Letka 81

18.11.2021

27.12.1921-1926.

1.10.1923 (15.10.1923 ?) ve Kbelích  vznikla Letecká rota 81. Podléhala Leteckému pluku 1.

Od 1.1.1924 zavedeny plukovní znaky. Letecký pluk 1 .

Od 1.3.1924 podléhala Leteckému praporu II/1 .

10.5.1924 se přejmenovala na Letku 81. Podléhala Letecké peruti II/1 .

V říjnu 1924 měla ve výzbroji deset nočních bombardérů Breguet Bre. XVI Bn.2 helo5515.jpg (388318 bytes).

Ve dnech 18. a 19.5.1926 byl ve Kbelích předveden padák Salvator - padák cvičný a pro piloty stíhacích letadel, konstruovaný italským konstruktérem Furmanikem a por. italského letectva Prospero Frerim. Padák pro posádky vícemístných letounů nebyl předveden.

Ing. Furmanik čtvrtý zprava a Freri třetí zprava.

Freri seskočil z letounu Hansa-Brandenburg C.I (U) 369.166 od kbelské Letky 81 pilotovaným Aloisem Vreclem.

18.5.1926 seskočil s padákem i rtm. pil. Alois Vrecl. Video. Zdroj.

19.5.1926 seskočil s padákem i čet. pil. Kovanda.

První volný padák české výroby vznikl roku 1927. Jednalo se o sedací padák F.P.S. (později známý jako PAK) - jde o první záchranný letecký padák čs. konstrukce škpt. Fialy, kpt. Popeláka a Ing. Svobody, klesající rychlostí pět metrů za sekundu. Prý se hodně podobal americkému Irvinovi, ale byl zhotoven z domácích materiálů. V roce 1927 na něm probíhaly zkoušky s figurínou, které přinesly dobré výsledky, a proto bylo 26.4.1928 přikročeno ke zkušebním seskokům rtm. Vrecla z letounu Aero A 24 a to metodou stržení. Letec se postavil na křídlo letadla, v okamžiku výskoku otevřel padák, ten se naplnil vzduchem a strhl pilota z křídla. Byl užíván jako padák statický i padák s ručním otevřením. Sedací padák s kruhovým vrchlíkem z šapového hedvábí měl lněné popruhy a obal z plachtoviny. Do sestavy patřil vrchlík se šňůrami, nosný postroj s rychloodpoutávacím zámkem, obal padáku, výtažný padáček, ohebná hadice, uvolňovací ocelové lanko, uvolňovač a transportní brašna. Vrchlík měl plochu 41 m² a 24 šňůr z čistého hedvábí. Hmotnost celého padáku byla 9 kg. Zvláštností byl rychloodpoutávací zámek, umožňující letci se po dopadu rychle zbavit vrchlíku, aby jím nebyl vláčen po zemi. Všechny seskoky dopadly úspěšně a padák poté holešovická firma PAK vyráběla sériově. Zdroj. Bylo to u Letky 81?

, , od 12.1926.

Od 15.9.1929 podléhala První peruti leteckého pluku 6.

Od října 1929 měl Letecký pluk 6 barevný plukovní znak .

Trupové označení L.

Od 1.10.1931 podléhala První peruti leteckého pluku 5 .

V letech 1932 až 1933 bylo celkem vyrobeno 12 kusů bombardovací verze Avie F IX.

Výrobní číslo:

1 "L1" 4.2.1937 v 18.30 hodin při nočním letu z Bratislavy do Brna před přistáním za tmy a nízké oblačnosti havaroval na zasněženém poli Na hraničkách letoun Avia F IX "L1". helo6891.jpg (31399 bytes) V troskách zahynuli kapitán letectva Otto Šafařík, rotmistr letec Josef Ovčačík a četař Josef Plechatý. Lehce zraněni byli četař Jan Macků a svobodník Ludvík Helešic.

 2 "M2"

 3 "R3" 22.11.1938 se zabil kpt. Karel Löffler, zranění byli rt. Kopecký, čet. Vávra, čet. Zábrž a des. Doubek na letounu Avia F.IX.3. Havarovali ve sněhové bouři na cestě ze Spišské Nové Vsi do Prahy. Pamětní deska na symbolickém hřbitově u Popradského plesa.

 4 

 5

 6 "N6"

 7

 8 "R8" "N8" 12.1.1937 letoun Avia F IX.8 "R8" havaroval po vysazení motoru při startu v Malackách. Velitel npor. Jan Veselý a další čtyři členové sedmičlenné posádky zraněni.

 9 "L9" OK-AMR (štábní či generálský stroj)

10

11 "P11"

12 (bez charakteristického prošlápnutí trupu, zkoušela se vysunovací kulometná věž) "N12" 11.9.1937 shořel po vzletu z Vajnor civilní letoun Avia F IX.15 OK-AFF. Jako náhrada byla do stavu ČSA v roce 1938 zařazena bombardovací F.IX.12 (OK-AFH).

 

8.8.1932 před svržením 500 kg pumy z letounu Avia F IX.2 "L1" na střelnici v Malackách. helo7700.jpg (164783 bytes)

22.1.1934 v 15.32 hod. na letišti Kbely nehoda letounu Avia B 21.75. Npor. Bohuslav Petržíla zahynul.

, , .


V září 1934 přesun do Malacek.


V březnu 1936 přesun do Brna.

Aero A 230 a Avia F IX "L1" a "M2" v Malackách.

Aero A 230 a Avia F IX "L9" v Malackách.

Trupové označení B.

4.2.1937 v 18.30 hodin při nočním letu z Bratislavy do Brna před přistáním za tmy a nízké oblačnosti havaroval na zasněženém poli Na hraničkách letoun Avia F IX "L1". helo6891.jpg (31399 bytes) V troskách zahynuli kapitán letectva Otto Šafařík, rotmistr letec Josef Ovčačík a četař Josef Plechatý. Lehce zraněni byli četař Jan Macků a svobodník Ludvík Helešic.

Od dubna 1937 bombardéry Aero MB 200 začaly přicházet k jednotkám. Avie vyrobila 12 letounů, Aero vyrobilo 61 letounů. Poslední 3 letouny přebírali Němci.


14.9.1938 přesun na polní letiště Dvůr Jalovisko (okres Brno-venkov).


19.9.1938 přesun na letiště Křižanov (okres Žďár nad Sázavou). Velitel škpt. let. Václav Vondrák.

24.9.1938 byla Letka 81 zařazena do Mobilisačního tělesa 605 jako mobilizovaný útvar 605-A-3. Vznikla Letka 81. Krycí název Kukla. Velitel škpt. let. Václav Vondrák.  Podléhala I. peruti leteckého pluku 5, velitelství.

27.9.1938 ve 20.12 hod zahynul navigátor por. Jaromír Durdík, střelec čet. František Heřman u obce Kadolec u Křižanova. Pilot rtm. J. Pimmer a čet. J. Řaka zraněni. Náraz letounu MB.200.14 do kopce Svatá Hora při nočním letu.

---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------


8.10.1938 přesun do Brna.

22.10.1938 byla Letka 81 demobilizovaná.

  

1.3.1939 lietadlá MB.200 Letky 81 nebo Letky 83 preleteli z Brna na letisko Malacky-Nový Dvor. Z neho v dňoch 4. až 13.3.1939 lietali na cvičnú strelnicu pri obci Kuchyňa a nacvičovali ostrú streľbu, bombardovanie a nočné navigačné lety. 

Keď 13.3.1939 odlietala letka späť na materské letisko, zanechala na Novom Dvore pre poruchu ľavého motora jedno Aero MB.200.12.