Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Jindřichův Hradec Neuhaus

Vojenské cvičiště Jindřichův Hradec

MAPA.

28.03.2019

Historie.

21.7.1912 představení aeroplánu ing. Jana Kašpara. Nepříznivým počasím znemožněný vzlet na vojenském cvičišti.

28.7.1912 dopoledne vykonal ing. Kašpar několikaminutový zkušební let. Vše se zdálo v pořádku.

Veřejné vystoupení ve 4 hodiny odpoledne. O dalším dění nechť opět autenticky promluví dobový tisk "Ohlas od Nežárky“ z 2.8.1912: "Vzduchem zaduněl výstřel oznamující počátek vzletu a stroj zvolna se jal pohybovati kupředu. Ještě se otáčející zadní jeho kola po pevné půdě, však přední již zvolna odchylují se od země, stoupají do výše a po chvíli již celý stroj v podobě okřídleného netvora volně se nese vzduchem … Však tu dva nárazy větru a již stroj zvolna se sklání a po chvíli celé letadlo spouští se k zemi“. 

Po tomto ne příliš vydařeném pokusu se aviatik rozhodl uskutečnit ještě jeden start. "Vznesl se do výše as 12 metrů, přelétl celé cvičiště a snesl se na konci jeho v polích opět k zemi, kdež pro nepříznivý terrain letadlo se porouchalo, čímž znemožněn nový vzlet. Škoda, že pan ing. Kašpar neprovedl se svým proslulým letadlem aspoň několik obratů a zatáček ve vzduchu, jak prý to učinil při své ranní zkušební plavbě."

Ing. Kašparovi vysadil při vzletu motor Austro-Daimler, který ač po opravě, už nebyl spolehlivý.

 

27.12.1921-1926.

Fotky z letounu z léta 1922.

23.8.1926 po 10. hod. se u obce Sviny (okres Tábor) zřítil letoun Aero A 12.32 od leteckého detachementu Leteckého pluku 1, umístěného po dobu závěrečných cvičení u 5. pěší divise v Jindřichově Hradci. Pilot Michal Kopačík  a pozorovatel por. Josef Holoubek od vozat. pr. 4, přidělený k LP 1 zahynuli. Letoun během ostré zatáčky za silného větru ztratil rychlost a přešel do vývrtky, kterou pilot nevybral. Letoun mohl být od Letky 2, 4, 10 či 11.

, , od prosince 1926 do 1939.

V srpnu 1927 je pro potřeby manévrů na vojenském cvičišti 29. pěšího pluku v Jindřichově Hradci zřízeno polní letiště.

11.12.1927 byla založena Místní skupina Masarykovi letecké ligy Jindřichův Hradec. Předseda p. rada Pížl. helo9021.jpg (22764 bytes)

14.6.1928 polní letiště na vojenském cvičišti.

V roce 1930 založen Plachtový odbor MLL Jindřichův Hradec. helo9023.jpg (8833 bytes)

V roce 1935 v hale Sokola na Tyršově stadionu pořádá MLL výstavu, kde byly vystaveny vojenská i civilní letadla.

13.6.1935 se konala valná hromada Místní skupiny MLL. Předseda Dr. Boh. Maršík.

3.3.1936 dostalo letiště na vojenském cvičišti oficiální statut Pomocné vojenské letiště.

Na letišti jsou vidět dva plátěné francouzské hangáry typu Bessonneau rozměru 20 x 24 m a přistávací znak T. Vlevo od hangárů je zřetelné drezurové cvičiště. Datum pořízení není znám

6.9.1936 MLL uspořádala letecký den. Přiletělo osm letadel. Slávek Rodovský a Jarmila Králová s větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol".


24.9.1937 se MLL podílela na pořádání III. národního letu RČS, protože na letišti byl stanoven otočný bod a zároveň sem posádky odhazovaly pouzdro s hlášením, které následně vyhledávali jindřichohradečtí skauti.

Na podzim 1937 založilo pět kamarádů leteckých modelářů Klub Mladého hlasatele se jménem Hradečtí ostříži. MLL uspořádla kurz pro letecké modeláře.

Předsedou MLL byl okresní školní inspektor pan V. Krška. Náčelníkem MLL byl civilní letec pan Karel Prášek, který vykonával odborný dozor při provádění výcviku.

První kluzák Skaut Standard 37 s gondolou se podařilo získat díky rozsáhlé sbírce a sponzorům řediteli Hospodářského družstva Josefu Braunsteinerovi a továrníkovi Singerovi.

14.11.1937 byl kluzák Skaut Standard 37 s gondolou pokřtěn jménem Hradečák. helo9027.jpg (63419 bytes), helo9028.jpg (57495 bytes)

Od 15.11.1937 do 24.4.1938 probíhal první kurz.

V té době měl PO MLL 15 členů a za instruktáže p. K. Práška byly prováděny skoky v okolí Jindřichova Hradce. Starty byly prováděny gumovým lanem a doprava na start koněm nebo ručně. Doba letů 10-25 sekund až jedna minuta. Mimo terénu u Políkna se létalo na severních svazích Jakubu, letišti a na Fedrpuši. Dále se také létalo na malém svahu za strážním domkem u jatek vedle trati do Veselí nad Lužnicí, dnes tam vede silnice (kde to je?) a na svazích u Jindřiše.

Instruktor vojenský letec pan Karel Prášek, Pláteník, Průša, O. Starka, J. Kubát, Bártík, St. Ráftl, J. Fical,  J. Bednář jun, J. Bednář sen. a paní uč. Anna Petrzelenová.

Instruktor Karel Prášek a v kabině Josef Bednář jun. ,  Josef Bednář sen. , , Anna Petrzelenová v kabině, Bednář a Prášek , vlevo Prášek a hobl dostává pan Pláteník .

Navazují se kontakty s PO MLL v Kamenici nad Lipou a Humpolci.

Někdy v tomto období nouzově přistává u Radouňky školní letoun Aeroklubu typu Šmolík Š 218.


3.3.1938 zahajuje PO MLL druhý plachtařský kurz přednáškami a teoretickým školením. Další kluzák z dílen MLL zakoupil ředitel Hospodářského družstva pan Josef Braunsteiner a pojmenoval jej po svém synovi "Jiřík".

Létalo se v J. Hradci, v Kamenici nad Lipou pod vedením instr. Janovského z Tábora, v J. Hradci na Fedrpuši a na kopci u Políkna. Na letišti v J. Hradci byly také zkoušeny autostarty (pomocí kladky ) se ziskem asi 150 m výšky. Létali  Karel Prášek, Pláteník, Průša, Otakar Starka, Josef Kubát, Bartík, Stanislav Ráftl, Jan Fical, Josef Bednář jun., Josef Bednář sen., učitelka tělocviku Anna Petrzelenová, Antonín Jirák.

V červnu 1938 se Místní skupina MLL Jindřichův Hradec podílela na organizaci branného dne.

V neděli 11.9.1938 vyjeli jindřichohradečtí plachtaři se svým kluzákem s gondolou na plachtařský terén Dlouhý vrch u Dubičného, kde si zalétali s českobudějovickými plachtaři. Celkem se zde sešlo asi 50 plachtařů. Všichni se těšili a připravovali na letecký den, naplánovaný na 25.9.1938, kterého se měli zúčastnit plachtaři z celých jižních Čech – Č. Budějovic, Jindřichova Hradce, Kamenice n. Lipou, Lišova, Tábora, Bechyně, Strakonic, Písku, Vodňan a další. Bohužel sílící agreesivní politika sousedního Německa tuto akci zmařila.

Skupina MLL měla 120 dospělých členů a 48 členů dorostu. V prvním kurzu "A" bylo na kluzáku Zlín Z II s gondolou "Hradečák" vycvičeno 9 pilotních žáků, uspořádány leteckomodelářské závody se 42 zúčastněnými modely. Zároveň byly zorganizovány vyhlídkové lety motorovým letadlem nad městem a expedice ny vyzkoušení plachtařského terénu u Kamenice nad Lipou.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

Výcvik byl prováděn i v zimě na "Jakubu" a také se jezdilo létat až ke Kamenici n. Lipou. Zde se létalo na Slabově kopci (kde to je?) a na Melíšku 626 m n. m.

Zleva J. Kubát, J. Bednář sen., ?, J. bednář jun., ? na kopci U Sv. Jakuba.


Na počátku okupace byly kluzáky ukryty na pile U Čiháků. 

MLL byla zrušena.

Kluzáky "Hradečák" a "Jiřík" převzal NSFK v Nové Bystřici.

Za války měla NSFK v Jindřichově Hradci dílny pro opravy kluzáků na Tyršově stadionu.

Na pozemcích budoucího poválečného letiště létá s motorovými modely pan Josef Bednář jun. se svými kamarády Jaroslavem Prchalem, Čestmírem Sobotkou, Oto Průchou, Pavlem Svatoněm, Zdeňkem Dresslerem, Františkem Veselým, Karlem Feursteinem.

V roce 1941 na jaře přistává u dělostřeleckých kasáren (vpravo od silnice do Jarošova nad Nežárkou na polích, kde dnes stojí Stavcent, AR servis, Pozemní stavby) letoun Bücker Bü 131 asi od LKS 7 z Českých Budějovic.

, .

O měsíc později na té samé louce blíž k Vajgaru přistál letoun Gotha Go 145 asi od LKS 7 z Českých Budějovic, došel mu benzin.

 V letech 1943 nebo 1944 přistála na pozemcích stávajícího letiště letoun Junkres Ju 87 asi od SG 102 z Českých Budějovic pro nějakou technickou závadu a po dvou dnech odlétl.

V létech 1943 a 1944 se účastnili modeláři z Jindřichova Hradce s kamarády ze Sezimova Ústí modelářských soutěží v Kyjích u Prahy, ale i na dnešním letišti.


V roce 1944 nouzové přistání letounu Bf 110 na břicho v blízkosti vojenské střelnice.

24.8.1944 bitva u Jindřichova Hradce.


6.5.1945 z Plané nad Lužnicí přijel radarový vlak.

6.5.1945 k večeru vyhozen do povětří tažný tank, součást radarového vlaku. Výbuch poškodil nádraží.  helo7466.jpg (150846 bytes), helo7634.JPG (1131913 bytes) helo7635.JPG (1082482 bytes). Podrobnosti.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Podle vzpomínek zakládajících členů, mají nesmírnou zásluhu na vybudování odbočky ČNA v Jindřichově Hradci pánové Josef Bednář starší a jeho syn! Veškerý čas a to někdy i na úkor jejich autodílny se podíleli na organizaci létání a výrobě potřebné techniky pro plachtařský provoz. Je získáno 110 členů. Bylo velké nadšení, ale také potřeba letadel. Historie.

Již 20.6.1945 je od Národního výboru Nová Bystřice získán zpět kluzák Skaut Standart s gondolou, původní majetek MLL. Kluzák Hradečák byl za války poškozen a nyní byl uložen v kině Vesmír. Převzetí provedl pan Karel Novák, který byl velký fanda letectví. 

V červenci 1945 vyhověl maršál Koněv žádosti českých plachtařů prostřednictvím pověřence MNO, MD a vedoucího Ústředního plachtařského odboru ČNA Vladimíra Šilhana o darování leteckého materiálu z německých plachtařských škol v Grunau bei Hirschberg Jeżów Sudecki (Jelenia Góra) a ze Zákup (okres Česká Lípa). Odvezeno bylo 16 kluzáků a 116 větroňů.

V této době byly přivezeny z Varnsdorfu do J. Hradce dva kluzáky Schulgleiter SG 38 a větroň Grunau Baby IIb. Transportní vůz, různé polotovary, kování, šablony, modelářský materiál a také šasí na později vyrobený naviják. Dopravu zajišťoval dopravce ze Stráže n/N. pan Jaroslav Ille. Větroň se z generální opravy už nevrátil.

Mladí členové odbočky ČNA J. Hradec se podíleli na žních v obci Kunějově. Dále se rozvíjela spolupráce s veliteli místního vojenského útvaru 29. pluku. Do opakovacího kurzu pro předválečné plachtaře v ZPŠ Raná u Loun je v měsíci srpnu 1945 vyslán Josef Bednář ml. Zde splňuje podmínky pro získání zkoušky C na kluzáku SG 38 s gondolou! O tomto skvělém výkonu se psalo v dobovém leteckém tisku. A později jede do kurzu také na šest neděl Karel Hrůša. 

22.9.1945 žádá místní odbočka ČNA Velitelství letištní perutě v Českých Budějovicích dopisem o přidělení německého letounu. Velitelství let. perutě Č. Budějovice obratem odpovídá, že je možné vyslat na letiště zástupce, aby si vybral potřebný letoun a zařídil jeho dopravu do J. Hradce. Proč nebyla tato akce dotažena do konce není známo. 

2.10.1945 žádá Velitelství letištní perutě České Budějovice dopisem o zaslání podkladů pro rekognoskaci budoucího letiště. 

V říjnu 1945 den před měnovou reformou nabídl koňský řezník a obchodník s koňmi pan František Ruprecht „místním vzduchoplavcům“ peníze v částce 198 000.- Kč (pět vkladních knížek) na nákup „aeroplánu“. Pan Josef Bednář ml., Ladislav Krejča a pan Stárek s pomocí ředitele záložny poslali ještě večer telegraficky peníze do Zlínských leteckých závodů a.s. Zlín. Dne 26.10.1945 je telefonicky objednáváno ve Zlíně motorové letadlo. Výrobní závod letadel potvrzuje objednávku na letoun Zlín 181 ve standardním provedení. Obchod se však neuskutečnil. Cena 80 000.- Kč v nové měně přesahovala možnosti odbočky ČNA. Proto byla objednávka změněna na dva větroně typu Z-24 Krajánek a jeden školní kluzák s gondolou typu Z-23 Honza. 


Létá se na plochách u Políkna, Čertův Kámen u Lodhéřova, Jindřiš u trati, Číměř - Přídimec (kde to je?) nebo také Sahara (kde?) a na Fedrpuši. Vše je ale svahové létání, které je odvislé na stavu vegetace na svazích. Musí být sklizeno. Hledají se vhodné plochy pro rovinné letiště s možností motorového létání.

 

Fotomapa z roku 1953 a 2010.