.

.

.

V roce 1935 v hale Sokola na Tyršově stadionu pořádá Místní skupina MLL v Jindřichově Hradci výstavu, kde byly vystaveny vojenská i civilní letadla.

13.6.1935 se konala valná hromada Místní skupiny MLL v Jindřichově Hradci. Předseda Dr. Boh. Maršík.

3.3.1936 dostalo letiště na vojenském cvičišti oficiální statut Pomocné vojenské letiště.

Na letišti jsou vidět dva plátěné francouzské hangáry typu Bessonneau rozměru 20 x 24 m a přistávací znak T. Vlevo od hangárů je zřetelné drezurové cvičiště. Datum pořízení není znám

5.-6.9.1936 Místní skupina MLL v Jindřichově Hradci uspořádala letecký den.

V sobotu přiletěly:

    Praga E 114 Air Baby s motorem Praga B2, pilot npor. Strejček, vedoucí Propagační letky MLL v Praze,

    Letov Š 218 Komár s motorem Walter NZ 120, pilot Franc, startér ČSA a pozorovatel Dr. Růžkem ze Zemského úřadu v Praze,

    letadlo Aero A 125 OK-LIU s motorem Breitfeld & Daněk Perun I, pilot Ing. Konečný, pozorovatelka sl. Králová s ním větroň Göppingen Gö 1 Wolf "Sokol" (pilot Rodovský),

    desetimístný dopravní letoun Aero A 38 OK-ULF s motorem Walter Jupiter IV od MLL Praha, šéfpilot Altmann, kpt. zboj. Lipner a Reiman od Leteckého pluku 6.

Propagační lety prováděny už v sobotu odpoledne i při nepříznivém počasí.

V neděli přiletěly:

    Letov Š 39 s motorem Walter Minor 4, pilot Mareš a Dr. Ing. Štícha z MVP,

    R 9 (?) s motorem Walter Castrol I asi Letov Š 28, pilot prap. Landa, pozorovatel sl. Věra Marečková z Ústřední pilotní školy v Letňanech

    a stihačka Avia B 23 s motorem Škoda-Hispano-Suiza 8Aa, pil. št. rtm. Krahulec (Fišament), vrchní mechanik ČSA.

Propagační lety prováděny v neděli dopoledne, o 2. hodině odpolední pak zahájen program leteckého dne tím, že letoun Aero A 125 shodil věnec, za zvuků hymny vztyčena státní vlajka, uvítáni vojenští i civilní hodnostáři a vypuštěni poštovní holubi. Po předvedení výcviku a ukázek chyb pilotních žáků (pilot Truhlář s Praga E 114 Air Baby) startoval letoun Aero A 125, maje ve vleku větroně Sokola pilotovaného naší rekordwomen sl. Královou z Plachtařského odboru MLL, která po odpoutání větroně od letadla provedla řadu akrobatických obratů, jejichž druhou vrcholnou sérii s letadlem předvedl mistr akrobacie Rodovský.

Po startu malého Praga Air Baby v druhé části programu podána ukázka vzdušného boje mezi bombardovacím letadlem, představovaným dopravním Aero A 38, a stihačkou, jež skončil znázorněným seskokem posádky sestřeleného letadla pomocí dvou padáků.

Druhý boj předveden po ukázce normální akrobacie šéfpilota Altmanna a to útokem tříčlenné skupiny letadel, jež napadla na cvičišti improvisovanou osadu v několika náletech bombami zápalnými a plynovými, jsouc odstřelována kulomety a protiletadlovou baterií. Po útoku zasáhly složky CPO.

Majoru Jánu Ambrušovi, jenž měl přiletět až odpoledne z leteckého dne v Přerově, zabránily špatné povětrnostní poměry k dodržení slibu.

Teprve ku konci tohoto čísla, jímž pořad byl plně vyčerpán, spustil se liják, takže celý program mohl být dík dobré organizaci do té doby hladce absolvován, jakož i lety obecenstva, které našly velmi mnoho zájemců o A 38 nejen při přestávce, ale až do setmění.

Místní skupina MLL v Jindřichově Hradci vydává dne 15.04.1937 žáku IV. třídy měšťanské školy v Jindřichově Hradci Valentinu Časnému a Vladimíru Mackovi žáku II. třídy „Osvědčení“ č.j.90/37 o účasti na modelářském leteckém kurzu v roce 1936/1937 s výborným prospěchem. Vedoucím kurzu byl letec pan Karel Prášek.

24.9.1937 se Místní skupina MLL v Jindřichově Hradci podílela na pořádání III. národního letu RČS, protože na letišti byl stanoven otočný bod a zároveň sem posádky odhazovaly pouzdro s hlášením, které následně vyhledávali jindřichohradečtí skauti.

Na podzim 1937 založilo pět kamarádů leteckých modelářů Klub Mladého hlasatele se jménem Hradečtí ostříži. Místní skupina MLL v Jindřichově Hradci uspořádala kurz pro letecké modeláře.

Předsedou Místní skupiny MLL v Jindřichově Hradci byl okresní školní inspektor pan V. Krška. Náčelníkem byl civilní letec pan Karel Prášek, který vykonával odborný dozor při provádění výcviku.

Osazenstvo autodílny pana Josefa Bednáře (drží vrtuli).

Kdy?

První kluzák Skaut Standard 37 s gondolou se podařilo získat díky rozsáhlé sbírce a sponzorům řediteli Hospodářského družstva Josefu Braunsteinerovi a továrníkovi Singerovi.

14.11.1937 byl kluzák Skaut Standard 37 s gondolou pokřtěn jménem Hradečák.

Přítomni byli Místní skupiny MLL v Jindřichově Hradci pan V.Krška, za Ministerstvo veřejných prací odborový rada ing. Ján Bervida (*1893 - +1962), přednosta odboru sportovního letectví, který působil po válce jako předseda leteckého odboru MD, zástupce rady města náměstek pan prof. Dr. Mostecký a za vojsko pplk. Macháček. Za Ústředí MLL generální tajemník František Synecký.

Na snímku před kluzákem je mezi čestnými hosty předseda Místní skupiny MLL v Jindřichově Hradci Okresní školní inspektor pan V. Krška, manželka okresního hejtmana R. Soumarová, manželka městského lékaře paní Dolanská a letec Karel Prášek.

Od kluzáku doleva: MVDr. Václav Zuda, Stanislav Ráftl, Josef Kubát, Antonín Jirák, Vilém Singer, Otakar Starka. Od kluzáku doprava: p. Picka, p. Kouba, p.Pláteník, Josef Bednář st., Jan Fical, Jaromír Hájek.

Fotografie pořídil majitel drogerie pan Raimund Krninský a pan František Houska.

Od 15.11.1937 do 24.4.1938 probíhal první kurz.

V té době měl PO MLL v Jindřichově Hradci 15 členů a za instruktáže p. K. Práška byly prováděny skoky v okolí Jindřichova Hradce. Starty byly prováděny gumovým lanem a doprava na start koněm nebo ručně. Doba letů 10-25 sekund až jedna minuta.

Svahové letiště byly: u Políkna, na severních svazích Jakubu, na Fedrpuši, za strážním domkem u jatek vedle trati do Veselí nad Lužnicí, dnes tam vede silnice (kde to je?) a na svazích u Jindřiše.

Instruktor vojenský letec pan Karel Prášek, Pláteník, Průša, O. Starka, J. Kubát, Bártík, St. Ráftl, J. Fical,  J. Bednář jun, J. Bednář sen. a paní uč. Anna Petrzelenová.

Instruktor Karel Prášek a v kabině Josef Bednář jun. ,  Josef Bednář sen. , , Anna Petrzelenová v kabině, Bednář a Prášek , vlevo Prášek a hobla dostává pan Pláteník .

Navazují se kontakty s PO MLL v Kamenici nad Lipou (okres Pelhřimov) a PO MLL v Humpolci (okres Pelhřimov).

Někdy v tomto období nouzově přistává u Radouňky školní letoun Letov Š 218 od ARČS.

Plachtařská zkouška A složena 4. a 5.1.1938.

3.3.1938 zahajuje PO MLL v Jindřichově Hradci druhý plachtařský kurz přednáškami a teoretickým školením. Další kluzák z dílen MLL zakoupil ředitel Hospodářského družstva pan Josef Braunsteiner a pojmenoval jej po svém synovi "Jiřík".

Létalo se v J. Hradci, v Kamenici nad Lipou pod vedením instr. Janovského z Tábora, v Jindřichově Hradci na Fedrpuši a na kopci u Políkna.

10.04.1938 byly prováděny autostarty na letišti automobilem Aero 50 se zařazeným přímým záběrem (pomocí kladky ) se ziskem asi 150 m výšky.

Létali Karel Prášek, Pláteník, Průša, Otakar Starka, Josef Kubát, Bartík, Stanislav Ráftl, Jan Fical, Josef Bednář jun., Josef Bednář sen., učitelka tělocviku Anna Petrzelenová, Antonín Jirák.

V červnu 1938 se Místní skupina MLL v Jindřichově Hradci podílela na organizaci branného dne.

Ortofotomapa 1938.

V neděli 11.9.1938 vyjeli jindřichohradečtí plachtaři se svým kluzákem s gondolou na plachtařský terén Dlouhý vrch u Dubičného, kde si zalétali s českobudějovickými plachtaři. Celkem se zde sešlo asi 50 plachtařů.

Všichni se těšili a připravovali na letecký den, naplánovaný na 25.9.1938, kterého se měli zúčastnit plachtaři z celých jižních Čech – Č. Budějovic, Jindřichova Hradce, Kamenice n. Lipou, Lišova, Tábora, Bechyně, Strakonic, Písku, Vodňan a další. Bohužel sílící agresivní politika sousedního Německa tuto akci zmařila.

Místní skupina MLL v Jindřichově Hradci měla 120 dospělých členů a 48 členů dorostu. V prvním kurzu "A" bylo na kluzáku Zlín Z II s gondolou "Hradečák" vycvičeno 9 pilotních žáků, uspořádány leteckomodelářské závody se 42 zúčastněnými modely. Zároveň byly zorganizovány vyhlídkové lety motorovým letadlem nad městem a expedice na vyzkoušení plachtařského terénu u Kamenice nad Lipou.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

Výcvik byl prováděn i v zimě na "Jakubu" a také se jezdilo létat až ke Kamenici nad Lipou. Zde se létalo na Slabově kopci (kde to je?) a na Melíšku 626 m n. m.

Zleva J. Kubát, J. Bednář sen., ?, J. Bednář jun., ? na kopci U Sv. Jakuba.

MLL byla zrušena.

Kluzáky "Hradečák" a "Jiřík" převzal NSFK v Nové Bystřici.

Za války měla NSFK v Jindřichově Hradci dílny pro opravy kluzáků na Tyršově stadionu.

Na pozemcích budoucího poválečného letiště létá s motorovými modely pan Josef Bednář jun. se svými kamarády Jaroslavem Prchalem, Čestmírem Sobotkou, Oto Průchou, Pavlem Svatoněm, Zdeňkem Dresslerem, Františkem Veselým, Karlem Feursteinem.

.

V roce 1941 na jaře přistává u dělostřeleckých kasáren (vpravo od silnice do Jarošova nad Nežárkou na polích, kde dnes stojí Stavcent, AR servis, Pozemní stavby) letoun Bücker Bü 131 asi od LKS 7 z Českých Budějovic.

, .

O měsíc později na té samé louce blíž k Vajgaru přistál letoun Gotha Go 145 asi od LKS 7 z Českých Budějovic, došel mu benzin.

.

V roce 1943 nebo 1944 na pozemcích stávajícího letiště přistál letoun Junkers Ju 87 asi od SG 102 z Německého Brodu či Českých Budějovic pro nějakou technickou závadu a po dvou dnech odlétl.

12. a 19.9.1943 se účastnili modeláři z Jindřichova Hradce s kamarády ze Sezimova Ústí modelářských soutěží v Kyjích u Prahy, ale i na dnešním letišti.

V roce 1944 se účastnili modeláři z Jindřichova Hradce s kamarády ze Sezimova Ústí modelářských soutěží v Kyjích u Prahy, ale i na dnešním letišti.

24.8.1944 letecká bitva u Jindřichova Hradce.

24.8.1944 německým stíhačům se podařilo v prostoru Jindřichohradecka sestřelit čtyři letouny B-24 Liberator. První se zřítil u Vlčic a zahynulo v něm z deseti celkem devět členů posádky. Další dopadl poblíž Lomů, devíti letcům se podařilo zachránit pomocí padáků, dva letci zahynuli. Třetí z letounů explodoval nad Číměří a v pěti kusech dopadl na vesnici a její okolí. Také z této posádky se zachránilo celkem sedm letců, další tři zahynuli. Poslední bombardér byl sestřelen nad obcí Člunek. Letoun dopadl až u obce Gross-Meinharts v Rakousku. Američané ztratili nad Jindřichohradeckem celkem čtyřicet jedna svých letců, z toho čtrnáct zahynulo.

Němci během odvetného souboje s Američany ztratili na Jindřichohradecku celkem jedenáct stíhacích strojů, další čtyři se zřítily na území Rakouska. Kam dopadly: stíhačky Fw 190 u Vlčic, u Lomů, u Kačleh, Senotína, Otína, dvě Bf 109 poblíž Kunžaku (vrch Na Šibenici a pole Křikava), další u Ostojkovic, Jižné a Stříbřece. Prozatím se nepodařilo lokalizovat poslední německou stíhačku typu Bf 109. Červená Lhota? Z jedenácti sestřelených pilotů Luftwaffe čtyři zahynuli a sedm se zachránilo za použití padáku. MAPA. Foukal jihovýchodní vítr.

24.8.1944 přední střelec B-24 B-24H S/N 42-52479 "červené J" "Little Lulu" od 776th BS, 464th BG, 55th BW, 15th USAAF z Itálie sestřelil německý stíhací Fw 190 A WNr. 681361 "žlutá 7" od 6./JG 300. Pilot Fw. Hubert Engst se zachránil pomocí padáku a přistál několik kilometrů severně Jindřichova Hradce. Letoun dopadl u obce Otín.

26.1.1945 (?) u vojenské střelnice (kde?, vojenské cvičiště?) nouzové přistání letadla Bf 110 od noční stíhací jednotky. Nad Čechami bylo v ten den dost špatné počasí a pilot zřejmě ztratil orientaci. Ostatně četníci tehdy nahlásili ještě dvě další nouzová přistání Bf 110 od stejné jednotky na jiných místech Čech. Další letoun přistál severozápadně Trhových Svin-Padělky.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

----------

----------

----------

----------

6.5.1945 z Plané nad Lužnicí přijel radarový vlak.

6.5.1945 k večeru vyhozen do povětří tažný tank, součást radarového vlaku. Výbuch poškodil nádraží.  , . Podrobnosti.

----------

, .

----------

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

----------

----------

Podle vzpomínek zakládajících členů, mají nesmírnou zásluhu na vybudování ČNA odbočky Jindřichův Hradec pánové Josef Bednář starší a jeho syn! Veškerý čas a to někdy i na úkor jejich autodílny se podíleli na organizaci létání a výrobě potřebné techniky pro plachtařský provoz.

Již 20.6.1945 je od Národního výboru Nová Bystřice získán zpět kluzák Skaut Standart s gondolou, původní majetek Místní skupiny MLL v Jindřichově Hradci. Kluzák Hradečák byl za války poškozen a nyní byl uložen v kině Vesmír. Převzetí provedl pan Karel Novák, který byl velký fanda letectví.

V červenci 1945 vyhověl maršál Koněv žádosti českých plachtařů prostřednictvím pověřence MNO, MD a vedoucího Ústředního plachtařského odboru ČNA Vladimíra Šilhana o darování leteckého materiálu z německých plachtařských škol v Grunau bei Hirschberg Jeżów Sudecki (Jelenia Góra) a ze Zákup (okres Česká Lípa). Odvezeno bylo 16 kluzáků a 116 větroňů.

V této době byly přivezeny z Varnsdorfu do J. Hradce dva kluzáky Schulgleiter SG 38 a větroň Grunau Baby IIb D-7-220. Transportní vůz, různé polotovary, kování, šablony, modelářský materiál a také šasí na později vyrobený naviják. Dopravu zajišťoval dopravce ze Stráže n/N. pan Jaroslav Ille. Uloženy byly v Modrém sále kina Vesmír.

Na speciálním stojanu se cvičí balancování. Kluzák je upevněn na „balanční kozlík“, který umožňuje náklon kluzáku kolem podélné osy o 30° a kolem příčné osy asi 10°. Toto zařízení se stavělo proti dostatečně silnému větru a pilot se snažil stroj udržet pomocí křidélek a výškovky v rovině.

, . Kdy?

Mladí členové ČNA odbočky Jindřichův Hradec se podíleli na žních v obci Kunějově. Dále se rozvíjela spolupráce s veliteli místního vojenského útvaru 29. pluku.

Do opakovacího kurzu pro předválečné plachtaře v ZPŠ Raná u Loun je v měsíci srpnu 1945 vyslán Josef Bednář ml. Zde složil zkoušky plachtaře stupně C na kluzáku Schulgleiter SG 38 s gondolou! O tomto skvělém výkonu se psalo v dobovém leteckém tisku. A později jede do kurzu také na šest neděl Karel Hrůša.

22.9.1945 ČNA odbočka Jindřichův Hradec žádá dopisem Velitelství letištní peruti České Budějovice o přidělení německého letounu.

Velitelství letištní peruti České Budějovice obratem odpovídá, že je možné vyslat na letiště zástupce, aby si vybral potřebný letoun a zařídil jeho dopravu do Jindřichova Hradce.

Proč nebyla tato akce dotažena do konce není známo.

2.10.1945 Velitelství letištní peruti 2 v Českých Budějovicích dopisem žádá o zaslání podkladů pro rekognoskaci budoucího letiště.

Do kurzu plachtařů v ZPŠ Raná u Loun je vyslán v době od 8.10 do 4.11.1945 plachtař pan František Erben, kde složil zkoušky plachtaře stupně B.

V říjnu 1945 den před měnovou reformou nabídl koňský řezník a obchodník s koňmi pan František Ruprecht místním vzduchoplavcům peníze v částce 198 000.- Kč (pět vkladních knížek) na nákup aeroplánu. Pan Josef Bednář ml., Ladislav Krejča a pan Stárek s pomocí ředitele záložny poslali ještě večer telegraficky peníze do Zlínských leteckých závodů a.s. v Zlíně. Dne 26.10.1945 je telefonicky objednáváno ve Zlíně motorové letadlo. Výrobní závod letadel potvrzuje objednávku na letoun Zlín 181 ve standardním provedení. Obchod se však neuskutečnil. Cena 80 000.- Kč v nové měně přesahovala možnosti ČNA odbočky Jindřichův Hradec. Proto byla objednávka změněna na dva větroně typu Z 24 Krajánek a jeden školní kluzák s gondolou typu Z 23 Honza.

Létalo se na svahových letištích u Políkna, Čertův Kámen u Lodhéřova, Jindřiš u trati, Přídimec u Číměře nebo také Sahara a na Fedrpuši.

V dubnu 1946 se létá na svahovém letišti v Číměři na svahu Přídimec (Sahara), který je situován JJV, vlevo od silnice na Kuňejovské samoty. Podle pamětníků doletěl nejdále Karel Hrůša st., který doletěl doprostřed obecního rybníka. Další dva plachtaři doletěli na kraj rybníka u hráze.

Vše je ale svahové létání, které je odvislé na stavu vegetace na svazích. Musí být sklizeno. Hledají se vhodné plochy pro rovinné letiště s možností motorového létání.

Náčelník letiště (vojenského cvičiště?) je Josef Bednář mladší.

Předsedou ČNA odbočky Jindřichův Hradec je major Evžen Konstantinov.

28.9.1946 od 8 hodin vyhlídkové lety. Při vyhlídkovém letu se stala nehoda, kdy letoun po průletu (zákaz přistání) skončil v koruně dubu naštěstí bez zranění cestujících. Cestujícími byli majitel tiskárny pan Jan Alexander a syn Jindřich. Letoun Po-2 řídil pilot z Plzně. Panu Alexandrovi byl druhý den nabídnut vyhlídkový let za útrapy, které se synem prožil, nabídku statečně s radostí přijal.

Večer byla v sále na Střelnici taneční zábava za přítomnosti všech zúčastněných letců.

Větroň Grunau Baby IIb D-7-220 se z generální opravy už nevrátil.

29.9.1946 na ploše u bažantnice u lípy vlevo od silnice na Lodhéřov letecký den.

Při zahájení byly projevy zástupců MNO, MD, ONV a MNV. Účast na leteckém dnu byla asi 4 000 diváků. Létaly zde letouny Po-2, K-65 Čáp a Piper L-4H. Na leteckém dnu účinkoval také Po-2 v salónní verzi se sovětskou imatrikulací. Přilétly i Spitfiry od 2. letecké divize z Českých Budějovic, kteří předvedli skupinové lety, hloubkové nálety a akrobacii.

Letouny Piper L-4H , Spitfire a Piper L-4H .

Do kurzu plachtařů v ZPŠ Raná u Loun je vyslán plachtař pan František Erben.

V září 1946 byl získán pochopením předsedy ONV Ing. Fr. Bauera repatriační barák na vojenském cvičišti, kde začíná plachtařská činnost. Příslib o přidělení dokládá dopis MNO z 8.10.1946.

1.11.1946 je s posádkovým velitelstvím v Jindřichově Hradci uzavřena smlouva o užívání dřevěného baráku na dobu 10 let a nájemném 400 Kč ročně.

Létalo se na vojenském cvičišti, na svahových letištích: kopci Fedrpuš (vysoký kopec s dlouhým táhlým svahem kousek za městem u Vídeňské silnice) a na Čápově kopci (u silnice na Novou Bystřici).

V roce 1946 je podle Hlavní knihy letů souhrnně nalétáno na kluzácích Schulgleiter SG 38 OK-5021 a OK-5024 celkem 350 startů gumovým lanem v době 2 hod. 1 min. 24 sec.

Na pole proti elektrárně (t. č. rozvodna ) přistávají z dvojvleku za letounem K-65 Čáp (pilot byl pan Šváb) dva větroně typu Z-24 Krajánek OK-8660 a OK-8661 z Otrokovic.Větroně byly objednány v roce 1945 a uhrazeny ze sponzorského daru pana Františka Ruprechta. Větroně byly pracně přepraveny do dřevěného baráku na vojenském cvičišti. Společně s dvěma kluzáky Schulgleiter SG 38 tvořily základní letový park aeroklubu.

Na svahovém letišti Čerťák (Čertův Kámen u Lodhéřova) skupina plachtařů zleva ?, J. Védl, J. Bednář, Jaroslav Karásek, Vondráček, K. Hrůša ml., E. Marsa, ?, B. Védl, František Fíla, ?.

15.5.1947 je proveden výběr pozemků pro letiště a přiděleno 31,5109 ha pozemků ve stávající lokalitě U Polívek. Velkou zásluhu na zdárném průběhu akce má pracovník MNV v Jindřichově Hradci pan Václavík, který je velkým fandou letectví a ještě dlouhá léta nám na úřadě pomáhá hlavně při přidělování akcí Z, což byla svépomocná výstavba, kde materiál financoval stát a práce byla prováděna zdarma.

Katastrální měřičský úřad v Jindřichově Hradci zaměřuje 8.6.1948 pozemky o rozloze 33 ha 46 a 86 m² pro zřízení letiště. Strojní a traktorová stanice v Jindřichově Hradci provedla úpravu plochy za pomoci celkem 16 traktorů.

Pan František Erben je vyslán od 25.8. do 21.9.1947 do ZPŠ Raná u Loun ke složení zkoušky plachtaře stupně C.

V hlavní knize letů je uvedeno, že bylo nalétáno 201 startů gumovým lanem v celkové době 2 hod. 43 minut.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Úlety československých pilotů.

26.3.1948 zasílá MNV v Jindřichově Hradci ČNA odbočce Jindřichův Hradec k rukám tajemníka pana Jaromíra Hájka Výkaz pozemkových parcel pro letiště na k. ú. Jindřichův Hradec č. j. 2536/48.

30.5.1948 složil zkoušku plachtaře stupně A Jaroslav Karásek, stupeň B pak složil 22.7.1949, což dokládá kopie Průkazu pilota plachtaře č.4281 vydaného v Praze dne 16.3.1950.

, .

Josef Bednář, syn Josef a Emanuel Marsa zhotovili v autodílně jednobubnový naviják Ford 8V. Při tomto díle asistovali tovaryši z autodílny pana Josefa Bednáře st. František Fíla, Stanislav Broulim a Miroslav Kněžínek a Jaromír Michl z elektroopravny pana Nováka. Tito mladí mužové také většinou asistovali při létání a přesunech kluzáků, ač někteří z nich sami nelétali. Pan František Fíla létal a velmi rád vlekal na navijáku. Naviják byl uložen v autodílně. K létání musel být přivezen.

Klub má 120 členů a používá kluzáky Z 23 Honza OK-5681, OK-5063, 3 x Schulgleiter 38, OK-5024, OK-????, OK-????, majetek vojenské správy, Z-24 Krajánek OK-8660, OK-8661. Navijákařský průkaz č. 1 v regionu získal pan Bohumil Glazer.

6.8.1948 první letový provoz na novém letišti. Hostující instruktor Jaroslav Prchal provedl pět startů na Z-24.

Dopisem č. j. 8113/48 ze dne 5.10.1948 vydává MNV v Jindřichově Hradci předběžný souhlas k provádění prací na vybudování letiště "U Polívek".

MNV v Jindřichově Hradci vydává dopisem ze dne 30.11.1948 č. j. 9397/48 Povolení k přemístění dřevěného baráku z vojenského cvičiště na pozemky budovaného letiště.

Za přispění armády jmenovitě pplk. E. Konstantinova došlo k převezení dřevěného baráku na letiště a jeho osazení na podezdívku. Použitím tohoto materiálu vzniká první hangár. Vrata jsou z dřevěných desek, které se nosí na zádech a přibíjejí se ke konstrukci. Na letiště vedla polní cesta, která odbočovala z hlavní silnice na Prahu doleva před stávající čerpací stanicí a vedla šikmo přes pole. Uprostřed vzdálenosti na letiště byl úzký úvoz, který působil potíže.

V této době dochází mezi letecké nadšence i modelářský dorost, který pomáhá při výstavbě letiště a při provozech.

Na letiště chodí také nelétající člen pan František Pupík, člen KSČ a zaměstnanec Okresního soudu, který působí jako politický zástupce náčelníka letiště. Podílí se na zpracovávání hodnocení členů aeroklubu až do roku 1962. Je třeba poznamenat, že pokud je známo, nikdy nikomu neškodil, ale pomáhal, jak mohl při budování aeroklubu.

Jeden kluzák Schulgleiter SG 38 byl uskladněn ve stodole u cesty na Děbolín. Provoz ještě na svahovém letišti u Děbolína. Do kdy?

Jednatelem byl p. Karel Hrůša st. Plachtařský odbor: předseda Jaromír Hájek, jednatel Jaromír Michal, pokladník Vilém Rösch, tech.správce Jar. Karásek, vedoucí provozu Boh. Glaser, náčelník Josef Bednář ml., instruktor A a B Josef Bednář ml.

Na letišti je postaven dřevěný hangár o rozměrech 8 x 21 m s provizorními dřevěnými vraty. Jako kancelář slouží maringotka. Je také provedeno označení letiště a zřízena telefonní přípojka č. 647.

V majetku je naviják Ford V8, transportní vozík, balanční kozlík.

Členy aeroklubu je získán kořistní terénní automobil KdF, který je v dílně u Bednářů zprovozněn a je na něj namontováno vlečné zařízení (koule). Konečně máme vlastní dopravní prostředek.

Z přehledu o činnosti ČNA odbočka Jindřichův Hradec za rok 1948 vyplývá, že klub měl ke konci roku 1948 evidováno 102 členů a 28 dorostu. Starty pomocí gumového lana 350, nalétáno 2,13 hod. Hlavní kniha letů však uvádí, že bylo 293 startů pomocí gumového lana a nalétáno 3,21 hod a 50 startů navijákem s náletem 1,03 hod. Starty navijákem 30 s náletem 0,48 hod za srpen–listopad, dále spotřeba 100 l benzinu.

Ve výcviku jsou zařazeni Jos. Bednář jun., Věra Bednářová, Jaromír Hájek, Karel Hrůša starší, Karel Hrůša mladší (nejsou příbuzní), Jaroslav Karásek, Václav Karásek, Bohuslav Glaser, Bohumír Pešek, František Erben, Vladimír Veselý, Vilém Rösch, Jaromír Englický, Jaroslav Védl, Bohumil Védl, Jaroslav Buchta, Jaromír Mareš, Ladislav Krejča, Josef Vondráček, Zdeněk Hanuš, Miroslav Bílek, Karel Tůma, Ivo Emmer, Jan Kroupa, Bohuslav Špacírer, Emanuel Marsa, Liduška Semeráková, Karel Vítek, Karel Dvořák, Karel Jelínek. Hostuje pan Zdeněk Kec.

Létalo 24 pilotů, z toho 14 pilotů stupeň A, 4 piloti stupeň B a 6 pilotů stupeň C (Josef Bednář jun., Bohumír Pešek, Jaromír Englický (nábor MNO), Karel Hrůša st., Ivo Emer, Josef Vondráček).

V PK AK je doložen seznam odpracovaných hodin členy ČNA odbočka Jindřichův Hradec v celkové době 8. 000 brigádnických hodin za rok 1948.

Dochází k přechodnému zákazu provozu na letišti s odůvodněním blízkosti státní hranice. Jezdí se létat do Českých Budějovic-Světlíky, Soběslavi a Tábora.

Pan Josef Bednář ml. byl velký šprýmař. Z MD přišel zákaz k létání na Z-24 Krajánek do odvolání. Josef tento zákaz vyvěsil na letišti. Jaké bylo jeho překvapení, když se podíval z dílny na oblohu a vidí letět Krajánka. Okamžitě jede na letiště. Kolegové mu praví: "Ty tvoje šprýmy známe!". A tak Josef klečící na kolenou je přesvědčuje, že to je bohužel pravda a žádá, aby okamžitě ukončili provoz Krajánků.

V Jindřichově Hradci stále není oprávněný instruktor pro plnohodnotný provoz větroňů. Při provozech tak vypomáhají z Liberce Jaroslav Prchal, který jezdí za rodiči do J. Hradce a k rodině manželky do Smrčné u Nové Bystřice. Plachtaři si pro něho do Smrčné jezdili vozidlem KdF. Dále při leteckém provozu pomáhají z Českých Budějovic pak pánové Havel a Karel Oberleitner, ze Soběslavi Zdeněk Kec a Josef Bína.

1.3.1949 zahajuje plachtařský výcvik pan Vladimír Macek (*13. 12. 1924) a končí jej dne 9.11.1953 splněním zkoušek A, B. Další létání mu bylo znemožněno jako synovi bývalého živnostníka.

V této době se leteckou činností zabývají Jos. Bednář ml., Karel Hrůša st., Karel Hrůša ml., Jaroslav Karásek, Emanuel Marsa, Karel Grotz, Ladislav Krejča, Jaromír Mareš, Vladimír Veselý, Miroslav Bílek, Vilém a Jiří Röschovi, Vladímír Macek, František Erben, František Fíla, Jaromír Englický, Bohumír Pešek, Bohuslav Glaser, Karel Tůma, Karel Vítek, p. Štercl, Karel Dvořák, Bubeník, Zabílka, Dráb, Karel Jelínek, Jiří Štícha, Ludmila Semeráková.

Mezi tyto nadšence patří i modelářský dorost, který pomáhá při výstavbě letiště a při provozech.

Další členové nelétají, ale podílejí se na činnosti. Jsou to Josef Bednář sen., Evžen Konstantinov, Jaromír Hájek, Jiří Vondráček, František Pupík a další, které neznáme.

6.5.1949 získává pan Josef Bednář jun. na větroni Z-24 OK-8660 letem dlouhým 2 6min. 35 sec. úřední C.

8.5.1949 nehoda větroně Z-24 OK-8660, který se při provádění rozpočtové zatáčky o 180° dostal do pádu po křídle a narazil do země.

Aerokluby jsou organizačně převedeny do Dobrovolného svazu lidového letectví (DOSLET). DOSLET má krajský výbor v Č. Budějovicích.

V hodnocení aeroklubů za 1. pololetí roku 1949 se umístnil aeroklub Jindřichův Hradec na 113. místě ze 193 hodnocených AK. Pro zajímavost Č. Budějovice obsadily 47., Písek 59., Tábor 70., Dačice 115. a Soběslav 152. místo.

Ortofotomapa 1949.

V době od 2.3.1949 do 2.10.1949 bylo uskutečněno 33 letových dnů. Provedeno bylo 601 startů a odlétáno 33 hod. 21 min. 35 sec. Ve stavu jsou kluzáci Schulgleiter SG 38 OK-5021, OK-5024, větroně Z-24 OK-8660 a OK-8661. Bylo provedeno 8 zkoušek B.

Nedatováno.

Kdy?

Schulgleiter SG 38 , , , . Kdy? Zdeněk Kec provedl na kluzáku Schulgleiter SG 38 po vypnutí z navijáku přemet a byla z toho kláda (ten den zákaz létání).

Kdy přivezli kluzák Zlín Z 23 Honza? Kdy?

Větroň Zlín Z 24 Krajánek OK-8661 . Kdy?

S KdF se jezdí na společné provozy do Soběslavi a létá se na kluzáku Schulgleiter SG 38. Zde působí jako instruktoři pánové Josef Bína a Zdeněk Kec. Od kdy?

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Na letišti dále jako instruktor příležitostně vypomáhá Jaroslav Prchal, který přijíždí za rodiči.

Odpovědným instruktorem je jmenován pan Josef Bína ze Soběslavi, který minimálně jednou za čtrnáct dnů provádí dohled na provoz.

Dále se na letišti objevuje voják základní služby Jarda Reichl - v civilu zaměstnanec Kochmanky v Kralupech nad Vltavou, letecký truhlář a plachtař. Když viděl naší Grunau Baby IIb, která byla po strastiplné cestě dovezena před časem z Českých Budějovic ze svahového letiště Dubičné, a zjistil, že nemá spodní závěs, zapracoval. Při nejbližší příležitosti odjel domů a přivezl potřebné součástky a spodní závěs namontoval. Jaroslav provedl zálet na navijáku za spodní závěs a ihned vyrobil tři přemety.

U Bednářů v autodílně byla vyrobena také motorová tříkolka na tahání lana od navijáku, protože zpětný naviják byl poruchový a také nebyl příliš bezpečný. Navijákové lano se doposud tahalo zpět ručně!

Podívat se do Kralup nad Vltavou na Mistrovství republiky v akrobacii na větroních jedou s KdF K. Hrůša, E. Marsa, K. Grotz a K. Trnavský.

Na tomto letišti se rovněž uskuteční nácvik aerovleků na dvoumístném větroni Jeřáb II, kterého se účastní pan Vladimír Veselý. Doprava byla zajištěna rovněž vozidlem KdF.

Někdy v tomto období dochází při jízdě s KdF na výcvik do Tábora u obce Doubí k havárii. Obejde se to bez zranění, ale vozidlo je zkřížené. Po marné snaze o opravu je následně KdF zrušen.

V době od 7.- 29.10.1950 vykoná pan Vl. Macek v Posázavském aeroklubu Zruč nad Sázavou - letiště Zbraslavice na kluzáku Z 23 Honza OK-5698 deset startů. Zde je mu vystavena také legitimace člena tohoto aeroklubu č. 204.

V této sezóně nesmí Josef Bednář ml. létat z rozhodnutí StB. Tento zákaz je později zmírněn zákazem přeletů na větroních!!?? Tato situace trvá ještě asi jednu sezónu. Pan Josef Bednář je omezován v letecké činnosti z politických důvodů jako syn bývalého soukromého majitele autodílny.

Na kluzáku Schulgleiter SG 38 OK-5024 je nalétána 1 hod. Na větroni Z-24 OK-8661 se uskutečnilo 450 startů a odlétalo se 20 hodin.

Pan Josef Bednář jun. získává kvalifikaci instruktora kluzáků.

Chybí metodika výcviku, a tak přibývá havárií a poškození kluzáků. SG 38 jsou již několikráte opravované. Z 23 Honza je rozbit při startu navijákem na dlouhé dráze od Polívek. Krajánek Z 24 je poškozen při krátkém rozpočtu na přistání v Soběslavi, kam se jezdí také létat. Krajánek byl opravován v Kochmance Kralupy nad Vltavou. Jinak opravy provádí Jarda Karásek, buď na letišti nebo v Dřevařských závodech (dříve Pila p. Kasala).

Nově létají Otilie Fuchsová, Zdena Veselá, Miloš Poulíček

Jako kolektivní člen Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) je Doslet převeden do základních organizací velkých závodů. Svazarm zatím nezasahuje do organizace létání DOSLETU.

O prázdninách se zdí sloupky v dřevěném hangáru.

V roce 1951 z letiště práškování sovětskými Po-2 od od Аэрофлот. Karel Trnavský a Jiří Rösch s několika kamarády brigádně plní letadla chemikáliemi. Foto.

Ve dnech 22., 23. a 30.9.1951 je za dozoru hostujícího instruktora Jaroslava Prchala z Liberce vykonáno pět zkoušek B. Tyto zkoušky vykonali Emanuel Marsa, Karel Grotz, Karel Trnavský odznak č. 5739, Jiří Štícha, Jiří Rösch.

V tomto roce splňují podmínky pro udělení plachtařského odznaku B dále Miroslav Mareš a Ladislav Veselý.

Podle hlavní knihy letů bylo v období od 22.9. do 11.11.1951 uskutečněno 13 letových dnů. Celkem je nalétáno 800 startů a 30 hodin. V provozu jsou kluzáky Z-23 OK-5681 a OK-5215 dále Z-24 OK-8660 a OK-8661.

Od 16.11.1951 působí v Jindřichově Hradci Dobrovolný svaz lidového letectví (Doslet), závodní organizace Pozemní stavby n. p. Jindřichův Hradec – výcvikové oddělení. Kádrováci těchto závodů přebírají odpovědnost za kádrové prověrky létajících členů. V tomto závodě je rovněž ustaven Modelářský odbor s možností využívání dílny. To vše je dílem Karla Hrůši st., který je zde zaměstnán.

Asi v roce 1952 jsou na letišti v Jindřichově Hradci po dobu 14 dnů na soustředění plachtaři ze Soběslavi pod vedením instruktora Josefa Bíny. V Soběslavi se upravovala letištní plocha.

10.9.1952 StB zatkla na udání od člena aeroklubu pana Jiřího Rösche. Rok těžil uran v Jáchymově.

Ortofotomapa 1959.