od února 191405.02.2024
od února 1914
Mineralöl-Raffinerie A. G. in Budapest nebo Bohumínská rafinérie, a.s. (jaký je přesný název) vyráběla letecké palivo pro bojující armádu v Haliči?
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do 1920.
Poláci zabrali v listopadu 1918 celé Bohumínsko a blokovali dopravu právě na bohumínském nádraží. Přerušilo se důležité spojení mezi českými a slovenskými zeměmi.
V lednu 1919 v Hrabové u Moravské Ostravy se nacházela Polní letecká setnina 1. Provedla asi jen jeden průzkumný let. Byl proveden průzkum Bohumína?
od 1920 do 27.12.1921.
Po vzniku Československé republiky zůstaly na jejím území rakouské rafinérie: Rafinérie David Fanto a spol. - Pardubice, Mineralöl-Raffinerie A. G. in Budapest - Nový Bohumín, Přívozská rafinérie minerálních olejů - Přívoz, Rafinérie minerálních olejů Lederer a spol. - Kralupy nad Vltavou, Rafinérie minerálních olejů Šumperk, Kolínská rafinérie petroleje - Kolín a na Slovensku „Apollo” Mineralöl-Raffinerie A. G. - Bratislava. Zdroj. Kde se vyrábělo letecké palivo?
od 27.12.1921 do prosince
1926.
Rokem 1922 přechází bohumínská továrna do rukou nové akciové společnosti Odra, Mineralölindustrie A. G. Oderberg Odra - průmysl minerálních olejů, a. s. Bohumín. Nebo. Po nostrifikaci v roce 1922 převzata Fantovými závody v Pardubicích.
Továrna znovu začala vyrábět rafinovaný petrolej, letecký benzín a mazací oleje. Zdroj.
.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
27.-28.8.1927 Let státy Malé dohody a Polska 1927. Šéfpilot Novák nouzově přistál pro poruchu motoru letounu Aero A 30.
.
.
V roce 1930 výroba z konkurenčních důvodů zastavena.
.
.
.
.
.
.
.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
10.10.1938 Poláci obsadili bohumínské nádraží. Zdroj.
Útěky českých vojenských letců do Polska.
26.4.1939 František Masařík, Jan Skopal, Jindřich Skirka a Slávek Podhorný.
22.6.1939 Ladislav Barva a Otakar Černý překročili polské hranice na střeše nákladního vlaku směřujícího z Ostravy do Bohumína. Zdroj.
26.6.1939 Jiří Maňák ještě s pěti dalšími letci odjel z Prahy rychlíkem do Ostravy, kde jsme v hotelu Blaník po prohlášení určitého hesla dostali další instrukce, abychom se odebrali na jednu malou železniční stanici v okolí Ostravy, už nevím přesně ani jak se jmenovala. Když jsme tam přišli tak železničáři nám řekli, abychom tam přišli večer, za tmy a abychom vlezli do nákladních vagónů, které tam byly, vlezli do nich, lehli si na zem a přikryli se. V noci pak přijela lokomotiva, která asi pět těchto vagónů zapřáhla a po půl hodině jízdy jsme vlastně byli v Polsku (v Bohumíně). Zdroj.
29.6.1939 Bohumil Netopil a ? překročili polské hranice v rychlíku směřujícího z Ostravy do Bohumína. Zdroj.
Celkem 1 265 českých letců dobrovolně odešlo do zahraničí (jednalo se zhruba o 25 až 30 % předválečného stavu letectva).
---------- 1.9.1939 Němci přepadli Polsko ----------
.
.
.
.
29.8.1944 v 10 hod. nálet 28 bombardérů B-17 od 463rd BG a 28 bombardérů B-17 od 97th BG, 5th BW, 15th USAAF z Itálie. Svaz těžkých bombardérů přelétával ve střední výšce od Výškovic přes Zábřeh, Vítkovice, Moravskou Ostravu, Slezskou Ostravu na Pudlov a Bohumín. Nálet si vyžádal kromě značných věcných škod i přes 100 lidských životů. Například na nádraží bylo zabito 47 železničářů, přímý zásah dostal i dům, který stál naproti nádražní budově. Bomba jej rozrazila a vybuchla až v jeho protileteckém krytu, kde se ukrývalo 28 osob, chystajících se toho dne na cestu vlakem. Zdroj.
Poškozena byla Masarykova škola nebo budova kina. V tehdejších Hahnových železárnách zahynuly 2 osoby, v chemickém závodě 4 osoby.
3.9.1944 průzkum rafinérie jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.
Od 10.2.1945 bude 100 окрап, 8 ВА s Il-2, Jak-9 a Po-2 provádět denní i noční průzkum a navádění dělostřelecké palby ve směru na Ostravsko z letišť: od 10.2.1945 Kraków-centrální. MAPA. Od 8.3.1945 Aleksandrowice (Bielsko) - noční Po-2 do 17.4.1945. MAPA k 8.3.1945. Od 20.3.1945 Jedlina. MAPA k 20.3.1945. Od 5.-6.4.1945 Groß Paniow Paniowy. MAPA k 5.4.1945. MAPA k 17.4.1945. Od 25.4.1945 Mozern? - noční Po-2. MAPA k 25.4.1945. Deník pluku.
31.3.1945 letouny Il-2 od 224 шад, 8 шак, 8 ВА prováděly průzkum. Deník bitevní divize.
19.4.1945 útoky 1. čs. smld na nádraží v Bohumíně.
20.4.1945 útoky 1. čs. smld na cíle u Bohumína.
21.4.1945 útoky 1. čs. smld na cíle u Bohumína.
Приказ
Верховного
Главнокомандующего
1 мая 1945 года
№ 356
Об
овладении в
полосе
Западных
Карпат
городами
Богумин,
Фриштат,
Скочув, Чадца
и Великая
Битча
летчики генерал-лейтенанта авиации Жданова 8 ВА,
генерал-майора авиации Изотова 8 ВА,
генерал-майора авиации Рубанова 8 шак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Головни 10 иак, 8 ВА.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
