Praha Prag Прага provoz po roce 1929

04.04.2021

V letecké dopravě zavedla poštovní správa v roce 1930 dopravu leteckých listovních zásilek do Číny, Japonska, Mongolska, na ostrovy Filipíny, do SSSR evropské a asijské části za Moskvou, do zemí severní, střední a jižní Ameriky (do USA, Argentiny, Bolivie, Brasílie, Chile, Paraguay, Peru, Uruguay byla doprava leteckých zásilek zavedena již dříve), do Arabie, Egypta, Jihoafr. Unie, Palestiny, Sudanu, Syrie, státu Alauitů, Transjordanie, Australie, Východní Indie Nizozemské, Francouzské Indočíny, Siamu a Afghanistanu. Letecká doprava balíkových zásilek byla nově zavedena do: Jugoslavie, Řecka, Turecka, a Velké Britanie. Zlepšením leteckých řádů mezinárodních leteckých tratí bylo možno zkrátiti dopravu leteckých zásilek do Belgie, Estonska, Finska, Litvy, Lotyšska, Švédska, SSSR, Beludžistanu, Persie, Iraku a Britské Indie. Pomýšlí se rozšířiti dopravu leteckých balíků do všech zemí, které jejich leteckou dopravu dovolují.

6.3.1930 srážka dvou letounů Ab 111.81 a Ab 111.90 nad Bohnicemi. Zahynuli pilot čet. Jaroslav Cabalka, pilot čet. Vojtěch Kříha, pozorovatel por. Josef Bečka, pozorovatel čet. asp. Jiří Matějka, všichni od Leteckého pluku 1. L+K 11/13

V březnu 1930 byla založena Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. - letadlové oddělení Praga. Hlavními konstruktéry se stali inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, kteří odešli spolu s dalšími pracovníky z továrny Avia.

23.4.1930 Ministerstvo pošt a telegrafů se rozhodlo vybudovat leteckou zaměřovací službu v Praze, v Brně a v Mariánských Lázních, postavit krátkovlný 300 W vysílač pro leteckou službu za 400 000 Kč, koupit krátkovlné přijímače za 20 000 Kč a zřídit na letištích dálnopisy. Podrobnosti.

MAPA. V pondělí 25.8.1930 ve tři čtvrtě na 11. hod. dopoledne přeletěla řiditelná vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin Liberec. Ohromný stříbrošedý kolos doutníkového tvaru plul majestátně nízko nad městem směrem od Zittau k Turnovu a odtud zahnul doprava k Praze. Vzducholoď vyletěla v pondělí ráno ze svého přístavu ve Friedrichshafenu (u Bodamského jezera) a vyletěla vzdušnou trať z Berlína přes Königsberg ruský Калининград, Zittau, Liberec, Jablonec, Turnov, Prahu, Plzeň a Regensburg zpět do svého přístavu, kam přiletěla bez nehody v 16.36 hod. Let tohoto vzdušného kolosu poskytl za krásného počasí vzácnou podívanou a sledován byl všude s ohromným zájmem. Kapitánem vzducholodi byl Ernst Lehmann.

LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127 helo5243.jpg (602486 bytes), helo5244.jpg (341675 bytes).

Ve sklepní dílně v Dejvicích, v Bachmačské ulici byl rozestavěn kluzák Skaut konstruktéra ing. Šlechty.

25.9.1930 byl při MLL zřízen Ústřední plachtový výbor, který vedle výcviku plachtařů si vzal za úkol i stavbu bezmotorových letadel.

Dílny Ústředního plachtového výboru MLL v dílně pana Podivína na Kněžských lukách na Žižkově dohotoven kluzák Skaut. Stavbu řídil ing. Bohdanecký a František Pešta.


28.2.1931 v Hrdlořezích Ludvík Elsnic zalétal kluzák Skaut. Druhým přistáním rozbit podvozek. Úprava podvozku a poté během léta postaveny tři kusy Skaut 1, 2 a 3.

Stavba kluzáků Skaut 1930. Cena za hotový kluzák 5 500 Kč. Materiál ke stavbě byl za 3 700 Kč. Byly také vydány plány kluzáku Skaut za 100 Kč a plány kluzáku Zögling 31. Dílnu vedl prý František Pešta. Postaveny tři kusy kluzáku Skaut a postupně celkem postaveno 12 kluzáků. Pět kusů bylo postaveno jako stavebnice. V dílně mělo střídavě pracovat 35 žáků průmyslových škol a 10 mladých skautů pod dohledem. Ministerstvo veřejných prací podporou 50 000 Kč umožnilo stavbu dvou větroňů německé konstrukce (jako letadel srovnávacích). O domácí konstrukci větroňů se stále ještě neusilovalo, neboť se to nezdálo nutné.

V roce 1931 byla v Letňanech založena Akciová společnost pro průmysl letecký v Praze Avia. Stěhování firmy z Holešovic do Čakovic. Vzniklo letiště Čakovice u Prahy.

V roce 1931 byla zahájena na Vinohradech stavba letounu konstruktérů Přikryla a Blechy hornoplošník Racek PB 5, o rok později byl letoun zalétán a od 5.8.1932 imatrikulován na OK-BPE. Finančně byla stavba z větší části dotována MLL.

V roce 1931 byly uspořádány dva výcvikové kursy, jeden v Chomýži a druhý v Praze-Hrdlořezích. Účastníci těchto kursů se rozjeli domů, kde zakládali nové odbory bezmotorového létání. V tomto roce bylo u nás šest odborů, které měly již 20 vycvičených plachtařů kategorie A a 10 kategorie B.


1.1.1932 v Praze vznikl Zemský letecký sklad I. Ve Kbelích vznikla Pomocná letka zemského leteckého skladu I.

V zimě 1931-32 stavba kluzáku VŠ 504 Hemelice konstruktérů Jaroslava Vyskočila a Adolfa Šubrta, stavělo se nejdříve u Jaroslava Vyskočila v bytě, později byl dokončen v dílně v Kněžských lukách. Ludvík Elsnic ho v 11.6.1932 zalétal v Hrdlořezích. Po úpravách zálety dokončil pilot Rezler. Na kluzáku se naučili létat četní letenští modeláři.

V zimě 1931-32 Jaroslav Špitálský, na půdě domu u rodičů v Kobylisích, Na pěšinách 48, s přáteli Antonínem Půrokem a Leopoldem (Adolfem) Šubrtem postavili kluzák ŠPŠ 1, později byl překřtěn na Bábinku. Ludvík Elsnic ho 12.6.1932 zalétal v Hrdlořezích.

V zimě 1931-32 stavba větroně Praha konstruktéra ing. Jaroslava Šlechty v dílně v Kněžských lukách. Ludvík Elsnic ho 18.6.1932 zalétal v Hrdlořezích, Při slavnostním propagačním plachtařském dnu byl pokřtěn jménem Praha předsedou ÚPO MLL divizním generálem Jindřichem Lvem Hanákem.

K 1.3.1932 vznikly spojovací články mezi III. ( leteckým) odborem MNO a jednotlivými pluky - letecké skupiny u štábu Zemských vojenských velitelství ZVV v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích.

Postavena dřevěná plachtařská dílna PO MLL Praha v Libni, Na Maninách. Kdy?


1.1.1933 se velitelství Vojenského technického ústavu přejmenovalo na velitelství Vojenský technický a letecký ústav VTLÚ. Funkci velitele ústavu zastával divisní generál MontDr. Ing. František Kolařík.. Podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci.

V březnu 1933 odvoz trupu Bábinky s novou gondolou na podvozku pěšky z plachtařské dílny PO MLL Praha v Libni, Na Maninách kolem Balabenky do Hrdlořez.

Po armádním leteckém dnu ve Kbelích v roce 1933 Aeroklub RČS vypisuje Národní leteckou sbírku.

15.9.1933 v Praze vznikl další protiletecký Dělostřelecký pluk 154.

Od 1.11.1933 stavba dvoumístného větroně EL 2 Šedý vlk v dílnách PO MLL Praha v Libni, Na Maninách. Dříví daroval architekt Vavrouš, výrobu financoval Sláva Rodovský, stavbu řídil Josef Tláskal a prováděli jí členové PO. Zálet provedl Slávek Rodovský 16. a 17.6.1934 ve Kbelích.

15.10.1933 v bytě u Štruplů na Žižkově Miroslav Šašek, František Štrupl, Karel Buriánek, Karel Kuklík, František Kantor a Josef Fořt (později zvaní Rackaři) začali stavět kluzák ŠBK 1 Racek 1. Dodělali ho na dvoře pod velkou kůlnou Chlumského, kousek od Štruplů. Dne 23.6.1934 ho zalétali v Hrdlořezích. Poté tam létali každou neděli a sami se cvičili na zkoušku B, kterou odlétali v srpnu 1934 na Rané.


1.1.1934 vzniklo Velitelství zemského letectva v Praze.

K I. plachtařským závodům MLL na Rané v roce 1934 byly mimo jiné za ÚPO MLL Praha přihlášeny dva větroně Grunau Baby I postavené členy Akaflieg (Akademische Fliegergruppe) při německém VUT v Praze pod označením "Igo Etrich" a "Rüberzahl" s piloty G. Pitschakem a A. Croyem.

helo7815.JPG (105976 bytes), helo7816.JPG (126504 bytes), helo7817.JPG (164521 bytes).

V roce 1934 v dílnách PO MLL Praha v Libni, Na Maninách konstruktér František Pešta postavil kluzák Peta Z.Zúčastnil se závodů na Rané v letu klouzavém.

17.6.1934 z Letné vzlet balonu Mobiloil. Přistání u Běšína poblíž Jinců. Video od 26 min.

Od 1.1.1934 do července 1934 Špitálský s Půrokem v Kobylisích stavěli větroň Šp 2 Kamarád (vzorem byl Kassel 20). Větroň byl počítán i pro použití pomocného motorku, na který již byly při stavbě montovány závěsy. Větroň byl zalétán v Letňanech pomocí autovleku i aerovleku. Stavební plány bylo možno objednat za 440 Kč.

Na podzim 1934 v dílnách PO MLL Praha Na Maninách konstruktér ing. Jaroslav Šlechta postavil větroň Praha II "Delfín" (zlepšená varianta větroně Praha).Zúčastnil se závodů na Rané v letu klouzavém.

Koncem roku 1934 bylo Ústředím MLL vydány stavební plány dvoumístného větroně EL 2 M a byly prodávány za 470 Kč.


18.1.1935 čet. František Taiber od VTLÚ nouzově přistál s Letov Š 28.1 poblíž Chodova pro ztrátu oleje v důsledku prasknutí chladiče.

V únoru 1935 motorizace kluzáku EL 2 Šedý vlk motorem Blackburn o výkonu 14 kW v dílnách PO MLL Praha v Libni, Na Maninách. Motorizovaný větroň byl zkoušen na Rané.

V březnu 1935 pražští Rackaři převezli kluzák ŠBK 1 Racek 1 z Rané do Prahy, kde dokončili opravu. od 10. do 17.3.1935 byl vystaven  na vysokém pylonu při modelářské výstavě v jednom pasážním obchodě u Nováků.

25.3.1935 čet. František Taiber od VTLÚ se zachránil pomocí padáku, když se jeho letoun Š 328.1 dostal do ploché vývrtky. Letoun dopadl u Čakovic.

Od roku 1935 zákon č. 82/1935 Sb. "o obraně a ochraně proti leteckým útokům" ze dne 11.4.1935 (s účinností od 26.4.1935). Vznikla Civilní protiletecká ochrana (CPO). Podrobnosti.

Zvláštní kampaň letecké branné výchovy, která nesla název 1000 nových pilotů republice. V roce 1935 touto akcí prošlo úspěšně 112 leteckých nadšenců, v roce 1936 186, v roce 1937 dostalo pilotní průkaz 623 nadšenců a do září 1938 stačilo projít výcvikem ještě 222 dobrovolníků.

Zbrojní výroba v závodě v Zámcích u Prahy, který se po vybudování závodu v Jablůnce nad Bečvou stal jeho filiálkou Chemicko – pyrotechnická továrna Ing. Jaroslava Velinského v Jablůnce u Vsetína. Vyráběla se zde shazovací letecká munice, myšleno dýmovničky s červeným dýmem. Později zde byly zřízeny dílny pro práce montážní, kde se sestavovala různá letecká munice vyrobená v hlavním závodě v Jablůnce nad Bečvou. Podrobnosti.

12.4.1935 v 13.42 hod startoval ke zkušebnímu letu z Čakovic prototyp Av 156 a ve 14.10 hod třímotorový Av 57. Oba se později zřítí v rozpětí sedmi minut. Třímotorový letoun Av 57 s pilotem C. Novotným a technikem Šmídem se zřítil u obory ve Vinoři. Letecká badatelna.

V roce 1935 se objevila u nás nová konstrukce padáku značky SVĚT (SWT). Firma Jindčich Klinger, výroba padáků, Praha I, Dlouhá třída vyráběla v licenci firmy Irvin padáky SVĚT I A a SVĚT I B.

V květnu 1935 pražští Rackaři převezli kluzák ŠBK 1 Racek 1 na Ranou. Po nehodě 12.5.1935 přeprava rozbitého kluzáku do Prahy. Oprava. Dále létal už jen v Hrdlořezích. O prázdninách byl učiněn pokus postavit nový trup, což se však nepodařilo a nakonec byl nedodělaný Racekv lednu 1936  prodán plachtařům do Kladna za 800 Kč.

Do 28.10.1935 se vybralo 16 995 588,45 Kč.

Pro III. národní soutěž plachtařů MLL v Žilině 1936 bylo stavěno mnoho nových konstrukcí větroňů. ÚPO MLL vypsalo národní soutěž na nové konstrukce výkonných větroňů právě se zřetelem na blížící se závody. V této soutěži dostal první cenu větroň  konstruktérů Pitermana a Pešty PP 1 Tulák postavený v dílnách PO MLL Praha v Libni, Na Maninách v Praze.

Na podzim 1935 členové PO ARČS Emil Franek, Miroslav Plecitý a Antonín Zrnou zahájili stavbu větroně FPZ 1 OK-CHICHICH. Později se na stavbě podílel PO MLL Smíchov. Stavba probíhala nejdříve doma a ve školní dílně v Nuslích a nakonec v nové dílně PO ARČS pod Arénou na Smíchově.Větroň byl dopraven do Žiliny ještě nezalétnutý.

Na podzim 1935 se v Hrdlořezích přestalo létat. Vojáci přenechali své cvičiště zahrádkářům.

Hangár byl převezen do Kyjí a postaven na druhém vojenském cvičišti na Čihadle.


Skaut Standard využívaný jako kluzák pro základní výcvik se v Praze stavěl od roku 1936 (na základě objednávky Ústřední plachtařské školy bylo postaveny 3 kusy).

Na začátku roku 1936 v dílnách PO ARČS na Žižkově byl zrekonstruován havarovaný pražský větroň Zlín Z VIII. Úpravu řídil Vladimír Šilhan a byla při ní použita křídla z původní Zlín Z VIII a zhotoven nový aerodynamický trup s upravenými kormidly. Větroň Zlín Z VIIIb Dáša létal na Straníku a poté sloužil jako cvičný větroň členů PO ARČS ve Kbelích.

8. až 15.3.1936 se veřejnost mohla seznámit s výsledky Národní letecké sbírky na Pražském vzorkovém veletrhu. Armáda zakoupila 14 kompletních Š 328 s šesti náhradními motory a s kompletní leteckou výstrojí a výzbrojí za 11,5 miliónu Kč. Další letoun věnovala armádě Čsl. obec sokolská. Byly vystaveny typy letounů, které byly zakoupeny. Pozorovací letoun Š 328.40 od 4. letky byl už vystaven od 4.3.1936 jako "tajný".

PO MLL Škoda zakoupil větroň Grunau Baby II z Mostu, na které byl předtím na Rané zkoušen pomocný motorek.

Stavba dvojmístného větroně EL 2 M Šedý vlk v Butovicích.

V roce 1936 byla Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. v Jinonicích největší továrnou na letadlové motory nejen v Československu, ale i ve střední Evropě. Ve výrobním programu měla 18 různých typů pístových vzduchem chlazených letadlových motorů. Motory značky Walter byly licenčně vyráběny v dalších čtyřech státech, sériově byly zavedeny ve vojenském letectvu 13 států a používány byly v 21 státech světa.

1.5.1936 se 2. oddělení (letecko-materiální) III. odboru ministerstva přejmenovalo na Třetí oddělení (letecko-materiální) III. odboru ministerstva. Funkci přednosti oddělení zastával generál technické zbrojní služby letectva Jaroslav Kejla.

1.5.1936 se 3. oddělení (letecko-hospodářské) III. odboru ministerstva přejmenovalo na Čtvrté oddělení (letecko-hospodářské) III. odboru ministerstva. Funkci přednosti oddělení zastával plk. let. zbrojnictva Otakar Sviták.

28.6.1936 na Letné modely , , , .


1.1.1937 vznikla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Praze. Funkci přednosty skupiny zastával pplk. let. František Köhler.

1.1.1937 vznikla Letecká skupina štábu I. sboru. Funkci přednosty skupiny zastával pplk. let. Karel Navrátil.

1.1.1937 se Zemský letecký sklad I přejmenoval na Letecký sklad 1. Ve Kbelích se Pomocná letka zemského leteckého skladu I přejmenovala na Pomocnou letku leteckého skladu 1.

1.1.1937 bylo velitelství Vojenské letecké přejímací správy přejmenováno na velitelství Ústředního leteckého skladu. Funkci velitele skladu zastával pplk. technické zbrojní služby let. Ing. Jaroslav Paulíček. Podléhal přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva.

1.1.1937 vzniklo Průmyslové oddělení ústředního leteckého skladu. Funkci přednosty oddělení zastával pplk. technické zbrojní služby let. Ing. František Zdeněk.

1.1.1937 vznikla Pomocná letka ústředního leteckého skladu.

Za účelem propagace, ARČS podporován vojenskou správou a Svazem letců RČS počátkem roku 1937, připravily v prostorách pražského výstaviště Národní leteckou výstavu, nad kterou převzal záštitu prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš.

7.4.1937 Svaz letců RČS uspořádal ve Smetanově síni Obecního domu v Praze manifestaci „Pro mohutné letectví na obranu státu“, které se účastnili kromě prominentních osobností našeho politického, ekonomického a kulturního života také resortní ministři. Vrcholem programu byl „Slib československých letců“ přednesený zástupcem Svazu a pozdravný list prezidenta republiky letcům.

V roce 1937 zapůjčil PO MLL Praha svůj kluzák Zlín Z V k výcviku libeňských modelářů.

Od května do srpna 1937 předvádění horkovzdušných balonů rakouských konstruktérů Josefa Emmera a Bruna Marka. Video od 25 min.

V roce 1937 se Dělostřelecký pluk 154 přesunul do Pardubic.

Od roku 1937 ukončila radiotelegrafní stanice SÚM - Rádio Kbely umístěná v Satalicích vysílání ve prospěch uživatelů v rámci letecké povětrnostní služby až 14 x denně Soubornou národní leteckou povětrnostní depeši. Přesun do radiotelegrafního ústředí v Jenči.

31.5.1937 přijal prezident republiky Edvard Beneš delegaci Svazu letců RČS, sestavenou ze zástupců letců všech kategorií. Letci odevzdali prezidentovi slib učiněný na dubnové manifestaci ve Smetanově síni Obecního domu.

Počátkem června 1937 dílnách PO MLL Praha v Libni, Na Maninách František Kantor a Karel Kuklík pokračovali ve stavbě větroně Racek 3 "Mrkev". Dostavěli ho 19.10.1937. Zalétali ho 24.10.1937 ve Kbelích.

V roce 1937 se firma Elektronspolečnost Josef Chmel stěhuje na novou adresu v Krakovské ulici, kde má k dispozici vlastní dílny. he396.jpg (86635 bytes), he394.jpg (81855 bytes), he388.jpg (133332 bytes).

Od 12.6.do 6.7.1937 Celostátní letecká výstava v Průmyslovém paláci v Holešovicích.

V srpnu 1937 po příletu čs. výpravy z IV. mezinárodního leteckého mítinku v Zurichu, byly na Staroměstském náměstí vystaveny jeden stíhací letoun Avia B 534 a jeden akrobatický letoun Avia Ba 122.

PO MLL Škoda měla dílnu v loděnicích na Smíchově.

Před válkou létalo vedle jiných letadel asi 14 větroňů Grunau Baby I a II patřících Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) a Akademische Fliegergruppe při německém VUT v Praze.


V roce 1938 Sláva Rodovský na svůj větroň Göppingen 1 Wolf "Sokol" namontoval motor Alexandra Petráška z Hradce Králové. Ten stačil jen na vodorovný let, takže se v dalších zkouškách nepokračovalo.

V dílnách PO MLL Praha v Libni, Na Maninách postavili další kluzáky Peta Z v základním provedení se jmény "Akela" a "Alka".Zúčastnil se závodů na Rané v letu klouzavém.

31.3.1938 v Praze-Jahodnici zřícení letounu Avia Ba.16.25 od Cvičné letky leteckého pluku 4 ve Kbelích. Pil. žák svob. Jan Šari se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

9.3.1938 se zřítil stíhací B 534.46 od Letky 44 v Praze-Podolí. Ppor. Adolf Strach se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

3. a 4.5.1938 průlet bombardérů nad Prahou k oslavě úmrtí M. R. Štefanika. Zápisník letů pana Beneše. 17.jpg.jpg (173075 bytes)

23.6.1938 Na Hřebenkách v Praze-Smíchov, se zřítily tři letouny Avia Ba 122.20, Ba 122.24 a Ba 122.25. Došlo ke srážce letadel akrobatické skupiny npor. Františka Nováka při nácviku na vystoupení k X. všesokolskému sletu. Zabil se čet. Vlastimil Rys a čet. Rudolf Motyčka od Letky 44, pilot třetího letounu čet. Smolík se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

1., 4 a 6.7.1938 poslední veřejné vystoupení čs. letectva nad Prahou při X. Sokolském sletu. Nad hlavami sokolů a všeho zúčastněného lidu na tomto sletu dominovalo dvacet pět letek (asi 230 letadel) československého letectva. Zápisník letů pana Beneše. 18.jpg.jpg (173978 bytes)

Přes tragický průběh nácviku předvedla na sletu devítičlenná skupina pod vedením nadporučíka Františka Nováka perfektní ukázku skupinového letu, kdy postupně na nebi vytvářela nápis X. SLET.

23.8.1938 v Praze-Kyjích zřícení letounu Avia Ba.33.25 od Cvičné letky leteckého pluku 4 ve Kbelích. Pil. žák voj. František Červený se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

Velitelství zemského letectva v Praze. Funkci velitele letectva zastával brig. gen. Karel Janoušek. Ve věcech odborných podléhalo přednostovi Třetího odboru (leteckého) ministerstva, ve věcech ostatních veliteli Zemského vojenského velitelství v Praze.

12.9.1938 bylo aktivováno mimo mobilizační plány velitelství Hlavní ústředny hlásné služby, která se nacházela v hlavní budově Pohořeleckých kasáren. Funkci velitele ústředny zastával mjr. let. Miloš Staněk. V podřízenosti Ústředna hlásné služby Praha, Ústředna hlásné služby Olomouc, Ústředna hlásné služby Trenčín a Ústředna hlásné služby Poprad.

12.9.1938 bylo aktivováno velitelství Ústředny hlásné služby Praha mimo mobilizační plány. Krycí jméno "A". Velitel škpt. let. Vojtěch Okrouhlecký. Ve věcech odborných podléhala veliteli Hlavní ústředny hlásné služby, ve věcech ostatních veliteli Velitelství zemského letectva v Praze a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva I. armády.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Obvod OPL "A" - Praha-Hostivice k 15.9.1939.

-Skupina OPL I/151 - baterie 1, 2 a 10/151 s 9 cm PLK vz.12/20

-Skupina OPL II/151 - baterie 4, 5 a 11/151 s 8,35 cm PLK vz.22

-Skupina OPL V/151 - baterie 8, 9 a 12/151 s 8,35 cm PLK vz.22

-Světlometná skupina OPL VI/151 - světlometné čety 16, 17 a 22/151 (s 120 cm světlometem vz.20 ?)

-Světlometná skupina OPL VII/151 - světlometné čety 18, 23, 24 a 28/151

-Světlometná skupina OPL IX/151 - světlometné čety 21, 26 a 27/151

-rota VKPL 2 a 3 s 2 cm VKPL vz.36

-kulometná rota 1/5, 2/5, 3/5, 4/5, 3/28 a 4/28 s 7,92 mm kulomety vz. 26

-protiletadlové baterie 31, 32, 33, 34 a 35/151 s 8 cm PLK vz.37

Baterie postaveny v průběhu mobilizace. Vznikly do 25.9., s výjimkou baterie 35/151, která dosáhla pohotovosti až 27.9 a jejíž výstavba byla dokončena až 29.9.

Ve Stodůlkách bylo jedno postavení protiletadlového dělostřelectva (?) u Dezortovy cihelny a vápenice - dnes točna autobusu a druhé postavení bylo Na Hlásce - dnes ulice U paloučku a K Jasánkám.

Od 17.9.1938 15 hod bylo na Petříně stanoviště velitelství (SV) Druhé peruti leteckého pluku 4 pro Letky 43, 44 a 51 dislokované u Cvrčovic (okres Praha-východ) k obraně Prahy.

Od 18.9.1938 17 hod bylo na Petříně stanoviště velitelství (SV) První peruti leteckého pluku 4 pro Letky 40, 41 a 42 dislokované u Horních Měcholup k obraně Prahy.

V Praze byla mobilizační stanice.

Mobilizační těleso 101 vzniklo z Ministerstva národní obrany. Ve skupině B vytvořilo Velitelství letectva hlavního velitelství, ve skupině C vytvořilo Třetí odbor (letecký) ministerstva, První oddělení (letecké) III. odboru ministerstva, Třetí oddělení (letecko-materiální) III. odboru ministerstva a Čtvrté oddělení (letecko-hospodářské) III. odboru ministerstva.

Mobilizační těleso 102 vzniklo ze Zemského vojenského velitelství v Praze. Ve skupině B vytvořilo Velitelství letectva I. armády.

Mobilizační těleso 106 vzniklo z velitelství I. sboru. Ve skupině A vytvořilo Leteckou skupinu štábu XI. hraničního pásma, ve skupině B vytvořilo Leteckou skupinu štábu I. sboru a ve skupině C vytvořilo Leteckou skupinu I. sborové oblasti.

Mobilizační těleso 145 vzniklo z velitelství Letecké brigády. Ve skupině A vytvořilo velitelství Letecké brigády.

Mobilizační těleso 601 vzniklo z Leteckého pluku 1. Vytvořeno celkem 29 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Milovice, Plzeň, Praha a Tábor.

Mobilizační těleso 604 vzniklo z Leteckého pluku 4. Vytvořeno celkem 25 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Pardubice a Praha.

Mobilizační těleso 606 vzniklo z Leteckého pluku 6. Vytvořeno celkem 22 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Chrudim, Německý Brod a Praha.

Mobilizační těleso 607 vzniklo z Leteckého skladu 1. Vytvořeno celkem 12 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Olomouc a Prostějov.

 

24.9.1938 vzniklo Velitelství letectva hlavního velitelství ve stavu Mobilizačního tělesa 101 jako součást mobilizovaného útvaru 101-B-1. Krycí jméno Palacký. Funkci velitele letectva zastával divisní generál Ing. Jaroslav Fajfr. Podléhalo veliteli Hlavního velitelství.

24.9.1938 byl Třetí odboru (letecký) ministerstva začleněn do stavu Mobilizačního tělesa 101 jako součást mobilizovaného útvaru 101-C-4. Vznikl Třetí odboru (letecký) ministerstva. Funkci přednosti odboru zastával generál technické zbrojní služby letectva Ing. Jaroslav Kejla. Podléhal přímo ministrovi.

24.9.1938 bylo První oddělení (letecké) III. odboru ministerstva začleněno do stavu Mobilizačního tělesa 101 jako součást mobilizovaného útvaru 101-C-4. Vzniklo První oddělení (letecké) III. odboru ministerstva. Funkci přednosti oddělení zastával plk. let. Ladislav Syka.

24.9.1938 bylo Třetí oddělení (letecko-materiální) III. odboru ministerstva začleněno do stavu Mobilizačního tělesa 101 jako součást mobilizovaného útvaru 101-C-4. Vzniklo Třetí oddělení (letecko-materiální) III. odboru ministerstva. Funkci přednosti oddělení zastával plk. technické zbrojní služby letectva Ing. Jan Hájek.

24.9.1938 bylo Čtvrté oddělení (letecko-hospodářské) III. odboru ministerstva začleněno do stavu Mobilizačního tělesa 101 jako součást mobilizovaného útvaru 101-C-4. Vzniklo Čtvrté oddělení (letecko-hospodářské) III. odboru ministerstva. Funkci přednosti oddělení zastával plk. let. zbrojnictva Otakar Sviták.

24.9.1938 byla Pomocná kancelář III. odboru ministerstva začleněno do stavu Mobilizačního tělesa 101 jako součást mobilizovaného útvaru 101-C-4. Vznikla Pomocná kancelář III. odboru ministerstva. Funkci přednosti kanceláře zastával kpt. kancelářské služby František Palkosta. Podléhala přednostovi III. odboru ministerstva.

24.9.1938 bylo Velitelství zemského letectva v Praze začleněno do sestavy Mobilizačního tělesa 102, ale působilo až do 27.9.1938.

24.9.1938 byla Letecká skupina velitelství zemského letectva v Praze začleněna do sestavy Mobilizačního tělesa 102.

24.9.1938 byla Letecká skupina štábu I. sboru začleněna do Mobilisačního tělesa 106.

24.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu XI. hraničního pásma v sestavě Mobilisačního tělesa 106 jako součást mobilizovaného útvaru 106-A-1. Krycí jméno Dalibor 10. Funkci přednosty skupiny zastával pplk. let. Karel Navrátil.

25.9.1938 se Velitelství letectva hlavního velitelství přesunulo do Nemojan.

26.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu I. sborové oblasti v sestavě Mobilizačního tělesa 106 jako součást mobilizovaného útvaru 106-B-5. Funkci přednosty skupiny zastával mjr. let. Karel Huppner.

27.9.1938 vznikla Letecká skupina štábu I. sboru v sestavě Mobilisačního tělesa 106 jako součást mobilizovaného útvaru 106-B-3. Krycí jméno Smetana 10. Funkci přednosty skupiny zastával ?

Schopnost československé protiletecké obrany včas zasáhnout proti nepříteli prověřovaly bojové akce stíhačů ke konci září 1938, kdy pronikala německá průzkumná letadla běžně nad celé území Čech a Moravy. Například dne 27. 9.1938 se k hlavnímu městu přiblížil ve výšce moderní nepřátelský dvoumotorový průzkumný letoun Dornier 17 P asi od Aufklärungsgruppe 27 z Goslaru. MAPA. Hlásná služba ho včas zpozorovala a předala okamžitě údaje o poloze špióna na velitelské stanoviště. Na jeho rozkaz odstartoval z polního letiště Horní Měcholupy tříčlenný roj stíhaček Avia B 534 od Polní letky 40. Jakmile se stíhací letadla objevila nad Prahou, navázal s nimi rádiové spojení letecký orientační důstojník od protiletadlového dělostřelectva a naváděl roj na vetřelce. (Pozemní radiostanice byla umístěna na Petříně?). Posádka německého letadla po spatření českých strojů zamířila vzhůru a avie letoun ve stoupavém letu dostihovaly. Jakmile Dornier přešel ve výši 7 000 m do vodorovného letu, začal se pronásledovatelům vzdalovat. Létal rychlostí až 440 km/h. Naši piloti víc než 388 km/h ze svých strojů nevymáčkli.

29.9.1938 se Letecká skupina štábu I. sboru přesunula do Votic.

Schéma dislokace stíhacích letek československého letectva ke konci září 1938. Místopisné modré popisky označují letiště stíhačů letek přidělených jednotlivým armádám našeho vojska (Cvrčovice jsou ale v okrese Praha-východ.). Oranžové písmo určuje polohu letiště stíhačů předurčených k obraně hlavního města Prahy, žluté dislokaci zálohy Hlavního velitelství a zelené místo výcviku stíhacích letců. Autor: Jiří Macoun, Technet.cz

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

U Obvodu OPL "A" dodatečně vznikla 4.10. baterie 36/151 pokusně vyzbrojená 7,5 cm PLK vz.37

U Obvodu OPL "A" Praha došlo k postupnému přidělení nově vzniklých baterií k již existujícím skupinám OPL, takže po jejich začlenění do sestavy bylo složení protiletadlového dělostřelectva obvodu následující:

-Skupina OPL I/151 - baterie 1, 9, 12 a 31/151

-Skupina OPL II/151 - baterie 4, 5, 11 a 32/151

-Skupina OPL V/151 - baterie 2, 33, 34, 35 a 36/151

-Skupina OPL Vp/151 - baterie 8 a 10/151.

V září 1938 se výroba firmy Elektronspolečnost Josef Chmel stěhuje z Krakovské ulice do větších prostor v Jateční ulici v Holešovicích a v roce 1940 se ještě pronajímají prostory ve Strašnicích. Podrobnosti.

11.10.1938 byla Letecká skupina štábu I. sborové oblasti demobilizována.

12.10.1938 z Votic se přesunula Letecká skupina štábu I. sboru.

14.10.1938 bylo Velitelství letectva hlavního velitelství demobilizováno.

14.10.1938 byl Třetí odboru (letecký) ministerstva demobilizován.

14.10.1938 bylo První oddělení (letecké) III. odboru ministerstva demobilizováno.

14.10.1938 bylo Třetí oddělení (letecko-materiální) III. odboru ministerstva demobilizováno.

14.10.1938 bylo Čtvrté oddělení (letecko-hospodářské) III. odboru ministerstva demobilizováno.

14.10.1938 byla Pomocná kancelář III. odboru ministerstva demobilizována.

19.10.1938 z Kutné Hory se přesunulo Velitelství letectva I. armády.

20.10.1938 byla Letecká skupina štábu I. sboru demobilizována.

21.10.1938 bylo velitelství Hlavní ústředny hlásné služby demobilizováno.

21.10.1938 bylo velitelství Ústředny hlásné služby Praha demobilizováno.

22.10.1938 bylo Velitelství letectva I. armády demobilizováno.

22.10.1938 byla Letecká skupina štábu XI. hraničního pásma demobilizována.

22.11.1938 v Kyjích se zabil čet.dsl.  Arnošt Kavalec z Rakšic, zkušební pilot VTLÚ zahynul při zkouškách prototypu Avia B 35. helo7668.jpg (256189 bytes)  Letecká badatelna.


15.3.1939 neletové počasí.

15.-16.3.1939 Hitler v Praze. Zdroj.

----------

16.3.1939 ráno přiletěl na Hitlerovo požádání říšský ministr vnitra dr. Frick. Kde přistál?

16.3.1939 po obědě přelet německých letounů Do 17 nad pražským hradem. Video v 3.22 min. záznamu.

----------

17.3.1939 exhibice Luftwaffe. Stovky letounů létaly nad protektorátem. Několik přeletů německých letounů nad Prahou. Přílet bombardérů Do 17 od jihovýchodu. Video v 7.09 min. záznamu. Skupiny stíhaček udivovaly svojí vysokou rychlostí. Přeletěly i stíhačky Bf 109 C od I./JG 131 z Karlových Varů. Jeden letoun létal po proudu a proti proudu Vltavy, další létal akrobacii.

----------

----------

19.3.1939 Tag der Wehrmacht. Přelet německých letounů Do 17 nad Václavským náměstím. Přílet od jihovýchodu.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.4.1939

----------

----------

----------

4.4.1939 slavnostní osvětlení Prahy světlomety německé armády v předvečer příjezdu říšského protektora Neuratha.

, . Zdroj.

----------

5.4.1939 přelet německých letounů Do 17 nad Václavským náměstím při nástupu říšského protektora. Přílet od severozápadu.

, Zdroj.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

20.4.1939 při příležitosti Hitlerových 50. narozenin se na Masarykově stadionu na Strahově konala velká německá přehlídka i za účasti Luftwaffe. Přehlídku vykonal gen. pěchoty von Schwedler (velitel IV. armádního sboru). Pochoduje SS-Standarte Germania, ve vzduchu Dorniery Do 17.

Zdroj.

 

NSFK-Sturm 18/40 Prag I., Kstallusgasse 4 II.

V prvních měsících po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byly snahy o zachování nějaké organizace, která by se věnovala letectví. V květnu 1939 byl založen Český národní aeroklub (ČNA), do kterého byly začleněny Aeroklub RČS a MLL.

Větroně z letiště Kbely byly uskladněny v dílně PO MLL Škoda v loděnicích na Smíchově. Byly tady Šedý vlk, Tulák vyrobený v Letovu, Hütter H 28 "Kurýr" ze Žatce, ..

Po zřízení protektorátu nabyl také u nás účinnosti německý zákon č. 827 z 26 6.1935 (tzv. Luftschutzgesetzt). Dřívější nařízení v podobě zákona O ochraně proti leteckým útokům ze dne 11.4.1935 a vládního nařízení ze dne 18.10.1935 zůstaly v platnosti i nadále (na základě výnosu říšského protektora ze dne 4.9.1939). Do běžného života se Civilní protiletecká ochrana CPO poprvé prakticky promítla po vypuknutí války dne 1.9.1939, kdy vstoupily v platnost předpisy o zatemnění. Zákon byl později doplňován prostřednictvím pozměňovacích nařízení (3. nařízení 8.9.1939, 4. nařízení 25.3.1941). 

Roku 1940 pak veškeré vedení CPO přešlo pod Protektorátní policii. Dosavadní organizace CPO byla od roku 1941 začleněna do Luftschutzu, který byl řízen Reichsanstalt für Luftschutz v sekci Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium). Je jasné, že do nové organizace LS se hledali lidé, kteří dříve působili v CPO. 

V rámci Velitelství protiletecké ochrany Praha byly postupně vybudovány tzv. Luftschutzzentralstellen (ústředny protiletecké ochrany) v Praze, Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Souběžně s tím byla na celém území Čech a Moravy budována také tzv. Warnungsnetz (výstražná síť). K Luftschutzu na německém území byli často jako výpomoc nuceně nasazováni čeští středoškoláci. Podrobnosti  Podrobnosti.

2.9.1939 k ochraně plzeňské Škodovky byl určen jeden oddíl protileteckého dělostřelectva vyčleněný od Luftgau-Kommando XIII (Letecká župa) v Nürnberg a současně bylo zřízeno Flugwachtkommando (FluKo) Pilsen napojené na Luftschutz-Leitstelle Prag (?).V roce 1939 byl v Praze Stab/Flak-Rgt. 23.

Kdy?

28.9.1939 byl celý vzdušný prostor protektorátu začleněn do podřízenosti Luftgau-Kommando XVII (Letecká župa) ve Wien. V podřízenosti Fluko Pilsen, Fluko Prag, Fluko Budweis, Fluko Brünn, Fluko Passau, Fluko Amstetten, Fluko Wien, .. MAPA Fluko.

Výrobní program leteckých továren Letov, Aero, Avia, ČKD Praga byl podřízen potřebám německé armády.

Junkers Flugzeug und Motorenwerke AG, Prag - v obou křídlech Průmyslového paláce na Výstavišti v Holešovicích Od kdy? Výroba v leteckých továrnách za války.

Výrobní program továren na výrobu motorů Walter, ČKD a Avia byl podřízen potřebám německé armády. V Braníku byl pobočný provoz závodu na výrobu motorů firmy Akciová společnost pro průmysl letecký v Praze Avia.

V roce 1939 ing. Cyril Pantoflíček koupil továrnu v konkurzu v Radotíně (Vrážská 1562/24a). Firma Pantof se tam přestěhovala.

Letouny ČLS s německou imatrikulací při přepravě na nádraží k odvozu do Německa. helo6878.jpg (269018 bytes), helo6879.jpg (238868 bytes). Letouny ČSA Savoia-Marchetti SM.73 he118.jpg (688870 bytes), helo7665.jpg (183588 bytes), Fokker F XVIII helo6877.jpg (349782 bytes). Převoz kterých letadel do Vozovny Košíře?


V noci z 12. na 13.1.1940 shazovaly letáky nad Prahou dva britské letouny Whitley Mk. V "N1347" a "N1348" od No. 77 Squadron RAF. Město bylo špatně zatemněno. Byla to první akce Spojenců nad protektorátem. Historie a vojenství 3/2004

V noci z 23. na 24.2.1940 shazoval letáky nad Prahou a Plzní jeden britský letoun Whitley Mk. V od No. 77 Squadron RAF.

V noci z 9. na 10.3.1940 shazoval letáky nad Prahou dva britské letouny Whitley Mk. V "N1420" "DY-L" a "N1386" "DY-P" od No. 102 Squadron RAF.

V noci z 16. na 17.3.1940 shazoval letáky nad Prahou a Plzní dva britské letouny Whitley Mk. IV "K9035" a "K9034" od No. 10 Squadron RAF.

 Ještě 13.2.1940 zasedal přípravný výbor ČNA, ale konec všem snahám učinil dekret říšského protektora z 11.5.1940, kterým byl ČNA zrušen a jeho majetek zabaven.

31.5.1940 byla PO MLL Praha v Libni, Na Maninách policejně uzavřena.

8.12.1940 bylo území protektorátu svěřeno Flakgruppe Bohmen. Ta se dělila ještě na tři Flak-Untergruppe, jež byla umístěna v lokalitách, v nichž byla umístěna nejdůležitější zařízení pro válečnou výrobu, např. rafinérie či zbrojovky. Jednalo se o: Flak-Untergruppe  Mahren - oblast Moravy hlavní postavení v Brně a Moravské Ostravě, Flak-Untergruppe Elbe - střední a východní část Čech s úseky Praha, Kralupy, Kladno, Kolín, Domašín, Pardubice a Flak-Untergruppe Pilsen -západní Čechy s hlavními pozicemi obrany u Plzně.


21.2.1941 se Františku Kantorovi podařilo opravovaný větroň Racek 3 "Mrkev" z dílny Na Maninách odvést na Žižkov, kde v dřevěné garáži na "Mrázce" byla dodělána křídla, což trvalo do 19.7.1941. Potom čekal větroň na konec války.

V březnu 1941 vedení firmy Junkers vytvořilo v budově Benešova gymnázia konstrukční kancelář - tzn. Prager Büro. Tu vedl Ing. Heinz Kraft, jeho zástupcem byl Ing. Koblo, vedoucím statikem Ing. J. Czerwinka, a byli v ní soustředěni konstruktéři z letadlových oddělení firem Avia, ČKD a Letov.

V roce 1941 byla bývalá dílna PO MLL Škoda na Smíchově zatopena a došlo ke zničení zde uložených větroňů. Ivan Chodaň, který v Praze vyráběl latičky na větroně i na modely, tyto větroně rozebral a oddělil hlavně kování.

V roce 1941 se výroba firmy Elektronspolečnost Josef Chmel stěhuje do vlastní tovární budovy v Úvalech (okres Praha-východ).


Od března 1942 se Luftschutz (Protiletecká ochrana) dělila podle důležitosti na I., II. a III. řád. Luftschutz I. řádu byla v Praze, Plzni, Olomouci, Brně a Ostravě, kde byly oddíly Luftschutz vojensky organizované, uniformované a speciálně vycvičené.

V roce 1942 Vincenc Hodek a ing. Stanislav Kříž začali pracovat na dvoumotorovém dvoumístném letounu HK-1. Práce probíhala ilegálně po nocích v bytě Hodkových. Hodek kvůli tomu přestěhoval manželku a děti k rodině na venkov nedaleko Prahy. Zdroj.

6.10.1942 se nad Prahou objevilo první britské průzkumné Mosquito PR. Mk.IV pilota Officer McKay od 1st PRU.


12.3.1943 průzkum britským Mosquitem PR Mk.IV od No. 540 Squadron, RAF.

Skoda-Kauba Flugzeugbau, Prag byla nevelká konstrukční kancelář sídlící v pražské ulici Na Poříčí nedaleko Florence v budově bývalého nakladatelství. Její vedoucí, Ing. Otto Kauba, vynikal neortodoxními nápady při navrhování letadel, které uplatňoval při stavbě svých prototypů.


Od 15.3.1944 byla v Praze 3. Flieger-Schul-Division.

Na začátku roku 1944 byla v Praze rozmístěna pouze jedna lehká baterie-Leichte Heimat-Flak-Batterie s kanony ráže 25 mm. Zesilování protiletecké obrany. Hlavňové prostředky protiletecké obrany.

Postavení u Klíčova či Vysočan helo8514.jpg (61062 bytes) - Heimat-Flakbatterie 8./XVII..Cvičné střelby 30.5.1944. Fotomapa z roku 1953. MAPA postavení flaku východně Vltavy.

Postavení u Střížkova u kóty 300 m n m (Slovanka) helo8511.jpg (56168 bytes) se střeleckým radarem FuMG 62 (?) a 8 děly 8,8 cm Flak 37 od 403/1 schw. Flakabt./o/ungar.  helo8994.jpg (76038 bytes)

Postavení u Čakovic helo8512.jpg (52700 bytes) - dvě protiletecké baterie 1. a 2./schwere Flak-Abteilung 692 (o). Cvičné střelby 26.6.1944 a 27.7.1944.

Postavení u Vinoře helo8513.jpg (57254 bytes).

Postavení Flak-Abteilung 693 (o). Kde?

Postavení Na Groši, Kavčí hory, ...

Postavení protiletecké obrany Luftwaffe také na Strahovském stadionu, Petříně, mezi Pražským hradem a nádražím Praha-Dejvice. Fotomapa z roku 1953. MAPA postavení flaku západně Vltavy. Radary (střelecké ?) na Petřinách. Od Kdy?

Od roku 1944 v Praze schw. Heimat-Flak-Battr. PA XVII, schw. Heimat-Flak-Battr. PB XVII, schw. Heimat-Flak-Battr. PC XVII, schw. Heimat-Flak-Battr. PD XVII, schw. Heimat-Flak-Battr. PE XVII, schw. Heimat-Flak-Battr. PF XVII.

25.4.1944 z Ansbachu se přesunuly letouny Bf 110 a Me 410 od ZG 76. Přeškolení na Me 410. Velitel Geschwaderkommodor Major Robert Kowalewski, nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. hel020.jpg (80808 bytes) Gruppe byly umístěny ve Kbelích a v Ruzyni.

K 12.6.1944 se ZG 76 přesunula do Wien-Seyring. Výcvik probíhal až do července 1944.

Budoucí cíl spojeneckého bombardování.

25.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Luftgau-Nachrichten-Regiment 8 (8. letecký župní spojovací pluk) v Breslau/Krakau/Praha. Od kdy ?

2.9.1944 zformován I./Luftnachrichten-Regiment 238.

Fluko Prag (hlásný obvod Praha) s Flugmelde Zentrale Prag na Dlouhé třídě (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky), Funkmeßstellung 1. Ordnung Koralle (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Heupferd (radiolokační ústřednu 2. řádu) či Flugmelde-Meßzug Heupferd.

Hláska Luftschutzu na Barandovských terasách. Podrobnosti. Od kdy ?

10.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF za doprovodu Mustangů od 31st FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie.

27.9.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

Od října 1944 Luftgau-Nachrichten-Abteilung 8 (8. letecký župní spojovací oddíl).

Od října 1944 obrana Pražského hradu SS-Alarm-Flak-Abteilung. Postavení protiletecké obrany Sommerbergbatterie - ve Střešovicích (celkem 6 protiletadlových děl, tři postavení středního flaku po jednom kanonu ráže 37 mm, posádka asi 60 mužů. Postavení protiletecké obrany - Burgbatterie na Letné (dvě postavení těžkého flaku po šesti kanonech ráže 88 mm a šest postavení středního flaku po jednom kanonu ráže 37 mm). Historie a vojenství 3, 4/2010, 4/2011

16.10.1944 v 14 hod. nouzové přistání u Kyjí německého stíhače "17". (Nálet na Plzeň a Most.)

Přesun KG 6 k přeškolení zkušených bombardovacích pilotů na stíhací piloty se zaměřením na masové útoky na americké bombardéry za každého počasí. Stab a I. Gruppe měly obsadit letiště Praha-Kbely (Prag-Gbell), II. Gruppe základnu v Klecanech (Prag-Kletzan) a III. Gruppe pak Prahu-Ruzyni (Prag-Rusin). Všechny uvedené Gruppe byly v této době vedeny jako „Umrüst. u. Umschul.“, tedy v přezbrojení a přeškolení.

Stab/KG (J) 6 se usadil nejspíše v Praze-Ruzyni, kde je od 20.11.1944 zaznamenáván. V původních dokumentech je ale jeho umístění udáváno různě. K 10.10.1944 jej materiály Gen.Qu.6.Abt. zaznamenávají nejprve v Praze-Kbelích a až o deset dní později v Praze-Ruzyni. Zde je Stab/KG (J) 6 uváděn také 10.1.1945. Telefonní seznam jednotlivých stanovišť pražské vojenské posádky udává pozici ústředny Stab/K.G. (J) 6 v „Prag XIX Wokowitz“, tedy u Ruzyně.

Velitel Stab/KG (J) 6 Geschwaderkommodor Oberstleutnant Hermann Hogeback, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.2.1943, jako 192 z celkem 863). hel012.jpg (45470 bytes) Na fotce ještě jako Major, mezi únorem a srpnem 1943.

20.10.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem PR Mk.XVI od No. 60 Squadron, SAAF za doprovodu čtyř Mustangů. Letoun P-51 pilota F/Lt  K. R. Booth byl sestřelen protileteckým dělostřelectvem a nouzově přistál.

2.11.1944 z Zerbst se přesunul IX. Fliegerkorps. Velitel GenMaj Dietrich Peltz do 12.11.1944 a poté od 26.1.1945 do 8.5.1945, nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (23.7.1943, jako 31. z celkem 148). hel019.jpg (5944 bytes)

10.11.1944 průzkum třemi jihoafrickými Mosquity od No. 60 Squadron, SAAF doprovázenými pěticí Mustangů od 31st FG, 15th USAAF z Itálie.

13.11.1944 se IX. Fliegerkorps přejmenoval na IX. Fliegerkorps (J). Velitel ?

15.11.1944 v 11.15 hod. za špatného počasí zaútočil osamělý bombardér B-24 od 15th USAAF z Itálie na Holešovice. helo8664.jpg (120513 bytes)

K 13.12.1944 se Stab/Kommandierende General der Deutschen Luftwaffe in Ungarn v Praze přejmenoval na Luftgau-Kommando XV (Letecká župa). Velitel Gen.d.Flg. Kuno Heribert Fütterer. V Praze-Kbelích mělo podřízenou (Velitelství letištní oblasti) a v Brně (Velitelství letištní oblasti).


2.1.1945 v Praze IX (Vysočany, Prosek, Hloubětín) nouzové přistání Fw 190 F-8 WNr. 930185 od II./SG 102 z Ruzyně. Pilot Ofhr. Heinz Friedrich usmrcen. Kde? Letecká badatelna.

26.1.1945 se IX. Fliegerkorps (J) přejmenoval na IX. (J) Fliegerkorps.

26.1.1945 Oberstleutnant Hermann Hogeback získal vysoké vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (26.1.1945, jako 125 z celkem 148).

2.2.1945 se Luftgau-Kommando XV rozdělilo mezi (Letecká župa) v Praze a (Letecká župa) v Berlin.

2.2.1945 v 11.15 hod. u Miškovic se zřítil hořící Bf 109 G-10 WNr. 490193 od I./KG (J) 6 z Kbel. Mrtvý Lt. Hermann August Barth ležel asi 100 metrů od místa nehody. Letecká badatelna.

2.2.1945 u Satalic se zřítil Bf 109 G‑10 WNr. 130377 od I./KG (J) 6 z Kbel. Ofhr. Joachim Schürer zahynul.

Od 8.2.1945 Luftgau-Kommando VIII - což byl týl Luftflotte 6, od Baltu po čáru Brno-Banská Bystrica-Košice. Od 25.3.1945 mělo stanoviště v Libochovicích (okres Litoměřice), k 21.4.1945 Ruzyně.

11.2.1945 v 9.45 hod. se u Slivence (?) zřítil Bf 109 G‑10 WNr. 150977 z I./KG (J) 6 z Kbel. Pilot se zachránil pomocí padáku.

Ve středu 14.2.1945 americké letouny shazovali staniolové proužky 3 x 300 mm. Kronika obce Miličín (okres Benešov).

14.2.1945 od 12.35 do 12.40 hod. nálet 25 bombardérů od 398th BG, 1st BW, 8th USAAF z Velké Británie. Primární cíl byl Drážďany. Cíl byl ve špatném počasí chybně identifikován. Video. helo8664.jpg (120513 bytes)

V 12.45 hod. vypnuta rozhlasová stanice Praha (Liblice). Kronika obce Miličín (okres Benešov).

15.2.1945 v 9.30 hod. u Petrovic se zřítil Bf 109 K4 "černá 4" a úplně shořel. Uffz. Helmut Schmidt od 5./KG (J) 6 z Klecan havárii přežil, ale byl vážně zraněn na hlavě. Letecká badatelna.

15.2.1945 přesun I./Luftnachrichten-Regiment 238 do Týnce nad Labem.

Smuteční slavnosti za oběti bombardování ze 14.2.1945 se konaly odděleně. S německými Pražany proběhlo symbolické rozloučení na Mozartově náměstí (nyní náměstí Jana Palacha). Rozloučení s českými oběťmi bombardování se konalo 18.2.1945 na Říšském náměstí (nyní náměstí Míru) ve Vinohradech a organizovalo jej Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. hel188.jpg (138848 bytes)

Zároveň byla vypsaná peněžní sbírka pro přeživší postižené bombardováním. Prezident Emil Hácha věnoval 1 milion, předseda vlády Bienert půl milionu a Emanuel Moravec 180 tisíc korun. Přispíval tehdy prakticky každý. Zdroj.

18.2.1945 se IX. (J) Fliegerkorps přesunul do Treuenbrietzen u Berlína.

25.2.1945 v 13.40 h v údolí Divoká Šárka poblíž zahradnické školy se zřítil Fw 190 WNr. 5151. Fhj.Ofw. Gerhard Tonn od 1./Erg. KG (J) z Plzně. Letecká badatelna.

26.2.1945 se do obce Hloubětín zřítil Bf 110 od NJG 102 z Kbel.

Na jaře 1945 servisní Stab/Feld-Werft-Abteilung IV/20, Feld-Werft-Staffel (mot) 10/20 a Feld-Werft-Staffel (mot) 11/20.

2.3.1945 tři stíhací piloti 352nd FG, 8th USAAF z Velké Británie zaútočili – jako vůbec první Američané – na ruzyňské letiště. Šlo současně o první akci hloubkařů na území Prahy v dnešních hranicích. Události toho dne zahájil útok německých stíhaček na americký bombardovací svaz mezi Kladnem a Slaným, vzápětí se ale do boje přidaly americké stíhačky P-51 Mustang od 352nd FG a boj se stal jednostrannou záležitostí. Několik německých letadel sestřelily okamžitě, další udolávaly postupně. Mustangy až nad Řeporyjemi dohonily a sestřelily prchající německý stroj Fw 190 A-9 WNr. 205941, jeho pilot Fhr. Heinrich Lieb, příslušník 2./JG 301 zahynul u Holyně. Letecká badatelna.

8.3.1945 nad Hloubětínem se srazily dva Bf 109. První Bf 109 G‑10/R6 WNr. 150752, který pilotoval Uffz. Günther Reimers, a druhý Bf 109 G‑10/R6 WNr. 150931, který pilotoval Uffz. Friedrich Fritz Bernhardi. Oba od 2./KG (J) 6 z Kbel. Letecká badatelna.

21.3.1945 průzkum jihoafrickým Mosquitem PR Mk.XVI od No. 60 Squadron, SAAF.

Asi březen 1945 a cosi podobné palebnému stanovišti protiletecké obrany , , , .

Asi březen 1945 a cosi podobné palebnému stanovišti protiletecké obrany , , .

22.3.1945 byla zprovozněna nová rozhlasová stanice pro velkou Prahu tzv. Praha-Město s vlnou 415,5 m (722 kHz). Kde byly antény? Tato stanice měla přenášet program vysílače Praha (Liblice) a při leteckém nebezpečí navíc i hlášení místního vedení protiletecké ochrany Luftlagesender. Zdroj.

22.3.1945 při doprovodu průzkumného letounu nad Kralupy nad Labem šesticí Mustangů od 325th FG, 15th USAAF z Itálie záhy po náletu, v 13.45 h nad cílem 1./Lt. Roy F. Noe sestřelil dvoumotorový stroj identifikovaný Američany jako nepřátelský Bf 110. Přítomnost Bf 110 by nebyla překvapivá vzhledem k zmíněné NJG 102 na základně v Praze-Kbelích, v tomto případě však došlo k tragickému omylu. Obětí amerického stíhače byl sovětský průzkumný Peltjakov Pe‑2 od 98 ограп, 2 ВА. Jeden letec zahynul, další dva se zachránili a byli zajati. Výpověď sovětského letce obsahuje zpravodajský souhrn z análů Luftflotte 6, který současně otevřeně zmiňuje, že Pe‑2 byl sestřelen 4 americkými stíhačkami v pražské čtvrti Hloubětín, tedy přímo nad základnou I./KG (J) 6 ve Kbelích. Smutná událost jen potvrzuje, že základna Praha-Kbely byla předmětem zájmu i sovětského dálkového průzkumu.

25.3.1945 od 11.40 do 13.20 hod. nálet bombardérů 15th USAAF z Itálie na Libeň a Vysočany.

Strojírny ČKD v Libni, které se společně s Škodou Plzeň podílely na výrobě Jagdpanzer 38 "Hetzer", a Aero Vysočany, zaměřené na výrobu letadel Siebel Si 204, bombardovalo 143 B‑24 od 304th Bomb Wing. Druhý svaz bombardoval letiště. VHÚ. Video. Podrobnosti.

Místa dopadů pum shozených letouny z 455th BG. Libeňská část ČKD včetně Pragy (1), domy mezi dnešními ulicemi Na Harfě a Klečákova (2), okolí Vysočanského náměstí (3).

Dohromady bylo nad Prahu vysláno 561 strojů B‑24 a B‑17. Asi stovka bombardérů, většinou pro hustý dým nad Prahou, si našla jiné cíle cestou zpět do Itálie. Na základnu se nevrátily jen dva Liberatory, jejichž posádky se pokusily dotáhnout své poškozené stroje k sovětským liniím. To se ale podařilo jen jedné, druhý nezvěstný Liberator byl stíhači od JG 53 donucen přistát na jejich letišti v slovenských Piešťanech. Souběžně s operací nad Prahou bombardoval svaz 133 B‑24 od 47th BW leteckou továrnu FWE v Chebu. Capt. William J. Dillard z 31st FG u obce Kožlí (okres Havlíčkův Brod) sestřelil Bf 110. Ve skutečnosti se totiž jednalo opět o sovětský Pe‑2 od průzkumného 98 ограп, 2 ВА. Jeho tříčlenná posádka toto nedorozumění nepřežila. Kde se letoun zřítil?

 

Původní závod Českomoravské strojírny (ČMS), německy Böhmish-Mährische Maschninenfabriken A. G. v Praze-Libni byl zničen.

Hlavní montážní hala Aera ve Vysočanech byla doslova rozmetána i s téměř 50ti kusy téměř dohotovených trupů Siebel Si 204. helo7299.jpg (250565 bytes). helo8664.jpg (120513 bytes) Podrobnosti.

16.4.1945 nálet amerických hloubkařů.  Co popadalo na území Prahy (mimo okolí letišť). helo6116.jpg (29975 bytes), helo6118.jpg (32967 bytes), helo6119.jpg (29242 bytes). Libor Šolín vytvořil toto hel385.jpg (105471 bytes).

V 14.30 hod. přiletělo dvanáct amerických P-47 Thunderbolt od 368th FG, 9th USAAF nad Ruzyni, odkud právě startovalo dvanáct Me 262. Dvě turbíny byly sestřeleny. Pilot  Lt. Hanry A. Yandel sestřelil nad Řeporyjemi německý Me 262 od 1./JG 7. Letoun dopadl u  čp. 498, rozbořil plot se zdivem a požárem zničena střecha. Uffz. Harald König. Letecká badatelna.

helo8209.jpg (13757 bytes)

16.4.1945 v 15.10 hod. kbelský flak sestřelil P-51D Mustang S/N: 44-14527 "VF-A" od 336th FS, 4th FG, 8th USAAF z Velké Británie pilota 1/ Lt. Maurice W. Millera, který nouzově přistál u Vinoře. helo7226.jpg (144613 bytes) Letecká badatelna.

Kbelský flak v 15.15 hod. sestřelil P-51D Mustang S/N: 44-13375, "VF-M" od 336th FS, 8th USAAF z Velké Británie pilota 1/Lt. Williama H. Ayere, který dopadl poli Na Čihadlech v Kyjích.

Kbelský flak v 15.20 hod. sestřelil P-51D Mustang S/N: 44-14277 "VF-H" "Marian" od 336th FS, 4th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Pilot 1/ Lt. Benjamin L. Griffin nouzově přistál na pozemku p. Birnbauma z č. p. 54, v blízkosti Vavrochova zahradnictví v Záběhlicích.

Kbelský flak dále sestřelil P-51D Mustang S/N: 44-72769 "VF-P" od 336th FS, 4th FG, 8th USAAF z Velké Británie pilota Capt. Edwarda L. Gimbela. Letoun dopadl u Kolešovic, okres Rakovník. Pilot byl zajat. Letecká badatelna.

Ruzyňský flak v 16.15 hod. sestřelil Mustang P-51D S/N: 44-63214 "MX-R" od 82nd FS, 78th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Zřítil se na pozemku bývalého zahradnictví pana Buzka, u dnešní Evropské třídy, na dohled od ruzyňské zástavby. Pilot Capt. Robert B. Holmes na místě zahynul. Letecká badatelna.

Od 16.4.1945 nové Hlášení náletových zpráv vysílačem Praha-Město helo7242.jpg (404950 bytes) Orientační mapa pro náletové zprávy helo7241.jpg (408740 bytes)

Snímek č. 3109, mise 32-1014, průzkumný letoun F-5 Lightning od 32nd Photo Recon Squadron, 5th PRG, 15th USAAF z Itálie, měřítko 1 : 12 500, výška letu 7 000 m, datum 16.4.1945. Zdroj.

Libor Šolín nalezl fotky Mustangů nad Prahou. helo9996.JPG (120879 bytes), helo9997.JPG (113091 bytes), helo9998.JPG (82184 bytes), helo9999a.JPG (220860 bytes), helo9999b.JPG (280586 bytes). Kdy?

17.4.1945 nálet amerických hloubkařů.

Obranný obvod Praha vykazoval 51 protiletadlových děl.

19.4.1945 západně obce Sobín Lt. Wiliam J. Curie od 357th FG, 8th USAAF z Velké Británie sestřelil startující Me 262 z Ruzyně. Pilot stihl stroj opustit na padáku a zraněn přistál nedaleko hořícího vraku. Letecká badatelna.

20.4.1945 měla III./JG 27 krýt vzlety Me 262 z Ruzyně a při tom se mezi 11.55 a 12.00 hod. střetla se stíhacími letouny P-51 Mustang od americké 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Jenomže sami ochránci byli napadeni při vzletu z letiště Praha-Kbely stíhači z 357th FS a 358th FS. Mezi 11.55 až 12.15 hod. nárokovali Američané celkem 7 – 0 – 4 Bf 109. Dle hlášení pilotů z 358th FS, hlídkovali chvíli před tím nad Ruzyní a na zemi identifikovala 15 letounů Me 262. Úkolem 355th FG tak bylo zablokovat vzlet proudových stíhačů, čemuž měly Bf 109 z JG 27 zabránit.

20.4.1945 Lt. Col. Claiborne H. Kinnard Jr. ze štábu 355th FG nárokoval dva sestřelené Bf 109 a třetí stroj téhož typu poškodil. Pilot jednoho ze sestřelených Bf 109 měl dle jeho svědectví přes nízkou výšku úspěšně vyskočit na padáku, načež opuštěné letadlo po dopadu do malého lesíka explodovalo. Pád do Hloubětína. Letecká badatelna.

20.4.1945 po 18. hod. byl 1/Lt. Francis J. O’Connell na P-51D S/N 44-72076 "FT-A" od 353rd FS, 354th FG, 9th USAAF sestřelen v souboji s Bf 109 od III./JG 27 (?) nad jihovýchodní částí Prahy. Letoun dopadl mezi rodinné domky v Hostivaři v zatáčce u Groše. Pilot přežil. helo7246.jpg (246283 bytes) Letecká badatelna. hel399.jpg (191132 bytes)

20.4.1945 byl v souboji sestřelen Lt. Wolf Dieter Zirzow na Bf 109 G-14 "bílá 4" od 9./KG (J) 6. Letoun dopadl u nádraží Praha-Hostivař, letci pro malou výšku se neotevřel padák a on propadl střechou továrna poblíž nádraží. Letecká badatelna.

Asi 20.4.1945 asi u Vinoře zřícení letounu Bf 109 G-14 "bílá 4" asi od KG (J) 54 či KG (J) 6.hel100.jpg (296577 bytes) Letecká badatelna.

K 21.4.1945 Gen. Kdo. VIII. Flg. Korps Hermannstädtel a Lg. Kdo. VIII. Qu. 1 b Rusin. Zdroj.

Od konce dubna 1945 lety amerických průzkumných F-6D Mustang s přídavnými nádržemi od 12th TRS 67th TRG, 9th USAAF z letiště Euren u německého města Trier.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

Minimální teplota na stanici Praha-Karlov se ve dnech 2. až 4.5.1945 pohybovala těsně nad nulou, maximální teplota dne 2.5.1945 nepřesáhla 7° C. Dne 2.5. a v noci na 3.5.1945 napadlo 12 až 15 mm srážek. Dne 4.5.1945 bylo 10 až 12 hodin slunečního svitu, což znamená celkem slunečné počasí, a nevelké množství srážek do 2 mm.

----------

----------

----------

Ve dnech 5. a zejména 6.5.1945 bylo málo slunečního svitu, tedy velká oblačnost, a zejména 6.5.1945 hodně srážek, 6 až 16 milimetrů. K tomu byla teplota v noci kolem 5° C a přes den stěží 15° C. Tedy déšť a zima, počasí krajně nepříjemné.

5.5.1945 ve 12 hodin a 33 minut ve vysílání rozhlasu Praha (Liblice) zaznělo: "Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!" 

Od Berouna se ku Praze pohnula 1. divize Ozbrojených sil Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA).

V 15.57 hodin z letiště Čakovice odstartoval Ar 396 "RT+WT" s čs. označením nad Prahu. Tovární piloti Janča a Kraus s ním provedli průzkumný let nad Prahou, spojený se shozem letáků.

V 21.40 hod. velitel jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava Carl von Pückler-Burghauss zaslal do štábu Heeresgruppe Mitte žádost o letecký útok na Prahu.

Útok německého letounu na barikádu v ulici Šlikova 306/50, Břevnov. Kdy? Zdroj.

----------

6.5.1945 vstoupili Američani do Plzně. Čtyřhvězdičkový generál General Army of the United States, George Smith Patton, Jr. nedostal povolení oznámit vrchnímu veliteli z telefonní budky na Václavském náměstí osvobození Prahy.

Protiletadlová děla z Letné a Petřína ostřelovala Staroměstské náměstí. Protiletadlové kulomety ze střechy hlavního nádraží ostřelovaly budovu rozhlasu na Vinohradech.

Barikáda s Bf 109 v Nepomucké ulici helo8721.jpg (53558 bytes), helo9720.JPG (50731 bytes), helo9721.JPG (68952 bytes) a asi vedlejší barikáda s Fw 190 na Plzeňské třídě u Košířského náměstí helo9728.JPG (370097 bytes), helo8722.jpg (70899 bytes), helo8723.jpg (55506 bytes). Kdy? Letouny byly z Vozovny Košíře.

V rámci skupiny "Bartoš" bylo zřízeno i "velitelství letectva", kam byli jmenováni vyšší důstojníci letectva podřízení podplukovníku letectva Janu Štrofovi. Úkolem této části skupiny "Bartoš" bylo dlouhodobé sledování letišť Ruzyně a Kbely a rovněž plánování přepadových skupin pro letiště v Kralupech nad Vltavou a pro letiště Klecany.  "Velitelství letectva" komunikovalo s Vojenským velitelstvím Velké Prahy Bartoš, s americkou armádou v Plzni jakož i s povstaleckými skupinami v okolí pražských letišť v Ruzyni a ve Kbelích. Velitelství povstaleckého letectva sídlilo během Pražského povstání v budově ministerstva financí a disponovalo pouze jediným německým dvojmístným cvičným letounem Arado Ar 396.

V odpoledních hodinách odbočovaly útvary 3. pluku 1. divize Ozbrojených sil KONR ze státní silnice Beroun - Praha na sever. Počínaje obcí Chrášťany až po křižovatku Bílý beránek se přibližovaly k ruzyňskému letišti a zaujaly východiště pro útok na karlovarské silnici počínaje obcí Hostivice až po Liboc. Pluk byl zesílen dvěma dělostřeleckými bateriemi a tanky. Toto neobyčejné soustředění těžkých zbraní vzhledem k podmínkám Pražského povstání je vysvětlitelné dvěma okolnostmi. Ani vojenské velitelství Pražského povstání Bartoš, ani velitel 1. divize generál Buňačenko neznalo počty německé ruzyňské posádky. Druhá okolnost, z vojenského hlediska, vážila mnohem víc. Plánovaný útok z východiště musel překročit z převážné části, otevřený terén; jeho dnešní stav - zástavba z poválečných let - situaci zkresluje. V pořadí naléhavosti pro situaci v Praze stálo na čelním místě zastavení leteckého bombardování Prahy. Zdroj.

Lt. Gerhard Buschmann, Němec (ex. šéf estonského letectva) přidělený k výcviku VVS KONR v Německém Brodě, se měl pokusit vyhledat štáb divize (v Řeporyjích) a rozmluvit vlasovců - prováděný útok na letiště v Ruzyni. Jeho stroj Fi 156 Storch byl však Rusy zasažen a musel nouzově přistát. Stalo se tak přímo u pozic střílejících jednotek. Byl těžce zraněn, odnesen na obvaziště v Jinonicích, později na nosítkách prodělal ústup vlasovců od Prahy ke Lnářům, kde se mu náhodně podařilo přejít do zajetí k Američanům. Misi podnikl údajně na přímý rozkaz Gen. H. Seidemanna, velitele Luftwaffenkommando VIII, a k akci použil stroj jeho štábní staffel .

V 18.40 hod. jedna 250 kg puma ze stíhacího bombardéru Me 262 od 2./KG 51 z Ruzyně zasáhla budovu Čs. rozhlasu. Zdroj. hel752.jpeg (97993 bytes)

Dále letouny postřelovaly Smíchov, Štefánikovy kasárna dnes Justiční palác na Náměstí Kinských 234/5.

Rozhlas se opět ozval v 18.50 z boudy u vysílače ve Strašnicích. Nacházela se v zástavbě rodinných domků v ulici Na Třebešíně 6 a byla tvořena dvěma vysokými anténami he164.gif (167282 bytes), he165.jpeg (70171 bytes). Byl vysílač letecky bombardován? Zdroj. Zdroj.

Němci se ale mylně domnívali, že povstalci vysílají z hlavní budovy na Vinohradech.

Ve 21 hod. zahájilo 300 vlasovců 3. pluku 1. divize Ozbrojených sil KONR s povstalci útok na letiště Ruzyně. Letecký provoz z letiště ustal. Teprve večer 7.5.1945 se jim podařilo letiště obsadit.

----------

7.5.1945 napadlo 12 až 24 mm srážek, ale minimální teplotu již nad 10°C a maximální kolem 15° C, tento den již je zaznamenána proměnlivá oblačnost a zvýšený sluneční svit.

7.5.1945 v časných ranních hodinách vyrazila německá ruzyňská posádka z obklíčení ve směru Louny. V čele kolony postupoval protiletadlový kulomet na pojízdné lafetě, pak následovaly roty SS s ručními zbraněmi a téměř bez střeliva. Uprostřed kolony byli převáženi na vozech s koňským potahem těžce ranění. Kolonu uzavíral další protiletadlový kulomet a posádka letiště. Současně ze všech zbraní, které zůstaly v kasárnách, zahájila rota zadního voje palbu na obléhající jednotky Ozbrojených sil KONR a provedla pokus o útok směrem na jih, aby odvedla pozornost od ústupu vlastních sil. Kruh obklíčení zřejmě nebyl úplný, protože prapor ustupující na Louny na útvary Ozbrojených sil KONR nenarazil. Z karlovarské silnice, která byla nejvýše položeným místem na straně Ozbrojených sil KONR, bylo možno velmi dobře pozorovat prostor letiště i kasáren poněkud na východě. Severní část letiště a silnice na Louny však mizí za horizontem a je tedy možné, že ustupující posádku oblehatelé neviděli. Ráno zahájil 3. pluk 1. divize Ozbrojených sil KONR s dělostřeleckou baterií a třemi tanky útok dvěma směry: Západní probíhal otevřeným terénem přes údolí Litoveckého potoka, východní přes obec Ruzyně na kasárna. Oba cíle byly hájeny v té době dohromady pouze 120 muži zadního voje. Ti se udrželi pouze dvě hodiny. Když vystříleli všechnu munici a zničili těžké zbraně, zahájili ústup na západ, a jelikož se rozptýlili po tak velkém prostoru, rozpadli se na několik skupin.

Ráno bitevní letouny Fw 190 F-8 od III./SG 77 z Pardubic  útočí na budovu Čs. rozhlasu na Vinohradech. Poté se letouny vrátily do Pardubic. 

Místo rozhlasu trefili Obchodní dům Prokop a Čáp na rohu Krakovské ulice a Václavského náměstí he160.jpeg (102589 bytes). hel752.jpeg (97993 bytes)

Kdy zasáhli dům čp. 817 na Václavském náměstí (nyní hotel Jalta) he158.jpeg (57186 bytes), he159.jpeg (109675 bytes). hel752.jpeg (97993 bytes)

Kdy zasáhli dům čp. 812 na Václavském náměstí, na jehož místě byl po válce postaven Dům potravin (dnes hotel Wilson) he166.jpeg (77206 bytes). hel752.jpeg (97993 bytes)

Letecké útoky na kasárna Jiřího z Poděbrad na Náměstí Republiky, na Hybernské dnes Masarykovo nádraží

Po 8. hod. německé letouny podporují útok na Vysočany, Libeň, Prosek, Střížkov.

Útoky německých letounů na košířské náměstí.

Po 11. hod. protiletadlová děla z Letné ostřelovala Staroměstské náměstí.

V poledne útoky německých letounů na Holešovice.

Útoky německých letounů na barikády u Trojského mostu. Kdy?

V poledních hodinách čtyři letouny Fw 190 F-8 od III./SG 77 z Pardubic a Chrudimi (spolu s letouny od jiných jednotek) zaútočily  na kasárna Jiřího z Poděbrad v Praze. 

7.5.1945 v 12.45 hod. z letiště Eschwege odstartoval 1./Lt Chester H. Frahm, pilot amerického průzkumného F-6D od 109th Reconnaissance, 67. TRG, 9th USAAF. Sestřelil nad Prahou jeden bitevní Fw 190 F-8 od 7./SG 77. Kde letoun dopadl?

V 16.20 hod. velitel jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava Carl von Pückler-Burghauss zaslal do štábu Heeresgruppe Mitte žádost o letecký útok na Příkopy a Václavské náměstí.

Pozdě odpoledne čtyři letouny Fw 190 F-8 od III./SG 77 z Pardubic (spolu s letouny od jiných jednotek) zaútočily na budovu Čs. rozhlasu na Vinohradech.

Místo rozhlasu trefili dům v Italské ulici 15 na Vinohradech. Největší ztráty na lidských životech - zahynulo přes třicet pět lidí včetně malých dětí he161.jpeg (121562 bytes). Zdroj. hel752.jpeg (97993 bytes)

Dále místo rozhlasu trefili Národní muzeum he162.jpeg (65984 bytes). Zdroj. hel752.jpeg (97993 bytes)

Večer zaútočilo na pozice povstalců na Staroměstském náměstí německé letadlo a svrženou bombou poškodilo průčelí paláce Kinských. Zdroj. Na fotce jsou vidět jen dvě rozbitá okna.

Hořovická expediční jednotka v předvečer 7.5.1945 vjíždí do povstalecké Prahy pod dělostřeleckou palbou po výpadové silnici od Berouna. V Jinonicích se v prostoru továrny Walter zapojuje do prvních bojů s okupanty. Nadporučík Chyňava podává první hlášení na vojenské velitelství Velké Prahy. Jeho obsahem je především nahlášení přítomnosti bojeschopné četnické jednotky na území Prahy, o jejím zapojení do osvobozovacích bojů, jakož i popsání samotné bojové situace v tomto úseku. Četníci zaznamenali první válečný úspěch. Během prvního střetu se jim podařilo ukořistěným protiletadlovým dělem sestřelit jedno ze čtyř nepřátelských letadel, která neustále kroužila nad jejich pozicemi a svými útoky napadala obranná stanoviště pražských povstalců. Zdroj.

Za dobytí ruzyňského letiště utrpěl 3. pluk 1. divize Ozbrojených sil KONR následující ztráty na mrtvých:
5 při hloubkových náletech na silnici Praha - Plzeň.
4 při hloubkovém náletu na děl. baterii v Řepích.
19 při útoku na ruzyňská kasárna.
Zatím neznámý počet pohřbených na hřbitově v Jenči a v hromadném hrobu v prostoru ruzyňského letiště. Pluk přišel o 30 % svého počtu. Hroby vlasovců.

7.5.1945 pozdě večer jednotky Ozbrojených sil KONR odchází k Američanům. Hodně vlasovců zůstává v Praze.

Do 8.5.1945 se jen zvolna oteplovalo na maximální teplotu 18° C.

Kolem půlnoci z Plzně přijelo čtyřicet příslušníků z roty “B” 23rd Cavalry Reconnaissance Squadron, 16th Armored Division, V Corps hel802.jpg (8090 bytes) Pattonovi 3rd Army US Army. Jejich velitel major Carl Dowd doprovázel zpravodajce, zástupce oddělení G 3, V Corps, Lieutenant Colonel Roberta H. Pratta a německého Oberst generálního štábu ve Flensburgu, Wilhelma Meyer-Detringa k veliteli Heeresgruppe Mitte Generalfeldmarschall Ferdinandu Schörnerovi.

----------

8.5.1945 kolona s bílými prapory projela Smíchovem a přes most Legií kolem Národního divadla vjela do Bartolomějské ulice. Američtí zástupci tu navštívili vojenské velitelství povstání generála Kutlvašra, aby vzápětí odjeli do sídla německého velitele Prahy, generála Rudolfa von Toussainta, ve vile v Dejvicích. Tam se dozvěděli, že se Schörner nachází v malých lázních Velichovky (okres Náchod). Pratt žádal generála, aby zastavil boje s povstalci, což se mu nepodařilo. Noční cesta neznámou, bojující Prahou, s naprosto nepochopitelnou vojenskou situací byla pro Američany chaotická a vyžádala si mnoho objížděk, včetně rozebírání barikád. Byla ale i míst, jako například v Holešovicích, kde povstalci americké vojáky odmítly barikádami propustit, z důvodu velkého tlaku nacistů na jejich úsek.

Po průjezdu městem pokračovala mise směrem na Hradec Králové, kam skupina dorazila ráno 8.5.1945, bez jakýchkoliv rušivých momentů.

8.5.1945 bombardéry Pe-2 od 8 гбад, 6 гбак, 2 ВА prováděly průzkum u měst Liberec, Mladá Boleslav, Praha, Roudnice nad Labem, Kralupy nad Vltavou. Deník bojové činnosti bombardovací divize.

8.5.1945 útoky německých letounů ze Žatce na Strossmayerovo náměstí a Letnou.

Německý útok na Michli pomohly zastavit povstalecké obrněné vlaky z vršovického nádraží (na fotce flak 15 mm v improvizovaném obrněném vlaku "Praha") he169.jpg (53600 bytes).

Nad Prahou létá Fi 156 s čs. znaky z Ruzyně. Podrobnosti.

Kraus ve funkci šéfpilota a Hanzelín jako pilot a technický vedoucí zajistil vlastní letecký dům od Fondu národní obnovy v ulici ve smečkách. Ustavuje se znovu činnost Svazu letců ČSR s tajemníkem Holekou, bratrem generála a zasloužilého letce Holeky. Schází se prozatímní výbor, v jehož čele stáli plk. František Fajtl, Václav Kubec, Jan Kubka, František Hanzelín, Zdeněk Kraus, Mareš (za války ukryl archiv svazu), V. Cukr, Drobný.

Velitel Wehrmachtu v Protektorátu Čechy a Morava generál Rudolf Toussaint podepsal v 16.00 hod. kapitulaci s platností od 18.00 hod. a jeho vojsku byl umožněn volný odchod z Prahy. Německé jednotky odcházely z města po silnici na Beroun a Plzeň od 23.00 hod. do rána 9.00 hod. následujícího dne. Prahu též na základě této dohody opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté.

Opuštěné protiletadlové dělo asi 8,8 cm Flak 36/37 helo7231.jpg (112107 bytes), helo7232.jpg (58126 bytes) u Vinoře.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 brzy ráno do města vstupují první jednotky Dělnicko-rolnické rudé armády. První o co se zajímali bylo, zda tu nejsou Američani a pozabíjet vlasovce.

Velitel 1. ukrajinského frontu Ivan Stěpanovič Koněv Иван Степанович Конев dal vojenskému dopisovateli deníku Правда Pravda a politickému instruktoru Rudé armády Borisi Nikolajeviči Polevoji Борис Николаевич Полевой k dispozici letoun Po-2 s pilotem kpt. Sevasťanovem. Brzy ráno 9.5.1945 přeletěli Krušné hory, Most a přistáli na fotbalovém stadionu. Kde?

V pozadí letoun Po-2. Kdy?

  V již svobodné Praze vítají Pražáci sovětské molodce. Letoun Po-2 "13" přivezl redaktora Nikolaje Finikova. Жители Праги встречают советские самолеты У-2 на одном из городских стадионов, прибывшие из Берлина. На втором самолете прилетел военный фотокорреспондент газеты «Правда» Николай Фиников. Foto. Kde to je?

9.5.1945 po 16.30 hod. fotil letiště Ruzyně americký průzkumný letoun F-5 Lighting od 39th RS, 10th RG, 9th USAAF. Palba sovětské protiletecké obrany. Hlídkující sovětský stíhač Vasilij Andrejevič Pšeničnikov na letounu Bell P-39 Airacobra od 100 гиап, 9 гиад, 2 ВА z Neuthausenu ho sestřelil. 1/Lt Thomas P. Petrus se z hořícího stroje zachránil pomocí padáku, utrpěl popáleniny na hlavě a na krku. Letoun dopadl u Šárky - Na Padesátníku. Kolega 1/Lt Tom Jackson z druhého Lightingu zaznamenal padák. MAPA. Americký letoun sestřelil americký letoun. Oba dva letěly na americký letecký benzín. Víte, že 90 % leteckého benzínu za války Sovětům dodali Američani?

Приказ Верховного Главнокомандующего
9 мая 1945 года
№ 368 Об освобождении столицы Чехословакии города Прага

летчики генерал-полковника авиации Красовского 2 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Рязанова 1 гшак, 2 ВА,

полковника Никишина 6 гбак, 2 ВА,

генерал-майора авиации Архангельского 4 бак, 2 ВА,

генерал-майора авиации Забалуева 2 иак, 2 ВА,

генерал-майора авиации Слюсарева 2 гшак, 2 ВА,

генерал-лейтенанта авиации Утина 6 гиак, 2 ВА.

----------

10.5.1945 pořídil Tibor Honty na dnešním Palachově náměstí fotografii, která zachycuje loučení Rudoarmějců s padlým vojákem a nazval ji »Padl v posledních vteřinách války«. Je to jeden z nejznámějších dokumentů z konce války a všeobecně se mělo za to, že se jedná o loučení s vojákem Rudé armády, který padl při bojích v Praze. Takto byla fotografie plných 25 let veřejnosti prezentována. Pravděpodobně také způsobila, že v roce 1948 bylo tehdejší pražské náměstí Na Rejdišti přejmenováno na náměstí Krasnoarmějců. Ale stalo se, že v roce 1970 navštívil Prahu sovětský generál P. F. Ťurněv a čirou náhodou se mu dostala do rukou Hontyho fotografie (při oslavách výročí osvobození se tato fotografie obvykle objevovala v novinách a časopisech). Prohlížel ji a poznal na ní velitele 208. Dvinské samochodné dělostřelecké brigády, plukovníka Georgie Ivanoviče Sacharova, který padl těsně před koncem války někde na Moravě. Generál také vysvětlil, jak se mrtvý plukovník dostal do Prahy. Když dostali poslední rozkaz k útoku na německé pozice a k následnému postupu na Prahu, velitelé si slíbili, že teď už do Prahy dojedou všichni – živí nebo mrtví. Krátce nato plukovník Sacharov zahynul. Svůj slib splnili. Jeho ostatky přivezli na tanku do Prahy a na náměstí, kde se s ním rozloučili, ho pochovali. Následným šetřením bylo zjištěno, že oním osudným místem smrti plukovníka byly Hrotovice.

----------

11. až 13.5.1945 maximální teploty přesahovaly 30° C.

11. - 13.5.1945 helo9924.jpg (39043 bytes) Kluci z Landronky u Po-2. Je to na Vypichu?

Sovětský internační tábor byl na Letenské pláni, ve sportovním areálu vedle tehdejšího stadionu Slavie. Vedli jej sovětští vojáci, platila v něm sovětská jurisdikce a panovalo kolem něj naprosté ticho. Byli tam až do roku 1953 internováni bývalí sovětští emigranti a putovali rovnou do stalinských gulagů.

Celkem 47 vojáků pohřbených na Olšanských hřbitovech pak zahynulo otravou metanolem nebo alkoholem, tedy zhruba každý desátý. První zemřelý z této skupiny byl zkušený válečný letec gardový major Viktor Ivanovič Malcev гв. майор Виктор Иванович Мальцев ze štábu 12 гиад, 1 гшак, 2 ВА (hrob 101). Tento důstojník Rudé armády byl v roce 1941 vyznamenán Leninovým řádem , 14.5.1945 pak zemřel na otravu koňakem. Hlášení o jeho smrti tvrdí: „V důsledku otravy alkoholem došlo k zástavě srdce a ochrnutí dýchacího centra“.V Rusku se ale píše, že zahynul v boji. Zdroj.

29.5.1945 byl ustaven velitelem letectva brig. gen. Alois Vicherek.

Koncem května 1945 vydává velitelství letectva nařízení čj. 8005 Taj. let. 45 ke zřízení Velitelství letecké oblasti 1. Prozatímním řízením agendy letecké oblasti byl pověřen dnem 1.6.1945 plk. let. Jaroslav Borecký. Byly mu podřízeny pozemní útvary letectva.

V letech 1945-47 Ústřední letecký sklad (ÚLS) VÚ 8908 spravoval sklad Správního oddělení II Avia, poté Libeň - Grabovka. Sortiment: řemeslnické nástroje, později též pryžový materiál.

V letech 1945-47 Ústřední letecký sklad (ÚLS) VÚ 8908 spravoval sklad Správního oddělení III objekt fy Holan, Praha XIX. Sortiment: různý letecký materiál.

V letech 1945-47 Ústřední letecký sklad (ÚLS) VÚ 8908 spravoval sklad Správního oddělení V Libeň - Grabovka. Sortiment: letecký spojovací materiál.

1.6.1945 přehlídka 1. čs. smíšené letecké divize na letišti v Letňanech.

1.6.1945 vznikl Dělostřelecký pluk 151 (protiletadlový).

6.6.1945 britskou Dakotou načerno přiletěl div. gen. Janoušek urgovat pokyn k návratu zahraničních jednotek. Na letišti mu nikdo ani nepodal ruku. Jednal s prezidentem Benešem a  náčelníkem Hlavního štábu MNO div. gen. Bočkem. Tam si přečetl telegram z Moskvy, jímž sovětské velení vyslovilo nesouhlas s příletem do Prahy.

V červnu 1945 došla zpráva, že maršál Koněv daroval československé mládeži z válečné kořisti SSSR úplné vybavení německé letecké školy v Grunau bei Hirschberg Jeżów Sudecki (Jelenia Góra). Český národní aeroklub, jako jediná letecká organizace, byl vládou ČSR pověřen převzetím materiálu a jeho převezením do republiky.

18.7.1945 vyšlo první číslo časopisu Rozlet.

13.8.1945 nad Prahou zakroužilo 54 stíhacích Spitfire LF. Mk. IXE od No. 310, No. 312 a No. 313 (Czechoslovak) Squadron RAF z Manstonu.

15.8.1945 přehlídka příslušníků čs. letectva z Velké Británie na letišti Ruzyně.

21.8.1945 generál Janoušek v čele defilé letců z Velké Británie. Přehlídka na Staroměstském náměstí. Přehlídky v Praze. Video.

, .

V říjnu 1945 založení přípravného výboru pro obnovení Československého aeroklubu.

21.10.1945 uspořádala Sociální a zájmová odbočka výkonných letců Českého národního aeroklubu v Divadle 5. května v Praze smuteční tryznu za padlé, popravené a zemřelé československé letce.

27.10.1945 přehlídka na Masarykově (Strahovském) stadiónu.

K 28.10.1945 vzniklo nové Velitelství letectva 1 oblasti. Velitelství letecké oblasti 1 se přejmenovalo na Velitelství leteckého týlu 1. oblasti.

Skupina ČNA odbočka Praha-Nusle, která si v dílně bývalého PO MLL Praha v Libni, Na Maninách postavila kluzák si ho na podzim 1945 přenesla na Čihadla - Točná.

František Kantor převezl nedodělaný větroň Racek 3 "Mrkev" do nových dílen Žižkovské skupiny ČNA na Parukářce.

11.12.1945 otevření putovní výstavy britského královského letectva v Památníku osvobození na Žižkově. Slavnostní upomínka na působení čs. letců v sestavě RAF. Neletuschopný Spitfire Mk.VC Trop v majetku firmy Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech. helo7227.jpg (265604 bytes) Video.

17.12.1945 se zřítil v Praze-Hloubětíně kpt. Václav Šlouf s letounem Supermarine Spitfire LF.IX "TE 571" "NN-F" od 1. letecké divize. Letecká badatelna.

Z oblasti vojenské elektroniky se odborníci a ostatní pracovníci bývalých organizací výzkumu a vývoje spolu se zbytky výbavy pracovišť postupně soustředili a organizačně včlenili do II. odboru (elektrotechnického, vzniklého z Vojenského slaboproudého ústavu) jako součásti Vojenského technického ústavu Praha. Díky úsilí pracovníků II. odboru se rozběhla efektivní odborná činnost. Velký význam měla například činnost radiolokačního pracoviště na pražské Ořechovce. Pomohla vybavit a vyškolit příslušníky prvních jednotek protivzdušné obrany kořistními německými radary, které se jim předtím podařilo uvést do provozu. Vznik II. odboru VTÚ Praha byl spojen s faktickým zánikem Vojenských telegrafních dílen v jejich krátké poválečné historii. Odboru podléhala tři pražská odborná pracoviště. Pracoviště Kbely, kde byla konstrukce a výrobní dílny (včetně výroby radiotechnických součástek), zaměřené na oblast rádiových stanic a techniky telefonních komunikací. Pracoviště Jenerálka s výzkumem a vývojem speciálních elektronických prostředků pro zbraňové systémy, systémy nočního vidění (noktovize) a jiné, výzkumem, vývojem i výrobou vakuových elektronek pro velmi vysoké kmitočty (magnetrony a klystrony pro radiolokátory), obrazovek a televizních snímacích elektronek, a rovněž výzkumem a vývojem speciálních analogových počítačů pro potřeby armády. Třetí pracoviště - Ořechovka specializované na radiolokační techniku (přehledové a střelecké radiolokátory) s širokým rozmachem činnosti jeho pracovníků.

V bytě Hodkových byla postavena maketa letounu HK 1 ve skutečné velikosti. Z firem Junkers a Kauba zaměstnal pracovníky konstrukce i dělníky z výroby. Projekt letadla se musel přepracovat, na základě získaných nových poznatků z výroby letadel i z důvodu výrobních možností a dostupnosti materiálu. Konstrukční práce s přípravou výroby letadla HK-101 probíhaly už pod firmou Sportovní letadla, Vincent Hodek, Praha. Zahájena stavba dvou prototypů v prostorech firmy Rapidbetonu na Libeňském ostrově. Zdroj.


Od 2.1.1946 se Velitelství leteckého týlu 1. oblasti přejmenovalo na Velitelství leteckých základen 1. oblasti.

6.-7.4.1946v Leteckém domě Praha se koná I. valné shromáždění Českého národního aeroklubu (ČNA). Předsedou ČNA byl zvolen RNDr. Viktor Kořán.

Robert Kellner.

20.10.1946 ustanovující valná hromada A RČS v Obecním domě. Celostátní aeroklub sdružil Český národní aeroklub, Moravskoslezský aeroklub a Slovenský národný aeroklub.


V polovině roku 1947 byl první prototyp HK-101 OK-BOB prakticky hotov.

K 1.8.1947 se Velitelství letectva 1 oblasti přejmenovalo na Velitelství I. leteckého sboru. Velitelství leteckých základen 1. oblasti se přejmenovalo na Velitelství I. leteckého okruhu.

Přestože HK-101 byl rozměrově malý, cesta z dílny nedostatečně dimenzovanými vraty nebyla jednoduchá. Musela se odstranit část zdiva he262.jpg (77616 bytes).

Kpt. Jan Kaucký provedl první motorovou zkoušku.

4.9.1947 kpt. Jan Kaucký zalétl první prototyp HK-101 na letišti v Klecanech.

Odborníci pracoviště Ořechovka, vedle vlastního výzkumu a vývoje, již od roku 1947 přednášeli radiolokaci na ČVUT Praha, kde pomohli založit radiolokační specializaci (později byla převedena na fakultu radiotechniky v Poděbradech). Po vzniku Vojenské akademie v Brně pomohli založit radiolokační obor i tam.


Počátkem roku 1948 odmítla zestátněná firma Vincenc Hodek, Letecké přístroje financovat projekt HK-101, který byl předán firmě Aero-Vysočany.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Ve Vojenské věznici Praha byli vězněni: Karel Janoušek, ....

Ve Věznici krajského soudu trestního v Praze XIV na Pankráci byli vězněni: Karel Janoušek, ....

 

27.2.1948 ustanovení 14 členného Akčního výboru Aeroklubu RČS s předsedou gen. Josefem Hanušem. Z rozhodnutí Ústředního AVNF mu bylo svěřeno řízení záležitostí sportovního letectví ve státě. Tento akční výbor pak vzápětí, jako "instituce nadřazená", zastavil činnost Ústředí ČNA a některé jeho zaměstnance poslal na dovolenou. Vyhazování nepohodlných lidí. Protože neměly žádný právní základ, jejich činnost a rozhodnutí byly v podstatě nezákonné.

K 6.3.1948 bylo Velitelství I. leteckého sboru rámcováno.

9.3.1948 Ministerstvo vnitra vyhlásilo zákaz létání. Zákaz byl distribuován prostřednictvím telekomunikační sítě „Letecké zabezpečovací služby“ a vztahoval se na všechna československá civilní letadla, vyjma letadel ČSA a vládní letky, pro které byly vydány zvláštní pokyny. 

16.4.1948 byl při přechodu státní hranice byli konstruktéři Hodek a Kříž zatčeni. Propuštěni v květnu 1949.

19.4.1948 vyšlo první číslo časopisu Letectví. Ostatní dosud vydávané časopisy postupně rušeny.

Od 15.6.1948 se v sestavě VL nacházelo Velitelství leteckého týlu, jehož velitelem byl dnem 30.7.1948 ustanoven brig. gen. Karel Mareš.

XI. všesokolský slet v Praze. Vzlet letounů s vojenskými parašutisty z letiště Ruzyně he336.jpg (623371 bytes) a seskok na Strahovský stadion he338.jpg (503243 bytes), he340.jpg (759554 bytes), he341.jpg (349242 bytes). Byl tam taky vrtulník VR.3.1  helo4566.jpg (169468 bytes), helo3656.jpg (158022 bytes).

8.7.1948 tříčlenná skupina S-92 ze Žatce přeletěla Prahu.

Novým předsedou Akčního výboru Aeroklubu RČS se stal pplk. gšt. Albín Hejtmánek.


Pavel Novák se přihlásil do náborové akce Hlavního inspektorátu branné výchovy (HIBV) pro letecký výcvik. Podrobil jsem se přijímacím zkouškám na ÚLZ v Praze a byl uznán „SCHOPEN SLUŽBY JAKO PILOT NA LETOUNECH S PROUDOVÝMI A RAKETOVÝMI MOTORY“. Tak zněl v roce 1949 výrok LPK  s podpisy pplk. MUDr. Čapek a pplk. Kurka. Výcvik na bezmotorových letadlech zahájil v roce 1949 na letišti Letecké školy ČNA v Kralupech nad Vltavou. Zdroj.

15.6.1949 byl ustaven do funkce velitele Velitelství leteckého týlu brig. gen. Alois Kubita. Po něm pravděpodobně funkci vykonával plk. tech. zbroj. let. ing. Leopold Gössl.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V roce 1946 byl jeden letoun Ju 290 dokončen jako civilní dopravní Letov L.290 Orel s využitím součástek určených pro prototyp Ju 290 B.  Zálet 1.8.1946. Pro problémy s motory stál na letišti v Letňanech. Asi v roce 1950 přeprava do Národního technického muzea na Letné pomocí tahače Faun ZR 150 a přepravníku Strassenroller R 40

 helo5136.jpg (141801 bytes), helo5137.jpg (121069 bytes), , .

30.6.1950 byl velitel letectva brig. gen. Alois Vicherek odvolán.

1.7.1950 byl výkonem funkce pověřen a k 1.8.1950 ustanoven velitelem letectva dosavadní náčelník štábu VL div. gen. Josef Hanuš, který velel do 4.11.1952.

1.7.1950 byl ustaven do funkce velitele Velitelství leteckého týlu div. gen. Ludvík Budín, který funkci vykonával do 1.7.1951.

Koncem roku 1950 plachtaři byli vypovězeni z dílny Žižkovské skupiny ČNA Na Parukářce na Žižkově na letiště Točná.


K 1.1.1951 bylo  Velitelství I. leteckého okruhu přejmenováno na 1. leteckou technickou divizi.

1.4.1951 byly odvezeny poslední dvě fůry.


V roce 1952 dřevěná plachtařská dílna MLL v Libni, Na Maninách, byla převezena na Točnou.