Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Medlánky Medlan

MAPA.

10.07.2020

Historie

od února 1914

Prvním známým brněnským plachtařským nadšencem byl student techniky Richard Harabus, který již v roce 1914 dokončil svůj první kluzák.

29.9.1914 první pokus provedl za velmi silného větru ..

Zničení kluzáku následkem jeho pádu.

od října 1914

Nedal se neúspěchem odradit a postavil do roku 1921, kdy bohužel umírá na TBC, ještě několik kluzáků s nimiž nalétal přes 100 letů. Na upoutaném kluzáku, dle svých slov, dosáhl nejdelší doby letu 11 min 23 sec a výšky asi 20 m nad terénem. he347.jpg (36254 bytes)



od listopadu 1916


.


od července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


od 1919 do 27.12.1921.


.


2.5.1921 zemřel ing. Richard Harabus.

Od 14.8. do 21.8.1921 I. národní letecká výstava v Brně. První pokusy s plachtěním v Brně. Použito bylo prvních kluzáků ing. Richarda Harabuse. Kromě toho provedl v Černých polích několik skoků s dvouplošníkem Rudolf Dohnálek, který jej však při jednom skoku rozbil. Poté se aktivity přesunuly do Medlánek.

Rudolf Dohnálek skákal s jednoplošníkem Moravský aeroklub v Brně (M.A.K.) ale bez většího úspěchu.

27.12.1921-do prosince 1926.


Aby byly jednotlivé pokusy o plachtění prováděny systematicky, byl 29.8.1922 při ARČS založen , který měl říditi a usměrňovati veškerou plachtařskou činnost.


.


O prázdninách roku 1924 s kluzákem D 1 Exp. provedli mnoho letů (nejdelší v trvání 40 sec). Tento kluzák byl na konci prázdnin zničen nárazem do stromu.

V roce 1924 skupina kolem E. Jelínka dokončila kluzák Chanute. Tento kluzák byl používán hlavně k cvičným letům, kdy byl kluzák upoután asi ve výšce 20 m, ale dle dobových fotografií létal také volně.

Tyto lety konečně probudily zájem M.A.K., který poskytl konstruktérům finanční podporu. Z této podpory byl také postaven na medláneckém kopci první dřevěný hangár.

18.10.– 2.11.1924 se konala I. Národní soutěž plachtových letadel u Brna , které se zúčastnilo 8 kluzáků, z toho dva zahraniční konstrukce Dewoitine 5 a Dewoitine 8 mimo soutěž. Většinu měli vojenští piloti, neboť plachtění bylo v této době převážně jejich záležitostí.

Bylo provedeno celkem 116 letů za dobu skoro 5 hodin. Video.

Vítězem se stal škpt. Maršálek s kluzákem HLDZ 1, který ulétl 790 m a čas jeho nejdelšího letu byl 1 min a 51 sec. Celkem provedl 15 letů s celkovou dobou letu 12 min a 35,5 sec. Koncem závodů kluzák havaroval kvůli zlomení řídící páky výškového kormidla.

Na soutěži se učil létat s kluzákem P 2 student Přemysl Pánek, který provedl celkem 33 letů s celkovou dobou letu 16 min. a 37,5 sec. Získal ocenění za největší počet vzletů.

Kluzák Nitra 1 s ppor. Šapošnikovem získal IV. cenu s doletem 580 m. Před koncem závodů byl kluzák vážně poškozen.

Kluzák Zobor 1 provedl 13 letů s celkovou dobou letu 13 min. a 42 sec.

Kluzák P 2, Zobor I a ZA 2.

Kluzák Míra 3 provedl celkem 5 letů s celkovou dobou letu 3 min a 46,9 sec. Poté kluzák havaroval protože byl náchylný ke ztrátě rychlosti.

Kluzák ZA 2 s Jaroslavem Balíkem získal III. cenu s doletem 630 m. Po 6 letech byl kluzák poškozen.

Pilot Jaroslav Balík , , , .

Mimo soutěž vytvořil pplk. Skála na kluzáku Dewoitine P 3 dva národní rekordy v délce letu 1650 m a době letu 2 hod. 21 min. 51 sec. Pplk. Skála  , , , .


V roce 1925 ing. Rudolf Dohnálek postavil kluzák Nina.

Ještě před soutěží provedl ing. Dohnálek asi 100 letů s nejdelší dobou letu 55 sec.

9.-19.4.1925 se konala na Medlánkách II. Národní soutěž plachtových letadel u Brna, které se zúčastnilo 7 kluzáků. Vedle obou Dewoitinek soutěžila tato letadla: S 1, Nina, Přemysl P 3, N.S.V. 3 a kromě nich přihlásil J. Vyskočil svůj závěsný kluzák V 2Z.

Rovněž této soutěži nepřálo počasí a dosažené výkony byly daleko za výkony minulého roku, neboť nejlepší čas, docílený pplk. J. Skálou na Dewoitine, byl jen 37 minut 53 sekund. Přes nepřízeň počasí vytvořil pplk. Skála, opět mimo soutěž čs. rekord v dosažené výšce nad startem 202 m a ppor. Šapošnikov vytvořil rekord, když dosáhl vzdálenosti 1 716 m rovněž na Dewoitine.

Vítězem soutěže, vypsané jen pro domácí stroje, se stal kpt. Kalla na kluzáku S 1, docíliv doby 15 minut, vzdálenosti 1 420 m a výšky 59 m nad startem. Kluzák získal druhou cenu za celkově nalétanou dobu 1 hod. 6 min. a 3,8 sec.

Brněnský plachtař R. Dohnálek s kluzákem Nina obsadil první místo za celkovou nalétanou dobu 26 min 44,5 sec a docílil největší počet startů v počtu 33. Nejlepší let docílil 15.4.1925 v trvání 81 sec. a do vzdálenosti 611 m.

Rotmistr Cinibulka s kluzákem N.S.V. 3 konstruktéra Jaroslava a Jana Nebeského a J. Najmana (kde se stavělo) vykonal mnoho letů, z nichž nejdelší trval 1 min. a 10 sec. a získalo IV. cenu za vzdálenost výkonem 704 m a 968 m.

Pplk. Jaroslav Skala s kluzákem Přemysl P 3 dne 15.4.1925 uletěl vzdálenost 720 m za 1 min. a 18 sec.

Koncem roku 1925 na III. Národní soutěži plachtových letadel na kopci Zvičina u Dvora Králové došlo během sněhové bouře ke zničení resp. těžkému poškození všech kluzáků. Z této rány se brněnské plachtění těžce vzpamatovávalo několik dlouhých let. 

V roce 1925 ing. Rudolf Dohnálek za pomoci J. Slámy a M. A. K. a z podnětu kpt. Josefa Kally postavil kluzák D 3 TYNY.


Letové zkoušky v létě 1926.

, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


.


.


Od roku 1932 Plachtařský odbor MLL v Brně létal v Medlánkách.


V roce 1933 jsou v Medlánkách uspořádány kursy plachtění pod vedením Františka Kotiby na vlastnoručně postaveném kluzáku Skaut pod záštitou MLL a L. Plška s kluzákem Zögling v rámci vysokoškolské sportovní aktivity.

Provoz kluzáků Zlin  Z V.

Kdy?

Rána pro medlánecké plachtaře byl policejní zákaz létání na Medlánkách vyvolaný protesty komínských zemědělců. Létání zakázalo policejní ředitelství v Brně s oficiálním zdůvodněním, že Medlánky nejsou schváleny Ministerstvem veřejných prací jako letiště. Plachtařský výcvik a kondiční létání bylo přeloženo na civilní letiště Brno, kde měla své sídlo Místní skupina MLL ligy v Brně spolu s Moravským aeroklubem v Brně.

Na medláneckých kopcích se v letech 1933–1939 létalo pouze po sklizni polních plodin a v zimních měsících.


Medlánečtí se tedy museli stěhovat, volba nakonec padla na kopec u obce Čebín. Tam provoz od roku 1934.


V roce 1935 učni Jindřich Mišurc a Norbert Pučan předělali svůj kluzák MP 1 (Stamer Lippisch Zögling s kovovým trupem) na větroň MP 2. Kluzák létal v Medlánkách a na Čebíně.

25.6.1935 v 8.10 hod. poblíž střelnice nehoda letounu Aero A 11.72 "D6" od Letky 8. Polní pilot des. dsl. Bohuslav Czakon a pozorovatel des. aspirant Vilém Göth těžce zraněni.


.


.


---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


12.3.1939 poslední let větroně MP 2.


V roce 1940 na plochu při potoku pod dnešní rolovačkou bylo přesunuto celé zařízení Moravské zemské plachtařské školy z Čebína.

V roce 1940 Němci zabavují větroň MP 2 a ničí ho.


.


V roce 1942 bylo rozhodnuto o zřízení německé zemské plachtařské školy v Medlánkách.

Na podzim 1942 se v Medlánkách započalo s výstavbou výcvikového plachtařského střediska Luftwafe Segelflugschule der Luftwaffe.

Rozšíření provozu na letišti se dotklo také místních sedláků a vlastníků půdy – letiště pod vojenskou správou zabralo pozemky v okolí letiště – vzletová a přistávací dráha v té době doznala podoby, v jaké setrvala až do první poloviny 90. let.


Zřízení německé letecké školy zasáhlo i do běžného života medláneckých občanů. Již koncem dubna 1943 byla z rozhodnutí vojenských úřadů pro vojenské účely zabrána budova školy na ulici Hudcova. Medlánecká škola se po přechodnou dobu (do dostavby areálu letiště) stala nejen ubytovnou pro frekventanty vojenské letecké školy. Tělocvična, chodby a jedna třída školy byly upraveny pro potřeby dílen pro opravy poškozených kluzáků. Právě tělocvična v době války doznala značné devastace, protože v průběhu válečných let byla používána rovněž k dalším vojenským účelům, například k ustájení vojenských koní. Vyučování místních dětí bylo přesunuto do místního hostince U Němců. Zdroj

V dubnu 1943 začala výstavba dvou hangárů pro ubytování frekventantů kurzů a provozní budovy, která později sloužila rovněž jako provozní budova Aeroklubu (dřevěný objekt byl zničen při požáru v roce 2002).

I když se žáci plachtařské školy přestěhovali do nově postavených ubikací na letišti již v srpnu 1943, medlánecké děti se do medlánecké školy vrátily až koncem května 1945.

Na podzim roku 1943 byl na letišti v Medlánkách zahájen intenzívní internátní pilotní výcvik. Škola připravovala vojenské piloty pro německou Luftwaffe.

Vedoucí školy rakouský plachtař gruppenfuhrer NSFK Anton Kahlbacher. Kluzáky Schulgleiter SG 38 a větroně Grunau Baby IIb.

Po šestitýdenním výcviku, kdy absolvovali cca 60–80 letových hodin na bezmotorových letadlech a dalších 10 hodin v rámci pokračovacího výcviku na motorových školních letounech absolvovaných na letišti v Brně, byli frekventanti školy přeřazeni k docvičení k bojovým leteckým útvarům.


Kdy?

V roce 1944 byla dokončena výstavba areálu letiště včetně vybudování bazénu, který sloužil jako požární nádrž.

Po několika bombardováních Brna byl také postaven protiletecký kryt.


30.3.1945 proběhl poslední kurz na medláneckém letišti.

Poté Němci odvezli část vybavení a materiálu do Rakouska, částečně rozorali letištní plochu a podminovali objekty v areálu letiště.

Bylo to pravděpodobně plachtařské sportovní srdce plachtaře Kahlbachera, které zachránilo medlánecké letiště od naprosté likvidace tím, že na sklonku války neuposlechl rozkaz o úplném zničení letištních budov a jejich zařízení, ačkoliv tím riskoval ještě v poválečném Německu potrestání.

Odlétl těsně před příchodem fronty.

----------

?

----------

26.4.1945 Sověti obsadili střed Brna. mimo severních předměstí.

----------

----------

----------

----------

----------

1.5.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

V noci ze 6. na 7.5.1945 rumunská 1. armáda vystřídala sovětské jednotky na severu a severovýchodě Brna.

Provoz rumunských průzkumných letounů IAR 39 od Escadrila 11 de observaţie. MAPA.

7.5.1945 rumunská Bateria 147 Rheinmettal sestřelila německý letoun nad letištěm Brno. (Nebylo to v Medlánkách?)

----------

8.5.1945 kolem sedmnácté hodiny odpoledne u Blanska kroužily tři průzkumné dvouplošníky IAR 39, které sledovaly ústup německé armády. Letouny nalétávaly v kruhu nad Krhov, Jabloňany, Skalici nad Svitavou a Voděrady. Při průletu nad státní silnicí střílely z kulometů. Ve Skalici byla u nádraží zakopaná baterie flaku, která na rumunské letouny zahájila palbu. Na letadla stříleli i němečtí pěšáci z ručních zbraní. Ve vzduchu byly vidět a slyšet tmavé výbuchy protiletadlových granátů. Podle jiných pamětníků pálil další flak odněkud od Krhova. Při jednom průletu byl jeden z letounů zasažen. První dva stroje letěly blízko sebe, třetí klesal a letěl o hodně pomaleji. Po chvíli se ozval zvuk motoru ve vysokých otáčkách a vzápětí se letoun zřítil prudce k zemi. Letoun narazil do vzrostlé jabloně v aleji u silnice z Drnovic do Skalice a k za silnicí narazil letoun do země. Zbylá letadla se po havárii třetího stroje obrátila a odlétla směrem na jih. Pilot byl vymrštěn nárazem ven z letounu a ležel mrtvý na zemi. Badatelna.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

----------

----------

----------

----------

Do 12.5.1945 obsadila Humpolec, Svatý Kříž u Havlíčkova Brodu,  Úsobí u Štok, Květinov u Chotěboře, okolí Blanska a Kunštátu a své válečné tažení ukončila u Boskovic.

Až koncem května 1945 se medlánecké děti mohli vrátit do medlánecké školy.

Předváleční medlánečtí plachtaři Merlíček, Šmíd, Szpack, Rašovský a Kolařík získali od rumunské armády potvrzení o převzetí letiště.

Na Medlánecké letiště přicházeli staří plachtaři, kteří začali připravovat budovy, letiště a materiál po Němcích na pokračování civilního a sportovního plachtařského provozu. V těchto nelehkých prvních poválečných dnech medláneckým plachtařům významnou měrou pomáhali i medlánečtí občané (zejména ti mladší), kteří v rámci narychlo zorganizované domobrany, z pověření Ministerstva obrany ČSR, organizovali vyklízení letiště. Ve spolupráci s vojenskou správou prováděli i deaktivaci uložených min a zajišťovali noční střežení objektů, areálu i techniky apod.

V dílnách bylo opraveno několik kluzáků i ostatní pomocný materiál, letiště bylo upraveno, opravena byla rovněž Němci zničená přistávací plocha.

V té době byla také obnovena činnost Moravskoslezského aeroklubu se sídlem v Brně, jemuž podléhal i Plachtařský odbor v Medlánkách.

2.6.1945 zahájení provozu bezmotorového létání na Medlánkách.

Již 21.6.1945 začíná plachtařský výcvik pod hlavičkou Plachtařského odboru M. A. K.

1.8.1945 byla na medláneckém letišti zřízena Moravská zemská plachtařská škola, která se stala líhní plachtařů z celé Moravy.

Vznikly Moravské zemské letecké dílny.

Od 1.9.1945 první měsíční plachtařské kurzy.

Kluzák Schulgleiter SG 38 "4". Kdy?

Transport kluzáku Schulgleiter SG 38 "4" na start (Medlánecký kopec) pro start gumovým lanem. Každý start cca 80 m do kopce. Kdy?

Příprava kluzáku Schulgleiter SG 38 ke startu gumovým lanem, Medlánecký kopec. Kdy?

Větroň Grunau Baby IIb. Kdy?


Na jaře 1946 přibyl do Medlánek naviják.

Od 23.5.1946 se letiště dočkalo vlastního vlečného letounu Heinkel He 72 Kadett WNr.1069 OK-QHB, s nímž bylo možno provádět i aerovleky.

Začínají také pracovat medlánecké letecké dílny.

Létalo se převážně na kořistních větroních – Jeřáb, Olympie, Sperber a Vážka a na Grunau Baby IIb.

Letiště v té době navštívil slovenský plachtař E. Kvasnička, který dal medláneckým pilotům první lekce termického létání.

Červen 1946 a kapotovaná ŠK-38 .

V červenci 1946 létání z Vysoké hole 1464 m.n.m.


V květnu roku 1947 přílet dvou větroňů československé výroby Zlín Z-24 Krajánek, které byly pokřtěny na Morava a Brno.

V srpnu 1947 byla zorganizována první poválečná klubová soutěž – Pšíkalův memoriál.

Zájezd do Švýcarska.

Získán další vlečný letoun.

Činnost Moravské zemské plachtařské školyPlachtařského odboru Moravského aeroklubu v Brně (PO M.A.K.) v Medlánkách se mohla rozjet na plné obrátky.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Všechny optimistické předpoklady rázem zhatil "Vítězný únor". Prvním náznakem změn, které nový režim přinesl, byl okamžitý zákaz letecké činnosti v celé ČSR. Přesto se však podařilo mjr. Červenkovi a mjr. Polmovi z MNO zahájit počátkem května v Medlánkách kurs pro plachtařské instruktory 2. letky VOŠLM v Liberci, nejzkušenější měli získat oprávnění k výcviku plachtařů metodou na dvousedadlových větroních.

V Medlánkách se tehdy sešli všichni, kdož představovali špičku našeho plachtění - ze známých jmen J. Kumpošt, J. Foerchtgott, L. Háza, Z. Janout, M. Staněk, L. Řezáč, F. Svinka, V. Vlk a mnozí další, mezi nimiž nechyběli ani liberečáci -E. Malý, Z. Nováček a J. Prchal. Celý kurs zajišťovala VOŠLM a MNO a přestože byl zákaz přeletů, povolil Červenka pěti plachtařům, které dobře znal, přelet 50 km - splnění poslední podmínky pro udělení stříbrného C. Mezi těmi pěti byli jako první ihned po zahájení všichni tři liberečáci, k nimž se přidal i sám Červenka a působili jako instruktoři v jednotlivých skupinách. I toto potvrzuje vysoké hodnocení aeroklubu Liberec a jeho instruktorů.


V lednu 1949 byly do Medlánek dodány větroně československé výroby Zlín Z-25 Šohaj.


V roce 1950 PO M.A.K. získal další tuzemské větroně VT-125 Šohaj a později i další vlečný letoun K-65 (Fi 156 Storch).

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V noci z 26. na 27.6.1950 vyhořel do základů objekt č. 15. Plachtařský odbor tím ztratil veškerý pomocný materiál, padáky, barografy, archiv, sklady, zkrátka vše co je pro bezmotorové létání potřebné. Díky materiální pomoci ostatních plachtařských odborů z celé republiky se však podařilo obnovit plný provoz již 9.7.1950.


.


.


Ortotomapa z roku 1953 a 2009.