Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Tábor Tabor

MAPA.

28.03.2019

24.8.1912 úředním ohledáním bylo letiště u obce Záluží poblíž městské vodárny shledáno způsobilým.

V neděli 25.8.1912 veřejnému představení Eugena Čiháka zabránil déšť a silný vítr.

1.9.1912 plánována náhradní produkce. Bohužel Eugen Čihák měl 26.8.1912 nehodu při záletu svého letounu typu H a byl vážně zraněn. Hugo Čihák odvezl letoun do Pardubic.


Manévry c. a k. armády v jižních Čechách od 11. do 17.9.1913. MAPA. Průběh řídil následník trůnu František Ferdinand d ́Este, neboť císař se již od roku 1909 "císařských manévrů" neúčastnil. Pro arcivévodu byl upraven zámek barona Nádherného v Chotovinách. Do akcí se zapojilo téměř 120 000 mužů s důrazem na "vyzkoušení různých novot a zařízení, v posledních dobách v armádě zavedených". Hlavní roli hrály "výzvědná služba aeroplánů a balonů, rychlé doručování zpráv pomocí jiskrové (bezdrátové) telegrafie a optické telegrafie i obstarávání rychlé a bezvadné dopravy střeliva a proviantu postupujícímu vojsku. Severní modrá armáda generála Rudolfa Rittera von Brudermanna měla štáb v Souticích u Vlašimi. Letecká technika se významně uplatnila v širším prostoru Vlašimi a Soutic. Štáb jižní červené armády generál Moritz von Auffenberga měl sídlo v Táboře. Fotky z Tábora.

Červená i modrá armáda měla po dvou parcích vzduchoplaveckých Flugparků. Sestávaly vždy ze čtyř aeroplánů, dvouplošníků systému Lohnerova, k činné službě určených a dvou aeroplánů reservních. Vybaveny byly převážně motory Daimlerovými o 66 kW a každý měl svůj dopravní vůz pro zřízení stanového hangáru. K letadlu patřily i vozy na přepravu pomocného družstva, nově dodané firmou Praga. V každém parku byl velitel, 4 polní piloti, 4 výzvědní důstojníci, jeden technický důstojník a 80-100 mužů.

11.9.1913 v 11 hodin dorazil na nádraží v Táboře z Aspern zvláštní vlak s leteckým parkem, 20 důstojníky a oddílem mužstva. Stany polních hangárů byly postaveny u Záluží poblíž městské vodárny. Létající aparáty typu Lohner B.I (série 11) byly smontovány. Letouny měly označení: BAJAZZO, BORA, BUMERANG, BARBAR, BUDDHA, BELISAR, BALDUR atd.

Před hangáry se seřadil letecký park rozdělený na dvě části pro oba manévrující armádní sbory. Vzduchoplavecký park č. 4 byl přidělen armádnímu velitelství. Vzduchoplavecký park č. 8 byl přidělen velitelství 8. Korpskommando. Každý měl po šesti letounech. Oddělením těmto veleli Oblt. Robert Baar a František Smička. (19.4.1914 v Terezíně během závodu Schichflug Schichtův let přistál letoun Lohner Pfeilflieger s pilotemem Leopoldem Barethem (pseudonym Oberleutnanta Roberta Baara) s cestujícím ing. Schiskem.)

12.9.1913 po 16 hodině byly vykonány pod velením Oberstleunant des Geniestabes Emila (Milana) Uzelace (od 24.4.1912 velitel Luftschiffarabteilung - armádního letectva) zkušební lety za ohromného počtu diváků. Jako první vzlétl Oblt. František Smička na stroji BORA. Po něm ostatní.

14.9.1913 pro poruchu motoru nouzově přistál BUDDHA a byl mírně poškozen a už si během manévrů nezalétal. Pilot a pozorovatel vyvázli bez zranění.


od února 1914

 

27.12.1921-1926.

Fotky z letounu z léta 1922.

, , od prosince 1926 do 1939.

Koncem roku 1935 se sešlo několik táborských občanů, nadšenců pro sportovní létání, aby založili Místní skupinu Masarykovy letecké ligy v Táboře. Podrobnosti.


22.1.1936 obdrželi výměr od Zemského úřadu v Praze, který tímto vzal na vědomí ustavení Místní skupiny MLL v Táboře.

6.3.1936 byl zvolen výbor, jehož předsedou se stal okresní hejtman JUDr. Vladimír Patočka, tajemníkem Josef Hampl.

Místní skupina MLL v Táboře měla modelářský odbor, jehož předsedou byl odborný učitel J. Vančata a plachtařský odbor s předsedou npor. Zvěřinou.

Plachtařský odbor plánoval uspořádat letecký den na louce u obce Svrabov. Z plánovaného výtěžku hodlali postavit hangár, zatím ale neměli ani letiště ani letadla. Pro značné finanční nároky MLL za vyslání větroně ve vleku za letounem Aero A 125, sešlo z pořádání leteckého dne. Na doporučení pana starosty Soumara žádali městskou radu o darování potřebných cihel, desek, trámů a jiných stavebních hmot na stavbu hangáru. Zároveň odeslali na Ústředí MLL v Praze žádost o finanční podporu 1 000,- Kč na výstavbu hangáru, která byla obratem poskytnuta. Získali povolení školního výboru Živnostenských škol k výrobě dřevěné konstrukce hangáru ve školních dílnách. Pomohla i parní pila Antonína Floriána v Táboře.

Na začátku léta 1936 získali první táborští nadšenci kluzák Zlín Z V zapůjčený od Ministerstva veřejných prací. Okamžitě se začalo s výcvikem skupiny asi patnácti plachtařů, který vedl instruktor Josef Fiala. Starty byly prováděny pomocí gumového lana na pozemku, který byl v majetku města Tábora pod kopcem Svatá Anna 477 m n. m. Kluzák byl hangárován ve stodole na Čápově Dvoře, jehož nájemce byl ochoten poskytnout přístřeší kluzáku až do podzimní sklizně.

27.7.1936 pak městská rada v Táboře vydala povolení ke stavbě hangáru na pozemku, který byl v majetku města Tábora.

Po sklizni plachtaři svůj kluzák rozebrali a uložili do vedlejší kolny, do doby, než byl dokončen hangár.

V roce 1936 Místní skupina MLL v Táboře vyslala do instruktorského kurzu dva frekventanty na měsíční kurz na Ranou.


Začátkem roku 1937 byl hangár dokončen. Stál 9 518,62 Kč.

12.3.1937 byl zvolen nový výbor Místní skupiny MLL v Táboře, jehož předsedou se stal opět okresní hejtman JUDr. Vladimír Patočka. Předsedou PO MLL v Táboře se stal škpt. Fuhrmann.

Začátkem roku 1937 byl táborským plachtařům od MVP přidělen další kluzák Zlín Z V. Létalo se každou neděli, pokud bylo dobré počasí, někdy se k létání využívaly i všední dny. Počet plachtařů kolísal mezi 12 - 15 členy Patřili mezi ně Zdeněk Novotný, Prášek, Sviták, Gráff, Lánský, Bureš, Miroslav Eliáš, Leopold David, František Pištěk a František Bečvář. Téměř všichni složili plachtařskou zkoušku "A". Zkoušku "B" složili Pištěk, Eliáš a Bečvář.

Západočeský aeroklub věnoval drak L-BIZK bez motoru Místní skupině MLL v Táboře. Podrobnosti. Kdy?

Od roku 1937 výstavba letiště. Rozměry 750 x 850 m. Hangár a skladové prostory.


Od 1.1.1938 Letecká povětrnostní stanice 15. Stanoviště bylo v dělostřeleckých kasárnách.

Instruktorem PO MLL v Kamenici nad Lipou byl pan Janovský z Tábora.

15.7.1938 vznikla Letecká radiotelegrafní stanice 23. Stanoviště bylo v dělostřeleckých kasárnách.

K 1.9.1938 provoz letounů Letov Š.328 od Letky 2. Velitel mjr. let. Jaromír Smrčka.

V neděli 11.9.1938 se na Dubičném sešlo asi 50 plachtařů z jižních Čech. Všichni se těšili a připravovali na letecký den, naplánovaný na 25.9.1938, kterého se měli zúčastnit plachtaři z celých jižních Čech - Č. Budějovic, Jindřichova Hradce, Kamenice n. Lipou, Lišova, Tábora, Bechyně, Strakonic, Písku, Vodňan a další. Bohužel sílící agresivní politika sousedního Německa tuto akci zmařila.

12.9.1938 vzniklo Středisko hlásné služby Tábor mimo mobilizační plány. Krycí jméno D. Velitel mjr. let. Bedřich Čaboun. Podléhalo veliteli Ústředny hlásné služby Praha.

14.9.1938 se Letka 2 přesunula do Zbraslavic.

Mobilizační těleso 601 vzniklo z Leteckého pluku 1. Vytvořeno celkem 29 mobilizovaných útvarů. Mobilizační stanice Hradec Králové, Milovice, Plzeň, Praha a Tábor.

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 10 %, výstavba pozastavena.

24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 15 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 23 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 601.

26.9.1938 vznikla Letecká povětrnostní stanice 15 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-5.

26.9.1938 vznikla Letecká radiotelegrafická stanice 23 v sestavě Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-C-10.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

21.10.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 15 demobilizována.

21.10.1938 byla Letecká radiotelegrafická stanice 23 demobilizována.

21.10.1938 bylo Středisko hlásné služby Tábor demobilizováno.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Stálá vojenská letiště, kde bude trvale umístěna vojenská letecká posádka. Jsou to Chrudim, Tábor, Hlohovec.

Na podzim 1938 poškození kluzáku.


Na jaře roku 1939 se měla dostavit německá komise, aby převzala majetek Místní skupiny MLL v Táboře, včetně kluzáků a hangáru. V hangáru byl jeden letuschopný kluzák (druhý byl značně poškozen po havárii z podzimu 1938). 

Ještě před příchodem komise plachtaři vytáhli kluzák na start a instruktor Josef Fiala provedl údajně jediný vzlet tak, aby při přistání došlo k zachycení křídla o zem a k jeho destrukci.

Tím vlastně táborští plachtaři předali německé komisi vlastně trosky dvou kluzáků.

Po odevzdání klíčů a zapečetění hangáru provedl František Pištěk husarský kousek. Večer téhož dne odlomil prkna v zadní části hangáru, vnikl dovnitř a sebral lano pro startování kluzáků.

Nadále se jen modelařilo.


Během druhé světové války byl hangár zbořen, prostor po hangáru i s plochou letiště byl vrácen statku Čápův Dvůr k zemědělskému využití.


 


 


 


15.11.1944 za špatného počasí zaútočil osamělý bombardér od 15th USAAF z Itálie.


Radarové vlaky.

18.4.1945 zorganizovala 3th BW, 8th USAAF z Velké Británie bombardovací útoky na železniční cíle ve střední Evropě, hlavně na území Protektorátu Čech a Moravy. Bojová síla divize byla rozdělena na dvě formace - "Task Force 1" měla za úkol bombardovat nádraží v Táboře. Průzkumné letadlo před formací ale hlásilo velkou oblačnost nad cílem, proto byly bombardéry poslány na nádraží ve Straubingu. Špatné počasí tak zachránilo město Tábor od velkých škod.

24.4.1945 kolem 14. hodiny zaútočily čtyři americké P-47 od 9th USAAF na nádraží. Na vlak stojící v kolejích dopadly tříštivé a zápalné bomby. Ve vlaku obsazeném německými civilisty prchajícími před frontou, zahynulo 36 lidí a 42 bylo zraněno. Pouze jeden Čech byl těžce zraněn - Josef Drtina.

29.4.1945 kolem 14. hodiny útok amerických P-47 od 9th USAAF na nádraží. Jedna puma dopadla do výtopenskou rotundu - těžce poškozena kotelna a dílna. Dva pracovníci stanice zahynuli, průvodčí vlaků Limburský a telegrafista Uhlíř nepochopitelně vyběhli z hlavní budovy před nádraží. V okolí táborské železniční stanice těžce poškozeno 12 domů a lehce poškozeno 20 domů..helo9228.jpg (139838 bytes), helo9229.jpg (97735 bytes). Video útoků letounů 362nd FG, 9th USAAF. MAPA. Podrobnosti. (Napadeny ještě stanice Milevsko, Červená, Vlastec, Písek a Ražice.)

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Koncem května 1945 vydává VL nařízení čj. 8005 Taj. let. 45 ke zřízení Velitelství letecké oblasti 2. Prozatímním řízením agendy letecké oblasti byl pověřen dnem 1.6.1945 plk. let. Jaroslav Skála. Byly mu podřízeny pozemní útvary letectva.

15.6.1945 vzniklo Náhradní těleso letecké oblasti 2.

15.9.1945 na bázi Náhradního tělesa letecké oblasti 2 byl zřízen Letecký náhradní pluk 2, který měl za úkol evidenci záloh, výcvik povolanců a záloh. Za mobilizace měl za úkol postavení nových útvarů.

Vlastimil Zelenka jednal na ústředí Českého národního aeroklubu v Praze.

helo9582.jpg (177007 bytes)

25.6.1945 byla na popud ČNA v hotelu Grand založena ČNA odbočka Tábor. Zvolen přípravný výbor. V čele František Čermin.

Nebylo letiště, hangár ani letadla, na hotovosti ani koruna. Nejmladší členové aeroklubu provedli sbírku s výsledkem 100 000,- Kč. Zůstala však nedořešena otázka pozemků pro letiště. Členové přípravného výboru vypracovali za vydatné pomoci zástupce vojenského letectva v Táboře, pplk. Klepše, plány a propočty na letiště u Čápova Dvora a předložila je zástupcům města.

22.9.1945 přiletěla No. 312 (Czechoslovak) Squadron RAF do Českých Budějovic. Přílet. Letce přivítal velitel 2. oblasti v Táboře div. gen. Janáček. V Táboře nebylo vhodné letiště a tak se velitelství k 1.10.1945 přestěhovalo do Českých Budějovic.

V září a říjnu 1945 byly tři předváleční plachtaři, František Pištěk, Miroslav Eliáš a Leopold David, vysláni na instruktorský kurz na Ranou.

K 1.10.1945 se VLO 2 a LNP 2 přesunuly do Českých Budějovic.

13.10.1945 řádná valná hromada helo9583.jpg (56123 bytes)

Zahájen teoretický kurz v Táboře a Sezimově Ústí.

Koncem roku 1945 měl aeroklub 538 členů.


helo9584.jpg (44707 bytes)

V únoru 1946 svolána první valná hromada. Předsedou byl zvolen dr. František Macháček.

V březnu 1946 přistál na nedokončeném letišti první letoun a to Zlín Z 281 zlínského leteckého oddělení. Cestující přiletěl do Baťova, dnes Sezimovo Ústí II.

12.4.1946 prohlédla komise leteckého sektoru Ministerstva dopravy (MD) letiště.

14.4.1946 řádné valné shromáždění helo9586.jpg (84615 bytes), helo9585.jpg (1229193 bytes), helo9587.jpg (119409 bytes).

V dubnu 1946 plachtaři dostali darem od mlékárenského družstva Madety kluzák ŠK 38 Komár OK-5524. Do Prahy si pro něho dojeli náklaďákem. Uložen byl ve stodole v Čápově Dvoře.

V Táboře se zboural dřevěný barák po Rudé armádě a převezl na letiště, kde se smontoval jako provizorní hangár. V červenci 1946 stavba dokončena.

30.6.1946 byl s ním zahájen výcvik na svahu kopce Svatá Anna 477 m n. m.

Poté co MD schválilo letiště, předalo ho město 24.7.1946 aeroklubu.

V srpnu 1946 první nehoda kluzáku.

V září se rovná letiště pro letecký den. Letiště je ohraničeno stříškami.

Týden před leteckým dnem přiletěl ze Zlína pilot Alois Palichleb, který rozhazoval letáky nad motocyklovým okruhem presidenta Beneše. Cestujícímu se udělalo nevolno.

8.9.1946 letecký den. Přišlo na 25 000 diváků na celkem 21 letadel, které uskutečnili 290 startů. Zlínští akrobaté B. Krajčová a L. Šváb, pražský plachtař Čermák v ukázce pilotáže větroně, a akrobat Kelners na visuté hrazdě zavěšené pod letadlem.  Sedmičlenná skupina letounů Spitfire od 2. letecké divize. Sólové vystoupení npor. Bílka na závěr programu. Ze Zlína přiletěly tři motorové letouny: dva Piper L-4 OK-WLK a OK-WLD a Zlín Z 181 OK-ZZD a větroň Zlín Z 24 Krajánek OK-8502. Slavnostní pokřtění  dvou letounů Piper L-4, daru n. p. Baťa Zlín ČNA odbočce Tábor na "Baťovák" a "Táborita".

Neměly kde hangárovat, proto se zahájila stavba provizorního hangáru. Dřeva bylo dost od dárců. Stavební oddělení firmy Baťa zahájilo stavbu.

V říjnu 1946 tovární pilot Ladislav Šváb ze Zlína přivezl druhého větroně Krajánka OK-8504 řízeného pilotem Kočem. Ten si stěžoval, že Šváb s ním letěl jako kdyby ho ukradl. Byl tak zmrzlý, že ho museli z větroně vyndat.

V listopadu 1946 se na kluzáku ŠK 38 létaly první zatáčky. Zázrak, že se nikdo netrefil do cihelny.

Přistál tu vojenský C-5/K-65 Čáp. Jeden aeroklubák se svezl nad Táborem.

V prosinci 1946 zkouší se naviják, který vznikl z vraku. První 4 minutový let s Krajánkem.

Těsně před koncem roku byl s vynaložením veškerých dostupných sil dokončen první hangár o rozměrech 30 x 12 m, vysoký 6 m, se zasouvacími vraty. Bylo možné do něj umístit 8 sportovních letadel nebo větroňů.


V lednu 1947 se zkouší naviják obsluhovaný Aloisem Kinclem, který dostává do vzduchu větroň Krajánek s pilotem Leopoldem Davidem.

V únoru 1947 ze Zlína přiletěl Alois Palichleb s cestujícím a při přistání urazil ostruhu. Oprava za krutého mrazu. Pro moc sněhu se Zlín neodlepil a museli se vrátit do Zlína vlakem.

31.3.1947 valná hromada. Předsedou byl zvolen opět dr. František Macháček. Rozhodnuto o zahájení motorového výcviku.

V květnu 1947 instruktor Alois Palichleb a mechanik Ladislav Kryl zahájili výcvik budoucích instruktorů. Byli to již předváleční piloti, pánové Jambor, Rada a Rusek.

Kluzák ŠK 38 OK-5524 "Madeta", v pozadí Zlín Z 181 OK-ZZD a letouny Piper L-4.

Za asistence instruktora Eliáše byl rozbit kluzák ŠK 38 Komár. Tím výcvik plachtařů pro tento rok ukončen. Ti co už trochu létali se přeškolili na kluzák Zlín Z 23 Honza.

Za chvilku byl i ten rozbit. Navíc se zjistilo, že pro výcvik není vhodný. Při tvrdých přistáních praskala konstrukce (v trianglu).

V červnu 1947 se podařilo rozbít i větroň Krajánek při pokusu o dálkový tah navijákem. První lety v termice. S větroněm Krajánkem i kluzákem Honzou. Prvních 24 minut!

13.9.1947 první sóla na letounu Piper L-4.

V červenci 1947 v Táboře přistál švýcarský novinář se slečnou.

Chalupníček s kluzákem Honzou létal při příchodu bouřky. Poté už nemohl přistát. Po přistání ho poryvy dostávaly do vzduchu a couval. Spojeným úsilím ostatních byl kluzák dovlečen do hangáru.

14.8.1947 na motocyklovém okruhu se rozhazují letáky.

Přistál letoun C-3 od MD aby vyzkoušel letiště. Příští neděli s ním přistál i arcibiskup Beran.

Motoráři létají do Zbraslavic, Benešova a Soběslavi.

13.9.1947 teoretické i praktické zkoušky motorových pilotů. Příprava na letecký den. Rozhazování letáků po celém kraji.Přistávají hosté. V noci se hlídalo. Prý hlídači spali.

14.9.1947 letecký den. Letoun D-52 (Junkers Ju 52) dělal vyhlídkové lety. Major Peřina s C-104 předvedl obrácený přemet a let na zádech nízko nad zemí. Celkem dva letouny D-52, C-104, deset Piper L-4, čtyři Z 281, dva K-65 Čáp.. Francouzští parašutisté předvedli krásný seskok. Přišlo na 6 000 diváků. Aeroklub ale nic nevydělal.

28.10.1947 v 10.30 hod. při defilé nad Táborem se srazili dva letouny Piper L-4 OK-WLK a OK-YHN. Zahynul Josef Kraft z Tábora a Bohuslav Rusek.

V listopadu létali pouze motoráři a plachtařský kurz s kluzákem.


15.1.1948 valná hromada plachtařů. Předsedou byl zvolen Karel Klíma.

V lednu 1948 se létali motoráři. Pracovalo se V 8 i na navijáku. Oprava Krajánka. Do Prahy se jelo pro transportní vůz.

Sehnal se Leichter Ladungsträger – Goliath, který se upravil na zpětný naviják.

V únoru 1948 se chýlí ke konci práce v hangáru. Naviják je v generální opravě.

15.2.1948 se létalo s letounem Piper L-4 OK-WLD.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Poté co se prezident Beneš uchýlil do Sezimova Ústí, zesílilo jeho střežení.

3.3.1948 Oblastní úřadovna StB Tábor hlásila, že učinila mimo jiné toto opatření: obsazení civilního letiště u Čápova Dvora v blízkosti Sezimova Ústí devíti vojíny z vojenského útvaru v Táboře.

V březnu 1948 ze Zlína přišel po železnici další větroň Krajánek a kluzák Honza. Soběslav dostala Honzu.

Volí se Akční výbor.

14.3.1948 plachtaři poprvé létali s kluzákem Honzou vybavený gondolou a větroněm Krajánkem.

Motoráři mají zákaz létání. Úlety československých pilotů.

Z Písku přišel instruktor Milda Bečvář.

Kupci z Brna se prodal Ford.

Dělal se generální oprava navijáku Tatra.

V dubnu 1948 zákaz létání i s větroni.

V květnu 1948 znovu létání s kluzákem Z 23 Honza bez gondoly.

Školení nové plachtařské party. Omylem letecká policie zakázala létání i na kluzácích.

7.6.1948 oznámena abdikace prezidenta Beneše (abdikoval 2.6.1948).

V červnu 1948 povoleno létat s větroni. Předseda plachtařů rozložil Krajánka OK-8504 po startu pro vysazení navijáku.

Na Ranou odjeli Bečvář, Kinc, Janoušek, Heřmánek, Chalupníček, Holý a Malý s Myslivcem z Písku.

V červenci 1948 se vrátili.

14.7.1948 velitel StB Jindřich Veselý nařídil mimo jiné zvýšenou ostrahu letiště.

26.7.1948 přišel na Oblastní oddělení StB v Táboře dálnopis z Prahy, že cizí zpravodajská služba chystá Benešův únos.

27.7.1948 hlásili ze Sezimova Ústí pohyb letadla nad prezidentskou vilou od 23.35 do 23.45 hodin.

29.8.1948 zahájení motorového létání. Instruktor škpt. Ladislav Fibikar z Českých Budějovic s letounem Z 281.

3.7.1948 Beneš umírá.

V září 1948 předseda plachtařů Klíma dosáhl "C".

Přelet do Zlína s Z 281 OK-ARX a OK-AWX. Piloti Kinc, Heřmánek, Janoušek a Zeman.

Přelety Zbraslavice - Benešov - Tábor.

Přelet do Prostějova s Z 281 OK-AWX.

Josef Sekal z Měšic cvičí Janouška s Heřmánkem v akrobacii. Janoušek odlétal i sóla. Potom si zkusil noční let a vyfasoval měsíční distanc.

V říjnu 1948 pan Studlar dodal elektrocentrálu.

Josef Sekal učí motoráře vývrtky a pády.

Poškození větroně Krajánka při přistání o mez.

Pan Kinc našel v pohraničí hangár, který se rozebral a přemístil do Tábora.

Elektrocentrála rozsvítila hangár a letiště.

Postavil se nouzový barák místo dílny. Přivezeny i kamna a krystalka. Vše zabrali příslušníci SNB, kteří si ve službě topili.

V listopadu 1948 pan Šváb s panem Mozelem(?) přeletěli s větroněm LG 125 či Z 125 Šohaj. František Holý se do něho zamiloval:-)

Výroba nového navijáku.

V prosinci 1948 se létalo ještě motorově. Létala i Praga E 114M Air Baby OK-CGA "Bejbinka".

Kinc a Kutil pracují na novém navijáku a opravují starý naviják Tatra.


1.1.1949 létali Z 281 OK-ARX a OK-AWX a Praga E 114M Air Baby OK-CGA.

2.1.1949 si rotný Josef Sekal přivedl na letiště rodiče. S letounem Z 281 OK-ARX svezl matku a poté s otcem se zřítil u Dobřejic. Oba zahynuli.

13.1.1949 v noci cvičení letecké hlídky z Českých Budějovic. Létali do 22 hod., poté pro špatné počasí odletěli zpět.

6.2.1949 první let po nehodě. S Bejbinou.

Nový kurz plachtařů.

20.2.1949 opravený naviják Tatra pomohl do vzduchu větroni Krajánek.

28.3.1949 Rada s Kincem odletěli s Bejbinou do Prahy pro opraveného Pipera L-4.

29.3.1949 letecká hlídka zastavila provoz plachtařům, dokud nebudou papíry v pořádku.

23.4.1949 motoráři mají zákaz.

3.5.1949 Marie Krulišová(?) zničila ŠK 38. Sama bez zranění.

Hangár (starý) a letoun Piper L-4.

4.10.1949 létali se aerovleky s instruktory (Jágr, Karel Kuklík, Vladimír Hála) z Točné. Letoun Čáp táhl větroň Jeřáb (DFS Kranich II) OK-9401. Se Šohajem létal Bečvář, s Krajánkem OK-8235 a OK-8502 létal František Holý, Jaroslav Myslivec, Karel Smilek, Radek Bažant, František Kutil, Josef Fiala.

9.10.1949 ještě motoráři mají zákaz. Příprava na stavbu nového navijáku - Kinc a Křivánek.

6.12.1949 do revize větroň Krajánek OK-8504.


8.1.1950 do opravy šel kluzák Honza - potáhnout je kvalitním potahem.

10.2.1950 motoráři mají povoleno létat. Zadržené diplomy vráceny.

V Táboře byly vykopány dvě benzínové nádrže a převezeny na letiště.

26.2.1950 druhý kluzák Honza odvezen do opravy.

3.3.1950 dovezen opravený kluzák Honza z Kralup nad Vltavou. Druhý Honza šel do Kunovic.

21.3.1950 se zabil technický správce letiště Jaroslav Honetschläger. V zatáčce na přistání se s větroněm Zlín Z 24 Krajánek OK-8502 dostal do vývrtky a zřítil se u potoka.

24.4.1950 aeroklub dostal větroň Grunau Baby II OK-8064.

1.5.1950 ze Soběslavi přišel větroň Krajánek OK-8266.

1.6.1950 výkop základů nového hangáru. Pracoval i člen SNB p. Král, který byl odměněn vyhlídkovým letem.

Z Kunovic po revizi aerovlekem přiletěl Krajánek OK-8504.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

3.7.1950 zahájeno létání na opraveném kluzáku Honzovi.

26.7.1950 Bohuslav Křivánek a František Holý odešli do Hodkovic nad Mohelkou absolvovat instruktorský kurz plachtařů. Doposud byl jediným instruktorem Milda Bečvář.

20.8.1950 aeroklubu byl přidělen ? OK-ASD(?).

27.9.1950 Kinc přiletěl s novým Sokolem, který byl přidělen aeroklubu.

Čtyři dny létaly dva letouny Po-2 Kukuruznik, který práškovali mandelinku bramborovou. (Fotky práškovacích Kukuruzniků najdete na stránce letiště Stříbro.)

28.9.1950 po revizi přišel kluzák Honza.

29.9.1950 aeroklub dostal nový větroň Šohaj.

V říjnu znovu zákaz motorového létání.

V listopadu 1950 traktory rozoraly letiště od hangáru až po dolní cestu. Dlouhá ranvej ponechána po vzlety.

Konečně povolena stavba hangáru.

Práce na dokončení velkého navijáku.

Zákaz motorového létání trvá.

28.11.1950 větroň Krajánek odvezen do revize do Kralup nad Vltavou.


 


 


V roce 1953 vybudován další hangár. 

Fotomapa z roku 1953 a 2010. Bílý kroužek bývalý hangár MLL. Žlutý kroužek kopec Svatá Anna. Červený kroužek Čápův Dvůr. Zelený kroužek starý hangár ČNA. Modrý kroužek nový hangár Svazarmu.