21.11.2023
30.3.1942 první let letounu Me 262 V1 s motory BMW 003 o tahu po 2,5 kN.
1.6.1942 první let letounu Me 262 V3 s motory Jumo 004 o tahu po 7,4 kN.
.
Výroba letounu Me 262: Avia - přídě, Františkov - kabiny, Cheb-Horní Dvory - opravy a montáž fotoprůzkumné verze, Dvůr Koroseky - přídě a montáž.
Výroba motoru Jumo 004: Praha-Vysočany, Praha-Modřany - RUPA, Avia Werk II, ČMS, Zittwerke Betrieb Semil (ZBS) v Semilech, Junkers Flugzeug- und Motorenwerke AG Praha, v závodech v Křivoklátě (okres Rakovník) a v Loděnicích (okres Beroun), Dvůr Králové nad Labem (okres Trutnov), Jaroměř (okres Náchod), Smržovka (okres Jablonec nad Nisou) - Mitteldeutsche Motorenwerke GmbH. Zdroj.
Výroba motoru BMW 003: Praha-Jinonice - Walter a. s., Brno - Klöckner-Deutz, Děčín-Podmokly - Schmiddingwerke, Náchod - Metallbauwerk Nachod-KG Zimmermann, Schilling & Co., Nachod/Sudetenland: Bd. 3, Svitavy - Naschinbau Zwittau, Kvasiny (okres Rychnov nad Kněžnou) - Ing. Janeček.
Provoz Me 262 z letišť: Praha-Ruzyně, Plzeň-Skvrňany, Žatec.
1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání
Unser Führer
Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).
,
.
----- 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Diskuze o poválečném provozu.
Koncem června 1945 si npor. Ing. Vilém Kočka z I. odděl./2. skupiny mechanika letu VLÚ (I./2. skupina) prohlédl u firmy Letov trofejní Me 262. Ve své následné zprávě hodnotil drak jako tvarově zajímavý a doporučil na něm vykonat podrobné měření, zvážení a stanovení centráže letounu. Motor Jumo 004 měl být uveden do chodu a ověřeny jeho provozní údaje.
Avia získala trofejní Me 262 z Ruzyně. Firma měla stanovit jeho centráž, rozměry i hmotnost a do VLÚ nahlásit i hodnoty křídla a jeho profil pro zhotovení modelu Me 262. S vystrojeným drakem pak uskutečnit měření výkonů a vlastností za letu. Avia měla rovněž rozebrat motor Jumo 004, jeho jednotlivé části změřit a zhotovit jejich výkresy, které se měla pokusit získat u firem Junkers Flugzeug- und Motorenwerke Praha, v jejich závodech v Křivoklátě a v Loděnicích, a Zittwerke Betrieb Semil (ZBS) v Semilech. Zároveň měla jednat s podniky Českomoravské strojírny (ČMS) a Letov, oba pracovaly na měření letounu a motoru. Předběžný výzkum měl probíhat jednotně, po jeho skončení měla být vypracována zpráva.
Naopak VLÚ měl ze Semil nebo odjinud převzít zkušební zařízení na zjištění charakteristik motoru Jumo 004. Výroba pohonných jednotek ale nepřicházela v úvahu - v Semilech byl k dispozici dostatek součástek pro sestavení zhruba 1 000 motorů.
VLÚ a Avia doporučily zajistit pro výzkum čtyři draky Me 262 u firmy LBB v Českých Budějovicích.
26.6.1945 učinilo VL leteckému průmyslu výzvu k dodání letounů pro uspokojení první potřeby za účelem zahájení výcviku. Dále MNO nárokovalo tři letouny Me 262. Dodávka do konce roku 1946.
Podle zúčastněných ale nedisponoval ústav ani obnovený československý letecký průmysl dostatečnými podklady pro konstrukci letounů s proudovým pohonem. Proto měly být přípravné práce z odborné literatury o světovém pokroku v termodynamice, aerodynamice i pevnosti materiálu, z nichž by vyplynul domácí program výzkumu.
Z podnětu VLÚ se 17.7.1945 konala v ČSM v Praze-Karlíně porada zástupců našeho leteckého průmyslu, MNO a VLÚ. Bylo konstatováno, že produkci součástí proudových motorů zvládali za okupace naši pracovníci, a tudíž jim byly tyto výrobní postupy známy. Horší to už bylo však s výsledky zkoušek a měření motorů. ty zajišťovali sami Němci, kteří rovněž měli pod kontrolou veškerou technickou dokumentaci. Po válce se podařilo získat více informací o rozšířenějších motorech Jumo 004, bylo ale potřeba také zjistit stav výroby motorů BMW 003 v jednotlivých podnicích a sehnat k nim podklady. VLÚ měl shromáždit materiály o proudových letadlech a dát je k dispozici ostatním. Od továren měl převzít seznam všech popisů, návodů k montáži a obsluze, fotografie a zkušební protokoly, úplný rejstřík kusovníků, výkresů a dalších výrobních podkladů. Dále měl zjistit celkový stav výroby proudových motorů a letadel u nás a následně uspořádat pro všechny prohlídku hlavních objektů. Veškeré zainteresované továrny mu měly předat písemnou zprávu o dosavadní činnosti, produkci a o zásobách hotových výrobků, součástí a materiálu. Provozuschopná zařízení i materiál k motorům myly být následně využity ke zkouškám pohonných jednotek na zemi a také za letu. Nabyté zkušenosti se měly stát podkladem pro zdokonalení proudových motorů našimi konstruktéry i základem pro samostatný domácí vývoj. Českomoravské strojírny, závod pro výrobu motorů v Malešicích, měly připravit veškerou dokumentaci k motoru Jumo 004 a otestovat jej, a dále soustředit a udržovat tyto motory pro zkoušky. Naopak jinonická firma Walter, továrna na automobilové a letecké motory, měla převzít všechny práce na motoru BMW 003.
Avia měla shromáždit materiál a podklady pro draky Me 262 a jiné nalezené letouny. Jediný zajištěný drak Me 262 z Ruzyně ale nezaručoval bezpečné provedení zkoušek, a tak byla společnost pověřena opravou čtyř Me 262, nacházející se u firmy LBB v Českých Budějoviích. Také měla převzít draky nebo jejich součásti nutné k opravám, nalézající se v okolí Chebu i na dalších místech. Letov měl při tom Avii poskytnout podporu a na letňanském letišti zajistit použitelné havarované letouny.
Na podzim 1945 začaly ČMS s výstavbou zkušebny proudových motorů v závodě v Praze-Malešicích, když bylo zařízení převezeno z Zwickauer Apparatebau GmbH, Zwickau v Cvikově (okres Česká Lípa), zbytek z její pobočky v Praze-Vysočanech.
První Jumo 004 bylo ve zkušebně spuštěno 5.3.1946. Zástupcům MNO bylo předvedeno 29.3.1946 a 5.4.1946 rovněž činovníkům Ministerstva průmyslu. Představitelé VLÚ převzali první motor k využití pro vojenské účely 9.4.1946.
Druhý motor byl předán 26.4.1946 a 2.5.1946 byly oba odvezeny do Avie k zástavbě do draku Me 262, třetí motor byl připraven pro zkoušky u I./6. odděl. VTÚ v Děčíně-Podmoklech.
Do začátku září 1946 převzala Avia šest motorů Jumo 004. Tomuto podniku se zatím podařilo získat osmnáct letounů Me 262 včetně jednoho dvoumístného. Čtyři stroje bez motorů pocházely z montážní linky firmy LBB, jeden z Ruzyně a zbývajících třináct z postoloprtského (žateckého) letiště.
První Me 262 zalétal Antonín Kraus z postoloprtského (žateckého) letiště 27.8.1946, kde s ním ovšem po vysazení motoru už 5.9.1946 havaroval.
Druhý kus byl zalétán 24.10.1946.
Dne 7.9.1947 byl předán VLÚ ke zkouškám, jichž se účastnil mjr. let. Jiří Maňák a později kpt. let. Leopold Šrom, por. let. Ondrej Kostík a další.
Třetí, tentokrát dvoumístný Me 262, zalétal Antonín Kraus 10.12.1946 a ústavem byl převzat 3.9.1947.
Od června 1947 bylo Me 262 přiděleno nové československé typové označení S 92/CS 92.
I přes obtíže se dařilo dokončovat další letouny: S 92.4 byl zalétán 18.6.1948, CS 92.5 dne 4.7.1948, S 92.6 již 17.6.1948, CS 92.7 ale až 19.7.1950, S 92.8 naopak 20.7.1948, S 92.9 dne 12.11.1949 a konečně S 92.10 už 24.9.1948.
Stroj S 92.2 byl 13.1.1949 převzat do revize v Avii, práce na ní ovšem MNO zastavilo 9.1.1950. Letoun se poté ocitl s kódem "PL-01" na trupu v Protiletadlovém učilišti v Olomouci, ve VLÚ jej nahradil S 92.8.
V únoru 1949 byly zahájeny práce na zkušební zástavbě dvojice motorů BMW 003 (čs. označení M 03) do draku CS 92.7. Při záletu tohoto stroje (kdy?) se slabšími pohonnými jednotkami posádkou Kraus a Štoček došlo po vysazení jednoho motoru k nouzovému přistání. Další práce na instalaci M 03 byly po této události zastaveny.
K 1.4.1949 byla v Žatci při LVÚ zřízena Výcviková letka tryskových letadel, do níž byly zařazeny všechny přejaté letouny a sloužily u ní k výcviku vojenských pilotů.
V listopadu 1949 se Výcviková letka tryskových letadel přesunula do Kbel, kde byla hotova betonová dráha.
Koncem září 1950 byla Výcviková letka tryskových letadel ve Kbelích s S 92 a CS 92 rozpuštěna a přesunuta do Mladé. Zdroj.
Ke Stíhací letce 5, zřízené k 1.10.1950 v Mladé, se dostaly čtyři S 92 a tři CS 92, kde byly používány k přeškolení dalších vojenských pilotů na proudovou techniku.
Po neúspěšné přehlídce 6.5.1951 byly jednomístné S 92 uzemněny. Tři CS 92 byly nadále provozovány u Proudového výcvikového střediska letectva v Mladé zřízeného 1.6.1951 a určeného k výcviku personálu na letounech S-102.
Vyřazeny byly v létě 1951.