fotokomora Lechner F:50 cm a dále fotokomora francouzského vzoru F:28 cm. Zkoušela se česká kazeta. Zkoušely se fotodesky.

Zkoušelo se bombardování. V prostoru pozorovatele ale nebylo místo pro pumy.

Na žádost velitele detachementu dodány tři samostříly Lewis (kulomety) a 6.9.1921 byly vyzkoušeny posádkou letm. Josef Hartl a kulomety obsluhoval por. Alexander Hess.

 

Od 10.8.1921 letecká výstava v Olomouci ve stanech na zahradě Štefánikových kasáren. Ve dnech 8.-18.9.1921 byl vystaven jeden letoun Salmson 2A2.

V září a říjnu 1921 npor. František Malkovský absolvoval s piloty Stanislavem Pilařem a Josefem Šafaříkem výzvědné, fotografické a propagační lety.

31.9.1921 nouzové přistání letounu Salmson 2A2 N°.4346 u detachementu Bruntál. Posádka letm. Bohumil Bubeník a por. Antonín Špaček.

Poškozená vrtule při vzletu letounu Salmson 2A2 N°.4337. Posádka p. p. Bohumil Bubeník a mechanik Antonín Teplý. Kdy? 

V říjnu 1921 mobilizace v souvislosti s návratem císaře Karla I. do Uher.

1.11.1921 odesláno vlakem do Košic k Letecké rotě 7 celkem 8 letounů Salmson 2A2.

27.12.1921-1926.

V lednu a únoru 1922 měla ve výzbroji letoun Hansa-Brandenburg C.I (U) 369.160 a dva letouny Salmson 2A2 N°.4381 a N°.4457.

V březnu 1922 rota získala 9 letounů LETOV Š 2.

V březnu 1922 se Jindřich Maršálek stal velitelem Letecké roty 1 v Olomouci do února 1923 a od listopadu 1923 stál v čele Prvního praporu leteckého pluku 2 (od května 1924 První peruť leteckého pluku 2) v Olomouci. Poté absolvoval stáže ve Francii a studium v Kursu pro velitele oddílů v Praze. Po jeho ukončení se stal zástupcem velitele Leteckého pluku 2 v Olomouci, do září 1928.

Září 1922. První Československé armádní manévry roku 1923 u Sedlčan. Tři Letecké roty po šesti letounech. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota č. 2, 4 a 32, olomoucká Letecká rota č. 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota č. 5, 8, 31 a košická Letecká rota č. 7.

Od 15.3.1923 podléhala Prvnímu praporu leteckého pluku 2.

23.4.1923 porucha vodní pumpy letounu letounu Salmson 2A2 N°.4381 donutila posádku rtm. Josefa Slováka a kpt. Emila Melana již po sedmi minutách plánovaného výškového letu k návratu.

11.5.1923 npor. Filip letěl s letounem Salmson 2A2 N°.4381.

V květnu 1923 měla ve výzbroji deset letounů LETOV Š 2 dva letouny Salmson 2A2, dva letouny LETOV Š 10 a jeden letoun Anasal DS Anatra.

V červnu 1923 se letouny Salmson 2A2 převedly k Letecké rotě 5 v Nitře.

Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky. Video. Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota 5, 8, 31 a košická Letecká rota 7.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 2 .

4.5.1924 se přejmenovala na Letku 1. Podléhala První peruti leteckého pluku 2 .

V říjnu 1924 měla ve výzbroji tři letouny LETOV Š 1 a čtyři letouny AERO A 12.

5.2.1925 okolo 14.15 hod. u Libčan (okres Hradec Králové) letoun Aero A 12.25 asi od Letky 1 nouzově přistál. Posádka se nezranila. Letoun se převrátil podvozkem nahoru a jeho vrtule se roztříštila.

2.9.1926 u obce Plešovec (okres Kroměříž) zahynuli pilot des. Vilém Mikšík a pozorovatel npor. Zdeněk Fleissig od Pěšího pluku 35, v letounu Aero A 12.64 při závěrečných cvičeních divisních.

, , od 12.1926.

2.9.1928 bylo otevřeno letiště Dolní Benešov.

Vlevo letoun AERO A 11 "A5".

1.10.1929 se přejmenovala na Letku 5.



Od října 1929 měl Letecký pluk 1 barevný plukovní znak .

1.10.1929 se Letka 4 ve Kbelích přejmenovala na Letku 1, B. Podléhala První peruti leteckého pluku 1.

17.9.1933 přetažení a pád při nouzovém přistání v husté mlze do brambor u obce Bukovina (okres Svitavy). V troskách letounu AP 32.12 zůstali zaklíněni pilot četař Miloš Kopecký a npor. Karel Náprstek. Rozbité letadlo bylo odvezeno do Hradce Králové. Dne 23.9.1933 byli oba propuštěni z poličské nemocnice.

Video - cvičení čs. letců v roce 1935.

V roce 1936 por. let. Svatopluk Janouch po absolvování Leteckého oddělení vojenské akademie v Prostějově nastoupil 1.8.1936 jako pozorovatel k Letce 1. V roce 1936 por. let. Svatopluk Janouch absolvoval pilotní výcvik u Letky 43.

7.-15.5.1937 se čtyřmi letouny Š 328 detachement na polním letišti na Vypichu. Nacvičovala se spolupráce s motolským dělostřeleckým plukem. 

14.5.1937 se zabil čet. Norbert Váňa a ppor. Jaromír Plecitý v letounu Š 328.39 "B39". he371.jpg (273005 bytes), he372.jpg (273662 bytes). Letecká badatelna.

16.5-11.6.1937 měla Letka 1 se čtyřmi letouny Š 328 detašmán na Borku. Velitel por. Kašlík.

V létě 1937 pilot čet. Josef Bláha a pozorovatel des-aspirant Jiří Sehnal s letounem Š 328 "B8" podlétl most přes Lužnici v Bechyni. 

Letoun "B8" byl později rozbit prap. Dovolilem u Německého Brodu. helo7657.jpg (135135 bytes)

Š 328 "B64" helo6135.jpg (71103 bytes)


V lednu 1938 přesun do Hradce Králové.

Během květnového cvičení roku 1938  bylo šest letadel Š 328 od Letky 1 ukryto na kraji lesa pod borovicemi na letišti Bohdaneč. Bedřich Dumka se dostal na vojnu v říjnu 1934 a sloužil u Leteckého pluku 1 v Praze v Kbelích. Byl tam u Letky 1 jako svobodník - fotograf. Po dvou letech odešel do civilu, ale od 22.5. do 16.6.1938 byl jako specialista povolán na mimořádné cvičení. Bylo to opět u Leteckého pluku 1, ale už v Hradci Králové. Po adjustaci byl s Letkou 1 odeslán na detašované polní letiště Bohdaneč. Spolu s letadly tam byla i další nezbytná vojenská technika. B. Dumek tedy sloužil jako fotograf a pro jeho činnost tam byla pojízdná letecká fotopracovna s příslušenstvím a materiálem. Byla tam i další vozidla a agregát na výrobu elektrického proudu. Fotografové měli tehdy na starosti a za úkol připravovat fotokamery, a to jak ruční, tak i stabilní (v letadlech pozorovací letky). Fotografovalo se tehdy na desky, film, snímky se zpracovávaly na formátech 13 x 18, 18 x 24, a to na snímky jednotlivé, řadové i prostorové. Po celou dobu působení na polním letišti byla doba klidná, byly sice cvičné poplachy, kdy se snímkovalo umístění techniky, vojska apod.

30.7.1938 nastoupil Pavel Zeleňák.

14.9.1938 přelet do Bohdanče. Velitel npor. let. Václav Patočka.

Podobně tomu bylo i za podzimní mobilizace, kdy už 14.9.1938 opět pamětník narukoval. Byli opět na letišti v Bohdanči, a to až do 23.10.1938. Jak v květnu, tak i v září byla letadla ukryta v lesíku pod stromy a byla maskována. Domnívá se, že jich tam mohlo být kolem 6. Z té doby si pamatuje na dalšího vojáka-fotografa, který byl sice jiný prezenční ročník, ale sloužili tam spolu. Byl to pan Jan Podlipný, který byl fotografem v Jičíně. Je pozoruhodné, že B. Dumek píše, že podnikali cvičné lety i v noci, což v tehdejší době za okolností i možností techniky bylo jistě náročné. Protože za mobilizace fungovala i polní pošta, tak se mi podařilo zjistit, že vojáci hradeckého leteckého útvaru používali služeb polní pošty č. 36, která byla v Hradci Králové.

24.9.1938 byla Letka 1 zařazena do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-1. Vznikla Letka 1, B, Š 328. Krycí název Václav. Velitel npor. let. Václav Patočka. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.

Od 27.9.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva I. armády.

Velitelství I. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál brigádní generál Karel Janoušek.

Jednotky přidělené pozemním formacím
 
Skupina bojového letectva I. armády
Obvod teritoriální obrany proti letadlům "A" (formace podřízená letectvu I. armády, ale s hlavním určením k protiletecké obraně Prahy).

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


15.10.1938 zpět do Hradce Králové.

22.10.1938 byla Letka 1 demobilizována.