Letouny Fieseler Fi 156 u nás, jejich výroba u nás a co se podařilo po válce využít

Slovenské Fi 156

17.12.2022

10.5.1936 zalétán Fi 156 V1 s motorem Argus As 10 C o výkonu 176 kW.

 


1938

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


1939


1940

Letecko-technický zkušební ústav (LTZÚ) Flugtechnische Versuchsanstalt Prag (FVA Prag Letnan) v Letňanech obsluha letounu Fi 156 pro podnik Avia AG für Flugzeugindustrie, Prague-Letnian. Kdy?


1941


1942


1943

V objektech zrušené firmy SOLO v Budějovicích vznikla v roce 1942 firma Leichtbau GmbH (LBB), zapsaná do obchodního rejstříku 3.10.1942. V čele stál ředitel Fritz Drexler a předmětem podniku bylo „provádění oprav strojů a nástrojů, zhotovování strojů a nástrojů a provoz s tím spojených obchodů všeho druhu“. Ke stávajícím budovám přibývaly postupně další nové prostory a podnik se rozrůstal do podoby moderní firmy. Ještě před dokončením všech stavebních prací začala firma zajišťovat opravy částí strojů. Dle dobových fotografií to byly nosné plochy He 111, v roce 1944 i další vybavení He 111 (zřejmě různé demontovatelné sady). Denně sem bylo přiváženo k opravě 10–30 vagonů křídel. Za války se zde mělo opravit více jak 7 000 kusů křídel. Od roku 1943 rozšířil LBB svůj program i o výrobu a kompletaci celého letounu. K tomuto účelu však nesloužily původní prostory firmy v Budějovicích, ale přímo na kraji českobudějovického letiště bylo postaveno několik montážních hal. Odtud vycházely kurýrní letouny Fieseler Fi 156 C-7 (a také několik kusů D-2), jejichž výroba se zde udržela do června 1944 (posledních 6 kusů Fi 156 C-7). Zálety prováděla známá německá pilotka Lisl Schwab.

Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. v Praze-Jinonicích vyráběla motory Argus Motoren As 10 C pro Fi 156.

Od roku 1943 firma V. Ig. Stratílek s majiteli Václavem a Vlastimilem Stratílkem ve Vysokém Mýtě vyráběla součástky a trupy (137 kusů) pro letouny Fi 156 Storch. Zdroj.

V roce 1943 nebo 1944 u obce Kasejovice (okres Plzeň-jih) nouzové přistání letounu Fi 156 Storch.(?)

16.9.1943 v 13.45 hod. u obce Smrčná (okres Jihlava) při přeletu z Chorvatska do Německého Brodu pro špatné počasí nouzové přistání letounu Fi 156 "GM+SP" od St.G. 102. Bez poškození.


1944

V březnu 1944 na polní letiště u obce Libkovice (okres Most) přiletěl letoun Fi 156 Storch. helo5335.jpg (148119 bytes), helo5346.jpg (187394 bytes), helo7316.jpg (152979 bytes)

V červnu 1944 ukončení kompletace Fi 156 C a její přesun do Chocně.

Ing. J. Mráz, továrna na letadla Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik. Od poloviny roku 1944 do roku 1945 bylo vyrobeno minimálně dalších 64 ks.

Pohled z vlečného Fi 156 na DFS Kranich II. Je to zálet větroně nebo výcvikový let Flieger-Hitlerjugend? Asi zima 1944-45 na letišti Choceň.

24.8.1944 americký průzkum zaznamenal na letišti Pardubice nejméně 39 strojů Fw 190 a jeden Fi 156.

19.9.1944 ppor. Skopal sestřelil Fi 156 Storch v priestore severná stanica Prievidza. Letoun byl asi od Fl. Geschw. z. b. V. 7 z Piešťan nebo z Malacek.


1945

20.2.1945 počas návratu z bojovej akcie protilietadlová paľba zasiahla olejovú nádrž rumunského Ju 87 D-5 WNr. 132350 "2" od escadrila 74 a posádka pilot Adj. av. Ioan Radu a strelec sergent Constantin Perjescu museli núdzovo pristáť päť kilometrov od Očovej (okres Banská Bystryca). Na ich pomoc bol vyslaný Fi 156 C s pilotom Lt.av. Rez. Emil Moga, ktorému ochranu poskytovali až štyri Bf 109, dva Hs 129 a dva Ju 87. Fiessler sa však po pristátí zaboril do hlbokého snehu a pilot nevedel s lietadlom odletieť. Všetkých troch letcov zajali nemeckí vojaci a internovali ich v Banskej Bystrici. Toľko aspoň hovorí oficiálna verzia z Rumunskej strany. No dokument nemeckej proveniencie pomenováva túto akciu ako dezercia a prechod k Nemeckej brannej moci. Pilot Storcha nemal problémy s pristátím v snehu. Avšak po dlhšom čakaní a hľadaní posádky Stuky sa skontaktoval s nemeckou jednotkou, ku ktorej sa dobrovoľne pridal. Všetci traja rumunskí letci boli vypočutí a podali informácie o dislokácii a štruktúre rumunského letectva ako aj o osobách na veliteľských postoch. Informovali aj o pomeroch v rumunskej armáde a sovietskom pôsobení v Rumunsku. Pri ústupe dňa 23.2.1945 Nemci utiekli a trojicu Rumunov nechali zavretých v železničnom strážnom domčeku. Po troch dňoch o hlade a smäde ich vyslobodili sovietske jednotky. Avšak NKVD sa nepozdával fakt, že letci mali oblečené nemecké kombinézy a boli bez dokladov. Preto sa ich pobyt vo väzení, tentokrát sovietskom, predĺžil až do 12.6.1945. Ich Junkers bol odvezený nemeckým vojskom do opravovní v Trenčíne, kde však k oprave už nedošlo. Počiatkom marca bol stroj odvezený 1. evakuačným transportom do Vysokého Mýta. Fi 156 C byl dále provozován Němci.

Od 16.3.1945 byla na letišti Pardubice spojovací Verbindungstaffel/VIII. Fliegerkorps s letouny Fi 156 C, Bf 108, W 34 a He 111. Velitelství VIII. Fliegerkorps bylo v Heřmanově Městci. Velitelství VIII. Fliegerkorps bylo v Heřmanově Městci.

Koncem války u obce Stodůlky (okres Klatovy) zřícení německého letounu Fi 156 do lesa. Letecká badatelna.

15.4.1945 u Brné (Ústí nad Labem) zřícení letounu Fi 156 Storch po střetu s dráty elektrického vedení. Fw. Hermann Spletzer zahynul. Letecká badatelna.

16.4.1945 Pz.Aufkl. Schwarm 4 na letišti Kunovice disponoval pěti Fi 156. Později přelétla k Vyškovu.

17.4.1945 v 15.10 hod. Lt. Dougherty s letounem P-51 od 375th FS, 361st FG, 8th USAAF z Velké Británie po průletu nad letištěm Cheb střílel po kurýrním letounu asi Fi 156.

Od 24.4.1945 v Chrudimi byla dislokována Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps s letouny Ar 79, Bf 108, Fi 156, He 111, Ju 52, Kl 35, W 34. Velitelství bylo v Heřmanově Městci.

24.4.1945 dopoledne v mlze narazil německý letoun Fi 156 Storch do stromů na severním úbočí hory Křemelná 1 125 m n. m. (okres Klatovy). Nezraněná dvoučlenná posádka pěšky došla do Kundratic. Ještě před koncem války utekli do Lince. Letoun letěl z Ruzyně do München.

27.4.1945 v 10 hodin u Děčínského Sněžníku přistává Storch asi z Lázní Velichovky Bad Welchow (okres Náchod) . Velitelský štáb a důstojníci 1. divize ROA (ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA))jsou nastoupeni, čestná rota provádí přehlídku, hudební sbor hraje (už nevím co), objevuje se náčelník štábu Heeresgruppe Mitte Generalleutnant Oldwig von Natzmer. V rozhovoru Buňačenko projevuje ochotu k nasazení své divize v prostoru Brna. Natzmer povoluje přesun divize do tohoto prostoru, přikazuje ale divizi pochodovat bezprostředně v týlu tehdejší fronty skupiny armád (Česká Lípa, Turnov atd.). Zdůvodnění: Tam jsou tábory k zásobování divize. Zdroj.

29.4.1945 Generalfeldmarschall Ferdinand Schörner velitel Heeresgruppe Mitte oznamuje rádiem svůj záměr vyhledat 1. divizi ROA (ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA)) a je vyzvednut v obci Klapý (okres Litoměřice), kde kolem poledne přistál v letounu Fi 156 Storch. Vystupuje bodře (láhev kořalky, krabice cigaret) a zkouší od Buňačenka zjistit, co vlastně chce. Buňačenko zůstává ale u své původní taktiky a stejně jako předtím projevuje ochotu k nasazení své divize v prostoru Brna. Schörner povoluje divizi Buňačenkem navrženou trasu pochodu jižně od Prahy. Poté se Schörner rozloučí s divizí. Zdroj.

V roce 1945 do Chocně přiletěla protipartyzánská letecká jednotka.

V noci z 30.4. na 1.5.1945 partyzánská skupina zaútočila na letiště. Chtěli se zmocnit letounu Fi 156 a zničit čtyři další Fi 156 v hangáru. Přepad byl odražen.

Začátkem května 1945 přiletěl z letiště Kumr do Heřmanova Měsce Oberst Hans-Ulrich Rudel (velitel Gefechtsverband Rudel) a adjutant Maj Fridrich Becker s letounem Fi 156. Ve štábu nafasoval mapy a znovu vzlétl. Nedokázal přeskočit stromy v parku a zůstal viset na stromě. Hasiči je sundali. Vrátili se autem. MAPA. Dle vyprávění Josefa Pleskota: jedno z letadel po špatném startu havarovalo. Letadla vzlétala proti kopci, za kterým byl zámecký rybník. Letoun nenabral dostatečnou výšku a následně se zřítil do stromů za rybníkem.

4.5.1945 v Prachaticích  na poli ke hřbitovu přistávala kurýrní letadla. Bylo jich cekem 5 nebo 6 a prakticky celý den neustále přilétla a odlétala.

5.5.1945 v 13 hod MČ командир звена 1-й эскадрильи старший лейтенант Владимир Иванович Губанов velitel roje 1. eskadrily stáršij lejtěnant Vladimír Ivanovič Gubanov od 111 гиап,10 гиад, 10 иак, 8 ВА sestřelil německý letoun Fi 156. Letecká badatelna. Deník stíhacího korpusu.

5.5.1945 u obce Klapý (Libochovice, okres Litoměřice) přistávají tři letadla na louce za chorobincem. Asi kurýři. Přiletěl generál Fischer. helo8503.jpg (106246 bytes)

5.5.1945 k večeru, když se na Bučinu (okres Prachatice) začal snášet soumrak, ozval se hukot leteckého motoru a nad vesnicí se objevilo německé letadlo. Zakroužilo a šlo na přistání na louce poblíž pískovny. Louka se nachází vpravo od silnice vedoucí z Kvildy na Bučinu v místech, kde je dnes zastávka ekologických autobusů. Louka je rovná bez terénních překážek. Pouze na jejím konci byl nízký taras (kamenná zídka), kterou pilot zřejmě přehlédl a podvozkem do ní narazil. Letadlo havarovalo. Kluci z vesnice k němu okamžitě běželi a ke svému úžasu zjistili, že bylo prázdné. Tajemní pasažéři zanechali po sobě uvnitř letadla stříkance krve, které vypovídaly o tom, že se někdo z nich zranil. Přesně naproti místu, kde letadlo havarovalo, se na okraji lesa nachází starý suchý listnatý strom, na němž je ve výšce cca 3-4 m umístěn zasklený obrázek Panenky Marie. Je to snad místo, kam se doplazil zraněný pasažér nebo pilot letedla a kde zemřel a kde je snad i pochován? S největší pravděpodobností se jednalo o kurýrní letadlo typu Fi 156 Storch. Můžeme pouze spekulovat o tom, zda to má nějakou souvislost s budovanými podzemními objekty na Stolové hoře nebo s táborem na Pramenech Vltavy, či snad s továrnou na výrobu leteckých dílů na Františkově. Možná také kurýrní letadlo přivezlo pokyny pro skupinu gestapáků, kteří se zde měsíc skrývali, možná od nich něco mělo převzít a kamsi dopravit?

6.5.1945 během dne zničili piloti P-47 Thunderbolt čtyři kurýrní letouny typu Fi 156 Storch na poli za kolonií, kde dosud denně přistávaly a odlétaly. Další dva stroje byly zničeny u hřbitova a dva pod silnicí za Českou kolonií.

6.5.1945 gen. Hans Seidemann, velitel Luftwaffenkommando VIII v Heřmanově Městci se podvakrát pokusil zasáhnout do situace v Ruzyni. Odpoledne vyslal na místo střetu svého (náčelníka štábu?) Obersta Sorgeho, aby situaci, která se dosud označovala za nedorozumění, vyřešil bez boje. Na německé straně se předpokládalo, že se bude jednat s Vlasovem. Sorge přistál na letišti letadlem Fieseler Fi 156 Storch. Seznámen se situací, řekl ...Vlasov, můj nejlepší kamarád, tu záležitost, vyřídím v několika minutách.... Autem odjel na karlovarskou silnici. Auto se vrátilo za půl hodiny, nemohl tedy jednat s Vlasovem, ale řidič doručil další ultimatum od pplk. Alexandrova: Jestliže do půlhodiny nedojde ke kapitulaci, bude Sorge oběšen. K tomu zřejmě došlo, protože Sorgeho již nikdo od jeho odjezdu neviděl. Na karlovarské silnici proti hřbitovu byl zastřelen neznámý německý Oberst, který podle výpovědi svědků jezdil na motocyklu několikrát mezi ruskou a německou stranou. Nedá se prokázat, že to byl Sorge. Zdroj.

Lt. Gerhard Buschmann, Němec (ex. šéf estonského letectva) přidělený k výcviku VVS KONR v Německém Brodě, se měl pokusit vyhledat štáb divize (v Řeporyjích) a rozmluvit vlasovců - prováděný útok na letiště v Ruzyni. Jeho stroj Fi 156 Storch byl však Rusy zasažen a musel nouzově přistát. Stalo se tak přímo u pozic střílejících jednotek. Byl těžce zraněn, odnesen na obvaziště v Jinonicích, později na nosítkách prodělal ústup vlasovců od Prahy ke Lnářům, kde se mu náhodně podařilo přejít do zajetí k Američanům. Misi podnikl údajně na přímý rozkaz Gen. H. Seidemanna, velitele Luftwaffenkommando VIII, a k akci použil stroj jeho štábní staffel .

Plzeň. Fi 156 Storch helo8024.JPG (69377 bytes).

7.5.1945 Ruzyně. Zdroj.

7.5.1945 Lt. Norbert Hannig od 1./JG 7 po evakuaci Žatce se dostal na letiště a zde nalezl pět letuschopných Fi 156 Storch. S jedním odletěl ale byt zajat Američany.

helo5036.jpg (144466 bytes) na polním letišti Cheb - statek Hollerdorf sídlem štábu dělostřelectva americké 1st Infantry Division US Army.

7.5.1945 se podařilo předválečnému československému pilotovi Josefu Janouškovi ukořistit letoun Fi 156 na chrudimském letišti, který patřil Verbindungstaffel/Luftwaffenkommando VIII a provést s ním průzkumný let nad Slatiňany, Chrástem, Vysokým Mýtem a Chrudimí. Pozorovatele mi dělal četař Svoboda. Zdroj.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

8.5.1945 v 11 hod. na letišti Havlíčkův Brod byla všechna letadla zapálena až na 3 spojovací letouny Fi 156 Storch.

8.5.1945 kolem poledne se kolona vydala směrem na Tábor. Jeden ze Storchů létal nad kolonou průzkum. (Ten byl zanechán před Pískem a později byl zapálen?) Situaci popsal Lt. Walter Krause od 10.(Pz)/SG 9.

8.5.1945 kolem poledne ostřeloval německý letoun Fi 156 Storch povstalce na náměstí v Bernarticích, což předcházelo masakru, který zde Němci k večeru spáchali na místním obyvatelstvu. Odpoledne přistál nahoře (mezi Zahořím a Pískem, okres Písek) nad Ptáčkovnou, pilot vystoupil a odešel dolů serpentinama na Ptáčkovnu, kde se vzdal Američanům helo5455.jpg (126394 bytes). Další německé jednotky které tudy ustupovaly k večeru letoun zapálily. helo7760.JPG (2211105 bytes), helo7761.JPG (1637161 bytes). Foto pan Dušek. Letecká badatelna.

Foto helo7759.JPG (336269 bytes) je odkud a kdy?

Pardubice. Letiště bylo ve značně dezolátním stavu. Spousta vraků letadel Bf 109 asi od JG 52 a Fw 190 od SG 77 rozmístěných po celém letišti i ve stojánkách mimo něj, v rohu letiště u tribuny dostihového závodiště zůstaly vraky několika desítek He 111 asi od KG 4, u Popkovic a u závodiště byly poškozené Ju 87 a na letišti zůstalo i několik kusů menších letadel, jako např. Fi 156 Storch.

8.5.1945 pilot Kraus, který byl osvobozen vlasovci a ještě před příchodem Rudé armády, zajistil s Hanzelínem na Ruzyni některá letadla (Fi 156 Storch,  He 72 Kadet, Go 145). Po přemalování německých znaků pilot Kraus v 16.30 hod. startuje s Fi 156 Čápem nad Prahu. Podrobnosti.

Asi u Písku Američani malují na ukořistěný německý letoun Fi 156 Storch svoje identifikační označení helo7757.jpg (44930 bytes), helo7758.jpg (36612 bytes). Kdy a kde?

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Chrudim. Shořelý Fi 156. V pozadí město .

9.5.1945 ráno Schörner odletěl s letadlem Fi 156 Storch, pilotovaným Erichem Plockem z Podbořan (okres Louny) na letiště Göriach v Rakousku MAPA, aby údajně splnil Hitlerův rozkaz, bránit jako velitel Alpskou pevnost, která však neexistovala. Zároveň nacistický maršál zanechal u letiště svého spícího podřízeného von Natzmera, s nímž se právě o letadlo dostal do ostrého sporu. Náčelník štábu požadoval letoun pro sebe, aby mohl odletět k armádám, s nimiž bylo ztracené spojení. Podrobnosti.

9.5.1945 asi přetížený spojovací Fi 156 Storch se snažil odstartovat z letiště Německý Brod ale tvrdě dopadl do údolí za západním okrajem letiště, do stráně na louce Budínka. Jeden letec zahynul a druhý přišel do obce Občiny s vážně zraněnou rukou, kterou mu obvázali. Po příchodu Sovětů, vyšel směrem k nim a křičel, ať ho zastřelí.

9.5.1945 v Českých Budějovicích pilot čet. Jan Steinbauer zalétl ukořistěný letoun Fi 156 Storch.

Další let na Třeboň, Trhové Sviny, Kaplice a zpět vykonali čet. v z. František Papáček, ppor. Šindelář. (František Papáček zahynul 13.2.1947.)

Dále s ním létali piloti Jaroslav Kamarýt a čet. v z. František Papáček.

9.5.1945 nouzově přistálo letoun Fi 156 u želízkové cesty nad Sosní na polích u Strážkovic (okres České Budějovice), kterým pilot Steinbauer a kapitán ? letěli do Trhových.Svin, kde při pohřbu Němci utýraných bratrů Mařích (?) chtěli shodit na hrob věnec. Letadlo bylo kvůli hlídání přitaženo až k silnici a později do dvoru u Fankenborgů, odkud po rozmontování bylo odvezeno do Českých Budějovic.

10.5.1945 odpoledne čet. v z. František Papáček létal nad náměstím helo6239.jpg (216185 bytes), Josef Bína před Fi 156 Storch helo4678.jpg (35144 bytes).

10.5.1945 Sověti na Ruzyni věnovali vrtuli pro poškozený Fi 156, se kterým Američani přistáli u Písku. Kde?

Ruzyně. Sovětský Fi 156 Storch na kompenzačním kruhu a v pozadí Po-2 . Kdy?

Dekret prezidenta č. 5/1945 se týkal také firmy Ing. Mráz, továrna na letadla v Chocni. Výnosem ZNV ze dne 14.7.1945 č.j. 498/2 PS 1945 Ph.Mr.Po/P byla ve firmě zavedena prozatímní národní správa v čele s národním správcem konstruktérem ing. Zdeňkem Rubličem. Název firmy byl změněn na Ing. Mráz, továrna na letadla v Chocni v národní správě a vyhláškou ministerstva průmyslu č. 155 z 27.10.1945 byl podnik dnem 27.10.1945 znárodněn zestátněním. Zestátnění (krádež) továrny.

MNO nárokovalo 43 letounů C 5A. Prvních 9 kusů do konce října 1946.

Kdy?

13.9.1945 vojáci přidělili typu kód C 5.

V roce 1945 bylo vyrobeno 150 ks letounu Fieseler Fi 156 Storch - C 5.


1946

V roce 1946 bylo vyrobeno 60 ks letounu C 5 Čáp.

Robert Kellner.

Robert Kellner.

15.9.1946 Aeroklub za spoluúčasti Svazu letců a armády uspořádali na Ruzyni velký Mezinárodní letecký den. Přišlo se podívat na 500 000 diváků. Sovětské letouny nepřiletěly. Na stojánce předvedeny čs. letouny C 2, C 3, C 4, C 5, od roku 1947 označení pro  Z 26 Trenér), L-290 Orel, Spitfire, Pe-2. Spojenci předvedli B-17, B-29, B-26, P-51, P-80, C-47, C-82, Maryland, britské letouny Gloster Meteor F.4 "RA423" he131.jpg (394441 bytes) a Avro Lincoln, francouzský P-47. Vyhlídkové lety s letouny C 5 a D 7.


1947

K 22.2.1947 měla LSŠ: 4 letouny C 3, 4 letouny C 5/K 65, 2 letouny C 8/K 68, 1 letoun Anson, u něhož ale není vykázán provoz.

11.5.1947 letouny C 5 od Leteckého pluku 43 na letišti Otrokovice.

Od 6.6.1947 nebo září 1947 novým vojenským označení typu Ju 52 se stalo K 65.

V roce 1947 bylo vyrobeno 30 ks letounu K 65 Čáp.


1948

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K 1.7.1948 měla LSŠ: 3 letouny C 3, 4 letouny C 104, 7 letounů K 65, 2 letouny K 68.

V roce 1948 bylo vyrobeno 12 ks letounu letounu K 65 Čáp.


1949

K 25.4.1949 měla LSŠ: 6 letounů C 3, 4 letouny C 4/104, 8 letounů K 65, 2 letouny K 68.

V roce 1949 bylo vyrobeno 36 ks letounu K 65 Čáp.


1950

3.1.1950 se během záletu zřítil letoun K 65 evidenčního čísla 2. Pilot por. Jaroslav Procházka a pozorovatel pplk. Josef Veselý zahynuli. Letecká badatelna.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

K ? mělo LSU: 5 letounů C 4/104, 1 letoun C 106, 1 letoun C 2, 14 letounů C 3A, 10 letounů K 65, 2 letouny K 68.


1951


1952

Asi v květnu 1952 se začal uskutečňovat záměr, sestavit v Chocni z vyřazených, opravených a nových náhradních dílů letoun K 65 Čáp, pro vlekání větroňů. Ten byl dokončen a s přidělenou mimořádnou imatrikulační značkou OK-MÍR (dlouhé Í) předán organizaci DOSLET při příležitosti konání leteckého dne v červenci 1952.


.


V roce 1954 do Chocně byl přidělen Čáp OK-XHU po GO v továrně v Chocni. Používal se pro výcvik plachtářů v navigaci a elementárním výcviku prvních úloh - rovné lety a zatáčky v kombinaci s větroněm VT 109.