Uherské Hradiště Ungrisch Hradisch

Staré Město u Uherského Hradiště Altstadt bei Ungarisch Hradisch

Kunovice Kunowitz

Mařatice

MAPA.

11.01.2018

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Přípravy zamýšlené letecké kurýrní linky z Prahy do východních oblastí republiky. "Česká letecká pošta se právě organisuje", napsaly 15.11.1918 brněnské Lidové noviny. Trasa byla zvolena z Prahy do Pardubic, dále do Olomouce, Brna, Uherského Hradiště, s prodloužením dále na východ až do Košic, kde však bylo nejprve potřeba vojensky zajistit území Slovenska. To ovšem trvalo až do poloviny ledna 1919.

Po polovině listopadu 1918 se na cestu po republice vydala komise, která na zvolených místech vyhledávala vhodné plochy a s místními úřady dojednávala možnosti stavby letišť.

Pod plachtou na louce u Mařatic bylo složeno několik starých olétaných letounů Hansa-Brandenburg  a jeden poměrně slušný italský stíhací SPAD. Podle mechanika Jana Hanzla.

12.11.1918 na letišti v Praze-Vysočanech byla zřízena Polní letecká setnina 1, které velel nadporučík Vojtěch Pašek. Měla být v Olomouci.

14.11.1918 přiletěl letoun Hansa-Brandenburg B.I (Fd) čísla 276.19 do Mařatic.

Stíhačka Aviatik-Berg C 1 série 37. Historie.

22.11.1918 Josef Novák podnikl let s poručíkem Krulišem na místě pozorovatele nad Trenčín a okolí, kde shazovali propagační letáky.

od 27.11.1918 do 1919.

Koncem října 1918 pilot Forst odletěl s letounem Hansa-Brandenburg C.I z Wiener Neustadt do Napajedel. Letoun převzala setnina, 3.12.1918 ho zalétala posádka npor. Pospíšil s por. Krulišem a následující den Jindřich Kostrba s prap. Z. Lhotou ho měl přeletět do Prahy. U České Třebové ho v mlze při nouzovém přistání rozbil.

Josef Hamšík jako zkušený letecký pozorovatel byl po krátkém intermezzu u letecké roty v Brně přidělen do Mařatic. S původně jediným bojeschopným dvoumístným letounem Hansa-Brandenburg C.I a jedním stíhacím Aviatikem (Berg) D.I podporovali tito první čs. vojenští letci postup naší armády (šlo především o dobrovolnické jednotky a sbor legionářů z Itálie) při zajišťování hranic na jižním Slovensku.

30.12.1918 zahájen postup na Bratislavu.

31.12.1918 hned z první akce posádky npor. Pašek a četař Karel Hrubín nad Bratislavou se letoun vrátil prostřílen.

od 1919 do 27.12.1921.

Když se vyostřily spory o Těšínsko, Polní letecká setnina 1 se v lednu 1919 přesunula do Hrabové u Moravské Ostravy.

Narychlo se organizovala Polní letecká setnina 3, které velel akcesista (voj. úředník) Š. Reicigel. V důsledku nastávající reorganizace už do bojů na Slovensku nezasáhla. REVI 6/1995

Na jaře 1919 přesun Leteckého skladiště do Olomouce.

28.4.1919 z Košic přiletěla Polní letecká setnina 1.

4.5.1919 Polní letecká setnina 1 odletěla do Pezinku.

Polní letecká setnina 2 se přesunula z Košic do Mařatic na přezbrojení na Spady.

helo6498.jpeg (74216 bytes) Hansa-Brandenburg C. I 26.64 nebo 26.70 v červnu nebo červenci 1919.

helo7083.jpg (337808 bytes) Nieuport 23 č. 3598 v červenci 1919 v Mařaticích. Před letounem stojí Jan Matoušek, Rudolf Gabzdyl, Karel Průdek, Ivan Žarskij.

helo7084.jpg (234862 bytes) Letoun byl 8.7.1919 předán do Leteckého arsenálu v Praze.

K 15.7.1919 byla přejmenována na Letecká setnina Spa 2 stoupl počet jejích SPAD S.VII na 6, zbylé 4 byly poškozeny jiskrami od lokomotivy při přepravě po železnici a musely zpět do opravy, která trvala až do prosince. 

Dne 15.8.1919 se přesunula do Nitry.

V roce 1919 ve Kbelích byly zřízeny Letecké sklady s odbočkou v Uherském Hradišti.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

4.2.1926 poštovní letoun Junkers F.13 P-PALL od Polska Linja Lotnicza - Aerolot na trati Vídeň - Varšava, pro hustou mlhu nouzově přistál u Uherského Hradiště. Letoun poškozen. Pilotu Stanislavu Ploncynskému se nic nestalo.

Přednášky poručíka letectva Pavlovského z Olomouce, kterou dne 9.5.1926 uspořádal klub junáků skautů. Podrobnosti.

, , od prosince 1926 do 1939.

Od března 1928 Letecká povětrnostní stanice 8 Uherské Hradiště.

První významnější akcí pak bylo, nepočítáme-li oblíbené přednášky, uspořádání leteckého dne v Uherském Hradišti v neděli 29.10.1929, o kterou byl velký zájem. Na akci se dostavilo na 4000 diváků, kteří mohli vidět ukázky akrobacie, boje letadel, protiletadlové obrany apod. 

Od 1.4.1930 Letecká povětrnostní stanice 7 Uherské Hradiště. Později patřila pod Zemské velitelství letectva Slovensko.

V srpnu 1933 zrušena Letecká povětrnostní stanice 7 Uherské Hradiště.

Několik let poté se již začalo s praktickým létáním. V tehdejším časopise Mladý letec roku 1934 je fotografie s textem - v Uherském Hradišti staví kluzák. Bezmotorové letadlo tohoto druhu se do vzduchu dostávalo pomocí gumového lana a první vzlety se provedly na svazích mařatických kopců.

V roce 1934 MNO rozpracovalo dlouhodobý program delimitace výrobních podniků se zbrojním programem. Jedním ze záměrů odsouhlasených koncem roku 1935 bylo, že koncern Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni  (majitel pražské Akciové společnosti pro průmysl letecký v Praze Avia), postaví v katastru Kunovic novou leteckou továrnu. V první fázi se v novém závodě měly opravovat vojenské letouny, v druhé fázi měl být podnik schopen samostatné výroby na technologické úrovni typů B 534 a B 71 s kapacitou odpovídající pražskému mateřskému závodu (součástí škodováckého programu byly ještě například budoucí zbrojovka a munička v Dubnici Nad Váhom a nerealizovaná motorárna). Podnik s takovým zaměřením pochopitelně potřeboval tovární letiště. Podrobnosti.

V první půli roku 1936 proběhly veškeré potřebné přípravy od výkupu pozemků přes projekt a v létě začala firma Konstruktiva stavět. Po roce výstavby byla do provozu předána první část závodu a také letiště. K 11.5.1937 bylo schopno provozu. Letištní plocha byla travnatá, o rozměru cca 1 000 × 450 m, ve směru JZ-SV. Oficiální schválení k provozu vydalo Ministerstvo veřejných prací 27.8.1938. Přestože plocha letiště byla opatřena drenážemi a důkladně odvodněna, tak nízká nadmořská výška, písčitý podklad a blízkost řeky Moravy způsobovaly poměrně časté podmáčení letiště a následné problémy při provozu.

Tovární letiště a pomocné vojenské letiště. Hangáry a skladové prostory.

V srpnu 1937 už byly v kunovickém opravárenském závodě první letouny. Pro začátek to byly starší typy vyrobené v Avii (Bš 21, Ba 33, B 34), od podzimu pak B 534 a třímotorové F IX. 


Od ledna 1938 z Čakovic sem zalétávali tovární zalétávací piloti Oldřich Košař (zahynul 20.12.1938 v Praze) a Rudolf Dalecký, letouny si pak přebírali zpět vojáci.

27.9.1938 z Brna se přesunula Cvičná letka leteckého pluku 5.

28.9.1938 se Cvičná letka leteckého pluku 5 přejmenovala na velitelství Bojového střediska bombardovacího.

29.9.1938 z Trenčína se přesunula Letecká skupina štábu VIII. sboru.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

4.10.1938 se Letecká skupina štábu VIII. sboru přesunula do Myjavy.

11.10.1938 bylo velitelství Bojového střediska bombardovacího demobilizováno.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště civilní soukromé, tovární, městské, klubové a pod. Jsou to Praha-Čakovice, Choceň, Zlín - Otrokovice, Uherské Hradiště - Kunovice, Heřmanův Městec, Olomouc-Holice, Moravská Ostrava.

Od konce roku 1938 pak k revizím přibyly i sovětské ANT 40 označené Avia B.71


Až do okupace prošlo závodem na 80 letadel (4 x F.IX, 6 x Bš.21, 5 x B.34, 25 x Ba.33 a 40 x B.534.

7.3.1939 odstartovala z Kunovic poslední tři československá letadla.

1.4.1939 návštěva z úřadu generálního inspektora Luftwaffe gen. Udeta. Bylo rozhodnuto o pokračování v dosavadním programu, továrna tedy dále pokračovala v opravách původních československých letadel (prakticky výhradně B.71 a B.534, ty i pro slovenské Vzdušné zbraně), ale především přibyly opravy letounů německého původu.

V dubnu 1939 nastoupili do pražské Avie nový tovární piloti Jaroslav Hlaďo a František Zemánek. Na jaře 1940 byl tovární pilot Dalecký zatčen a uvězněn.

V roce 1939 zde pracovalo 139 lidí.


27.8.1940 Jaroslav Hlaďo s B.534.124 ulétl do Stanislawówa (dnes Івано-Франківськ) v SSSR. MAPA.


Nový systém zalétávání. Kunovické opravny využívají otrokovického pilota Ladislava Švába až do 31.3.1941.

Poté zálety opět dělají pražští piloti Široký, Kraus a Janča.

17.10.1941 provedl Kraus poslední zálet opravené B.534.90.

15.12.1941 poslední opravená B.534.244 odlétá z fabriky.


Během války byla přistavěna montážní dílna, lakovna, strojovna s kotelnou, osm dřevěných hal, sloužících jako kanceláře, kuchyně a jídelna. Zároveň vzrostl počet zaměstnanců. 

Z německých letounů tvořily drtivou většinu opravovaných letadel lehké dopravní a cvičné Junkersy W. 34 (opravovány v letech 1939-1944, část z nich nesla i civilní registrační značky) .


a školní a cvičné dvoumístné Ar 96 (od února 1943 do konce války) 

V několika málo kusech se v Kunovicích objevily také W. 33

Bf 108

SM-82 

a jako velká rarita ukořistěný sovětský SB-3 (označení pochází z tovární dokumentace). (?)

Opravy Ar 96 (od února 1943 do konce války).

23.4.1943 startoval poslední z českých pilotů v Kunovicích, potom už létal z továrního letiště jen německý pilot Finkendei. K prvním letům po opravách (jako prevence sabotáží) byli do letounů k německým pilotům přibíráni čeští zaměstnanci - nejčastěji z kontrolního oddělení.


Od března do listopadu 1944 vypomáhal se zálety německý pilot Flora.

13.5.1944 se za letu z Kunovic do Vyškova u Morkovic ve špatném počasí zřítil německý letoun Fw 56 A-1 WNr. 1629 "KG+NO" od II./SG 101. Pilot Gefreiter Gerhard Horst Mossler zahynul.

Provoz Bf 109.

29.8.1944 po boji pro nedostatek paliva přistály v Kunovicích němečtí stíhači ze základen v Německu. helo7333.jpg (192577 bytes) Bf 109 G-6 WNr. 510644 "žlutá 8" od III./JG 53. Podrobnosti.

Bf 109 G-14/U4 WNr. 510655 "žlutá 8" od 9./JG 53 byl poškozen ze 60 %. Podrobnosti.


16.2.1945 nehoda letounu Ar 96 B-1.0192. Pilot Finkendei přišel o nohy a druhý člen posádky Čech Korčák zahynul.

Poté zalétával opravené letouny pilot Meinecke. Převzaté stroje přelétávali vojenští piloti.

V roce 1945 zde pracovalo 950 lidí.

Od 19.2.1945 začaly být letouny z továrny postupně stahovány na méně ohrožené základny, 26.2.1945 proběhly poslední zkušební lety a 8.3.1945 jsou zaznamenány poslední tři starty německých Ar 96. 

16.4.1945 Pz.Aufkl. Schwarm 4 disponoval pěti Fi 156. Později přelétla k Vyškovu.

16.4.1945 dopoledne rumunské bombardéry ze Zvolena bombardovaly cukrovar ve Starém Městě. V okolí cukrovaru bylo shozeno 27 tříštivých pum a zasaženo 6 objektů rafinerie, skladiště obalů, bednárna a další vedlejší budovy. Zasažené tovární objekty i skladiště vyhořely. Při náletu bylo 19 zaměstnanců zabito a 3 byli zraněni. Zdroj. MAPA.

18.4.1945 se konal hromadný pohřeb obětí ze Starého Města za velké účasti obyvatel a velmi dramatických okolností. V době pohřbu totiž přeletělo nad hřbitovem několik bojových letadel a lidé znovu prožívali hrozné chvíle.

21.4.1945 devět rumunských bombardérů ze Zvolena bombardovaly železniční stanice Uherský Brod a Kunovice. Zdroj. MAPA.

24.4.1945 nálet na most přes řeku Moravu v Uherském Hradišti. Doplácí naň zvláště část Rybárny. Kolem 10 hod. flak sestřelil letoun Il-2 od 3 гшак, 5 ВА. Lejtěnant V. I. Agafonov a střelec Jevgenij ? přežili nouzové přistání a s pomocí partyzánů se dostali do bezpečí.

, , , .

V noci z 25.4. na 26.4.1945 noční bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 ВА bombardovaly Pohořelice, Znojmo, Valtice, Brno, Staré Město, Uherský Brod a Bzenec.

V dubnu 1945 zřícení stíhacího letounu Jak-3 od 85 гиап, 6 гиад, 3 гиак, 5 ВА nebo 150 гиап, 13 гиад, 3 гиак, 5 ВА. Kde? VLA Čepí.

Při ústupu německých jednotek proběhly jen menší destrukce. Zapáleny byly budovy skladů a jídelna.

27.4.1945 těsně po poledni bylo letiště obsazeno.

30.4.1945 zásoba paliva 3 tuny. 

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 3 - Brno, Břeclav, Bzenec, Hrabůvka u M. Ostravy, Kroměříž, Křižanov, Kunovice, Moravská Třebová, Olomouc I (Neředín), Olomouc II (Holice), Prostějov I, Prostějov II (Stichovice), Přerov, Vyškov, Zlín.

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Znárodnění (krádež) továrny.

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:

závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),

závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),

závod 4 – opravny vozidel,

závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),

závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 7 Choceň (výroba letadel a chladírenských vozů, předtím ing. Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě).

Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 5 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.

Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1.10.1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci LZ n.p., resp. soustředit do 30.6.1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1.6.1947 byla lhůta prodloužena do 30.6.1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1.7.1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11.9.1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel).

Tím došlo k částečnému oddělení letecké výroby od automobilové výroby, která byla vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2265 z 11.9.1948 sloučena do nově vytvořeného podniku Auto Praga n.p. se sídlem Praha IX Vysočany, ulice Julia Fučíka 616. Od AZ n.p. převzal LET – Letecké závody n.p. závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni.

 

Slovácký aeroklub Uherské Hradiště byl založen, jak je uvedeno v pamětní knize hotelu Fojta, 25.8.1945, hosty byli zástupci ministerstva dopravy, MNO, brněnského aeroklubu a dalších institucí. V tomto hotelu se také členové většinou scházeli, protože aeroklub v té době ještě neměl hangár, ani žádné klubové místnosti.

Prvním letounem, který Slovácký aeroklub vlastnil byl Zlín 181, který byl zakoupen 29.10.1945 za 198 000 Kč. Postupem doby sportovní letci v Kunovicích používali také letouny Z-281. Objevovala se zde také letadla v držení soukromých osob. V tomto případě se jednalo většinou o americké stroje Piper Cub, které pocházely z amerických vojenských přebytků.

Revize a opravy letounů Lavočkin La-5FN a La-7.

Zdroj.


16.2.1946 se konalo ustavující valné shromáždění Moravskoslezského zemského aeroklubu v zasedací síni Nové radnice v Brně - členy výboru za Uherské Hradiště byli Ing. František Šašek a L. Rotter. Posledně jmenovaný byl předsedou plachtařského odboru, předsedou odboru motorového byl v té době Antonín Tvrdoň z Míkovic.

11.8.1946 letecký den. Ukázka čtyř letounů Spitfire od 3. letecké divize s piloty kpt. Skirkou, kpt. Liškutínem, kpt. Trejtnarem a npor. Vindišem.

29.10.1946 byl zakoupen první letoun Zlín 181 198 000 Kč.

8.1.1946 pri Novom Meste nad Váhom kuriérne lietadlo Polikarpov Po-2.2357 pristálo na poli pre poruchu prívodu paliva, prevezený do Trenčína k oprave, pre nedostatok náhradných súčiastok (vrtuľa, motor, ostruha) bol disponovaný na jeseň 1946 do Kunovíc. Po oprave znovu u LP 2 v Piešťanoch , neskoršie vyradený ako civilný OK-XE.

Postupem doby sportovní letci používali také letouny Zlín 281. Objevovala se zde také letadla v držení soukromých osob. V tomto případě se jednalo většinou o americké stroje Piper Cub, které pocházely z amerických vojenských přebytků. Jedním z prvních motorových žáků byl pan František Čapka z Kunovic, jehož první let byl proveden dle jeho záznamníku koncem října 1946.


V neděli 18.5.1947 uspořádal aeroklub na letišti v Kunovicích první plachtařský letecký den, při kterém byl slavnostně otevřen nový hangár a slavnostně pokřtěn nový větroň Zlín Z 24 jménem "Jiljí".

7.8.1947 byl zalétnut po opravě letoun Po-2LNB (lehký noční bombardér) Kukuruznik vyroben v roce 1943, výr. č. draku 5868 od LZ 12 Piešťany. Letoun měl vojenském zbarvení tj. svrchu zelená a zespodu světle modrá. Na směrovce byla státní vlajka ČSR ale namalovaná obráceně tj. klínem dopředu. Takto ji namalovali opraváři v Kunovicích. Poté byla 9.9.1947 provedena zkouška způsobilosti k civilním letům na letišti Senožaty.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------


 


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Fotomapa z roku 1953 a 2009.